1 C 2/2020 - 572

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [sídlo] proti žalované: [právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [sídlo] zastoupená advokátkou [tituly před jménem]. [jméno právního zástupce], [tituly za jménem]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 859 537 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 859 537 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 859 537 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 452 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 859 537 Kč od 27. 12. 2018 do 28. 10. 2019 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 478 441,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno právního zástupce], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu - České republice náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne [datum] u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala po žalované zaplacení nedoplatku sjednané ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne [datum] a jejích dodatků. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o dílo dodala žalované technologický celek minipivovaru v místě plnění [adresa] a vyúčtovala částku 859 537 Kč se splatností ke dni [datum]. Nedoplatek ceny díla odráží jak dodatky smlouvy o dílo, tak i uhrazené zálohy. Požadovala zaplacení úroku z prodlení z této částky od [datum] v zákonné výši, když k úhradě nedošlo ani na základě předžalobní výzvy k plnění zaslané zástupcem žalobkyně dne [datum]. V průběhu řízení pak tvrdila, že k prodlení s předáním díla došlo z důvodů stojících na straně žalované, která nezajistila stavební připravenost dle smlouvy do [datum]. Žalobkyně poukazovala na to, že dílo dokončila v prosinci [rok] a dostavila se k jeho předání žalované do objektu čp. [číslo] v [adresa] dne [datum]. V tento den podepsala předávací protokol a předala jej žalované. Ta následně převzaté dílo k vaření piva užívala, avšak předávací protokol žalobkyni nikdy nepředala. Pokud jde o nárok žalované na smluvní pokutu, není důvodný a rovněž tak žalobkyně neodpovídá za škodu, kterou žalovaná vůči pohledávce na doplacení ceny díla s přísl. započetla v písemném podání ze dne [datum], neboť důvody prodlení stojí na straně žalované, která nezajistila stavební připravenost a po stavební stránce byl objekt způsobilý k umístění a provozu minipivovaru teprve v říjnu [rok]. Pokud jde o vady díla, na které žalobkyně poukazovala spočívající v nefunkčním ohřevu, ohnutých prořezávacích nožích a špatném (nepřesném) chlazení tanků, namítla, že nejde o vady, za které žalobkyně odpovídá, neboť to, co žalovaná označuje za vady, je jen důsledkem nesprávného postupu obsluhy technologie. Má proto za to, že žalovaná od smlouvy o dílo platně odstoupit nemohla.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor a namítla, že nárok neuznává ani zčásti. Dílo bylo dodáno se zpožděním a žalované tak vznikl nárok na smluvní pokutu, kterou doposud vůči žalobkyni neuplatnila. Rovněž tak žalované vznikl nárok na náhradu škody způsobené opožděným předáním díla a tyto nároky žalovaná uplatní v rámci soudního řízení vzájemným návrhem. V 30tidenní lhůtě běžící od uplynutí lhůty pro podání odporu žalovaná ničeho nedoplnila a soud ve věci vydal dne 26. 2. 2020 rozsudek pro uznání, který byl k odvolání žalované změněn rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 17 Co 59/2020-81 ze dne 1. 10. 2020 tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. V průběhu odvolacího řízení žalovaná poukázala na písemný zápočet ze dne [datum], kterým vůči nároku žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení žalobkyně s předáním díla za dobu od [datum] do [datum] a částku [částka] jako nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku opožděného předání díla žalobkyní, když tento nárok žalované spočívá v ceně piva, které mohla za 7 výrobních cyklů x [částka] při ceně [částka] za 1 litr piva. Za příčinu prodlení žalobkyně s dodáním díla označila nedostatek kapacit žalobkyně na provedení díla řádně a včas. V průběhu řízení pak poukazovala na to, že zápočtem pohledávek uplatněný nárok žalobkyně zanikl. Žalovaná nečinila výši vyčísleného nedoplatku ceny díla spornou, ale namítla, že nedoplatek sjednané ceny díla se nemohl stát splatným [datum], neboť účastníci ve smlouvě sjednali protokolární předání díla a k protokolárnímu předání díla došlo teprve dne [datum]. O tomto svém tvrzení předložila předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami datovaný dnem [datum], z jehož obsahu vyplývá, že žalovaná dílo převzala, předávací protokol podepsala a vytkla žalobkyni vady díla spočívající v nefunkčním ohřevu, ohnutých prořezávacích nožích a špatném (nepřesném) chlazení tanků. V podání ze dne [datum] pak žalovaná namítla, že od smlouvy o dílo odstoupila dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalobkyni [datum]. K odstoupení došlo proto, že žalobkyně na výzvu žalované ze dne [datum] neodstranila výše uvedené vady vytčené v této výzvě ve lhůtě 30 dnů, kterou jí žalovaná k odstranění vad poskytla.

3. Ve věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výpověďmi níže uvedených svědků, zástupců účastníků a znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem]. [jméno]. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala dodat žalované technologický celek minipivovaru s místem plnění [adresa], provést jeho montáž a uvést dílo do provozu. Předmět plnění vyplývá z technologické specifikace, jež tvoří přílohu smlouvy. Bylo ujednáno, že dílo bude zhotoveno do [datum], s tím že v březnu roku [rok] proběhne montáž díla a jeho uvedení do provozu. Strany sjednaly předání díla podpisem protokolu o předání a převzetí díla. Žalovaná se zavázala provést v nemovitosti stavební úpravy v termínu do [datum] tak, aby v měsíci březnu [rok] mohla proběhnout montáž díla a jeho uvedení do provozu. Strany ujednaly, že dojde-li k prodlení se stavebními úpravami nemovitosti, prodlužuje se o dobu prodlení doba plnění žalobkyně. V čl. IV. smlouvy sjednaly strany smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní týden prodlení zhotovitele s dodáním díla z důvodů vzniklých na jeho straně. Dle odst.

4. čl. IV. se ujednání o smluvní pokutě ruší, v případě, že žalovaná neprovede stavební úpravy do [datum]. Z připojené technologické specifikace díla vyplývá, že součástí technologie byla varna s elektrickým ohřevem a příkonem 30 kW, chladič mladiny, 6 ks CK tanků s pracovním objemem 12 hl, chlazení, nádoba na ledovou vodu, boiler potravinářský 6 hl, sanitační stanice CIP 50, elektrický rozvaděč řídící, kompresor potravinářských, mačkač sladu, úpravna vody a součástí byla též montáž a doprava. Sjednaná cena činila [částka] + DPH, celkem [částka] vč. DPH. Žalovaná se zavázala uhradit zálohu ve výši [částka] ve třech splátkách do [datum], dále zaplatit 20 % z ceny díla vč. DPH, tj. [částka], před odvozem díla k objednateli, po provedené dílenské přejímce. Po zhotovení, uvedení do provozu a předání díla má zhotovitel nárok na doplacení 20 % ceny díla ve výši [částka] vč. DPH na základě faktury s náležitostmi daňového dokladu, ve které se zohlední uhrazené zálohy se splatností v hotovosti v den protokolárního předání a převzetí díla. Dle čl. V. smlouvy k dokončení díla je třeba, aby bylo protokolárně předáno a převzato objednatelem a nevykazovalo vady a nedodělky, které brání řádnému užívání díla. Objednatel je povinen převzít dílo s drobnými vadami a nedodělky, které řádnému užívání nebrání. Pokud tak neučiní do 5 dnů od výzvy zhotovitele na převzetí díla, považuje se 10. den ode dne odeslání výzvy zhotovitelem objednateli za den, kdy došlo k předání a převzetí díla. Záruka na nerezové nádoby a konstrukce byla sjednána na 60 měsíců od data předání /převzetí díla. Na nakupované části díla platí záruka 24 měsíců od data jejich nakoupení. Reklamace vad musí být doručena druhé smluvní straně písemně a musí obsahovat údaje o tom jak se vady projevují a co objednatel požaduje. Lhůta k odstranění záručních vad díla činí 30 dnů. Dne [datum] dodatkem č. [číslo] smlouvy ze dne [datum] strany předmět díla rozšířily o vířivou káď varny pivovaru a vstupní rozvaděč pivovaru a došlo tak ke zvýšení ceny díla na [částka] vč. DPH. Dodatkem č. [číslo] ze dne [datum] strany ujednaly, že cylindrokónické tanky nebudou certifikovány jako tlakové nádoby dle [Anonymizováno] a cena každého tanku se snižuje o [částka].

4. Z elektronické komunikace stran ze dne [datum] vyplynulo zjištění, že jednatel žalobkyně vyzval žalovanou, aby do středy [datum] zaplatila fakturu ze dne [datum] a zaslala podepsaný předávací protokol, jinak dojde k zákazu komerčního využívání technologie. Žalovaná téhož dne požádala o zaslání protokolu, s tím, že jej vytiskne, podepíše a pošle. Z elektronické zprávy [jméno FO] žalobkyni ze dne [datum] vyplývá výhrada proti příkonu pro ohřev vody, s tím, že by byl potřeba dvojnásobný. Z elektronické zprávy [jméno FO] žalobkyni ze dne [datum] plyne, že žalovaná poukazuje na vady díla a to nemožnost dosáhnout teploty alespoň okolo 100 stupňů Celsia a její pomalé stoupání, přehozené ventily na tancích, snížený výkon čerpadla M17, ohnuté prořezávací nože ve scezovací kádi, podivné chlazení, prohnutá scezovací síta a nutnost lehce naklonit RMP a VK (č.l. 112). Ze zprávy [jméno FO] ze dne [datum] (č.l. 121) zaslané jednateli žalované soud zjistil, že [jméno FO] informuje zástupce žalované o tom, že s jednatelem žalobkyně řešil v pivovaru závady, tyto závady rekapituluje tak, že šlo 4 závady a to nedostatečný výkon topných těles, urvaná špatně přivařená trubka, zmatené chlazení a ohýbající se prořezávací nože ve scezovací kádi. Konstatuje, že trubka byla přivařena a je dále řešen nedostatečný výkon topných těles, chlazení. Závada č. 4 ohýbající se prořezávací nože ve scezovací kádi měla být vyřešena přivařením přepážek s tím, že nejde o závadu, kvůli které by nebylo možno vařit. Současně zpráva obsahuje dovětek, že o předávacím protokolu a faktuře se jednatel nezmínil ani náznakem.

5. Ze zálohové faktury č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně tímto vyzývá žalovanou, aby za technologický celek minipivovaru uhradila částku [částka] do [datum] převodem.

6. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně vyplývá, že dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou, aby neprodleně, nejdéle do [datum], zaplatila částku [částka] dle zálohové faktury č. [číslo]. Dle podací stvrzenky byla upomínka odeslána na adresu žalované dne [datum].

7. Z písemnosti označené jako jednostranný zápočet vzájemných pohledávek a závazků ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uplatnila proti pohledávkám žalobkyně z uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum] formou jednostranného zápočtu pohledávku ve výši [částka] vyplývající z nároku na zaplacení částky [částka] jako smluvní pokuty a nároku na náhradu škody v celkové výši [částka]. Dle doručenky do datové schránky byl zápočet doručen žalobkyni dne [datum]. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jednostranný zápočet neuznala.

8. Z úplného výpisu z OR žalované bylo zjištěno, že jde o společnost zapsanou u Krajského soudu v [adresa] [datum] s předmětem podnikání pivovarnictví a sladovnictví, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Do [datum] byl jako jednatel společnosti zapsán [jméno FO] a poté [jméno FO].

9. Z nepodepsaného záznamu o prohlídce stavby ze dne [datum] vyplynulo, že v tento den se měla v [adresa] uskutečnit prohlídka, za přítomnosti jednatelů účastníků.

10. Z fotografií ze dne [datum] vyplývá, že v tento den probíhala hrubá stavba samostatné stavby ve dvoře usedlosti. Fotografie ze dne [datum] zachycují část technologie umístěné v prostoru, v němž probíhají stavební práce, konkrétně zdění.

11. Z faktury společnosti [právnická osoba]. č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyzvána k zaplacení částky [částka] za 32 ks topných tištěných těles 200V. Z faktury stejného dodavatele ze dne [datum] soud zjistil, že za tištěné topné těleso 3x400V 8000W byla žalobkyni vyúčtována cena [částka].

12. Z faktury společnosti [právnická osoba]. vyplynulo že žalobkyně byla vyzvána dne [datum] k úhradě částky [částka] jako ceny čidla teploty [Anonymizováno].

13. Z dopisu společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] sděluje společnost žalobkyni, že v elektromontážních pracích v pivovaru [adresa] bude pokračováno až po dokončení stavebních úprav, především prostoru pro chladící agregát a šrotovník.

14. Z předávacího protokolu datované dnem [datum] soud zjistil, že jde o listinu podepsanou za žalobkyni jednatelem p. [jméno FO] a za žalovanou [jméno FO]. Objednatel stvrzuje, že převzaté dílo přebírá ve stavu odpovídajícímu smluvenému rozsahu s výjimkou vad označených jako nefunkční ohřev, ohnuté prořezávací nože a špatné (nepřesné) chlazení tanků. Vyjádření zhotovitele k vadám v předložené listině (čl. 3) obsaženo není.

15. Z elektronické zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplývá dotaz na jednatele žalobkyně, zda je možno zaházet výkop mezi pivovarem a přístavbou agregátem a zda je možno dostavět příčku mezi varnou a částí, kde budou tanky se zachováním průchodu, dle předchozí dohody.

16. Na fotografiích z [datum] na č.l. 114 – 118 jsou zachyceni pracovníci při práci na svařování částí technologie. Snímky ze dne [datum] zachycují stádia vzniku stavby pro umístění chladicího zařízení a agregátu (přílohová obálka – přílohy žalobkyně).

17. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci rekonstrukce objektu čp. [číslo] v [adresa] nebylo vydáno žádné stavební povolení ani rozhodnutí související s vybudováním minipivovaru v tomto objektu. Z následně zapůjčeného spisu [právnická osoba] [adresa] soud zjistil, že stavební řízení zahájené na žádost žalované dne [datum] na [právnická osoba] na [adresa] na pozemku st. p. [číslo] v k.ú. [adresa] bylo zastaveno, neboť žádost neměla předepsané náležitosti. Ve spise je dále založeno ohlášení stavby [adresa] ze dne [datum] a protokol o ústním jednání ze dne [datum], z něhož vyplývá, že technologie minipivovaru byla osazena a byly provedeny drobné stavební úpravy ve varně, skladu a sociálním zařízení. Ze závazné stanoviska KHS ze dne [datum] vyplývá, že KHS s rekonstrukcí části objektu na [adresa] nesouhlasí. Ze sdělení KHS ze dne [datum] vyplývá, že p. [jméno FO] v srpnu [rok] podal podnět ohledně kvality pitné vody z vodovodu v obci [adresa], kde staví minipivovar. KHS následně zjistila, že pivovar v [adresa] je v provozu, aniž byl pro tuto činnost zkolaudován, když vyšlo najevo, že Destinační agentura [právnická osoba] udělila pivovaru v [adresa] certifikát výjimečnosti a originality. Ve spise je dále založeno nesouhlasné stanovisko HZS Ústeckého kraje ze dne [datum], z něhož vyplývá, že je třeba doplnit požárně bezpečnostní řešení zpracované dne [datum] [jméno FO].

18. Ze zprávy Celního úřadu pro [sídlo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je od [datum] registrována jako plátce spotřební daně z piva a pivo vyrábí od [datum], kdy jí bylo vydáno povolení k provozování daňového skladu. Daňová přiznání žalované soudu poskytnuta nebyla, neboť daňový subjekt nezprostil správce daně povinnosti mlčenlivosti, ani na výzvu soudu.

19. Z otisku facebookové stránky žalované se podává, že žalovaná [datum] prezentovala oznámení, že pivo vaří, nabízela závoz piva, zapůjčení výčepního zařízení zdarma při odběru piva, prezentovala firemní sklenice, upozorňovala, že její pivo lze ochutnat v baru [právnická osoba] v Praze. Dne [datum] zvala na slavnostní otevření Pivovaru [adresa], dne [datum] inzerovala uvedení pivovaru do ostrého provozu. Z rozhovoru s [jméno FO] ([jméno FO]) z [datum] se podává, že žalovaná pivo vaří od dubna [rok] a dodává jej do pivnic a pivoték v Praze. V další prezentaci sděluje žalovaná zájemcům restaurace, v nichž lze pivo žalované ochutnat, prezentuje vlastnosti dodávaného piva a rovněž propagační materiál s uvedením etiket jednotlivých druhů piva.

20. Z dopisu žalované žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o výzvu k odstranění vad technologického celku minipivovaru, který žalobkyně dodala na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] a dodatků ze dne [datum] a [datum]. V dopise je poukazováno na to, že dílo bylo předáno dne [datum] s vadami. Vady uvedené v předávacím protokolu jsou specifikovány jako nefunkční ohřev, který je popsán jako extrémně pomalý ohřev rmuto-mladinové pánve s požadavkem na nahrazení topných těles za výkonnější; nekvalitní materiál vedl k ohnutí prořezávacích nožů ve scezovací kádi a je proto požadováno jejich nahrazení; vada označená jako špatné (nepřesné ) chlazení tanků je upřesněna tak, že tanky nejsou chlazeny na požadovanou teplotu. Žalovaná požaduje odstranění vad ve lhůtě 30 dnů s tím, že jinak bude požadována sleva z ceny díla nebo bude od smlouvy odstoupeno. Dle doručenky datové zprávy byla výzva doručena žalované dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná od smlouvy odstoupila, neboť k odstranění vad ve stanovené lhůtě nedošlo. Písemnost byla doručena žalobkyni dle doručenky datové zprávy dne [datum].

21. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] vyplynulo zjištění, že žalobkyně nárok na odstranění vad odmítla a poukázala na to, že záruka dle smlouvy o dílo již uplynula. Vytýkané vady se vztahují k nakupovaným částem se zárukou 24 měsíců od jejich nakoupení a u topných těles 6 měsíců. I pokud by plynutí záruky bylo počítáno až od předání díla v prosinci [rok], uplynula záruka nejpozději [datum]. Žalobkyně nadto odmítla, že by se jednalo o vady, když jde o vady způsobené špatnou obsluhou a nesprávným užíváním díla.

22. Z výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně byla společně s jednatelem žalobkyně v [adresa] v březnu [rok] v doprovodu p. [jméno FO] v objektu čp. [číslo] v budově, kde měla být umístěna technologie minipivovaru. Vybavila si , že ve stáji, kam měla technologie přijít, byly otlučené omítky na cihly, byla tam nová okna, podlaha byla původní ze stájových cihel.

23. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že svědek pomáhal žalobkyni s montážními pracemi a na jaře [rok] dopravoval do [adresa] součásti technologického celku. Podařilo se instalovat žlaby na technologické rozvody, ale víc se dělat nedalo, protože podlahy byly v původním stavu, nebyly hotové omítky. V objektu byl asi 4x naposledy v říjnu [rok], ve dvoře byly výkopy, které bránily v dodání tanků do objektu. Jednotlivé části bylo možno do objektu postavit, ale nikoli provozovat. Do objektu nebyla přivedena elektřina, napojovali se dlouhými prodlužovacími kabely.

24. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že jde o bývalého zaměstnance firmy [právnická osoba] a v červnu [rok] se podílel na realizaci elektrorozvodů v minipivovaru v [adresa]. V té době probíhaly stavební práce na budově pro umístění chlazení a muselo se čekat do září nebo října [rok] než byla budova dokončena. V červnu [rok] v objektu pro umístění technologie minipivovaru nebyly dveře a podlahy a zdi byly jen částečně opatřeny nátěry. 25. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že v říjnu [rok] – prosinci [rok] se podílel na dopravě a montáži ležáckých tanků na adrese [adresa]. Stavěli rampu přes výkopy, protože tam řešili odpady a kanalizaci, jinak nemohli technologii dostat do objektu. Stavební dělníci tam dělali podlahy a stěny v době, kdy byla prováděna montáž. V době skončení montáže to už bylo lepší, objevily se tam omyvatelné povrchy. Svědek byl přítomen při předání technologie žalobkyní a za žalovanou ji přebíral p. [jméno FO]. Ten převzal předávací protokoly s tím, že to ještě jednou zkontroluje a nechá podepsat. Dle svědka se v jednom tanku v době předání již bylo pivo, ve varně byla plíseň, což mohlo odpovídat tomu, že v nich někdo zkoušel vařit. Svědek se též podílel na opravě topných těles na varně a upravení míchadel a to v prvním čtvrtletí roku 2019. V té době v ležáckém tanku bylo opět pivo.

26. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že jde o jednatele a společníka společnosti [právnická osoba]., která prováděla stavební úpravy objektu v [adresa] pro účely minipivovaru. Písemná smlouva uzavřena nebyla, práce byly prováděny na základě objednávek p. [jméno FO], mnoho věcí se řešilo operativně. Nebylo postupováno podle projektu. Časový sled prací si svědek nevybavil.

27. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že jde o odpovědného zástupce společnosti [právnická osoba].o., který řídil stavební úpravy zemědělské budovy v [adresa] pro provoz minipivovaru. V objektu došlo k sanaci, odstranění vlhkosti, umístění osvětlení, výměně oken, nátěrům, také se dělaly nové omítky. Vše se dělalo extrémně rychle. Z jeho výpovědi bylo zjištěno, že stavba pro chladící agregát a drtičku se stavěla na návrh dodavatele technologie a tato stavba se stavěla asi dva měsíce na jaře nebo v létě [rok]. V prostorách stáje se budovala vyvýšená podlaha pro část technologie dle pokynů žalobkyně. Žádná projektová dokumentace nebyla k technologii ani ke stavebním pracím, které svědek označil jako drobné opravy, práce byly prováděny dle pokynů p. [jméno FO]. Samostatná stavba nově zřizovaná pro chlazení nevyžadovala žádné stavební povolení vzhledem k svým rozměrům. Pokud jde o elektřinu, navyšoval se jistič, což však [právnická osoba] nezajišťovala. Stavební práce byly prováděny subdodavateli a stavební deník se vedl hlavně z důvodů následné fakturace. Odpad byl řešen původní jímkou. Svědek uvedl, že [datum] byly betonovány podlahy, omítky v objektu byly prováděny již v lednu [rok] a únoru [rok] byly provedeny polyuretanové nátěry. Na konci ledna [rok] byla bývalá stáj předána p. [jméno FO]. Svědek odkazoval na zápisy ve stavebním deníku a přílohy vystavených faktur. Po umístění technologie se budovala přepážka rozdělující prostor místnosti a je tak možné, že se při montáži technologie potkávali pracovníci žalobkyně se zedníky.

28. Z výpovědi jednatele žalobkyně ing. [jméno FO] soud zjistil, že dne [datum] provedl prohlídku objektu chléva u čp. [číslo] v [adresa] a shledal, že v prostoru stáje jsou otlučeny omítky, podlaha je původní stájová, byla tam nová okna a byly omítnuty stropy. U zdí byly staré žlaby. To, že je připravena plocha pro instalaci varny oznámil jednateli p. [jméno FO] v květnu [rok] a na vybetonovanou část podlahy proto žalobkyně varnu začala osazovat. Stavební práce nebyly ukončeny, co se týče omítek, podlah a povrchů a v průběhu montáže varny současně pracovali zedníci. Teprve v létě [rok] byl stavěn objekt pro umístění chladícího agregátu, dokončen byl koncem září [rok] a v té době byla zprovozněna kanalizace. K nezbytným stavebním pracím poukázal jednatel na to, že měl být vypracován projekt, který schvalují dotčené orgány, vydáno stavební povolení. Poslední tank byl dodán [datum]. Dílenská přejímka sjednaná ve smlouvě prováděna nebyla, zaškolení p. [jméno FO] prováděl autor řídícího programu na ovládání technologie a jednatel žalobkyně seznamoval p. [jméno FO] s ovládáním jednotlivých komponentů. Při dodání posledního tanku [datum] předal p. [jméno FO] předávací protokol, který byl opatřen podpisem jednatele žalobkyně a ten měl být žalobkyni vrácen s podpisem zástupce žalované. Vzhledem k předání díla také zaslal žalované fakturu. V dubnu [rok] došlo k výměně topných těles, neboť se ukázalo, že původní byla spálená, což dle vyjádření výrobce bylo způsobeno zapnutím varny bez náplně. Došlo též k opravě ohnutých prořezávacích nožů. Chlazení bylo opraveno vrácením povytažených teplotních čidel do správné polohy.

29. Z výslechu [jméno FO], bývalého jednatele žalované, vyplynulo, že u žalované působil jako společník a jednatel. Společnost byla založena za účelem zřízení a provozování pivovaru a p. [jméno FO] vybral nabídku žalobkyně na dodání technologie jako nejlepší z hlediska finančního i technického. Technologie měla být umístěna v budově bývalého chléva, který byl dlouhodobě nevyužívaný. Pro stavební úpravy objektu nebyl z časových důvodů zpracován projekt a byla provedena sanace a injektáž. Při podpisu smlouvy jednatel žalobkyně zaměřil předmětný prostor, bylo ujednáno, co je potřeba udělat, např. kde se umístí technologie, kde budou topidla, rozvaděče elektřiny a přívody vody, odtokový kanál. Pokud jde o podlahy, byly extrémně kvalitní betonové. Jednatel žalobkyně připravil nákres rozmístění jednotlivých částí technologie, v němž se už počítá s přidanou varnou nádobou. Ten byl zpracován a dodán jednateli žalované už v lednu [rok]. Bylo třeba udělat elektroinstalace, vodu, odpady a rozšířit vstupní dveře. To vše bylo hotovo do [datum], ale jednatel žalobkyně nekomunikoval a namísto dodávky technologie poslal fotografie ze sváření jednotlivých dílů technologie, které žalovaná potřebovala pro marketingové účely. Protože chladící zařízení se do prostor stáje nevešlo, bylo dodatečně nalezeno řešení v podobě samostatné stavby pro toto zařízení ve dvoře, kdy pro tuto stavbu nebylo třeba samostatné povolení. Uvedl, že došlo ke změnám v rozsahu díla, kdy byla objednána ještě další káď varny a byly změny vlastnosti tanků. Dodávka technologie proběhla v listopadu [rok]. Od této doby v ní žalovaná zkoušela vařit a byly řešeny vady. Topná tělesa byla vyměněna, ale ani poté neměla dostatečný výkon. Došlo též k ohnutí prořezávacích nožů ve zcezovací kádi a byly potíže s chlazením vlastních tanků. To probíhalo od listopadu [rok] do letních měsíců následujícího roku. Bývalý jednatel si nevybavil s určitostí, kdy a jak obdržel předávací protokol podepsaný jednatelem žalobkyně, vyslovil domněnku, že mu byl p. [jméno FO] dovezen nebo poslán v červnu r. [rok]. V zařízení se uvařilo cca 10 zkušebních várek. Vařit se přestalo před březnem [rok].

30. Z faktur společnosti [právnická osoba]. a jejich příloh vyplynulo zjištění, že stavební práce v objektu [adresa] byly prováděny od ledna [rok] do [datum]. Z těchto listin bylo zjištěno, že dle faktury vystavené [datum] šlo mimo jiné o komplexní elektrikářské práce, vybudování jímky, příjezdové cesty, vnitřních rozvodů vody a kanalizace v přístavbě.

31. Ze stavebního deníku vedeného firmou [právnická osoba]. zavedeného dne [datum] se podává průběh prací v objektu určenému pro umístění technologie minipivovaru v [adresa] od [datum] do [datum].

32. Ze zprávy KHS [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že o vyjádření k projektové dokumentaci „Rekonstrukce části objektu na Pivovar [adresa]“ žádalo Projekční studio [právnická osoba], [jméno FO] dne [datum]. Pro neúplnost projektové dokumentace a nesoulad s platnou legislativou bylo vydáno nesouhlasné závazné stanovisko. V příloze je mimo jiné novinový článek, z něhož vyplývá, že pivovar v [adresa] obdržel certifikát výjimečnosti a originality.

33. Z doplňující zprávy Celního úřadu pro [sídlo] ze dne [datum] vyplynulo, že v souvislosti s vydáním povolení k provozování daňového skladu žalované měl úřad k dispozici závazné stanovisko MěstÚ [adresa], odboru investic a památkové péče ze dne [datum]. Stanovisko bylo vydáno k zamýšleným stavebním pracím na rekonstrukci části domu čp. [číslo] v obci [adresa] dle projektové dokumentace [jméno FO] – Projekční studio [právnická osoba] z února [rok] a vymezuje podmínky, za kterých by bylo možno práce realizovat.

34. Fotografie předložené žalovanou [datum] zachycují zcezovací káď s prořezávacími noži (č.l. 306).

35. Z nákresu rozmístění technologie (č.l. 158) bylo zjištěno plánované rozmístění technologie v prostoru bývalé stáje. Pokud jde o chladicí agregát, soud z nákresu zjistil, že měl být umístěn vně prostoru bývalé stáje v přístavbě k obvodní zdi stáje v podobě přístavku. Z připojené elektronické zprávy jednatele žalobkyně bylo zjištěno, že byla odeslána [datum] jednateli žalované.

36. Soud ve věci provedl dne [datum] místní šetření v [adresa], když pro nesoučinnost současného vlastníka součástí technologie minipivovaru [jméno FO] se nedařilo zjistit, kde se tyto součásti nacházejí. Na místě bylo zjištěno, že dům čp. [číslo] v [adresa] je bývalou zemědělskou usedlostí s obytným stavením a hospodářskými budovami přístupnými ze dvora. Z fotodokumentace je patrno, že ve dvoře se nachází samostatná nová stavba, která byla určena dle tvrzení stran pro umístění chlazení – chladicí agregát a šrotovník. Zařízení bylo v době šetření již demontováno a stavba sloužila k uložení věcí současných majitelů nemovitosti. V budově bývalé stáje v přízemí, kde byl minipivovar umístěn, se nacházejí věci současných majitelů, když technologie byla již dříve demontována a odvezena. Na fotodokumentaci jsou patrny pozůstatky rozvodů v podobě zaizolovaných trubek, stáj je opatřena novými okny, omítkami, příčkou zčásti rozdělující prostor. Podlahy jsou zčásti betonové, v některých místech vyvýšené a zčásti cihelné opatřené sjednocujícím nátěrem.

37. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], znalce v oboru potravinářství, odvětví pivovarnictví a potravinářská odvětví různá, specializace sladařství z [datum] č. [číslo] soud zjistil, že dle závěrů znalce topná tělesa pro ohřev obsahu rmuto-mladinové pánve (položka 1 přílohy smlouvy o dílo ze dne [datum]) jsou způsobilá v technologicky únosné době zahřát sladinu po ukončení scezování do varu, byť nejsou optimální. Příkon topných těles odpovídá tomu, co bylo sjednáno ve smlouvě. Pokud jde o deformaci prořezávacích nožů instalovaných ve scezovací kádi (položka č. [hodnota] přílohy smlouvy o dílo) nelze z dostupných podkladů dospět k závěru, že by k deformaci nožů skutečně došlo. Jako možnou příčinu deformace nožů znalec uvedl nesprávné osazení scezovacího dna obsluhou, což pak vede k zachycení nožů o nesprávně osazené dno (jeho část), když za dobu své praxe se znalec s takovým pochybením obsluhy setkal. V tomto případě příčinu tvrzeného ohnutí nožů lze pouze usuzovat, neboť části zcezovacího dna, které znalec ohledal, nenesly stopy po zachycení nožů, ale jedna z částí zcezovacího dna zcela chyběla. Dle znalce nelze vyloučit, že tato část takové stopy mohla nést. Materiál komponentů, které mohl znalec fyzicky ohledat vzhledem k demontáži celé technologie a jejímu prodeji třetí osobě, odpovídaly obvyklému standartu, neodlišovaly se od běžně užívaných materiálů. Ohnutí prořezávacích nožů je snadno a s malým nákladem opravitelné a nebrání využívání technologie k jejímu účelu. Pokud jde o vytýkanou vadu chlazení neshledal znalec žádné nedostatky příkonu ani jiné. Zdůraznil, že je třeba, aby si obsluha chladícího zařízení byla vědoma nutnosti naplnit tanky tak, aby tekutina dosahovala na horní hranici chladícího prstence, protože pokud by hladina klesla pod chladicí prstenec, pak se účinnost chlazení snižuje, což však patří k obvyklým znalostem obsluhy.

38. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení. Podle § 2586 odst. 1 OZ se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

39. Podle § 2587 OZ se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

40. Podle § 2610 odst. 1 OZ vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

41. Podle § 2615 odst. 1 věty první OZ má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

42. Podle § 2617 OZ, má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

43. Podle § 2618 OZ soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

44. Podle § 2632 OZ, není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.

45. Podle § 2106 odst. 1 OZ, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení sdělí kupující prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107 O.Z..

46. Podle § 2107 odst. 1 OZ, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

47. Podle § 1982 odst. 1 OZ, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

48. Podle § 1987 odst. 1 OZ jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 cit. ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

49. Podle § 1958 odst. 1 OZ, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

50. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

51. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

52. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

53. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti, soud shledal, že sporné strany si vzájemná práva a povinnosti sjednaly v písemné smlouvě o dílo ze dne [datum], která je podepsána zástupci obou účastníků, je platným právním jednáním a byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2586 odstavec 1 o.z. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodat žalované technologický celek minipivovaru, provést jeho montáž a uvedení do provozu a žalovaná se zavázala zajistit stavební připravenost v místě plnění a uhradit sjednanou cenu. Smluvní strany ve smlouvě vymezily rozsah a cenu díla a způsob jeho předání, ale i způsob zaplacení ceny. Výslovně sjednaly, že z celkové dohodnuté ceny ve výši [částka] bez DPH uhradí objednatel formou zálohy částku [částka] (+DPH) a to ve třech splátkách po [částka] + DPH splatných ke dni [datum], [datum] a [datum]. Dále bylo dohodnuto, že dalších 15 % z ceny díla, tedy [částka] + DPH, celkem [částka] žalovaná uhradí před odvozem díla od zhotovitele k objednateli po provedené dílenské přejímce. Dílenská přejímka sjednaná ve smlouvě uskutečněna nebyla, ale mezi stranami nebylo sporným, že žalovaná tuto zálohu uhradila. Strany sjednaly, že po zhotovení, uvedení do provozu a předání díla vzniká zhotoviteli nárok na doplacení 20 % ceny díla. Dle ujednání stran měly být zálohy hrazeny na podkladě zálohových faktur vystavených žalobkyní a doplatek z ceny díla měl být zaplacen na základě faktury s náležitostmi daňového dokladu, ve které se zohlední uhrazené zálohy a to po předání a převzetí díla a podpisu protokolu o předání a převzetí. Tato faktura měla být splatná v hotovosti v den předání a převzetí díla. Pokud jde o předmět smlouvy o dílo, byl obsažen a popsán v technologické specifikaci díla a ceny komponentů, která dle ujednání stran v čl. II. smlouvy o dílo, nedílnou součástí smlouvy. Jednalo se dodávku technologie pivovaru sestávající z položek uvedených v technologické specifikaci sestávající z 1 varny, 1 chladiče mladiny, 6 CK tanků, 1 výroby a rozvodů ledové vody, chlazení tanků a chladiče mladiny, 1 nádoby na ledovou vodu, 1 boileru potravinářského, 1 sanitační stanice, 1 elektrického rozvaděče řídícího, 1 potravinářského kompresoru, 1 mačkače sladu, 1 úpravny vody. Předmětem smlouvy byl též závazek žalobkyně provést montáž technologie a zajistit dopravu. Dne [datum] uzavřely sporné strany dodatek smlouvy o dílo č. [číslo], kterým předmět smlouvy o dílo rozšířily o dvě položky a to vířivou káď varny pivovaru v ceně [částka] bez DPH a vstupní rozvaděč pivovaru v ceně [částka] bez DPH. Celková cena předmětu smlouvy tak byla zvýšena na částku [částka] bez DPH. Dne [datum] uzavřely sporné strany dodatek smlouvy o dílo č. [číslo], v němž došlo k dohodě o snížení ceny každého CK tanku o [částka] s ohledem na to, že z důvodu zkrácení dodací doby nebudou CK tanky certifikovány jako tlakové nádoby dle [Anonymizováno]. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení částky [částka] vč. DPH, jako doplatku ceny díla. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že po uzavření smlouvy žalovaná zaplatila zálohové platby ve výši [částka] + 21 % DPH a to platbami ze dne [datum], [datum] a dne [datum]. Dne [datum] zaplatila dále částku [částka] ([částka] + DPH). Dle ujednání stran mělo být dílo dokončeno a předáno včetně montáže a uvedení do provozu do [datum] s tím, že dodržení termínu z důvodů stojících na straně žalobkyně je utvrzeno smluvní pokutou ve výši [částka] týdně. V řízení bylo prokázáno a strany nečinily sporným, že dílo ve sjednaném termínu dokončeno a předáno žalované nebylo. Soud se proto zabýval tím, zda, popř. kdy k předání díla žalobkyní žalované došlo. Žalovaná tvrdila a prokazovala předávacím protokolem podepsaným [jméno FO] za žalovanou a jednatelem žalobkyně [jméno FO] st., že k předání a převzetí díla došlo dne [datum] a současně touto listinou dokládala, že v tento den byly vytčeny i vady díla. Žalobkyně tvrdila a prokazovala účastnickou výpovědí jednatele a svědka [jméno FO] ml., že k předání díla došlo [datum]. Předávací protokol byl opatřen podpisem zástupce žalobkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] a takto byl předán p. [jméno FO] po montáži posledního tanku dne [datum]. Žalovaná jej převzala a žalobkyni nikdy nevrátila. Žalovanou tvrzené datum předání [datum] označila za smyšlené a doložila, že jednatel žalobkyně byl v tento den v zahraničí a k předání díle a podpisu protokolu tak nemohlo dojít. Žalobkyně se proto dovolává ujednání obsaženého v čl. V. odst. 1. smlouvy o dílo, z něhož plyne, že objednatel je povinen převzít dílo s drobnými vadami a nedodělky, které řádnému užívání nebrání a pokud tak neučiní do 5 dnů od výzvy zhotovitele na převzetí díla, považuje se 10. den ode dne odeslání výzvy zhotovitelem objednateli za den, kdy došlo k předání a převzetí díla. Žalovaná, dle tvrzení žalobkyně, předávací protokol převzala s tím, že bude podepsán následně po prověření díla a bude žalobkyni zaslán. Žalobkyně má tak za to, že ke dni [datum] bylo dílo předáno a převzato. Soud se proto zabýval tím, zda je ujednání stran obsažené v čl. V. odst. 1. smlouvy o dílo platné a zda jsou splněny podmínky pro jeho aplikaci. Soudní praxe při výkladu obč. zák. dovozovala (srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2536/2007, ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 5508/2007, a ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1287/2018), že ve smlouvách nelze sjednat nevyvratitelnou právní domněnku či fikci. Konstrukce domněnek, jejich charakteru i následků, které jsou s nimi spojeny, přísluší podle dosavadní judikatury toliko právu. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 ze dne 23.03.2022 se naproti tomu uvádí, že „ujednání stran v soukromoprávní smlouvě, jež pro vyjádření určitého jimi předvídaného právního následku užily určitá typová sousloví (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), která v právních normách zpravidla naznačují, že jde o tzv. právní domněnky či právní fikce, nejsou pouze z tohoto důvodu neplatná. Je třeba i u takových ujednání v každém jednotlivém případě zkoumat, k jakému právnímu následku vůle stran směřovala, a zda takové ujednání není vzhledem ke konkrétním okolnostem věci zákonem zakázáno nebo se příčí dobrým mravům.“ Soud se dotčeným ujednáním zabýval a uzavřel, že se jedná o ujednání platné. Pokud jde o obsah dotčeného ujednání je zřejmé, že směřovalo k vytvoření fikce předání a převzetí díla (s drobnými vadami a nedodělky, které řádnému užívání nebrání) k 10. dni ode dne odeslání výzvy zhotovitelem objednateli, pokud ten dílo nepřevezme do 5 dnů od výzvy zhotovitele na převzetí díla. Žalobkyni se podařilo prokázat, že dne [datum] vyzvala žalovanou k převzetí díla, když tento skutkový závěr soud učinil z výpovědi jednatele žalobkyně a svědka [jméno FO] ml. a současně i ze zjištění, že žalovaná dle vlastní elektronické komunikace v lednu a únoru [rok] řešila s žalobkyní vady díla, které vytýkala v elektronické zprávě [jméno FO] ze dne [datum]. Rovněž elektronická zpráva [jméno FO] jednateli žalované p. [jméno FO] svědčí pro závěr, že žalovaná v době odeslání této zprávy dne [datum] s jednatelem žalobkyně řešila vady díla, které jsou popsány v předávacím protokolu opatřeném datem [datum]. V souladu s tímto skutkovým závěrem je i zjištění, že žalobkyně provedla výměnu topných těles v dubnu [rok] z důvodu jejich spálení, což má soud za prokázané z faktury dodavatele topných těles i výpovědí jednatele žalobkyně. Výrobce topných těles posoudil v této souvislosti závadu vyměňovaných topných těles a shledal, že jde o důsledek pochybení obsluhy zařízení. Současně nebylo možno přehlédnout, že žalovaná dle zprávy Celního úřadu pro [sídlo] ze dne [datum] pivo vyrábí od [datum]. Množství skutečně vyrobeného piva zjištěno nebylo, když žalovaná nezprostila příslušný orgán povinné mlčenlivosti, ale i dle vyjádření bývalého jednatele [jméno FO] šlo nejméně o cca 10 várek, které bývalý jednatel označuje jako zkušební. V projednávané věci se jedná o obchodní vztah mezi dvěma podnikateli, kteří vůči sobě navzájem vystupují v rovnovážném postavení a v řízení nevyvstaly žádné okolnosti či zjištění, které by nasvědčovaly tomu, že některý z účastníků je v tomto vztahu slabší stranou. V úvahu tak nepřichází ani právní posouzení z pohledu ochrany slabší strany (podnikatele podle § 433 o. z., nebo spotřebitele podle § 1810 a násl. o. z.). Soud proto na základě výše uvedených zjištění shledal, že účinky předání a převzetí díla v projednávané věci nastaly ke dni [datum] a žalobkyni jako zhotoviteli tak vzniklo právo požadovat nedoplatek ceny díla. K tomuto datu se proto též upíná počátek lhůty pro vytčení vad.

54. Soud se dále zabýval námitkami žalované, na nichž stavěla svoji obranu proti uplatněnému nároku. Především žalovaná poukazovala na to, že v řízení uplatněná pohledávka žalobkyně s přísl. zanikla zápočtem oproti pohledávkám žalované. Žalovaná jednak tvrdila, že uplatnila k započtení pohledávku za žalobkyní z titulu sjednané smluvní pokuty, s tím, že jí nárok ve výši [částka] vznikl na základě čl. IV. 3 smlouvy o dílo ve výši [částka] týdně za dobu prodlení žalobkyně od [datum] (sjednaný termín předání díla) do [datum] (podpis předávacího protokolu žalovanou). Z čl. IV. odst. 3 smlouvy o dílo soud zjistil, že strany ujednaly pro případ, že „zhotovitel nedodrží termín dodání díla z důvodů vzniklých na jeho straně, bude objednatel účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní týden“. Toto ujednání soud vyložil tak, že smluvní strany pro případ nesplnění termínu zhotovení díla do [datum] z důvodů stojících na straně žalobkyně jako zhotovitele ujednaly povinnost zaplatit žalované jako objednateli smluvní pokutu v uvedené částce za každý týden prodlení. Současně v čl. IV. odst. 4 smlouvy strany ujednaly pro případ, že objednatel nedodrží termín stavebních úprav daný článkem II, odst. 3 smlouvy, tj. [datum], že předchozí ujednání o smluvní pokutě se ruší. Existence ujednání o smluvní pokutě, kterou strany utvrdily závazek žalobkyně dodat dílo ve smluveném termínu, tak závisela na tom, zda žalovaná splní v ujednaném termínu do [datum] svůj závazek k provedení stavebních úprav v nemovitosti čp. [číslo] v [adresa], kde měla žalobkyně dílo namontovat a uvést do provozu. Pohledávka na zaplacení smluvní pokuty je pohledávkou, která vyplývá z téhož smluvního vztahu jako pohledávka žalobkyně na zaplacení doplatku ceny díla a soud se proto při posouzení započítávaného nároku zabýval i výkladem výše uvedených ujednání sporných stran. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od [datum] úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2470/2019). Pokud jde o ujednání obsažené v čl. IV. odst. 3 smlouvy má soud za to, že je třeba jej vykládat v kontextu s obsahem č. IV. odst. 4 smlouvy ale i dalšího obsahu smlouvy zejména čl. II. odst. 3. věta druhá smlouvy, z nichž plyne, že doba plnění zhotovitele se prodlužuje o dobu prodlení objednatele se stavební připraveností. Nelze odhlédnout od čl. I. odst. 2 smlouvy, z něhož je jednoznačné, že součástí závazku zhotovitele bylo nejen namontování zhotoveného díla v uvedené nemovitosti ale i jeho uvedení do provozu Technologie minipivovaru měla být dle shodných tvrzení stran umístěna do budovy, která je součástí usedlosti čp. 7 v [adresa], a k provozu minipivovaru, který je bezpochyby potravinářskou technologií, v minulosti nesloužila. Objekt, kde mělo k umístění dojít byl využíván v minulosti jako chlév, což bylo zřejmé i při provedení místního šetření soudem dne [datum] a v tomto směru lze vycházet i z výpovědi bývalého jednatele žalované p. [jméno FO], svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Ze smlouvy ani jejích příloh nevyplývá jaké konkrétní úpravy měl objednatel provést před tím, než bude možno technologii minipivovaru do objektu namontovat a uvést do provozu. Z důkazů, které žalovaná předložila a to výslechů sv. [jméno FO], bývalého jednatele [jméno FO], stavebního deníku učinil soud závěr, že v prostorách bývalé stáje byla do [datum] provedena sanace a injektáž proti vlhkosti a výměna oken. Pro umístění chladícího zařízení však bylo třeba vybudovat přístavbu zachycenou v nákresu rozmístění technologie a v řízení bylo prokázáno, že tato přístavba nebyla zbudována, neboť na návrh sv. [jméno FO] došlo pro umístění chladícího zařízení a šrotovníku k vybudování samostatné stavby ve dvoře usedlosti. Tato stavba byla budována v létě [rok] a bylo prokázáno, že k dodání a osazení technologie chlazení žalobkyní došlo do nedokončené stavby poté co byl vybudován její betonový základ, když z výpovědi sv. [jméno FO] bylo zjištěno, že nejprve byla vybetonována podlaha, na níž bylo zařízení umístěno a teprve poté byla vybudována stavba (zdi a střecha). I po osazení agregátu chlazení a drtičky na podlahu vznikající stavby tedy probíhaly další stavební práce při dokončení této stavby, což je prokázáno z předložených faktur společnosti [právnická osoba]., výpovědí jednatele žalobkyně i svědků [jméno FO]., [jméno FO], [jméno FO] a dalších. Rovněž sv. [jméno FO] uvedl, že k připojení chladícího zařízení nemohlo dojít při jeho první návštěvě v [adresa] v červnu [rok], neboť se teprve stavěla stavba pro toto zařízení. V červnu [rok] byly proto připraveny kabelové trasy a teprve v září nebo říjnu [rok] mohlo být připojeno chladící zařízení. Bylo prokázáno a strany nečinily sporným, že chladící zařízení, bylo součástí díla, jež se žalobkyně zavázala žalované dodat a bez funkčního chladícího zařízení nelze uvést technologii minipivovaru do provozu, tj. splnit závazek žalobkyně dle smlouvy. Z rozmístění jednotlivých částí technologie, které v podobě plánku zaslal jednatel žalobkyně žalované dne [datum] žalované elektronicky, vyplynulo zjištění, že chladící zařízení mělo být umístěno vně hospodářské budovy bývalého chléva v nově zřízené přístavbě a samostatná stavba ve dvoře usedlosti je náhradním řešením, k jehož realizaci přistoupila žalovaná teprve po [datum]. Za této situace soud shledal, že žalovaná svůj závazek zajistit stavební připravenost do [datum] nesplnila. Soud proto shledal, že ujednání o smluvní pokutě obsažené v čl. IV. odst. 3 smlouvy o dílo v souladu se smlouvou zaniklo. Pokud nebyly po stavební stránce prostory bývalé stáje ve stavu umožňujícím uvedení technologie do provozu a neexistovaly prostory, do nichž mělo být umístěno chladící zařízení, nemohla žalobkyně splnit závazek tak, jak je formulovaný v čl. I. odst. 2 smlouvy. Nebylo-li možno provést montáž díla a jeho uvedení do provozu do [datum] z důvodu nezajištění stavební připravenosti ve sjednaném termínu, nelze po žalobkyni požadovat zaplacení smluvní pokuty dle č.l. IV. odst. 3 smlouvy o dílo. Žalované tak pohledávka v uplatněné výši vyplývající z ujednání o smluvní pokutě nevznikla, byť žalobkyně dílo nedodala ve sjednaném termínu. Vzhledem k zjištění, že žalovaná nezajistila stavební připravenost ve sjednaném termínu bylo zcela nadbytečné provádět dokazování, vč. výslechu [jméno FO] k tvrzení žalované, že žalobkyně neměla kapacity k provedení díla řádně a včas neboť se dostala do prodlení při dodávce jiného minipivovaru.

55. Rovněž tak pokud jde o pohledávku žalované spočívající v náhradě škody, má soud za to, že je třeba předně posoudit, který z účastníků smluvního vztahu za toto prodlení odpovídá. Žalovaná vyčíslila škodu, která jí v důsledku prodlení žalobkyně s dodáním díla měla vzniknout částkou [částka], s tím, že jde o ušlý zisk z prodeje piva za dobu od [datum] do [datum], tedy za prodlení trvající 14 měsíců. Je zcela zřejmé, že už při uzavírání smlouvy v říjnu [rok] strany jednaly s vědomím, že v prostorách bývalé stáje musí být provedeny úpravy stavebního charakteru, které umožní v tomto prostoru realizovat výrobu piva, tedy potravinářský provoz. Součástí závazku žalobkyně bylo uvedení namontované technologie do provozu, což nesporně vyžaduje fungující rozvody elektřiny, vody a kanalizaci. Technologii minipivovaru rovněž nebylo možno uvést do provozu dříve, než bude dokončena stavba pro umístění chlazení a řezačky a prostory bylo nutno pro dodání rozměrných tanků zpřístupnit i stavebně. Z výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že technologie byla dodána a zprovozněna v průběhu listopadu [rok] a od tohoto měsíce probíhaly zkušební várky. Bývalý jednatel uvedl, že za dobu užívání technologie bylo uvařeno cca 10 zdařilých dávek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná měla veřejnoprávní oprávnění vařit pivo od ledna [rok] a pivo po tomto datu vyráběla a nabízela k prodeji, byť vzhledem k její nesoučinnosti (nezbavení mlčenlivosti orgánů celní správy) není zjištěno, o jaké množství se jednalo a kdy byly jednotlivé várky vyrobeny. Pokud jde o příčiny prodlení s dodáním technologie, shledal soud, jak je výše uvedeno, že tyto spočívají v prodlení žalované s realizací stavební připravenosti objektů v usedlosti čp. [číslo] v [adresa] pro její umístění. Tento závěr je, kromě jiného, podporován i zjištěním, že projekt k rekonstrukci objektu na minipivovar byl zpracován až v roce [rok] a v té době také žalovaná teprve zahájila stavební řízení a začala se zabývat souhlasem dotčených orgánů s rekonstrukcí památkově chráněného objektu, v němž v té době již minipivovar fakticky existoval a byl využíván k výrobě piva. I z faktur dodavatele stavebních prací společnosti [právnická osoba]. je patrno, že stavební práce v objektu, vč. elektrorozvodů a řešení odpadů budováním jímky, i přístupové cesty probíhaly kontinuálně do října [rok]. Nelze přehlížet ani zjištění, že žalovaná pivo vyráběla a nabízela k prodeji i v období, za které uplatnila nárok na náhradu škody. Na základě těchto skutkových zjištění soud uzavřel, že žalované škoda, za kterou by odpovídala žalobkyně a která by byla v příčinné souvislosti s nesplněním smluvních povinností žalobkyně, nevznikla a žalobkyně proto za vyčíslenou škodu neodpovídá. Soud má za to, že důvody prodlení s dodáním technologie spočívaly především v přístupu žalované k zajištění stavební připravenosti prostor bývalého chléva pro potravinářský provoz, kterým minipivovar bezesporu je. Na vliv prodlení žalované se stavební připraveností je pamatováno i v samotné smlouvě o dílo, v níž strany ujednaly, že o dobu prodlení objednatele se stavební připraveností se automaticky prodlužuje doba plnění zhotovitele (čl. II odst. 3. věta druhá smlouvy). Uplatněný nárok na náhradu škody se tak soudu nejeví jako důvodný. Soud z těchto důvodů shledává nadbytečným zabývat se způsobem vyčíslení škody a její výší, byť v tomto směru se jeví jako logické námitky žalobkyně, že žalovaná zcela přehlíží náklady na výrobu piva a uvažuje pouze s příjmy. Nadto je třeba poukázat na skutečnost, že se jedná o pohledávku nejistou a nezpůsobilou k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o.z. (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž jsou rozvedeny závěry žalovanou citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). V citovaných rozhodnutím soudy dovodily (mimo jiné), že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky, tj. místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka tedy nebude jistá a určitá ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o.z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky. Soud z výše uvedených důvodů neshledal, že by započtení této nejisté pohledávky žalované vedlo k zániku pohledávky žalobkyně uplatněné v tomto řízení.

56. Žalovaná dále v průběhu řízení uplatnila vůči žalobkyni nárok z odpovědnosti za vady předaného díla spočívající v nárocích z odstoupení od smlouvy o dílo ze strany objednatele, který je opřen o tvrzení, že předané dílo bylo vadné a vady nebyly odstraněny ve lhůtě 30 dnů od jejich vytčení žalobkyni. Žalovaná vychází z toho, že dílo bylo předáno žalobkyní [datum], tj. v den, který je vyznačen na podepsaném předávacím protokolu. V této listině žalovaná žalobkyni vytýká vady spočívající v nefunkčním ohřevu, ohnutých prořezávacích nožích a špatném (nepřesném) chlazení tanků. Žalobkyně popírala, že by jí byla tato listina doručena a doklad o jejím odeslání žalovanou předložen nebyl. Žalovaná navrhovala, aby soud učinil dotaz na Českou poštu směřující k vyhledání zásilek, které po [datum] žalovaná odeslala na adresu žalobkyně. Soud má za to, že nelze požadovat, aby soud vyhledával důkazy k prokázání tvrzení některé ze stran a tento dotaz proto neprovedl. Soud se v této souvislosti zabýval tím, kdy došlo k zániku závazku žalobkyně k dodání díla splněním závazku a k jakému okamžiku se upíná počátek lhůty k vytknutí vady kupujícím. Takovým dnem je den převzetí věci (srov. rozhodnutí NS /CR sp. zn. 30 Cdo 2175/2000 ze dne 1. 12. 2000). Vzhledem k závěru, že k převzetí díla žalovanou došlo dne [datum] se soud zabýval tím, zda žalovaná vytkla žalobkyni vady díla včas, když žalobkyně namítla, že k vytčení vad došlo až dopisem ze dne [datum], neboť o odeslání protokolu z [datum] a jeho doručení žalobkyně nebyl k dispozici žádná důkaz. Nelze přehlédnout, že vady byly vytýkány žalobkyni již v únoru [rok] v elektronické zprávě [jméno FO], tedy 2 měsíce po předání díla, ale současně žalovaná prokázala, že vady řešila s jednatelem žalobkyně již v lednu [rok]. Tyto vady však byly žalobkyní řešeny, s tím, že v dubnu roku [rok] vyměnila žalobkyně spálená topná tělesa za nová a došlo k výměně čidla chlazení, když toto zjištění je prokázáno výslechem jednatele žalované i fakturami dodavatelů náhradních dílů a došlo i k opravě prořezávacích nožů. Žalovaná pak i nadále trvala na tom, že výkon topných těles je nedostačující a chlazení je nefunkční (zmatené) a poukazovala na ohýbání prořezávacích nožů ve zcezovací kádi, které mělo být důsledkem použití nekvalitního materiálu. Soud se k námitce žalobkyně, že nejde o vady, za něž by odpovídala, neboť jsou důsledkem chyb obsluhy, zabýval tím, zda jde o vady, za něž žalobkyně odpovídá. Ve věci byl zpracován znalecký posudek zaměřený na existenci a charakter vytýkaných vad, na jehož základě soud uzavřel, že vady, které žalovaná vytýká, nejsou vadami, za které by žalobkyně odpovídala. Vzhledem ke skutečnosti, že technologie byla v mezidobí demontována na jednotlivé části a jejím vlastníkem se stala třetí osoba, která komponenty zpřístupnila ve svém skladu, vycházel znalec z ohledání zachovaných částí technologie a obsahu vzájemných ujednání stran. Dospěl k závěru, že příkon topných těles pro ohřev obsahu rmuto-mladinové pánve je způsobilý v technologicky únosné době zahřát sladinu po ukončení scezování do varu a odpovídá tomu, co bylo sjednáno ve smlouvě. Znalec rovněž neshledal žádné nedostatky příkonu chlazení a neshledal ani jiné nedostatky chlazení. Poukázal zejména na nutnost plnit tanky tak, aby tekutina dosahovala na horní hranici chladícího prstence, neboť jinak se účinnost chlazení logicky snižuje, což patří k běžným znalostem obsluhy. Pokud jde o vadu spočívající v ohnutí prořezávacích nožů ve zcezovací kádi, znalec konstatoval, že tyto nože mezi demontovanými částmi technologie nalezeny nebyly a tvrzené ohnutí nelze spolehlivě shledat ani z fotografií, které předložila žalovaná. Pokud k takovému ohnutí došlo, dle odborných zkušeností znalce mohlo by být způsobeno nesprávným osazením scezovacího dna v kádi, což je důsledkem pochybení obsluhy. Na zcezovacím dně by pak byly patrny stopy po zachycení nožů o toto dno, avšak v daném případě však část zcezovacího dna chybí a nebylo možno ji ohledat, stejně jako nože. Znalec proto ve vztahu k této vadě hodnotil též materiál užitý na dochované komponenty, který žalovaná označovala za nekvalitní a konstatoval, že materiál užitý na jím ohledané díly zařízení – zcezovací káď a prořez - odpovídá svými vlastnostmi obvyklému standardu. Pokud by k ohnutí nožů došlo, lze toto poškození opravit velmi snadno a s malým nákladem a nejde o závadu, která by bránila užívání technologie. Znalecký posudek je tak oporou pro závěr, že žalovanou vytýkané vady nejsou vadami, za které žalobkyně odpovídá. Soud má tak za prokázané, že dílo nevykazovalo ke dni [datum] vady, za které by žalobkyně odpovídala a takové vady nebyly žalované vytčeny ani v průběhu dvouleté záruční lhůty. Žalovaná tak nemohla od smlouvy o dílo pro tyto vady dne [datum] platně odstoupit. Její odstoupení od smlouvy o dílo, proto soud shledává neplatným, s tím, že povinnost žalované splnit svůj závazek k zaplacení nedoplatku ceny díla dále trvá.

57. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k zaplacení nedoplatku ceny díla v uplatněné výši. Pokud jde o splatnost nedoplatku ceny díla vycházela žalobkyně ze dne splatnosti uvedeného ve faktuře č. [číslo], která dle svého textu měla být zaplacena do [datum]. V řízení však nebylo prokázáno, že by tato faktura byla žalované doručena, když není k dispozici žádný důkaz jejího doručení ale ani důkaz o datu jejího odeslání. Soud proto při stanovení počátku prodlení vycházel z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně a přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k plnění výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou na adresu žalované dle poštovního podacího lístku dne [datum]. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že výzva právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byla odeslána téhož dne. Má se za to, že doručena byla [datum], přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena do [datum]. Lze tak uzavřít, že ke dni [datum] byla žalovaná s plněním v prodlení. Doručení dřívější výzvy k plnění žalované nebylo v řízení prokázáno. Ve zbývající výši požadovaného úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl. Nárok na zaplacení částky [částka] jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky má oporu v ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

58. Žalobkyně měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části a vzniklo jí tak dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení činí 478 441,80 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 34 382 Kč, zálohy na znalečné ve výši 5000 Kč a nákladů zastoupení advokátem a náhrady hotových výloh vč. cestovného. Účelně vynaložené náklady právního zastoupení žalobkyni náleží za 27 úkonů jejího zástupce po 11 470 Kč z tarifní hodnoty 859 537 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, vyhl. 177/1996 Sb., dále též a.t, ve výši 316 980 Kč. Jedná se o úkony právní služby spočívající v: - převzetí zastoupení vč. první porady s klientem (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), - písemném podání ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.) - sepisu žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - vyjádření žalobkyně k odvolání žalované ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - zastupování žalobkyně při jednání odvolacího soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), - vyjádření žalobkyně k věci samé ze dne [datum], (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - zastupování při jednání soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), - zastupování žalobkyně při jednání soudu a to výslechu sv. [jméno FO] dožádaným soudem dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), - vyjádření žalobkyně k věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - replice žalobkyně k věci samé ze dne [datum], která je reakcí na obsah vyjádření žalované ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - vyjádření žalobkyně k věci samé ze dne [datum], jako reakce na obsah vyjádření žalované ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - zastupování žalobkyně při jednání soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), od 13.00 do 16.00 hod. – 2 x úkon - zastupování žalobkyně při jednání soudu při výslechu jednatele žalobkyně [jméno FO] dožádaným soudem dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), - důkazní návrh žalobkyně došlý soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), - zastupování žalobkyně při jednání soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), od 8.35 do 11.35 hod. – 2 x úkon - zastupování žalobkyně při jednání soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), od 8.30 do 11.30 hod. – 2 x úkon - zastupování žalobkyně při jednání soudu dne [datum] (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), od 8.30 do 11.25 hod. – 2 x úkon - zastupování žalobkyně při jednání soudu dne [právnická osoba]. 2024 (§11 odst. 1 písm. g) a.t.), od 12.30 do 15.00 hod. – 2 x úkon - písemné vyjádření ke znaleckému posudku dne [datum].

59. K těmto úkonům přísluší náhrada režijních výloh a to 22 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a.t. celkem v částce 6 600 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč přináleží za každý úkon právní služby (přestože za účast u jednání trvajícího déle než dvě hodiny přináleží advokátu odměna v dvojnásobné výši oproti odměně za jednání kratší dvou hodin, stále je jednání trvající déle než dvě hodiny jedním úkonem právní služby, ke kterému přináleží jedna paušální náhrada hotových výdajů).

60. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta za 7 dalších porad přesahujících 1 hodinu dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) a.t. a doložila jejich uskutečnění podepsanými záznamy svého zástupce ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Soud se zabýval účelností takto vynaložených nákladů v kontextu s okolnostmi projednávané věci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4084/2014). Množství a povaha námitek žalované nesporně vyžadovaly komunikaci zástupce s klientem, ale hledisko účelnosti vynaložených nákladů řízení naplňují jen porady uskutečněné v takovéto souvislosti. Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal v poradě přesahující hodinu uskutečněné dne [datum], když [datum] žalovaná podala odvolání do rozsudku pro uznání ze dne 26. 2. 2020 a rovněž tak je z obsahu spisu parno, že dne [datum] započetla písemně vůči pohledávkám žalobkyně své pohledávky spočívající ve smluvní pokutě [částka] a náhradě škody ve výši [částka] a současně vyzvala žalobkyni k zaplacení částky [částka] jako zbytku pohledávky z náhrady škody. Tyto skutečnosti bylo nesporně třeba projednat s klientem a v probíhajícím řízení na ně reagovat. Soud dále shledal účelně vynaloženým nákladem odměnu zástupce za další poradu uskutečněné dne [datum] , neboť je patrno, že proběhla v souvislosti s doručením předvolání k nařízenému jednání a lze předpokládat, že advokát byl nucen projednat s klientem stav věci, další postup i věcnou argumentaci. Též pokud jde o poradu uskutečněnou dne [datum], má soud za to, že jde o účelně vynaložený náklad řízení, když této poradě předcházelo obsáhlé vyjádření žalované, doručené zástupci žalobkyně dne [datum] a nadto bylo na den [datum] nařízeno jednání ve věci, při kterém bylo třeba na důkazní návrhy žalované a její námitky věcně reagovat. Za další porady s klientem přesahující 1 hodinu tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 35 220 Kč. (3 x 11 740 Kč).

61. Účelně vynaloženým nákladem řízení však soud neshledal odměnu advokáta za další poradu ve věci přesahující 1 hodinu dne [datum], neboť z obsahu spisu není patrno, že by od [datum] (předchozí další porada přesahující hodinu) došlo k takové změně, na kterou by bylo třeba v řízení reagovat a tomuto závěru odpovídá skutečnost, že až [datum] došlo soudu podání žalobkyně, které je reakcí na výše uvedený zápočet žalované a její věcné námitky. Pokud jde o účtovanou odměnu zástupce za poradu s klientem přesahující hodinu uskutečněnou dne [datum], konstatuje soud, že od předchozí porady dne [datum] není patrna ze spisu žádná změna ani jiná okolnost, která by svědčila pro účelnost takto vynaloženého nákladu řízení. Porady uskutečněné ve dnech [datum] a [datum] vedly k podání dalších doplňovaných vyjádření žalobkyně, ale judikatorní hlediska účelnosti takto vynaložených nákladů nesplňují, když obrana žalované se v této době nikterak nezměnila. Soud proto žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení ve vztahu k těmto 4 dalším poradám přesahujícím 1 hodinu.

62. Ve shodě se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4084/2014) soud neshledal účelně vynaloženým nákladem řízení vyjádření žalobkyně k doplnění odvolání žalované ze dne [datum], neboť jde o podání, v němž žalobkyně opakuje ve stručnosti svá dosavadní stanoviska a názory; písemné vyjádření k odstoupení od smlouvy ze dne [datum] adresované žalované, neboť se nejedná o úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. i) a.t.; písemné vyjádření žalobkyně ze dne [datum], podané u soudu [datum], neboť jde o další shrnutí dosavadních tvrzení žalobkyně a jejich opakování; opětovné písemné hodnocení provedených důkazů a shrnutí skutkového posouzení žalobkyně v podání ze dne [datum]; písemné podání došlé soudu dne [datum], neboť je dle svého obsahu návrhem na odročení jednání nařízeného na den [datum]; písemné podání ze dne [datum], které je dalším vyjádřením názorů žalobkyně k procesnímu postupu ve věci; písemné podání ve věci samé ze [datum], které je dle svého obsahu opakováním stanovisek žalobkyně k námitkám žalované; písemné podání ze dne [datum], které je opakováním stanovisek žalobkyně k postupu ve věci a hodnocením provedených důkazů; písemné podání ze dne [datum], které je dalším opakováním stanovisek žalobkyně k postupu ve věci. Soud má za to, že tyto úkony právní služby nesplňují hledisko účelnosti vynaložených nákladů řízení a směřují spíše k jejich navyšování, proto požadovanou náhradu za tyto úkony nepřiznal.

63. Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal v cestovném zástupce žalobkyně k jednání soudu z místa sídla advokáta ([adresa] a zpět v celkové výši 27 451 Kč ve dnech: [datum] – náhrada jízdného v ceně doložené jízdenkami (vlak) – 344 Kč ([adresa]), 211 Kč ([adresa]-[adresa]), 162 Kč ([adresa]-[adresa]), 275 Kč ([adresa]), celkem 992 Kč, a dále jízdy uskutečněné osobním automobilem [typ vozidla], RZ [SPZ] z [adresa] do [adresa] a zpět ve dnech: - [datum] - náhrada PHM dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 27,20 x 6,96 = 984 Kč, náhrada amortizace 4,40 Kč / 1 km, 4,4 x 696 = 3 062 Kč, celkem 4 046 Kč; - [datum]: náhrada PHM dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 27,20 x 6,96 = 984 Kč, amortizace dle vyhlášky 4,40 Kč / 1 km, 4,4 x 696 = 3 062 Kč, celkem 4046 Kč; - [datum] náhrada PHM dle vyhl. č. 589/2020 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 27,20 x 6,96 = [částka], amortizace dle vyhlášky 4,40 Kč / 1 km, 4,4 x 696 = 3 062 Kč, celkem 4046 Kč; - [datum]: náhrada PHM dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 27,20 x 6,96 = [částka], amortizace dle vyhlášky 4,40 Kč / 1 km, 4,4 x 696 = 3 062 Kč, celkem 4046 Kč; - [datum]: náhrada PHM dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 Km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 47,10 x 6,96 = [částka], amortizace dle vyhlášky 4,70 Kč / 1 km, 4,7 x 696 = 3271 Kč, celkem 4 976 Kč - [datum]: náhrada PHM dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. – celkem [číslo] km (2x348), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru/100 Km dle TP [typ vozidla], RZ [SPZ], 5,2 x 38,70 x 6,96 = [částka], amortizace dle vyhlášky 5,60 Kč / 1 km, 5,6 x 696 = 3898 Kč, celkem 5299 Kč.

64. Vzhledem k vzdálenosti sídla advokáta a procesního soudu soud shledal důvodným výdajem i náklady na ubytování zástupce žalobkyně v Lounech v celkové výši 3 137 Kč ve dnech [datum] v částce 976 Kč, [datum] v částce 969 Kč a [datum] v částce 1 185 Kč, dle doložených faktur ubytovatele. Tento výdaj je odůvodněn v těchto případech tím, že začátek jednání ve věci byl nařízen na ranní hodinu (8.30 hod.) a při dopravních komplikacích mohlo nastat prodlení advokáta na cestě, popř. zmaření nařízeného jednání.

65. Žalobkyni dále náleží náhrada za čas zástupce strávený na cestách z [adresa] k procesnímu soudu a zpět v celkové výši 14 000 Kč dle ust. § 14 odst. 3 a.t. : [datum] - [adresa] a zpět (vlak), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2 000 Kč; [datum] - [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč; [datum] - [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč; [datum] [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč; [datum] [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč; [datum] [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč; [datum] [adresa] a zpět (automobil), 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2000 Kč.

66. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH a žalobkyni proto náleží náhrada 21 % DPH ve výši 70 891,80 Kč.

67. Soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).