1 C 213/2020- 223

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 50 038,84 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 13 573,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 573,53 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části co do nároku na zaplacení částky 36 465,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 465,31 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 802,90 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu - České republice náhradu nákladů řízení ve výši 2 649 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 038,84 Kč s příslušenstvím, kdy uvedla, že je vlastníkem a provozovatelem distribuční soustavy a je povinna zajištovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv, které uzavřel obchodník s plynem s odběrateli. Žalobkyně je tak odlišným subjektem od obchodníka s plynem. Žalobkyně dne [datum] při odečtu z měřícího zařízení pojala podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen plynoměrem výr. [číslo] na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Plynoměr tak byl opatřen bezpečnostní přelepkou [číslo]. Dne [datum] demontován a v odběrném místě žalovaného bylo osazeno nové měřící zařízení v. [číslo]. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku bylo zjištěno, že úřední značka měřidla byla poškozena, o čemž bylo vyhotoveno Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok]. Měřidlo bylo rovněž podrobeno znaleckému zkoumání, kdy znalec z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie ve znaleckém posudku č. [číslo] [číslo] [rok] ze dne [datum] konstatoval, že úřední značka krytu číselníku měřidla je poškozena a na číselníku se nacházejí stopy svědčící o násilném přetočení číselníku. Žalovaný tak v období od 24. 6. 2018 do 6. 3. 2019 na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ], [obec] neoprávněně odebíral plyn, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši 50 038,84 Kč představující cenu neoprávněně odebraného plynu a náklady na zjištění neoprávněného odběru. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven ode dne následujícího po poslední provedené kontrole měřidla dne [datum] a konec neoprávněného odběru odpovídá dni, který předcházel dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněný odběr. Výše škody byla stanovena dle vyhl.č. 108/2011 Sb. o měření a stanovení způsobu náhrady škody při neoprávněném odběru, kdy se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá dle vzorce uvedeného v příloze [číslo] uvedené vyhlášky. Od této výše škody je odečtena částka, která byla měřidlem zjištěna při kontrole dne [datum] a která byla vyúčtována obchodníkem s plynem. Žalobkyně rovněž uplatňuje i náklady, které jí vznikly v souvislosti s neoprávněným odběrem, kdy se jedná o náklady na znalecký posudek č. [číslo] [číslo] [rok] ze dne [datum] ve výši 3 500 Kč. Uvedená částka byla žalobkyni vyúčtována fakturou pod č. [bankovní účet] a žalobkyně ji uhradila dne [datum]. Žalobkyně rovněž požaduje uhradit náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru. K odhalovaní neoprávněného odběru a k dalším činnostem byla žalobkyní na základě smlouvy pověřena spol. [právnická osoba], která zplnomocnila spol. [právnická osoba] a tato společnost svou činnost žalobkyni vyúčtovala fakturou pod č. [číslo] v částce 6 950 Kč a žalobkyně tuto částku uhradila dne [datum]. K náhradě škody v celkové výši 86 297,80 Kč byl žalovaný vyzván a to fakturou pod [variabilní symbol] splatnou dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vzniklou škodu neuhradil, domáhá se žalobkyně její úhrady soudní cestou včetně úroku z prodlení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že se ničeho nedopustil, s plynoměrem nemanipuloval, k neoprávněnému odběru nedošlo a žalobkyně mu odmítla zpřístupnit své důkazy, tj. videozáznam, který měl být údajně pořízen. Při výměně plynoměru v odběrném místě žalovaného nebyla přítomná manželka p. [jméno] [příjmení] informována o tom, že by tyto osoby pojaly podezření na neoprávněný odběr či krádež plynu. Vznesl výhrady k obsahu protokolu [číslo] spočívající v tom, že tento není datován a v záhlaví je uvedeno, že se jedná o protokol o zjištění poškození měřícího zařízení. Současně poukázal na to, že v období, o které se jedná, uhradil dle odečtu za spotřebu plynu částku o 5 000 Kč vyšší než ve zúčtovacím období předchozím. V průběhu řízení žalovaný rovněž poukazoval na to, že s plynoměrem mohli manipulovat pracovníci spol. [právnická osoba], kteří měli neoprávněný odběr odhalit. Zpochybnil rovněž výši škody uplatněnou žalobkyní, když vyčíslení škody zahrnuje např. náklady na přivolání policie, která přivolána nebyla. Má za to, že škoda je nulová a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Strany učinily nesporným, že adresa odběrného místa je [obec a číslo], [obec] a v období od 24. 6. 2018 do 11. 6. 2019, vč. období, o které se jedná, měl žalovaný uzavřenu řádnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem. Rovněž je nesporné, že náhrada za neoprávněný odběr se vztahuje pouze k jednomu spotřebiči, a to kombinovanému plynovému kotli.

4. Předmětem sporu bylo zjištěný, zda tvrzenému neoprávněnému odběru plynu došlo, zda žalovaný nese odpovědnost za neoprávněný odběr plynu a jaká je výše škody za neoprávněný odběr plynu ve shora uvedeném období.

5. Soud provedl listinné důkazy, a to protokol [číslo] fakturu za neoprávněný odběr plynu, vyúčtování dodávky plynu za dobu od 24.6.2018 do 11.6.2019, dopis pr. zástupce žalovaného z 3.7.2019, elektronická zpráva zástupce žalovaného z 29.7.2019, elektronická zpráva zást. žalovaného z 5.9.2019, elektronická zpráva žalobce z 19.9.2019, úřední záznam o podání vysvětlení z [datum], informace o sledování zásilky, předžalobní výzva zástupce žalobkyně z [datum], informace k zásilkám, potvrzení o podání, výzva k úhradě pohledávky z [datum], informace o sledování zásilek, příloha k faktuře za neoprávněný odběr plynu, faktura za neoprávněný odběr plynu, výpis z účtu k [datum], průvodní dopis k faktuře za duben [rok], předávací protokol o rozpis poskytnutých činností včetně přílohy, faktura č. [rok], výpis z účtu [datum], průvodní dopis znalce, předávací protokol, faktura [titul]. [jméno] [příjmení], záznam o posledním odečtu, znalecký posudek [titul]. [příjmení] z [datum] [příjmení] [číslo] [rok], výslech znalce, výsledky technického přezkoušení, zkušební protokol, osvědčení o přezkoušení měřidla [číslo] fotodokumentace, montážní výkaz [číslo] doplňující informace k protokolu [číslo] protokol [číslo] zpráva [právnická osoba] [právnická osoba], vyúčtování dodávky plynu za dobu od 24.6.2018 do 11.6.2019, vyúčtování dodávky plynu za dobu od 15.6.2017 do 23.6.2018, vyúčtování plynu za dobu od 21.6.2016 do 14.6.2017, vyúčtování plynu za dobu od 18.6.2015 do 20.6.2016, vyúčtování plynu za dobu od 12.6.2019 do 31.10.2019, doklad o výměně měřicího zařízení ze [datum], zpráva [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum], zpráva o výsledku šetření.

6. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřícího zařízení [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že v odběrném místě [číslo] na adrese [obec a číslo], [obec] byla provedena výměna plynoměru. V protokole je ručně poznamenáno, v řádku stav úřední značky – spodní část chybí. Plynoměr je v protokole identifikován výrobním [číslo] stav počítadla [číslo]. Spotřebič je specifikován jako kombinovaný plynový kotel [typ kotle] [anonymizována dvě slova] se štítkovým příkonem 24 kW. Protokol je sepsán pracovníky [příjmení] a [příjmení] dne [datum] v [údaj o čase] hod. a je podepsán manželkou žalovaného. V doplňující informaci k protokolu je pak dále uvedeno, že mimořádný odečet byl uskutečněn dne 7. 3. 2019 pracovníkem [příjmení] a na měřidlo byla vylepena bezpečnostní přelepka [číslo]. Se shora uvedenými údaji korespondují i fotografie měřidla pořízené dne [datum].

7. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] 2019, soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako Autorizované metrologické středisko pro ověřování stanoveních měřidel, zkonstatovala [datum], že měřidlo výr. [číslo] nesplňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy.

8. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie z [datum], označeného č. [příjmení] [číslo] 2019, vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že bylo prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení. Znalec dále zkonstatoval, že na bylo prokázáno, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které vznikají při změně údaje o skutečné spotřebě plynu a mechanoskopickým zkoumáním úřední značky bylo zjištěno, že vložka úřední značky je násilně poškozená, přerušená, číselník nese stopy nástroje a násilného přetočení koleček. Znalecký posudek pak obsahuje i fotografie, kde jsou neoprávněné, resp. násilné zásahy do měřidla patrny. V znaleckém posudku je pak dále uvedeno, že byly zjištěny stopy nástroje po násilném přetočení koleček, přičemž ze stop nelze zjistit použitý nástroj. Dále se stopy po manipulaci nástrojem nacházejí na rubové straně výstupku krytu a desky. Vložka je násilně přerušená, kontrolované spojení mezi krytem a základovou deskou je nefunkční. Zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení je násilně poškozené. Nástroj použitý k přerušení vložky byl pravděpodobně plochý šroubovák. Výstupky desky a krytu nesou v místě spojení zbytky lepidla, kterým byly výstupky slepeny a stopy nástroje na způsob plochého šroubováku.

9. Z protokolu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tímto oznámil své podezření z podvodu na jeho osobě, k němuž mělo dojít v souvislosti s výměnou plynoměru v jeho odběrném místě na adrese [obec a číslo] v [obec] a následným požadavkem žalobkyně na zaplacení náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem v tomto odběrném místě.

10. Z faktury č. [bankovní účet] kterou vystavil znalec [titul]. [příjmení] žalobkyni, bylo zjištěno, že cena za shora vypracovaný posudek činí 3 500 Kč bez DPH, kdy žalobce za celkem 7 ks posudků zaplatil částku ve výši 24 500 Kč. To, že byla uvedená částka ze strany žalobce znalci skutečně vyplacena, má soud za prokázané z výpisu z účtu, kdy dne [datum] byla uvedená částka zaslána na účet znalce. Náklady na činnost pracovníků [právnická osoba] ve výši 6 950 Kč je prokázána Předávacím protokolem-rozpisem poskytnutých činností, kdy za poskytnuté služby spočívající včetně dokumentace 7 neoprávněných odběrů po 6 950 Kč, žalobkyně uhradila částku 400 500,32 Kč. Z faktury pod č. [rok] kterou vystavila spol. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně uvedené společnosti v souvislosti s poskytnutými službami v dubnu [rok] uhradila celkem částku 400 500,32 Kč, přičemž z přílohy k uvedené faktuře (č.l. 31) soud zjistil, že se mj. jednalo o zjištění neoprávněných odběrů v měsíci dubnu [rok]. Uhrazení této částky na účet spol. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané z výpisu z účtu, kdy dne [datum] byla uvedená částka zaslána spol. [právnická osoba].

11. Zjištění, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] a.s existuje smluvní vztah, na základě kterého [právnická osoba] [anonymizováno] a.s poskytuje shora uvedené služby žalobkyni, vzal soud za prokázané ze smlouvy o dílo ze dne [datum], která žalobkyní uzavírána ještě pod názvem [právnická osoba], [IČO]. Rovněž ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že kontrolní činnost v odběrném místě žalovaného byla provedena na základě uzavřené smlouvy o dílo a byla poté vyúčtována paušální částka 6 950 Kč. V uvedené Smlouvě je podrobně popsána činnost spol. [právnická osoba] [anonymizováno] a.s spočívající ve zjišťování a dokumentaci neoprávněných odběrů. Pokud jde o výši žalobkyní zaplacené ceny za šetření, odhalení NOP, zajištění dokumentace NOP a výměny měřícího zařízení, soud zjistil postup jejího stanovení dle přehledu jednotlivých složek ceny uvedené v přehledu předloženém žalobkyní (č.l.66). Cena zahrnuje vymezené pracovní úkony pracovníků dodavatele a náklady, které dodavatel vynaložil na zpracování objednávky žalobkyně, cestovné pracovníků, pořízení dokumentace, přípravu podkladů pro objednatele, odeslání a vyzvednutí měřidel z AMS, odvoz soudnímu znalci, jeho vyzvednutí a dodání objednateli v celkové částce 6 950 Kč. Z elektronické zprávy [datum] lze uzavřít, že návštěvy odběrných míst na okrese [obec] pracovníky [právnická osoba] proběhly na základě pokynu žalobkyně.

12. Samotná výše škody nárokovaná žalobkyní v částce 50 038,84 Kč pak vyplývá z faktury [číslo], kterou vystavila žalobkyně žalovanému za období od 24. 6. 2018 do 6. 3. 2019. Z uvedené faktury vyplývá, že žalobce při výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr kalkulovala s množstvím neoprávněně odebraného plynu 39 289,01 kWh s tím, že po odečtení naměřeného množství plynu ve výši 15 282,42 kWh ke dni 6. 3. 2019, zbývá k vyúčtování množství neoprávněně odebraného plynu 24 006,59 kWh v ceně 30 904,41 Kč. Uplatnila současně nárok na zaplacení částky 3 500 Kč za znalecký posudek [titul]. [příjmení] a částku 6 950 Kč, kterou zaplatila společnosti [právnická osoba]. Uvedená částka, v které žalobkyně spatřuje výši škody, se dle faktury stala splatnou [datum].

13. Z videozáznamu pořízeného pracovníky [právnická osoba] soud zjistil, že celý průběh kontroly a demontáže plynoměru [číslo] v odběrném místě žalovaného byl tímto zachycen. Je z něj patrno, že předmětný plynoměr se nacházel na domě [adresa] v [obec] a byl přístupný. Pracovníci o kontrole vyrozuměli odběratele, tj. žalovaného, na jehož pokyn s pracovníky [právnická osoba] komunikovala osobně jeho manželka svědkyně [příjmení]. Ta byla požádána o vypnutí spotřebičů v domě před výměnou plynoměru. Po pravé straně číselníku byla viditelná stříbrná přelepka, která byla nepoškozená. Z videozáznamu je patrno, že plomba – úřední značka byla dokumentována záběry shora i zespoda a je patrno, že spodní část plomby chybí. Byl zdokumentován stav plynoměru [číslo] m3; manželka žalovaného byla upozorněna na to, že dojde k výměně plynoměru; s jejím svolením byly zdokumentovány přístroje pro odběr plynu umístěné v bytě. Plynoměr před sejmutím opatřil pracovník [právnická osoba] fialovou přelepkou zhruba uprostřed číselníku s označením [právnická osoba] [anonymizováno] a číslem přelepky [číslo] [anonymizováno]. Komunikace s manželkou žalovaného byla snímána kamerou z chodníku před domem, p. [příjmení] byla při rozhovoru s pracovníkem [právnická osoba] skryta za pootevřenými dvířky a nebylo jí vidět přímo do obličeje. Z videozáznamu je dále patrno, že byla před podpisem protokolu upozorněna na to, že plynoměr bude odeslán ke zkoumání a o výsledku budou [celé jméno žalovaného] informováni. Výslovně byla upozorněna na zjištěné nedostatky, s tím, že teprve po zkoumání plynoměru bude možné uzavřít, zda došlo k zásahu do něj. Kopie protokolu jí byla předána.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný zpochybňoval proces zjištění neoprávněného odběru, kdy naznačoval, že s plynoměrem mohli manipulovat pracovníci, kteří neoprávněný odběr odhalili a zdokumentovali, vyslechl soud uvedené pracovníky [právnická osoba], včetně sv. [příjmení], jako osoby, která dne [datum] při mimořádném odečtu plynoměru v odběrném místě žalovaného pojala podezření na možný neoprávněný odběr.

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je bývalým zaměstnancem spol. [právnická osoba]. Vzhledem k množství mimořádných odečtů, které pro bývalého zaměstnavatele prováděl, si na konkrétní případ odečtu v odběrném místě žalovaného nevzpomněl. Z jeho výpovědi soud zjistil, že při mimořádném odečtu se prováděla fotodokumentace plynoměru, přelepek a plomb a vizuálně se zařízení prohlédlo. Pokud na plynoměr nebyla přelepka, doplnil ji a fotodokumentaci a svá zjištění ve formě excelové tabulky s číslem plynoměru, stavem a adresou a dalšími údaji zaslal svému zaměstnavateli, který zjištění vyhodnotil. Pouze pokud by došlo k extrémním zjištění, třeba odběru bez plynoměru, přivolal by ihned plynaře. Po předložení excelové tabulky obsahující zjištění z odběrného místa žalovaného uvedl, že poznámka u č. plynoměru [číslo] obsahuje zjištění, která na místě učinil a vyjadřuje skutečnosti, že v tomto odběrném místě ještě nebyla přelepka, proto tam přelepku vylepil, což je vyjádřeno písmeny [anonymizováno]. Zkratka NOP znamená podezření na neoprávněný odběr a zkratka PCP znamená poškozená cejchovní plomba. Pokud je v popisu uvedeno, že spodní část plomby zcela chybí, v okolí jsou vrypy, jsou to zjištění, která svědek na místě učinil. Soubor fotografií pořízených v místě je označen jako JPG [číslo]. Na fotografiích poskytnutých žalobkyní označil svědek chybějící část cejchovní plomby (č.l. 170). Osvětlil, že po odstranění spodní části cejchovní plomby lze otevřít číselník a tím si ho volně zpřístupnit a poté s ním lze otáčet. Po umístění přelepky je i nadále možno se k číselníku dostat, ale došlo by k porušení přelepky a bylo by to znatelné. S jeho výpovědí koresponduje fotodokumentace, která byla při mimořádném odečtu provedena.

16. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje u společnosti [právnická osoba], a provádí kontroly, měřicích zařízení, tzv. řešení netechnických ztrát. Kontrolu provedenou v [obec] si vybavil, časově ji zařadil do roku [rok]. K výměně plynoměru v odběrném místě žalovaného poškození úřední značky plynoměru. Kontrolu a výměnu plynoměru provedl společně s kolegou [příjmení], který zajišťoval audio-videozáznam a fotodokumentaci o průběhu celé kontroly a demontáže. Po demontáži starého plynoměru bylo odběrné místo osazeno novým plynoměrem. Za p. [celé jméno žalovaného] byla přítomna jeho manželka, neboť žalovaný se k výměně nemohl dostavit. Ta byla informována o tom, co bylo zjištěno i s důvodem, pro který byla demontáž provedena, kdy v odběrném místě nemůže zůstat plynoměr s poškozenou plombou. Poté podepsala protokol, z něhož dostala stejnopis. Svědek ji informoval o tom, že je videozáznam pořizován, i to viděla. Videozáznam je zaměřen na zachycení průběhu výměny plynoměru, nikoli přítomných fyzických osob. Plynoměr byl před demontáží opatřen další přelepkou fialové barvy přes číselník a sňatý plynoměr uložený do krabice je odesílán firmou do autorizovaného metrologického střediska, kde se žádné zajišťovací prvky nesundávají, plynoměr se pouze zapojí a provede se zkouška, zda správně měří. O tom se vytváří protokol. Teprve potom se posílá případně k soudnímu znalci. Teprve soudní znalec vlastní číselník zkoumá a sundává i zajišťovací prvky. Na výsledku kontroly není nijak hmotně zainteresován.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba], a v rámci plnění svých pracovních povinností vykonává kontroly prováděné na základě pověření [právnická osoba] s.r.o. a to ve vztahu k měřicím zařízením. Svědek si vybavil, že kontrola v odběrném místě žalovaného probíhala z důvodu porušené úřední značky plynoměru. Svědek pořizoval audio-video záznam a fotografie z průběhu kontroly a demontáže plynoměru. Před zahájením kontroly byl kontaktován majitel odběrného místa p. [celé jméno žalovaného], který o kontrole vyrozuměl svoji manželku. Po otevření skříňky shledali, že plynoměr má porušenu úřední známku, tedy kovovou plombu, která zajišťuje kryt číselníku, kdy byla odstraněna její spodní část. Dle svědka, tím došlo k zpřístupnění číselníku, s kterým pak mohlo být manipulováno. Pokud jde o ochranu plynoměru proti zásahům z vnějšku, osoba, která zjistila první porušení plomby, zajistila kryt číselníku plynoměru bezpečnostní přelepkou, která je opatřena číslem a QR kódem. Pokud by došlo k jejímu sloupnutí, objevil by se vodoznak, což je známkou, že byla narušena. To se v tomto případě nestalo a tato přelepka nebyla ani přetržena, byla celistvá. Tato přelepka na plynoměru zůstává i po jeho demontáži. Při demontáži se zaznamená do protokolu hodnota naměřená na číselníku. Před demontáží plynoměru se používá se další přelepka fialové barvy, která rovněž brání manipulaci s číselníkem.

18. Soud k návrhu žalovaného ve věci vyslechl též sv. [jméno] [příjmení], který byl žalobkyní označen jako osoba, jež pojala podezření na neoprávněný odběr v odběrném místě žalovaného. Z jeho výpovědi vyplynulo, že došlo k záměně osob, svědek mimořádný odečet dne [datum] v odběrném místě žalovaného neprováděl. Z jeho výpovědi vyplynulo obecné vyjádření k průběhu mimořádných odečtů a postupu při podezření na neoprávněný zásah do měřícího zařízení. Pokud jde o přivolání policie, uvedl, že by měla být přivolávána, avšak v případě nejistoty se postupuje dle rozhodnutí nadřízeného po telefonické konzultaci.

19. Na podporu tvrzení žalovaného o průběhu demontáže plynoměru a související kontroly, podpisu protokolu, pořízení videozáznamu a rozsahu užívání domu žalovaným v období, v němž mělo dojít k vzniku škody, vyslechl soud jako svědkyni [jméno] [příjmení]. 20. [jméno] [příjmení] uvedla, že je manželkou žalovaného a v odběrném místě na adrese [obec a číslo] v [obec] bydlí s manželem cca 20 roků. Byla informována manželem o tom, že má být přítomna u výměny plynoměru. Pracovníky, kteří se na místo dostavili, jí bylo nabídnuto, aby u výměny byla, ale to nepovažovala za nutné. Pak byla požádána, aby ukázala kotel, který je v domě, což učinila a byl jí předložen k podpisu protokol. Bylo jí řečeno, že je vše v pořádku, nevšimla si, že by někdo nahrával video a ani ji o tom nikdo neinformoval. Pokud jde o užívání domu [adresa] v [obec], uvedla, že v létech [rok] – [rok] s manželem nebydlela, pouze tam docházela uklízet a zajišťovat běžný provoz. V té době dům nebyl vytápěn a topilo se převážně v krbu. Krb se používá k přitápění už cca 15 roků vždy po celou zimu.

21. K námitkám žalovaného, že výše škody stanovená žalobkyní za spotřebovaný plyn je při porovnání se spotřebou plynu v daném odběrném místě v jiných obdobích nepřiměřeně vysoká, provedl soud důkaz vyúčtováním sdružených služeb dodávky plynu společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], z něhož zjistil, že za období od 18. 6. 2015 do 20. 6. 2016 byla na základě odečtu plynoměru [číslo] provozovatelem zjištěna spotřeba 2 398,81 m3 v ceně 39 435,22 Kč tedy 25 598,80 kWh za 368 dnů (tj. 69,53 kWh denně). Z vyúčtování sdružených služeb dodávky plynu společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od 21 6. 2016 do 14. 6. 2017 byla na základě odečtu plynoměru [číslo] provozovatelem zjištěna spotřeba 2019 m3 v ceně 30 803,97 Kč, tedy 21 539,41 kWh za 358 dnů, (60,16 kWh denně). Z vyúčtování sdružených služeb dodávky plynu společnosti innogy [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] za období od 15. 6. 2017 do 23. 6. 2018 byla na základě odečtu plynoměru [číslo] provozovatelem zjištěna spotřeba 1 306,12 m3 v ceně 21 180,13 Kč, tedy 13 901,21 kWh za 373 dnů (37 kWh denně). Z vyúčtování sdružených služeb spotřeby plynu v odběrném místě žalovaného provedeného vyúčtováním obchodníka s plynem společností innogy [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] za období od 24.6.2018 do 11. 6. 2019 bylo zjištěno, že za spotřebovaných 1 772,93 m3 byla žalovanému vyúčtována částka 27 780,05 Kč. Vyúčtování vychází ze spotřeby plynu naměřené plynoměrem [číslo] v množství 1 566 m3 do [datum], tj. 17 005,95 kWh za 282 dnů, (60,30 kWh/den) a plynoměru [číslo] od 3. 4. 2019 do 11. 6. 2019 v objemu 175 m3, tj. 1 888,07 kWh za 69 dnů, tj. 27,36 kWh/den). Z konečného vyúčtování sdružených služeb dodávky plynu provedeného společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za období od 12.6.2019 do 31.10.2019 dle stavu plynoměru [číslo] stanoveného automatickým propočtem byla zjištěna spotřeba 149,79 m3 v ceně 3 507,57 Kč, tedy [číslo] kWh za 111 dnů, což je 14,38 kWh denně. Žalovaný dále předložil vyúčtování sdružených služeb dodávky plynu za období [právnická osoba] Prodej a.s. za období od 26. 6. 2020 do 23. 6. 2021, podle něhož v tomto období bylo v odběrném místě žalovaného [obec a číslo] v [obec] spotřebováno 1 519 m3 plynu, tj. 16 601,07 kWh v celkové ceně 22 828,86 Kč.

22. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k zaplacení částky 50 038,84 Kč do 10. 2. 2020 předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 1. 2020.

23. Po právní stránce soud posuzoval věc dle ust. § 74 zákona č. 458/2000 Sb. o neoprávněném odběru, neoprávněné přepravě, neoprávněné distribuci a neoprávněném uskladnění plynu.

24. Podle ust. § 74 odst. 1 písm. e) neoprávněným odběrem plynu je odběr měřený měřicím zařízením, a/které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, b/které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, c/které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, Podle § 74 odst. 6 cit. zákona, neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Podle § 74 odst. 7 cit. zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

25. Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přepravě, uskladňování, anebo distribuci je upravena ve vyhl. č. 108/2011 Sb. Podle § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Podle § 9 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle § 9 odst. 3 množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze (číslo) k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

26. Předmětem tohoto sporu byla otázka, zda žalovaný je osobou odpovědnou za náhradu škody v případě neoprávněného odběru plynu na odběrném místě i otázka výše náhrady škody, kterou žalobkyně vyčíslila částkou 50 038,84 Kč. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že došlo k neoprávněnému zásahu do plynoměru, neboť neoprávněný zásah byl jednoznačně prokázán fotografiemi, svědeckými výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a rovněž znaleckým posudkem znalce [titul]. [jméno] [příjmení], kde je neoprávněný zásah do úřední plomby plynoměru podrobně popsán. Ze svědeckých výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], i videozáznamu, má soud rovněž za prokázané, že ve věci odhalení a dokumentace neoprávněného odběru bylo postupováno profesionálně a standardním způsobem. Z výpovědí těchto svědků má soud za prokázané, že plynoměr byl poškozen cizí osobou a jejich výpovědi soud hodnotí jako věrohodné a nestranné. Násilný zásah do plynoměru ze strany někoho z nich soud považuje za vyloučený, když svědkové [příjmení] a [příjmení] prováděli v kontrolu a výměnu plynoměru v době, kdy ten již byl opatřen přelepkou vylepenou sv. [příjmení], která by musela být porušena, pokud by tito pracovníci [právnická osoba] do plynoměru zasahovali. Nebylo zjištěno, že by některý z těchto svědků mohl mít ekonomický zájem na zjištění neoprávněného odběru. Jejich výpověď je navíc podložena objektivním důkazem a to fotografiemi z mimořádného odečtu plynoměru dne [datum], fotografiemi a videozáznamem na DVD ze dne [datum], kterými soud rovněž provedl důkaz. Jako přesvědčivou a věrohodnou soud hodnotil jak výpověď svědků [příjmení] a [příjmení], tak i výpověď sv. [příjmení]. Pokud jde o svědka [příjmení], bral soud v úvahu, že jde o svědka, který pro [právnická osoba] už nepracuje delší dobu a je pochopitelné, že vzhledem k časovému odstupu a množství mimořádných odečtů, které v minulosti provedl, si konkrétní případ nepamatuje. Zcela logicky a přesvědčivě popsal postup při prováděných mimořádných odečtech, vysvětlil písemný záznam, který v době odečtu pořídil ve vztahu k odběrnému místu žalovaného a jeho výpověď je dokumentována i objektivně a to fotografiemi plynoměru z mimořádného odečtu, včetně ochranného prvku, kterým plynoměr opatřil. Z videozáznamu ze [datum] je patrno, že s jeho pořízením byla sv. [příjmení] seznámena a na tuto informaci reagovala, videozáznam se soudu jeví jako konzistentní, nepřerušený, zachycující celý průběh kontroly a výměny plynoměru až do podpisu protokolu a svým obsahem podporuje výpověď osob, které jej pořídily, tj. svědků [příjmení] a [příjmení].

27. Obrana žalovaného, který uváděl, že s neoprávněným zásahem do měřícího zařízení nemá nic společného, není důvodná. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr plynu je dle energetického zákona – EZ (zák.č. 458/2000 Sb.) konstruována jako objektivní a postačuje tak zjištění, že k neoprávněnému odběru došlo. Je tak nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Žalovaný se tak nemůže zprostit odpovědnosti za neoprávněný odběr s poukazem na skutečnost, že nenese žádnou odpovědnost za to, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení, či že si ho ani nebyl vědom (např. viz komentář uveřejněný v ASPI k ust. § 51 EZ). S ohledem na to, že plynový kotel byl funkční, došlo k neoprávněné manipulaci s plynoměrem (násilné přetočení číselníku), má soud za prokázáno, že došlo k neoprávněnému odběru plynu a že za neoprávněný odběr odpovídá žalovaný, přičemž je nerozhodné, kdo neoprávněný zásah do plynoměru skutečně provedl.

28. S ohledem na zjištění, že žalovaný je osobou, která odpovídá za škodu vzniklou neoprávněným odběrem plynu, zabýval se soud dále výší vzniklé škody. Dle judikátu Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn.: 25 Cdo 3394/2014, nelze-li určit celkovou spotřebu neoprávněně odebrané elektřiny podle změřených nebo jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, a za situace, že mezi účastníky v tomto směru nedošlo ani dodatečně k dohodě, pak se stanoví výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny podle ust. § 51 energetického zákona (458/2000 Sb.) a podle vyhlášky jej v době neoprávněného odběru provádějící.

29. S ohledem na shora uvedený judikát, kdy v tomto případě, v důsledku násilného zásahu do měřícího zařízení, nešlo zjistit skutečnou spotřebu plynu, při stanovení výše škody soud shledal, že žalobkyně postupovala při vyčíslení škody oprávněně dle energetického zákona a dle vyhl. č. 108/2011 Sb. Soud si při hodnocení vyčíslené výše škody byl rovněž vědom mantinelů, které stanovil Ústavní soud ČR v nálezu pod sp. zn.: I. ÚS 668/15, kdy výše škody by neměla být sankční, ale pouze kompenzační a měla by se blížit pravděpodobné výši škody za neoprávněně odebraný plyn, přestože jeho množství nelze pochopitelně přesně vyčíslit. Dle uvedeného judikátu nelze výpočet dle uvedené vyhlášky č. 108/2011 Sb. použít za situace, kdy by žalovaný prokázal, že výše škody za neoprávněně odebraný plyn stanovená podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu, je mnohonásobně vyšší než jeho platby za plyn ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem.

30. Při stanovení výše škody žalobkyně ve faktuře [variabilní symbol], vycházela z výpočtu dle ust. § 9 odst. 3 vyhl. 108/2011 Sb. o měření a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru dle štítkového příkonu spotřebiče, kdy mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v odběrném místě žalovaného byl plyn spotřebováván jediným spotřebičem, kterým byl kombinovaný plynový kotel [typ kotle] [anonymizována dvě slova] se štítkovým příkonem 24 kW. Výpočet vychází z přílohy [číslo] vyhl. č. 108/2011 Sb. s tím, že neoprávněný odběr trval v období od 24. 6. 2018 do 6. 3. 2019, tj. po dobu 256 dnů. Pokud jde o příkon plynového kotle, vychází výpočet z příkonu 25,9 kWh a doby využívání spotřebičů v kalendářním měsíci (hodiny/den) dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., (v zimních měsících je kotel využíván víc než v měsících letních či jarních). Na základě těchto údajů bylo stanoveno 39 289,01 kWh jako množství neoprávněně odebraného plynu za celé období, tj. v průměru 153,47 kWh/den. Pokud soud porovnal takto stanovené množství neoprávněně odebraného plynu s množstvím plynu, který byl prokazatelně v odběrném místě žalovaného spotřebován v předcházejících obdobích, shledal, že nejvyšší naměřená spotřeba plynu v minulosti byla v době 18. 6. 2015 do 20. 6. 2016 a to 25 598 kWh za celé období, tj. 69,53 kWh denně. Dle výpočtu náhrady škody, z něhož žalobkyně vychází, je tedy požadován 2,2 násobek nejvyšší naměřené spotřeby v předcházejících obdobích. Soud má za to, že žalobkyni stanovená výše škody sice nedosahuje mnohonásobku spotřeby žalovaného v jiných obdobích, ale i tak se žalobkyní vyčíslená škoda jeví spíše jako sankce než kompenzace škody. Soud proto náhradu škody vzniklou neoprávněným odběrem plynu snížil, tak, aby se v maximální možné míře přiblížila pravděpodobnému odběru plynu, kdy k tomuto snížení využil institutu soudcovské úvahy dle § 136 o.s.ř., resp. § 2955 o.z., podle něhož, nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji soud podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Soud ke snížení náhrady škody přistoupil i s ohledem na zjištění, které vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení] o tom, jakým způsobem byl dům vytápěn, kdy výpověď svědkyně o vytápění objektu v zimním období krbem na dřevo a omezení vytápění v době nepřítomnosti žalobce a jeho rodiny na tzv. temperování, se soudu jevila jako zcela věrohodná. Pro stanovení výše škody proto soud vyšel z nejvyšší naměřené spotřeby žalovaného v předcházejících obdobích, konkrétně za období od 18. 6. 2015 do 20. 6. 2016, která činila 69,53 kWh denně. Při přepočtu na 256 dnů (69,53x256) se tak jedná o 17 799,7 kWh. Žalovaný však na základě naměřené spotřeby uhradil obchodníkovi s plynem 15 282,42 kWh a neoprávněný odběr soud proto shledává v množství 2 517,26 kWh (17 799,7 kWh – 15 282,42 kWh). Pokud jde o finanční vyjádření náhrady škody způsobené žalobkyni neoprávněným odběrem plynu vycházel soud ze zjištění, že za 24 006,59 kWh v předmětném období žalobkyně vyúčtovala částku 24 618,52 Kč bez DPH, tj. 1, 02549 Kč za kWh, kdy tato částka zahrnuje i poplatek za činnosti operátora trhu, stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu, distribuované množství plynu. Za 2 517,26 kWh se tak jedná o částku 2 581,43 Kč bez DPH a včetně 21 % ve výši 542 Kč, jde o částku 3 123,53 Kč Náklady na odhalení a zjištění neoprávněného odběru vyplacené žalobcem firmě [právnická osoba] činí 6 950 Kč. Tato výše žalobkyní uhrazených nákladů na zjištění neoprávněného odběru koresponduje s náročností prováděných činností a zabezpečení jejich dokumentace dodavatelskou firmou a to i při srovnání s výší nákladů na ostatní zjištěné neoprávněné odběry jinými osobami, jak vyplývají z vyúčtování dodavatelské firmy (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 11 Co 249/2018). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně tuto částku dodavatelské firmě uhradila platbou ze dne [datum]. K uvedeným částkám je nutno připočíst i náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 500 Kč, čímž se dospěje k částce 13 573,53 Kč. Výslednou částku 13 573,53 Kč soud žalobkyni přiznal jako škodu za neoprávněný odběr plynu spolu se zákonným úrokem z prodlení od 5. 7. 2019 do zaplacení a ve zbytku uplatněného nároku žalobu zamítl.

31. Úroky z prodlení jdou ode dne následujícím po splatnosti vystavené faktury žalobcem žalovanému, tedy ode dne 5. 7. 2019 a konkrétní výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Pokud jde o argumentaci žalovaného, který uváděl, že do plynoměru nijak nezasahoval, soud uvádí, že toto tvrzení není právně podstatné, neboť odpovědnost za náhradu škody vzniklou neoprávněným odběrem plynu v důsledku násilné manipulace s měřidlem, je odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění žalovaného. Pokud jde o svědkyni [příjmení], soud nemá důvod pochybovat o její pravdomluvnosti, pokud jde o vytápění objektu v zimním období dřevem a rovněž tak i tom, že v období, které svědkyně vymezila, žil v objektu žalovaný sám a svědkyně sem pouze docházela. Toto období však svědkyně vymezila roky [rok] a [rok], tj. mimo období, o které se jedná. Žalovaný tak prokázal, v zimním období bylo k přitápění využíváno krbu, ale s ohledem na objektivní odpovědnost žalovaného, nemá toto zjištění na odpovědnost žalovaného za škodu žádné právní konsekvence. Tato obrana nemůže žalovaného odpovědnosti za způsobenou škodu liberovat, neboť odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr plynu je odpovědností objektivní bez ohledu na zjištění, jakým způsobem dům využíval. Soud však tvrzení žalovaného o tom, jakým způsobem dům vytápěl, zohlednil ve vztahu k určení výše způsobené škody, jak je uvedeno shora, kdy korigoval výpočet žalobkyně. Pokud žalovaný uváděl, že videozáznam uložený na DVD (viz přílohová obálka) neodráží průběh výměny plynoměru a průběh kontroly odběrného místa, má soud za to, že záznam je kontinuální, tvoří logický celek. Ostatně uvedeným DVD soud provedl důkaz a nebylo zjištěno, že by zde byl nějaký časový úsek vymazán. Soud neshledal, že by se jednalo o důkaz, který by nebylo možno v řízení provést, když v řízení bylo prokázáno, že videozáznam byl pořízen po předchozím upozornění p. [příjmení], byl pořízen v souvislosti s dodavatelskou činností zaměstnavatele pracovníků, kteří jej pořídili, kdy, jak je patrno i z námitek vznášených v tomto řízení, je třeba průběh pracovní činnosti náležitě zdokumentovat. Pořízení videozáznamu bylo provedeno prioritně za účelem zdokumentování činnosti pracovníků [právnická osoba] v odběrném místě žalovaného. Šlo o záznam činností uskutečňovaných při výkonu povolání, které zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy. Soud má za to, že jde o důkaz pořízený v souladu s požadavkem zachování maxima z obou vzájemně si kolidujících základních práv, v tomto případě práva na ochranu projevů osobní povahy, pokud jde o svědkyni [příjmení] a práva na ochranu majetkových zájmů žalobkyně. Soud proto neshledal důvodnými námitky žalovaného, že jde o důkaz, jehož provedení v řízení je nepřípustné. Naproti tomu shledal opodstatněnou námitku žalovaného, že výslech svědků [příjmení] a [příjmení] dne [datum] byl soudem proveden, aniž by se tohoto výslechu mohl účastnit a soud proto tento důkaz provedl opětovně prostřednictvím dožádaného soudu dne [datum], tak, aby bylo zástupcům stran umožněno na výpověď svědků reagovat a klást jim dotazy.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Každý z účastníků měl v tomto řízení úspěch jen částečný, pokud jde o výši uplatněného nároku, přičemž však žalobkyně byla úspěšná, pokud jde o základ nároku, když prokázala neoprávněný odběr v odběrném místě žalovaného a její částečný neúspěch vychází z toho, že výše náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu závisela na úvaze soudu. Soud proto přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyně v řízení účelně vynaložila náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 002 Kč, 11 úkonů právní služby po 1 660 Kč (při tarifní hodnotě 13 573 Kč) dle ust. § 6 odst. 1, § 7 pol. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen a.t., tedy ve výši 18 260 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka se základním skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, účast u výslechu svědků dožádaným soudem a účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a 11 režijních paušálů k těmto úkonům příslušejících dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) po 300 Kč, tedy celkem 3 300 Kč. Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal též v cestovném právního zástupce žalobkyně k jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum]. Pokud jde o jízdy ve dnech [datum], [datum] a [datum], vykonal zástupce žalobkyně cesty z místa sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět (3 x 126 km) [značka automobilu] v celkové délce 378 km, přičemž výše náhrady činí při spotřebě 8,7 litru benzinu na 100 km, ceně benzinu 27,80 Kč a výši základní náhrady 4,4 Kč celkem 2 577,4 Kč. Pokud jde o jízdu k jednání soudu ve dne [datum], vykonal zástupce žalobkyně tuto cestu [značka automobilu] v délce 126 km, výše náhrady tak činí při spotřebě 6,6 litru benzinu na 100 km, ceně benzinu 33,8 Kč a výši základní náhrady 4,4 Kč celkem 835,5 Kč. Konečně, pokud jde o jízdu k jednání soudu dne [datum], vykonal zástupce žalobkyně jízdu [značka automobilu] v délce 126 km, výše cestovného tak v tomto případě činí při shora uvedené spotřebě, ceně benzinu 44,50 Kč a výši základní náhrady 4,7 Kč celkem 1 080 Kč, přičemž žalobkyně požadovala toliko částku ve výši 999 Kč. Žalobkyni náleží rovněž náhrada cestovného jejího zástupce k úkonu soudu dne [datum], kdy výše cestovného hromadnými dopravními prostředky činila dle předložených jízdenek celkem 293 Kč. Žalobkyni rovněž náleží náhrada promeškaného času jejího zástupce dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za celkem 42 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 4 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyně též náhrada DPH ve výši 21 % z částky 30 171,90 Kč, tedy 6 336 Kč Celkem včetně soudního poplatku a nákladů na cestovné hromadnými dopravními prostředky tak žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši 38 802,90 Kč.

34. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této věci hradil stát znalečné ve výši 2 649 Kč znalci [titul]. [příjmení]. V předmětném řízení vznikla povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému, u něhož současně soud neshledal skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit osvobození od povinnosti platit soudní poplatky. Soud proto uložil žalovanému povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení státu, kdy tyto náklady spočívají ve znalečném vyplaceném znalci [titul]. [příjmení].

35. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku, s tím, že dle ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. je náhrada nákladů řízení splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.