1 C 39/2025 - 140

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 121 083,87 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 121 083,87 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 3 783,87 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 5. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 12. 2023 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 5. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení, a ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 502 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 24. 10. 2024, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 18. 3. 2025, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení celkové částky 121 083,87 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 3 783,87 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 5. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 12. 2023 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 5. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení, a ve výši 12,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, z důvodu dlužného nájemného za část měsíce 10. 2022 (9. 10. - 31. 10. 2022) ve výši 3 783,87 Kč a měsíce 11. 2022 – 8. 2024 ve výších 23 x 5 100 Kč/měsíc, tj. 117 300 Kč, při splatnostech nájemného vždy k 25. dni v měsíci, za který je nájemné hrazeno, při dluhu na nájemném dle nájemní smlouvy uzavřené dne 9. 1. 2022 mezi [jméno FO] a žalovanou, na jejímž základě přenechal jmenovaný žalované do užívání byt nacházející se v 1. podlaží rodinného domu č. p. [hodnota], v [adresa], jenž stojí na parc. č. [hodnota], v k. ú. a obci [adresa], přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou, a to na jeden rok od data 1. 2. 2022, při automatickém prodlužování nájmu vždy o jeden další rok. Dne [datum] [jméno FO] zemřel. Předmětnou nemovitost, v níž je obsažen užívaný byt, zdědila žalobkyně ke dni jeho úmrtí. Vzhledem k uvedenému došlo k přechodu práv a povinností z nájemní smlouvy na žalobkyni s účinky k [datum], od tohoto data je žalovaná povinna plnit z nájemní smlouvy, tedy hradit nájemné žalobkyni. Tato však neuhradila ničeho. Za období od 9. 10. 2022 do 30. 9. 2024 dlužné nájemné činí celkových 121 083,71 Kč, přes výzvu k úhradě toto nebylo žalovanou zaplaceno. Na bytu vázne věcné břemeno zákazu zcizení a zatížení ve prospěch [právnická osoba]., které je evidováno v katastru nemovitostí s účinky ke dni 5. 5. 2021. Zákaz zatížení omezuje vlastníka bytu v možnosti jej zatížit dalšími právy, včetně věcných břemen. Jelikož je zákaz zatížení evidován v katastru nemovitostí, působí nejen mezi smluvními stranami, ale i vůči třetím osobám (erga omnes). Jelikož na bytě ke dni sepisu závěti vázlo věcné břemeno zákazu zatížení, které bylo řádně zapsáno v katastru nemovitostí, nemohl [jméno FO] jako zůstavitel platně zřídit věcné břemeno užívání bytu ve prospěch žalované, jelikož takové věcné břemeno odporuje dříve zapsanému zákazu zatížení. [právnická osoba] by zápis takového věcného břemene odmítl provést a návrh na vklad by zamítl. Věcná břemena k věci zapsané ve veřejném seznamu přitom vznikají výlučně zápisem do takového seznamu. Vzhledem k tomu ke vzniku věcného břemene bytu a jeho užívání nikdy nedošlo a dojít nemohlo. Uvedená banka k tomuto věcnému břemeni nedala souhlas, proto není možno zvažovat závětí zřízené věcné břemeno jako platné, „působící“, účinné. Nájemní vztah dle uzavřené smlouvy tak přetrvával, při odůvodněnosti nároku žalobkyně na zaplacení nájemného žalovanou.

2. Žalovaná navrhla podanou žalobu zamítnout. Nezpochybňuje existenci nájemní smlouvy uzavřené dne 9. 1. 2022 mezi [jméno FO] a touto, nicméně poukazuje na skutečnost, že [jméno FO] po uzavření nájemní smlouvy pořídil závěť, sepsanou formou notářského zápisu pořízeného dne 25. 8. 2022, podle níž ve prospěch žalované odkázal věcné břemeno bytu a užívání nemovitosti, mimo jiné též užívání bytu o velikosti 1+1 v 1. patře domu č. p. [hodnota] v [adresa] s právem spoluužívání veškerého potřebného příslušenství s tím, že bude žalovaná pouze hradit provozní náklady tohoto bytu tj. elektřinu, vodné a stočné. Podle přesvědčení žalované právo věcného břemene užívání bytu v tomto případě nevzniká až zápisem do katastru nemovitostí, nýbrž rovnou ke dni smrti zůstavitele, tj. ke dni [datum]. Byl zde zákaz zatížení (nemovité věci), proto nebylo možno věcné břemeno do katastru nemovitostí zapsat. Vůlí zůstavitele nebylo, aby věcné břemeno vzniklo až po zaplacení úvěru, ale aby vzniklo hned jeho smrtí. Dědictví se nabývá úmrtím zůstavitele, k tomu dni, z toho by mělo být vycházeno. Pokud by věcné břemeno mělo vzniknout až jeho zápisem do katastru nemovitostí, bylo by to v rozporu s uvedeným principem a zůstavitelovou vůlí. Žalovaná nemůže ovlivnit, kdy bude úvěr zaplacen, a tudíž zástavní právo v katastru nemovitostí vymazáno. Z obsahu věcného břemene je zřejmé, že žalovaná je oprávněna byt užívat a platit pouze provozní náklady, nikoli nájemné, nárok uplatněný žalobkyní tak není důvodný, žalovaná má dle svého přesvědčení věcné břemeno užívání bytu, vzhledem k tomu žalobkyně nemá právo po ní nájemné požadovat, toto není povinna hradit.

3. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že žalobkyně byla sestrou [jméno FO], žalovaná od roku 2010 jeho přítelkyní, přičemž [jméno FO] dne [datum] zemřel, jak lze i vystopovat z potvrzení o provedené lustraci v ISZR ze dne 7. 2. 2025 (3x) a vyčíst z úmrtního listu vystaveného [právnická osoba] dne [datum], za podpory účastnickou výpovědí žalované [Jméno žalované].

4. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] (k 31. 10. 2022) vyplývá, že [jméno FO] byl nejdéle v roce 2018 a dále vlastníkem (mimo jiné) parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa], přičemž poloha uvedené nemovité věci je zřejmá z kopie katastrální mapy (Mapový list č. [adresa]) ze dne 5. 3. 2025.

5. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba]. a [jméno FO], včetně jejích zpravidla nedílných součástí jako jsou Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelských úvěrů na bydlení, Obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, Obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů, Obchodní podmínky pro zřizování a vedení účtů a Ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby, vyplývá, že uvedená banka se zavázala poskytnout [jméno FO] peněžní prostředky, úvěr, ve výši 2 950 000 Kč na bydlení, kdy část (2 600 000 Kč) bude užita za účelem splacení úvěrů poskytnutých [právnická osoba]. a část (350 000 Kč) za účelem stavebních úprav (mimo jiné) č. p. [hodnota] na parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], přičemž v souvislosti s poskytnutím úvěru povede banka jmenovanému úvěrový účet č. [č. účtu], na kterém bude evidovat své pohledávky za tímto, a též zřídí jmenovanému „[podezřelý výraz]“. Úvěr (2 950 000 Kč) bude splácen v měsíčních splátkách po 13 610,53 Kč spolu s úroky, při úrokové sazbě 1,85 % ročně, a to v 264 splátkách splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr bude splacen nejpozději do 22 let od termínu čerpání. Úhrada pohledávek banky bude prováděna formou inkasního příkazu z běžného účtu jmenovaného č. [č. účtu]. K (mimo jiné) parc. č. [hodnota], jejíž součástí je budova č. p. [hodnota], v k. ú. [adresa] bude uzavřena zástavní smlouva, přičemž zástavní právo bude sloužit k zajištění dluhů [jméno FO] u [právnická osoba]. kdy zástavní smlouvou bude rovněž s věcněprávními účinky sjednán zákaz převést výše uvedené nemovitosti na jinou osobu a zákaz zatížit nemovitosti ve prospěch jiné osoby.

6. Ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 30. 4. 2021, uzavřené mezi [právnická osoba]. a [jméno FO] vyplývá, že k zajištění dluhů [jméno FO] vůči [právnická osoba]. vyplývajících z poskytnutého úvěru dle smlouvy o úvěru, a to až do výše 2 950 000 Kč s příslušenstvím včetně v budoucnu vzniklých peněžitých dluhů ze smluvních pokut do celkové výše 200 000 Kč a k zajištění všech dluhů týkajících se případného vydání bezdůvodného obohacení, vše ve vztahu k výše uvedené smlouvě o poskytnutí výše uvedeného spotřebitelského úvěru, [jméno FO] jako zástavce zřídil ve prospěch uvedené banky jako zástavního věřitele zástavní právo (mimo jiné) k parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], v k. ú. [adresa], kdy nebude-li jakýkoli ze zajištěných dluhů řádně a včas splněn, je banka oprávněna zpeněžit předmět zástavy ve veřejné soutěži, ve veřejné dražbě nebo jiným způsobem podle příslušných právních předpisů. Strany ujednaly, že [jméno FO] není oprávněn bez souhlasu [právnická osoba]. zástavu pronajmout či předat do užívání třetí osoby. Souhlas [právnická osoba]. se nevyžaduje v případě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou nepřesahující jen rok (v případě, že předmětná nájemní smlouva nevyloučí možnost obnovy nájmu dle § 2285 obč. zák. nesmí nájemní smlouva připouštět obnovení nájmu na dobu přesahující jeden rok). Dále strany dohodly, že [jméno FO] není oprávněn bez předchozího písemného souhlasu [právnická osoba]. převést zástavu nebo její část na jinou osobu, to vše po dobu trvání zástavního práva. Zákaz zcizení je zřizován jako věcné právo. Dále, [jméno FO] není oprávněn zřídit k zástavě či její části bez předchozího písemného souhlasu [právnická osoba]. právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch třetí osoby či zřídit další zástavní právo, případně jakékoli jiné věcné právo, to vše po dobu trvání zástavního práva zřízeného na základě této smlouvy. Zákaz zatížení zástavy je zřizován jako věcné právo. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí je zřejmo, že ke dni 5. 5. 2021 byl do katastru nemovitostí proveden vklad jednak výše uvedeného zástavního práva a jednak zákazu zatížení a zcizení uvedených nemovitých věcí, jak jednoznačně patrno z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] (k 31. 10. 2022). Shrnuto, vklad zástavního práva a vklad zákazu zatížení a zcizení, jako věcná práva, byly zapsány do katastru nemovitostí k uvedenému dni 5. 5. 2021.

7. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z nájemní smlouvy ze dne 9. 1. 2022 vyplývá, že [jméno FO] se zavázal přenechat, a přenechal, žalované [jméno FO] k dočasnému užívání byt (č. [hodnota]), o vým. 60 m, nacházející se v 1. podlaží rodinného domu č. p. [hodnota], v [adresa], obec [adresa], tedy v č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], jakožto součásti parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], a to k zajištění bytových potřeb, za což se žalovaná jmenovanému zavázala platit nájemné ve výši 5 100 Kč měsíčně a na plněních spojených s užíváním bytu, za elektřinu, 4 400 Kč měsíčně, a za vodné a stočné, 550 Kč měsíčně, v paušálních částkách, při splatnosti nájemného a splatnosti plnění spojených s užíváním bytu v hotovosti k 25. dni měsíce za který je nájemné a ceny za plnění placeno, při užívání bytu spolubydlícím, synem žalované, [jméno FO], jak plně podpořeno i účastnickou výpovědí žalované [Jméno žalované]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, jeden rok, od 1. 2. 2022 (do 1. 2. 2023) s automatickým prodlužováním vždy o další jeden rok, pokud alespoň jedna ze stran nepodá k poštovní přepravě a nebo nedoručí ve lhůtě minimálně 90 kalendářních dnů před uplynutím příslušného období písemné oznámení, že trvá na jejím neprodloužení, jak z uvedené nájemní smlouvy rovněž vyplývá a je mezi účastnicemi taktéž nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Ze shody skutkových tvrzení účastnic (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) vyplývá, že za sledované období, za něž je žalobou po požalované požadováno zaplacení nájemného, nájemní smlouva ukončena nebyla. Sjednané nájemné bylo žalovanou [jméno FO] placeno různými způsoby, po jeho smrti od [datum] žalobkyni nikoliv, jak jednoznačně plyne z účastnické výpovědi žalované [Jméno žalované]. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 28. 4. 2025, č.j. [hodnota], vyplývá, že bankou souhlas s uzavřením Nájemní smlouvy ze dne 9. 1. 2022 dán nebyl, nicméně podle úsudku banky ho ani nebylo třeba. Nájemní smlouva, zjevně, sjednána, uzavřena, být mohla.

8. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z Notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], notáře, ze dne 25. 8. 2022, č.j. [spisová značka] (mimo jiné) vyplývá, že [jméno FO] jako pořizovatel učinil závěť, kterou coby dědice povolal svou sestru [Jméno žalobkyně], svou přítelkyni [Jméno žalované] a [jméno FO], přičemž žalobkyni ustanovil (mimo jiné) dědičkou parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rodinný dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa] a dědičkou finančních aktiv (mimo jiné) u [právnická osoba]. na účtu č. [č. účtu], kterýžto účet však není běžným či spořícím účtem, nýbrž účtem úvěrovým (viz. shora) a žalobkyni odkázal (mimo jiné) věcné břemeno bytu a užívání nemovitostí sestávající z práva užívání bytu o velikosti 1+1 v 1. patře domu č. p. [hodnota] v [adresa] s právem spoluužívání veškerého potřebného příslušenství, tj. zejména záchodu, koupelny, spíže, chodby, sklepa a půdy zatěžující parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rodinný dům, v k. ú. [adresa], které jí bude povinna jako dědický podíl trpět dědička těchto nemovitostí, žalobkyně, přičemž žalovaná si bude platit provozní náklady tohoto bytu tj. elektřinu, vodné a stočné, atd., věcné břemeno je zřizováno zjevně bezúplatně. O zákazu zatížení nebo zcizení sledovaných nemovitých věcí není v notářském zápise jediná zmínka. Podle obsahu zápisu (§ 555 odst. 1 obč. zák.) a výkladu v tomto vyjádřeného (§ 556 odst. 1 obč. zák.), v souladu s účastnickou výpovědí žalované [Jméno žalované] soud nepochybuje, že [jméno FO] jako zůstavitel měl představu, že učiněním závěti, respektive ke dni jeho smrti, vznikne žalované bezplatně věcné břemeno užívání bytu bez ohledu na jakékoli další skutečnosti. V tom lze dát úvahám žalované za pravdu, nicméně to vůbec nic nemění na ve věci podstatných rozhodných skutečnostech a jejich právním posouzení (jak provedeno níže). Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 28. 4. 2025, č.j. [hodnota] vyplývá, že sjednaný zákaz zatížení nemovitých věcí byl míněn i tak, že se vztahuje na pořízení pro případ smrti, tedy závěť, přičemž v daném případě souhlas banky se zřízením věcného břemene dán nebyl, jmenovaný se jeho zřízením dopustil porušení povinnosti uložené zástavní smlouvou. Shrnuto, sjednaný zákaz zatížení se vztahoval i na jednostranné právní jednání jakým je závěť, souhlas k zřízení věcného práva jakým je zřízení věcného břemene bankou [jméno FO] dán nebyl.

9. V usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 20. 8. 2024, č. j. [spisová značka], se podává, že v pozůstalostním řízení po [jméno FO] byli závětními dědici žalobkyně, žalovaná, a syn žalované [jméno FO], přičemž žalobkyně podle závěti obdržela (mimo jiné) parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rodinný dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa], s tím, že žalované zřídí právo věcného břemene bytu a užívání nemovitých věcí sestávající z práva užívání bytu o velikosti 1+1 v 1. patře domu č. p. [hodnota] v [adresa] s právem spoluužívání veškerého potřebného příslušenství, tj. zejména záchodu, koupelny, spíže, chodby, sklepa a půdy zatěžující nemovité věci (mimo jiné) parc. [hodnota], jejíž součástí je č. p. [hodnota], rodinný dům, v obci [adresa], k. ú. [adresa], kdy právo věcného břemene bude zřízeno jako relativní závazek do šedesáti dnů ode dne výmazu zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení váznoucího na uvedených nemovitých věcech pod č.j. [spisová značka] a bude zapsáno do katastru nemovitostí, přičemž žalobkyně (mimo jiné) též nabývá práva a povinnosti jmenovaného zůstavitele jako majitele [podezřelý výraz] č. [č. účtu] u [právnická osoba]. (což je výše uvedený úvěrový účet), kdy žalovaná podle závěti obdrží věcné břemeno bytu a užívání nemovitých věcí, přesně tak jak výše uváděno, přičemž toto bude zřízeno žalobkyní přesně tak jak rovněž výše uváděno. Tedy jednoznačně, v pozůstalostním řízení, žalovaná věcné břemeno bytu a užívání nemovitostí nenabývá ke dni smrti zůstavitele ([datum]), nýbrž se tak stane povinností jeho zřízení žalobkyní poté, co dojde k výmazu zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení váznoucího na předmětných nemovitých věcech v katastru nemovitostí, návazně bude do katastru nemovitostí zapsáno. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí se pak (mimo jiné) podává, že do pasiv pozůstalosti náleží pohledávka společnosti [právnická osoba]. z titulu spotřebitelského úvěru na bydlení dle Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2021, ve výši 2 778 634,50 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 8. 2024. Z ohlášení k zápisu věcného práva do katastru nemovitostí je zřejmo, že při přetrvávajícím zástavním právu i přetrvávajícím zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí byly nové vlastnické poměry, tedy vlastnictví žalobkyně (mimo jiné) parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa], zapsány do katastru nemovitostí, jak patrno z LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] (k 5. 3. 2025). Žalobkyně je napříště vlastníkem sledovaných nemovitých věcí, a to ke dni smrti zůstavitele, tedy [datum] (§ 1479 obč. zák.), pokud jde o žalovanou, tak prozatím nelze k pro tuto závětí zřízenému věcnému břemeni přihlížet (viz. právní posouzení níže).

10. Z vyjádření [právnická osoba]. ze dne 22. 3. 2025, č.j. [hodnota] se podává, že úvěr poskytnutý na základě Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2021 (viz. shora) byl splácen od 15. 7. 2021 z běžného účtu č. [č. účtu] [jméno FO], kdy na základě dodatku k úvěrové smlouvě uzavřenému s žalobkyní, coby správkyní pozůstalosti, je nadále od 15. 2. 2024 řádně splácen z jejího účtu až doposud. Aktuální výše pohledávky banky z úvěru činí 21. 3. 2025 1 475 395,07 Kč. K výkonu zástavního práva tedy nedošlo. Z usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25. 1. 2024, č. j. [spisová značka] lze vyčíst, že v pozůstalostním řízení po [jméno FO] byla žalobkyně ustanovena správkyní celé pozůstalosti, s veškerými právy a povinnostmi k bankovním účtům, kdy po dobu řízení o pozůstalosti byla oprávněna činit všechny běžné úkony související se správou majetku, zejména byla oprávněna k hrazení pohledávek zůstavitele, přičemž tato s [právnická osoba]. uzavřela Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [hodnota] dne 13. 2. 2024, podle kterého se banka a žalobkyně coby správkyně pozůstalosti dohodly na tom, že úhrada pohledávek banky z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru bude prováděna formou inkasního příkazu z běžného účtu č. [č. účtu] vedeného pro [jméno FO], když, jak se ukazuje, výsledně toto pasivum pozůstalosti přešlo na žalobkyni, jak patrno z Notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], notáře, ze dne 25. 8. 2022, č. j. [spisová značka] o učiněné závěti a usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 20. 8. 2024, č. j. [spisová značka] (viz. shora), když nadále je i úvěr žalobkyní splácen, jak vyplynulo z účastnické výpovědi [Jméno žalované], kdy žalobkyně též v rámci pozůstalosti na základě závěti obdržela veškerá finanční aktiva zůstavitele [jméno FO] u [právnická osoba]. (viz. shora.).

11. Z upomínky: neplacení nájemného ze dne 16. 11. 2023, s ohledem na vyjádření žalované při jednání dne 27. 5. 2025, je zřejmé, že v měsíci 11. 2023 žalobkyně oslovila žalovanou s požadavkem úhrady nájemného 55 000 Kč za měsíce 1. - 11. 2023 s očekávaným návrhem řešení. Nakonec je mezi účastnicemi nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 7. 10. 2024, včetně podacího archu (10. 10. 2024), a vyjádření žalované při jednání dne 17. 5. 2025, vyplývá, že v měsíci 10. 2024 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení nájemného za užívání bytu za období 9. 10. 2022 - 30. 9. 2024 ve výši 119 438,71 Kč, s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení mělo jít o částku 151 724,08 Kč, tato byla požadována k zaplacení do 20. 10. 2024, žalovanou žalobkyni (ani dílem) plněno nebylo, jak ostatně potvrzováno i v účastnické výpovědi žalované [Jméno žalované].

12. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc dostatečným způsobem skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobkyně i žalované, tyto jiné, než výše popsané, důkazní návrhy neměly. Kromě důkazů označených účastnicemi provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy pak hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedly účastnice, při níže vyloženém skutkovém závěru.

13. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Žalobkyně - [Jméno žalobkyně] byla sestrou [jméno FO], žalovaná - [Jméno žalované] od roku 2010 jeho přítelkyní. Nejdéle v roce 2018 a dále byl [jméno FO] vlastníkem (mimo jiné) parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa]. Na základe Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [hodnota] uzavřené mezi [právnická osoba]. a [jméno FO], se uvedená banka zavázala, že jmenovanému poskytne peněžní prostředky, úvěr, tyto i poskytla, a to 2 950 000 Kč účelově určených, které se jmenovaný zavázal vrátit a zaplatit z nich úroky. Na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené dne 30. 4. 2021 mezi [právnická osoba]. a [jméno FO] bylo zřízeno zástavní právo (mimo jiné) k výše uvedené nemovité věci a bez souhlasu banky bylo možno uvedené nemovité věci pronajmout či předat do užívání třetí osobě jen ve výslovně sjednaných případech a jako věcné právo byl zřízen zákaz zatížení a zcizení uvedených nemovitých věcí, kdy zástavní právo stejně jako zákaz ztížení a zcizení uvedených nemovitých věcí byl vložen do katastru nemovitostí s právními účinky k 5. 5. 2021. Poté, nájemní smlouvou ze dne 9. 1. 2022 [jméno FO] žalované přenechal k dočasnému užívání, k zajištění bytových potřeb, byt v 1. podlaží, v č. p. [hodnota], rod. dům, v obci [adresa], jakožto součásti parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], za nájemné 5 100 Kč měsíčně, splatné 25. dne v měsíci za nějž je placeno včetně plnění spojených s užíváním bytu, a to od 1. 2. 2022 na dobu jednoho roku (k 1. 2. 2023) s (automatickým) prodlužováním o další jeden rok. Souhlas [právnická osoba]. k uzavření nájemní smlouvy nebyl dán, nicméně ani nebyl potřebný. Smlouva byla uzavřena, trvala i v období 9. 10. 2022 - 30. 9. 2024. Poté, dne 25. 8. 2022 pořídil [jméno FO] formou notářského zápisu závěť, kterou žalobkyni ustanovil dědičkou (mimo jiné) výše uvedených nemovitých věcí a zjevně též pasiva v podobě poskytnutého spotřebitelského úvěru na bydlení u [právnická osoba]., a žalovanou ustanovil dědičku a té to odkázal (mimo jiné) věcné břemeno bytu a užívání výše uvedené nemovitosti, bezúplatně, když toto bude žalobkyně povinna trpět. Se zřízením věcného břemene souhlas [právnická osoba]. dán nebyl, jeho zřízení bylo v rozporu se zákazem zatížení výše uvedených nemovitých věcí, když zákaz jejich zatížení se vztahoval i na jednostranné právní jednání v podobě závěti. Dne [datum] [jméno FO] zemřel. Na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 20. 8. 2024, č. j. [spisová značka] ve věci pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno FO] došlo k rozdělení pozůstalosti mezi závětní dědice, přičemž žalobkyně obdržela (mimo jiné) vlastnické právo k výše uvedené nemovité věci s tím, že žalované zřídí (mimo jiné) právo věcného břemene bytu a užívání výše uvedené nemovité věci jako relativní závazek do šedesáti dnů ode dne výmazu zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení váznoucího na (mimo jiné) uvedené nemovité věci, kdy věcné břemeno bude zapsáno do katastru nemovitostí a zjevně též obdržela pasivum pozůstalosti v podobě pohledávky [právnická osoba]. z titulu spotřebitelského úvěru na bydlení dle výše uvedené smlouvy, oproti tomu žalovaná obdržela (mimo jiné) právo věcného břemene a užívání výše uvedené nemovité věci v podobě relativního závazku žalobkyně tak jak výše uváděno. Tedy ke dni [datum] se žalobkyně stala vlastnicí (mimo jiné) parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], v k. ú. [adresa], ke zřízení věcného břemene (mimo jiné) práva užívání bytu a uvedené nemovité věci závětí nelze přihlížet, toto je třeba zvažovat, jakoby zřízeno nebylo (viz. právní posouzení níže). S ohledem na uvedené nájemní vztah založený smlouvou ze dne 9. 1. 2022 i v období 9. 10. 2022 - 30. 9. 2024 přetrvával, tentokráte mezi žalobkyní a žalovanou. Nájemné, za období 9. 10. 2022 - 30. 9. 2024 činí celkových 121 083,87 Kč, na tomto nebylo žalobkyni ničeho zaplaceno, a to ani na základě výzvy k úhradě z měsíce 10. 2024. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.)

14. Při právním posouzení věci soud předesílá, že vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně „obč. zák.“), když sledovanou problematikou jsou věcná práva jako je právo vlastnické, zástavní, zákaz zatížení a zcizení, právo dědické a závazkové právo, jakým je nájem.

15. Předmět a obsah vlastnického práva jsou vymezeny v § 1011 obč. zák. a § 1012 obč. zák., kdy vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat, přičemž atributem tohoto práva je právo s věcí disponovat (ius disponendi). To se týkalo sledované nemovité věci (§ 489, § 496 odst. 1, § 498 odst. 1 obč. zák.) tedy parc. č. [hodnota], se součástí č. p. [hodnota], rod. dům, v části obce [adresa], k. ú. [adresa] (§ 506 odst. 1 obč. zák.) vlastněné [jméno FO], avšak s výhradami uvedenými níže. 16. [právnická osoba]. s [jméno FO] uzavřela dle § 2395 (a násl.) obč. zák. smlouvu o úvěru, přičemž k zajištění vzniklého dluhu a jeho příslušenství včetně smluvní pokuty (§ 1313 obč. zák.) bylo zástavní smlouvou ze dne 30. 4. 2021 k výše uvedené nemovité věci zřízeno zástavní právo (§ 1312 odst. 1, 2 obč. zák., § 1310 odst. 1 obč. zák.), které je právem věcným, tj. spočívajícím v přímém právním ovládání věci, umožňujícím, aby se věřitel, nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas, uspokojil z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše (§ 1309 odst. 1 obč. zák.). Zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu, jakým je i katastr nemovitostí, vzniká zápisem v tomto seznamu (§ 1316 obč. zák.), přičemž zásadně trvá do doby, dokud nezanikne zajištěný dluh (§ 1376 obč. zák.). V tomto případě vzniklo zástavní právo vkladem do katastru nemovitostí s účinky k 5. 5. 2021 a dodnes trvá, neboť dluh ze smlouvy o úvěru doposud splacen nebyl. (Právní účinky vkladu nastávají k okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu, jak plyne z § 10 při návaznosti § 11 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů /zkráceně „kat. zák.“/.)

17. Podle § 1353 obč. zák. zástavní dlužník se zdrží všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Rušební činnost může mít povahu faktického i právního jednání nicméně pod toto ustanovení nelze řadit jednání jakým je přenechání zástavy do užívání jinému (nájem, služebnost), neboť na zdržení se těchto jednání pamatují zvláštní pravidla v § 1355 obč. zák. a § 1761 obč. zák. (viz. níže).

18. Podle § 1355 obč. zák. je-li zástava přenechána k užívání jinému bez souhlasu zástavního věřitele, nemá to vůči zástavnímu věřiteli právní účinky. To neplatí, ujednají-li strany, že souhlasu není třeba. Uvedené ustanovení dopadá na případy právního jednání ve formě obligačního práva, jakým je nájem.

19. V zástavní smlouvě ze dne 30. 4. 2021 si [právnická osoba]. a [jméno FO] sjednali, že jmenovaný bez souhlasu banky není oprávněn nemovitou věc pronajmout či předat do užívání třetí osobě, kdy však se souhlas banky nevyžaduje v případě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou nepřesahující jeden rok (přičemž v případě, že předmětná nájemní smlouva nevyloučí možnost obnovy nájmu dle § 2285 obč. zák. nesmí nájemní smlouva připouštět obnovení nájmu na dobu přesahující jeden rok). Dne 9. 1. 2022 uzavřená nájemní smlouva mezi [jméno FO] a žalovanou (viz. právní posouzení níže) je pak zjevně smlouvou k jejímuž uzavření banka souhlas dát nemusela, neboť odpovídala smluvně vymezeným kritériím, tedy je relevantním, platným dvoustranným právním jednáním (§ 545 obč. zák.), které je závazné a má své právní účinky i vůči [právnická osoba]. (kdy jinak došlo-li by k prodeji zástavy by se k existenci nájemního práva nepřihlíželo a práva z nájmu by nepřešla na nového vlastníka, o takovouto situaci se však, jak uváděno, v projednávané věci nejedná). Shrnuto, v projednávané věci se shledává existence obligačního práva na základě nájemní smlouvy z 9. 1. 2022.

20. Podle § 1761 obč. zák. zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany. Zatížením je třeba rozumět právní jednání vlastníka v jehož důsledku vzniká k věci věcné právo, které vlastníka omezuje ve prospěch třetí osoby, což je typicky zřízení věcného břemene, služebnosti. Má-li zákaz zatížení, jenž byl sjednán jako věcné právo, jímž se rozumí přímé právní ovládání věci, působit i vůči třetím osobám, je zapotřebí, aby byl zapsán do veřejného seznamu, tedy u nemovité věci do katastru nemovitostí. I v tomto případě se daný zákaz do katastru nemovitostí zapisuje vkladem (§ 10 a § 11 odst. 1 kat. zák.). Není-li mezi stranami ujednáno, že zákaz zatížení se zřizuje jako věcné právo, má tento zákaz pouze obligační účinky a působí tak jen mezi stranami, tzv. inter partes, oproti tomu je-li zřízen jako věcné právo a zapsán v katastru působí vůči všem, tzv. erga omnes. Tato působnost, vůči všem, znamená, že jde o pozitivní právo, které přísluší určitému individuálně určenému subjektu a jemu koresponduje povinnost neurčitého počtu blíže neurčených subjektů, tedy všech dalších osob.

21. Ve smlouvě o zřízení zástavního práva [právnická osoba]. a [jméno FO] jako věcné právo sjednali zákaz zatížení a zcizení sledované nemovité věci, kdy bez písemného souhlasu jmenovaný nesměl věc převést a zřídit k ní právo odpovídající věcnému břemeni, zákaz zatížení a zcizení byl vložen do katastru nemovitostí ke dni 5. 5. 2021. Je fakt, že výslovná úprava toho, že zákaz zcizení má-li být zřízen jako věcné právo nemá výslovnou úpravu ohledně nutnosti vkladu do katastru nemovitostí, nicméně je možno vycházet z § 2128 odst. 2 (per analogiam) obč. zák.

22. V pořízení pro případ smrti (§ 1491 obč. zák.), v závěti (§ 1494 odst. 1 obč. zák.) ze dne 25. 8. 2022, [jméno FO] povolal dědice a žalované odkázal (mimo jiné) věcné břemeno bytu a užívání nemovitostí sestávající z práva užívání bytu v domě č. p. [hodnota] s právem spoluužívání veškerého potřebného příslušenství zatěžující sledovanou nemovitou věc, které bude povinna trpět žalobkyně, kdy tato závěť jako jednostranné právní jednání (§ 545 obč. zák.), k němuž [právnická osoba]. nedala souhlas, je zjevným porušením zákazu zatížení sledované nemovité věci zřízeným jako věcné právo. Zřízením věcného břemene (§ 1257 odst. 1 obč. zák, § 1260 odst. 1 obč. zák.) ve prospěch žalované byl zákaz zatížení zjevně porušen, což znamená, že jednání [jméno FO] nemá vůči [právnická osoba]. právní účinky, a tato je oprávněna domáhat se případného uspokojení své pohledávky z předmětné nemovité věci bez ohledu na to, že tato věc byla uvedeným způsobem zatížena. V tomto případě vzniká věcné břemeno, služebnost, na základě jiné právní skutečnosti, závětí, vzhledem k tomu nevzniká až vkladem do katastru nemovitostí (§ 10 a § 11 odst. 1 kat. zák.), nicméně i tak je třeba ji do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, zapsat (§ 6 kat. zák.) (§ 1262 odst. 1 obč. zák.). V daném případě tak věcné břemeno, služebnost, z povahy věci (obecně), vzniká ke dni [datum], kdy [jméno FO] zemřel (§ 1479 obč. zák.). V tom lze dát náhledu žalované za pravdu. Nicméně zřízení sledovaného věcného břemene se příčí uvedenému zákazu zatížení. Porušení zákazu zatížení, který byl sjednán jako věcné právo, nemá důsledek (relativní či absolutní) neplatnosti (§ 580 odst. 1 a 2, § 581, § 582 odst. 1 a 2, § 583 /a násl./, § 586 odst. 1 a 2 a § 588 obč. zák.) závěti, která se sjednanému zákazu svým obsahem protiví, nelze zejména říci, že by v tomto případě byly naplněny podmínky § 580 odst. 1 obč. zák., a závěť rovněž není zdánlivou (nicotnou) (§ 551, § 552, § 553 odst. 1, § 554 obč. zák.). (K porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, který byl zřízen jako věcné právo, jenž samo o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy srovnej roz. NS ČR 21 Cdo 1813/2021.) Protože však zákaz zatížení v daném případě působí vůči všem (erga omnes) nelze dle závěru soudu k závěti zůstavitele [jméno FO] ohledně zřízení věcného břemene přihlížet, tedy spojovat s ní právní účinky a tudíž dovozovat, že ke dni smrti zůstavitele [datum] se závazkové právo, nájem, přeměnil na věcné právo, věcné břemeno, které by dávalo žalované výsadu napříště byt v nemovité věci užívat bezúplatně, jak by tomu jinak skutečně bylo, pakliže by zákaz zatížení sledované nemovité věci nebyl závětí porušen. V tom se lze s náhledem na danou problematiku žalovanou shodnout, nicméně takováto situace v projednávané věci není dána, věcné právo záležející v zákazu zcizení je porušeno, proto nelze k závěti v tomto bodu přihlížet, z této vycházet. Právo věcného břemene, služebnosti, prostě pro existující zákaz zatížení dosud nevzniklo. Naopak právo zákazu zatížení pak bude trvat po dobu trvání zástavního práva, jak bylo mezi [právnická osoba]. a zůstavitelem domluveno, přičemž zástavní právo trvá zásadně do doby dokud přetrvává tímto zajištěný dluh (viz. shora). Dle názoru soudu vzniklou situaci zcela trefně vymezila soudní komisařka [tituly před jménem] [jméno FO] v usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 20. 8. 2024, č. j. [spisová značka] v pozůstalostním řízení po zemřelém [jméno FO], když stanovila, že věcné břemeno bytu a užívání nemovitých věcí bude zřízeno jako relativní závazek do šedesáti dnů ode dne výmazu zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení váznoucího na sledované nemovité věci (nemovitých věcech) při následném zápisu do katastru nemovitostí, neboť to přesně odráží situaci věcné působnosti zákazu zatížení vůči všem osobám, tedy zůstavitele a žalovanou nevyjímaje. Samozřejmě není pochyb o tom, že žalovaná, jako povolaná závětní dědička (§ 1496 obč. zák.) právo na zřízení věcného břemene má, a to vůči stávající vlastnici sledované nemovité věci kterou je od [datum] žalobkyně (§ 1479 obč. zák.), nicméně se tak stane, a tohoto se bude moci domáhat, až po zaplacení dluhu zajištěného zástavním právem na nemovité věci, kdy jak zástavní právo tak zákaz zatížení, zaniknou. Vzhledem k uvedenému je pak nevýznamné, že snad zůstavitel [jméno FO] zvažoval možnost bezplatného užívání sledované nemovité věci žalovanou na základě věcného břemene ihned ke dni své smrti, a není ani významné to, jak si vznik věcného břemene vykládala žalovaná. Naopak lze dát za pravdu náhledům žalobkyně, snad jen s tou výhradou, že závěť je v daném bodu ohledně zřízení věcného břemene platná, nicméně věcné břemeno skutečně nevzniklo (viz. zdola) lze se ztotožnit s tím výstupem, že závěť není ohledně zřízení věcného břemene právně účinná, tedy nedochází ke vzniku kýžených práv a povinností. Tedy přísně vzato nelze hovořit o tom, jak uváděno, že věcné břemeno vzniklo, existovalo. V tom se soud ztotožňuje s názorem žalobkyně.

23. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že přetrvávala práva a povinnosti podle nájemní smlouvy ze dne 9. 1. 2022 týkající se dočasného užívání bytu v 1. podlaží v č. p. [hodnota], rodinný dům, v části obce [adresa], coby součásti parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa] a to k zajištění bytových potřeb žalované, kdy jde o nájemní smlouvu podle § 2201 obč. zák. jakož i podle § 2235 odst. 1 obč. zák. s přihlédnutím k § 2202 odst. 1 obč. zák., přičemž podle § 2236 odst. 1 obč. zák. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, a tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení, kdy je i zachována vyžadovaná písemná forma (§ 2237 obč. zák.). Žalovaná, jako nájemce, je povinna platit nájemné a též náklady na plnění spojená s užíváním bytu (§ 2246 odst. 1 obč. zák., § 2247 odst. 1 obč. zák., § 2251 odst. 1 obč. zák.), přičemž splatnost lze dohodnout, v daném případě byla splatnost nájemného a plnění spojených s užíváním bytu stanovena k 25. dni v měsíci za nějž je nájemné placeno, přičemž jeho výše byla ujednána pevnou částkou 5 100 Kč měsíčně. Skončení nájmu je upraveno v § 2285 obč. zák. s jeho konkludentním prodlužováním, avšak toto neplatí, ujednají-li si strany něco jiného, kdy v konkrétním případě [jméno FO] a žalovaná sjednali, že nájem se prodlužuje vždy o další jeden rok pokud nebude jednou ze stran druhé oznámeno, že trvá na jejím neprodloužení, což bylo i ujednáním pro něž [právnická osoba]. nemusela dát souhlas s uzavřenou nájemní smlouvou (viz. shora).

24. Podle § 2221 odst. 1 obč. zák. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Tak je tomu i v projednávaném případě, ke dni [datum], tedy smrti zůstavitele [jméno FO] (§ 1479 obč. zák.), se žalobkyně stala vlastníkem sledované nemovité věci v níž je předmětný byt, došlo tak k přechodu práv a povinností z uzavřeného nájemního vztahu, kdy se z důvodu změny vlastníka obecně zapovídá možnost nájem vypovědět (§ 2221 odst. 1 obč. zák., § 2224 obč. zák.). Nájemní poměr pak trval i v období 9. 10. 2022 - 30. 9. 2024, smlouva ukončena nebyla, jak je mezi účastnicemi nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) (viz. shora).

25. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalobkyně má právo na zaplacení nájemného za požadované období (9. 10. 2022 - 30. 9. 2024) kdy dlužné nájemné činí celkových 121 083,87 Kč, jak je mezi účastnicemi rovněž nesporné, když na tomto nebylo ničeho zaplaceno (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). (Propočet: 9.10.-31.10.2022 tj. 5 100 Kč : 31 dnů = 164,516129032 Kč/den x 23 dnů = 3 783,87 Kč, měs. 11.2022-9.2024 tj. 5 100 Kč x 23 = 117 300 Kč, tj. celkových 121 083,87 Kč.) Uvedenou částku soud žalobkyni na dlužném nájemném přiznává, jak uvedeno ve výroku I.

26. Nájemné bylo splatné vždy k 25. dni v měsíci za nějž je placeno, vzhledem k tomu je vždy od 26. dne daného měsíce žalovaná v prodlení s úhradou dlužných částek nájemného (§ 1968 obč. zák.), vzhledem k tomu žalobkyni vzniká právo na úroky z prodlení (§ 1970 obč. zák.), určované podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které k 26. 10. 2022 do 31. 12. 2023 činili 15 % ročně, od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 činili 14,75 % ročně a od 1. 7. 2024 k 26. 9. 2024 činili 12,75 % ročně, vzhledem k tomu soud žalobkyni vůči žalované přiznává i toto příslušenství (§ 513 obč. zák.) její pohledávky, jak rovněž uvedeno ve výroku I.

27. Vzhledem k provedeným skutkovým zjištěním a na základě právního posouzení věci soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, byť nastalou situaci nepovažuje za šťastnou zejména s ohledem na skutečnost, že zůstavitel [jméno FO] a žalovaná byli v přátelském, družském poměru, a zůstavitel jistotně sledoval záměr zajistit žalované možnost bydlení i po jeho smrti. Nicméně žalobkyni, coby vlastnici sledované nemovitosti, nelze její žalobou důvodně požadované nároky upřít. Pokud jde o argumentaci žalované, tak soud, jestliže se s touto nevypořádává již výše, v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, jen připomíná, že právo odpovídající věcnému břemeni bytu a užívání nemovitosti doposud nevzniklo, úvaha, že zde byl zákaz zatížení (nemovité věci), a proto nebylo možno věcné břemeno zapsat je odpovídající, ale je tomu právě z toho důvodu, že v daném případě věcné břemeno nevzniklo, byť by jinak (obecně) vzniklo již na základě samotné závěti (viz. shora), nelze tak přijmout ani úvahu, že dědické právo vzniká ke dni smrti zůstavitele, což je (obecně) fakt, nicméně na tento okamžik nelze vázat vznik věcného břemene v projednávané věci, pročež nejsou směrodatné ani další úvahy žalované zejména ohledně vůle zůstavitele a přeměny užívání bytu na základě nájemní smlouvy do formy věcného břemene. Podstatná je nosná skutková linie pro potřebné právní posouzení konstruována soudem výše, z níž je třeba při závěrech a celkovém hodnocení projednávaného sporu vycházet.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k uvedenému má žalobkyně právo na plnou náhradu této vzniklých nákladů, a to přesto, že tato ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. nejméně sedm dní před podáním žaloby zaslala na adresu žalované výzvu k plnění, zaplacení, toliko 119 438,71 Kč (a nikoliv 121 083,87 Kč požadovaných žalobou), když jde o věc o splnění povinnosti, neboť je zcela zřejmé, že žalovaná plnit (ani dílem) nehodlá (srovnej rozh. NS ČR 29 Cdo 2620/14). Náklady žalobkyně jsou představovány především náklady na zastoupení žalobkyně advokátem. Odměnu zástupce žalobkyně tvoří celková částka 29 900 Kč za pět úkonů právní služby po 5 980 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/), přičemž soud nepřihlíží k nevyžádanému doplnění žaloby ze dne 18. 3. 2025, které obsahuje reakci na obrannou argumentaci žalované (nejde tak o úkon účelný). Hotové výdaje zástupce žalobkyně tvoří celková částka 1 800 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, a dva úkony po 450 Kč, tj. 900 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby /návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu/ ze dne 24. 10. 2024, výzva k zaplacení ze dne 7. 10. 2024 a účast u soudního jednání /dvě započaté dvouhodiny/) (§ 2 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/), když soud přihlíží jen k účelně učiněným úkonům (viz. shora). K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cestu k jednání soudu dne 27. 5. 2025 na trase [adresa] a zpět, při celkově ujetých 246 km při užitém vozidle [podezřelý výraz] (RZ: [SPZ]) s průměrnou spotřebou 4,7 L/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 L, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 1 828 Kč (při min. zaokrouhlení částky 1 828,0014 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/, § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za šest 1/2 hod po 150 Kč, tj. celkových 900 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/). Celkově jde na nákladech zastoupení žalobkyně advokátem o částku 34 428 Kč, kterou je třeba zvýšit o 21 % DPH, tj. o 7 229,88 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem uvedené daně, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalobkyně 41 658 Kč (při min. zaokrouhlení částky 41 657,88 Kč). K účelně vyloženým nákladům patří i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 4 844 Kč. Celkové náklady žalobkyně jsou tedy výsledně představovány částkou 46 502 Kč, kterou soud neúspěšné žalované ukládá žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

29. Splnění povinnosti, tedy zaplacení pohledávky s příslušenstvím, i náhrady nákladů řízení, byly žalované uloženy ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku. Takto výjimečně soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. vycházeje ze současných poměrů a situace žalované, která je zjevně nemajetná a má příjem (cca) 4 400 Kč měsíčně. Takto soud rozhodl poskytujíc žalované možnost, aby v uvedeném časovém horizontu uspořádala svoje osobní a majetkové poměry tak, aby byla sto svým závazkům ve vztahu k žalobkyni dostát, když zároveň soud neshledal jako konstruktivní jakoukoli alternativu případných splátek.

Poučení