1 C 46/2023 - 73

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČ: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená: [Jméno Zástupce], advokát se sídlem [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozen [Datum narození žalovaného A], IČ:[IČO] sídlem [Adresa žalovaného A] zastoupený: [Jméno žalovaného B], advokátka se sídlem [adresa] o zaplacení 51 475 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 51 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 51 475 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení v částce 3 693 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému nedoplatku z vyúčtování záloh na vodné, stočné a srážky v souvislosti s jím užívanými prostory k podnikání v budově vlastnicky náležející žalobci.

2. Podle žaloby žalobce vlastnil budovu čp.[Anonymizováno][Anonymizováno]v [Anonymizováno] v [adresa] a uzavřel s žalovaným dne 21. 12. 2016 nájemní smlouvu na prostory k podnikání [Anonymizováno] c celkovou výměrou 1.702,12 m2 v uvedené budově. Žalovaný uvedené prostory k podnikání převzal a užíval je do 1. 12. 2021. Dle čl.III části B odst.1 nájemní smlouvy byla součástí zajišťovaných služeb dodávka vody (vodné, stočné a srážky). Za období od 1. 4. 2021 do 30. 11. 2021 obnášely náklady na vodné a stočné částku 35 619,76 Kč a náklady na srážky za uvedené období částku 11 176,06 Kč. Celkem dle faktury č. [hodnota] ze dne 11.5.2022 šlo o částku 51 475 Kč včetně DPH. Splatnost byla stanovena ke dni 25. 5. 2022. Žalovaný zálohy nehradil, výsledný nedoplatek též neuhradil. V předávacím protokolu ze dne 1. 12. 2021 žalovaný uznal částku za dodávku vody ve výši 153 309,24 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení nedoplatku e mailem dne 24. 11. 2022 prostřednictvím právní zástupkyně žalobce. Žalovaný reagoval odpovědí, nikoliv však úhradu.

3. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který nijak neodůvodnil.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce je neoprávněný a navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu prostor soužících k podnikání dne 21. 12. 2016 a s ohledem na pravomocný rozsudek OS v Chomutově ze dne 3. 2. 2021 vydaného pod čj. [spisová značka] i to, že mu bylo uloženo, aby pronajaté prostory opustil. Žalovaný dle protokolu o předání opustil prostor ke dni 30. 11. 2021, avšak z důvodu prodlení na straně žalobce došlo k faktickému předání až 1. 12. 2021 a k tomuto dni byl rovněž podepsán protokol o převzetí. Žalobce požaduje úhradu služeb za dobu od 1. 4. 2021 do 30. 11. 2021, ačkoliv v té době nemohl žalovaný pronajatý prostor řádně užívat s ohledem na opatření nařízená státem, neměl žádnou spotřebu požadovaného vodného, stočného, srážek, a proto má za to, že nemohl spotřebovat žalobcem uváděnou výši. Dále popírá, že by uznal v předávacím protokolu ze dne 1. 12. 2021 co do důvodu i výše dluh. Předložený předávací protokol neobsahuje zákonem požadovaný projev vůle žalovaného. Zápis je formulován jako výčet jednotlivých údajů a projev vůle stran zcela absentuje. Uvedený zápis připravoval žalobce a předložil jej žalovanému v provozovně, aniž by měl žalovaný možnost uváděná čísla si ověřit, a kromě toho se mělo jednat o předávací protokol pronajatých prostor a žalobce z vlastní vůle doplnil údaje, který žalovaný neměl prostor ověřit. Dluh na zálohách nemohl být vyčíslen bez předložení řádného vyúčtování, které mělo být řádně žalovanému doručeno.

5. V replice na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že na vyúčtování se nevztahuje zákon č. 67/2013 Sb., protože nebytové prostory se nenacházejí v obytném domě, jak vyžaduje § 1 zákona, když budova čp.[Anonymizováno] v [Anonymizováno] je stavbou občanské vybavenosti. Z uvedeného se neuplatní ani poměrně kontroverzní pravidlo “jedna chyba ve vyúčtování, neplatím nic“. Užívání prostor dokládá mj. neochota prostory opustit a vlastní spotřeba vody. Omezení během covidu neměla za následek právo na bezplatné užívání nebytových prostor, přičemž užívání prostor zahrnuje i právo prostory užívat. Článek III část B bod1.nájemní smlouvy stanoví, že vodné stočné se stanoví podle nákladů hlavního měření po odečtu poměrových měřidel ostatní malých přidružených provozoven, a to v cenách účtovaných dodavatelem vody. Procento srážkových vod bylo ujednáno na 81,16 % z celkových nákladů. Stav hlavního vodoměru č. [hodnota] v předávacím protokolu o vrácení prostor je 6 289 m3 ke dni 1. 12. 2021, což je méně, než stav hlavního vodoměru ke konci zúčtovacího období dne 13. 4. 2022 s hodnotou 6 330 m3. Počáteční a konečný stav hlavního vodoměru na vyúčtování žalobce je shodný se stavy v příloze faktury dodavatele SČVK([Anonymizováno]). Rozúčtovaná suma za vodné a stočné činí 68 324 Kč, což je také v souladu s fakturou dodavatele SČVK. Dle sjednaného způsobu výpočtu činila spotřeba žalovaného rozdíl na hlavním měřidle po odečtu náměru ostatních podružných měřidel za období v roce 2021. Výsledek spotřeby žalovaného je 374 m3=443-(10+13+28+14+4). Faktura dodavatele SČVK č.[hodnota] ze dne 19.4.2022 s přílohou je v souladu s vyúčtováním vyhotoveným žalobcem. Hlavní měřidlo body je ve vlastnictví a správě dodavatele SČVK a žalobce s ním nemůže manipulovat. Vyúčtování bylo odesláno naposledy jako příloha s předžalobní výzvou ze dne 24.11.2022. Z odpovědi na předžalobní výzvu nevyplývá, že by některá z příloh chyběla. První zaslání faktury na nedoplatek vodného s vyúčtováním proběhlo dne 13. 5. 2022 prostřednictvím zásilky doručené [právnická osoba], a to na adresu sídla žalovaného zapsanou v RŽP. Vznesená námitka žalovaného o tom, že vyúčtování spotřeby vody nebylo žalovanému řádně doručeno svědčí o tom, že se s doručovanými písemnostmi neměl zájem seznamovat. Neplacením záloh na vodné stočné mohlo mít za následek, že na doručené vyúčtování žalovaný vůbec nebral zřetel, když z povahy věci nemohl očekávat na vyúčtování přeplatek. Podle žalobce žalovaný užíval prostory v domě, který má více podlaží a kde bylo více nájemců, kteří měli svoji provozovnu, žalovaný měl v domě více provozoven a již od počátku nájemního vztahu se vyúčtování spotřeby vody a stočného řešilo tak, že se vzalo vyúčtování dle hlavního vodoměru budovy a pak se vzal v potaz u těch ostatních nájemců stav jejich podružného vodoměru, a to co po odečtu zbylo, připadlo na žalovaného. Žalovaný měl více provozoven v domě (fitness, restaurace, pivnice apod.) a tyto v průběhu času různě měnil, a proto byl vymyšlen tento způsob – z hlavního vodoměru se vzaly údaje SČVK, z jehož vyúčtování se pak vycházelo s přihlédnutím k údajům z podružných vodoměrů ostatních nájemců, kromě žalovaného, a dospělo se k výpočtu, kolik má žalovaný zaplatit. V minulosti nikdy žalovaný proti tomuto výpočtu nic nenamítal a vyúčtování hradil. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že v době covidu resp. v době, za které je vyúčtováno vodné, stočné a srážky, nemohl pronajatý prostor řádně užívat s ohledem na opatření nařízená státem a neměl žádnou spotřebu požadovaného vodného, stočného a srážek a má za to, že nemohl spotřebovat žalobcem uváděnou výši, k tomu je třeba uvést, že žalovaný prostory okupoval i po výpovědi z nájmu, minimálně prodával přes okénko občerstvení a určitě spotřebu vody měl, pak se objevil nedovolený podnájem (žalobce si není jist, zda to bylo v této předmětné době, ale i po skončení nájemní smlouvy se např. objevila zvěst, že měl čepovat vodu do velkých kanystrů a tuto odvážet, avšak pro tato tvrzení nemá žádné důkazy). Je pravdou, že žalovaný v době covidu žádal o slevu na nájemném – to se řeší v jiných sporech u zdejšího soudu u soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], ale pochopitelně nemohl žádat o slevu na službách např. vodném, protože tam by měl zaplatit to, co spotřeboval. Pokud žalovanému zaslali vyúčtování s fakturou za odběr, neobdrželi žádný nesouhlas nebo kritiku – první nesouhlas byl až v rámci vyjádření k předmětné žalobě. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že neměl možnost si čísla v zápisu o předávacím protokolu z 1. 12. 2021 si ověřit, tak je to překvapivé tvrzení, protože u předání se sešel žalovaný a zástupce žalobce a ti si prošli budovu a žalovaný byl přítomen, když se zapisovaly údaje z měřidel, takže si to mohl přímo na místě ten údaj, který byl zapisován od protokolu, ověřit. Pokud jde o zaslání vyúčtování – toto bylo zasláno žalovanému s fakturou (odkazuje na svá tvrzení v replice) a ve spise je podací lístek jako důkaz o tom, že žalovanému žalobce jako doporučenou listovní zásilku zaslal vyúčtování a fakturu, a to na adresu [adresa], protože v době odeslání měli zjištěno ze živnostenského rejstříku, že na této adrese má aktuální sídlo podnikání.

6. K jednání, ač řádně a včas předvolán se žalovaný bez omluvy nedostavil, zatímco zástupce žalobce se dostavil a soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

7. Z vyúčtování vodného a stočného, srážek na [adresa] za dobu 24. 4. 2021 do 13. 4. 2022 na čl. 16 soud zjistil, že [právnická osoba]. [adresa] vystavili žalobci fakturu č. [hodnota] dne 19.4.2022 s datem splatnosti 6. 5. 2022, kdy vyúčtovali vodné 475,000 m3 tj. 475 0000 l za 23 379,92 Kč, stočné 962.628 m3 tj. 962 628 litrů v částce 44 944,08 Kč, celkem s DPH pak částku 75 156,41 Kč, zahrnuté zálohy činily 116 000 Kč, po zaokrouhlení činí vyúčtovaný přeplatek z vyúčtování 40 844 Kč, který bude připsán na bankovní účet žalobce.

8. Z vyúčtování vodného, stočného, srážek na [Anonymizováno] [adresa] za období od 24. 4. 2021 do 13. 4. 2022, číslo smlouvy s SČVK [Anonymizováno] s odkazem na fakturu SČVK [Anonymizováno] ( faktura žalobce č. [hodnota]), soud zjistil, že spotřeba vodného stočného a srážek činila celkem 68 324 Kč a byla rozúčtována SD [adresa] 907,25 Kč a 457,23 Kč, panu [jméno FO] PJ (provozní jednotka, dále jen PJ) [Anonymizováno] v částce 3233,36 Kč č.vodoměru [Anonymizováno], panu [jméno FO] [Anonymizováno] v částce 2 595,14 kč č. vodoměru [Anonymizováno], panu [jméno FO] [Anonymizováno] v částce 4442,15 Kč č. vodoměru [Anonymizováno], panu Šlagorskému [Anonymizováno] v částce 2 611,01 Kč č. vodoměru [Anonymizováno], panu [jméno FO] [Anonymizováno] v částce 1 282,04 kč č. vodoměru [Anonymizováno] a [Anonymizováno], žalovanému [Anonymizováno] v částce 46 795,82 Kč.

9. Z výzvy žalobkyně žalovanému z 24. 11. 2022 k úhradě faktury za vodné na čl. 17 soud zjistil, že [Jméno Zástupce] vyzval žalovaného k úhradě 51 475 Kč, když náklady za dobu od 1.4.2021 do 30. 11. 2021 na vodné stoční obnášely 35 619,76 Kč, náklady na srážky 11 176,06 Kč, když žalovaný nehradil zálohy. Upozornil jej na možnost podání žaloby a v případ neúspěchu ve sporu hradit náklady řízení.

10. Z e-mailové komunikace mezi advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] a advokátkou žalovaného [Jméno žalovaného B] na čl. 18 soud zjistil, že jí [tituly před jménem] [jméno FO] zaslala 24. 11. 2022 předžalobní výzvu pro žalovaného jako jejího klienta. [tituly před jménem] [jméno FO] mu poděkovala za zaslání výzvy a požádala o prodloužení termínu do 15. 12. 2022 k požadovanému doplatku, neboť musí s klientem věc probrat.

11. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku k 4. 12. 2022 na čl. 19 soud zjistil ohledně žalovaného, že jako adresu sídla má uvedeno [adresa].

12. Z informace z internetu o stavbě z 16. 6. 2020 na čl. 20 soud zjistil, že stavba čp.[Anonymizováno] v [Anonymizováno] zapsaná na LV č. [hodnota] stojící na pozemku p.č. [hodnota], kdy jde o stavbu občanského vybavení vlastnicky náleží žalobci.

13. Z nájemní smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným na čl. 21—23 soud zjistil, že došlo k přenechání žalobcem žalovanému prostor sloužících k podnikání za účelem podnikání zprostředkování obchodu a služeb a velkoobchodu a maloobchodu, konkrétně [Anonymizováno] o výměře 618,66 m2, [Anonymizováno] o výměre 206,10 m2, [Anonymizováno] o výměře 877,36 m2. Dále se dohodli na výši a splatnosti nájemného, zálohový platbách za vodné ,stočné srážky ve výši 10 500 Kč s DPH s měsíční platností do 5.den daného měsíce. Vodné stočné: náklady dle hl.měření po odečtu PM provozoven 200,201,238,240, náklady v cenách účtovaných dodavatelem-SČVK odečet prováděn ročně dle plánu SČVK. Zálohovaná platba bude zúčtován a po obdržení faktury od dodavatelů do 14-ti dnů. Srážkové vody: 81,16 % z celkových nákladů na objekt v cenách účtovaných SČVK, fakturace prováděna společně s vyúčtováním vodného a stočného s platností od 1. 1. 2017. Doba trvání na dobu určitou od 1. ledna 2017 do 30. 6. 2025. Smlouvu žalobce podepsal 15. 12. 2016 a žalovaný 21. 12. 2016.

14. Z přehledu vybraných pronajatých ploch v objektu [Anonymizováno] [adresa] -podílu na srážkových vodách; podílu na přepočtené ploše dle vyhl.č.[Anonymizováno] k 1. 1. 2017 na čl. 23 soud zjistil, že pokud jde o provozní jednotky užívané žalovaným tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejich celková pronajatá plocha činí 1 702,12 m2(celková pronajatá plocha objektu je 2 097,28 m2), započitatelná plocha 1 961,12 m2 ( celého objektu 2 397,88 m2) a celkový podíl na srážkových vodách činí 81,16 % .

15. Z protokolu o předání a převzetí nebytových prostor-provozní jednotky [Anonymizováno] [adresa] a na čl. 24 soud zjistil, že dne 30.9.2005 byla žalobcem žalovanému předána provozovna tj provozní jednotka [Anonymizováno][Anonymizováno]v [adresa] v [Anonymizováno]. Obsahuje stavy měřidel, stav objektu, s tím, že nájemce hradí energie a služby dnem převzetí provozovny od stavů a dne uvedených v protokolu nebo stavů uvedených v přihlášce.

16. Z Protokolu o předání a převzetí nebytových prostor provozovny na čl. 24 p.v. soud zjistil, že dne 2.1.2006 byla žalobcem žalovanému předána provozovna provozní jednotka [Anonymizováno] na adrese [adresa] v [Anonymizováno].

17. Z protokolu o předání a převzetí nebytových prostor z 13. 2. 2001 soud zjistil, že žalobcem byla žalovanému předána provozní jednotka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ([Anonymizováno])[Anonymizováno]

18. Ze zápisu o vrácení nebytových prostor [Anonymizováno] [adresa] z 1. 12. 2021 na čl. 26 soud zjistil, že podle zápisu žalovaný převzal výpověď z nájmu na provozovně [Anonymizováno] [adresa] dne 13. 2. 2020. Výpovědní lhůta byla k 31. 5. 2020, od té doby užívá objekt neoprávněně. Stavy měřidel : vodné, stočné -vodoměr č. [hodnota] – dopsáno propiskou [Anonymizováno] jako stav spotřeby. Srážkové vody 81,16 % nákladů na objekt do 30. 11. 2021. Elměr provozovny -dopsáno propiskou číslo, stav VT a NT. Dopsán stav TUV, ÚT . Dále je zde uvedeno, jaký dluh je na nájemném, na neuhrazených zálohách ke dni předání na teple a TUV, na neuhrazeném vodném a stočném + srážkové vody za dobu 4/2020-4/2021 153 309,24 Kč; na neuhrazeném vodném a stočném a srážkové vodě za dobu 5/2021-11/2021(záloha) 73 500 Kč. Zápis podepsán žalovaným 1. 12. 2021 a za žalobce třemi osobami.

19. Z faktury č. [hodnota] z 11. 5. 2022 vystavené žalobkyni žalovanému na čl. 27 soud zjistil, že žalovanému žalobce vystavil dne 11. 5. 2022 vyúčtování se splatností 25. 5. 2022 na částku 51 475 Kč jako přefakturaci spotřeby za dobu od 24. 4. 2021 do 13. 4. 2022 vyúčtování vody. Žalovaný jako odběratel je na faktuře vymezen i sídlem v [adresa].

20. Z daňového dokladu -faktury č. [hodnota] vystavené 19.4.2022 [právnická osoba]. [adresa] žalobkyni na čl. 47 soud zjistil, že za odběrné místo [adresa] SČVK vyúčtoval touto fakturou vystavenou 19. 4. 2022 vodné a stočné za dobu 24. 4. 2021 -13. 4. 2022 celkem s DPH 75 156,41 Kč a po odečtení zaplacených záloh 116 000 Kč vznikl přeplatek 40 844 Kč, který bude vrácen na bankovní účet žalobce (žalobce při jednání vysvětlil soudci, že jsou zde údaje z hlavního vodoměru, a že zde byl přeplatek pochopitelně proto, že zálohy platil sám žalobce).

21. Z podacího lístku z 13. 5. 2022 na čl. 48 soud zjistil, že žalobce odeslal doporučeně žalovanému písemnost dne 13. 5. 2022 žalovanému na adresu [adresa].

22. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

23. Žalobce jako vlastník budovy čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]v [Anonymizováno] v [adresa] uzavřel s žalovaným (podnikatelem) dne 21. 12. 2016 nájemní smlouvu na prostory k podnikání PJ(provozní jednotky) [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s celkovou výměrou 1 702,12 m2 v uvedené budově. Žalovaný uvedené prostory k podnikání převzal a užíval je do 1. 12. 2021. Dle čl. III. části B odst. 1 předmětné nájemní smlouvy byla součástí zajišťovaných služeb dodávka vody (vodné, stočné a srážky). Za období od 1. 4. 2021 do 30. 11. 2021 činily náklady na vodné a stočné 35 619,76 Kč a náklady na srážky 11 176,06 Kč. Náklady byly vyúčtovány žalobcem žalovanému fakturou č. [hodnota] z 11. 5. 2022 na částku 51 475 Kč jako přefakturace spotřeby za dobu od 24. 4. 2021 do 13. 4. 2022 splatnou 25. 5. 2022. Žalovaný přitom neplatil žádné zálohy během čerpání uvedených služeb (takže nebylo možno tyto zálohy od vyúčtování odečíst), a přestože vyúčtování obdržel (bylo mu zasláno na aktuální sídlo podnikání v době vystavení faktury do Prahy), vyúčtovaný nedoplatek neuhradil. Přestože byl vyzván dne 24. 11. 2022 k úhradě nedoplatku, ničeho neuhradil a je v prodlení se zaplacením.

24. Podle § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2303 o.z. je -li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Podle § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst.2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 cit. ust. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 cit. ust. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. Po právním posouzení výše popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor bylo sjednáno i poskytování služeb spojených s podnikáním v pronajatých prostorech. Pronajatý dům je stavbou občanské vybavenosti, pronajaté nebytové prostory se nenacházejí v bytovém domě, takže se na vyúčtování nevztahuje zákon č. 67/2013 Sb.(viz § 1 cit. zákona). Bylo prokázáno, že v době, za kterou požaduje žalobce úhradu služeb tj. za dobu od 1. 4. 2021 do 30. 11. 2021, prostory pronajaté žalobcem žalovaný užíval. Skutečnost, že argumentuje, že kvůli covidu prostory neužíval a nemohl užívat a nemohl mít takovou spotřebu, žalovaný neprokázal. To, že uvedené období spadá do období tzv.covidu, nutně nemusí znamenat, že nedošlo k žádné spotřebě vody. Žalobce správně argumentuje tím, že omezení během covidu nemělo za následek právo na bezplatné užívání nebytových prostor a soud k tomu poznamenává, že v případě vyúčtovaných služeb záleželo na výsledku čerpání těchto služeb, k čemuž mj. u vodného sloužila měřidla vody. Mezi stranami smlouvy (účastníky řízení) bylo řádně dohodnuto, jakým způsobem se bude účtovat spotřeba vody, stočného a srážek a tento postup se dodržoval v podstatě od počátku smluvního vztahu dlouhou dobu několik let. Článek III. část B bod 1. nájemní smlouvy stanovil, že vodné a stočné se stanoví podle nákladů hlavního měření po odečtu poměrových měřidel ostatních malých přidružených provozovně, a to v cenách účtovaných dodavatelem vody. Procento srážkových vod bylo ujednáno na 81,16 % z celkových nákladů. Stav hlavního vodoměru č. [hodnota] v předávacím protokolu o vrácení prostor je 6 289 m3 ke dni 1. 12. 2021, což je méně, než stav hlavního vodoměru ke konci zúčtovacího období dne 13. 4. 2022 s hodnotou [hodnota] m3. Počáteční a konečný stav hlavního vodoměru na vyúčtování žalobce je shodný se stavy v příloze faktury dodavatele SČVK ([Anonymizováno]). Rozúčtovaná suma za vodné a stočné činí 68 324 Kč, což je také v souladu s fakturou dodavatele SČVK. Dle sjednaného způsobu výpočtu činila spotřeba žalovaného rozdíl na hlavním měřidle po odečtu náměru ostatních podružných měřidel za období v roce 2021. Výsledek spotřeby žalovaného je 374 m3=443-(10+13+28+14+4). Faktura dodavatele SČVK č.[hodnota] ze dne 19.4.2022 s přílohou je v souladu s vyúčtováním vyhotoveným žalobcem. Hlavní měřidlo body je ve vlastnictví a správě dodavatele SČVK a žalobce s ním nemůže manipulovat. Vyúčtování bylo odesláno naposledy jako příloha s předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2022. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu nevyplývá, že by některá z příloh chyběla. První zaslání faktury na nedoplatek vodného s vyúčtováním proběhlo dne 13. 5. 2022 prostřednictvím zásilky doručené [právnická osoba], a to na adresu sídla žalovaného zapsanou v RŽP. Úvaha žalobce o tom, že neplacení záloh na vodné stočné mohlo mít za následek, že na doručené vyúčtování žalovaný vůbec nebral zřetel, když z povahy věci nemohl očekávat na vyúčtování přeplatek, je na místě. Žalovaný nezpochybnil, že obdržel vyúčtování a bylo prokázáno, že ač mohl reagovat věcně na vyúčtování a případně jej rozporovat, neučinil tak. Zpochybňování předávacího protokolu, kterým došlo k předání nebytových prostor od žalovaného žalobci nemůže na těchto závěrech ničeho změnit. Byl dodržen postup sjednaný smluvně, vycházelo se z celkové spotřeby hlavního vodoměru, kdy výsledek určila třetí osoba, která má k tomu oprávnění (SČVK) a nebyly zjištěny skutečnosti, jež by tento výsledek zpochybňovaly. Soud proto žalobě vyhověl, a protože se žalovaný ocitl v prodlení, přiznal žalobci i odpovídající úrok z prodlení (faktura vyúčtovávající žalovanou jistinu byla splatná k 25. 5. 2022, tedy ode dne následujícího, tj. od 26. 5. 2022 je žalovaný v prodlení).

26. Pokud jde o náklady řízení, zástupce žalobce uvedl v závěru jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek, že žalobkyně by měla mít právo na náhradu nákladů advokáta, když on jako advokát ani není zaměstnancem žalobce a není žalobcem placen. Argumentoval dále tím, že v jednom případě mu byly i náklady jako advokátu u zdejšího soudu přiznány a vysvětlil svůj názor na to, že mu doposud nebyly přiznány jako advokátu náklady řízení s tím, že je funkcionářem žalobce. Historicky dokonce v jednom sporu nebyl připuštěn jako zástupce advokát, ale to odvolací soud zrušil, byť přiznal jen určitou část nákladů řízení, avšak tehdy se nemohl do toho ani dovolat, protože merit sporu byl ve prospěch žalobce rozhodnut kladně a nebyl důvod dávat dovolání a do nákladů řízení tehdy již nemohlo být dovolání podáno. Má za to, že není předseda či místopředseda žalobce, ale funkcionář, resp. pouhý řadový člen, takže mu nemůže žalobce ukládat povinnosti jako předsedovi či místopředsedovi, a to že zde žalobce zastupuje, není na základě pověření od žalobce ve smyslu stanov, ale má plnou moc jako advokát ve smyslu zákona o advokacii, takže nevidí důvod, proč by nemohl účtovat náklady jako advokát.

27. V písemném podání označeném jako vyčíslení nákladů řízení pak uvedl, že v řízení na vyklizení nemovitosti u OS v Chomutově vedeném pod sp.z. [hodnota] (shodní účastníci řízení) nebylo připouštěno zastoupení žalobce advokátem. Odvolací soud v rozsudku sp.zn. KSUL [spisová značka] (poslední odstavec odůvodnění) zastoupení advokátem připustil, náhradu nákladů však přiznal pouze částečnou z toho důvodu, aby výsledek lépe konvenoval faktu, že advokát je současně členem představenstva žalobce. V jiné věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] přiznal žalobci v případě sporu o nájmu nebytových prostor plnou náhradu nákladů v usnesení o zastavení řízení. K odvolání žalovaného do výroku o nákladech řízení odvolací soud v usnesení sp.zn. KSUL [spisová značka] rozhodl tak, že přejal právní názor k náhradě nákladů žalobce z rozsudku KSUL [spisová značka] (bod 16 odůvodnění usnesení). K náhradě nákladů žalobce nebyla před odvolacím soudem zatím vedena rozprava v ústním jednání. V prvně citovaném případě byl právní názor prezentován až v písemném vyhotovení, ve druhém případě se ústní jednání nenařizovalo. Podle [tituly před jménem] [jméno FO] ve všech dosavadních řízeních procesně vystupoval jako advokát na základě plné moci a nikoli jako člen představenstva na základě pověření. Námitka zneužití právního zastoupení řadovým členem představenstva bez funkce, který je současně advokátem, nemá konkrétní podobu. Právní zástupce žalobce není zaměstnancem a jako advokát jím ani být nemůže, neboť by to bylo v rozporu s § 3 odst.1 zákona o advokacii. Nedostává mzdu od žalobce a nehrozí, že by obdržel mzdu jako právník a současně náhradu nákladů řízení jako advokát. Proti mzdě nemůže klient požadovat vyúčtování přiznané náhrady nákladů za jednotlivé úkony. Úvaha o tom, že právní zástupce žalobce by v řízení měl prvotně vystupovat jako člen statutárního orgánu bez funkce na základě pověření, není realizovatelná. Advokát udělené pověření nemůže přijmout, neboť zastoupení advokátem výlučně probíhá na plnou moc. Pojmovým znakem právních služeb je jejich úplatnost, a to by v případě pověření nebylo možné sjednat, protože řadový člen představenstva nemá smlouvu o výkonu funkce, ze které by byl vyplácen a která je navíc schvalována nejvyšším orgánem – členskou schůzí družstva, která se schází jedenkrát v roce. Dle čl. 37 LZPS má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy. Uvedené zahrnuje i možnost zastoupení a volbu advokáta, s čímž je nedílně spojena otázka nákladů právního zástupce. Žalobce si přeje, aby jej v řízení zastupoval právě jejich člen představenstva-advokát, neboť se v kauzách orientuje nejlépe. V případě, že by i nadále nebyla přiznávána na zvoleného právního zástupce plná náhrada nákladů, bude žalobce nucen vyhledat právní pomoc jiného advokáta, neboť finančně bude současný právní zástupce podstatně znevýhodněn – nebude moc vykázat v případě procesního úspěchu ve sporu možnost samofinancování právního zastupován v podstatném rozsahu. V neposlední řadě má nepřiznání náhrady nákladů právního zástupce žalobce negativní vliv na hospodárný průběh řízení, neboť protistrana nenese srovnatelné finanční riziko z nadbytečných důkazních návrhů nebo prodlužování řízení jako v případě náhrady nákladů za každý úkon dle advokátního tarifu v plné výši. Shora citovaná rozhodnutí odvolacích senátů KS v [adresa] konstatují, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako advokát je současně členem představenstva. Je členem kolektivního orgánu a může být jednat za žalobce jako pověřený člen statutárního orgánu(srov. ust. § 21 odst. 1 písm.a) os.ř./, což, jak je vyjádřeno v usnesení KS v [adresa] sp. zn. [spisová značka] by lépe konvenovalo faktu, že advokát je současně členem představenstva žalobce a nevzbuzovalo pochyby o případném zneužití advokátního zastoupení. V rozhodnutí KS v [adresa] sp. zn. [spisová značka] pak odvolací soud uvádí, že: „odlišně od soudu prvního stupně vnímá odvolací soud otázku účelnosti nákladů vynaložených na takové zastoupení žalobce v řízení. Soudy jsou při rozhodování o náhradě nákladů řízení povinny z úřední povinnosti vždy zkoumat, zda v řízení úspěšným (respektive úspěšnějším) účastníkem uplatňované náklady byly potřebné k účelnému uplatňování či bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (či byl méně úspěšným). Odvolací soud dospěl k závěru, že náklady vzniklé v souvislosti se zastupováním žalobce advokátem [Jméno Zástupce],, [tituly za jménem], k jednání za žalobce v řízení ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm.a) věty před středníkem o.s.ř. takový postup by byl z hlediska nákladů potřebných k uplatňování práva jistě účelnější. Podle rozsudku zdejšího soudu č.j. [spisová značka] z 3. 2. 2021 (citováno): “soud nepřiznal žalobci uplatněnou náhradu nákladů za jeho zastoupení advokátem, neboť má soud v souladu s ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. [spisová značka], za to, že osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby v občanském soudním řízení jako její statutární orgán, nemůže být současně zmocněncem (advokátem) této právnické osoby. V projednávané věci tak soud považuje za nepřípustné zastoupení žalobce advokátem [Jméno Zástupce], který je zároveň i členem představenstva žalobce (tj. členem statutárního orgánu), tudíž mohl a měl za žalobce před soudem jednat přímo ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., k čemuž byl ostatně, byť původně ještě jako zaměstnanec, pověřen předsedkyní představenstva žalobce dne 14. 7. 2014. Kromě toho by žalobci právo na náhradu nákladů právního zastoupení v tomto případě nevzniklo ani v případě platného zmocnění uvedeného zástupce, neboť by se jednalo o zjevné zneužití práva na zastoupení advokátem daného § 25 odst. l o.s.ř., s cílem neúčelného navyšování nákladů soudního řízení (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. II. ÚS 2697/13, nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 193/17).“ 28. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.).

29. Soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že výše této náhrady bude určena v písemném vyhotovení rozsudku. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení. Jakkoli [tituly před jménem] [jméno FO] se snaží vyvrátit, že zastupování advokátem v případě, kdy je i členem statutárního orgánu, je v pořádku – není honorován a nemá žádnou odměnu jako člen statutárního orgánu (tu ovšem mít nemůže, protože by to bylo v rozporu se zákonem o advokacii a mj. se Sdělením představenstva České advokátní komory ze dne 8. dubna 1997 k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie), ve smyslu argumentace KS i zdejšího soudu (citováno shora) soud mohl advokátu žalobce přiznat náklady řízení podle úspěchu ve věci, avšak výši těchto nákladů musel posoudit ve světle citovaných právních názorů (účelnost nákladů řízení, úvaha o případném zneužití advokátního zastoupení členem představenstva), tedy nikoliv dle advokátního tarifu. Podle názoru soudu [tituly před jménem] [jméno FO] dostatečně nehodnotí skutečnost, že je členem statutárního orgánu právnické osoby, kdy je jako člen statutárního orgánu ve smyslu o.z. i ZOK povinen vykonávat tuto funkci osobně, i když není za ni honorován od žalobce, nutně pak nemusí vznikat žalobci náklady dle advokátního tarifu, využije-li vhodnější pověření dle § 21 odst.1 písm. a) o.s.ř. [tituly před jménem] [jméno FO] jako členu představenstva s využitím, jak sám uvádí, jeho právní kvalifikace a jeho znalostí z prostředí žalobce, nicméně i žalobce má na vybranou a může si z řad advokátů, kteří nejsou členy statutárního orgánu žalobce vybrat jakéhokoliv advokáta, který bude účtovat náklady řízení dle advokátního tarifu. [tituly před jménem] [jméno FO] by konečně jako členu statutárního orgánu družstva mělo v rámci loajality záležet, aby náklady řízení, rozhodne-li se zastupovat jako člen statutárního orgánu družstva, byly, je li to možné, pro žalobce co nejvýhodnější (náklady z titulu zastoupení dle § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. oproti nákladům vzniklým a jím účtovaným dle advokátního tarifu). Je povinen jednat s péčí řádného hospodáře a v nejlepším zájmu a ke prospěchu korporace (družstva, žalobce), přičemž by neměl dopustit, když není honorován z titulu pracovního nebo obdobného poměru(členský poměr k družstvu), v němž konečně dle z. o advokacii být nesmí s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, aby, může-li a chce-li dobrovolně zastupovat „výhodně“ jako člen orgánu družstva toto družstvo, vybrat možnost, která by vedla k získání odměny pro něho jako advokáta na úkor družstva“ .

30. Žalobci vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 060 Kč, paušální náhrady hotových výdajů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v podobě předžalobní výzvy, podání žaloby, repliky k vyjádření k žalobě ( kterou soud posoudil jako úkon v rámci zákonné položky „ příprava účasti na jednání ve smyslu § 1 odst. odst.3 písm. b) vyhlášky(, účast na jednání soudu dne 9. 1. 2024, tj. 4 x 300 Kč, a cestovních náhrad vzniklých na straně advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] účastí na jednání soudu dne 9. 1. 2024 při ujeté vzdálenosti z [adresa] a zpět tj. 2 x 25 km, průměrné spotřebě vozidla dle předloženého velkého TP 8 l(aritmetický průměr zde uvedených spotřeb), palivu benzínu Natural 95, přičemž dle vyhl.č. 398/2023 činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, průměrná cena benzinu Natural 95 38,20 Kč. Za vykonanou cestu advokáta náleží 433 Kč (50 x 5,60 + 8 x 38,20 x 50/100). Žalobci tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 3 693 Kč. Soud dodává, že nemohl ignorovat názory dvou senátů odvolacího soudu řešících zastupování žalobce advokátem JUDR. [jméno FO].

31. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení