10 A 100/2014 - 23

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P. Č., právně zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalované Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, Lannova 26, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla dne 4. 7. 2014 v době kolem 20:21 hodin na silnici č. I/29 v obci Křenovice ve směru jízdy od obce Bernartice na obec Podolí, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 19. 8. 2014 se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu (pokynu či donucení policisty Policie ČR dne 4. 7. 2014 v době kolem 20:21 hodin „silnice č. I/29 obec Křenovice“, spočívající ve výběru kauce 5.000 Kč u žalobce jako řidiče motorového vozidla. (2) Žalobce uvedl, že policista nesplnil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 125a) odst. 3 silničního zákona, které ukládá, že o vybrání kauce vydá policista písemné potvrzení, jehož obligatorní součástí je důvod vybrání kauce. Policista důvod vybrání kauce neuvedl, a proto nebyla odstraněna podmínka pro její vybrání. K tomu žalobce odkázal na rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2014 čj. 4As 6/2014-29 z něhož citoval. (3) Podle žalobce musí být uveden důvod, který zakládá důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení přímo v potvrzení o převzetí kauce. Nekonkrétní, obecné a vágní tvrzení, že policista nabyl nějakého dojmu z nijak nespecifikovaného jednání žalobce, nemůže zakládat důvodnost podezření vyžadovaného ustanovením §125a) silničního zákona. Tento názor zastává i veřejný ochránce práv. Dle žalobce policisté provedli nijak neodůvodněný a neopodstatněný zásah do práv žalobce. (4) Podle žalobce policista k výběru kauce přistoupil z čistě subjektivního, ničím neodůvodněného, podezření, a proto jeho zásah odporuje § 125a) odst. 1 silničního zákona. Žalobce nedával najevo, že by se chtěl správnímu řízení vyhýbat. Policistům se identifikoval, předložil řidičský průkaz, sdělil, že se k věci dále vyjádří ve správním řízení, uvedl, na jaké adrese si přebírá písemnosti a sdělil, že bude správnímu orgánu plně k dispozici. Nic proto nenasvědčuje tomu, že by se žalobce vyhýbal přestupkovému řízení. Spíše je patrná pasivita na straně policie, neboť téměř po dvou měsících ode dne zjištění přestupku se správní orgány ani nepokusily zahájit přestupkové řízení. Proto je dle žalobce absurdní argumentace policie, že by mařil projednání věci. Laxní přístup zaujímají orgány státní správy. Důvodnost podezření, že by se žalobce měl vyhýbat přestupkovému řízení, nebyla v době silniční kontroly dána, ani následně nevyvstaly takové pochybnosti. Proto žalobce požádal, aby soud zásah (pokyn či donucení) policisty Policie ČR dne 4. 7. 2014 v době kolem 20:21 hod. „silnice č. I/29 obec Křenovice“ spočívající ve výběru kauce ve výši 5.000,- Kč u žalobce jako řidiče motorového vozidla označil jako nezákonný. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (5) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce byl dne 4. 7. 2014 při provádění dohledu nad bezpečností silničního provozu na silnici č. I/29 v obci Křenovice kontrolován při dodržování rychlosti jízdy v obci, která je omezena na 50 km/hod. V čase 20:21 hod. projížděl měřený úsek vozidlem tov. zn. BMW 730 RZ X ve směru jízdy od obce Bernartice na obec Podolí. Vozidlu byla naměřena rychlost 115 km/hod. V řidiči byl ztotožněn žalobce, byl informován o tom, že se dopustil přestupku podle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, kterého se dopustil tím, že v měřeném úseku překročil nejvyšší povolenou rychlost o 40 km/hod. Bylo mu sděleno, že přestupek nelze řešit v blokovém řízení a že s ním bude sepsáno oznámení o dopravním přestupku. (6) Žalobce prohlásil, že se nemá k čemu vyjádřit, prostor pro vyjádření proškrtl a oznámení podepsal. Na místě se choval arogantně, uvedl, že nechce přijít o řidičský průkaz a udělá pro to vše. Z toho důvodu hlídka pojala z chování žalobce podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení, a proto mu byla uložena kauce v částce 5.000 Kč, kterou oproti potvrzení o uložení kauce v hotovosti na místě uhradil. (7) Zasahující policista řádně zdokumentoval, že žalobce v měřeném úseku řídil motorové vozidlo, jel rychlostí 115 km/hod. a po odečtení tolerance měřícího zařízení rychlostí 111 km/hod. Charakter spáchaného přestupku neumožňoval jeho blokové řešení, o čemž byl žalobce poučen a současně byl poučen jako podezřelý z přestupku, že má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich. Při řešení přestupku na místě se žalobce choval arogantně a uvedl, že o řidičský průkaz nechce přijít a udělá pro to vše. Tímto verbálním projevem dal najevo, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. O výběru kauce nebylo rozhodováno, ani nebylo vydáváno formalizované rozhodnutí, jen písemné potvrzení podle § 125a) odst. 3 zákona. (8) Žalobce namítal, že vydané potvrzení o uložení kauce neobsahuje řádné odůvodnění podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. Současně uvedl, že nenastala reálná situace, která policistu mohla vést k nabytí tohoto podezření. Žalovaný odkázal na judikát NSS sp. zn. 4Aps 9/2013, ve kterém soud takovou obdobnou problematiku řešil. Z toho dle žalovaného vyplývá, že je to právě arogantní chování žalobce na místě, utvrzené jeho verbálním vyjádřením, že nechce o řidičský průkaz přijít a udělá pro to vše, což vedlo zasahujícího policistu k odůvodněnému podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Tento projev zahrnul do důvodů k vydání kauce, což zformuloval tak, že z chování žalobce pojal podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení. Tato formulace dle žalovaného přesně a výstižně shrnuje postřehy a vjemy policisty z chování žalobce na místě řešení jeho přestupku. V potvrzení o převzetí kauce je dále řádně uvedeno datum, čas, místo, vymezení porušeného zákonného ustanovení, naměřená rychlost i identifikace měřeného motorového vozidla. Proto dle žalovaného je toto odůvodnění uvedené v potvrzení o vybrání kauce srozumitelné, jednoznačné a úplné odráželo postřehy a vjemy policisty z jednání žalobce, které vyvolaly odůvodněnou obavu, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Policista jednal v souladu se zákonem. III. Replika žalobce (9) Žalobce uvedl, že souhlasí s tím, aby o věci samé bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. (10) V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že si není vědom toho, že by po něm policisté požadovali vysvětlení, ani že byl poučen o možnosti podání vysvětlení odepřít. Žalovaný totiž za předpokladu, že reflektoval zásadu presumpce neviny, nemohl tvrdit, že žalobce byl policisty poučen o tom, jakého přestupku se dopustil. K tomu je odkazováno na Listinu základních práv a svobod a konstantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Žalobce odmítl i žalovaným deklarované arogantní chování žalobce. Žalobce připomněl, že předvolání k ústnímu jednání ve věci podezření ze spáchání přestupku řádně a osobně převzal. Pokud by je nepřevzal, mohlo mu být vhozeno do poštovní schránky a nastala by fikce doručení. Žalobci proto není zřejmé, jakým způsobem by se mohl vyhýbat správnímu řízení ve věci řízení o přestupku. Žalobce poukázal k odkazu žalovaného na rozsudek NSS čj. 4Aps 9/2013-48 na aktuelnější rozsudek tohoto soudu čj. sp. zn. 4As 6/2014. Žalovaným uvedený rozsudek označil žalobce za překonaný. Z aktuelního rozsudku NSS žalobce v replice citoval a uvedl, že ve světle tohoto rozsudku nelze obecně tvrdit, že by pouhé obecné konstatování subjektivního dojmu policisty dostačovalo k odůvodnění výběru kauce. Pokud totiž v množině „chování, jednání a vystupování“ existuje chování, které nenaplňuje požadavek důvodného podezření z vyhýbání se správnímu řízení je nutné uvedené „chování, jednání a vystupování“ specifikovat do takové míry, aby bylo možno vyloučit takové jednání řidiče, které nelze považovat za dostatečně odůvodňující podezření z vyhýbání se správnímu řízení. Dle žalobce policisté nedodrželi požadavek na minimální odůvodnění výběru kauce. Setrval proto na svém názoru, který uvedl v žalobě, že důvody uvedené v potvrzení o výběru kauce jsou nedostatečné a nepřezkoumatelné. IV. Obsah správních spisů (11) Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, územní odbor Písek, dopravní inspektorát pod č.j. KRPC-97512-1/PŘ- 2014-020506 sepsala dne 4. 7. 2014 v Křenovicích oznámení o dopravním přestupku žalobce při řízení motorového vozidla RZ X, kdy zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a je podezřelý ze spáchání přestupku dle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 2 téhož zákona ve znění pozdějších změn a doplňků tím, že dne 4. 7. 2014 ve 20:21 hod. na silnici č. I/29 v obci Křenovice, směr Písek mu byla naměřena radarem RAMER 7 CCD při jízdě vozidlem RZ X, které řídil, rychlost 115 km/hod., neboť v tomto úseku je stanovena rychlost do 50 km/hod. Rychlost po odečtení tolerance činí 111 km/hod. Dechová zkouška byla negativní a je poznamenáno uložení kauce. Žalobci bylo sděleno poučení ve smyslu § 61 zákona č. 273/2008 Sb., a toto oznámení o dopravním přestupku žalobce podepsal. Vysvětlení proškrtl a po poučení, které vzal na vědomí, k věci nic neuvedl. (12) V potvrzení o převzetí kauce ze dne 4. 7. 2014, kde je uveden podpis žalobce, je jako důvod vybrání kauce uvedeno, že z chování žalobce policista pojal podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení. Žalobce byl poučen, že kauce se řidiči vrátí v plné výši, nebyl-li by v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání, v opačném případě se kauce započítá na zaplacení uložené pokuty. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty. Kauce propadne, jestliže nelze řízení ukončit rozhodnutím ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích pro to, že je podezřelý z přestupku prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, nebo rozhodnutí ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích nelze doručit pachateli z důvodů uvedených v písmenu a), tam citovaného ustanovení. Žalobce se k věci nevyjádřil, kolonku vyjádření řidiče, od něhož byla kauce vybrána, proškrtl. (13) Pod čj. KRPC-97512-3/PŘ-2014-020506 je založena ve spise evidenční karta žalobce, z níž jsou zřejmé dva záznamy přestupků. Detail vozidla BMW 730 GE 61 RZ X je ve spise založen pod čj. KRPC-97512/4/PŘ-2014-020506. (14) Policie ČR Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, územní odbor Písek, dopravní inspektorát Písek, sepsal dne 7. 7. 2014 úřední záznam pod čj. KRPC-97512-5/PŘ- 2014-020506, ve kterém je zachycen průběh kontroly žalobce dne 4. 7. 2014 a postup hlídky, která žalobci sdělila podezření z ustanovení § 18 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Žalobci bylo sděleno, že oznámení o dopravním přestupku bude postoupeno místně příslušnému Městskému úřadu Písek k projednání. V úředním záznamu je zachyceno chování žalobce, který uvedl, že se nemá k čemu vyjádřit, prostor pro vyjádření v oznámení proškrtl a choval se arogantně, se současným sdělením, že o řidičský průkaz nechce přijít a udělá pro to vše. Z tohoto důvodu hlídka pojala z chování řidiče podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení, a proto mu byla uložena kauce ve výši 5.000 Kč. Tuto kauci žalobce uhradil oproti potvrzení o uložení kauce na místě v hotovosti. Oznámení přestupku Městskému úřadu v Písku bylo učiněno dne 7. 7. 2014 pod čj. KRPC-97512-8/PŘ/2014- V. Právní názor soudu (15) Podanou žalobou se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu provedeného policistou Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje dne 4. 7. 2013 v době kolem 20:21 hod. spočívajícího ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla. Soud v dané věci postupoval podle § 87 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), kdy vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, neboť žalobce se žalobou domáhal určení, že zásah byl nezákonný. (16) Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ustanovení § 82 s.ř.s., z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením, (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. (17) Aktivně legitimován k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu je v řízení o žalobě na ochranu před tímto nezákonným zásahem ten, kdo byl přímo zkrácen na svých právech. Podle ustanovení § 2 s.ř.s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Z toho lze dovodit, že se v případě žaloby proti nezákonnému zásahu nemůže jednat o jakýkoliv zásah správního orgánu vyvolávající pocit nejistoty či ohrožení, ale pouze o takový zásah, který je způsobilý zasáhnout do sféry veřejných subjektivních práv žalobce (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2005 čj. 2Aps 1/2005-65 dostupný na www.nssoud.cz). K povaze zásahu správního orgánu se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v dalším rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010 čj. 7Aps 3/2008-98 v němž uvedl, že „…zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřující proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností, a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy, či jen o faktické úkony, nýbrž i jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. …“ (18) Zásadní žalobní námitkou je tvrzení žalobce, že policista v potvrzení o převzetí kauce nedostatečně odůvodnil její uložení. Nesplnil povinnost uvést konkrétní důvody, z nichž nabyl důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. (19) Soud nesdílí tento názor žalobce a žalobní námitku nepovažuje za důvodnou. (20) Podle ustanovení § 125a) odst. 1 věta první zákona o silničním provozu stanoví, že „policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5.000 do 50.000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek“. Podle odstavce druhého téhož ustanovení „složení kauce je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci jedna dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“. Odstavec tři téhož ustanovení stanoví „při výběru kauce policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce. Písemné potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveních“. (21) Citovaná ustanovení silničního zákona umožňují vybrání kauce tehdy, jestliže řidič motorového vozidla je podezřelý ze spáchání konkrétního přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, jestliže je u řidiče důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. Kauce může být uložena v rozmezí 5.000 až 50.000 Kč, nejvýše však vždy pouze ve výši hrozící peněžní sankce za konkrétní přestupek, u kterého je podezření, že se jej osoba dopustila. O převzetí kauce musí být vystaveno písemné potvrzení s uvedením důvodu uložení sankce. (22) Žalobce tvrdil, že zasahující policista na potvrzení o výběru kauce její uložení dostatečně neodůvodnil, a tudíž nesplnil povinnosti uvést konkrétní důvody pro její uložení. V potvrzení o uložení kauce byl zasahujícími policisty popsán skutek, v němž byl spatřován přestupek s odkazem na ustanovení silničního zákona, který měl žalobce svým jednáním porušit. Jako důvod, pro které pojal zasahující policista podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení uvedl, že právě z chování přestupce pojal podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení. (23) Při posuzování námitky žalobce o nedostatečném odůvodnění uložení kauce soud vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, kupříkladu sp. zn. 4Aps 8/2013, či 4Aps 9/2013. V těchto rozsudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, „…při posouzení otázky, zda zasahující policista v potvrzení o převzetí kauce uvedl dostatečný důvod pro její uložení, Nejvyšší správní soud vyšel z výše uvedeného rozboru právní povahy aktu uložení kauce. Dospěl k závěru, že na vymezení důvodu uložení kauce, který je podle § 125a) odst. 3 věta druhá zákona o silničním provozu třeba uvést v písemném potvrzení o jejím převzetí, nelze klást nároky vycházející z požadavků na odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. Postačí srozumitelné a okolnostem věci odpovídající stručné vyjádření, v čem policista spatřuje důvodné podezření, že se řidič motorového vozidla, podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bude vyhýbat přestupkovému řízení. Je totiž třeba přihlédnout k podmínkám, za nichž je potvrzení o převzetí kauce vystavováno, když k tomu dochází přímo zasahujícím policistou a bez ohledu na okolnosti, jakými jsou například konkrétní místo či prostředí zásahu, frekvence provozu, povětrnostní situace či chování dotčeného řidiče v reakci na provádění silniční kontroly….“ (24) V dané věci byl v potvrzení popsán přestupek, z něhož byl žalobce podezřelý, (překročení rychlosti, byly specifikovány důvody, na základě kterých policista usoudil, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení, a to z jeho chování při projednání oznámení o podezření ze spáchání přestupku). Toto odůvodnění vybrání kauce je dle soudu dostačující, potvrzení o vybrání kauce bylo vydáno v souladu se zákonem. Policista shrnul své postřehy a vjemy ze žalobcova chování do vyjádření „z chování žalobce jsem pojal podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení“. Okolnosti vybrání kauce lze zjistit i z dalších podkladů, které jsou založeny ve spise, a to z oznámení o podezření ze spáchání přestupku a úředního záznamu. V úředním záznamu je uvedeno, že žalobce se choval arogantně a uvedl, že o řidičský průkaz nechce přijít a udělá pro to vše. V potvrzení o vybrání kauce policista shrnul své postřehy a vjemy do stručného vyjádření, že z chování žalobce pojal podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Podrobný popis bezprostředního vjemu osoby řidiče v potvrzení nelze za situace a v podmínkách, při nichž bylo toto potvrzení vystaveno, požadovat. S ohledem na skutečnost, že potvrzení není správním rozhodnutím, ale je pouhým dokladem o vybrání kauce, nelze na něj klást požadavky jako na meritorní správní rozhodnutí (viz výše citovaný rozsudek NSS). (25) Soud poukazuje i na skutečnost, že nelze zaměňovat splnění podmínek pro výběr kauce s potvrzením o kauci. I nedostatek potvrzení automaticky nemůže vést k závěru o neexistenci důvodů pro výběr kauce. Důvody pro výběr kauce dokládá potvrzení, avšak mohou být doloženy i jiným způsobem. Důvodnost podezření, že se bude osoba vyhýbat přestupkovému řízení, může vyplynout i kupříkladu z oznámení o přestupku, případně z úředního záznamu zachycujícím podrobně vjemy zasahujících policistů. V konkrétním případě policista v úředním záznamu výslovně uvedl, že se řidič choval arogantně, uvedl, že o řidičský průkaz nechce přijít a udělá pro to vše. Rovněž prohlásil, že se nemá k čemu vyjádřit a prostor pro své vyjádření v oznámení o podezření ze spáchání dopravního přestupku proškrtl. Rovněž se nevyjádřil ani k uložení kauce. (26) Soud proto uzavřel, že shrnul-li policista své postřehy a vjemy ze žalobcova chování do stručného vyjádření, že z tohoto chování řidiče na místě pojal důvodné podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení, jedná se o dostačující odůvodnění, kdy policista současně v odůvodnění uložení kauce poukázal i na přestupkové jednání, z jehož spáchání byl žalobce podezřelý, že jako řidič vozidla registrační značky 5C5 7015 tovární značky BMW 730, barvy černé metalízy, jedoucí ve směru od obce Bernartice, směrem na obec Podolí byla naměřena rychlost po odečtení odchylky 111 km/hod., čímž došlo k překročení nejvyšší povolené rychlosti 50 km/hod. a byl podezřelý z porušení ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění. Policista nepochybně vzal v úvahu i skutečnost, že žalobce se nevyjádřil k výběru kauce, jak vyplývá z potvrzení o jejím převzetí a odmítl se vyjádřit i k vlastnímu přestupku, z jehož spáchání byl podezřelý. Z těchto okolností i ze sdělení, že nechce o řidičský průkaz přijít, mohl policista nabýt podezření, že se žalobce hodlá přestupkovému řízení vyhýbat. Výběr kauce tudíž nebyl nezákonný. (27) Žalobcem poukazovaný judikát Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4As 6/2014 řešil jinou otázku, než byl případ žalobce. V citovaném judikátu byla udělena maximální výše kauce ve výši 50.000 Kč, kdy nebyla tato kauce zaplacena a z toho důvodu došlo k odtažení vozidla. V citovaném rozsudku se jednalo o posouzení otázky, zda bylo postupováno v souladu s ustanovením § 118a) odst. 1 písm. i) zákona o silničním provozu a nikoliv podle § 125a) zákona o silničním provozu. V poukazovaném případě byl vydán příkaz k zabránění v jízdě odtažením vozidla, který neobsahoval žádné důvody, ze kterých by bylo možné dovodit podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. V souzeném případě se však jednalo o situaci odlišnou, neboť v potvrzení o výběru kauce byl důvod uložení a výběru sankce, byť stručně, uveden. I v žalobcem zmiňovaném judikátu je pod bodem 39 rozsudku NSS poukazováno na to, že při posuzování zákonnosti zásahu správního orgánu může soud přihlédnout též k dalším skutečnostem či důkazům i nad rámec skutkových důvodů uvedených v písemném potvrzení, k čemuž je odkazováno na soudem poukazovaný rozsudek NSS čj. 4Aps 9/2013-48 bod 25. V žalobcem poukazovaném judikátu jsou další okolnosti, k nimž je při naplnění podezření, že se bude osoba vyhýbat přestupkovému řízení, uvedeny pouze příkladmo. Nejedná se o žádný taxativní výčet, který by snad byl v obecně závazném předpise stanoven. Z toho důvodu nelze poukazovat na to, že u žalobce není žádná taková okolnost naplněna, a proto nebyly splněny podmínky pro uložení kauce. (28) S ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal krajský soud žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného za důvodnou, a proto žalobu v souladu s ustanovením § 87 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl, neboť neshledal naplnění podmínek stanovených v § 82 s.ř.s. VI. Závěr, náklady řízení (29) Podle ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem soudu souhlas. (30) O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy neúspěšnému žalobci náhrada nákladů soudního řízení nenáleží a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a ani je nepožadoval.

Poučení