10 A 110/2014 - 22

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a) V.M.P, X a b) V. M., X P. n. 80, oba právně zastoupeni JUDr. Ivo Jahelkou, advokátem, AK Jindřichův Hradec, Sládkova 351/II., proti žalovanému Krajskému úřadu- Jihočeského kraje, oboru legislativy a vnitřních věcí, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2014 čj. X, takto:

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 11. 8. 2014 čj. KUJCK X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 14.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

I. Vymezení věci 1) Žalobou doručenou dne 2. 9. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2014 čj. X, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Lomnice nad Lužnicí ze dne 4. 7. 2014 čj. Mat/1072-214/ZPMN-1, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobců o změnu příjmení jejich nezletilého syna M.M., narozeného 18. 5. 2007 na příjmení P. 2) Žalobci namítali, že výrok napadeného rozhodnutí je nezákonný, Žalobci poté, kdy zjistili, že po jejich sňatku v důsledku nedostatečného poučení ze strany správního orgánu určil příjmení pro jejich společné děti „M.“, ačkoliv jejich společný syn M., kterému v době sňatku jeho rodičů bylo již 6 let, nesl příjmení P., a tím pádem došlo k administrativní změně příjmení i u nezletilého M.P. na M., podali žádost změnu příjmení podle § 72 zákona č. 301/2000 Sb. Důvodem bylo, že změna příjmení u nezletilého M. zapříčinila psychické problémy, které rodiče řešili s psycholožkou PhDr. T., která doporučila po vyšetření dítěte ponechat mu původní příjmení, neboť dítě nechce nové příjmení přijmout. Žalovaný však v rozhodnutí argumentuje tím, že na případ nelze aplikovat § 72 odst. 2 zákona o matrikách, neboť by muselo dojít ke změně společného příjmení rodičů. Je odkazováno na ustanovení § 860 občanského zákona, podle kterého nelze změnit příjmení pouze dítěti, neboť dítě má příjmení určené při uzavření sňatku jeho rodičů pro společné děti manželů. S tímto názorem se žalobci neztotožňují, domnívají se, že zákon o matrikách č. 301/2000 Sb., je ve vztahu k občanskému zákoníku zákonem speciálním, a jako takový umožňuje změnu příjmení v jakémkoliv případě, pokud jsou shledány ony vážné důvody, na které se odvolává § 72 odst. 2 tohoto zákona. 3) Žalobci uvedli, že se správní orgán nikterak blíže nezabýval tvrzením rodičů o vážném důvodu pro změnu příjmení u jejich syna, neodůvodnil, zda tyto vážné důvody jsou či nejsou dány a vycházel z toho, že děti týchž rodičů, kteří uzavřeli manželství, mají mít vždy stejná příjmení, a že tedy není možno příjmení v žádném případě změnit. Toto rozhodnutí považují žalobci za necitlivé a formalistické, směřující proti zájmům nezletilého dítěte, které změnu příjmení po psychické stránce není schopno akceptovat, což může vést i k ohrožení jeho dalšího zdárného duševního vývoje. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 4) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. 5) Poukázal na platnost právní úpravu stanovené § 72 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zároveň i na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Podle názoru žalovaného nelze pohlížet na změnu příjmení izolovaně a je nutně reflektovat právní úpravu, která existuje na poli rodinného práva. V dané věci bylo uzavřeno manželství obou žalobců 2. 8. 2013 před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Byť bylo manželství uzavřeno před 1. 1. 2014 podle § 3028 odst. 2 právní poměry, týkající se práv osobních, rodinných i věcných, není-li uvedeno jinak, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákona se budou řídit podle dosavadních právních předpisů. Podle názoru žalovaného bude proto použit nový občanský zákon, neboť souhlasným prohlášením rodičů vzniklo dítěti právo užívat příjmení ve formě M. a tím byla založena povinnost takto vystupovat. Není tudíž spor o tom, že k určení příjmení dítěte ve formě M. došlo. Spor se týká toho, zda lze toto příjmení změnit. 6) Je poukazováno na ustanovení § 860 odst. 1 nového občanského zákona a § 39 odst. 1 zákona o rodině a zdůrazněno, že lze dovodit, že dítě má nést společné příjmení rodičů-manželů. Podle žalovaného by bylo proti smyslu zákona, aby děti měly rozdílné příjmení, byť se jedno dítě rodičům narodilo před uzavřením manželství. Poučení žalobců, které jim bylo poskytnuto ze strany správního orgánu, bylo standardní. Žalovaný odmítl, že by mohli být žalobci uvedeni v omyl nebo si nemohli být vědomi toho, že jejich dítě by nemělo užívat příjmení M. Žalovaný odmítl tvrzení žalobců ve vztahu § 72 odst. 2, zákona o matrikách a § 860 nového občanského zákona. Podle žalovaného nelze postupem podle § 72 odst. 2 zvrátit rozhodnutí učiněné podle § 860 odst. 1 nového občanského zákona, neboť citované ustanovení umožňuje změnu příjmení pouze ze závažných důvodů, které musí žadatelé nejen tvrdit, ale i prokázat. Žalovaný nezpochybnil, že zákon o matrikách je ve vztahu k novému občanského zákonu lex specialis, nikoliv však tak, že by bez dalšího derogoval § 860 odst. 1, § 862 odst. 1 nového občanského zákona a § 38 odst. 1 a § 39 odst. 1, zákona o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 7) Za situace, že by tento názor nebyl správný, zastává žalovaný názor, že žalobci existenci vážných důvodů neprokázali. Takzvaná ztráta identity nezletilého M. se žalovanému jeví spíše jako nezralost osobnosti dítěte než skutečný psychický problém ohrožující jeho zdárný duševní vývoj. Tento názor žalovaného pramení i ze zprávy PhDr. T., když popisovaná ztráta identity v souvislosti s dosavadními sportovními úspěchy a s tím, že na fotbalovém dresu má uvedeno příjmení P. je u šestiletého M. způsobena spíše s nedostatečným vysvětlením změny příjmení, jakož i stavu, který by opětovnou změnou příjmení na příjmení původní nastal. Podle žalovaného by nynější krok mohl být velmi krátkodobý. Nezletilý M. si vzhledem k věku nemůže uvědomit všechny souvislosti, které se změnou příjmení pro futuro mohou nastat, neboť by byl jediným členem rodiny, který by používal jiné příjmení, což by naopak v pozdějším věku mohlo vést k pocitům vyloučení z rodiny a mnohem vážnějším psychickým problémům. Podle názoru žalovaného je zpráva lékařky velmi zdrženlivá a naznačené poruchy nemusí samy o sobě nutně plynout jen ze změny jeho příjmení. Odpovědnost za volbu příjmení nezletilých dětí mají především rodiče a nelze je přenášet na správní orgán. Žalobcům nic nebránilo v tom, aby si při sňatku zvolili příjmení P.P. a toto příjmení nesly i jejich děti. Podle žalovaného je nelogické, aby manželé a rodiče projevili vůli k tomu, aby se každé jejich nezletilé dítě jmenovalo jinak, neboť takové postavení nezletilého M. by mohlo v pozdějším věku vyvolávat pocit nemanželského dítěte, neboť by jako jediné nosilo jiné příjmení. III. Obsah správních spisů 8) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: 9) Žalobci V. M.P. a V.M. požádali dne 4. 6. 2014 Městský úřad Lomnice nad Lužnicí o změnu příjmení nezletilého M. M., nar. … Jako důvod uvedli, že M. M. nesl od narození příjmení P. a takto byl i zapsán i ve škole. Po sňatku rodičů dne 2. 8. 2013 došlo k vydání nového rodného listu, kdy bylo změněno příjmení nezletilého M. na jméno M. Syn byl zvyklý na své rodné jméno, byl tak i znám v dětském kolektivu a změnu jména nedoporučila ani psycholožka. 10) Ve spise je založen oddací list o uzavření manželství V.M. a V.P. dne 2. 8. 2013, kdy byla uzavřena dohoda o příjmení u muže M., u ženy M.-P., u dětí M., M. 11) Ve zprávě PhDr. H.T. klinické psycholožky v Jindřichově Hradci ze dne 2. 4. 2014 je uvedeno, že rodiče nezletilého M.P. uzavřeli sňatek a v souvislosti s tím bylo změněno i příjmení M.P.na M.M., s čímž rodiče nepočítali, neboť se domnívali, že volí společné příjmení pro děti nově narozené. Nezletilý M.P. změnu příjmení psychicky nezvládl, byl znám ve školce i škole jako P. a o změně příjmení nechce hovořit, je plačtivý. Po vyšetření vyslovila psycholožka závěr, že se jedná o poruchu přizpůsobení, kdy dítě nechce přijmout jiné příjmení s ohledem na své sportovní úspěchy a změnu příjmení vnímá jako ztrátu identity. 12) Na základě výzvy správního orgánu se k věci vyjádřil Městský úřad Třeboň, odbor školství a sociálních věcí dne 18. 6.2014. Bylo uvedeno, že proběhl pohovor bez přítomnosti rodičů s nezletilým M., který se představil jako P. Byl požádán o svůj podpis a opět se podepsal M.P.. Při pohovoru uvedl, že se chce jmenovat jako P. Potvrdil, že mu nevadí, že byl měl jiné jméno než jeho rodný bratr. Matka V. M.-P. sdělila, že po změně příjmení začaly u syna projevy stresu. Syn se pomočoval, a proto navštívili psycholožku PhDr. T. Ta doporučila ponechat dítěti jeho původní příjmení. Odbor školství a sociálních věcí, proto souhlasil se změnou příjmení nezletilého M. z M. na P. 13) Městský úřad Lomnice nad Lužnicí vydal dne 4. 7. 2014 pod čj. mat/1072- 2014/ZMPN-1 rozhodnutí, kterým žádosti V. M.-P. a V.M. o změnu příjmení nezletilého M.M. na příjmení P. nevyhověl. V rozhodnutí je popisováno, že rodiče nezletilého M. souhlasili při uzavření manželství s tím, že nezletilý syn M. ponese jejich společné příjmení M. V rozhodnutí je citováno jaké důkazy byly v souvislosti s žádostí žalobců správním orgánem provedeny. Byl vysloven závěr, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro povolení změny příjmení nezletilému. Proti tomuto rozhodnutí se žalobci odvolali. O odvolání bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem dne 28. 7. 2014 pod čj. KUJCK 45296/2014/OLVV-mat tak, že odvolání žalobců bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaný správní orgán hodnotí odvolání jako zjevně neopodstatněné. Je uvedeno, že správní orgán I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav věci. Dále je uvedeno, že prvostupňový orgán osvětlil v odůvodnění svého rozhodnutí svůj postup a ten nelze označit za necitlivý či formalistický. Žalovaný k tomu připojil, že se žalobcům narodil dne 10. 3. 2014 nezletilý syn E., který nese příjmení M. Dále je odkazováno na ustanovení § 860 občanského zákona, z něhož vyplývá, že dítě má příjmení určené k uzavření manželství svých rodičů. Rovněž je poukazováno na zákon o rodině a odbornou literaturu, kdy je zastáván názor, že děti týž rodičů by měly mít stejné příjmení, a to příjmení určené při uzavření manželství. Správní orgán I. stupně dle žalovaného správně poměřil konkrétní okolnosti, žádosti o změnu příjmení a podle žalovaného rozhodl správně. IV. Právní názor soudu 14) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. 15) V dané záležitosti je třeba zdůraznit, že předmětem řízení nebyl postup správních orgánů, které po uzavření manželství žalobců změnili příjmení nezletilého M.P.na M., ale postup a rozhodnutí správních orgánů v souvislosti s žalobci podanou žádostí o změnu příjmení nezletilého M.M. na P. Z toho důvodu není pro věc podstatná argumentace správních orgánů, že postupovaly v souladu s platnou právní úpravou, pokud po uzavření sňatku žalobců změnily příjmení nezletilého M.P. na M.P. Je třeba odlišovat, že žalobci podali žádost o změnu příjmení nezletilého M.M. zpět na M.P. a uvedli, že tak činí s odkazem na ustanovení §72 odst. 2 z vážných důvodů, které správnímu orgánu předestřeli. Z toho důvodu bylo nutné, aby správní orgán při řízení o žádosti žalobců o změnu příjmení hodnotil, zda je naplněn žalobci tvrzený vážný důvod, tak jak uvádí § 72 odst. 2 zákona o matrikách a v případě, že dospěl k závěru, že takový vážný důvod naplněn není, bylo zapotřebí konkrétní argumentací žalobci tvrzený vážný důvod vyvrátit. 16) Podle § 72 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb. jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, popřípadě žádosti jejich zákonných zástupců. Podle odst. 2 změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li proto vážný důvod. Podle odstavce čtvrtého změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. 17) Nutno zdůraznit, že v dané záležitosti se jednalo o změnu příjmení na základě žádosti, což představuje specifickou samostatnou matriční událost a je postupováno podle výše citovaného ustanovení § 72 zákona o matrikách. Kritériem úspěšnosti žalobci podané žádosti je hodnocení žalobci předestřeného důvodu žádosti o změnu příjmení, který označili jako vážný důvod. V dané záležitosti žalobci uvedli, že vážný důvod pro podání žádosti o změnu příjmení u jejich nezletilého syna M.M. na P. je skutečnost, že nezletilý M. nesl od narození příjmení M.P. a ke změně naopak došlo v souvislosti s uzavřením manželství žalobců, kdy si neuvědomili dopad a důsledky jejich dohody o příjmení, které určili pro jejich nezletilé děti. Domnívali se, že tato volba se netýká již narozeného nezletilého M., který dosud nesl příjmení P. Vzhledem k tomu, že změna příjmení, která nastala v podstatě nechtěně, dopadla velmi citlivě na nezletilého M., který v důsledku této změny začal trpět psychickými problémy, podali žádost o změnu příjmení. 18) Prvostupňové rozhodnutí, které vydal Městský úřad Lomnice nad Lužnicí, se v intencích požadované žádosti žalobců věcí vůbec nezabývalo. Důkazy nebyly zhodnoceny, nebylo ani zdůvodněno, jak ve vztahu k platné právní úpravě správní orgán hodnotil žalobci tvrzenou existenci či neexistenci vážného důvodu pro požadovanou změnu příjmení. Strohé konstatování, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro povolení změny příjmení nezletilému, jako přezkoumatelný důvod, obstát nemůže. Proti správnímu rozhodnutí orgánu I. stupně podali žalobci odvolání. Vytýkali prvostupňovému rozhodnutí nepřezkoumatelnost právě pro absenci vysvětlení závěru správního orgánu o neexistenci vážného důvodu pro změnu příjmení podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách. Žalovanému správnímu orgánu bylo navrženo, jako orgánu odvolacímu, aby napadené prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že se žádosti žalobců o změnu příjmení nezletilého M., narozeného … s příjmením M. na příjmení P. vyhovuje a změna se povoluje. Žalovaný správní orgán se s odvolacími důvody žalobců dostatečným způsobem nevypořádal. Rovněž pouze zrekapituloval skutkový stav věci a konstatoval, že nenastala taková situace, aby měl možnost zasáhnout a odvoláním napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit. Mimo rámec odvolacích důvodů se žalovaný správní orgán zabýval správností postupu správních orgánů, které po uzavření manželství žalobci změnily příjmení nezletilému M.P. na příjmení M. Takové vypořádání odvolacích důvodů nemůže v testu posuzování zákonnosti takového žalobou napadeného rozhodnutí obstát. 19) Soud se v prvé řadě zabýval otázkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, neboť žalobci tvrdili, že správní orgán se nikterak blíže nezabýval tvrzením rodičů o vážném důvodu pro změnu příjmení a neodůvodnil, zda tyto vážné důvody jsou či nejsou dány a vycházel z toho, že děti týchž rodičů, kteří uzavřeli manželství, mají mít vždy stejná příjmení a není možno příjmení v žádném případě změnit. Tato námitka je důvodná. Z konstantní judikatury z Nejvyššího správního soudu lze vysledovat, že nepřezkoumatelné rozhodnutí pro nedostatek důvodů je takové rozhodnutí správního orgánu, ve kterém není vypořádán některý z odvolacích důvodů nebo není dostatečně vysvětleno, z jakých důvodů není považována za opodstatněnou, argumentace odvolatele. K otázce přezkoumatelnosti správních rozhodnutí se vyslovil, kupříkladu rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 19. 2. 2008 pod sp. zn. 7Afs 212/2006, když uvedl „….že je nepřezkoumatelné takové rozhodnutí odvolacího správního orgánu, pokud rozsah provedeného správního přezkoumání nenalezne odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu…..“. 20) Těmto požadavkům rozhodnutí žalovaného správního orgánu nevyhovělo. Žalobce vytýkal prvostupňovému rozhodnutí jeho nepřezkoumatelnost, neboť se správní orgán prvého stupně nevypořádal s důvody, které vedly odvolatele k podání žádosti o změnu příjmení jejich nezletilého syna. Správnímu orgánu je vytýkáno, že pouze vyjmenovává důkazy obsažené ve spise, aniž zdůvodnil, proč podle jeho názoru není v daném případě u nezletilého M. dán tvrzený vážný důvod ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách. Naopak ze zprávy psycholožky a z pohovoru OSPOD s nezletilým vyplynulo, že takový vážný důvod dán je. Žalovaný správní orgán se s touto argumentací žalobců v žádném směru nevypořádal. Nevysvětlil, proč neakceptuje důvody, které byly uvedeny rodiči nezletilého v žádosti o změnu příjmení. V žádném směru nepřihlédl ke konkrétním skutkovým okolnostem, kdy nezletilý M. nesl od narození příjmení své matky P. a ani nevzal v úvahu skutečnost, že matka po uzavření manželství sice přijala příjmení M., ale ponechala si i své příjmení P. I tato skutečnost totiž přispívá na podporu tvrzení rodičů nezletilého M., že si nebyli vědomi, že uzavřením jejich sňatku dojde ke změně příjmení nezletilého M.P. Tuto okolnost správní orgány nevzaly v úvahu a vůbec se tvrzením žalobců v žalobou napadeném rozhodnutí nezabývaly. Celé odůvodnění rozhodnutí se nese v poloze vysvětlení postupu správních orgánů, které změnily příjmení nezletilého M. v souladu s platnou právní úpravou. Tento postup však nebyl zpochybňován a ani nebyl předmětem přezkumu. 21) Soud připomíná, že další důvody, které žalovaný správní orgán vyjádřil na základě žaloby ve svém vyjádření k žalobě, již nemohou být vzaty v úvahu pro odůvodnění závěrů, které byly vysloveny v žalobou napadeném rozhodnutí. Soud totiž přezkoumává obsah žalobou napadeného rozhodnutí a nikoliv posléze vydané vyjádření k žalobě. 22) Žalovaný správní orgán žalobou v napadeném rozhodnutí uvedl, že nebyl oprávněn zasáhnout a zrušit rozporované rozhodnutí. Soud však zastává s ohledem na výše vytýkané jiný názor. Žalovaný správní orgán byl naopak povinen v dané věci zasáhnout přinejmenším v rámci svých možností daných v ustanovení § 90 správního řádu, měl nejméně vypořádat žalobci tvrzené důvody a případně nahradit chybějící úvahu prvostupňového orgánu svou vlastní konkrétní úvahou, ve které by vypořádal žalobci tvrzené vážné důvody pro změny příjmení. Bylo jeho povinností uvést, z jakých důvodů takové vážné důvody neshledal. Zákon přitom ponechává ve vztahu k těmto vážným důvodům značnou obsahovou pružnost a umožňuje zohlednit různé okolnosti konkrétního případu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vůlí žadatele a dále veřejným zájmem na stálost příjmení osob. Touto zásadou se žalovaný správní orgán, ani správní orgán I. stupně neřídil. Jestliže žalovaný správní orgán uvedl, že správní orgán I. stupně aplikoval příslušná zákonná ustanovení a v uspokojivé míře je vyložil, pak takový závěr učinit nelze. Prvostupňové rozhodnutí pouze citovalo nepřípadná ustanovení zákona o matrikách. O výkladu těchto ustanovení pak již nemůže být řeči. Odvolatelé po žalovaném správním orgánu požadovali, aby nepřezkoumatelné rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil a jejich žádosti vyhověl a změnu o příjmení povolil. Žalovaný správní orgán nevysvětlil, z jakých důvodů nelze tomuto návrhu odvolatelů vyhovět. Odkaz na nový občanský zákon a zákon o rodině nelze v této souvislosti považovat za dostačující, neboť zákon o matrikách je ve vztahu občanskému zákoníku zákonem speciálním a je zapotřebí, aby správní orgány zkoumaly tvrzené vážné důvody, tak jak je jim ukládá § 72 odst. 2 zákona o matrikách. Odkaz na odbornou literaturu nemůže v žádném směru nahradit zcela absentující právní úvahu ve vztahu k žádosti žalobců, o které bylo vedeno řízení. 23) Soud proto uzavřel, že žalovaný správní orgán nesplnil svou povinnost stanovenou mu v § 89 odst. 2 správního řádu, neboť byl povinen vypořádat všechny odvolací námitky uvést, jakými úvahami a právními normami se při svém rozhodování řídil. Jím vydané rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný správní orgán nevážil konkrétní okolnosti daného případu vycházející z žalobci tvrzeného vážného důvodu a nepoměřil jejich individuální zájem se zájmem veřejným ve vztahu k zásadě, aby všechny děti týchž rodičů měli stejné příjmení, a to příjmení určené při uzavření manželství. 24) Úkolem soudu je kontrola zákonnosti rozhodnutí správního orgánu a dodržení zákonem stanovených pravidel řízení, které vydání správního rozhodnutí předcházelo. Soud nemůže nahradit správní úvahu správního orgánu vlastním hodnocením a vyslovit závěry, které měl vyslovit správní orgán. Soud však připomíná, že umožňuje-li speciální právní norma konkrétně ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách změnu příjmení mimo jiné, je-li dán vážný důvod, pak nelze žádost o změnu příjmení zamítnout s odůvodněním, že předchozí postup byl správný a vůbec se existencí tvrzeného vážného důvodu nezabývat. Současně je třeba poukázat na skutečnost, že správní orgán I. stupně měl k dispozici zprávu odborného lékaře, kterou žalobci dokládali svůj vážný důvod pro svou žádost a zároveň vyjádření dotčeného orgánu státní správy, který se změnou příjmení vyslovil souhlas. Soud proto připomíná, že právě tyto konkrétní skutková zjištění je v dané věci zapotřebí vzít v úvahu a na jejich základě danou věc posoudit. V. Závěr, náklady řízení 25) Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nevyhovělo požadavkům na jeho přezkoumatelnost soud postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a bez nařízeného jednání rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V dalším řízení bude proto na správním orgánu, aby se znovu zabýval odvolacími námitkami a přezkoumatelným způsobem se vypořádal s argumentací žalobců a řádně odůvodnil svůj závěr. 26) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci byli v daném případě úspěšní, a proto jim soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 14.228 Kč, představující zaplacené soudní poplatky ve výši 6.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za 2 úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), 600 Kč a 21% DPH ve výši 1.428 Kč.

Poučení