10 A 118/2024 – 132

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: Bc. P. H. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Radovanem Hrubým sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 34 674 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce Mgr. Radovana Hrubého.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se u soudu původně domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícího ve vydání oznámení ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113, adresovaného Českému svazu chovatelů, z.s. a označenému jako „Oznámení o pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení plemene česká slepice zlatá kropenatá do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“ (dále též „Oznámení“). Oznámení navazovalo na předchozí postup žalovaného vůči Českému svazu chovatelů, z.s., se sídlem Maškova 1646/3, Kobylisy, 182 00 Praha 8, IČ: 00443204 (dále jen „ČSCH“ nebo „sdružení“), který vycházel z § 14f odst. 5 zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „plemenářský zákon). Nezákonný zásah spatřoval žalobce také v postupu žalovaného Oznámení předcházejícímu zejména ve výzvě ze dne 4.7.2024 adresované ČSCH, jímž jej žalovaný vyzval ke změně Metodiky.

2. Po výzvě soudu ze dne 10.4.2025, čj. 10 A 118/2024–86, žalobce změnil zásahovou žalobu na žalobu proti rozhodnutí, v níž do domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného – Oznámení (ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113).

3. Oznámení se týkalo plemene česká slepice zlatá kropenatá, které bylo zařazeno do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“ (dále též Národní program). Národní program je upraven v § 14 a násl. plemenářského zákona a zpracovává jej Ministerstvo zemědělství a jeho účelem je ochrana, konzervace, dokumentace a udržitelné využívání genetických zdrojů zvířat. Národní program je veřejným dokumentem, který lze nalézt na tomto odkazu (a je též součástí zasílaného spisového materiálu): https://mze.gov.cz/public/portal/mze/–q385869–––1wTxw8LY/narodni–program–konzervacea–vyuzivani?_linka=a619490. Zařazení plemene do Národního programu se provádí na základě žádosti uznaného chovatelského sdružení (zde ČSCH), k níž se mimo jiné přikládá tzv. Metodika uchovávání genetického zdroje zvířete (dále též „Metodika“) – § 14a odst. 1 písm. b) plemenářského zákona. Metodika obsahuje metody a postupy při sledování plemene zvířete, povinnosti vlastníků genetických zdrojů při práci s genetickým zdrojem zvířete, zařazování vlastníků genetických zdrojů do Národního programu a další náležitosti stanovené vyhláškou č. 72/2017 Sb., o genetických zdrojích zvířat, jakož i Národním programem (str. 21). Účelem Metodiky i samotného Národního programu je uchování zařazeného genetického zdroje zvířete v podobě, v jaké byl zařazen do Národního programu. Podobu a znaky plemene české slepice zlaté kropenaté vymezuje standard plemene z r. 2007, který byl přílohou Metodiky plemene česká slepice zlatá kropenatá, jakož i přílohou rozhodnutí o zařazení plemene a ČSCH do Národního programu z r. 2017 (plemeno bylo zařazeno do programu již dříve, a to od r. 2006, avšak zařazení bylo průběžně obnovováno v návaznosti na aktualizace Národního programu).

4. V případě plemene česká slepice zlatá kropenatá, jak je uvedeno v odůvodnění Oznámení, bylo ze strany žalovaného zjištěno, že u tohoto plemene postupně dochází k nežádoucím změnám (konstituční vady, pokles reprodukční schopnosti zvířat – snáška a líhnivost, pokles genetické rozmanitosti). Jelikož nápravy tohoto stavu se dle mínění žalovaného nepodařilo docílit, žalovaný dne 4. 7. 2024 přistoupil k vydání již zmíněné kvalifikované výzvy podle § 14f odst. 5 plemenářského zákona. Výzva byla učiněna dopisem žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č.j. MZE–48671/2024–13113 a obsahovala též poučení o důsledcích jejímu nevyhovění – tedy pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. V příloze tohoto dopisu byl uveden požadovaný rozsah změn. V reakci na uvedenou výzvu předložil ČSCH ve stanovené lhůtě (dne 1. 8. 2024) návrh změn Metodiky. Tento návrh však podle žalovaného neodpovídal požadovanému rozsahu, neboť do Metodiky ČSCH nezačlenil ani jedno požadovaných doplnění změn, proto žalovaný konstatoval, že ČSCH sice předložil návrh změny Metodiky ve stanovené lhůtě, avšak nepředložil jej v požadovaném rozsahu, neboť do něj nezačlenil řadu požadovaných doplnění. Tím došlo, v důsledku nesplnění výzvy předpokládanému v § 14f odst. 5 plemenářského zákona, k pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení plemene česká slepice zlatá kropenatá do Národního programu, a to ex lege k datu marného uplynutí lhůty stanovené výzvou, tedy ke 4. 8. 2024. O této skutečnosti žalovaný informoval ČSCH dopisem ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113.

II. Žaloba

5. Žalobce v žalobě uvedl, že jako vlastník genetického zdroje zvířat je dlouhodobým účastníkem Národního programu, evidenční číslo v rámci Národního programu: CZK 02622, a to na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 29.7.2022, č.j. MZE–42923/2022–13113. Rozhodnutí platí po dobu pěti let ode dne nabytí právní moci.

6. Zařazení do Národního programu přispívá k udržování populace tohoto autochtonního genetického zdroje, a nejméně 50 let probíhají snahy chovatelů a chovatelských sdružení o zachování tohoto autochtonního plemene, neboť v minulosti plemeno poškodily zejména snahy o šlechtění na užitkovost. Odpovědnost za udržení populace tohoto plemene je založena především na principu dobrovolnictví. Za dodržování centrálně koordinovaných plemenářských opatření žalobci přísluší finanční prostředky ze státního rozpočtu, i když Národní program vyžaduje také spolufinancování od vlastníků genetických zdrojů zvířat. Jako účastník Národního programu chov tohoto genetického zdroje se žalobce musel přizpůsobit podmínkám Národního programu, což vyžadovalo zvýšené finanční náklady, které nejsou kryty finančními prostředky ze státního rozpočtu. Finanční prostředky, schopnosti, dovednosti, zkušenosti a volný čas byl žalobce vždy ochoten vynaložit s přihlédnutím k tomu, jaké přínosy pro chov znamená dlouhodobé zařazení genetického zdroje do Národního programu. ČSCH je uznávaným chovatelským sdružením i pro plemeno Česká slepice zlatá kropenatá. Jako účastník Národního programu se ČSCH se dlouhodobě podílí a přispívá na zachování tohoto plemene, což je i smyslem a cílem Národního programu, do kterého jsou zahrnuta plemena převážně lokálních a autochtonních druhů s omezeným a snižujícím se počtem zvířat, což v plném rozsahu dlouhodobě naplňuje plemeno České slepice zlaté kropenaté. Populace tohoto genetického zdroje je udržována podle zásad formulovaných v metodice uchování genetického zdroje zvířat, kterou zpracovalo sdružení a schválilo Ministerstvo zemědělství 7. Na základě nominace ČSCH byl žalobce jmenován dne 17.4.2023, č.j. Ř/500/2023 rovněž výkonným garantem genetických zdrojů České slepice zlaté kropenaté v Radě genetických zdrojů zvířat v souladu s ustanovením Národního programu na období 2023–2027, a je z tohoto důvodu v plném rozsahu obeznámen s věcí samotnou, jakož i s komunikací mezi žalovaným a ČSCH, tvorbou metodiky a jejích změn, kterou provádělo sdružení.

8. Žalobce tvrdí, že Oznámení žalovaného je nezákonné, neboť jím byl porušen plemenářský zákon. Nezákonným oznámením, resp. jeho důsledkem, bylo zasaženo do práva žalobce jako vlastníka genetického zdroje zvířat, i výkonného garanta, přičemž Oznámení je v rozporu i s principy zachování plemene Česká slepice zlatá kropenatá a Národním programem. Žalovaný zneužil své postavení v rámci Národního programu, postupoval v rozporu s výkonem dobré správy, porušil legitimní očekávání v jednání správního orgánu a dopustil se i nepřípustné libovůle při svém postupu vůči účastníkům Národního programu, neboť překročil meze svého zákonného zmocnění.

9. Žalobce v prvním bodě (v čl. II žaloby) namítal, že žalovaný si nesprávně vyložil ustanovení § 14f odst. 5 větu třetí plemenářského zákona. Ustanovení § 14f odst. 5 plemenářského zákona je koncipováno, tak, že předpokládá splnění obou podmínek kumulativně nepředložení Metodiky v požadovaném rozsahu a nepředložení včas. Žalovaný v Oznámení přitom sám tvrdí, že metodika byla předložena včas, byť ne dle názoru žalovaného v požadovaném rozsahu.

10. V druhém žalobním bodu (čl. III žaloby) žalobce namítl, že pro vydání (tzv. kvalifikované) výzvy ze dne 4.7.2024 nebyly splněny zákonné podmínky dané ust. § 14f odst. 4 písm. e) plemenářského zákona. Z provedeného každoročního hodnocení sdružení dle ust. § 14f odst. 4, písm. e) plemenářského zákona, příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete, v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise, které předložilo sdružení určené osobě, nevyplývá, že dochází k závažným změnám u plemene Česká slepice zlatá kropenatá na úrovni sledovaných užitkových parametrů a genetické diverzity, a že řada důležitých užitkových parametrů sledována není. Proto nemohl žalovaný dospět k závěru, že stávající platná metodika neobsahuje dostatečné postupy pro zamezení nežádoucím změnám plemene a taktéž není vědomě respektován ani požadavek na zachování diverzity ani z něho nevyplývají domněnky uvedené ve výzvě ze dne 4.7.2024.

11. Žalovaný sdružení ani další účastníky Národního programu, neseznámil s výsledkem hodnocení. Naopak dosavadní Metodika obsahovala dostatečné postupy pro zamezení nežádoucím změnám plemene a taktéž vědomě respektovala požadavek na zachování diverzity. Metodika dosud platná i aktualizovaný návrh, odpovídá základním principům a požadavkům Národního programu, prováděcí vyhlášce, zachovává genetickou charakteristiku plemene a chovné cíle. Je výsledkem odborné činnosti několika desítek osob. Sdružení změnu Metodiky navrhovalo žalovanému v minulosti opakovaně, avšak z jiných důvodů než uvedených ve větě první ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona, a to za účelem výkladového sjednocení, neboť docházelo k situacím, kdy interpretace žalovaného byla často překvapivě odlišná, než jakou zastávali účastníci Národního programu. Aktualizovaný návrh vychází z platné Metodiky, kterou upřesňuje a doplňuje. Cílem bylo reagovat na současný vývoj chovu plemene, genetickou situaci, postavení drobných chovatelů a jejich možnosti, technické možnosti sdružení a upřesnit dosavadní metodiku v bodech, ve kterých docházelo k rozdílnému výkladu sdružení a žalovaného. Dle výzvy žalovaného byly zapracovány četné požadavky a připomínky žalovaného a byl dodržen požadovaný rozsah, byť pro výzvu, jak bylo výše uvedeno, nebyly splněny zákonné předpoklady. O případech, v kterých nemohly být některé požadavky žalovaného zahrnuty do návrhu metodiky byl žalovaný byl informován, a to s odborným zdůvodněním.

12. Žalovaný dále nevyzval sdružení ke změně metodiky dle ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona na základě výsledků hodnocení Národního programu provedeného určenou osobou podle § 14f odstavce 2 písm. e) plemenářského zákona, a neexistuje objektivní hodnocení předložené určenou osobou s návrhem žalovanému nařízení opatření související se zajištěním ochrany, uchováním nebo udržitelným využíváním genetických zdrojů zvířat; ani opatření nebyla nařízena.

13. Konečně nejsou ani pravdivá tvrzení žalovaného, že dochází k odchýlení standardu plemene od původního standardu, se kterým byla Česká slepice zlatá kropenatá zařazena do Národního programu, a že tyto změny mají také genetický původ. Tyto závěry nevyplývají z přiložené tabulky, na kterou žalovaný odkazuje a údaje v tabulce jsou i nesprávně žalovaným interpretovány. Například průměrná snáška v prezentovaném datovém souboru mírně skokově poklesla po roce 2011, od té doby je stabilní, nikoli klesající. Hodnota průměrné snášky 170 vajec v roce 2005 je navíc mylná – v tomto roce byla evidována průměrná snáška 157 vajec na nosnici (viz tabulka na str. 4 v návrhu metodiky). Průměrná hmotnost vajec neklesá, je stabilní, pouze s výkyvy (po většinu období dokonce stoupala). Průměrná líhnivost skutečně mírně poklesla. Je však třeba zohlednit, že jde o průměry počítané z malého a meziročně proměnlivého vzorku, takže případná odlehlá hodnota (v případě líhnivosti i nulová) může výsledný průměr značně vychýlit. Prezentace vývoje hodnot neukazuje žádnou konkrétní příčinu, např. zmíněnou genetickou podstatu výkyvů. To už je domněnka i nad rámec vypovídací hodnoty dat. Stejně tak se může jednat o důsledek zhoršující se veterinární situace s Markovou chorobou atp.

14. Žalobce se v třetím žalobním bodu věnuje nesprávnému posouzení obsahu sdružením předloženého návrhu změny Metodiky. Předložené změny metodiky obsahovaly dostatečné postupy pro zamezení nežádoucím změnám plemene a vědomě respektovaly požadavek na zachování diverzity. Nadto změny a úpravy metodiky, které požadoval žalovaný, překračují potřebný obsah metodiky dle vyhlášky, plemenářského zákona a cíle programu, přičemž žalovaný překročil limity svého zmocnění při požadavcích na regulování metodiky. Požadavky žalovaného nezohledňují možnosti a schopnosti sdružení, drobných chovatelů a specifika chovu a žalovaný s tím byl obeznámen. K podáním sdružení žalovaný nezaujal odborné stanovisko. Množství požadavků a připomínek ze strany žalovaného naopak nezohledňuje vyhlášku a plemenářský zákon ani reálný stav věci např. možnosti drobných chovatelů, technické možnosti. Nerespektují ani chov samotný a plemeno spíše diskriminují, a naopak vedou k ohrožení genofondu a potenciálně k likvidaci tohoto výjimečného plemene. Změna metodiky prošla řádným odborným schvalovacím procesem Radou plemenné knihy drůbeže sdružení, která se zaobírala požadovaným rozsahem, všemi požadavky a připomínkami žalovaného. Metodika se snažila zohlednit i takové požadavky a připomínky žalovaného, které sdružení považovalo za sporné nebo nedůvodné, neboť se naopak snažilo žalovanému vyhovět. Současně se zněním metodiky zaslalo sdružení žalovanému i vyrozumění k jeho připomínkám, ve kterém žalovaného řádně informovalo o jejich odborném posouzení s tím, že Rada plemenné knihy drůbeže určité dílčí změny nedoporučila, a to z popsaných objektivních důvodů, například s přihlédnutím ke specifikům chovu a z jiných objektivních odborných důvodů. Protože se žalovaný s podáním sdružení v Oznámení nevypořádal, ze strany žalovaného dochází k nepřípustné libovůli při výkladu požadovaného rozsahu metodiky, v důsledku čehož je zasaženo do práv žalobce i dalších účastníků Národního programu.

15. Dle ust. § 14a odst. 5 plemenářského zákona vyhláška stanoví osnovu metodiky. Metodika je souborem postupů a organizačních opatření k zajištění uchování, ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířat. Obsah metodiky vypracovává sdružení v souladu s vyhláškou tak, aby bylo schopno metodiku dodržovat jak odborně a prakticky, neboť je vystaveno kontrole ze strany žalovaného. Žalobce proto nesouhlasí s paušálním tvrzením žalovaného v Oznámení, že stávající platná metodika neobsahuje dostatečné postupy pro zamezení nežádoucím změnám plemene a taktéž není vědomě respektován ani požadavek na zachování diverzity. Toto obecné tvrzení nevyplývá z vyhodnocení předloženého sdružením a neexistují závazné odborné výsledky tohoto hodnocení určenou osobou dle § 14f odst. 2, písm. e) plemenářského zákona. Žalovaný nenařídil přijetí opatření dle vyhodnocení určené osoby ani sdružení nepředložil výsledky hodnocení, pročež výzvu ze dne 4.7.2024 založil na domněnkách, a nikoliv na řádně zjištěných výsledcích předloženého hodnocení sdružením a jeho objektivním odborném posouzení. Žalovaný překračuje meze, které mu ukládá zákon a zneužívá své postavení v požadavcích na genetické zdroje zvířat. Pokud žalovaný v Oznámení popisuje údajné nejdůležitější nedostatky předloženého návrhu, pak ani jeden z nich nevede k nežádoucím změnám plemene a nevyplývá z nich ani nerespektování požadavku na zachování diverzity. Návrh naopak vede k zachování plemene a jeho diverzity. Samotné konstatování nedostatku Metodiky navíc neznamená, že nebyl předložen požadovaný rozsah Metodiky. Pokud byly zapotřebí v dílčích oblastech doplňující úpravy, nelze mít za to, že nebyla změna metodiky v požadovaném rozsahu předložena, zejména pokud obsah metodiky plně odpovídá vyhlášce, plemenářskému zákonu a zejména zachování plemene a jeho vlastností vyžadovaných původní metodikou a standardem, a nevede k nežádoucím změnám plemene a je vědomě respektován požadavek na zachování diverzity.

16. K tvrzenému údajnému nedostatku předloženého návrhu z důvodu, že obsahuje ujednání o „mimořádném zařazení zvířat do Národního programu“, žalobce uvedl, že sdružení předložilo požadovaný rozsah, který konkretizuje původní metodiku. Není správný závěr žalovaného, že toto ujednání je nepřijatelné se znalostí původů pouze v rodičovské generaci, přestože §18 odst. 6 písm. g) vyhlášky č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, uvádí, že „Potvrzení o původu plemenné drůbeže“ obsahuje původ ze strany otce do 3 generací předků, ze strany matky do 2 generací po linii otců (nadto necituje v plnosti a v kontextu plně navrhované ujednání v metodice). Odkazem na citované ustanovení žalovaný nijak neodůvodňuje jím tvrzenou nepřijatelnost navrhované úpravy metodiky, která je v souladu s plemenářským zákonem, zejména pokud u zvířete musí nejprve řádně proběhnout uznávací řízení dle plemenářského zákona. Citaci žalovaný vytrhá z kontextu navrhované úpravy. Především plemenářský zákon ve vymezení pojmů považuje za původ otce a matku, případně další generace předků evidovaného zvířete (srov. ust. § 2, písm. r) plemenářského zákona) oproti jiným údajům v listině Potvrzení o původu. Naopak ujednání o „mimořádném zařazení zvířat do Národního programu“, jak ze samotného názvu vyplývá, je ujednáním zcela mimořádným, nad rámec běžného postupu, který má upravovat metodika, právě o možném zařazení zvířete s nedoloženým potvrzením původu. Může k němu docházet jen v odůvodněných případech, a to po řádném uznávacím řízení. V rámci běžného postupu se dodržuje požadavek žalovaného dle citované vyhlášky. Vzhledem k mimořádnosti (tj. výjimečnosti) zařazení zvířat, která nesplňují původ, sdružení navrhlo podmínky, za kterých by k němu výjimečně a v odůvodněných případech mohlo dojít, nadto pouze za součinnosti VÚŽV a se souhlasem MZZ. Respektovalo doporučení Rady plemenné knihy drůbeže, které se odrazilo v navrhované metodice srov. „Do chovů GZ je možné v odůvodněných případech, především však s cílem rozšíření genetické rozmanitosti populace (osvěžení krve), zařadit vybrané jedince, jejichž rodiče nejsou evidováni v GZ. Podmínkou je znalost původu alespoň v rodičovské generaci, silná konstituce a kvalita odpovídající standardu. Zvíře musí projít uznávacím řízením, resp. pro něj platí stejná kritéria jako pro zařazování jedinců pocházejících z chovu GZ (viz výše), kromě povinnosti kompletního rodokmene do 3. generace předků. Chovatelská rada plemene doporučuje zařazení vytipovaných zvířat Národnímu koordinátorovi, který návrh na mimořádné zařazení zvířat předkládá Ministerstvu zemědělství ke schválení. Na vyžádání Národního koordinátora poskytne chovatel vzorek biologického materiálu, tj. mimořádně zařazované zvíře je zahrnuto do monitoringu populace molekulárně–genetickými metoda. Navrhovaný postup v metodice je plně v souladu s plemenářským zákonem (například srov. § 14e plemenářského zákona, ust. § 2 písm. r), odpovídá požadovanému rozsahu (vymezen souladem s plemenářským zákonem) a odráží skutečnost, že z genetických analýz vyplývá nízká genetická diverzita a z doporučení tzv. „osvěžení krve“ populace genetického zdroje. Dle genetických zjištění je požadováno, aby populace nebyla zcela uzavřena, a proto je žádoucí výjimečně zařadit i zvíře, jehož vlastníkem není člen sdružení. V tomto případě je vysoká pravděpodobnost, že nebudou známy všechny údaje dle žalovaným citovaného ustanovení vyhlášky (což je dáno historickými a systematickými důvody), avšak údaje sdružení odpovídají ust. § 2 písm. r) vyhlášky; běžné jsou i situace, kdy je detailně známa historie zvířete, avšak absentuje uvedení údajů v Potvrzení o původu do 3. generací předků. Tento institut je navrhován právě z důvodu zachování genetické diverzity populace, což je v souladu s Národním programem, je zcela výjimečný a plně pod kontrolou MZE, jak je popsáno v návrhu metodiky, a je v souladu s plemenářským zákonem. Problematika byla žalovanému detailně vysvětlena v podáních sdružení, se kterými se k dnešnímu dni nevypořádal a odborně je neposoudil, a to ani před zasláním výzvy dle § 14f odst. 5 plemenářského zákona a ani v Oznámení o pozbytí platnosti zařazení plemene do Národního programu.

17. Sdružení po celou dobu zařazení do Národního programu rovněž sleduje parametry odpovídající standardu plemene a metodice u jednotlivých vlastníků genetických zdrojů. Metodika odráží ujasnění si s žalovaným v minulosti výkladově sporných ujednání. Byla předložena v požadovaném rozsahu a nevede k nežádoucím změnám plemene a je vědomě respektován požadavek na zachování diverzity, to vše za jejího současného dodržení ze strany sdružení jeho schopností a možností, reálných požadavkům chovu plemene, odpovídá schopnostem a možnostem drobných chovatelů atd. Pokud žalovaný tvrdí, že sdružení nesleduje parametry odpovídající standardu plemene a metodice, pak v tomto směru je napadené sdělení nesrozumitelné a neurčité a paušální a nepravdivé.

18. K dalším tvrzením žalovaného o zařazování zvířat mezi genetické zdroje zejména na základě exteriéru (tedy subjektivního hodnocení) bez znalosti vlastní užitkovosti (např. hmotnosti a dalších užitkových znaků) nebo užitkovosti matek a otců, pak postup v metodice nevede k nežádoucím změnám plemene ani se nejedná o vědomé nerespektování požadavku na zachování diverzity a bylo přihlédnuto možnostem a schopnostem sdružení v rámci dodržování metodiky a dalším výše uvedeným parametrům. Nedochází k zařazení zvířete do genetických zdrojů dle subjektivního hodnocení, neboť probíhá řádná bonitace (srov. viz metodika). K zařazení zvířete do gen. zdroje dochází v říjnu–listopadu každého roku a znalost vlastní užitkovosti zvířete lze reálně zjistit až následně v průběhu životního cyklu zvířete (srov. viz metodika: prosinec/leden – hmotnost, snáška se vyhodnocuje zpětně za rok, neboť v době zařazení zvířete do chovu jsou slepice na samém začátku snáškového cyklu, takže údaj není znám), přičemž údaje jsou sledovány, zjišťovány, evidovány a vyhodnocovány.

19. K tvrzení, že za nepřijatelně rizikovou považuje žalovaný podmínku povinné účasti zvířat na Svodu zvířat, žalobce uvedl, že nejde o úpravu v rozporu s požadovaným rozsahem, jelikož zvířata se mohou Svodu účastnit, pokud jsou splněny podmínky dle veterinárního zákona. Tato úprava metodiky nevede k nežádoucím změnám plemene ani se nejedná o vědomé nerespektování požadavku na zachování diverzity.

20. Ze všech uvedených důvodů považuje žalobce rozhodnutí za nezákonné, nedostatečně odůvodněné a skutkově nepodložené (ohledně výsledků hodnocení před vydáním výzvy i nedostatků sdružením navrhovaných změn Metodiky), proto v podání ze dne 15.4.2025 doručeném soudu k výzvě o změnu žalobního typu žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

21. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 18.12.2024 uvedl, že Oznámení bylo pouze „informativním úkonem, jehož vydání zákon nevyžaduje, a tudíž s ním ani nespojuje žádné právní účinky“. Oznámení pouze navazuje na postu dle § 14f odst. 5 plemenářského zákona nemůže se proto jednat o nezákonný zásah. Žalovaný ve vyjádření popsal průběh jednání předcházející Výzvě k předložení Metodiky a uvedl, že předložený návrh obsahoval nedostatky, např. Sdružení navrhlo změny vedoucí k rozvolnění práce s plemenem, zvolení nevhodného termínu pro evidenci hmotnosti, zařazování zvířat mezi genetické zdroje pouze na základě exteriéru bez znalosti užitkovosti matek nebo měřitelných parametrů (hmotnost), kdy první záznam o vlastní užitkovosti je evidován až 2–3 měsíce po uznání zvířete mezi genetické zdroje, což bylo v rozporu se základními principy Národního programu. S ohledem na tyto nedostatky žalovaný konstatoval, že ČSCH sice předložil návrh změny Metodiky ve stanovené lhůtě, avšak nepředložil jej v požadovaném rozsahu, neboť do něj nezačlenil řadu požadovaných doplnění. Tím došlo k důsledku nesplnění výzvy předpokládanému v § 14f odst. 5 plemenářského zákona – tedy k pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení plemene česká slepice zlatá kropenatá do Národního programu, a to ex lege k datu marného uplynutí lhůty stanovené výzvou, tedy ke 4. 8. 2024. O této skutečnosti žalovaný informoval ČSCH dopisem ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113. Žalovaný zdůraznil, že zákon nevyžaduje, aby sdružení bylo o nesplnění výzvy informováno, následek nastává ze zákona, proto Oznámením nemohlo dojít k zásahu do práv sdružení ani do práv žalobce. Pokud sdružení nesouhlasilo s Výzvou mělo se proti ní bránit žalobou. V situaci, kdy jednání se sdružením ani s žalobcem jakožto výkonným garantem nevedla k žádnému výsledku žalovaný využil možnosti vydat kvalifikovanou Výzvu.

22. Dále se žalovaný vypořádal s jednotlivými žalobními námitkami týkajícími se důvodnosti vydání Výzvy a závěru, že nedošlo k splnění Výzvy a v závěru navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud s ohledem na důvody zrušení rozhodnutí uvedené níže zevrubněji vyjádření žalovaného nepopisuje.

23. Žalobce soudu dne 20.1.2025 zaslal repliku, v níž reagoval na argumentaci žalovaného obsaženou ve vyjádření žalovaného k žalobě.

24. Dne 5.2.2025 byla soudu doručeno další vyjádření žalovaného v němž reagovalo na repliku žalobce a zabývalo se průběhem posuzování plemene české slepice zlaté kropenaté.

25. Dne 18.3.2025 žalobce navrhl soudu, aby vydal předběžné opatření, důvodem hrozící újmy je skutečnost, že dne 15.1.2025 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15.1.2025, č.j. MZE–3252/2025–13113, sp. zn. MZE–42923/2022 podle 14d odst. 2 písm. f) plemenářského zákona ve věci zrušení rozhodnutí o zařazení žalobce jakožto vlastníka genetického zdroje zvířete česká slepice zlatá kropenatá do Národního programu ze dne 29.7.2022 č.j. MZE–42923/2022–13113 vydaného podle § 14b plemenářského zákona, aniž by vyčkal soudního rozhodnutí o žalobě proti Oznámení. V oznámení o zahájení správního řízení je uvedeno, že „důvodem pro zahájení řízení je změna Národního programu spočívající ve vypuštění plemene česká slepice zlatá kropenatá, a to na základě pozbytí platnosti rozhodnutí Ministerstva zemědělství o zařazení uvedeného plemene do Národního programu, tj. rozhodnutí čj. 36933/2017–MZE–17253 ze dne 12. 9. 2017 vydaného chovatelskému sdružení Český svaz chovatelů, z.s., se sídlem Maškova 1646/3, Kobylisy, 18200 Praha 8, IČ: 00443204 (dále jen „ČSCH“). K pozbytí platnosti tohoto rozhodnutí došlo ze zákona ke dni 4. 8. 2024, a to podle § 14f odst. 5 plemenářského zákona, když ČSCH nevyhověl výzvě ministerstva ke změně Metodiky.“ 26. Žalovaný se k návrhu na vydání předběžného opatření dne 25.3.2025 vyjádřil tak, že uvedl, že rozhodnutí soudu není opravným ani dozorčím prostředkem, na jehož rozhodnutí by záviselo rozhodnutí o zrušení zařazení vlastníků genetického zdroje (zde žalobce) do Národního programu, ovšem pokud by soud uznal žalobcem tvrzenou nezákonnost zásahu mohla by tato skutečnost „vést i k obnově případně ukončených řízení vedených se žalobcem a dalšími dotčenými chovateli dle § 100 odst.1 písm. b a § 100 odst. 3 správního řádu per analogiam legis.“ 27. Po výzvě soudu ze dne 10.4.2025, čj. 10 A 118/2024–86, žalobce podáním doručeným soudu dne 16.4.2025 změnil zásahovou žalobu na žalobu proti rozhodnutí, v níž do domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného – Oznámení (ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113).

28. Dne 25.4.2025 se žalovaný vyjádřil ke změně žaloby. Žalovaný zpochybnil předběžný závěr soudu, že by se mohlo v případě Oznámení jednat o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Podkladem pro tuto pochybnost je dle žalovaného vyznění důvodové zprávy, ta dané správní řízení označuje jako „specifický administrativní postup“. Pokud by soud dospěl k závěru, že se o rozhodnutí jedná, žalovaný je toho názoru, že se jedná o rozhodnutí sui generis na které nelze klást takové požadavky jako na standardní správní rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 Ads 87/2024–24 ze dne 11.4.2025 předložený v rámci jednání dne 17.4.2025). Žalovaný je přesvědčen, že jakkoli napadené Oznámení nesplňuje některé formální náležitosti rozhodnutí, obsahově je zcela vyhovující. Z Oznámení bylo zcela zřejmé, jaká věc byla posuzována (návrh Metodiky a její soulad s vydanou výzvou), co bylo výsledkem posouzení (Metodika nevyhověla zákonem požadovanému rozsahu) a jakými úvahami se při tomto posouzení žalovaný řídil (specifikace požadavků žalovaného, které nebyly v předloženém návrhu Metodiky zohledněny). Tyto náležitosti jsou dle názoru žalovaného zcela dostačující. Z § 14f odst. 5 plemenářského zákona vyplývá, že výzva ministerstva je pro chovatelské sdružení závazná a chovatelské sdružení se k ní nemá vyjadřovat, ale má předložit návrh Metodiky, který této výzvě odpovídá. To se v projednávané věci prokazatelně nestalo. K vydání závazné výzvy ze strany ministerstva navíc došlo až poté, co se dlouhodobě nedařilo dosáhnout potřebných změn v rámci neformálních jednání mezi žalovaným a ČSCH (resp. žalobcem jako tehdejším garantem plemene). Kromě toho bylo s ČSCH a se žalobcem v této věci komunikováno i následně, tedy po vydání Oznámení, a to dopisem vrchního ředitele ze dne 6. 12. 2024, č.j. MZE–82895/2024–13113, v němž byly podrobně vypořádány veškeré námitky ČSCH i žalobce proti dosavadnímu postupu žalovaného. I pokud by soud posoudil napadené Oznámení jako rozhodnutí, mohlo by se jednat toliko o rozhodnutí směřující k posouzení souladu předložené Metodiky s vydanou výzvou. Rozhodně by se však nemohlo jednat o rozhodnutí, k němuž by mělo být vztahováno pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení plemene do Národního programu. K tomuto pozbytí platnosti došlo podle platného znění zákona již marným uplynutím lhůty pro podání návrhu na změnu Metodiky.

29. Ve vyjádření žalobce ze dne 30.4.2025 doručeném soudu 2.5.2025 se uvádí, že ze správního spisu nevyplývá, že by žalovaný zjistil údajné závažné nedostatky platné a schválené stávající Metodiky, které je nezbytné změnit. Žalobce například poukazuje na Výroční zprávu za rok 2023 Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších živočichů využívaných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství (Národní program zvířat) ze dne 30.3.2024. Z této Výroční zprávy vyplývá k plemenu Česká slepice zlatá kropená následující v meziročním srovnání odchovu s generací rodičů byl ve většině chovů patrný kvalitativní vzestup. Především kladně jsou hodnoceny tyto čtyři znaky – celkový plemenný typ, utváření trupů, zbarvení běháků a stavbu a strukturu peří. V dalších znacích – zbarvení očí, stavbě hřebenů, utváření ocasů, v postoji a ve zbarvení peří je přiměřená variabilita. Nejzávažnější vadou stále zůstává vyšší procento ostruh u slepic, jejichž výskyt se nedaří, přes opakovanou přísnou selekci, výrazněji omezit. Průměry sledovaných parametrů užitkovosti byly v roce 2022/23 zhruba na úrovni minulých let. U slepic byla v jednotlivých chovech evidována celoroční hromadná snáška, s výpočtem na 1 slepici průměrného stavu a líhnivost z vložených vajec. I přes nákazu ptačí chřipky zůstaly stavy české slepice zlaté kropenaté téměř nedotčené. Chovatelům bylo doporučeno podniknout kroky ke snížení rizika nákazy touto nemocí v jejich chovech (srov. strana 83 a následující). Z Výroční zprávy dále vyplývá, že se jedná celkem o 14 chovů (chovatelé jsou uvedeni) a 29 kmenů. Výroční zprávu vypracoval národní koordinátor Ing. Tomáš Němeček, Ph.D. Ve výroční zprávě není uvedeno, že by docházelo k negativním změnám ve sledovaných parametrech populace plemene, a že by tyto změny byly závažného charakteru, jak je nepravdivě tvrzeno žalovaným v tzv. kvalifikované výzvě, natož žalovaným tvrzené skutečnosti v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, že ze správního spisu také vyplývá, že dne 30.4.2024 proběhla pracovní schůzka za účelem tzv. aktualizace Metodiky, a nikoliv za účelem odstranění žalovaným tvrzených údajných negativních změn ve sledovaných parametrech populace plemene, které jsou údajně závazného charakteru. Tato schůzka proběhla z iniciativy Českého svazu chovatelů, z.s. (dále jen „ČSCH“), který chtěl z vlastní iniciativy upravit stávající Metodiku, neboť předchozí Metodika byla zpracována již v roce 2017. Proto z vlastní iniciativy ČSCH zaslal žalovanému materiál „Důležité body Metodiky uchování genetického zdroje zvířat“ (srov. správní spis), který se na schůzce projednal. Zápis z této schůzky zpracoval žalovaný, přičemž neodrážel správně věcný průběh samotné schůzky, na což ČSCH reagoval následně kromě jiného i ve Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky, který je založen ve správním spisu. ČSCH zaslal k výzvě žalovaného ze dne 4.7.2024 aktualizovanou verzi Metodiky, jejíž změnu sám inicioval. ČSCH dále zaslal k tzv. kvalifikované výzvě žalovaného ze dne 14.7.2024 další aktualizovanou verzi Metodiky, včetně přípisu Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném Ministerstvem zemědělství ČR Českému svazu chovatelů, z. s. společně Výzvou k přepracování Metodiky uchování plemene Česká slepice zlatá kropenatá dne 4. 7. 2024. V tomto podání se vypořádal s požadavky žalovaného a uvedl i tvrzení, která již sdělil žalovanému na jednání dne 30.4.2024, která avšak nebyla zahrnuta do písemného vyhotovení zápisu z této pracovní schůzky a žalovaný je nijak nezohlednil v požadovaném rozsahu Metodiky, který zaslal. Žalovaný se nevypořádal s přípisem ČSCH Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném Ministerstvem zemědělství ČR Českému svazu chovatelů, z. s. společně s Výzvou k přepracování Metodiky uchování plemene Česká slepice zlatá kropenatá dne 4. 7. 2024, ve kterém by byly sděleny věcné připomínky a výhrady k postupu žalovaného. Žalobce uzavřel, že žalovaný neměl podklady pro vydání napadeného rozhodnutí, které je projevem libovůle žalovaného, neboť není založeno na objektivně zjištěních nedostatcích žalovaným, pro které by nemohla platit stávající platná a schválená Metodika. Aktualizace stávající a platné Metodiky byla iniciována ČSCH a nikoliv žalovaným. Ze správního spisu dále dle žalobce vyplývá, že nebyly splněny zákonné podmínky pro tzv. kvalifikovanou výzvu dle ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona. Národní koordinátor ve Výroční zprávě za rok 2023 nesdělil žalovanému podle odst. 2 tohoto ustanovení hodnocení, které by zakládalo žalovanému oprávnění vyzvat ČSCH ke změně platné Metodiky. Výzva žalovaného nebyla založena ani na základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e) tohoto ustanovení, tj. na základě ČSCH zpracovaného a předloženého pověřené osobě každoročního hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise. Aktualizace Metodiky probíhala z iniciativy ČSCH a byla řešena formou vzájemných jednání směřující k tomu, aby bylo docíleno shody na jejím obsahu a nedocházelo do budoucna ke zbytečným nejasnostem či rozdílným výkladům Metodiky ze strany žalovaného, přičemž autorem Metodiky je pověřené chovatelské sdružení, nikoliv žalovaný, a Metodika musí i odpovídat možnostem a schopnostem pověřeného chovatelského sdružení a realistickým požadavkům na chov plemene. Snaha ČSCH o aktualizaci platné a stávající Metodiky byla ze strany žalovaného zneužita tak, že žalovaný nezákonné a nedůvodně vyřadil plemeno z Národního programu. Rozhodnutí žalovaný založil na svých přepjatých, nedůvodných a prakticky neproveditelných požadavcích, které nenacházejí podklad ve správním spisu, přičemž se žalovaný nevypořádal s věcnými připomínkami a výhradami ČSCH, které mu byly oznámeny ve Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném společně s výzvou k přepracování Metodiky ze dne 4.7.2024. Žalovaný zneužil svého mocenského postavení, pokud probíhající aktualizaci Metodiky, kterou inicioval ČSCH, podřadil pod ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona, přičemž nebyly ani splněny kumulativní podmínky pro zánik zařazení plemene do NP ex lege (srov. žalobní tvrzení). IV. Průběh řízení po změně zásahové žaloby na žalobu proti rozhodnutí.

30. Soud, jak bylo výše uvedeno, po předběžném posouzení žaloby dospěl k závěru, že se případě Oznámení ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113, se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. a proto vyzval usnesením ze dne 10.4.2025, čj. 10 A 118/2024–87, žalobce k úpravě žaloby v tomto smyslu.

31. Žalobce podáním ze dne 15.4.2025 doručeným soudu dne 16.4.2025 změnil žalobu ze zásahové na žalobu proti rozhodnutí. Uvedl, že Oznámení se mu dostalo do dispozice 26.9.2024. Současně v podání žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť žalovaný zahájil řízení ve věci zrušení rozhodnutí o zařazení žalobce jakožto vlastníka genetického zdroje do Národního programu vydaného dne 29.7.2022 čj. MZE–42923/2022–13113. V oznámení o zahájení řízení je výslovně uvedeno, že správní orgán zahájil řízení v důsledku změny Národního programu spočívající ve vypuštění plemene Česká slepice zlatá kropenatá z programu na základě pozbytí platnosti rozhodnutí žalovaného o zařazení tohoto plemene do Národního programu, ze zákona ke dni 4.8.2024, a to podle §14f odst. 5 plemenářského zákona, když sdružení nevyhovělo výzvě ministerstva ke změně Metodiky. Změna žaloby byla žalovanému doručena dne 16.4.2025.

32. V rámci jednání nařízeného na 17.4.2025 soud požádal žalovaného o vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku. Žalovaný uvedl, že přiznání odkladného účinku ze stejných důvodů jako i návrh na nařízení předběžného opatření nepovažuje za důvodný, neboť nedochází vydáním Oznámení k zásahu do žalobcových práv. Žalovaný uvedl, že vzhledem ke změně žaloby doručené den před nařízeným jednáním požaduje 10denní zákonnou lhůtu pro seznámení se s textem změny žaloby, čemuž soud vyhověl uložil žalovanému, aby se ke změně žaloby vyjádřil písemně a odročil jednání na 6.5.2025.

33. Následně téhož dne 17.4.2025 vydal soud usnesení s čj. 10 A 118/2024–106, jímž návrh na předběžné opatření odmítl a žalobě přiznal odkladný účinek. Žalobce prokázal hrozící, v tomto případě již nastalou újmu, neboť předložil soudu rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 8.4.2025, čj. MZE–23976/2025–11155, sp. zn. MZE–15862/2025–1 3113/11150, jímž byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2025, č.j. MZE–9637/2025–13113, sp. zn. MZE–42923/2022, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství č. j. MZE–42923/2022–13113 ze dne 29. 7. 2022, o zařazení žalobce do Národního programu. Soud dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku zabezpečí, aby účel řízení před městským soudem nebyl zmařen nevratným následkem v podobě výkonu žalobou napadeného rozhodnutí, což se do určité míry stalo, jelikož žalovaný v řízení zahájeném 15.1.2025 nevyčkal výsledků soudního řízení, ačkoliv si byl vědom, jak se uvádí v jeho vyjádření k návrhu na předběžné opatření, že nelze vyloučit, že bude v případě zrušení žalobou napadeného rozhodnutí nutno postupovat dále v rámci obnoveného řízení § 100 odst. 1 písm. b) a odst. 3 správního řádu.

34. Dne 25.4.2025 se žalovaný vyjádřil ke změně žaloby a vyjádřil nesouhlas s tím, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby, neboť je to sdružení, které pouze může požádat o zařazení plemene do Národního programu, sdružení přitom Oznámení nenapadá: Jednotlivý chovatel nebyl účastníkem řízení, a proto nemůže být oprávněn podat žalobu. Žalovaný také nesouhlasí s tím, že by Oznámení mělo být chápáno jako rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Za rozhodnutí nemůže být považován informativní úkon, který byl žalovaným vydán nad rámec zákona. Ustanovení § 14f odst. 5 plemenářského zákona s žádným oznámením ani rozhodnutím ministerstva v případě výzvy k přepracování Metodiky nepočítá. Postup žalovaného v této věci nebyl správním řízením, ale měl povahu „specifického administrativního postupu“, jak jej ostatně také výslovně označuje důvodová zpráva k plemenářskému zákonu, jímž byl § 14f odst. 5 do plemenářského zákona zaveden „Odstavec 5 řeší specifický administrativní postup chovatelského sdružení a ministerstva pro případ, že je nutno aktualizovat odbornou metodiku pro práci s genetickými zdroji zvířat.“, a účelem je dosáhnout změny Metodiky, pokud samo sdružení nekoná. Šlo tedy o řízení z moci úřední, které mohlo skončit pouze dvojím způsobem – buď rozhodnutím o aktualizaci Metodiky předložené sdružením ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu, nebo, nedošlo–li k tomuto předložení, usnesením o zastavení řízení dle § 66 odst. 2 správního řádu, neboť odpadl jeho důvod, popř. zaniklo právo, jehož se řízení týkalo (sdružení nepředložilo aktualizaci v souladu s výzvou, tudíž ze zákona pozbylo platnosti rozhodnutí o zařazení plemene a není o čem jednat). Takové usnesení se pouze poznamená do spisu a účastník řízení se o něm vhodným způsobem vyrozumí podle § 76 odst. 3 správního řádu. Žalovaný uvedl, že pokud by soud přesto dovodil, že v předmětné věci došlo na straně žalovaného k vydání (meritorního) rozhodnutí, pak takovým rozhodnutím nebylo ryze informativní Oznámení, ale již samotné posouzení Metodiky předložené sdružením. Pro takový postup, ale případně i pro teoretický případ, že by napadené Oznámení bylo považováno za správní rozhodnutí (ač jím není a nemůže být), pak se mohlo jednat o pouze rozhodnutí sui generis, na které dle judikatury Nejvyššího správního soudu nelze klást takové formální požadavky jako na standardní správní rozhodnutí (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 Ads 87/2024–24 ze dne 11. 4. 2025 předložený soudu též již v rámci ústního jednání dne 17. 4. 2025). Žalovaný je přesvědčen, že jakkoli napadené Oznámení nesplňuje některé formální náležitosti rozhodnutí, obsahově je zcela vyhovující. Z Oznámení bylo zcela zřejmé, jaká věc byla posuzována (návrh Metodiky a její soulad s vydanou výzvou), co bylo výsledkem posouzení (Metodika nevyhověla zákonem požadovanému rozsahu) a jakými úvahami se při tomto posouzení žalovaný řídil (specifikace požadavků žalovaného, které nebyly v předloženém návrhu Metodiky zohledněny). Tyto náležitosti jsou dle názoru žalovaného zcela dostačující.

35. Dne 2.5.2025 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k obsahu správního spisu. Žalobce uvedl, že ze správního spisu nevyplývá, že by žalovaný zjistil údajné závažné nedostatky platné a schválené stávající Metodiky, které je nezbytné změnit. Žalobce například poukazuje na Výroční zprávu za rok 2023 Národního programu ze dne 30.3.2024, v níž se k plemenu Česká slepice zlatá kropená uvádí „v meziročním srovnání odchovu s generací rodičů byl ve většině chovů patrný kvalitativní vzestup. Především kladně jsou hodnoceny tyto čtyři znaky – celkový plemenný typ, utváření trupů, zbarvení běháků a stavbu a strukturu peří. V dalších znacích – zbarvení očí, stavbě hřebenů, utváření ocasů, v postoji a ve zbarvení peří je přiměřená variabilita. Nejzávažnější vadou stále zůstává vyšší procento ostruh u slepic, jejichž výskyt se nedaří, přes opakovanou přísnou selekci, výrazněji omezit. Průměry sledovaných parametrů užitkovosti byly v roce 2022/23 zhruba na úrovni minulých let. U slepic byla v jednotlivých chovech evidována celoroční hromadná snáška, s výpočtem na 1 slepici průměrného stavu a líhnivost z vložených vajec. I přes nákazu ptačí chřipky zůstaly stavy české slepice zlaté kropenaté téměř nedotčené. Chovatelům bylo doporučeno podniknout kroky ke snížení rizika nákazy touto nemocí v jejich chovech (srov. strana 83 a následující). Z Výroční zprávy dále vyplývá, že se jedná celkem o 14 chovů (chovatelé jsou uvedeni) a 29 kmenů. Výroční zprávu vypracoval národní koordinátor Ing. Tomáš Němeček, Ph.D. Ve výroční zprávě není uvedeno, že by docházelo k negativním změnám ve sledovaných parametrech populace plemene, a že by tyto změny byly závazného charakteru, jak je nepravdivě tvrzeno žalovaným v tzv. kvalifikované výzvě, natož žalovaným tvrzené skutečnosti v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále ze správního spisu vyplývá, že dne 30.4.2024 proběhla pracovní schůzka za účelem tzv. aktualizace Metodiky, a nikoliv za účelem odstranění žalovaným tvrzených údajných negativních změn ve sledovaných parametrech populace plemene, které jsou údajně závazného charakteru. Tato schůzka proběhla z iniciativy ČSCH, který chtěl z vlastní iniciativy upravit stávající Metodiku, neboť předchozí Metodika byla zpracována již v roce 2017. ČSCH zaslal k výzvě žalovaného ze dne 4.7.2024 aktualizovanou verzi Metodiky, jejíž změnu sám inicioval. ČSCH dále zaslal k tzv. kvalifikované výzvě žalovaného ze dne 14.7.2024 další aktualizovanou verzi Metodiky, včetně přípisu Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném Ministerstvem zemědělství ČR Českému svazu chovatelů, z. s. společně Výzvou k přepracování Metodiky uchování plemene Česká slepice zlatá kropenatá dne 4. 7. 2024. V tomto podání se vypořádal s požadavky žalovaného a uvedl i tvrzení, která již sdělil žalovanému na jednání dne 30.4.2024, která avšak nebyla zahrnuta do písemného vyhotovení zápisu z této pracovní schůzky a žalovaný je nijak nezohlednil v požadovaném rozsahu Metodiky, který zaslal. Žalovaný se však nevypořádal s přípisem ČSCH Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném Ministerstvem zemědělství ČR Českému svazu chovatelů, z. s. společně s Výzvou k přepracování Metodiky uchování plemene Česká slepice zlatá kropenatá dne 4. 7. 2024, ve kterém by byly sděleny věcné připomínky a výhrady k postupu žalovaného.

36. Obsah správního spisu tak potvrzuje, že nebyly splněny zákonné podmínky pro tzv. kvalifikovanou výzvu dle ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona. Národní koordinátor ve Výroční zprávě za rok 2023 nesdělil žalovanému podle odst. 2 tohoto ustanovení hodnocení, které by zakládalo žalovanému oprávnění vyzvat ČSCH ke změně platné Metodiky. Výzva žalovaného nebyla podložena ani na základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e) tohoto ustanovení, tj. na základě ČSCH zpracovaného a předloženého pověřené osobě každoročního hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise. Aktualizace Metodiky probíhala z iniciativy ČSCH a byla řešena formou vzájemných jednání směřující k tomu, aby bylo docíleno shody na jejím obsahu a nedocházelo do budoucna ke zbytečným nejasnostem či rozdílným výkladům Metodiky ze strany žalovaného, přičemž autorem Metodiky je pověřené chovatelské sdružení, nikoliv žalovaný, a Metodika musí i odpovídat možnostem a schopnostem pověřeného chovatelského sdružení a realistickým požadavkům na chov plemene. Snaha ČSCH o aktualizaci platné a stávající Metodiky byla ze strany žalovaného zneužita tak, že žalovaný nezákonné a nedůvodně vyřadil plemeno z Národního programu. Rozhodnutí žalovaný založil na svých přepjatých, nedůvodných a prakticky neproveditelných požadavcích, které nenacházejí podklad ve správním spisu, přičemž se žalovaný nevypořádal s věcnými připomínkami a výhradami ČSCH, které mu byly oznámeny ve Vypořádání připomínek v dokumentu Požadovaný rozsah Metodiky zaslaném společně s výzvou k přepracování Metodiky ze dne 4.7.2024. Žalovaný zneužil svého postavení, pokud probíhající aktualizaci Metodiky, kterou inicioval ČSCH, podřadil pod ust. § 14f odst. 5 plemenářského zákona, přičemž nebyly splněny podmínky pro zánik zařazení plemene do NP ex lege (srov. žalobní tvrzení).

37. Dne 6.5.2025 soud pokračoval v odročeném jednání. Účastníci setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v písemných podáních. Žádný z účastníků nepožadoval dokazování mimo rozsah dokumentů založených v správním spise.

V. Posouzení věci městským soudem

38. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Aktivní legitimace žalobce 39. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je aktivně legitimován ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Z hlediska aktivní legitimace dle § 65 s. ř. s. je tedy přípustná žaloba, která tvrdí zkrácení žalobce na jeho právech příslušným rozhodnutím. Z obsahu žaloby (pod čl. II tohoto rozsudku) je nepochybné, že podmínka tvrzení je splněna.

40. Aktivní legitimace žalobce byla žalovaným zpochybněna tvrzením, že žalobce nebyl účastníkem řízení předcházejícího vydání Oznámení a Oznámení se mu nedoručovalo. Za aktualizaci metodiky je podle žalovaného odpovědný výhradně ČSCH, jakožto jediný oprávněný a povinný z rozhodnutí o zařazení plemene do Národního programu.

41. Soud nemá pochyb o tom, že Oznámením správní orgán rozhodl o právech a povinnostech konkrétního adresáta v oblasti veřejné správy, tedy dotkl se i žalobcovy právní sféry jako: – člena ČSCH. ČSCH je podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), spolkem a jedná se o samosprávný a dobrovolný svazek členů. Členové ČSCH v rámci jedné z jeho náplní rovněž udržují genetické zdroje (původní národní plemena) králíků a drůbeže; tyto chovy jsou podporovány Ministerstvem zemědělství České republiky, jak je uvedeno na webových stránkách ČSCH. V oblasti genetických zdrojů spolupracuje Český svaz chovatelů také s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v.v.i. v Praze–Uhříněvsi a rovněž se státním podnikem Mezinárodní testování drůbeže v Ústrašicích. (Nadto z webových stránek ČSCH www.cschdz.eu/uv–csch.aspx soud zjistil, že usnesením mimořádné valné hromady ze dne 26.4.2025 byl žalobce spolu s dalšími dvěma členy jmenován dočasným řízením spolku z důvodu odvolání Ústředního výkonného výboru ČSCH). – vlastníka genetického zdroje zvířat a účastníka Národního programu, ev. číslo CZK 02622, a to na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 29.7.2022, čj. MZE–42923/2022–13113, – a současně i jako výkonného garanta tohoto genetického zdroje, jelikož na základě nominace ČSCH byl žalobce jakožto člen sdružení jmenován Výzkumným ústavem živočišné výroby, v.v.i. dne 17.4.2023, č.j. Ř/500/2023 rovněž výkonným garantem genetických zdrojů České slepice zlaté kropenaté v Radě genetických zdrojů zvířat v souladu s ustanovením Národního programu na období 2023–2027. Oba uvedené dokumenty žalobce přiložil k žalobě a jimi prokazované skutečnosti nezpochybňuje ani žalovaný, např. ve vyjádření ze dne 25.3.2025 (v reakci na návrh žalobce na nařízení předběžného opatření), nebo ve vyjádření k žalobě.

42. Žalovaný ve vyjádření ze dne 25.3.2025 potvrdil, že v současné době vede se žalobcem správní řízení o vyřazení žalobce jakožto chovatele dotčeného plemene z Národního programu a důvodem má být změna Národního programu (v důsledku vydaného Oznámení) spočívající ve vypuštění plemene česká slepice zlatá kropenatá z tohoto programu. Jedná se podle žalovaného o obligatorní postup daný zákonem, který navazuje na provedenou změnu Národního programu a který žalovaný uplatňuje nejenom vůči žalobci, ale i vůči všem ostatním dotčeným chovatelům daného plemene (vlastníkům genetického zdroje zvířat). Vzhledem k vyloučení plemene česká slepice zlatá kropenatá z Národního programu není dán žádný zákonný důvod, aby v tomto programu byli nadále zařazení jednotliví chovatelé tohoto plemene, uvedl žalovaný. Žalovaný považuje za vysoce nežádoucí udržovat stav, kdy samotné plemeno v Národním programu zařazeno není, avšak vlastníci (chovatelé) jednotlivých zvířat tohoto plemene ano. Žalovaný připustil, že si je také vědom skutečnosti, že pokud by soud uznal žalobcem tvrzenou nezákonnost zásahu žalovaného vůči ČSCH, mohla by tato skutečnost v konečném důsledku vést i k obnově případně ukončených řízení vedených se žalobcem a dalšími dotčenými chovateli dle § 100 odst. 1 písm. b) a § 100 odst. 3 správního řádu per analogiam legis, a proto žalovaný požádal soud, aby o podané správní žalobě rozhodl v době co možná nejkratší.

43. Žalovaný v dalším svém vyjádření ze dne 25.4.2025 soudu mimo jiné sdělil, že v důsledku Oznámení tj. vyřazení předmětného plemene z Národního programu dle tohoto ustanovení dokonce zrušil žalobci statut vlastníka genetického zdroje ze zákona a to rozhodnutím ze dne 8.4.2025, čj. MZE –24302/2025–11155 (připojeného v kopii k vyjádření), když postupoval podle kogentního ustanovení § 14d odst. 2 písm. f) plemenářského zákona podle kterého „Ministerstvo rozhodnutí o zařazení do Národního programu zruší, jestliže došlo ke změně Národního programu vylučující zařazení do Národního programu. Žalovaný v tomto rozhodnutí výslovně uvedl, že při vydávání rozhodnutí vycházel se skutečnosti, že ke dni 24.10.2024 došlo ke změně Národního programu a plemeno česká slepice zlatá kropenatá v něm již nefiguruje.

44. Z ustanovení § 14d odst. 2 písm. f) plemenářského zákona podle soudu vyplývá, že žalobce je přímo zasažen již vydaným Oznámením, jelikož domáhat se až následně přezkumu rozhodnutí o zrušení vlastníka genetického zdroje by bylo neúčelné, protože v tomto řízení správní orgán vychází ze skutkového a právního stavu daného Oznámením, tj. zrušení zařazení plemene do NP, a důvody vyřazení plemene jakožto určující rozhodnutí pro následné vyřazení chovatelů z NP se již v tomto řízení nezkoumají.

45. Soud nemůže přisvědčit názoru žalovaného, že se žalobce, popřípadě sdružení měli bránit již proti kvalifikované výzvě dle § 14f odst. 5 plemenářského zákona. Výzvou samotnou podle názoru soudu k zásahu do práv ještě nemůže dojít, protože se jí nerozhoduje o právech a povinnostech konečným meritorním rozhodnutím, tím je až posouzení, zdali metodika sdružením předložená byla předložena v „požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě“. Případné vady kvalifikované výzvy, spočívající například v nesplnění zákonných podmínek pro její vydání, je nutno namítat v rámci žaloby proti rozhodnutí, jímž správní orgán dospěl k závěru, že metodika předložená sdružením na základě kvalifikované výzvy nebyla předložena v požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě.

46. Žalobce je dotčen Oznámením i jako samotný člen ČSCH, vlastník genetického zdroje i jako garant Národního programu genetických zdrojů. Zásah do veřejných subjektivních práv žalobce spočívá nejen ve finančních příspěvcích, na které mají právo vlastníci genetického zdroje, za to že zabezpečují chov tohoto unikátního plemene tak, aby nedošlo k jeho genetické degradaci a proto musí dodržovat Metodikou dané chovatelské postupy ale chráněným zájmem, který je tímto rozhodnutím dotčen je především zájem na ochraně unikátního genetického zdroje, který je obdobný zájmu členů občanských sdružení (spolků) na ochraně přírody a krajiny v stavebních řízeních. I tam může být aktivně legitimovaný také člen takového sdružení, což odpovídá konstantní judikatuře správních soudů i Ústavního soudu.

47. K zásahu do hmotných práv žalobce třeba proto uvést, že v projednávané věci je relevantní hmotné právo na ochranu nenahraditelného genetického zdroje a jako takové je nepochybně součástí práva na příznivé životní prostředí dle čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

48. Smyslem a účelem právní úpravy účasti občanských sdružení (dnes spolků) podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ve stavebních řízeních bylo, aby kvalifikovaně mohly hájit dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 7 As 2/2011–52, č. 2393/2011 Sb. NSS). Zákonodárce se rozhodl novelou zákona o ochraně přírody a krajiny spolky ze správních řízení vyloučit, přičemž tato úprava obstála i před Ústavním soudem (nález ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17). Ústavní soud však současně potvrdil, že pokud se spolky cítí být na svých právech zkráceny, mohou žalovat dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Není pochyb, že tak tomu bude v případě, že jsou dotčena práva jejich členů (nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14), což bude typicky při místní zakotvenosti spolku, přičemž vliv může mít i šíře dopadů záměru (rozsudek ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015–295) či význam chráněných hodnot (rozsudek ze dne 16. 11. 2016, č. j. 1 As 182/2016–28). Ekologické spolky mohou napadnout správní rozhodnutí vydaná dle stavebního zákona žalobou u správního soudu, neboť tímto způsobem mohou bránit právo na příznivé životní prostředí zakotvené v čl. 35 Listiny (mj. ve smyslu ZOPK). Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že spolky mohou hájit zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny také šířeji. V rozsudku ze dne 5. 10. 2017, č. j. 7 As 303/2016–42, uvedl, že „taková ochrana může spočívat i v hájení jiných zájmů, je–li jejich spojitost se zájmy ochrany přírody a krajiny chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny zjevná“.

49. Možnost spolku bránit právo na příznivé životní prostředí není samozřejmě bezbřehá, ale je limitována rozsahem a předmětem své činnosti a vázána místní dotčeností. Nemusí jít pouze o vlastnické právo nebo jiná věcná práva člena spolku, připouští se i dotčení práva členů spolku na příznivé životní prostředí, jestliže má tvrzený zásah důsledky pro dosahování cílů, na něž se spolek zaměřuje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016–38). Z obsahu činnosti ČSCH i žalobce jakožto výkonného garanta je nepochybné, že jeho činností je ochrana a podpora chovatelů v daném případě unikátního genetického zdroje, což je zájem, který si zaslouží rovnocennou ochranu jako zájem na ochraně přírody a krajiny. Žalovaný nijak nezpochybnil žalobní tvrzení, že v případě dotčeného plemene jde o autochtonní plemeno, jehož zachování bylo účelem zařazení do NP. Dle wikipedie Česká slepice zlatě kropenatá je původní staré krajové plemeno, které je chováno na území Česka již po staletí. Ve své současné podobě byla vyšlechtěna na počátku 20. století ze zbytků původních českých selských slepic chovaných v obcích Komorovice a Dobronín. Jde ideální plemeno pro volný velký výběh, které se o sebe dokáže postarat téměř samo, dobře snáší, a navíc je otužilé a připravené do našich klimatických podmínek. Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (NPGZ) má totiž několik klíčových cílů z hlediska ústavního práva a ochrany zvířat. Je ním ochrana biodiverzity, jelikož program je zaměřen na ochranu genetické rozmanitosti zvířat, což je zásadní pro udržení ekologické rovnováhy a dlouhodobé udržitelnosti zemědělství. Dalším cílem je zajištění potravinové bezpečnosti, jímž je uchovávání genetických zdrojů zvířat, což je klíčové pro zajištění stabilní a bezpečné produkce potravin. To zahrnuje ochranu plemen, která mohou být odolnější vůči nemocem a klimatickým změnám mezi které patří, jak vyplývá z citovaných veřejných zdrojů i plemeno česká slepice zlatě kropenatá. Program je v souladu s národními zákony, jako je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, a mezinárodními smlouvami, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) a Nagojský protokol. Program podporuje výzkum a šlechtění zvířat, což přispívá k rozvoji nových metod konzervace a využívání genetických zdrojů. Ochrana genetických zdrojů zvířat má také ekonomický význam, protože přispívá k udržitelnosti zemědělských praktik a podporuje venkovské komunity. Shrnuto tento program tedy nejen chrání genetické zdroje zvířat, ale také přispívá k širším cílům udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.

50. Připouští–li citovaná judikatura, aby členové v řízení jednotně hájili svá dotčená práva prostřednictvím spolků, což jim nemůže být na újmu (body 21 a 22 nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14), vyplývá z toho podle názoru městského soudu implicitně i přístup opačný. Podle § 217 odst. 1 NOZ hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Spolek tedy zásadně sdružuje osoby, jejichž práva a zájmy jsou společné. Proto také byly dotčeny napadeným rozhodnutím se stejnými následky. Napadené rozhodnutí, byť jeho adresátem nebyl žalobce, ale spolek, jehož je žalobce členem, tedy nepochybně zkrátilo práva i žalobce samotného. Z těchto důvodů je proto soud toho názoru, že žalobce byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, a tudíž mu svědčí aktivní legitimace dle § 65 s. ř. s.

51. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobce je dána. Oznámení je rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.

52. Soud konstatuje, že v případě Oznámení ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113, se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., a to z následujících důvodů:

53. Podle § 14f odst. 5 plemenářského zákona. „Ministerstvo vyzve sdružení ke změně Metodiky v případě změn právních předpisů, smluv vyplývajících z plnění mezinárodních závazků, Národního programu nebo na základě výsledků hodnocení Národního programu provedeného podle odstavce 2 písm. e) nebo na základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e). Sdružení do 30 dnů ode dne doručení výzvy ke změně Metodiky, nestanoví–li ministerstvo lhůtu delší, předloží ministerstvu návrh změn Metodiky. Nepředloží–li sdružení návrh změny Metodiky v požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě, pozbývá rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemene zvířete do Národního programu vydané podle § 14a odst. 4 platnosti, a to dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu na změnu Metodiky. O změnu Metodiky může sdružení požádat i z jiného důvodu než z důvodů uvedených ve větě první. Pro řízení o návrhu změny Metodiky platí § 14a obdobně. Bude–li návrhu vyhověno, ministerstvo vydá podle § 14a odst. 4 nové rozhodnutí, jehož přílohou bude nové znění Metodiky“.

54. Příslušné ustanovení popisuje zákonné povinnosti sdružení, a jakožto člena sdružení i vlastníka genetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu; tyto povinnosti navazují na další uvedené v § 14f odst. 1 až 4 plemenářského zákona.

55. Z citovaného ustanovení § 14f odst. 5 plemenářského zákona vyplývá, že vydání Oznámení ze dne 25. 9. 2024, č.j. MZE–59204/2024–13113, předcházelo rozhodování správního orgánu o naplnění podmínek § 14f odst. 5 plemenářského zákona, tj, zdali došlo k předložení návrhu změny Metodiky v stanovené lhůtě a požadovaném rozsahu. Je nepochybné, že to byl žalovaný, který naplnění těchto podmínek posuzoval, a to na základě zákonem stanovených podmínek, které byl povinen zjistit a vyhodnotit, nejednalo se tedy jak tvrdí žalovaný ve vyjádření k žalobě o typické rozhodnutí ex lege. Vydání Oznámení předcházel zákonem předpokládaný procesní postup, kdy žalovaný nejprve vydal kvalifikovanou výzvu (ze dne 4.7.2024), jíž ČSCH vyzval k předložení změny Metodiky, přičemž změna měla být požadovaná „základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e).“ Vydání výzvy samotné muselo také předcházet hodnocení výsledků Národního programu. To znamená, že závěru žalovaného uvedeného v Oznámení předcházelo dvoustupňové zjišťování skutkových okolností a vyhodnocování podkladů zakončené posouzením, zdali změna Metodiky předložená ČSCH, pokud jde o obsah vyhovovala zákonným požadavkům.

56. Rozhodnutí přitom nepochybně zasahuje do práv nejen ČSCH ale i žalobce jakožto vlastníka genetického zdroje zvířat a účastníka Národního programu, evidenční číslo v rámci Národního programu: CZK 02622, a to na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 29.7.2022, č.j. MZE–42923/2022–13113 a současně jako výkonného garanta genetických zdrojů České slepice zlaté kropenaté v Radě genetických zdrojů zvířat v souladu s ustanovením Národního programu na období 2023–2027, jímž byl žalobce jmenován na základě nominace ČSCH dne 17.4.2023, č.j. Ř/500/2023.

57. Je třeba pamatovat, že § 65 odst. 1 s. ř. s. upravuje pojem rozhodnutí pro účely s. ř. s. autonomně, tedy nezávisle na vymezení pojmu rozhodnutí v jiných právních předpisech [např. v § 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“)]. Podle 65 odst. 1 s. ř. s. tedy může být žalován i akt, který nesplňuje definici v § 9 správního řádu, například proto, že jeho vydání nepředcházel formalizovaný postup. Autonomnost pojetí rozhodnutí v s.ř.s. opakovaně zdůrazňuje i judikatura (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 270/2015–48 z 18. 7. 2017).

58. Pojetí rozhodnutí ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. je pojetím materiálně formálním. Prvotním hlediskem je to, zda určitý úkon splňuje materiální znaky rozhodnutí, tedy zda se chová jako rozhodnutí. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Aps 3/2008–98 z 16. 11. 2020 musí mít takový úkon obecně povahu individuálního správního aktu (a to bez označení tohoto úkonu), správní orgán definovaný v § 4 odst. 1 s. ř. s. jím rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a rozhodování se odehrává v oblasti veřejné správy (k druhé podmínce srov. též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 25/2002–42 z 23. 3. 2005). Nastíněná materiální kritéria jsou dle názoru soudu v nyní projednávané věci splněna.

59. Jakkoliv dominuje materiální posouzení rozhodnutí, judikatura zohledňuje i jeho určité formální aspekty (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 79/2016–41 z 10. 7. 2018, bod 78). Požadavek na alespoň minimální formální náležitosti při kvalifikaci určitého úkonu jako rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. má logiku, neboť v opačném případě by došlo k absolutnímu vyčerpání případů, které by jinak spadaly pod § 82 a násl. s. ř. s. Tyto požadavky zahrnují předepsanou, právem vyžadovanou formalizovanou podoba úkonu, která obvykle sestává z výroku a odůvodnění. I tento požadavek je v nyní projednávané věci splněn. Oznámení je nadepsáno jako „Oznámení o pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení plemene Česká slepice zlatá kropenatá do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“. V „odůvodnění“ je uvedeno, že bylo rozhodováno podle § 14f odst. 5 plemenářského zákona, popis procesních úkonů i hodnocení nedostatků Metodiky, což vedlo k závěru, že návrh Metodiky nebyl předložen včas.

60. Dále by měl zákon stanovit alespoň určitou proceduru (formalizovaný postup) vedoucí k vydání rozhodnutí. V tomto ohledu judikatura dovodila, že postačí například aplikace základních zásad činnosti správních orgánů dle § 2–8 správního řádu (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 79/2016–41 z 10. 7. 2018). Použití správního řádu není žádným z ustanovení plemenářského zákona vyloučeno, naopak řada ustanovení na jeho aplikaci přímo odkazuje, např. § 3,5 a 6.

61. Rovněž byl splněn požadavek na oznámení rozhodnutí účastníkům řízení. Na Oznámení není sice uvedeno, komu bylo doručeno ale z informace uvedené na první straně „dle rozdělovníku“ je zřejmé, že bylo některým účastníkům doručováno. Ze správního spisu (zaznamenaném na CD nosiči není dohledatelné, komu bylo oznámení doručováno, nicméně vzhledem k tomu že obsahem správního spisu jsou stížnosti ČSCH i žalobce ze dne 1.10.2024 podané proti Oznámení je nepochybné, že se dostalo Oznámení do jejich dispozice.

62. Posledním s judikaturou dovozených požadavků co do formálních náležitostí rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. je vedení správního spisu či alespoň nějaké dokumentace. Tento požadavek je rovněž splněn, neboť soudu byla k jeho žádosti dokumentace žalovaným zaslána, byť v ní chybí minimálně údaje o doručení oznámení.

63. Nad rámec výše uvedeného soud dále konstatuje, že je splněno i pomocné kritérium vymezené judikaturou, a totiž hledisko efektivity ochrany (k tomu srov. rozšířený senát Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 270/2015–48 z 18. 7. 2017). Posouzení, zda jde o rozhodnutí či jiný úkon (zásah), není samoúčelné, ale mělo by poskytnout žalobci skutečně efektivní ochranu jeho práv. Právě řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nejlépe respektuje systémové principy, na nichž je správní soudnictví v České republice založeno, a tento žalobní typ je hlavním řízením před správními soudy; poskytování ochrany proti úkonům správních orgánů v tomto řízení je tedy pravidlem. Další dva typy žalob (zásahová a nečinnostní) tvoří doplňkovou možnost ochrany tam, kde § 65 s. ř. s. nelze aplikovat. Jinými slovy tento žalobní typ má přednost před žalobcem zvolenou zásahovou žalobou dle § 82 s. ř. s. a žalobce nemůže volit, kterou z těchto žalob bude považovat za vhodnější (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Aps 3/2004–42, č. 720/2005 Sb. NSS, z 4. 8. 2005).

64. Napadené Oznámení tak je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Jelikož plemenářský zákon nezmiňuje proti tomuto aktu odvolání ani jiný řádný opravný prostředek, žalobce neměl k dispozici jiný způsob ochrany svých veřejných subjektivních práv než podat proti němu správní žalobu.

65. Žaloba byla podána zjevně včas, tj. ve dvouměsíční lhůtě dle § 72 odst. 1 s.ř.s., neboť byla doručena soudu dne 25.11.2024 a Oznámení vydané dne 25.9.2024 se dostalo do dispozice žalobce dle jeho tvrzení dne 26.9.2024. Posouzení žalobních bodů 66. Městský soud nejprve v logice žalobních námitek posoudil námitku nepřezkoumatelnosti žalovaného rozhodnutí pro nedostatek důvodů a nedostatek skutkových podkladů pro rozhodnutí.

67. Judikatura správních soudů setrvale vykládá, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být však vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–76). Nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů se předně myslí nedostatek důvodů skutkových. To znamená, že se správní orgány v řízení nezabývaly všemi skutečnostmi rozhodnými pro vydání rozhodnutí (srov. rozsudek NSS 2 Ads 58/2003–75). O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů jde tehdy, pokud se správní orgán určitou pro posouzení věci významnou skutečností vůbec v rozhodnutí nezabýval. Jde nejen o případ, kdy se k ní správní orgán vůbec nevyjádřil v napadeném rozhodnutí a ani k ní nečinil v průběhu řízení žádné dokazování (neshromáždil podklady), ale též o případ, kdy správní orgán sice shromáždil podklady rozhodnutí vypovídající o rozhodné skutkové otázce, ovšem nijak tyto podklady nezhodnotil a neučinil z nich ve vztahu k této otázce žádný skutkový závěr.

68. Z § 68 odst. 3 správního řádu plyne, že odůvodnění rozhodnutí musí obsahovat zejména úvahy, jimiž se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí (důkazů) a při výkladu právních předpisů, a dále informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřeními k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné tehdy, není–li zřejmé, z jakých skutkových závěrů žalovaný vycházel, z jakých podkladů rozhodnutí tyto skutkové závěry učinil a jakými úvahami se řídil při hodnocení podkladů (rozsudek NSS 6 Ads 87/2006–36). Z tohoto hlediska působí nepřezkoumatelnost rozhodnutí, pakliže správní orgán v rozhodnutí neuvede podklady rozhodnutí, z nichž dovodil skutkové závěry (rozsudek NSS 4 Azs 55/2003–51), nebo jestliže nevypořádal rozpory mezi shromážděnými podklady, tedy nevysvětlil, proč upřednostnil podklady svědčící o určitém skutkovém závěru na úkor podkladů svědčících o odlišném skutkovém závěru (rozsudek NSS 5 A 48/2001–47).

69. Nepřezkoumatelnost zakládají též nedostatky spočívající v tom, že není zřejmé, jakou právní normu (popř. jaký právní předpis a v jakém časovém znění) správní orgán na věc aplikoval, jak tuto právní normu vyložil a z jakých důvodů má za to, že s ohledem na skutkové okolnosti daného případu na něj lze tuto normu aplikovat.

70. Pokud jde o další náležitost odůvodnění rozhodnutí, tj. informace o tom, jak správní orgán posoudil námitky, vyjádření a návrhy účastníků, judikatura netrvá na tom, aby v odůvodnění rozhodnutí byla obsažena samostatná pasáž, která by se jimi zabývala. Za postačující se považuje, je–li z odůvodnění rozhodnutí jako celku zřejmé, jaký má správní orgán náhled na ty aspekty dané věci, na které poukázali ve svých podáních účastníci, tedy proč považuje jejich námitky za liché, mylné a provedenými důkazy vyvrácené (rozsudky NSS 7 Afs 1/2010–53, 9 As 66/2009–46 nebo 9 As 71/2008–109). Návrh účastníka, s nímž je třeba se vždy vypořádat, je návrh na provedení důkazu. Pakliže správní orgán navržený důkaz neprovede, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést důvod, pro který důkaznímu návrhu nevyhověl. V opačném případě jde o tzv. opomenutý důkaz, jenž zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí (srov. rozsudek NSS 4 As 21/2007–80).

71. Nedostatky odůvodnění rozhodnutí, které způsobují jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, nelze zhojit uvedením chybějících náležitostí odůvodnění ve vyjádření k žalobě. Soud vychází výlučně z odůvodnění rozhodnutí, které přezkoumává (rozsudky NSS 3 As 51/2003–58 a 8 Afs 66/2008–71). Úvahy správního orgánu chybějící v odůvodnění rozhodnutí nemůže soud za správní orgán dovozovat ani z obsahu správního spisu (rozsudek NSS 7 Afs 1/2010–53).

72. Z těchto judikaturních závěrů vycházel soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů.

73. Aby soud mohl přezkoumat jednotlivé žalobní námitky musí se zaměřit na obsah odůvodnění Oznámení. Na tomto místě však soud naráží na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pro níž je žaloba důvodná. Ačkoliv žalobce nenamítal výslovně nepřezkoumatelnost (namítal nedostatek důvodů rozhodnutí) a soud k ní nemůže obecně bez dalšího přihlédnout z úřední povinnosti, může tak soud učinit, jestliže nepřezkoumatelnost brání přezkumu žalobních bodů (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009–84, č. 2288/2011 Sb. NSS, podle něhož je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti i k vadám uvedeným v § 76 odst. 1 s. ř. s., jestliže brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů). V tomto případě není možné z napadeného rozhodnutí seznat důvody, proč byly naplněny podmínky pro vydání kvalifikované výzvy a proč návrh sdružení na změnu Metodiky nebyl „v požadovaném rozsahu“.

74. Z vyjádření žalovaného k žalobě vyplývá, že žalovaný se k těmto důvodům vyjadřuje a toto vyjádření dosahuje délky 7 stran textu. Oproti tomu samotné odůvodnění napadeného rozhodnutí neříká explicitně téměř nic a celé zní takto: 75. „Výzva byla sdružení zaslána na základě výsledků hodnocení plemene česká slepice zlatá kropenatá podle § 14f odst. 4 písm. e) plemenářského zákona. Z výsledků hodnocení vyplývá, že dochází k závažným změnám u plemene česká slepice zlatá kropenatá na úrovni sledovaných užitkových parametrů a genetické diverzity. Naopak řada důležitých užitkových parametrů sledována není. Důležitým parametrem genetického zdroje je charakteristika plemene a chovné cíle. Tyto parametry by měly odpovídat původní schválené a dosud platné Metodice, jakož i standardu plemene přiloženému k rozhodnutí ministerstva č. j. 36933/2017–MZE–17253 ze dne 12. 9. 2017. Stávající platná Metodika přitom neobsahuje dostatečné postupy pro zamezení nežádoucím změnám plemene a taktéž není vědomě respektován ani požadavek na zachování diverzity. Právě proto ministerstvo požadovalo její úpravu, která by zajistila potřebná opatření k zachování plemene a jeho vlastností vyžadovaných původní Metodikou a standardem, s nimiž bylo plemeno zařazeno do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (dále jen „Národní program“). Proběhla řada pracovních jednání mezi ministerstvem, určenou osobou a sdružením, jejichž cílem bylo upravit Metodiku tak, aby byly naplněny postupy a organizační opatření k zajištění uchování, ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířat stanovené v plemenářském zákoně a příslušných prováděcích právních předpisech. Během těchto jednání byla nalezena shoda na potřebě upravit Metodiku, proto ministerstvo vydalo výzvu dle plemenářského zákona, jejíž součástí bylo mimo jiné i poučení o důsledcích jejího nesplnění, které vyplývají z § 14f odst. 5 plemenářského zákona: „Nepředloží–li sdružení návrh změny Metodiky v požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě, pozbývá rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemene zvířete do Národního programu vydané podle § 14a odst. 4 platnosti, a to dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu na změnu Metodiky.“ Sdružení sice ve stanovené lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy předložilo návrh dílčích úprav Metodiky, avšak tento návrh nereflektuje požadavky ministerstva a určené osoby. Ministerstvo proto konstatuje, že sdružení nesplnilo svoji povinnost předložit ministerstvu návrh změn Metodiky v požadovaném rozsahu. Mezi nejpodstatnější nedostatky předloženého návrhu Metodiky patří zejména z hlediska Národního programu nepřijatelná pasáž o mimořádném zařazení zvířat do Národního programu se znalostí původů pouze v rodičovské generaci, přestože §18 odst. 6 písm. g) vyhlášky č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, uvádí, že „Potvrzení o původu plemenné drůbeže“ obsahuje původ ze strany otce do 3 generací předků, ze strany matky do 2 generací po linii otců. Nadále je nedostatečné sledování užitkových vlastností pouze v prvním užitkovém roce zvířat (prvním snáškovém cyklu), zařazování zvířat mezi genetické zdroje zejména na základě exteriéru (tedy subjektivního hodnocení) bez znalosti vlastní užitkovosti (např. hmotnosti a dalších užitkových znaků) nebo užitkovosti matek a otců, bez sledování parametrů odpovídajících standardu plemene a Metodice. Za nepřijatelně rizikovou považuje ministerstvo také podmínku povinné účasti zvířat na Svodu českých slepic bez ohledu na vyspělost a proočkovanost zvířat a nákazovou situaci. S ohledem na výše uvedené tímto ministerstvo oznamuje, že na základě ustanovení § 14f odst. 5 plemenářského zákona došlo k pozbytí platnosti rozhodnutí Ministerstva zemědělství č. j. 36933/2017–MZE–17253 ze dne 12. 9. 2017 ex lege, a to dnem 4. 8. 2024.“ 76. Oproti v řízení před soudem zaslanému vyjádření k žalobě je odůvodnění Oznámení nadmíru skromné. Obecně musí odůvodnění správního rozhodnutí obsahovat skutková zjištění, hodnocení důkazů i právní závěry z nich vyplývající (kromě výše uvedené judikatury také např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003–75, či ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006–63). Odůvodnění napadeného rozhodnutí však těmto požadavkům neodpovídá.

77. Odůvodnění správního rozhodnutí obsahuje pouze to, že Výzva byla vydána, neboť z výsledků hodnocení vyplývá, že dochází k závažným změnám u plemene česká slepice zlatá kropenatá na úrovni sledovaných užitkových parametrů a genetické diverzity. Naopak řada důležitých užitkových parametrů sledována není. Konkrétně k těmto výsledkům není uvedeno kromě obecných odkazů na právní úpravu nic jiného, přitom žalobce zpochybňuje právě výsledky hodnocení, neboť nejenže tvrdí, že rozhodně k žádným závažným změnám nedocházelo ale poukazuje, že z dokumentů založených v správním spise vyplývá opak (srov. Výroční zpráva za rok 2023 Národního programu ze dne 30.3.2024) proto nebyl ani důvod vydávat kvalifikovanou Výzvu.

78. V Oznámení je také zmíněno, že proběhla řada jednání, které byly zakončené dosažením shody o potřebě upravit Metodiku, pročež žalovaný kvalifikovanou Výzvu vydal. Obsah těchto jednání a otázky, v kterých mělo být dosaženo shody v rozhodnutí také není nijak nespecifikován.

79. Soud nemohl přezkoumat ani závěr žalovaného, že sdružením navrhovaná změna Metodiky „nereflektuje požadavky ministerstva a určené osoby“ a že „sdružení nesplnilo svoji povinnost předložit ministerstvu návrh změn Metodiky v požadovaném rozsahu“.

80. Nedostatky navrhovaných změn Metodiky žalovaný zmiňuje pouze příkladmo ale ani tyto žalovaným uvedené dílčí nedostatky k žalobním námitkám pro úspornost odůvodnění nelze přezkoumat. Jde o „z hlediska Národního programu nepřijatelná pasáž o mimořádném zařazení zvířat do Národního programu se znalostí původů pouze v rodičovské generaci, přestože §18 odst. 6 písm. g) vyhlášky č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, uvádí, že „Potvrzení o původu plemenné drůbeže“ obsahuje původ ze strany otce do 3 generací předků, ze strany matky do 2 generací po linii otců. Nadále je nedostatečné sledování užitkových vlastností pouze v prvním užitkovém roce zvířat (prvním snáškovém cyklu), zařazování zvířat mezi genetické zdroje zejména na základě exteriéru (tedy subjektivního hodnocení) bez znalosti vlastní užitkovosti (např. hmotnosti a dalších užitkových znaků) nebo užitkovosti matek a otců, bez sledování parametrů odpovídajících standardu plemene a Metodice. Za nepřijatelně rizikovou považuje ministerstvo také podmínku povinné účasti zvířat na Svodu českých slepic bez ohledu na vyspělost a proočkovanost zvířat a nákazovou situaci“. Žalobce tyto jednotlivé nedostatky konkrétně s odkazem na důkazy a relevantní právní úpravu zpochybnil.

81. Nedostatky v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí jsou sice částečně napraveny ve vyjádření k žalobě, nicméně obsah vyjádření k žalobě nemůže suplovat vlastní odůvodnění napadeného rozhodnutí a napravovat jeho vady. Řádné odůvodnění správního rozhodnutí mj. poskytuje žalobci možnost napadnout toto rozhodnutí a řádně se bránit proti jeho důvodům. To však není možné, pokud se důvody nenachází v rozhodnutí samotném, ale až ve vyjádření k žalobě. Podle konstantní judikatury správních soudů nedostatky odůvodnění správního rozhodnutí nelze zhojit ve vyjádření k žalobě (rozsudek NSS ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008–109; obdobně také rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002–25, č. 73/2004 Sb. NSS).

82. Jedním z důvodů nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí může být i nedostatek důvodů rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Jak soud právě vysvětlil, napadené rozhodnutí trpí absencí těchto důvodů. Tato skutečnost je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí pro vady správního řízení. Nedostatek odůvodnění zapříčiňuje i vadu řízení spočívající v nedostatku skutkových podkladů. V žalobou napadeném rozhodnutí není uveden odkaz na konkrétní podklady a důkazy na základě , kterých dospěl žalovaný k závěru, že dochází k závažným změnám u plemene česká slepice zlatá kropenatá na úrovni sledovaných užitkových parametrů a genetické diverzity a na rovněž na základě jakých skutkových zjištění dospěl k závěru, že návrh změn Metodiky nebyl předložen v požadovaném rozsahu a je nedostatečný a nevyhovující až natolik, že se o návrh ve smyslu § 14f odst. 5 plemenářského zákona nejedná a proto mohla nastat situace předvídaná ustanovením § 14f odst. 5 věty třetí plemenářského zákona, jímž je pozbytí platnosti rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemene zvířete do Národního programu vydaného podle § 14a odst. 4 plemenářského zákona. Soud připomíná, že žalovaný postupuje podle správního řádu, jelikož jeho použití není plemenářským zákonem vyloučeno.

83. Správní soudnictví obecně neslouží k tomu, aby se samotné rozhodování o právech a povinnostech subjektů přesouvalo o úroveň „výš“, tedy od správních orgánů k soudům, neboť v souladu s kasačním principem ovládajícím správní soudnictví se jedná o přezkum již řádně odůvodněných rozhodnutí správních orgánů.

84. Žalobní námitce uvedené v prvním žalobním bodě (v čl. II žaloby) v němž žalobce namítal, že žalovaný si nesprávně vyložil ustanovení § 14f odst. 5 větu třetí plemenářského zákona, soud nepřisvědčil. Žalobce argumentoval, že ustanovení předpokládá splnění obou podmínek kumulativně, tj. nepředložení Metodiky v požadovaném rozsahu a nepředložení včas. Žalovaný však v Oznámení tvrdil, že metodika byla předložena včas, byť ne dle názoru žalovaného v požadovaném rozsahu. Žalobce se ve svém výkladu uvedeného ustanovení mýlí; právě proto, že obě podmínky musí být splněny kumulativně nesplněním, byť jedné z nich je splněna podle tohoto ustanovení platí, že Metodika předložena nebyla. Jak bylo však výše uvedeno, skutečnost, že Metodika nebyla předložena v požadovaném rozsahu (tedy splnění jedné z podmínek ustanovení § 14f odst. 5 větu třetí plemenářského zákona) není v rozhodnutí dostatečně odůvodněna a skutkově podložena.

VI. Závěr a náklady řízení

85. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí v plném rozsahu vyhověl. Žalobce vznesl v žalobě řadu skutkových a právních námitek, které pro nedostatek důvodů rozhodnutí a absenci popisu skutkových zjištění včetně odkazů na příslušné podklady soud nemohl přezkoumat, a proto rozhodnutí zrušil pro vady řízení dle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s.

86. V dalším řízení, pokud žalovaný nadále bude trvat na svém závěru, že z výsledků hodnocení vyplývá, že dochází k závažným změnám u plemene česká slepice zlatá kropenatá, je potřebné, aby konkretizoval průběh zjišťování těchto výsledků popis jejich hodnocení, které skutečnosti z nej konkrétně vyplývají (specifikoval konkrétní dokumenty, o které toto zjištění opírá) a dal sdružení právo se k těmto zjištěním vyjádřit. Je také potřebné odůvodnit proč, naplňuje dané zjištění takovou míru změn, že se jedná o změny závažné, z kterých konkrétních parametrů takové zjištění vyplývá. Každá fáze procesního postupu musí být v provedena v souladu se zákonem, náležitě odůvodněna a podložena dostatečnými skutkovými zjištěními, posléze až v případě nutnosti vydání kvalifikované výzvy žalovaný důsledně posoudí ČSCH navrhovanou změnu Metodiky; dospěje–li opětovně k závěru, že návrh změn Metodiky je natolik nevyhovující, že se jedná ve své podstatě o nepředložení Metodiky ve smyslu § 14f odst. 5 plemenářského zákona v stanovené lhůtě, musí být tento závěr dostatečně právně a skutkově odůvodněn.

87. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 4000 Kč (3000 Kč za žalobu a 1000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku) a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za pět úkonů právní služby ve výši 4.620 Kč za jeden úkon (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu) a paušální náhradou nákladů advokáta za úkon ve výši 450 Kč podle ustanovení § 13 advokátního tarifu (převzetí zastoupení 2.4.2025, úprava žaloby 16.4.2025, účast u jednání 17.4.2025, vyjádření ve věci samé 2.5.2025 a účast u jednání 6.5.2025). Odměna právního zastoupení tak činí 25 350 Kč. Advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka náhrady se tak zvyšuje o tuto daň (5 324 Kč). Náhrada nákladů za právní zastoupení včetně DPH činí 30 674 Kč. Včetně zaplaceného soudního poplatku městský soud žalobci přiznal výrokem II. náhradu nákladů ve výši 34 674 Kč (4.000 + 30 674 Kč) a k její výplatě stanovil žalovanému přiměřenou lhůtu, v které je žalovaný povinen nahradit je žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce IV. Průběh řízení po změně zásahové žaloby na žalobu proti rozhodnutí. V. Posouzení věci městským soudem Aktivní legitimace žalobce Oznámení je rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Posouzení žalobních bodů VI. Závěr a náklady řízení