10 A 143/2018 - 28

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci navrhovatele: STAROSTOVÉ PRO PRAHU zastoupen J. Z., volební zmocněnkyní, bytem M. p. B. proti odpůrcům: I. Úřad městské části Praha 1 sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1, II. ANO 2011 zastoupen M. H., volebním zmocněncem, bytem P., III. Česká pirátská strana zastoupen O. P., volebním zmocněncem, bytem P., IV. Česká strana sociálně demokratická zastoupen V. B., volební zmocněnkyní, bytem P., V. Občanská demokratická strana zastoupen B. A., volebním zmocněncem, bytem P., VI. PRAHA 1 SOBĚ zastoupen Z. Č., volební zmocněnkyní, bytem P., VII. Starostové a nezávislí, KDU-ČSL, Iniciativa občanů – MY, CO TADY ŽIJEME s podporou LES zastoupen M. M., volební zmocněnkyní, bytem P., VIII. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) zastoupen T. D., volebním zmocněncem, bytem K. – S., IX. TOP 09 zastoupen S. Š., volební zmocněnkyní, bytem P., X. ZELENÁ PRO JEDNIČKU zastoupen F. P., volebním zmocněncem, bytem P. v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva městské části Praha 1 ve volbách konaných ve dnech 5. 10. a 6. 10. 2018, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 19. 10. 2018 domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva městské části Praha 1 ve dnech 5. - 6. 10. 2018 (dále jen „volby“), neboť podle jeho tvrzení došlo v několika volebních okrscích k porušením zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“).

2. Navrhovatel je volební stranou, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volbách. Podle oficiálních výsledků navrhovatel získal 4 282 absolutních hlasů, což tvořilo celkem 1,96 % všech platných hlasů odevzdaných ve volbách. V souladu s ustanovením § 45 odst. 1 volebního zákona tak navrhovatel ve volbách nezískal žádný mandát.

3. Navrhovatel shledává porušení ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona, neboť podle prohlášení členky okrskové volební komise volebního okrsku č. 1012, M. Š., do volební místnosti opakovaně vstupovaly osoby, které působily dojmem kontrolorů volební komise. Osoby byly oděny do žlutých triček s nápisem "PRAHA SOBĚ", což je subjekt, který se ve volbách účastnil jako volební strana PRAHA 1 SOBĚ. Opakované vstupy těchto osob do volební místnosti v člence vyvolávaly pocity nervozity a strachu, což podle navrhovatele mohlo odrazovat potenciální voliče. Dále je v prohlášení členky okrskové volební komise volebního okrsku č. 1020, B. A., uvedeno, že do jejich volebního okrsku též vstupovaly osoby se stejnými tričky a výslovně hlasitě oznamovaly přítomným, že jsou kontrola volební strany Praha sobě. Členka komise tvrdí, že jejich přítomnost byla nepříjemná. Osoby jí připadaly jako lidové komise. Podle navrhovatele tak došlo k flagrantnímu porušení uvedeného ustanovení, neboť přítomností zmíněných osob opakovaně docházelo k hrubému ovlivnění hlasování, a to přímo ve volební místnosti.

4. Dále navrhovatel uvádí v souladu s prohlášením členky okrskové volební komise volebního okrsku č. 1006, R. B., že na návrh jiné členky okrskové volební komise byla volební schránka přelepena, kromě oficiální pečetě s trikolorou, ještě samolepkami modré barvy, které tato členka komise donesla. Navrhovatel tuto skutečnost považuje za vysoce podezřelou, protože šlo o nestandardní manipulaci s volební schránkou.

5. Navrhovatel uvádí další případ, kdy došlo k manipulaci s volební schránkou. Místopředsedkyně okrskové volební komise č. 1015, V. K., ve svém prohlášení tvrdí, že v podvečerních hodinách prvního dne voleb vstoupili do místnosti žena a muž, který začal nejprve vizuálně posléze i fyzicky kontrolovat volební schránku. Podle prohlášení se jednalo o kandidáta České pirátské strany, pana Mgr. D. B. Ten okrskové volební komisi sdělil, je občan Prahy 1 a kandidát za politickou stranu a dohlíží na řádné konání voleb, neboť podle něj jedna z volebních schránek v tomto volebním okrsku byla nesprávně označena a mohlo by dojít k manipulaci s volebními hlasovacími lístky. Po výzvě místopředsedkyně a předsedy okrskové volební komise opustili žena i muž volební místnost. Podle prohlášení místopředsedkyně okrskové volební komise byla volební schránka řádně zapečetěna a označena.

6. Dalším důvodem, podle navrhovatele zásadním, pro podání návrhu, je porušení ustanovení § 40 odst. 5 a § 41 odst. 3 volebního zákona. Navrhovatel tvrdí, že docházelo k nedodržení procedury sčítání odevzdaných hlasů. Byly duplicitně započítány hlasy kandidáta i volební strany, jestliže byla zaškrtnuta celá strana a k tomu ještě jednotliví kandidáti z téže strany. Dalším příkladem je započtení plného počtů hlasů volební straně v případě, že byla zaškrtnuta právě celá strana a k tomu další kandidáti z jiných stran. Navrhovatel poukazuje na prohlášení členky okrskové volební komise č. 1012, M. Š. Ta uvádí, že po uzavření volební místnosti byly na pokyn předsedy okrskové volební komise tříděny hlasovací lístky podle křížků odevzdaných pro stranu (velké křížky) a odevzdaných pro jednotlivce (malé křížky). Hlasovací lístky však byly roztříděny špatně, a tak se muselo třídit opětovně. Členka v prohlášení dále uvádí, že měla strach, aby bylo všechno řádně sečteno, neboť v okrskové volební komisi chyběl jeden člen do plného počtu a dále byl přítomen jako člen okrskové volební komise senior, který pletl součty a počty malých a velkých křížků. Na některých volebních arších se okrsková volební komise měla problém dopočítat k výsledku. Jelikož sčítání probíhalo v daném volebním okrsku zhruba do ranních hodin následujícího dne, se členka okrskové volební komise domnívá, že ve volebním okrsku č. 1012 mohlo dojít ke značné chybovosti. K problémům docházelo všech okrskových volebních komisí, proto žádá, aby došlo k přepočítání hlasů všech volebních okrsků v městské části Praha 1. Členka okrskové volební komise č. 1020, B. A., též uvádí, že hlasy opakovaně přepočítávali, přičemž nabyla dojmu, že vznikly početní chyby.

7. Navrhovatel je přesvědčen o chybovosti ve více okrskových volebních okrscích. Jako příklad uvádí, že ke zvolení Mgr. P. K., kandidáta volební strany ZELENÁ PRO JEDNIČKU, rozhodlo pouhých 425 hlasů, což je, za předpokladu udělení maximálního počtu hlasů volební straně, pouhých 17 voličů. Z těchto důvodů navrhovatel žádá přepočet všech hlasů odevzdaných ve volebních okrscích v městské části Praha 1.

8. Navrhovatel svůj návrh dále opírá o skutečnost, že existuje závažné podezření o účelovém přihlašování trvalého pobytu v městské části Praha 1 v období těsně před volbami. Navrhovatel z oficiálně veřejně přístupných statistických údajů zjistil následující počty obyvatel, včetně dětí a cizinců, přihlášených k trvalému pobytu v městské části Praha 1 : - rok 2012 – 29 915 obyvatel - rok 2013 – 29 223 obyvatel - rok 2014 – 29 586 obyvatel - rok 2015 – 29 624 obyvatel - rok 2016 – 29 587 obyvatel - rok 2017 – 29 422 obyvatel 9. Navrhovatel shledává zásadní rozpor s uvedeným setrvalým vývojem počtu obyvatel, kdy odchylka je po dobu předchozích let minimální. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že v období od 1. 1. 2018 – 15. 10. 2018 se k trvalému pobytu v městské části Praha 1 přihlásilo 1 202 dospělých obyvatel – voličů. Navrhovatel upozorňuje, že v roce 2018 ani v předchozích letech nedošlo k rozšíření bytového fondu na území městské části Praha 1. Je nemyslitelné, aby se 1 202 dospělých osob skutečně přihlásilo za faktickým účelem pobytu. Navrhovatel je přesvědčen, že většina těchto osob se přihlásila účelově a organizovaně, aby mohla jít volit, a to konkrétní kandidátku volební strany.

10. Podle navrhovatele jeho závěr o účelovosti přihlášení trvalého pobytu podporuje i skutečnost, že v některých volebních okrscích došlo k výkyvům volebního výsledku volební strany PRAHA 1 SOBĚ, která získala na celém území městské části Praha 1 celkem 21,26 %, avšak ve volebním okrsku č. 1001 získala 26,5 %, ve volebním okrsku č. 1009 získala 26 % a ve volebním okrsku č. 1010 získala 25,4 %.

11. Navrhovatel v doplnění k návrhu zmiňuje níže uvedenou statistku, ze které lze vyčíst, kolik osob se přihlásilo v roce 2018 k trvalému pobytu za jednotlivé měsíce. - 1/2018 – 153 obyvatel - 2/2018 – 109 obyvatel - 3/2018 – 115 obyvatel - 4/2018 – 131 obyvatel - 5/2018 – 111 obyvatel - 6/2018 – 105 obyvatel - 7/2018 – 149 obyvatel - 8/2018 – 129 obyvatel - 9/2018 – 108 obyvatel - k 15. 10. 2018 – 92 obyvatel 12. Navrhovatel z výše uvedeného dovozuje účelový nárůst počtu voličů, který je nutno dát do souvislosti s volebním výsledkem volební strany PRAHA 1 SOBĚ. Navrhovatel požaduje jako důkaz provést výslech nově přihlášených osob, případně jejich reprezentativního vzorku, a zjistit skutečný počet osob přihlášených k trvalému pobytu v období 1. 1. 2018 – 15. 10. 2018. To vše za účelem zjištění skutečné motivace přihlášení trvalého pobytu.

13. Navrhovatel je přesvědčen, že předložil důkazy, které potvrzují porušení několika ustanovení volebního zákona, což mělo za následek hrubé ovlivnění výsledků hlasování a výsledků voleb, a proto navrhuje, aby Městský soud v Praze nařídil opakované sčítání hlasů ve volebních okrscích č. 1012 a 1020 nebo aby nařídil opakované sčítání hlasů ve všech volebních okrscích a dále aby určil, že volby jsou neplatné.

14. Soud zaslal návrh k vyjádření Úřadu městské části Praha 1 jako příslušnému orgánu podle § 6 volebního zákona a dále kandidujícím volebním stranám, resp. jejím zmocněncům dle ustanovení § 22 odst. 4 volebního zákona, jako dalším účastníkům řízení ve smyslu § 90 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

15. Odpůrce I ve vyjádření k návrhu na neplatnost voleb uvedl následující skutečnosti.

16. Úřad městské části Praha 1 neobdržel v době voleb žádnou stížnost či podnět o narušení pořádku ve volebních místnostech č. 1012 a 1020. Dále odpůrce I uvádí, že ohledně přelepení volebních schránek dalšími přelepkami, kromě oficiální s trikolorou, informoval všechny okrskové volební komise, že pokud si odhlasují přelepení i jinými přelepkami, je možné tak učinit v rámci lepšího zajištění regulérnosti voleb. O nedovolené manipulaci s volební schránkou ve volební místnosti č. 1006 nemá odpůrce I žádné informace.

17. Do okrskové volební komise č. 1012 bylo jmenováno celkem deset členů a jeden zapisovatel. Členka T. J. se bez omluvy nedostavila v čas voleb do volební komise, a tak v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 písm. e) volebního zákona její členství zaniklo. Odpůrci I se nepodařilo zajistit dalšího člena, proto volební komise pracovala v počtu devíti členů a jednoho zapisovatele, což je v souladu s požadavkem volebního zákona. Několik členů této okrskové volební komise bylo řádně proškoleno mj. na sčítání odevzdaných hlasů. Okrsková volební komise v souladu s § 42 odst. 1 volebního zákona vyhotovila ve dvou stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování a tento zápis podepsali všichni přítomní členové, včetně členky M. Š. Zmíněná členka nezpochybnila průběh výsledek hlasování v daném volebním okrsku.

18. Odpůrci I není známo, že by v jiných okrskových volebních komisích někdo odmítl podepsat zápisy o průběhu a výsledku hlasování a nikdo neupozornil na špatné sčítání hlasů. Ani Český statistický úřad neshledal žádná pochybení.

19. Ohledně bodu navrhovatele týkajícího se účelového přihlašování trvalých pobytů si odpůrce I předložil dále uvedenou statistku za období 1. 1. 2018 – 5. 10. 2018 a za roky 2016 a 2017. Ve statistikách je uveden počet přihlášených osob k trvalému pobytu v městské části Praha 1, včetně nezletilých. měsíc/rok 2018 2017 2016 leden 152 126 102 únor 109 123 89 březen 114 119 119 duben 130 143 136 květen 111 134 106 červen 106 86 115 červenec 149 91 110 srpen 129 114 114 září 107 114 114 1. 10. 2018 – 5. 10. 2018 46 27 25 celkem 1153 1077 1036 Z toho nad 18. let 828 775 757 20. K údajům odpůrce I uvedl, že rozdíly v počtu přihlášených obyvatel a voličů v letech 2016 – 2018 jsou pouze v několika málo desítkách. Počet obyvatel v městské části Praha 1 byl k 1. 1. 2018 celkem 12 499 obyvatel a k 30. 6. 2018 to bylo 12 452 obyvatel. Počet obyvatel, jimž trvalý pobyt v městské části Praha 1 zanikl, je vyšší, než počet osob přihlášených. Přirozený úbytek obyvatel za zmíněné období je 47 obyvatel.

21. Soudu bylo dne 2. 11. 2018 doručeno podání JUDr. Jany Kovářové, advokátky, označené jako podání učiněné právním zástupcem odpůrce VII na základě plné moci podepsané volební zmocněnkyní odpůrce VII. Podání učiněné advokátkou soud nepovažuje za podání odpůrce VII, neboť jej neučinila osoba oprávněná jednat jménem odpůrce VII, a proto k němu nepřihlédl. Zákon o volbách konstituoval výlučné oprávnění volebního zmocněnce, resp. jeho náhradníka. Volební zmocněnec proto není oprávněn dále zmocnit další osobu k zastupování volební strany. Je zcela na volební straně, aby si zvolila osobu, která ji bude schopna účinně zastupovat po celou dobu voleb. Přirozeně tím není vyloučeno poskytování právních služeb účastníkovi, avšak procesní úkon (podání) musí učinit volební strana prostřednictvím volebního zmocněnce, nikoli advokáta. Soud odkazuje na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 10. 2010, č.j. 15 A 75/2010-41 (http://extranet.nssoud.cz/Files/2010/15A%2075- 2010_20100924092622_prevedeno.pdf), se kterým se ztotožňuje. K účelu institutu volebního zmocněnce se vyjádřil také Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 10. 11. 2016, č. j. Vol 4/2016 – 178 (bod 71-74 odůvodnění).

22. V dané věci soud posoudil oprávněnost v návrhu uplatněných námitek se zřetelem k uvedeným právním předpisům:

23. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. „za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta“.

24. Podle § 60 odst. 1 volebního zákona „podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí“.

25. Podle § 67 odst. 3 volebního zákona „lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin“.

26. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona „návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

27. Podle § 35 volebního zákona „za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné“.

28. Podle § 30 odst. 3 volebního zákona „ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí“.

29. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidátů a zda tento návrh podal včas. Navrhovatel byl ve volbách kandidující volební stranou a doručil svůj návrh zdejšímu soudu dne 19. 10. 2018 v 13:25 hod., přičemž výsledky byly Státní volební komisí vyhlášeny dne 9. 9. 2018, je v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 67 volebního zákona aktivně legitimován k podání návrhu na neplanost voleb a tento návrh podal včas. Soud se tedy návrhem meritorně zabýval.

30. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

31. Dle judikatury správního a ústavního soudnictví ve věcech voleb jsou vyhlášené výsledky voleb založeny na principu presumpce správnosti, přičemž odpovídají vůli voličů v daném čase a místě s ohledem na mnoho faktorů, mj. ekonomickou situaci, zahraniční politiku, aktuální nálady ve společnosti apod. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010 č.j. Vol 67/2010 - 47). Z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04 doslova vyplývá „zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá“.

32. V usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51, soud uvedl: „Přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Takovou indicií by v souvislosti s nyní posuzovaným případem mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích“.

33. Dle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, „dále navrhovatelka A) tvrdila, že šest voličů písemně potvrdilo odevzdání hlasu pro R. S., přičemž podle oficiálních výsledků tato kandidátka získala pouze 2 hlasy (prohlášení voličů navrhovatelka přiložila k návrhu). Tuto námitku Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako dostatečnou „zvláště významnou indicii “, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti volebního výsledku. Obdobnou situací se Nejvyšší správní soud zabýval např. v usneseních ze dne 24. 6. 2014, č. j. Vol 14/2014 – 43, ze dne 19. 6. 2014, č. j. Vol 10/2014 – 57, ze dne 19. 6. 2014, č. j. Vol 4/2014 – 25, ze dne 14. 11. 2013, č. j. Vol 120/2013 – 42, nebo ze dne 19. 6. 2006, č. j. Vol 8/2006 – 17, v nichž přistoupil k přepočtu hlasů dotčeného volebního okrsku na základě tvrzení navrhovatelů, že dali preferenční hlas určitému kandidátovi, přestože podle oficiálních výsledků „jejich“ kandidát nezískal žádný preferenční hlas“.

34. Ve výše uvedených rozhodnutích Nejvyšší správní soud shledal, že k tomu, aby soud přistoupil k přepočítávání hlasů, jej musí vést zvláště významná indicie, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti výsledku. K prohlášení voleb za neplatné musí být porušena ustanovení volebního zákona takovým způsobem, že je to způsobile hrubě ovlivnit výsledky voleb. Navrhovatelem uvedené skutečnosti soud neshledal jako zvláště významné indicie a ani nedospěl k závěru, že by navrhovatel předložil takové důkazy, které by nasvědčovaly hrubému ovlivnění výsledků voleb.

35. Soud souhlasí s tvrzením navrhovatele, že přítomnost osob ve žlutých tričkách s nápisem "PRAHA SOBĚ“ lze považovat za porušení ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona, neboť se jednalo o politickou propagaci volební strany PRAHA SOBĚ, resp. PRAHA1 SOBĚ. Nicméně porušení ustanovení volebního zákona musí být dáno v takové míře, aby bylo sto ovlivnit výsledek volby. V tom se již soud s navrhovatelem neztotožňuje a zákonem požadovanou míru porušení neshledává. Většina voličů navštíví volební místnost na velmi krátkou dobu jen za účelem vykonání volebního práva a tedy i s představou, komu přidělí svůj volební hlas. Opakované vstupy osob s oblečením "PRAHA SOBĚ" sice mohly působit nepříjemným pocitem pro některé členy okrskových volebních komisí, nicméně nelze kategoricky vyvozovat závěr, že tyto osoby ovlivňovaly a ovlivnily příchozí voliče. K tomu soud konstatuje, že prokázání příčinné souvislosti mezi porušením volebního zákona a hrubým ovlivněním výsledku voleb je věcí navrhovatele. Z návrhu, jeho doplnění či z prohlášení členek okrskových volebních komisí nevyplývá, že by tyto osoby nějakým způsobem oslovovaly voliče apod. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyplývá, že nikdo z členů okrskových volebních komisí neprotestoval proti průběhu voleb. Není ani uvedeno, že by předsedové okrskových volebních komisí někoho vykazovali z volebních místností. Přitom právě v souladu s § 35 volebního zákona je odpovědnost za pořádek ve volební místnosti na předsedovi komise. Proto soud dospěl k závěru, že přítomnost zmíněných osob neměla za následek hrubé ovlivnění výsledků voleb. K výslechu členky okrskové volební komise, M. Š., tak soud neshledal důvod.

36. K tvrzení navrhovatele ohledně dění v okrskové volební komisi č. 1006, kdy došlo k přelepu volební schránky, kromě oficiální trikolorové přelepky, neutrální přelepkou, soud uvádí, že tuto skutečnost nepovažuje za relevantní z hlediska ovlivnění výsledku voleb. Ostatně ani navrhovatel netvrdí, že by označení volební urny dalším ochranným prvkem mělo za následek neplatnost voleb. Volební zákon neupravuje konkrétní typ přelepky a je čistě na rozhodnutí okrskové volební komise, zda se rozhodne zajistit si lepší ochranu pro regulérnost voleb tím, že zapečetí volební schránku ještě odlišnými přelepkami. Podstatné pro řádný průběh voleb je, že je volební schránka zapečetěna, aby nemohlo docházet k manipulaci s odevzdanými hlasy. To bylo v daném případě splněno. Proto soud neshledal důvod k navrhovanému výslechu členky okrskové volební komise, R. B.

37. K tvrzení o manipulaci s volební schránkou Mgr. D. B. ve volebním okrsku č. 1015 soud uvádí, že podle navrhovatele a prohlášení členky okrskové volební komise nedošlo k poškození přelepek a volební schránka byla dále zapečetěna. Nemohlo tedy dojít k manipulaci s volebními lístky ani k ovlivnění výsledků voleb, a proto soud tuto námitku považuje za důvodnou. Navrhovaný výslech členky okrskové volební komise, V. K., je proto bezpředmětný.

38. Dalším bodem, o nějž opírá navrhovatel svůj návrh, je nesprávné sčítání hlasů v některých okrskových volebních komisích. Navrhovatel poukazuje, že byly duplicitně sčítány hlasy pro některé volební strany, přičemž odkazuje na prohlášení členky okrskové volební komise č. 1012, M. Š. Ta nicméně ve svém prohlášení neuvádí, že hlasy byly nesprávně sečteny, ale že byly nejprve tříděny a posléze několikrát přepočítávány. Členka okrskové volební komise se pouze domnívá, že mohlo dojít ke značné chybovosti, avšak výslovně netvrdí, že hlasy byly nesprávně sečteny, jak interpretuje navrhovatel. Její tvrzení je založeno pouze na domněnce s určitou mírou pravděpodobnosti, avšak nelze je považovat za významnou indicii ve smyslu ustálené judikatury. K tomu soud upozorňuje, že členka neučinila žádný zápis do záznamu o výsledku a průběhu hlasování o tom, že má pochybnosti o správnosti sečtení hlasů. Stejně tak neučinila členka okrskové volební komise č. 1020, B. A., jež opět pouze nabyla dojmu, avšak konkrétní indicii, která by mohla vést k důvodné obavě o správnosti výsledků, navrhovatel nepředložil. V souladu s výše uvedeným soud nepřistoupil k výslechu členek okrskových volebních komisí, M. Š. a B. A.

39. Okolnost, že ke zvolení některých zastupitelů, např. Mgr. P. K., došlo s velmi těsným výsledkem, není sama o sobě důvodem k přepočtu hlasů. Zákonem nastavené způsoby přepočtu hlasů na mandáty s touto možností počítají a jedná se o přirozený projev voleb. S ohledem na soutěžní charakter voleb, se mnohdy najde zvolený kandidát, který uspěl jen velmi malým rozdílem hlasů. Ale ani minimální rozdíl v získání hlasů není bez dalšího důvodem k přepočtu hlasů, pokud k němu nepřistoupí jiná zvlášť významná indicie. To se v daném případě nestalo.

40. Případné pochybení při sčítání a vyhodnocování výsledků voleb je v rozporu s volebním zákonem, nicméně aby soud přistoupil k přepočítávání hlasů, je potřeba předložit relevantní indicii, která vzbuzuje vážně podezření, že došlo k ovlivnění výsledků voleb. Obecné obavy členů volební okrskové komise, tedy těch osob, jejichž povinností je právě dohlížet mimo jiné na řádný průběh sčítání hlasů voličů, je bez právní relevance, pokud neobsahují konkrétní skutečnosti, zejména skutečnosti, které členové volební okrskové komise měly namítnout již průběhu sčítání volebních hlasů. Soud proto nepřistoupil k přepočtu odevzdaných hlasů, neboť navrhovatel nepředložil takové námitky, jak požaduje zákon a ustálená judikatura.

41. Soud zdůrazňuje, že ve volebních věcech důvodně není řádnou opravnou instancí. Do volebních výsledků má zasahovat pouze na základě vážných důvodů a pochybení. Tuto tezi podporuje i zákonodárcem zvolená úprava volebního soudnictví. V případě, že by zákonodárce trval na tom, aby se voliči či jiné oprávněné subjekty mohly obracet na soudní soustavu s obecným požadavkem přepočtu hlasů, pak by tento institut zakotvil do volebního zákona.

42. Posledním bodem, který navrhovatel uvádí ve svém návrhu, je hromadné a organizované přihlašování trvalého pobytu do městské části Praha 1 za účelem volby konkrétní strany. K tomu soud odkazuje na výše uvedené údaje o počtu obyvatel Prahy 1, ze kterých je zřejmé, že do prvního dne konání voleb se v roce 2018 přihlásilo k trvalému pobytu celkem 1153 osob, z toho 828 voličů. Navrhovatelem zmiňovaný počet 1 202 osob je až do dne 15. 10. 2018, přičemž volby skončily 6. 10. 2018 v sobotu. Navrhovatel mylně poukazuje na skutečnost, že jím uvedený počet 1 202 osob je počet dospělých osob, tedy voličů. Jak vyplývá z uvedené statistky, tak do dne voleb se přihlásilo k trvalému pobytu 828 dospělých osob. Ze srovnání počtu obyvatel za předchozí období je patrné, že k obdobnému počtu přihlašování docházelo i v minulých letech. Mírné zvýšení počtu přihlášených osob za rok 2018, případně za první dny v říjnu, lze samozřejmě spojit s nadcházejícími volbami ve smyslu urychlení procesu přihlášení k trvalému pobytu u těch osob, které takto zamýšleli již dříve a své rozhodnutí hodlali realizovat tak, aby mohli volit v místě nového trvalého pobytu. V rozporu se zákonem či judikaturou však není přihlašování za účelem voleb u jednotlivců, kteří skutečně mají v městské části Praha 1 pobyt v materiálním smyslu. Navrhovatelem uvedené tvrzení, že počet obyvatel v městské části Praha 1 se oproti roku 2018 odchyloval pouze v několika desítkách obyvatel, nezohledňuje skutečnost, že dochází také k úbytku obyvatel. Nelze přihlížet pouze k údajům o počtu přihlášených osob a pominout úbytek obyvatel. Z vyjádření odpůrce I vyplývá, že počet obyvatel za první pololetí roku 2018 naopak klesl o 47 osob. To znamená, že počet osob, kterým trvalý pobyt v městské části Praha 1 zanikl, byl vyšší, než počet osob přihlášených.

43. Vůli voličů nelze poměřit pouhým matematickým srovnáním volebních okrsků bez akceptování určitých odchylek ve výši získaných hlasů. Pouze zjevné, excesivní rozdíly volebních výsledků mohou vyvolat pochybnosti o správnosti výsledku a vést k přepočítání odevzdaných hlasovacích lístků soudem. Soudní přezkum voleb nelze zredukovat na prostý nesouhlas volební strany s volebním výsledkem jen na základě nikoli identického výsledku v každém volebním okrsku. Rozdíl volebního výsledku ve volebních okrscích č. 1001, 1009 a 1010 oproti ostatním nedosahuje takové výše, aby založil pochybnost o správnosti postupu volební komise při sčítání odevzdaných hlasů voličů.

44. V souladu s uvedeným soud k poslední námitce uzavírá, že nic nenasvědčuje o oprávněnosti tvrzení navrhovatele, že docházelo k organizovanému a hromadnému přihlašování trvalého pobytu, neboť ze srovnání s předchozími lety není zřejmá významnější změna. Soud proto neshledal důvod k tomu, aby přistoupil k výslechu nově přihlášených osob, jak navrhovatel požadoval.

45. Navrhovatel nepředložil takové námitky, které lze považovat za zvláště významné indicie, a nepoukázal na relevantní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byl volební zákon porušen takovým způsobem, který by měl za následek hrubé ovlivnění výsledků voleb.

46. Soud tak dospěl k závěru, že námitky obsažené v návrhu nejsou důvodné, a z toho důvodu návrh zamítl.

47. O náhradě nákladů rozhodl soud v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s. ř. s. a náhradu nákladů žádnému účastníkovi nepřiznal.

Poučení