10 A 146/2013 - 55
Citované zákony (10)
Rubrum
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce Ing. M. H. , bytem X proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2013 čj. KUJCK 53157/2013/ODSH, takto:
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci 1) Žalobou doručenou dne 29. 11. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2013 čj. KUJCK 53157/2013/ODSH, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Písek, oboru vnitřních věcí, čj. MUPI/2012/32953 ze dne 6. 3. 2013, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zák. č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, kterého se dopustil dne 29.10. 2012 v 10,26 hod. na pozemní komunikaci číslo I/20 v katastru Města Písek, část Dobešice, ve směru jízdy od obce Chlaponice směrem na Písek, jako řidič motorového vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, RZ AKY 01-14 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2) Žalobce tvrdil, že se přestupku nedopustil, k čemuž předložil následující důkazy, 1) policejní orgán prováděl měření nestandardním postupem v rozporu s návodem k obsluze silničního radarového rychloměru RAMER 7CCD, v rozporu s ověřovací listinnou pro toto zařízení, čímž došlo k naměření vyšší rychlosti ; 2) v daném úseku bylo chybně instalované svislé dopravní značení. Dopravní značení předběžné bylo instalováno v rozporu s normou pro jeho instalaci a užívání TP 65 a dopravní značení „konec silnice pro motorová vozidla“ bylo v danou dobu špatně viditelné z důvodu umístění v levotočivé zatáčce a bylo výrazně zastíněné jiným dopravním značením a vzrostlou vegetací ke konci vegetačního období, čímž byla výrazně snížena jeho přehlednost, čitelnost a bylo v rozporu s technickou normou TP 65; 3) správní orgán konal nestandardním způsobem nebo nekonal vůbec. Neobstaral či odmítl obstarat důkazy k řádnému objasnění věci. Neseznámil žalobce se všemi materiály před vydáním rozhodnutí, a tudíž se k nim nemohl vyjádřit. Konal nestandardním způsobem, kdy byl po podání odvolání do spisu bez vědomí žalobce doplněn minimálně úřední záznam policejního orgánu a následně zaslán odvolacímu orgánu. Došlo k porušení § 36 odst. 3 správního řádu či § 73 zákona o přestupcích. 3) Žalobce odůvodnil správní žalobu podrobným popisem cesty dne 29. 10. 2012 do Červené nad Vltavou u Písku. Popsal komunikaci v místě měření, dále počasí i provoz na pozemní komunikaci. Zdůraznil, že vzhledem k tomu, že nemohl uvěřit, že dne 29. 10. 2012 neviděl dopravní značení, zejména proto, že je umístěné nelogicky v levotočivé zatáčce a je špatně viditelné z důvodu podstatného zastínění jiným dopravním zařízením a vzrostlou vegetací, pořídil foto situace, které soudu s dalšími přílohami žaloby zaslal. Zdůraznil, že inkriminovaného dne nevěděl, že silnice pro motorová vozidla byla ukončena. Při předjíždění vozidla zvýšil rychlost ze 110 na 130 km, kterou v žádném případě nepřekročil, rychlost dodržoval, neboť měl za to, že je na rychlostní komunikaci. 4) Po dokončení předjíždění zjistil, že na pravém travnatém pásu mezi odbočovacím a připojovacím pruhem komunikací stojí OA s radarovou hlavou. Posléze byl policejní hlídkou zastaven a bylo mu sděleno, že konec silnice pro motorová vozidla je nahoře před sjezdem k Písku a dle měření měl jet rychlostí 149 km/hod. po odečtu tolerance 144 km/hod., že mu hrozí trest zákaz činnosti motorových vozidel, a to nelze řešit blokově. Žalobce v žalobě dále popsal postup Městského úřadu v Písku při projednávání přestupku od zahájení správního řízení přes další úkony správního orgánu. Dne 12. 2. 2013 se žalobce dostavil na Městský úřad v Písku na základě výzvy tohoto úřadu, kde mu byl předložen spis k nahlédnutí. Spis byl složen s volných listů a svazku, kde listy nebyly číslovány, ani svázány. K tomu uvedl, že se nemohl seznámit s úředním záznamem Policie ČR z 30. 10. 2012 a dle jeho názoru tento list musel být do spisu doplněn až po odvolání žalobce. 5) Žalovaný správní orgán argumentaci žalobce a jím navržená fakta a důkazy odmítl, zřejmě jej nezajímalo, že došlo k porušení zákona. Prvostupňový i odvolací orgán neřešily nedodržení postupu orgánu policie při umístění radarového zařízení rychloměru RAMER 7CCD, kdy vozidlo s radarem bylo umístěno na travnaté části, která se svažuje a jsou na ní nerovnosti, a tudíž mohlo dojít k odchylce mezi rychlostí, kterou jel a rychlostí naměřenou policejním orgánem. Současně žalovaného nezajímalo dopravní značení, které bylo nečitelné a zastíněné vzrostlou vegetací. Nebylo umístěno dle platných norem k jeho užívání (TP 65). 6) O vložení úředního záznamu do spisu se žalobce dozvěděl teprve z rozhodnutí odvolacího orgánu. Předtím nikdy žádný úřední záznam od policejního orgánu neviděl, pokud byl vložen do spisu, muselo se tak stát až na základě odvolání, které podal proti prostupňovému rozhodnutí. Správní orgány nezajímalo porušení právních norem pro stanovení dopravního značení TP 65, ani doplňování spisu bez vědomí žalobce, bez možnosti se k věci vyjádřit. Z toho důvodu se žalobce obrátil na generální inspekci bezpečnostních sborů se žádostí o prošetření uvedených skutečností. Uvedl, že po obdržení výsledku prošetření sdělí soudu závěr. Současně uvedl, že i přes nesouhlas s rozhodnutím plnil sankce, které jsou proti jeho osobě, přičemž tyto sankce výraznou měrou zasáhly do jeho pracovního a soukromého života. To vše mu přináší materiální i nemateriální újmu. Navrhl proto zrušení rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí Městského úřadu v Písku ze dne 6. 3.2013 čj. MUPI/2012/32953. 7) V doplňku správní žaloby, který byl soudu doručen dne 9. 1. 2014 žalobce doplnil důkazní prostředky o informaci policejního orgánu a jeho vyjádření k této informaci. Generální inspekce bezpečnostních sborů na jeho žádost o prošetření věci mu dopisem ze dne 12. 11. 2013 oznámila, že ve věci neshledala trestnou činnost policistů a věc postoupila Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Žalobce informaci o šetření postupu Policie ČR převzal a má za to, že je zpracována v nepřátelském duchu, kdy jej policejní orgán poučuje a informuje o věcech, k nimž dotaz nebyl směřován a policejní orgán provádí hodnotové soudy a stanovuje závěry proti osobě žalobce. V doplňku žaloby dále žalobce uvedl, že se přestupku nedopustil a dále rozvinul polemiku ohledně místa, kde bylo umístěno radarové zařízení, čímž nebyl dodržen návod k obsluze RAMER 7CCD straně 7 až 8 provozní podmínky výběr stanoviště. Žalobce opakovaně zdůraznil, že mu nebyl zaslán úřední záznam pořadové číslo 1, ani s ním nebyl seznámen, čímž mu bylo upřeno právo seznámit se všemi skutečnostmi, které se mu kladou za vinu, kdy důkazní prostředky, které dokazují nevinu žalobce, byly odmítány či nepořízeny a důkazní prostředky, na základě kterých bylo rozhodováno, byly zajišťovány i nestandardními postupy, které jsou v některých tvrzeních nepravdivé, tak jak podrobně rozvedl v žalobě. 8) V druhém doplňku, který byl soudu doručen dne 11. 7. 2014 žalobce doplnil správní žalobu o nutné náklady a nemajetkovou újmu ve výši 55.389 Kč, jež žalobci ve věci vznikla. V příloze doplňku žaloby uvedl časové údaje, hodnoty a částky, ke kterým podal vysvětlení o jejich vzniku a nárokům rozsahu újmy. Vysvětlil, že byl výrazným způsobem omezen na obvyklém způsobu života, vznikly mu hmotné náklady z důvodu hledání jiných řešení. Dále mu vznikla i nemajetková újma, zejména mu byla způsobena újma na cti a vážnosti učitele (pedagoga) u studentů na vyšší policejní škole. Informace byly zveřejněny jak kolegy přítomnými ve věci, neboť se jednalo o služební jízdu. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 9) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. K námitce žalobce, že policisté měli provádět měření v rozporu s návodem k obsluze měřícího zařízení RAMER 7CCD, a tudíž mělo dojít k naměření vyšší rychlosti, než žalobce jel žalovaný uvedl, že součástí spisu je ověřovací list č. 188/12 vydaný autorizovaným metrologickým střediskem dne 4. 9. 2012 s platností do 3. 9. 2013. V době měření rychlosti motorového vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, RZ AKY 01-14 byl silniční rychloměr ověřen a bylo jej možno použít v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti motorových vozidel při kontrole dodržování maximální povolené rychlosti. Na fotodokumentaci, která je součástí spisu, je uvedeno výrobní číslo měřidla silničního radarového rychloměru a je prokázáno, že měřidlo užité při měření vozidla, které řídil žalobce je totožné s měřidlem, jehož ověřovací list je založen ve spise. Ověřovací list je veřejnou listinou a představuje řádný důkazní prostředek. Měření prováděl policista pprap. V.M. Odvolací orgán neměl důvod pochybovat, že policista nepostupoval při měření v souladu s návodem k obsluze, neměl na věci žádný zájem, stejně jako na výsledku a vykonával pouze svou služební povinnost, k níž je vázán závazkem. Nebyl současně zjištěn žádný důvod, pro který by policista zásady překročil. Důkaz o překročení rychlosti žalobcem byl získán orgánem oprávněným dohlížet nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích byl pořízen zařízením, které splňuje předepsané metrologické požadavky. V dané věci proběhla řádně fáze ověření výsledků měření a žalovaný neměl důvod pochybovat o výsledcích tohoto měření. 10) K nesprávné instalaci dopravního značení a k výraznému snížení jeho přehlednosti a čitelnosti žalovaný správní orgán odkázal na vyjádření vedoucího oddělení Dopravního inspektorátu Písek npor. L.M. Ve vyjádření je uvedeno, že dopravní značka číslo IP 15b- konec silnice pro motorová vozidla, kterou měl žalobce přehlédnout je umístěna po stranách této silnice v mírně levotočivé zatáčce. Dopravní značka umístěná při pravém okraji vozidla plně respektuje TP 65 - zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích II. vydání, směrové, boční a výškové umístění dopravní značky IP 15b-konec silnice pro motorová vozidla umístěné při levém okraji vozovky respektuje zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích. Není však zcela splněna podmínka viditelnosti této značky, neboť měřením na místě samém bylo zjištěno, že spodní část dopravní značky je zakryta zařízením proti oslňování protijedoucích vozidel. Zakrytí činí 25 cm ve spodní části dopravní značky. Přestože není zcela naplněna podmínka viditelnosti dopravní značky dle článku 7.4 zásad pro dopravní značení na pozemních komunikacích, srozumitelnost a výstižnost předmětné dopravní značky nebyla snížena. Významová plocha dopravní značky je viditelná z dostatečné vzdálenosti, a tím je informace pro řidiče dostatečná a jednoznačná. Uvedené je dobře patrné z pořízené dokumentace, která je součástí spisu. Z písemného vyjádření ředitele závodu Písek Správy a údržby silnic Jihočeského kraje z 8. 8. 2013, které je součástí spisu vyplývá, že dle vyhl. č. 104/1997 Sb. provádí Ředitelství silnic a dálnic prohlídky silnic I. třídy dvakrát týdně a závady v zastínění dopravní značky číslo IP 15b – konec silnice pro motorová vozidla nikdy zjištěny nebyly. 11) K výhradě žalobce, že správní orgán prvého stupně konal nestandardním způsobem nebo nekonal vůbec a ohledně doplnění spisového materiálu minimálně o úřední záznam Policie ČR po podání odvolání žalobce, čímž mělo dojít k porušení § 36 odst. 3 správního řádu, žalovaný uvedl, že ve správním řízení není vázán důkazními návrhy účastníka přestupkového řízení. Povinností správního orgánu vedeného z moci úřední je zjistit i bez návrhu všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být uložena povinnost. Správní orgán povinnost splnil obstaráním vyjádření vedoucího oddělení Dopravního inspektorátu Písek a ředitele závadu Písek Správy a údržby silnic Jihočeského kraje. Pokud přestupkové jednání žalobce bylo radarovým rychloměrem zaznamenáno, proběhla řádně fáze ověření výsledku měření a žalovaný nemá důvod pochybovat o výsledcích tohoto měření. Dne 8. 2. 2013 byl žalobce vyzván, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, čehož žalobce dne 12. 2. 2013 využil a k podkladům se vyjádřil. Písemně se k podkladům vyjádřil dne 20. 2. 2013. Výtka, že se neměl možnost vyjádřit se ke všem podkladům, není pravdivá. Z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 12. 2012 vyplývá, že žalobce byl na tomto ústním jednání seznámen mimo jiné s oznámením Policie ČR o přestupku pod čj. KRPC-164375/PŘ-2012-02506 ze dne 31.10.2012 o 7 listech, kdy žalobce s tímto protokolem souhlasil a jako správný jej podepsal. Uvedenými 7 listy přitom jsou 1) oznámení přestupku ze dne 31.10.2012, 2) oznámení o dopravním přestupku ze dne 29.10.2012 s vyjádřením vyjádření žalobce přestupku, 3) úřední záznam ze dne 30.10.2012, 4) záznam o přestupku (fotografie z měřícího zařízení), 5) evidenční karta žalobce, 6) výpis z registru vozidel, 7) ověřovací list měřícího zařízení č. 188/12. Žalovaný proto odmítl tvrzení žalobce, že došlo k doplnění spisu až po podání odvolání. III. Obsah správních spisů 12) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: 13) Oznámení přestupku ze dne 31.10.2012 pod čj. KRPC-164375-6/PŘ-2012-020506 učiněné Policií ČR Městskému úřadu v Písku, odboru vnitřních věcí přestupková agenda obsahovalo oznámení přestupku na žalobce, že je podezřelý z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. podle § 18 odst. 3 téhož zákona, neboť jel dne 29.10.2012 v 10,26 hod. služebním vozidel ŠKODA OCTAVIA v civilním provedení, kdy radar zaznamenal rychlost vozidla 149 km/hod. (RZ AKY 01-14 ) v úseku, ve kterém je stanovena rychlost do 90 km/hod. Přílohou tohoto oznámení je oznámení o dopravním přestupku ze dne 29.10.2012 čj. KRPC-164375-2/PŘ-2012-020506, ve kterém je zachyceno vyjádření žalobce, že se domníval, že jel po silnici pro motorová vozidla dálničního typu, jelikož jel po čtyřproudové komunikaci a přijížděl po silnici pro motorová vozidla od Prahy. Posádka vozidla se domnívala, že jsou na dálnici, až policie žalobci sdělila, že je na silnici I. třídy, čímž byl překvapen. Dále je přiložen úřední záznam z 30.10.2012 čj. KRPC-164375- 1/PŘ-2012-020506, který obsahuje shodné údaje, jako jsou uvedeny v oznámení o dopravním přestupku. Současně je v úředním záznamu uvedeno, že žalobce s přestupkem souhlasil. Byl poučen o tom, že se jedná o přestupek, který nelze řešit blokově, a proto bylo sepsáno oznámení o dopravním přestupku, které bylo společně s fotografií zasláno na Městský úřad Písek. Žalobci byla provedena dechová zkouška přístrojem Dräger s negativním výsledkem, bloková pokuta uložena nebyla. Další přílohou je záznam o přestupku KRPC-164375-3/PŘ- 212/020506, kdy je zaznamenáno přijíždějící vozidlo registrační značky AKY 01-14 zaznamenána rychlost 149 km/hod. dne 29.10.2012 10:26,30 hod. Přílohou oznámení je evidenční karta řidiče s jedním záznamem přestupku dne 16. 9. 2011, kdy došlo k překročení rychlosti mimo obec a žalobci byla uložena bloková pokuta. Centrální registr vozidel poskytl původní údaje vozidla AKY 01-14 k 30. 6. 2012 provozovatel je právnická osoba Vyšší policejní škola a Střední policejní škola MV v Praze. Další přílohu tvoří ověřovací list č. 188/2012 vydaný autorizovaným metrologickým střediskem vydaný dne 4. 9. 2012, kdy platnost ověření silničního radarového rychloměru RAMER 7CCD byla stanovena do 3. 9. 2013. 14) Městský úřad v Písku oznámil žalobci dne 5.11.2012 zahájení správního řízení a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 30.11.2012. Z výpisu evidenční karty žalobce zaslané Městským úřadem Nymburk 6.11.2012 byly ověřovány údaje z řidičského průkazu žalobce s platností do 27. 9. 2020, aktuální stav bodového hodnocení byl nula a žalobce měl jeden záznam o přestupku. Žalobce dne 18. 11. 2012 požádal o postoupení věci z důvodu vhodnosti do místa trvalého bydliště. Dne 26.11.2012 Městský úřad v Písku žalobci sdělil pod čj. MUPI/2012/32953, že důvody uváděné žalobce neshledal jako opodstatněné pro postoupení věci jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, které by vedlo k urychlení projednání. Žalobce byl předvolán k ústnímu jednání Městským úřadem v Písku dne 26.11.2012 na den 17.12.2012. 15) Městský úřad v Písku sepsal dne 17.12.2012 protokol o ústním jednání o projednání přestupku, žalobci sdělil mu obvinění a seznámil jej se spisovou dokumentací k přestupku. Je konstatováno, že žalobce se seznámil s oznámením o přestupku Policie ČR pod čj. KRPC-164375/PŘ-2012-020506 ze dne 31.10.2012 o 7 listech a dále byly do spisu doplněny další písemnosti, a to oznámení o zahájení správního řízení, předvolání k ústnímu jednání, stanovisko k žádosti o postoupení spisu a výpis evidenční karty řidiče. Žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že od přestupku uběhla nějaká doba a mohl by se na něco zapomenout, předložil svou písemnou výpověď. K ní přiložil 3 přílohy celkem v počtu 22 listů. Tato výpověď ze dne 2.11.2012 v počtu listů 6 je založena ve spisu a obsahuje popis události ze dne 29.10.2012 se žádostí o posouzení věci odborným znalcem na měřící zařízení, zejména na jeho správnou funkčnost, správnost postupu a dodržení zásad správného ovládání a instalace a zda nesprávnou obsluhou či nesprávnou instalací může dojít k odchylkám v měření rychlosti. Dále požádal správní orgán o zjištění stavu nehodovosti v posledním roce na tomto úseku v denní době kolem 10,26 hod. při shodných znacích k místu měření, povětrnostním podmínkám, viditelnosti, rozhledovým poměrům a minimálnímu provozu a podobně. Uvedl, že přehlédl dopravní značení, což potvrzují i svědci události, které označil. Současně přiložil letecké snímky místa události dle katastrální mapy, fotodokumentaci a navrhl, aby správní orgán řízení zastavil, neboť se přestupku nedopustil. V příloze č. 1 počet listů 9 připojil fotodokumentaci komunikace a dopravního značení, v příloze č. 2 počet listů 1 až 4 vyjádření svědků události a v příloze č. 3 počet listů 1 až 5 letecký pohled dle snímků katastrální mapy daného území s vyznačením místa měření Policií ČR a místa stání vozidel police při zastavování vozidel a jejich kontrol. 38:42 16) K žádosti správního orgánu dne 8. 1. 2013 pod čj. KRPC-3796-1/ČJ-2013-020506 sdělila Policie ČR Krajské ředitelství, že policisté dopravního inspektorátu jsou proškoleni a seznámeni s veškerými radarovými a ostatními zařízeními, které umí obsluhovat. Ohledně pprap. Vratislava Michálka bylo uvedeno, že patří k nejdéle sloužícím policistům a dokonale ovládá měřící zařízení, dokonce může sám proškolovat nově příchozí policisty. Obsluha zařízení je jeho každodenní náplní při výkonu zaměstnání. K počtu dopravních nehod v roce 2012 na úseku I/20 bylo sděleno, že se jednalo o 11 dopravních nehod, v roce 2011 potom 10 dopravních nehod. Příčinou byly ztížené povětrnostní podmínky. K nehodám však docházelo i za denního světla při dobrých klimatických a povětrnostních podmínkách. Příčiny převážně představovaly nesprávný způsob jízdy a nepřizpůsobení rychlosti. 17) Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, dopravní inspektorát sdělil prvostupňovému orgánu dne 4. 2. 2013 KRPC-4572-1/ČJ-2013-020506-I k umístění dopravní značky IP 15b-konec silnice pro motorová vozidla, že umístění značky při pravém okraji vozovky plně respektuje TP 65. Značka umístěná při levém okraji vozovky - směrové, boční a výškové umístění dopravní značky plní TP 65. Není zcela splněna podmínka ze čl. 7.4 (viditelnost), kdy spodní část dopravní značky je zakryta zařízením proti oslňování protijedoucích vozidel, zakrytí činí 25 cm ve spodní části dopravní značky. Přestože není zcela splněna podmínka viditelnosti dopravní značky dle 7.4 z TP 65, nebyla snížena srozumitelnost této dopravní značky. Významová plocha dopravní značky je viditelná z dostatečné vzdálenosti a tím je informace pro řidiče dostatečná a jednoznačná. Řidič na silnici R4 je dostatečně včas informován o ukončení silnice pro motorová vozidla, a to pomocí dopravní značky „předběžné“ IP 15b+vzdálenost. 18) Správa a údržba silnic Jihočeského kraje sdělila dne 8. 1. 2013 prvostupňovému orgánu k vegetaci na silnici I/4, I/20 N. Hospoda, že výkon dozoru nad těmito komunikacemi provádí Ředitelství silnic a dálnic ČR. Údržbu na těchto silnicích provádí závod Písek SUS JČK. Sečení trávy mezi svodidly bylo prováděno v měsíci září 2012. Od této doby závod Písek žádnou jinou činnost neprováděl. Stav je neměnný, další činnost bude prováděna při sečení vegetace v roce 2013 (květen, červen). Dopravní značka dz IP 15b se nachází v místě, kde jsou umístěny mezi svodidly zábrany proti oslnění, nikoliv křoví jako na jiných úsecích mezi svodidly silnice I/20. Dle vyhlášky č. 104/1997 Sb. provádí Ředitelství silnic a dálnic ČR prohlídky silnic I. třídy 2x týdně. Závady zastínění dopravní značky IP 15b nebyly nikdy zjištěny. 19) Dne 6. 2. 2013 byl žalobce vyzván správním orgánem k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Dne 12. 2. 2013 byl sepsán záznam o vyjádření se žalobce k podkladům rozhodnutí. V tomto záznamu je uvedeno jaké písemnosti žalobce prostudoval v konkrétně uvedeném počtu listů a stran. Žalobce sdělil, že mu byla poskytnuta přiměřená doba k prostudování. Dále požádal o lhůtu 10 dnů k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, která mu byla poskytnuta. Žalobce se dne 20. 2. 2013 vyjádřil důkazním prostředkům a podkladům pro rozhodnutí. 20) Městský úřad v Písku, odbor vnitřních věcí rozhodl dne 6. 3. 2013 pod čj. MUPI/2012/32953 tak, že žalobce byl uznán vinným z přestupku, kterého se dopustil dne 29. 10. 2012 v 10,26 hod. v katastru města Písek, část Dobešice na silnici I/20 ve směru jízdy od obce Chlaponice směrem na Písek při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, státní poznávací značky AKY 01-14 tím, že překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec stanovenou zvláštním předpisem, kdy byla měřením radarovým rychloměrem RAMER 7CCD dokumentována nejvyšší rychlost 149 km/hod po odečtení maximální možné odchylky měřícího zařízení +- 3 % (nejnižší možná rychlost v okamžiku měření 144 km/hod). Tímto jednáním porušil ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Dopustil se přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu, když při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 50 km/hod. a více. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 5.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Dále mu byla stanovena povinnost uhradit náklady řízení v částce 1.000 Kč. Proti rozhodnutí podal žalobce včas odvolání. 21) O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem dne 30. 9 .2013 pod čj. KUJCK 53157/2013/PDSH tak, že rozhodnutí Městského úřadu v Písku, odboru vnitřních věcí čj. MUPI/2012/32953 ze dne 6. 3. 2013 bylo potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto. Stalo se tak s odůvodněním, že správní orgán neměl pochybnost o skutečnosti, že k přestupku došlo, což bylo doloženo fotodokumentací, jejíž součástí byl ověřovací list č. 188/12 rychloměru RAMER 7CCD ze dne 4. 9. 2012, který je veřejnou listinou. Měřidlo použité k měření rychlosti vozidla žalobce bylo totožné s tímto ověřovacím listem, který je založen ve spise. Žalobce měl možnost vyjádřit se ke všem podkladům pro rozhodnutí. Dopravní značka IP 15b konec silnice pro motorová vozidla splňovala zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, i přestože zcela nebyla splněna podmínka viditelnosti této dopravní značky ve spodní části, když byla zakryta zařízením proti oslňování protijedoucích vozidel, avšak zakrytí činilo 25 cm ve spodní části dopravní značky a přes tuto skutečnost byla značka zcela srozumitelná a výstižná a její srozumitelnost tudíž nebyla snížena. Tento závěr byl vysloven i s ohledem na vyjádření ředitele závodu Písek Správy a údržby silnic Jihočeského kraje ze dne 8. 1. 2013, o tom, že dvakrát týdně je kontrolováno umístění dopravních značek. Odvolací orgán shledal naplněním materiálního znaku přestupku, neboť žalobce svou rychlou jízdou mimo obec ohrozil zájem společnosti a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. IV. Právní názor soudu 22) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále s.ř.s.), v mezích daných žalobními doby a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. 23) Žalobce v žalobě tvrdil, že přestupku se nedopustil, neboť policejní orgán prováděl měření nestandardním způsobem v rozporu s návodem k obsluze silničního radarového rychloměru RAMER 7CCD, tedy v rozporu s ověřovací listinnou, čímž došlo k naměření vyšší rychlosti, než v uvedenou dobu jel. Dále bylo na úseku chybně instalováno svislé dopravní značení. Dopravní značení předběžné bylo instalováno v rozporu s normou pro jeho instalaci a užívání TP 65 a dopravní značení „konec silnice pro motorová vozidla“ bylo v danou dobu špatně viditelné z důvodu umístění v levotočivé zatáčce a bylo výrazně zastíněné jiným dopravním značením (deskami proti oslnění vozidel z protisměru) a vzrostlou vegetací ke konci vegetačního období. Správní orgán Městský úřad Písek ve věci konal nestandardním způsobem nebo nekonal vůbec (neobstaral či odmítl obstarat důkazy k řádnému objasnění věci). Žalobce nebyl seznámen se všemi materiály k rozhodnutí, a proto se k nim nemohl vyjádřit. Bez vědomí žalobce byl spisový materiál doplněn (minimálně o úřední záznam policejního orgánu) a následně zaslán odvolacímu orgánu, čímž došlo k porušení § 36 odst. 3 správního řádu. 24) V dané záležitosti se jednalo přestupkové řízení, při kterém správní orgán rozhoduje na základě důkazů, které byly provedeny procesně řádným postupem. Podle ust. § 2 odst. 1 přestupkového zákona přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, anebo o trestní čin. 25) Žalobce tvrdil, že se přestupku nedopustil, neboť došlo k naměření vyšší rychlosti, než v uvedenou dobu jel, což tvrdil na základě jeho názoru, že policejní orgán prováděl měření nestandardním postupem v rozporu s návodem k obsluze silničního radarového rychloměru RAMER 7CCD v rozporu s ověřovací listinnou, a proto došlo k naměření vyšší rychlosti. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobce již v rámci přestupkového řízení v rámci ústního jednání tuto námitku uplatnil a správní orgány se s touto námitkou vypořádaly. Konstatovaly na straně 5 prvostupňového rozhodnutí a na straně 2 a 3 druhostupňového rozhodnutí, že měření bylo provedeno radarovým rychloměrem a součástí spisu byl ověřovací list. č. 188/12 vydaný autorizovaným Metrologickým střediskem RAMET C.H.M. a.s. Kunovice ze dne 4. 9.2012 s platností do 3. 9. 2012 pro silniční radarový rychloměr RAMER 7CCD výrobní číslo 0026/92, tudíž v době měření rychlosti motorového vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, SPZ AKY 01-14 byl silniční rychloměr ověřen a bylo možné jej použít při kontrole dodržování maximální dovolené rychlosti. Kontrolu prováděl policista, který byl řádně proškolen k obsluze a seznámen s veškerými radarovými zařízeními. Kontrolu prováděl v souladu s doporučením Ministerstva dopravy a bylo počítáno i s jednotnou odchylkou měřícího zařízení. Na fotodokumentaci, která je součástí spisu je uvedeno výrobní číslo měřidla silničního radarového rychloměru, čímž bylo prokázáno, že měřidlo užité při měření rychlosti vozidla žalobce bylo totožné s měřidlem, jehož ověřovací list je založen ve spise. Ověřovací list představuje veřejnou listinu a správní orgány neměly důvod jej zpochybňovat, neboť představoval řádný důkazní prostředek. 26) Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád mohou být podklady pro vydání rozhodnutí zejména návrhy účastníků řízení, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnost, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánu veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Podle odst. 4 téhož ustanovení, pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci řízení. Podle ust. § 51 odst. 1 téhož zákona lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci, a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy zejména o listiny, ohledání, svědecké výpovědi a znalecké posudky. 27) V dané záležitosti soud ověřil, že správní orgán provedl dokazování týkající se správnosti měření rychloměru. Tvrzení žalobce, že policejní orgán prováděl měření nestandardním způsobem v rozporu s návodem k obsluze silničního radarového rychloměru, zůstalo ze strany žalobce pouze v poloze obecného tvrzení, žalobce nic konkrétního o tom, že by zařízení bylo nainstalováno či obsluhováno chybně, žádný důkaz neposkytl. V prvostupňovém žalovaném rozhodnutí jsou uvedeny důkazy, které měly správní orgány k dispozici, a je popsáno, jak byly hodnoceny a jaký z nich byl vyvozen závěr. Skutkový stav je popsán srozumitelně a je správně zhodnocen. Je z něho zřejmé v čem správní orgán shledal naplnění znaků přestupků a jak tyto hodnotil a je vysvětleno z jakých důvodů byl vysloven závěr, že se žalobce přestupku dopustil. Žalobce sám nezpochybnil, dokonce potvrdil i v žalobě, že jel nejméně rychlostí 110 km/hod., kterou při předjíždění nákladního vozidla mírně zvýšil na130 km/hod. a setrval na tvrzení, že tuto rychlost 130 km/hod. dodržoval. I tato skutečnost sama o sobě vylučuje opodstatněnost tvrzení žalobce, že se vůbec přestupkového jednání nedopustil. 28) V řízení o přestupku je vždy rozhodování o vině a trestu za porušení práva a z toho důvodu je zapotřebí zkoumat naplnění obecných znaků přestupku, což znamená, zda jednání pachatele bylo v rozporu s právem, jinými slovy řečeno, zda došlo k porušení nebo nesplnění právní povinnosti stanovené zákonem a současně, zda byla naplněna otázka zavinění. Podle § 3 zákona o přestupcích k odpovědnosti za přestupek postačuje zavinění z nedbalosti, pokud zákon výslovně nestanoví, že je třeba úmyslného zavinění. Definice úmyslu a nedbalosti jsou obsaženy v § 4, přestupkového zákona. Z ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu vyplývá povinnost každého účastníka provozu na pozemních komunikacích řídit se dopravními značkami. Umístění dopravních značek musí být pro účastníky provozu na pozemních komunikacích včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné a srozumitelné. Žalobce právě chybnou instalaci svislého dopravního značení namítal. Podle žalobce bylo dopravní značení instalováno v rozporu s normou pro jeho instalaci a užívání TP 65, kdy konec silnice pro motorová vozidla, byl pro něj špatně viditelný z důvodu umístění v levotočivé zatáčce a značení bylo výrazně zastíněno jiným dopravním zařízením a vzrostlou vegetací ke konci vegetačního období. 29) I touto argumentací žalobce se správní orgány ve správním řízení zabývaly a srozumitelným způsobem vysvětlily, že žalobce byl v prvé řadě informován, že se bude blížit konec silnice pro motorová vozidla, a to pomocí dopravní značky „předběžné“ IP 15b – konec silnice pro motorová vozidla s určením vzdálenosti, kdy konec silnice pro motorová vozidla nastane. Žalovaný správní orgán akceptoval námitku žalobce, že mohl mít ztížený výhled s ohledem na výšku před ním jedoucího nákladního vozidla, avšak na tuto běžnou situaci v provozu na pozemních komunikacích byl povinen reagovat a přizpůsobit svou jízdu konkrétní situaci. Správní orgány vysvětlily, že žalobce byl povinen jet vpravo v takové vzdálenosti za nákladním vozidlem, aby byl schopen bezpečně sledovat provoz na pozemní komunikaci a dopravní značky. Pokud hodlal předjíždět vozidlo před ním jedoucí, měl povinnost ujistit se o případném dopravním značení před sebou, které by mohl při předjíždění přehlédnout. Pokud by před vyjetím do levé části jízdního pruhu zkontroloval dopravní značení umístěné na pravém okraji vozovky, mohl značku zaznamenat. V případě, že neměl možnost dopravní značení zkontrolovat, neměl vůbec předjíždění zahájit. Správní orgány v této souvislosti vysvětlily, že předjíždění jiného vozidla je náročný manévr, který vyžaduje předvídavost a pozornost řidiče, avšak nemůže být důvodem pro netrvání na povinnosti, které jsou na řidiče v souvislosti s tímto manévrem kladeny. Správní orgány dále zaměřily dokazování na ověření argumentace žalobce, že dopravní značení bylo umístěno chybně a dále, že měl ztížený výhled na dopravní značení jednak z důvodu zakrytí dopravní značky zařízením pro oslňování protijedoucích vozidel a dále překrývání značky vegetací. Prvostupňový správní orgán opatřil vyjádření Dopravního inspektorátu v Písku, (s jehož obsahem žalobce seznámil a je i založeno ve spise) k dodržení podmínek stanovených prováděcích předpisem pro umístění dopravního značení. Na základě tohoto vyjádření dospěl k závěru, že dopravní značka IP 15b – konec silnice pro motorová vozidla, kterou měl žalobce přehlédnout je umístěna po obou stranách silnice v mírné levotočivé zatáčce, jinak na celkem přehledném úseku silnice. Dopravní značka IP 15b – konec silnice pro motorová vozidla umístěná při pravém okraji vozovky plně respektuje TP 65. Dopravní značka IP 15 - konec silnice pro motorová vozidla umístěná při levém okraji vozovky plní směrové, boční a výškové umístění dopravní značky. Nebyla zcela splněna podmínka ze článku 7.4 (viditelnost), kdy měřením na místě samém bylo zjištěno, že spodní část dopravní značky je zakryta zařízením proti oslňování protijedoucích vozidel, zakrytí činí 25 cm ve spodní části dopravní značky. Přestože není zcela splněna podmínka viditelnosti dopravní značky dle články 7.4 z TP 65, nebyla snížena srozumitelnost a výstižnost této dopravní značky. Významová plocha dopravní značky byla viditelná z dostatečné vzdálenosti a informace pro řidiče je dostatečná a zcela jednoznačná. Správní orgán uzavřel, že došlo k naplnění materiální stránky přestupku, neboť žalobce mohl vědět a měl vědět, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem. Na měřeném úseku byla a stále je nejvyšší dovolená rychlost 90 km/hod., kterou žalobce překročil o 54 km/hod., čímž ohrozil bezpečnost ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Proto uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu, a to pro porušení ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Soud považuje tyto závěry správního orgánu za správné a odpovídající zákonu. 30) Soud proto dospěl k závěru, že z obsahu předloženého správního spisu i z obsahu žalobou napadených rozhodnutí je zřejmé, že dopravní značky byly osazeny viditelným způsobem a byly použity v takovém rozsahu a způsobem, jak to nezbytně vyžadoval chráněný zájem, tj. zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a to i přesto, že správní orgány připustily, že na pravém okraji vozovky byla dopravní značka částečně zakryta zařízením proti oslňování vozidel, její zřetelnost a srozumitelnost však nebyla nikterak snížena. Soud dále ohledně otázky zavinění žalobce dospěl ke stejnému závěru, jako správní orgány, že se jednalo o zavinění z nevědomé nedbalosti. Pokud by žalobce řádně věnoval pozornost dopravnímu značení, měl a mohl vědět, na jaké silnici se nachází a jaká je nejvyšší povolená rychlost. Zohlednit nelze, jak vysvětlily i správní orgány, že vzhledem k výšce před ním jedoucího nákladního vozidla mohl mít žalobce ztížený výhled. Žalobce i za této situace měl přizpůsobit své jednání během jízdy a jet vpravo do té doby, než by bezpečně zjistil, jaké je dopravní značení před ním, teprve poté mohl vozidlo předjet a pokračovat v bezpečné jízdě. Soud proto uzavřel, že žalobce o dopravním značení vědět mohl a měl. Soud proto uzavřel, že žalobce se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu a naplnil znaky přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění účinném ke dni spáchání přestupku. 31) Námitka žalobce označená bodem 3 žaloby, že správní orgán ve věci konal nestandardním způsobem, anebo nekonal vůbec (neobstaral, či odmítl obstarat důkazy k řádnému objasnění věci), či že žalobce nebyl seznámen se všemi materiály před vydáním rozhodnutí a nemohl se k těmto podkladům vyjádřit, je soudem hodnocena jako neopodstatněná. Žalobce tuto námitku formuloval v obecné poloze. Neuvedl, jaké důkazy správní orgán neobstaral, či odmítl obstarat, či jaké konání žalobce považuje za nestandardní. Rovněž žalobce nespecifikoval s jakými materiály nebyl seznámen před vydáním rozhodnutí a ke kterým materiálům se nemohl vyjádřit. Soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není jeho úkolem vyhledávat pochybení správního orgánu na základě obecně formulovaných žalobních námitek, neboť řízení o žalobě před správním soudem není ovládáno zásadou vyšetřovací, ale zásadou dispoziční. Je vždy povinností účastníka formulovat žalobní body tak, aby mohla být posouzena jejich důvodnost ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí. Pokud jsou žalobní body formulovány obecně, lze je vypořádat rovněž v obecné poloze. 32) Z písemností založených ve spise soud nezjistil nestandardní způsob vedení správního řízení či nekonání ve věci formou neobstarání si důkazů, či odmítnutí obstarat důkazy k řádnému objasnění věci. K tomu lze odkázat na odůvodnění prvostupňového i druhostupňového rozhodnutí. Prvostupňový správní orgán vysvětlil, že měření rychlosti bylo provedeno silničním radarovým rychloměrem, který byl doplněn ověřovacím listem č. 188/12, který bylo možné používat v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti silničních vozidel při kontrole dodržování maximální dovolené rychlosti. Bylo postaveno jednoznačně najisto z pořízené fotodokumentace, že vozidlo, u kterého byla zjišťována rychlost, řídil žalobce, který jel minimálně rychlostí 144 km/hod. a maximálně 154 km/hod. Žalobci bylo vysvětleno, že jeho tvrzení, že zařízení bylo nesprávně nainstalováno nebo nesprávně umístěno, nebylo ničím doloženo, a proto nebyl důvod zpochybňovat správnost provedeného měření. Výhrada žalobce byla čistě subjektivní, nebyla opřena o žádný konkrétní argument. Správní orgány uvedly, že se řídily zásadou materiální pravdy a k vypracování znaleckého posudku nebylo přistoupeno s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, kdy je zapotřebí řízení vést účelně a co nejrychleji a nejlevněji. Žalobce nezpochybnil najisto postavený získaný důkaz, zdokumentovaný záznam ze silničního radarového rychloměru, a tudíž nebylo nutné takový důkaz doplňovat vypracováním znaleckého posudku, neboť by takový žalobcem požadovaný důkaz nepřinesl žádné skutečnosti, které by měly vliv na výsledek správního řízení. K obecnému tvrzení žalobce, že vozidlo policie, na kterém byl umístěn radar bylo umístěno nesprávně, soud uvádí, že z návodu k použití radaru nevyplývá, že vozidlo muselo být na krajnici. Ve druhé větě návodu jsou navíc stanoveny požadavky, a to možnost bočního odstupu a minimální délka od měřených vozidel, kdy je popsán přímý úsek vozovky přibližně v úrovni vozovky. Nedodržení těchto požadavků zjištěno nebylo.Nebyl proto důvod zpochybňovat objektivitu měření. Požadavku žalobce na prověření chybně instalovaného svislého dopravního značení správní orgán vyhověl a doplnil dokazování o vyjádření dopravního inženýra Dopravního inspektorátu v Písku, z něhož vyplynulo, že dopravní značení bylo viditelné, srozumitelné a správně umístěné. V případě zakrytí části dopravní značky (25 cm) nebyla snížena srozumitelnost a výstižnost dopravní značky a informace pro řidiče byla jednoznačná dostatečná. Správní orgán se vyjádřil k návrhu žalobce ze dne 25. 2. 2013 k doplnění následujících důkazů, a to především k umístění vozidla, na kterém bylo umístěno radarové zařízení. Dále bylo vysvětleno z jakých důvodů nebylo možné doplnit fotografii o přestupku přímo z měřícího zařízení a bylo vysvětleno, z jakých důvodů nebylo nutné doplňovat stanovisko Ministerstva dopravy k novému pojetí dálniční sítě, neboť správní orgán vycházel z rychlosti stanovené na konkrétním úseku v době spáchání přestupku. Pokud žalobce požadoval zjištění stavu nehodovosti v posledním roce na daném úseku bylo mu sděleno, že zjišťování nehodovosti s přesně vymezenými znaky je nemožné a zcela irelevantní a žalobci byly poskytnuty dostupné informace o nehodovosti v předchozích létech, kdy jednou z hlavních příčin těchto nehod bylo nepřizpůsobení rychlosti vozidla. Krajský soud dále k tomu uvádí, že správní orgány jsou během řízení povinny postupovat v souladu se zásadou materiální pravdy a dále zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud neshledal v konkrétní záležitosti porušení těchto zásad. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně a žalobci bylo vysvětleno v případě neakceptování návrhu na doplnění dokazování z jakých důvodů se tak stalo. Tuto námitku soud proto považuje za účelovou a neshledává ji důvodnou. Soud uzavřel, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Důkazy byly ve vzájemném souladu bez rozporů. Soud neshledal vady v řízení, které by měly za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. 33) Důvodná nebyla námitka žalobce, že nebyl seznámen se všemi materiály před vydáním uvedeného rozhodnutí a nemohl se k těmto materiálům vyjádřit. Soud ze správního spisu ověřil, že v protokolu o ústním jednání, sepsaném na Městském úřadu v Písku dne 17. 12.2012 je uvedeno, jaké řízení je proti žalobci vedeno a výslovně je uvedeno s jakými písemnostmi se žalobce seznámil. Je citováno oznámení o přestupku Policie ČR Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Dopravního inspektorátu Písek čj. KRPC 1-164375/PŘ- 2012-020506 ze dne 31. 10.2012 o 7 listech. Dále je uvedeno jaké písemnosti do spisu správní orgán doplnil a současně výslovně uvedeno, jaké písemnosti žalobce převzal. Žalobce byl tudíž seznámil s podklady pro rozhodnutí a podle § 36 odst. 3 správního řádu poučen o tom, že se může k těmto podkladům vyjádřit. Součástí oznámení o přestupku je i úřední záznam ze dne 29.10.2012, u něhož je čj. KRPC-164375-1/PŘ-2012-020506, přičemž na tuto číselnou řadu navazují další listy oznámení o přestupku, kdy pod č. 2 je oznámení o dopravním přestupku, které má 2 strany, pod č. 3 je záznam o přestupku, pod č. 4 evidenční karta řidiče, pod č. 5 registr vozidel – detail vozidla, pod č. 6 oznámení přestupku, pod č. 7 je připojen ověřovací list č. 188/12. Pokud žalobce ve své příloze soudu předložil kopie těchto písemností, ve kterých úřední záznam ze dne 30.102012 založen není a tvrdí, že s úředním záznamem seznámen nebyl, pak toto tvrzení není podloženo žádným důkazem. Složka předložená žalobcem soudu, kde tento úřední záznam chybí, takový důkaz představovat nemůže. Soud ověřil ze správního spisu, že tento úřední záznam zachycuje veškeré údaje, které jsou obsaženy v rukou psaném oznámení o dopravním přestupku ze dne 29.10.2012. S tím žalobce nepochybně seznámen byl. V úředním záznamu je pouze navíc uvedeno jméno policisty, který radar obsluhoval (Pprap. M.). Tato informace rovněž nezůstala žalobci nikterak utajena, což vyplývá z dalších písemností založených ve správním spise, kdy na základě požadavku žalobce Městský úřad v Písku doplňoval dokazování a ve vztahu k policistovi pprap. M. byl činěn dotaz na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, zda jedná se o policistu, který byl řádně proškolen a seznámen s návodem k obsluze měřícího zařízení. K tomu bylo Policií ČR dne 8. 1. 2013 sděleno, že pprap. V.M. patří k nejdéle sloužícím policistům a měřící zařízení ovládá dokonale, navíc proškoluje nově příchozí kolegy. S touto písemností byl žalobce zcela jednoznačně seznámen dne 12. 2. 2013, o čemž svědčí záznam o vyjádření se k podkladům rozhodnutí čj. MUPI/2012/32953, kdy tyto písemnosti jsou zmiňovány v seznamu písemností, které žalobce prostudoval. Lze připomenout, že žalobce opakovaně prostudoval i předchozí písemnosti založené ve spise. Správním orgánem je výslovně poukazováno na ustanovení § 36 odst. 1 – 3 správního řádu, kdy žalobce si vyžádal lhůtu na vyjádření k důkazním prostředkům. Tato lhůta mu byla poskytnuta a žalobce se k podkladům pro rozhodnutí dne 20. 2. 2013 písemně vyjádřil. Soud proto uzavřel, že námitku nepovažuje za důvodnou. Žalobci nebyla popřena faktická možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Principy vedení správního procesu předpokládané správním řádem byly naplněny. 34) S ohledem na podrobné vysvětlení postupu správního orgánu při umožnění žalobci seznámit se s podklady pro rozhodnutí soud nepovažuje námitku žalobce, že správní orgán konal nestandardním způsobem a teprve po podání odvolání doplnil spis minimálně o úřední záznam policejního orgánu za důvodnou. Právo žalobce vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí nebylo porušeno. Žalobce se k podkladům pro rozhodnutí písemně vyjádřil. Pro úplnost soud poznamenává, že žalobce neuvedl, v jakém směru měl být v souvislosti s neseznámením se s úředním záznamem Policie ČR z 30.10.2012 zkrácen na svých právech. Soud takové zkrácení žalobce na jeho právech s ohledem na výše uvedené vysvětlení neshledal. 35) Soud proto nemohl přisvědčit námitce žalobce, ze správní orgán neřešil dopravní značení, zda bylo nečitelné či zastíněné, neboť k tomuto tvrzení žalobce byly provedeny důkazy a toto tvrzení žalobce bylo hodnoceno s odkazem na odborná vyjádření k tomu povolaných dotčených orgánů jako nedůvodné. Žalobce nepopřel, že jel rychlosti mezi 120 až 130 km/hod., což odůvodňoval tím, že přehlédl dopravní značku, konec silnice pro motorová vozidla. I tuto rychlost, kterou žalobce připouští, však překročil, neboť mu bylo radarovým zařízením změřeno, že jel nejméně rychlostí 144 km/hod. a maximálně rychlostí 154 km/hod., a to za připuštění odchylky konkrétního typu přístroje, která činí +– 3 % při rychlosti nad 100 km/hod., neboť mu bylo naměřeno, že jel rychlostí 149 km/hod. Skutkový stav, z něhož správní orgán vycházel, jak již bylo výše uvedeno byl zjištěn nepochybně a správně. 36) Soud neshledal zkrácení žalobce na jeho právu seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Z toho důvodu také zamítl při jednání před krajským soudem, které bylo ve věci nařízeno provedení žalobcem navrhovaného důkazu, a to expertizy posouzení celistvosti sepnutého materiálu, že do dne jednání soudu nebyl tento rozpojen, rozešit a nebyly k němu vkládány ani odebírány další listy, že sponka, kterou byl materiál sešit je shodná se sponami, které byly dne 17. 12. 2012 používány správním orgánem, a zda jeho struktura je shodná s materiálem – papírem používaným v době 17. 12. 2012 správním orgánem Městským úřadem Písek, a že tisk informací na papíru souhlasí s tiskem kopírky užívané uvedeným správním orgánem Písek. Provedení této expertizy by bylo zcela nadbytečné, neboť soud nemá pochybnosti o tom, že by žalobce nebyl s některými důkazy, které byly podstatné pro závěr, že se přestupku dopustil seznámen a bylo by nutné žalobcem navržené důkazy dále doplňovat. Soud neshledal, že by žalovaný postupoval nestandardním způsobem a použil případně návodnou (kapciózní) otázku tak, jak žalobce uvedl v písemnosti, kterou soudu předal při ústním jednání, když navíc neuvedl, o jakou konkrétní otázku se mělo jednat. 37) Žalobce dále uvedl, že sankce, které mu byly za přestupek uloženy, výraznou měrou zasáhly do jeho pracovního i soukromého života. To mu přineslo materiální i nemateriální újmu. Tuto nemateriální újmu vyčíslil částkou 55.389 Kč a soudu zaslal jako doplněk správní žaloby dne 11. 7. 2014. Soud se tímto doplňkem žaloby s odkazem na ustanovení § 72 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 věta druhá s. ř. s. zabývat nemohl, neboť rozšířit žalobu lze jen ve lhůtě pro podání žaloby, která činí 2 měsíce. Navíc vyčíslená nemajetková újma žalobce představuje soukromoprávní požadavek, který lze uplatnit pouze soukromoprávní žalobou. V. Závěr, náklady řízení 38) Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný i správní orgán prvého stupně postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Krajský soud neshledal v postupu správních orgánů nesprávnost či nezákonnost, a proto žalobu v souladu § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 39) Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci neměl úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.