10 A 156/2013 - 48

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr. L.H., bytem T.S., K S. 867, zastoupeného Mgr. Michalem Majchrákem, advokátem se sídlem České Budějovice, U Sirkárny 467/2a, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4.11.2013 č.j. KUJCK/56446/2013/OREG, za účasti F. Z., bytem T.S., K L. 1036, zastoupeného Mgr. Antonínem Menzelem, advokátem se sídlem České Budějovice, Krajinská 44/10, takto:

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 4.11.2013 č.j. KUJCK/56446/2013/OREG se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 19.456,-- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 16.12.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, stavebního úřadu, č.j. Výst. 21944/307 ÚR/2012/Sy ze dne 7.1.2013, kterým byla v části I výroku umístěna stavba „zámečnická dílna s přístřeškem, parkovací stání a zpevněné plochy, přípojky na inženýrské sítě (vodu, kanalizaci, elektrickou energii, plyn) v Trhových Svinech na pozemku parc. č. 464/8 (nyní 64/17), 3858/1 a oplocení tohoto stavebního pozemku“, a v části II výroku stanoveny podmínky pro její umístění. Žalovaný podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolání žalobce jako opožděné zamítl s tím, že žalobce měl postavení účastníka řízení podle § 85 odst. 2 písm. b/ stavebního zákona a rozhodnutí mu bylo v souladu se zákonem oznámeno doručením veřejnou vyhláškou. Územní rozhodnutí bylo všem účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona doručeno veřejnou vyhláškou dne 24.1.2013. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 8.2.2013, jestliže tedy žalobce podal odvolání proti územnímu rozhodnutí až dne 27.8.2013, stalo se tak opožděně. Žalobce v žalobě namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť v daném případě žalovaný nesprávným způsobem stanovil počátek běhu lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu Trhové Sviny o umístění stavby. V žalobě uvádí, že nebyl považován za účastníka územní řízení vedeného ke shora uvedené stavbě. Stavební úřad vydal územní rozhodnutí, které bylo dne 9.1.2013 vyvěšeno na úřední desce. Žalobce se o územním rozhodnutí dozvěděl až dne 21.8.2013, kdy mu bylo umožněno nahlédnout do příslušného správního spisu vedeného ohledně předmětného územního řízení. Neprodleně poté dne 23.8.2013 žalobce podal s odkazem na § 84 odst. 1 správního řádu proti tomuto územnímu rozhodnutí odvolání. Žalovaný toto odvolání nesprávně jako opožděné zamítl a konstatoval, že žalobci bylo možné účastenství v územním řízení ze zákona přiznat dle § 85 odst. 2 stavebního zákona. Žalobci bylo územní rozhodnutí doručeno dle § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou dne 24.1.2013 a lhůta pro podání odvolání mu dle žalovaného uplynula dnem 8.2.2013. Tento závěr považuje žalobce za nesprávný, neboť s vyvěšením územního rozhodnutí na úřední desce nelze spojovat počátek běhu odvolací lhůty pro podání odvolání. V daném případě stavebník nesplnil povinnost stanovenou v § 87 odst. 2 stavebního zákona, tato informace o záměru vlastníka stavebního pozemku - žadatele v rozhodném období vyvěšena nebyla, což potvrzuje i fakt, že ve správním spisu se nenachází jediný záznam stvrzující její vyvěšení. Žalobce má za to, že bude-li se na pozemcích umístěných před jeho rodinným domem něco stavět, dozví se to právě oním vyvěšením záměru na příslušném pozemku, z jehož grafické části by byl schopen seznat jeho architektonickou a urbanistickou podobu a posoudit jeho vliv na žalobců rodinný dům. Jestliže by bylo přisvědčeno názoru žalovaného, že mu lhůta pro podání odvolání uplynula, došlo by k situaci, kdy by de facto stavebník těžil z vlastní nepoctivosti, což považuje žalobce za nepřípustné. V daném případě nedošlo v zákonem stanovené lhůtě k vyvěšení informace o záměru na pozemku stavebníka, a proto došlo k porušení zákonem stanovené významné podmínky předcházející doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou. V důsledku toho nelze u žalobce spojovat se zveřejněním územního rozhodnutí na úřední desce uplynutí odvolací lhůty, neboť proces jemu předcházející byl vadný. Další podstatnou skutečností je, že z územního rozhodnutí vyvěšeného na úřední desce nemohl žalobce seznat, jakým konkrétním způsobem se ho toto rozhodnutí dotýká, neboť chybně nebyl považován za účastníka územního řízení a neměl tudíž možnost seznámit se se záměrem stavebníka. V rozdělovníku územního rozhodnutí nebyl žalobce označen jako účastník řízení. Žalobce má za to, že označení účastníků řízení v rozdělovníku při doručování územního rozhodnutí je podstatnou skutečností, která upozorňuje účastníka na to, že se jej vydané územní rozhodnutí dotýká. Jestliže žalobce v rozdělovníku uveden nebyl, nemohl si takový úsudek učinit. Lze proto jen stěží dovodit, že mu toto územní rozhodnutí bylo řádně doručeno. Grafická příloha měla být neoddělitelnou součástí příslušného rozhodnutí, ovšem ve skutečnosti žádnou přílohu územní rozhodnutí netvoří a nebyla ani vyvěšena na úřední desce. Na úřední desce byla vyvěšena pouze textová část územního rozhodnutí. Dalším podstatným pochybením je, že územní rozhodnutí výslovně uvádí, že je vydáváno k zámečnické dílně s přístřeškem, parkovacím stáním a zpevněnou plochou, k přípojce na inženýrské sítě v Trhových Svinech na pozemku parc. č. 464/8, 3858/1 a oplocení tohoto stavebního pozemku. Označení pozemku parc. č. 464/8 je však chybné, neboť na tomto pozemku nemá příslušná stavba dle katastru nemovitostí vůbec stát. Tento pozemek je rozlehlým pozemkem o délce téměř 500 m, pokud by tedy příslušná průmyslová výrobní hala měla být umístěna skutečně na pozemku parc. č. 464/8 nebo na jeho opačném konci, jedná se o zcela odlišnou situaci. Uvedená pochybení mají podstatný vliv na stanovení počátku běhu odvolací lhůty, neboť z nich plyne, že i kdyby žalobce měl vědomost o příslušném územním rozhodnutí na úřední desce, jen stěží by z něj byl schopen seznat, že toto rozhodnutí se týká rozsáhlé plechové průmyslové výrobní haly umístěné přímo před jeho rodinným domem jestliže rozhodnutí chybně odkazuje na pozemek parc. č. 464/8, který se však nenachází přímo před jeho domem a je mimořádně rozsáhlý a příslušná stavba na něm může být umístněna kdekoliv. Skutečné materiální seznámení se s celým obsahem správního rozhodnutí je zcela klíčové pro formulaci odvolacích důvodů, neboť pokud není účastník schopen jednoznačně seznat, jakým konkrétním způsobem se jej správní rozhodnutí dotýká, nemůže přirozeně formulovat ani příslušné odvolací důvody proti němu. V daném případě nelze přihlížet k ryze formálním skutečnostem (zveřejnění rozhodnutí na úřední desce), nýbrž je nutno vyjít z toho, kdy se účastník fakticky dozvěděl o zásahu do svých práv v důsledku vydaného správního rozhodnutí. Materiální doručení tak má jednoznačně přednost před jeho formálním zveřejněním na úřední desce. Žalobce by z formálního zveřejnění rozhodnutí na úřední desce nebyl schopen pro shora uvedené vady seznat a posoudit, zda a jakým konkrétním způsobem se ho správní rozhodnutí dotkne. Formální závěr žalovaného spojující u žalobce počátek běhu odvolací lhůty s vyvěšením územního rozhodnutí na úřední desce, nelze akceptovat vzhledem k tomu, že po celou dobu územního řízení žalobce neměl možnost seznámit se s podklady rozhodnutí. Jen stěží mohl ve svém odvolání formulovat veškeré námitky proti příslušné stavbě bez toho, že mu bylo umožněno se s podklady pro tuto stavbu seznámit a adekvátně posoudit, zda se ho týká. Žalovaný se opírá o ryze formální vyvěšení rozhodnutí na úřední desce, přestože došlo k pochybením. Proto je nutno počátek běhu k podání odvolání proti územnímu rozhodnutí stanovit ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem umožněno seznámit se s celým obsahem příslušného územní rozhodnutí spolu s podklady a z toho důvodu bylo žalobcem neprodleně podáno odvolání. Žalobce poukazuje i na to, že se stavebník dopustil dvou správních deliktů, neboť započal stavbu bez stavebního povolení a dále, že neuposlechl výzvy stavebního úřadu k bezodkladnému zastavení stavebních prací. Žalobce namítá, že se nejedná o zámečnickou výrobu sloužící ostatním obyvatelům v daném území, o skladové a manipulační ploše téměř 1.000 m2 a výrobní halu o výměře téměř 400 m2. Taková výrobní hala slouží evidentně průmyslové výrobě tisíců výrobků pro velké odběratele. Žalobce má za to, že umístění velké provozovny je v této oblasti nevhodné a navíc v rozporu se schválenou změnou územního plánu pro danou lokalitu. Stavebník v daném případě nebyl žádným průměrným žadatelem o vydání územního rozhodnutí, který by byl automaticky chráněn nějakou dobrou vírou. Žalobce navrhuje, aby jako svědek byl vyslechnut stavebník i jeho zástupce Ing. arch. Z. U., což považuje za nezbytné, neboť dané soudní řízení představuje jediný možný okamžik, kdy je možno dobrou víru stavebníka při získávání územního rozhodnutí zpochybnit a vést k této otázce seriozní dokazování. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Zabýval se tím, zda odvolání bylo přípustné a zda bylo podáno včas. Žalobci náleželo postavení účastníka řízení dle § 85 odst. 2 písm. b/ stavebního zákona z titulu vlastnictví pozemku parc. č. 401/1 a rozestavěné stavby na tomto pozemku, který sousedí s pozemkem, na kterém byla umisťována stavba zámečnické dílny, neboť jeho vlastnické právo mohlo tedy být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Žalobci příslušelo postavení účastníka řízení ze zákona s ohledem na vlastnictví sousedního pozemku a rozestavěné stavby na něm. Stavební úřad doručoval jak oznámení o zahájení řízení, tak územní rozhodnutí účastníkům řízení podle § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Územní rozhodnutí ze dne 4.1.2013 bylo na úřední desce vyvěšeno dne 9.1.2013, sejmuto dne 25.1.2013. Žalobci bylo tedy doručeno veřejnou vyhláškou dne 24.1.2013. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání žalobci uplynula dnem 8.2.2013, proto se jedná o opožděné odvolání, jestliže žalobce podal ke stavebnímu úřadu odvolání proti územnímu rozhodnutí až dne 27.8.2013. V dalším žalovaný odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, k žalobním bodům týkajícím se věcně územního rozhodnutí se žalovaný nevyjádřil. V současné době se vede řízení o nařízení odstranění stavby a k žádosti stavebníka rovněž řízení o dodatečném povolení stavby. Žalobce je účastníkem těchto řízení a je oprávněn vznášet příslušné námitky. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Stavebník F.Z. podal dne 19.11.2013 žádost o umístění stavby „zámečnická dílna s přístřeškem, parkovací stání a zpevněné plochy, přípojky na inženýrské sítě v Trhových Svinech na pozemku parc. č. 464/8 a oplocení tohoto stavebního pozemku. Stavební úřad opatřením zahájil územní řízení a určil termín jednání na 3.1.2013. Oznámení o zahájení územního řízení bylo vyvěšeno na úřední desce dne 30.11.2012 a sejmuto bylo dne 17.12.2012. Oznámení o zahájení územního řízení bylo doručeno jednotlivě Ing. Z., J.Š., F.Z. a M.V. Dne 3.1.2013 se konalo na místě samém ohledání a jednání, o čemž je sepsán protokol. Dne 7.1.2013 bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby shora uvedené, které bylo doručováno veřejnou vyhláškou, bylo vyvěšeno na úřední desce dne 9.1.2013, sejmuto 25.1.2013 a rovněž bylo doručováno jednotlivě J.Š., F.Z., M.V. a Ing. Z. Toto rozhodnutí bylo rovněž zveřejněno na internetových stránkách Městského úřadu Trhové Sviny. Žalobce se proti územnímu rozhodnutí dne 23.8.2013 odvolal. Odvolání bylo doručeno stavebnímu úřadu dne 27.8.2013 a doplněno dne 2.9.2013. Žalovaný odvolání žalobce zamítl jako opožděné, přestože žalobci bylo možné účastenství v územním řízení ze zákona přiznat, a to podle § 85 odst. 2 stavebního zákona, neboť mu bylo územní rozhodnutí de facto doručeno dle § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou dne 24.1.2013, a proto mu lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 8.2.2013. Jestliže se tedy žalobce odvolal až dne 23.8.2013, jedná se o opožděné odvolání, a proto bylo zamítnuto dle § 92 odst. 1 správního řádu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení je rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce jako opožděné. Argumentace žalobce směřuje proti procesnímu pochybení správních orgánů, tedy že žalovaný nesprávně vyhodnotil skutečnost, že odvolání bylo podáno opožděně. Žalobce v řízení nepožádal o prominutí lhůty. Soud zjistil, že územní rozhodnutí (veřejná vyhláška ze dne 7.1.2013 č.j. Výst. 21944/307-ÚR/2012/Sy) bylo doručováno jednotlivě na dodejku F.Z., Městu Trhové Sviny, J. Š., Ing. D. Z., M.V. a rovněž bylo vyvěšeno na úřední desce Městského úřadu v Trhových Svinech dne 9.1.2013 a sejmuto dne 25.1.2013. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobci bylo možné účastenství v územním řízení přiznat dle § 85 odst. 2 stavebního zákona, ovšem bylo mu de facto doručeno veřejnou vyhláškou dne 24.1.2013, proto odvolání bylo jako opožděné zamítnuto. Dle § 192 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud stavební zákon nestanoví jinak. Stavební zákon jako předpis speciální ve vztahu k obecné úpravě správního řádu stanoví vlastní právní úpravu okruhu účastníků územního řízení. Vzhledem k této speciální a obligatorní právní úpravě v § 85 odst. 1 a 2 stavebního zákona, jenž účastenství v územním řízení komplexně upravuje, se v předmětné věci nepoužije obecné úpravy správního řádu. Dle § 85 odst. 1 stavebního zákona jsou účastníky územního řízení a) žadatel a b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. Ve smyslu odstavce 2 citovaného ustanovení jsou účastníky územního řízení vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem nebo a) ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě nebo b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům, nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno a c) osoby u kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. Vzhledem k této speciální právní úpravě účastenství územního řízení se nepoužije obecná právní úprava účastenství dle správního řádu. Dle žalovaného bylo možné účastenství žalobci v územním řízení ze zákona přiznat dle § 85 odst. 2 stavebního zákona, a to z titulu vlastnictví sousedního pozemku parc. č. 401/1 v k.ú. Trhové Sviny, byť nepřímo sousedí s pozemkem stavby žalobce. Žalobce byl tedy účastníkem územního řízení dle § 85 odst. 2 písm. b/ stavebního zákona. Z ustanovení § 69 odst. 2 správního řádu vyplývá, že v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede jméno a příjmení všech účastníků. Z rozdělovníku územního rozhodnutí ze dne 7.1.2013 vyplývá, že žalobce v něm jako účastník řízení uveden není, přestože byl účastníkem územního řízení ve smyslu § 85 odst. 1, odst. 2 písm. b/ stavebního zákona. Jestliže žalobce není uveden jako účastník řízení na předmětném rozhodnutí a územní rozhodnutí mu nebylo doručeno, nelze po žalobci požadovat, i v případě kdyby se seznámil s veřejnou vyhláškou na úřední desce, aby seznal, že příslušné územní rozhodnutí by se mohlo dotýkat jeho práv. Lze proto přisvědčit žalobci, že si nemohl takový úsudek učinit, jestliže jeho jméno v rozdělovníku pro doručování není uvedeno. Z toho plyne, že dle správního orgánu žalobci nebylo předmětné územní rozhodnutí určeno a nebylo proto řádně doručeno veřejnou vyhláškou, jak bylo konstatováno žalovaným ve smyslu § 87 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 zákona a dotčeným orgánům doručuje jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou. Žalobce byl informován o obsahu územního rozhodnutí dne 21.8.2013, kdy nahlédl u Stavebního úřadu v Trhových Svinech do správního spisu ohledně jeho žádosti o vydání územního rozhodnutí. Dne 23.8.2013 podal odvolání, které bylo doručeno stavebnímu úřadu dne 27.8.2013, z čehož plyne, že odvolání bylo žalobcem podáno včas, když bylo podáno ve lhůtě patnácti dnů určené pro podání odvolání. V daném případě tedy byly splněny zákonné podmínky, že žalobce je účastníkem řízení. Vlastnická práva žalobce mohla být v předmětném řízení dotčena, a to možným omezením vlastnických práv žalobce. Soud má za to, že žalobci bylo znemožněno účastnit se správního řízení a uplatňovat v něm námitky, jestliže nebyl v rozhodnutí jako účastník řízení označen. Předmětem přezkumu v daném případě bylo rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost dle § 92 správního řádu, což projeví se proto toliko v posouzení dodržení zákonných podmínek pro takový postup. Podmínkou sine qua non pro posouzení přípustnosti a včasnosti podaného odvolání, je jednak určení procesního postavení osoby odvolatele v předmětném řízení před správním orgánem z pohledu, zda mu svědčí právo odvolání podat, jednak k určení okamžiku doručení rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje, respektive určení právních důsledků v případě nedoručení rozhodnutí tomu, komu však postavení účastníka řízení svědčilo a mělo být doručováno. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda stavební úřad postupoval v souladu se zákonem při vymezení okruhu účastníků územního řízení. Bylo proto namístě nejprve posoudit námitku žalobce spočívající v jeho postavení jakožto účastníka územního řízení. Shledal-li soud tuto námitku důvodnou, pak musel dospět k závěru, že rozhodnutí správního orgánu nebylo řádně doručeno, jestliže žalobce nebyl jako účastník řízení na rozdělovníku územního rozhodnutí – veřejné vyhlášky uveden. Soud proto uzavírá, že z územního rozhodnutí vyvěšeného na úřední desce žalobce nemohl zjistit, jakým konkrétním způsobem se příslušná stavba dotkne jeho práv, jestliže nebyl jako účastník řízení na územním rozhodnutí (veřejné vyhlášce) uveden. Soud poznamenává, že v projednávané věci není sporná otázka, zda je žalobce účastníkem řízení či nikoliv, dle žalovaného je žalobci přiznáno postavení účastníka řízení. Postavení účastníka územního řízení se osobě splňující kritéria uvedená v zákoně přiznávají proto, aby mohl hájit svá práva k pozemku nebo stavbě, zejména právo vlastnické. V daném případě, jestliže žalobce nebyl jako účastník řízení na územním rozhodnutí uveden, nemohl svá práva řádně hájit. Žalobce namítá, že stavebník nepostupoval v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 stavebního zákona, dle něhož měl zajistit, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, vyvěsil na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku. Tato informace dle žalobce na pozemku stavebníka v rozhodném období vyvěšena nebyla, neboť v příslušném správním spise se nenachází záznam potvrzující její vyvěšení. Soud prostudováním správního spisu zjistil, že důkaz o tom, že by žalovaný vyvěsil, respektive zajistil, aby informace o jeho záměru byla vyvěšena, ve spise založen není, takže nelze zpětně ověřit, zda tato povinnost upravená v § 87 odst. 2 stavebního zákona stavebníkem byla splněna. Důkazní břemeno o příslušné informační tabuli, zda byla na pozemku žadatele vyvěšena, stíhá stavebníka. Žalobce dále zpochybňuje, že přílohou územního rozhodnutí (veřejné vyhlášky), která byla zveřejněna na úřední desce, nebyla grafická příloha, jež je neoddělitelnou součástí příslušného územního rozhodnutí, neboť nebyla na úřední desce vyvěšena, na úřední desce byla vyvěšena pouze textová část územního rozhodnutí. Ve správním spise je založeno oznámení o zahájení územního řízení ze dne 29.11.2012, jehož součástí je i grafická příloha ohledně umístění plánované stavby, dále je ve spise založena veřejná vyhláška – územní rozhodnutí ze dne 7.1.2013, kde je uvedeno, kdy byla veřejná vyhláška vyvěšena i sejmuta, grafická příloha součástí tohoto územního rozhodnutí však není. Lze proto námitce žalobce přisvědčit, že jestliže stavební úřad odkazoval na situační výkres ohledně umístnění stavby, měl být tento podklad součástí vydaného rozhodnutí a jako takový měl být i doručen všem účastníkům řízení i zveřejněn na úřední desce Městského úřadu Trhové Sviny. Nelze přisvědčit námitce žalobce, že v územním rozhodnutí se nesprávně uvádí, že je vydáváno ke stavbě zámečnické dílny s přístřeškem, parkovacímu stání a zpevněné plochy na pozemku parc. č. 464/8 a 3858/1 s tím, že označení pozemku 464/8 je chybné, neboť na tomto pozemku nemá příslušná stavba dle katastru nemovitostí vůbec stát. Tato výhrada není důvodná, neboť následně došlo k oddělení části pozemku, takže v současné době se jedná o stavbu umístěnou na pozemku parc. č. 464/17, 3858/1 v k.ú. Trhové Sviny. Umístění předmětné stavby bylo patrné z celkové situace vypracované Ing. arch. U. – SOBIG s.r.o., která je přílohou oznámení o zahájení územního řízení a pozvání k veřejnému ústnímu jednání (veřejná vyhláška), kde umístění je patrné ze situace zamýšlené stavby. Ze shora uvedeného je zřejmé, že ze strany stavebního úřadu došlo k pochybení, jestliže žalobce nebyl v územním rozhodnutí uveden jako účastník řízení, přičemž není prokázáno, že přílohou územního rozhodnutí byl grafický náčrt ohledně umístnění stavby. Žalobce i v případě, že by se s obsahem územního rozhodnutí seznámil na úřední desce, nemohl by seznat, že se jedná o stavbu, která by se ho mohla konkrétním způsobem jako vlastníka dotýkat. Soud proto stanovil počátek běhu odvolací lhůty od okamžiku, kdy se žalobce seznámil s předmětným rozhodnutím, proti kterému se odvolal, a to ode dne 21.8.2013, kdy nahlédl do správního spisu. Teprve z tohoto územního rozhodnutí zjistil, jakým způsobem se ho územní rozhodnutí dotýká, mohl zvážit podání odvolání a formulovat námitky. Žalovaný proto nesprávně stanovil počátek běhu odvolací lhůty se svěšením územního rozhodnutí na úřední desce, jestliže žalobce neměl vědomost o tom, že je účastníkem předmětného řízení. K dalším v žalobě uplatněným námitkám, jejichž vypořádáním se žalovaný nezabýval s ohledem na závěr, že odvolání bylo podáno opožděně a následně je žalobce v žalobě rozporuje, považuje soud za předčasné se k nim blíže vyjadřovat, jestliže dosud nebylo rozhodnuto o žalobcových námitkách, které uvedl ve svém odvolání. Nejprve bude třeba žalovaným vyjasnit, zda odvolací námitky měly být řešeny v řízení před stavebním úřadem v rámci územního řízení nebo zda postačuje jejich vypořádání v odvolacím řízení. Soud proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení dle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný neměl ve věci úspěch a žalobci vznikly celkem náklady ve výši 19.456 Kč. Náklady sestávají ze 4 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč, 4x 300 Kč režijní paušál, 21 % DPH – 2.856 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Zúčastněné osobě nebyla náhrada nákladů řízení přiznána s odkazem na § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť v rámci tohoto řízení osobě zúčastněné nebyla soudem ukládána žádná povinnost.

Poučení