10 A 170/2014 - 56

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci navrhovatele: TOP 09, politická strana se sídlem Újezd 450/140, Praha 1, IČ 713 39 728, jednající prostřednictvím volební zmocněnkyně: L. V., bytem T. 820, T., odpůrce: Úřad městské části Praha 12, se sídlem Písková 830/25, Praha 12, a dalších účastníků řízení: I) Mgr. L. B., bytem N. 2133/11, P. 12, II) Mgr. J. M., bytem Z. 621/11, P. 12, III) Ing. P. S., bytem P. 3418/2, P. 12, IV) Bc. F. A., bytem P. 3418/2, P. 12, V) M. P., bytem N. 848/29, P. 12, VI) R. K., bytem V. 521/2, P. 12, VII) L. V., bytem C. 650/2, P. 12, VIII) M. M., bytem P. 3299/11, P. 12, IX) MVDr. J. P., bytem L. 3201/12, P. 12, X) M. A., bytem N. 2006/16, P. 12, XI) RNDr. K. S., bytem Z. 723/8, P. 12, XII) R. A., bytem K. 68/59, P. 12, XIII) S. K., bytem N. 188/7, P. 12, XIV) Ing. J. P., bytem D. 3086/26, P. 12, XV) Mgr. M. G., bytem C. 689/23, P. 12, XVI) Š. H., bytem J. 3427/20, P. 12, XVII) Ing. H. J., bytem L. 3221/1, P. 12, XVIII) M. F., bytem U. 377/2, P. 12, XIX) Mgr. J. S., bytem Š. 665/3, P. 12, XX) Ing. P. A., bytem U. 3368/63, P. 12, XXI) P. Š., bytem B. 190/4, P. 12, XXII) Ing. B. K., MBA, bytem R. 1564/4, P. 12, XXIII) prof. Ing. M. V., DrSc., bytem P. 2104/40, P. 12, XXIV) PhDr. D. R., bytem K. 73/65, P. 12, XXV) MUDr. T. P., Ph.D., MBA, bytem D. 1036/21, P. 12, XXVI) Mgr. Z. B., bytem O. 2039/28, P. 12, XXVII) Ing. R. K., bytem K. 1880/8, P. 12, XXVIII) Ing. J. M., bytem H. 3092/4, P. 12, XXIX) Mgr. I. J., bytem P. 316/10, P. 12, účastníci XXIII a XXV až XXIX zastoupeni účastnicí XXIV jako obecnou zmocněnkyní, XXX) Ing. E. T., bytem K. 826/35, P. 12, XXXI) Bc. J. R., bytem A. 3166/1, P. 12, XXXII) L. F., bytem M. 578/19, P. 12, XXXIII) Mgr. Z. R., bytem U. 3349/6, P. 12, XXXIV) Ing. J. F., bytem P. 3339/35, P. 12, XXXV) PhDr. T. G., bytem V. 3375/10, P. 12, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených do zastupitelstva městské části Praha 12 ve volbách konaných ve dnech 10. 10. a 11. 10. 2014 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 24. 10. 2014 návrh, který označil jako návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 12, neplatnosti volby kandidátů zvolených ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 12 a neplatnosti voleb do zastupitelstva městské části Praha 12. Ze skutkových tvrzení podaného návrhu je zřejmé, že míří na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 12, neboť důvodem podaného návrhu jsou jednak odchylky v počtu hlasů získaných některými kandidáty různých volebních stran účastnících se ve volbách a jednak navrhovatelem tvrzený neobvykle vysoký počet neplatných hlasů. Navrhovatel konkrétně uvedl, že se vyskytly v rámci voleb podezřelé odchylky v počtu hlasů získaných některými kandidáty různých volebních stran účastnících se voleb, které se jeví neobvyklé, a sice že žádný získaný hlas neobdržel ve volebním okresku č. 12005 kandidát č. 35 volební strany ANO 2011 Ing. J. V., ve volebním okrsku č. 12006 kandidáti volební strany „SZ, s podporou Pirátů a LES“ (dále jen Strana zelených) S. S. (číslo kandidáta 31), H. D. (číslo kandidáta 32) a Bc. J. E. V. (číslo kandidáta 35), ve volebním okrsku č. 12010 kandidát Strany zelených Mgr. V. Š. (číslo kandidáta 34), ve volebním okrsku č. 12032 kandidát KSČM A. K. (číslo kandidáta 27), a kandidát Strany svobodných občanů (dále též Svobodní) č. 31 M. M., ve volebním okrsku č. 12034 kandidát č. 35 volební strany ČSSD Mgr. B. F., kandidát č. 35 volební strany ANO 2011 Ing. J. V., kandidát volební strany TOP 09 č. 35 Ing. P. B., kandidát volební strany Změna pro Prahu 12 (dále jen Změna) č. 35 Mgr. Bc. M. N., kandidát č. 35 Strany zelených Bc. J. E. V., ve volebním okrsku č. 12047 kandidát Změny č. 25 Ing. K. R. Ph.D., a ve volebním okrsku č. 12043 u volební strany TOP 09 kandidát č. 11 K. V. Dále ve volebním okrsku č. 12009 kandidát č. 9 politické strany KSČM M. G. získal 2 hlasy, kandidátka č. 9 politické strany TOP 09 Mgr. L. H. získala 5 hlasů, kandidát politické strany TOP 09 č. 17 Ing. M. S. získal 5 hlasů a kandidát politické strany TOP 09 č. 18 V. K. získal 5 hlasů. Dále ve volebním okrsku č. 12029 kandidátka politické strany KSČM č. 23 J. K. získala 5 hlasů. Navrhovatel dále uvedl, že tyto údaje se staly předmětem diskuze na sociální síti, kde se jednotliví účastníci diskuze nad těmito výsledky pozastavovali. Z diskuze vyplynulo, že se jedná o nejsložitější volby a mnoho lidí mělo problém se ve volebních listinách orientovat, mohlo docházet k chybám při sčítání u všech kandidátů napřič stranami. K uvedeným údajům navrhovatel dodal, že v případě kandidátů na poslední pozici příslušné kandidátní listiny by bylo možné, aby nezískali žádný hlas, a to v případě, že voliči po zaškrtnutí volební strany jako celku využili svého práva na udělení preferenčního hlasu kandidátovi z jiné volební strany, přesto se navrhovateli jeví neobvyklé, až podezřelé, aby vzhledem k počtu hlasů kandidátů téže strany na pozici předchozí by takto postupovalo u volební strany ANO 2011 nejméně 50, resp. 49 voličů, u Strany zelených nejméně 33, resp. 13 voličů, u KSČM nejméně 27 voličů, u Svobodných nejméně 8 voličů, u ČSSD nejméně 22 voličů, u TOP 09 nejméně 30 voličů a u Změny nejméně 24 voličů. Z diskuze na sociální síti Facebook vyplývá, že např. L. H., údajně předsedkyně komise, přiznává možnou chybovost, když poslední komise odevzdávaly výsledky údajně až cca ve 22:00 hod. a na pozornosti členů komise se negativně projevila celodenní únava. Dále uživatelka T. L. uvedla, že nejméně 1 z kandidátů uvedených ve výše uvedené tabulce od ní dostal hlas a přesto není započítán. Navrhovatel dále uvedl, že skutečnost, že k pochybení volební komise může dojít, dokládá např. i zpráva uveřejněná dne 18. 10. 2014 na webových stránkách obecního úřadu obce Kačice, dle které „při zjišťování výsledků hlasování byly sečteny preferenční hlasy u jednotlivých kandidátů a zvlášť označeni celé strany. Při zápisu o výsledku voleb nebyly hlasy za stranu přičteny k jednotlivým kandidátům. Proto byl na Krajský soud v Praze podán návrh, aby rozhodl o neplatnosti sečtení hlasů, a aby příslušné volební komisi uložil upravit zápis o výsledku voleb.“ Navrhovatel má za to, že výše uvedená pochybení nelze přičítat selhání „lidského faktoru“, tedy nedostatku pečlivosti a především zpětné kontroly při následném zanesení součtu hlasů do zápisu volebních výsledků. Dle navrhovatele požadavek na provedení kontroly není neobvyklý a svědčí o tom např. řízení o návrhu na neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 65 (Šumperk), které se konaly ve dnech 12. a 13. října a 19. a 20. října 2012, kdy si Nejvyšší správní soud vyžádal od obce Šumperk veškerou volební dokumentaci vztahující se k prvnímu kolu senátních voleb, zejména protokoly okrskových volebních komisí, seznamy voličů, odevzdané hlasovací lístky a obálky, shodně postupoval např. i Krajský soud v Praze v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů v právní věci navrhovatele Sdružení nezávislých kandidátů - Evropští demokraté apod. Navrhovatel dále zdůraznil, že veřejný zájem na bezchybných výsledcích vyplývá i ze skutečnosti, že při volební účasti 33,97 % je každý hlas podstatně významnější než při volební účasti např. dvojnásobné. Navrhovatel tedy dospívá k závěru, že okrskové volební komise při sčítání hlasů nepostupovaly v souladu s § 40 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen volební zákon), konkrétně řádně a s náležitou pečlivostí a že jednotliví členové komise vnesli, byť neúmyslně, do dalšího zpracování nepravdivé údaje a hlasy tak byly sečteny nesprávně. S ohledem na uvedené navrhovatel žádá, aby soud nařídil provedení kontroly výsledků hlasování ve volebních okrscích č. 12005, 12006, 12009, 12010, 12029, 12032, 12034, 12043 a 12047 a v případě potvrzení pochybností vyslovil závěr o neplatnosti volby kandidátů. Navrhovatel dále tvrdí, že ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 12 došlo k neobvykle vysokému počtu neplatných hlasů, k čemuž blíže uvádí, že bylo odevzdáno 14 652 obálek, přičemž každý volič měl maximálně 35 hlasů, tedy bylo možno dosáhnout 512 820 platných hlasů, pokud všichni voliči by svého volebního práva využili. Dále navrhovatel uvedl, že podle oficiálních výsledků voleb vyhlášených Státní volební komisi byl celkový počet platných hlasů 467 205. Z výše uvedeného počtu hlasů dovodil navrhovatel, že bylo 45 615 neplatných hlasů. Dále navrhovatel uvedl, že průměrný počet platných hlasů, které každý volič odevzdal, je 32. Dle navrhovatele číslo 45 615 neplatných hlasů je alarmující, a pokud je vyděleno 35, dochází navrhovatel k závěru, že odpovídá nejnižšímu možnému počtu voličů, jejichž hlasovací lístek byl neplatný, a to 1 303 hlasovacích lístků. Navrhovatel na základě uvedeného tvrdí, že došlo k výrazné chybovosti členů komisí, která způsobila nevěrohodnost výsledku voleb. Závěrem navrhovatel poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 57/10 ze dne 4. 5. 2011 ve věci týkající se návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Hřensko konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, dle kterého „zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.“ Závěrem navrhovatel požádal, aby soud předestřené pochybnosti prověřil a vyslovil závěr o neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů ve volbách. Úřad městské části Prahy 12 v písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2014 konstatoval, že podání navrhovatele je postaveno na dvou tvrzeních, a sice že existují odchylky v počtu hlasů získaných některými kandidáty různých volebních stran účastnících se voleb, které jsou dle navrhovatele podezřelé, a neobvykle vysoký počet neplatných hlasů. K těmto námitkám uvedl Úřad městské části Praha 12, že tyto pochybnosti se váží k činnostem okrskových volebních komisí, do kterých nemůže zasahovat. Úřad vykonával úkoly dané volebním zákonem a zajistil pro Český statistický úřad instruktáž zapisovatelů a předsedy okrskových volebních komisí, na kterém byli tito proškoleni zaměstnancem Českého statistického úřadu, který provedl podrobný výklad o zjišťování volebních výsledků doprovázený názornou prezentací včetně uvedení postupu posuzování odevzdaných hlasovacích lístků. Část instruktáže doplnili zaměstnanci úřadu s osvědčením, kteří se zaměřili na vybavení volební místnosti, popis práce komise s výpisy ze seznamu voličů, archivaci apod. Účastníkům instruktáže bylo promítnuto DVD dodané Českým statistickým úřadem „Volby 2014 - činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstev obcí“. Všichni předsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí byli řádně a dostatečně proškoleni, ve dnech voleb měli možnost konzultovat postup se zaměstnanci úřadu s osvědčením nebo se zaměstnanci Českého statistického úřadu. S ohledem na rozsah a délku zjišťování volebních výsledků v komisích mohlo únavou, nepozorností či soutěživostí (která komise odevzdá výsledky dříve) dojít k chybám, jejichž rozsah, závažnost a dopad není schopen úřad posoudit, není rovněž schopen posoudit, zda navrhovatelem namítané odchylky mohly mít vliv na výsledek voleb a na rozložení mandátu. Správnost výsledků voleb lze ověřit pouze jejich přepočítáním. Účastníci řízení PhDr. D. R., prof. Ing. M. V., DrSc., MUDr. T. P. Ph.D. MBA, Mgr. Z. B., Ing. R. K., Ing. J. M., Mgr. I. J. v písemném vyjádření k návrhu ze dne 3. 11. 2014 uvedli, že navrhují zamítnutí návrhu a upozornili, že s žádosti o prověření výsledků voleb se na soud obrátilo také politické hnutí Pro Prahu, a to s totožným podáním, žádné jiné subjekty výsledky voleb nezpochybnily. Základní iniciační myšlenkou k podání podnětu je diskuze na sociální síti Facebook, přičemž kopie diskuze nelze pokládat za relevantní důkazový materiál, pokud z ní neplynou přesné informace, paní H. se snaží vyvolat dojem o znalosti situace v konkrétní volební komisi v Praze 12, kde, jak tvrdí, dělala předsedkyni komise. S uvedeným nelze souhlasit, neboť jmenovaná vzhledem ke své kandidatuře za TOP 09 nemohla být v Praze 12 ani řadovou členkou komise. Její vyjádření uváděné v návrhu na zneplatnění voleb na Praze 12 je proto zavádějící a dezinformující, neboť nemůže zprostředkovat zkušenost z fungování volebních komisí na Praze 12, které jsou předmětem podaného návrhu. Dále účastníci řízení upozornili na skutečnost, že i přes tvrzené „velké chyby“ ve volebních výsledcích nepodala podnět Strana zelených a rovněž v diskuzi z Facebooku je konstatováno představitelem Svobodných, že výsledky voleb respektuje. Tvrzenou velkou chybovost v hlasování by dle zkušeností členů okrskových volebních komisí odhalil kontrolní systém při předávání výsledků. Předání výsledků od okrskových volebních komisí je též přítomen pověřený pracovník Českého statistického úřadu, který by dle zkušeností členů Změny v případě zřetelných nejasností volební výsledky nepřevzal a nařídil okamžité přepočítání výsledků. V okrskových volebních komisích existuje i vzájemná kontrola mezi členy a i ta by měla určité nesrovnalosti zachytit. Existuje i určité podezření, že lidé, kterým dobíhá mandát, mají vzhledem k nedobrým volebním závěrům zájem zůstat ve svých funkcích co nejdéle, a proto hledají možnosti výsledky voleb zpochybnit. K jednotlivým tvrzením v návrhu lze uvést, že navrhovatel prošel zveřejněné výsledky a k podpoře svých tvrzení poukázal na všechny chyby, resp. kdyby našel i jiné chyby, pak by na ně k podpoře svého návrhu poukázal. I pokud by došlo k chybám, ani případná oprava by nepřinesla prakticky žádnou změnu. Jeho návrh je čistě šikanózní a to i s ohledem na skutečnost, že absolutní množství možných chyb, na které poukazuje, tvoří maximálně 1,5 ‰ odevzdaných hlasů. Tvrzení navrhovatele, že „rozdělení mandátů … nebylo provedeno správně“ je nepravdivé. Na rozdělení mandátu by se vůbec nic nezměnilo ani v případě, že by TOP 09 po přepočtení obdržela 1828 (připočtených) hlasů navíc proti ostatním konkurentům. Mezi případnými, běžně se vyskytujícími neúmyslnými chybami při sčítání hlasů, a výsledkem voleb, neexistuje v daném případě žádná příčinná souvislost. Pokud by případné možné drobné chyby při přepisu, které se případně vyskytnou, při sčítání hlasů byly důvodem ke zpochybnění voleb, bylo by možno zpochybnit téměř jakékoliv volby. K pochybnostem o počtu neplatných hlasů je třeba uvést, že navrhovatel předpokládá, že všichni voliči využili všech svých 35 hlasů. S tím nelze souhlasit, neboť voliči mohli dát třeba i jen 12 hlasů a těchto 12 se započte mezi platné, zbylých 23 hlasů nejsou hlasy neplatné, nýbrž hlasy nevyužité. Jedná se o zásadní logickou chybu, kterou navrhovatel učinil a která způsobuje, že všechny navazující úvahy jsou vadné. Účastníci přikládají tabulku „podíl platných hlasů v městských částech Praha 1 až Praha 15“, z níž vyplývá, že podobný poměr platných hlasů ke všem teoreticky možným je i v jiných velkých pražských městských obvodech a Praha 12 má zcela průměrné ukazatele. Závěrem účastníci shrnuli, že podání návrhu se jeví účelové, použití komunikace z Facebooku je nátlakovým počinem evokujícím sugestivní dialog, do něhož již nelze vstoupit. Je běžné, že někteří voliči zatrhli pouze malý počet kandidátů (např. jen jednoho) a hlas politické straně nedali. Průměrný počet hlasů na jednom lístku u 35členných kandidátních listin se nijak nevymyká jiným obcím s 35členným zastupitelstvem. Mgr. J. M. ve vyjádření ze dne 2. 11. 2014 uvedl k návrhu, že informace ze sociálních sítí bere s rezervou. Uznává, že uvedené informace nelze bagatelizovat. Průběh sčítání volebních výsledků mohlo být ovlivněn nekompetentností samotných volebních komisařů či zapisovatelů. Mgr. M. dále uvedl, že sám byl při výkonu svého volebního práva napaden členkou komise slovy „ty …, přeci nemůžeš volit, když sám kandiduješ“. Při kontrole volebních výsledků strany ČSSD jmenovaný byl překvapen s výsledkem volebního okrsku č. 12017, kde strana ČSSD obdržela 0,62 % hlasů. Různé anomálie shledal jmenovaný i při procházení výsledků po jednotlivých okrscích např. 12019, č. 12043, č. 12049. Anomálie se vyskytují i u jiných stran. Dle Mgr. J. M. selhali vedoucí pracovníci Úřadu městské části Praha 12 při organizaci voleb a proškolení zapisovatelů a členů komisí. Závěrem Mgr. J. M. uvedl, že pro vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha 12 není důvod. Pochybnosti lze revidovat přepočítáním hlasů. Případné posuny v mandátech nebudou tak velké, aby zásadně změnily „politickou mapu“ městské části Praha 12, bude však jasno a konec různým spekulacím. Zvolení kandidáti za hnutí ANO 2011 (účastníci řízení V až XII) ve vyjádření ze dne 3. 11. 2014 uvedli, že návrh považují za účelový s cílem oddálit procedurální předání pravomocí nově zvoleným zastupitelům městské části Prahy 12. Předložené materiály typu facebookových diskuzí lze považovat za nevěrohodné. S ohledem na účast zástupců politických subjektů v příslušných volebních komisích lze shledat výsledky voleb za důvěryhodné a ověřitelné spolehlivějším způsobem, než je diskuze na Facebooku s neprůkaznou totožností diskutujících. Závěrem zvolení kandidáti navrhli zamítnutí návrhu. Ve vyjádření doručeném dne 4. 11. 2014 Ing. J. F. k námitkám v návrhu ohledně odchylek uvedl, že uvedené odchylky jsou výsledkem chybovosti práce komisí, téměř vždy k nějakým chybám dojde. Ing. J. F. souhlasí i s tím, že jej zaujal velký počet hlasů, který nebyl uplatněn. Má za to, že téměř 9 % neuplatněných hlasů s maximálního možného počtu je hodně. Závěrem Ing. J. F. uvedl, že optimální by bylo přepočítat okrsky všechny, neboť se dá předpokládat, že i v dalších se určitá pochybení objeví. Pokud by byly pochybnosti potvrzeny, pak uspořádat opakované volby. Účastníci řízení Ing. E. T., Mgr. Z. R., J. R. a L. F. ve svých samostatně podaných vyjádřeních k podanému návrhu toliko stručně vyjádřili souhlas s jeho obsahem. Soud konstatuje, že návrh na neplatnost volby kandidátů do Zastupitelstva městské části Praha 12 je věcně projednatelný, neboť byl podán v zákonem stanovené desetidenní lhůtě a navrhovatelem je volební strana, jejíž přihláška k registraci byla zaregistrována v daném volebním obvodu. Městský soud v Praze věc posoudil takto: Volební soud při rozhodování o návrzích na vyslovení neplatnosti volby kandidátů je povinen vycházet z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Ostatně i Ústavní soud konstatoval v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl.ÚS73/04, že „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Soud zdůrazňuje, že v žádném z přezkoumávaných volebních okrsků nedošlo k vyjádření nesouhlasu některého člena volební komise s protokolem a v něm obsaženými výsledky. Protokoly volebních komisí jsou přitom relevantním důkazem při rozhodování soudu. Soud ve svých úvahách vycházel z toho, že kterýkoliv kandidující subjekt (tzn. politická strana, jejich koalice a nezávislý kandidát) je oprávněn delegovat své zástupce do všech okrskových komisí ve volebním obvodu, kde podal přihlášku k registraci. Je proto primárně věcí samostatných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly je samozřejmě, ovšem pouze jako ultima ratio, také volební soud. Tento by měl do volebního procesu zasáhnout výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné anebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb. Pro rozhodování volebního soudu je v daném případě uvedená zásada důležitá, neboť pokud došlo (tak jak je tvrzeno v daném případě) k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla by být sjednána náprava pokud možno ihned „na místě“. Role volebního soudu nemá být zvýrazněna a prostor pro jeho vlastní aktivitu nemá vzniknout pouze tím, že se některý ze soutěžících vzdá účasti v základním kontrolním orgánu, jímž jsou právě okrskové volební komise. Takový krok sám o sobě nemůže vytvořit prostor pro širší rámec soudního přezkumu. Došlo-li k pochybení především existencí „lidského faktoru“, tj. nedostatečné pečlivosti při sčítání hlasovacích lístků, resp. při jejich zabezpečení a následné archivaci, byla uvedená skutečnost způsobena zřejmě nevhodnou, resp. nedostatečnou metodikou pro práci volebních komisí. K chybám však, i dle tvrzení navrhovatele, docházelo víceméně rovnoměrně ve prospěch, resp. neprospěch kandidátů různých stran, takže nic nesvědčí pro domněnku, že by tato pochybení byla cíleně zaměřena jen proti neúspěšným kandidátům určité konkrétní strany (např. navrhovatele). Navrhovatel ani netvrdí, že by se jednalo o dosažení nesprávného výsledku voleb jinak než chybou v počítání, resp. existencí „lidského faktoru“. Z návrhu tedy nevyplývá, že by byl jiný důvod domnívat se, že nesprávné výsledky voleb by byly způsobeny něčím jiným než prostou nepozorností a nedůsledností (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010-47). Zdejší soud musí zdůraznit, že v tomto případě rozhoduje jako volební, nikoliv správní soud. Volební proces je totiž založen na jeho neopakovatelnosti. Voliči se vždy rozhodují podle aktuální situace, nálady ve společnosti, jsou ovlivněni volební kampaní, k jejich rozhodování mohou přistupovat rozličné ekonomické a třeba i zahraničně politické události, a opakování voleb proto vždy znamená konání voleb nových za zcela odlišných okolností, než byly ty původní. Neplatí tedy, že konáním nových, případně opakovaných, voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů a tedy k odstranění důvodných pochybností. Tyto nové volby jsou vždy totiž originální. Ke zrušení voleb by měl přistoupit tedy soud jen tehdy, dospěl-li k pevnému přesvědčení, že bez zjištěné nezákonnosti by s největší mírou pravděpodobnosti volby dopadly odlišně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010-47). K námitce navrhovatele týkající se zpochybnění hlasovacích lístků, které byly shledány jako neplatné, soud konstatuje, že tuto námitku navrhovatel nijak nedokládá konkrétními důkazy, pouze toliko uvádí vlastní výpočty, které však nereflektují skutečnost, že v daném případě šlo o komunální volby, kdy bylo v možnostech každého voliče, aby využil 35 hlasů, které měl k dispozici. Nelze a priori při výpočtu neplatných hlasů, tak jak činí navrhovatel v návrhu, vycházet ze skutečnosti, že např. pokud volič využil 3 hlasy, pak zbývajících 32 hlasů bylo neplatných. Nejde o neplatné hlasy, nýbrž toliko o nevyužité hlasy. Jinými slovy výpočet navrhovatele týkající se neplatných volebních lístků není vůbec akceptovatelný a nemůže být ani důsledkem posuzování platnosti volebních lístků, jež měla způsobit nevěrohodnost výsledků voleb a nesprávné rozdělení mandátů. Lze dodat, že funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, aby v konečném důsledku jeho práce nahrazovala či jaksi doplňovala činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006-51 a usnesení ze dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014-46). Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volební komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů při přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. K uvedenému je třeba dodat, že v daném případě navrhovatelem nejsou jednotliví občané, nýbrž volební strana TOP 09, která se účastnila voleb do Zastupitelstva městské části Praha 12, a navrhovatel byl ve smyslu ust. § 17 odst. 2 volebního zákona oprávněn do každé okrskové komise delegovat svého člena a náhradníka. Pokud by tito delegovaní členové, kteří se podíleli na sčítání hlasů (a tedy i na posuzování platnosti hlasovacích lístků), měli jakékoliv pochyby o korektnosti v namítaném smyslu, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu § 42 odst. 1 citovaného zákona s uvedením důvodu tohoto odepření. Takový podnět se však v případě voleb do Zastupitelstva městské části Praha 12 neobjevil, což soud ověřil v daném případě. Nic takového ani navrhovatel netvrdí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 82/2006-51). Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodu tohoto odepření. Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona. Konkrétní výhrady některého z členů okrskových volebních komisí k průběhu voleb, ke sčítání hlasovacích lístků nebo k ověřování jejich platnosti navrhovatel netvrdil. Pokud navrhovatel svého práva vyplývajícího z volebního zákona nevyužil, sám ztížil své postavení co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona. Pro úplnost soud uvádí, že zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích navrhovatelem označených byl podepsán všemi členy okrskové volební komise kromě jednoho volebního okrsku, kde chyběl podpis jednoho člena volební komise, avšak bez uvedení důvodů. Pokud by došlo k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla být zjednána náprava, pokud možno ihned „na místě“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 67/2010-47). Role volebního soudu nemá být zvýrazněna a prostor pro jeho vlastní aktivitu nemá vzniknout pouze tím, že se některý ze soutěžících vzdá účasti v základním kontrolním orgánu, jímž jsou právě okrskové volební komise (viz usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 18/2014). Soud proto uzavírá, že druhá námitka navrhovatele, týkající se vysokého počtu neplatných hlasů, není důvodná. Pokud jde o první námitku (nepravděpodobné výsledku u některých konkrétních kandidátů) navrhovatel k návrhu přiložil čestné prohlášení dvou voličů, kteří podle svého prohlášení ve volebním okrsku č. 12010 volili volební Stranu Zelených, a to tak, že zaškrtli celou kandidátku této volební strany bez dalšího. Dále bylo doloženo prohlášení voliče z okrsku č. 12006, který dle svého prohlášení takto volil také Stranu zelených a voliče z volebního okrsku č. 12043, který dle svého prohlášení takto volil volební stranu navrhovatele. Je tedy zřejmé, že údaje v těchto čestných prohlášeních jsou v rozporu s vyhlášenými výsledky voleb, neboť podle nich někteří kandidáti těchto stran v příslušném volebním okrsku nezískali žádný hlas. Ve smyslu shora citované judikatury tak v případě těchto volebních okrsků existovala zvláště významná indicie, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, a soud proto přikročil k přezkoumání zaslané volební dokumentace z těchto okrsků. Jejím přezkoumáním se domněnky navrhovatele o jím tvrzených chybách v okrscích č. 12010, č. 12006 a č. 12043 skutečně potvrdily (viz k tomu dále) a soud proto přikročil k přezkoumání volební dokumentace také z ostatních volebních okrsků, které byly v podaném návrhu zmíněny. Jakkoli by soud jen samotné tvrzení navrhovatele o nepravděpodobnosti dosažených volebních výsledků za zvlášť významnou indicii nepovažoval (ve zbývajících okrscích), ve spojení s potvrzením chybnosti podobných výsledků z ostatních okrsků již uvedená tvrzení navrhovatele kvalifikace „významné indicie“ dosáhla i u těchto okrsků. V tom spočívá odlišnost nyní projednávaného návrhu od návrhu projednávaného zdejším soudem pod sp. zn. 3 A 134/2014, kde soud k uvedené kontrole nepřistoupil vůbec. Ze stejných důvodů soud nepřistoupil ke kontrole hlasovacích lístků z volebního okrsku 12017 a dalších okrsků zmiňovaných ve vyjádření Mgr. J. M., neboť v případě těchto okrsků zůstalo tvrzení o možné chybě v rovině pouhých spekulací. Soud nejprve ověřil, že osoby, jejichž čestná prohlášení byla přiložena k návrhu, skutečně jsou zapsány v seznamu voličů v příslušných volebních okrscích a že se skutečně komunálních voleb účastnily a svůj hlas v nich odevzdaly. Následně soud ověřil, že ve všech devíti volebních okrscích (s jedinou výjimkou, která bude zmíněna dále) protokol o výsledku voleb podepsalo všech šest členů okrskové volební komise, žádný z jejích členů neodmítl protokol podepsat ani neuplatnil proti obsahu protokolu námitky. Jedinou výjimku v tomto směru představuje volební okrsek č. 12010, kde protokol podepsalo toliko pět členů okrskové volební komise. Vzhledem k tomu, že šestý člen volební komise však neuvedl žádné důvody pro odepření podpisu ani nevznesl žádné námitky proti obsahu protokolu, soud z této skutečnosti nevyvozoval žádné další závěry. Dále soud ověřil, že všechny hlasovací lístky, které byly v kontrolovaných volebních okrscích vyřazeny jako neplatné, skutečně jako neplatné být vyřazeny měly. Je přitom třeba konstatovat, že ve všech případech se jednalo pouze o jednotky hlasovacích lístků, v některých okrscích takto nebyl dokonce vyřazen žádný hlasovací lístek. Protože navrhovatelem tvrzené chyby ve volebních výsledcích nasvědčovaly tomu, že k chybě nedošlo při sčítání hlasů obsažených v jednotlivých odevzdaných volebních lístcích, ale spíše při přenosu zjištěných výsledků do konečného protokolu, soud prověřil správnost pouze u tohoto kroku okrskových volebních komisí při zjišťování výsledků voleb (resp. přesněji řečeno při zaznamenávání zjištěného výsledku). Soud tento postup zvolil v souladu se shora zmíněnou zásadou, podle níž má volební soud do volebního procesu zasahovat jen co nejméně a v nejnutnější míře. V sedmi volebních okrscích měl soud k dispozici průběžné sčítací archy, kam členové okrskové volební komise průběžně zaznamenávali jednotlivé hlasy z volebních lístků a soud proto ověřil pouze to, zda údaje v těchto sčítacích arších byly správně přeneseny do konečného protokolu a zda tedy odpovídají vyhlášeným výsledkům voleb. Již v této fázi byly eliminovány „podezřelé“ výsledky zmiňované navrhovatelem v jednotlivých volebních okrscích u jednotlivých volebních stran a soud proto u těchto volebních okrsků nepřepočítával fyzicky všechny odevzdané hlasovací lístky, neboť presumoval správnost činnosti okrskové volební komise v té fázi, kdy byly hlasy z jednotlivých hlasovacích lístků zaznamenávány do sčítacích archů. V souladu se zásadou zdrženlivosti proto soud po překontrolování tohoto kroku okrskových volebních komisí s kontrolou volební dokumentace ustal. Ve volebních okrscích č. 12029 a č. 12032 soud tyto sčítací archy k dispozici neměl, a přikročil proto k překontrolování (přepočítání) všech hlasovacích lístků. V okrsku č. 12009 přitom shledal, že počet soudu předložených hlasovacích lístků neodpovídá počtu odevzdaných úředních obálek podle protokolu o výsledku voleb v tomto okrsku. Soudu předložené hlasovací lístky přitom představovaly (až na malé výjimky) toliko takové hlasovací lístky, na nichž voliči hlasovali pouze pro jednu volební stranu, aniž by zároveň označovali křížkem kandidáty z jiných volebních stran. Tyto hlasovací lístky přitom byly roztříděny podle toho, která volební strana byla křížkem označena. Je tedy zřejmé, že při kompletaci volební dokumentace nebyly soudu předloženy ty hlasovací lístky, na nichž voliči označovali buďto pouze jednotlivé kandidáty anebo kombinovali svůj hlas pro konkrétní volební stranu s hlasy pro konkrétní kandidáty z jiných volebních stran. Soud takto postrádal celkem 42 hlasovacích lístků. Podle vyhlášených výsledků v tomto obvodu kandidátka KSČM č. 23 J. K. nezískala žádný hlas. Tento výsledek však soud mohl vyloučit i na základě těch hlasovacích lístků, které měl k dispozici, neboť měl k dispozici 60 hlasovacích lístků, kde byla volební strana KSČM zaškrtnuta bez dalšího. Soud proto v dalším textu bude vycházet z toho, že správný počet hlasů pro uvedenou kandidátku měl být 60. Následně pak ověřil, že ani kdyby na všech zbývajících 42 hlasovacích lístcích dostala tato kandidátka hlas, nemělo by to žádný vliv ani na rozdělení mandátů mezi volebními stranami ani na rozdělení mandátů mezi zvolenými kandidáty KSČM. Vyhlášené výsledky ostatních kandidátů tímto přepočtem vyloučeny nebyly. Vzhledem k nemožnosti ověřit celkové výsledky voleb v tomto volebním okrsku soudu nezbylo než v případě ostatních kandidátů a ostatních volebních stran vycházet z presumpce správnosti protokolu o výsledku voleb v tomto volebním okrsku a u ostatních volebních stran a kandidátů proto vycházel (v tomto volebním okrsku) z vyhlášeného výsledku voleb. Shora popsaným způsobem tak soud zjistil následující odchylky od zveřejněného výsledku voleb: Okrsek 12005 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Za českou Prahu 4) M. G. 0 1 +1 5) S. R. 1 0 -1 Celkem za volební stranu 0 ANO 2011 33) S. L. 51 54 +3 34) Z. J. 50 51 +1 35) V. J. 0 50 +50 Celkem za volební stranu +54 Pro Prahu 24) J. J. 8 9 +1 Celkem za volební stranu +1 Komunistická strana Čech a Mor. 19) S. S. 14 15 +1 Celkem za volební stranu +1 Okrsek 12006 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl DOMOV 15) V. E. 0 1 +1 Celkem za volební stranu +1 Za českou Prahu 3) Š. P. 2 0 -2 4) M. G. 0 2 +2 Strana zelených 26) K. Z. 36 37 +1 27) K. D. 37 38 +1 28) K. M. 37 38 +1 29) T. J. 35 36 +1 30) B. V. 36 37 +1 31) S. S. 0 36 +36 32) D. H. 0 36 +36 33) P. J. 35 37 +2 34) Š. V. 33 38 +5 35) V. J. E. 0 36 +36 Celkem za volební stranu +120 Občanská demokratická strana 22) D. J. 39 38 -1 Celkem za volební stranu -1 Okrsek 12009 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Komunistická strana Čech a Mor. 9) G. M. 2 25 +23 23) K. J. 24 25 +1 24) P. A. 24 25 +1 25) B. S. 24 25 +1 26) M. E. 24 25 +1 27) K. A. 24 25 +1 Celkem za volební stranu +28 TOP 09 9) H. L. 5 57 +52 17) S. M. 5 54 +49 18) K. V. 5 54 +49 Celkem za volební stranu +150 Okrsek 12010 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Změna pro Prahu 12 34) Š. J. 47 37 -10 Celkem za volební stranu -10 Strana zelených 34) Š. V. 0 41 +41 Celkem za volební stranu +41 Okrsek 12029 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Komunistická strana Čech a Mor. 23) K. J. 6 60 +54 Celkem za volební stranu +54 Okrsek 12032 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Česká strana sociálně demokratická 17) Š. J. 27 28 +1 21) Š. P. 26 27 +1 Celkem za volební stranu +2 Za českou Prahu 1) P. J. 1 2 +1 2) S. P. 2 3 +1 3) Š. P. 1 2 +1 4) M. G. 1 2 +1 5) S. R. 2 3 +1 6) K. J. 1 2 +1 Celkem za volební stranu +6 ANO 2011 2) K. R. 43 42 -1 6) A. M. 45 43 -2 10) N. K. 42 41 -1 11) H. J. 42 41 -1 12) H. P. 42 41 -1 13) B. V. 44 43 -1 22) H. V. 42 41 -1 26) H. M. 38 37 -1 27) S. E. 38 37 -1 Celkem za volební stranu -10 Komunistická strana Čech a Mor. 14) H. J. 32 31 -1 20) S. M. 27 28 +1 21) N. J. 27 28 +1 22) P. P. 27 28 +1 23) K. J. 27 28 +1 24) P. A. 27 28 +1 25) B. S. 27 28 +1 26) M. E. 27 28 +1 27) K. A. 0 28 +28 Celkem za volební stranu +34 TOP 09 31) J. E. 25 24 -1 35) B. P. 23 22 -1 Celkem za volební stranu -2 Strana svobodných občanů 4) Z. I. 11 12 +1 7) Š. S. 10 11 +1 25) D. J. 10 9 -1 26) F. E. 10 9 -1 30) K. P. 8 9 +1 31) M. M. 0 11 +11 Celkem za volební stranu +12 Občanská konzervativní strana 4) S. M. 0 1 +1 Celkem za volební stranu +1 Změna pro Prahu 12 7) F. J. 36 37 +1 10) P. T. 43 40 -3 13) B. P. 35 34 -1 14) B. J. 35 36 +1 35) N. M. 32 31 -1 Celkem za volební stranu -3 Strana zelených 1) T. E. 26 27 +1 2) F. L. 24 27 +3 3) R. J. 23 24 +1 4) V. A. 23 25 +2 5) P. J. V. 21 22 +1 6) B. M. 22 24 +2 7) J. E. 21 22 +1 8) B. V. 20 22 +2 9) L. H. 20 22 +2 10) V. J. 22 24 +2 11) R. P. 21 22 +1 12) H. T. 21 23 +2 13) R. A. 20 21 +1 14) A. D. 20 21 +1 15) N. L. 21 22 +1 16) S. J. 22 23 +1 17) C. A. 20 21 +1 18) K. R. 21 22 +1 19) S. P. 21 22 +1 20) Š. J. 21 22 +1 21) V. J. 20 22 +2 22) B. E. 20 21 +1 23) Z. L. 20 21 +1 24) K. B. 20 21 +1 25) S. M. 20 21 +1 26) K. Z. 20 21 +1 27) K. D. 19 20 +1 28) K. M. 19 20 +1 29) T. J. 19 20 +1 30) B. V. 19 20 +1 31) S. S. 19 20 +1 32) D. H. 19 20 +1 33) P. J. 19 20 +1 34) Š. V. 18 19 +1 35) V. J. E. 17 18 +1 Celkem za volební stranu +44 Občanská demokratická strana 1) R. Z. 30 29 -1 2) F. J. 28 27 -1 3) H. P. 26 25 -1 4) S. R. 26 25 -1 5) H. R. 26 25 -1 6) G. T. 25 24 -1 7) F. F. 23 22 -1 8) S. R. 23 22 -1 9) K. J. 23 22 -1 10) K. T. 23 22 -1 11) M. H. 23 22 -1 12) E. P. 23 22 -1 13) K. V. 24 23 -1 14) H. M. 23 22 -1 15) P. J. 24 23 -1 16) K. M. 23 22 -1 17) M. P. 22 21 -1 18) S. M. 22 21 -1 19 B. H. 23 22 -1 20) K. J. 22 21 -1 21) F. K. 23 22 -1 22) D. J. 23 22 -1 23) B. J. 22 21 -1 24) M. V. 22 21 -1 25) Š. N. 22 21 -1 26) M. M. 22 21 -1 27) S. E. 22 21 -1 28) G. J. 22 21 -1 29) B. M. 22 21 -1 30) F. L. 24 23 -1 31) T. M. 22 21 -1 32) B. J. 22 21 -1 33) H. M. 22 21 -1 34) R.A. 22 21 -1 35) K. M. 23 22 -1 Celkem za volební stranu -35 Okrsek 12034 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl DOMOV 3) Š. Z. 2 1 -1 16) H. F. 2 1 -1 Česká strana sociálně demokratická 35) F. B. 0 22 +22 Celkem za volební stranu: +22 ANO 2011 9) K. S. 59 57 -2 35) V. J. 0 47 +47 Celkem za volební stranu +45 Pro Prahu 35) B. I. 0 4 +4 Celkem za volební stranu +4 Komunistická strana Čech a Mor. 12) R. M. 43 44 +1 Celkem za volební stranu +1 TOP 09 1) F. M. 42 40 -2 35) B. P. 0 30 +30 Celkem za volební stranu +28 Změna pro Prahu 12 26) H. H. 26 25 -1 34) Š. J. 24 23 -1 35) N. M. 0 24 +24 Celkem za volební stranu +22 Strana zelených 35) V. J. E. 0 11 +11 Celkem za volební stranu +11 Okrsek 12043 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl TOP 09 11) V. K. 0 43 +43 13) K. P. 43 42 -1 16) Ch. H. 42 44 +2 17) S. M. 44 42 -2 19) P. P. 42 48 +6 20) H. P. 48 43 -5 21) S. V. 43 45 +2 22) D. M. 45 42 -3 26) M. J. 42 40 -2 Celkem za volební stranu +40 Okrsek 12047 Číslo kandidáta Jméno a příjmení kandidáta Vyhlášeno Zjištěno Rozdíl Změna pro Prahu 12 25) R. K. 0 30 +30 Celkem za volební stranu +30 Jakkoli se mohou zdát na první pohled shora popsané odchylky zjištěné soudem rozsáhlými, je přesto při detailnějším náhledu vidět, že se v podstatě jedná jen o odchylky drobné a ve všech případech snadno vysvětlitelné obyčejnou nepozorností či únavou, či obecněji řečeno selháním lidského faktoru. V každém případě však zjištěné odchylky nijak neindikují, že by se jednalo o cílenou manipulaci se záměrem výrazně poškodit či naopak zvýhodnit některé volební strany. Celkové výsledky voleb do zastupitelstva městské části se zahrnutím shora uvedených zjištěných odchylek shrnuje následující tabulka. Strana Vyhlášeno hlasů Vyhlášeno procent Zjištěno hlasů Zjištěno procent Domov 947 0,20 946 0,20 ČSSD 53296 11,41 53320 11,40 Za českou Phu 416 0,09 422 0,09 ANO 2011 108754 23,28 108843 23,26 Pro Prahu 12045 2,58 12050 2,58 KSČM 34241 7,33 34359 7,34 TOP09 75456 16,15 75672 16,17 Svobodní 17158 3,67 17170 3,67 Změna 77283 16,54 77322 16,53 OKS 476 0,10 477 0,10 Strana zelených 43535 9,32 43751 9,35 ODS 43598 9,33 43562 9,31 Celkem 467205 467894 Ze shora uvedené tabulky tak vyplývá, že množina volebních stran, které ve volbách získaly více než 5 % platných hlasů, se ani po přepočtu hlasů provedeném soudem nezměnila. Je však třeba na tomto místě poznamenat, že ze shora uvedené tabulky vyplývá, že se změnilo pořadí jednotlivých volebních stran co do zisku absolutního počtu hlasů, neboť Strana zelených se po kontrole provedené soudem dostala před ODS. Jde pochopitelně o zjištění, které z hlediska volebního zákona samo o sobě nemá žádný význam, přesto však jde o fakt, který soud považuje za nutné na tomto místě zmínit. Soud dále přikročil k přepočtu rozdělení mandátů mezi jednotlivé volební strany. V souladu s § 45 odst. 1 a odst. 2 volebního zákona soud dělil celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině. Podíly vypočítané tímto způsobem seřadil podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získala kandidátní listina jeden mandát. Uvedeným způsobem dospěl soud k následujícím výsledkům: Pořadí Podíl název strany 1 108 843,00 ANO 2011 2 77 322,00 Změna 3 75 672,00 TOP 09 4 54 421,50 ANO 2011 5 53 320,00 ČSSD 6 43 751,00 Strana zelených 7 43 562,00 ODS 8 38 661,00 Změna 9 37 836,00 TOP 09 10 36 281,00 ANO 2011 11 34 359,00 KSČM 12 27 210,75 ANO 2011 13 26 660,00 ČSSD 14 25 774,00 Změna 15 25 224,00 TOP 09 16 21 875,50 Strana zelených 17 21 781,00 ODS 18 21 768,60 ANO 2011 19 19 330,50 Změna 20 18 918,00 TOP 09 21 18 140,50 ANO 2011 22 17 773,33 ČSSD 23 17 179,50 KSČM 24 15 549,00 ANO 2011 25 15 464,40 Změna 26 15 134,40 TOP 09 27 14 583,67 Strana zelených 28 14 520,67 ODS 29 13 605,38 ANO 2011 30 13 330,00 ČSSD 31 12 887,00 Změna 32 12 612,00 TOP 09 33 12 093,67 ANO 2011 34 11 453,00 KSČM 35 11 046,00 Změna Ani rozdělení mandátů mezi jednotlivé volební strany se tak po přepočtu hlasů soudem nezměnilo. Nakonec soud ověřil, že ani po opravě celkového počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty nedošlo k tomu, že by některý kandidát dosáhl počtu hlasů nutného pro změnu pro pořadí kandidáta (§ 45 odst. 4 volebního zákona) anebo pod ni naopak klesl. Oprava výsledků tedy neměla vliv ani na rozdělení mandátů uvnitř jednotlivých volebních stran. Soud tak uzavírá, že pochybení, která v práci okrskových volebních komisí zjistil, neměla ve svém souhrnu žádný vliv na celkové výsledky voleb, jinými slovy řečeno i „opravené“ výsledky voleb ve svém výsledku vedou ke shodnému složení zastupitelstva jako výsledky oficiálně vyhlášené. Soud proto návrh jako nedůvodný zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.