10 A 173/2017 - 32

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a Mgr. Martina Lachmanna v právní věci žalobce: J. K. bytem zastoupeného Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Náchodská 760/67, Praha 9 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2 Praha 1 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět sporu

1. Žalobce se žalobou domáhá u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v odnětí řidičského oprávnění v rozporu s ustanovením § 123c odst. 3 ve spojení s ust. § 123f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalobce je toho názoru, že postupoval zákonem předvídaným způsobem, když včasnými námitkami brojil proti dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce je toho názoru, že žalovaný přesto v rozporu s ustanovením § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu nepřerušil běh lhůt podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu a vyznačil žalobci do příslušného registru pozbytí řidičského oprávnění.

II. Žaloba a vyjádření žalovaného k žalobě

2. V žalobě žalobce konkrétně uvedl, že dne 29. 8. 2017 v důsledku pozbytí řidičského oprávnění obdržel přípis žalovaného „Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzva k odevzdání řidičského průkazu“. Tato písemnost byla žalobci doručena za použití tzv. zákonné fikce dne 25. 8. 2017. Žalobce dne 31. 8.2017 poté prostřednictvím datové schránky obchodní korporace Flash group trans EU, s.r.o., jejímž je zaměstnancem, učinil k žalovanému podání datované dne 31. 8. 2017 a nadepsané jako „Podání námitek proti záznamu bodů“. Podání bylo žalovanému doručeno dne 31. 8. 2017 v 14:40:23 hod.

3. Následně dne 18. 9. 2017 obdržel žalobce neformální přípis žalovaného ze dne 12. 9. 2017 nadepsaný jako „Sdělení a výzva k odevzdání řidičského průkazu“, který byl žalobci doručen taktéž dne 18. 9. 2017. Žalovaný takto žalobci sdělil, že žalobce ke dni 2. 9. 2017 pozbyl řidičská oprávnění a ten byl proto vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Žalovaný správní orgán současně dospěl k závěru, že podání výše uvedené podání žalobce nebylo perfektně učiněno ve smyslu ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (dále jen „správní řád“).

4. Žalobce prostřednictvím svého zástupce učinil 19. 9. 2017 k žalovanému podání nadepsané jako „Odstranění nezákonného zásahu – předžalobní výzva“, ve kterém se domáhal jednak zhojení nezákonného zásahu, prověření úřední činnosti úřední osoby Bc. P. R. a dále sdělení, jak bylo naloženo s podáním účastníka řízení ze dne 31. 8. 2017 a jaké úkony ve věci správní orgán dosud učinil. Neformálním přípisem žalovaného ze dne 2. 9. 2017, který byl doručen zástupci účastníka řízení dne 3. 10. 2017, žalovaný sdělil, že na svém postupu trvá a nehodlá jej jakkoliv měnit.

5. Žalobce v uvedeném postupu žalovaného shledává trvající nezákonný zásah. Postup žalovaného je podle žalobce v rozporu s ustanovením § 37 ve spojení s ustanovením § 45 správního řádu v rozhodném znění, neboť v daném případě žalobce učinil své podání prostřednictvím datové schránky zmocněnce obchodní korporace Flasch group trans EU, s.r.o., který na základě plné moci ze dne 31. 8. 2017 podání učinil, přičemž se nejednalo o podání v elektronické podobě ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu v rozhodném znění, ale o podání ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v rozhodném znění.

6. Podle žalobce nelze na podání učiněné datovou schránkou jiného subjektu aplikovat postup podle § 37 odst. 4 a 5 správního řádu, neboť zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v rozhodném znění, je v daném případě ve vztahu ke správnímu řádu speciálním zákonem. Z ustanovení § 117 zákona o silničním provozu v rozhodném znění poté vyplývá, že žadatel může podat žádost, či oznámení podle § 123f tohoto zákona poštou, či elektronickou formou. Vyžaduje se přitom úředně ověřený podpis nebo ověřený podle zvláštního právního předpisu, přičemž zákonodárce dále nedefinuje povinnost v případě nenaplnění požadavku doplnit je jiným způsobem. Podle žalobce je zjevné, že podání námitek podle § 123f zákona o silničním provozu v rozhodném znění má své vlastní procesní ustanovení a z něho v žádném případě nevyplývá, že se k takovému podání nepřihlíží, ba naopak, nabízí se postup odstraňování vad podle § 37 odst. 3 správního řádu.

7. Podání bylo učiněno datovou schránkou, přičemž zmocněncem odeslaná datová zpráva v systému datových schránek ve své příloze obsahovala vlastní procesní podání žalobce, které mělo podle názoru žalobce účinky na běh lhůt podle § 123c odst. 3 ve spojení s ust. § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu v rozhodném znění. V daném případě, v technickém slova smyslu, bylo přílohou datové zprávy samotné podání žalobce opatřené jeho vlastnoručním podpisem, coby (procesní úkon) a je tedy zjevné, že úkon fakticky činí jiná osoba než ten, kdo podání de facto podal. Žalovaný pak v rozporu se zákonem neprojednal procesní návrh žalobce na přezkoumání námitek, řízení o námitkách dosud ani nezahájil, ačkoliv žalobce jednoznačně projevil svou vůli, aby byly přezkoumány jednotlivé záznamy bodů za přestupky. Žalovaný pak v rozporu se zásadou materiální pravdy vyjádřenou v ustanovení § 3 správního řádu nezjistil, zda podání učinil k tomu oprávněný zástupce žalobce a nevedl žalobce ani jeho zástupce, aby prokázal plnou mocí v jakém rozsahu je zástupce oprávněn zastupovat žalobce, resp. aby odstranil zjevné vady podání a zjevný nesoulad mezi podatelem a účastníkem řízení. Žalovaný pak na žalobce v rozporu se zákonem aplikoval postup podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu v rozhodném znění, aniž by zohlednil rozdílné úpravy jak podle ust. § 117 zákona o silničním provozu v rozhodném znění, tak i ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v rozhodném znění. Žalobce dále podotkl, že podání učinil v souladu s poučením vyplývajícím z oznámení o dosažení 12 bodů a výzvy k odevzdání řidičského průkazu ze dne 11. 8. 2017.

8. Žalobce je toho názoru, že žalovaný nepostupoval podle ustanovení § 37 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 45 odst. 2 správního řádu v rozhodném znění a nevyhodnotil podání žalobce podle jeho skutečného obsahu jako žádost, ačkoliv obsahovalo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, označení správního orgánu, jemuž bylo podání určeno a podpis osoby, která je učinila, ačkoliv se úkon konkrétní osoby posuzuje podle jeho skutečného obsahu.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul, že dne 31. 8. 2017 mu byla doručena prostřednictvím datové schránky společnosti Flash group trans EU, s.r.o., ID schránky: hdxsdme, písemnost nazvaná „podání námitek proti záznamu bodů“, v záhlaví písemnosti je uveden „J. K., nar. X, B. 1216, P. 9“ a jako číslo jednací a spisová značka čj. MHMP 1276440/2017, sp. Zn. S- MHMP 1276440/2017, nepodepsaná zaručeným elektronickým podpisem, pouze s naskenovaným podpisem. Následně dne 15. 9. 2017 bylo žalovanému doručeno oznámení o právním zastoupení Mgr. Kamilem Fotrem, ke kterému byla přiložena plná moc ze dne 11. 9. 2017. Dne 18. 9. 2017 byla žalobci doručena výzva k odevzdání řidičského průkazu. Žalovaný zdůraznil, že mu nikdy nebyla doručena plná moc udělená žalobcem společnosti Flash group trans EU, s.r.o.

10. Žalovaný zdůraznil, že postupoval v souladu se zákonem o elektronických úkonech a v souladu s metodickou pomůckou k datovým schránkám a činnosti správního orgánu, volně dostupnou na adrese www.mvcr.cz. Na základě toho vyhodnotil podání žalobce jako imperfektní. Protože podání nebylo doplněno v souladu se zákonem, žalovaný k podaným námitkám nepřihlížel a žalobce pozbyl řidičské oprávnění. Žalovaný je toho názoru, že nebyl povinen žalobce vyzývat k odstranění vady podání spočívající v absenci zaručeného elektronického podpisu. Protože elektronický podpis nebyl k podání přiložen, byl žalobce povinen doplnit své podání v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu. Žalovaný uvedl, že nemohl ani tušit, že žalobce je, či by mohl být zastoupen společností Flash group trans EU, s.r.o. Z podaných námitek ani z žádné jiné okolnosti taková skutečnost nevyplývala - v záhlaví písemnosti je jako podatel označen vysloveně jen žalobce, nikoliv např. žalobce zastoupený společností Flash group trans EU, s.r.o.

11. Žalobce následně k vyjádření žalovaného podal repliku. V ní v zásadě setrval na svém předchozím postoji a právním názoru. Ustanovení § 37 odst. 4 a 5 správního řádu na případ podání prostřednictvím datových schránek podle žalobce nedopadá. Je toho názoru, že žalovaný měl zjišťovat, zda Flash group trans EU, s.r.o. jako odesílatel je zmocněncem žalobce. Je sice pravdou, že plnou moc žalovanému nepředložil, jedná se však o odstranitelnou vadu, kterou žalovaný odstranit jednoduše mohl.

III. Posouzení věci Městským soudem v Praze

12. Městský soud v Praze rozhodl podle skutkového stavu ke dni rozhodnutí (srov. ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní – dále též „s. ř. s.“) O věci rozhodl bez jednání, neboť účastníci s projednáním věci bez jednání souhlasili, resp. tento jejich souhlas je presumován podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci nevyjádřili nesouhlas s projednáním věci bez jednání. Městský soud poté neshledal důvod ani k nařízení jednání ex officio za účelem dokazování, neboť rozhodné skutečnosti vyplývají ze správního spisu, z něhož městský soud vycházel, popř. jsou tyto skutečnosti mezi účastníky nesporné.

13. Podle ustanovení § 82 s. ř. s. platí, že ochrany podle žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením se může dovolávat každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo. Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je subsidiární formou soudní ochrany ve správním soudnictví, která pokrývá širokou škálu tzv. faktických zásahů a která nastupuje jen v případě, že jiná právní možnost ochrany chybí. Podle ustanovení § 85 s. ř. s. je však žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky 14. Žalobce se žalobou domáhá ochrany proti odnětí jeho řidičského oprávnění. Výzva správního orgánu k odevzdání řidičského průkazu podle ustanovení § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu v návaznosti na zánik řidičského oprávnění při dosažení 12 bodů je přitom jednáním, které není rozhodnutím ve formálním ani v materiálním smyslu (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2014, č. j. 11 A 64/2014 – 51 a na to navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2015, č. j. 6 As 294/2014 – 40). Judikatura Nejvyššího správního soudu dále vyložila, že eventuálním prostředkem ochrany či nápravy před tvrzeným nezákonným záznamem v registru řidičů o pozbytí řidičského oprávnění nemůže být ochrana před nečinností spočívající v nevydání rozhodnutí o námitkách proti provedenému záznamu v registru řidičů, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů (srov. odst. 79 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 2. 2015, č. j. 9 As 287/2014 – 48). Neexistuje tedy jiný právní prostředek ochrany před úkonem správního orgánu než zásahová žaloba. Městský soud v Praze je proto toho názoru, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je v projednávané věci přípustná.

15. Pokud jde o včasnost žaloby, ta musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (§ 84 odst. 1 s. ř. s.). Sám žalobce v žalobě tvrdí, že oznámení o dosažení 12 bodů mu bylo doručeno dne 25. 8. 2017 (to potvrzuje údaj z doručenky ve správním spise, tak i faktické podání námitek dne 31. 8. 2017), od doručení tohoto oznámení se poté odvíjí lhůta 5 pracovních dnů pro zánik práva podat námitky proti záznamům bodů v registru řidičů a pro zánik řidičského oprávnění (§ 123c odst. 3 ve spojení s § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu). Žalovaný žalobci poprvé v přípisu ze dne 12. 9. 2017, č. j. MHMP 1439342/2017 sdělil, že ten uplynutím 5. pracovního dne (tj. dne 2. 9. 2017) od doručení tohoto oznámení pozbyl řidičské oprávnění. Vzhledem k tomu, že žalobce brojí právě proti zániku řidičského oprávnění a žalobu podal dne 5. 10. 2017, tj. měsíc po samotném pozbytí řidičského oprávnění a 3 týdny poté, co se o zániku oprávnění dozvěděl z přípisu žalovaného, nepochybně zde byla zachována i subjektivní dvouměsíční lhůta pro podání žaloby plynoucí od tohoto tvrzeného zásahu žalovaného.

16. Skutkové okolnosti nejsou sporné – stručně shrnuto žalobce poté, co mu bylo doručeno sdělení žalovaného o dosažení 12 bodů, podal námitky proti dosaženým bodům prostřednictvím datové schránky Flash group trans EU, s.r.o. Mezi stranami je sporný náhled na otázku, zda žalobce takto podal námitky účinně, tj. zda se následkem toho ve smyslu ustanovení § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu přerušil běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 cit. zákona pro zánik řidičského oprávnění na dobu ode dne doručení námitek do dne, v němž rozhodnutí o námitkách nabude právní moci.

17. Stěžejní východiska pro řešení takové situace formuloval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018 – 30. Nejvyšší správní soud zde vyložil, že „při použití určité formy komunikace mezi podatelem a orgánem veřejné moci (zde magistrátem) je nutné pro posouzení náležitostí takové formy a pro zvážení následků takového podání aplikovat případný speciální právní předpis upravující takovou formu komunikace, následně podpůrně (s ohledem na pravidlo lex specialis derogat legi generali) obecnou právní úpravu obsaženou v obecném procesním předpise (zde ve správním řádu) stran činění podání účastníkem řízení. Určení, komu je takové podání přičitatelné, resp. kdo je vůči orgánu veřejné moci učinil, má totiž přednost před případnými navazujícími kroky v podobě výzvy k doložení plné moci, pokud je na základě předchozího kroku dospěno k závěru, že podání je nutné přičíst jinému subjektu než tomu, koho se věc po obsahové stránce na první pohled týká (tj. že se jedná o potencionálního zástupce).“ Nejvyšší správní soud dále poukázal na to, že pokud je činěno podání vůči orgánu veřejné moci datovou schránkou, takovým speciálním právním předpisem je zákon o elektronických úkonech.

18. Z uvedeného podle názoru městského soudu vyplývá, že pokud se podatelé rozhodnou učinit úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky (obecné oprávnění fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob činit úkony datovou schránkou vůči orgánu veřejné moci vyplývá z tohoto zákona), posuzování otázky, kdo takto jednal, náležitostí a formy úkonu vychází pouze z ustanovení tohoto speciálního zákona. Platí tedy i to, že pokud ustanovení § 117 zákona o silničním provozu obecně umožňuje podání námitek i elektronickou formou a žalobce se rozhodl uskutečnit toto podání prostřednictvím datové schránky, bylo nezbytné, aby toto podání, pokud mělo být přičitatelné jeho jednání a vůli, splnilo s tím spojené náležitosti podle zákona o elektronických úkonech.

19. Pro určení jednající osoby a autorizace její vůle platí obecné ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech: „úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“ Jakkoliv však zákon o elektronických úkonech stanovuje náležitosti elektronického podání prostřednictvím datové schránky tak, aby mohlo být účinně podáno jménem držitele této datové schránky, nelze současně rezignovat na obecná pravidla pro náležitosti procesního úkonu ve správním řízení. Zákon o elektronických úkonech sice stanovuje zákonná pravidla pro autentizaci a autorizaci úkonu jako úkonu učiněného držitelem datové schránky, navazující otázkou je však to, jaký má takový úkon význam v procesních pravidlech správního řízení.

20. Nejvyšší správní soud v této souvislosti v citovaném rozsudku ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018 – 30 zdůraznil, že pro potřeby správního řízení stále platí obecná právní úprava náležitosti podání obsažená v ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu a to mj., že „podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.“ Nejvyšší správní soud poté zdůraznil, že z ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu vyplývá, že každé podání musí být podepsáno, a to bez ohledu na to, zda se jedná o podání učiněné v listinné nebo v elektronické podobě. Podpis není vyžadován pouze za situace, kdy se jedná o podání činěné majitelem datové schránky, neboť v takovém případě platí fikce podpisu jménem majitele datové schránky dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech.

21. Konečně poté Nejvyšší správní soud vyložil pro projednávanou věc stěžejní závěr, že zákonná fikce podpisu, který musí obsahovat každé podání ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu, platí pouze pro podání činěné majitelem datové schránky, nikoliv však pro případ, je-li prostřednictvím datové schránky zasláno podání osoby odlišné od majitele datové schránky. Nejvyšší správní soud pak zdůraznil, že „nastane-li druhý zmíněný případ, musí být takové podání elektronicky podepsáno, resp. musí přistoupit další okolnosti k doložení toho, že takové podání je učiněno jménem subjektu odlišného od majitele datové schránky, aby mělo příslušné právní účinky ve prospěch této třetí osoby.“ 22. V projednávané věci podání žalobce učiněné u žalovaného prostřednictvím datové schránky společnosti Flash group trans EU, s.r.o. mělo podobu do elektronické formy převedeného („naskenovaného“) přípisu, v němž žalobce svým jménem a vůči žalovanému projevil vůli podat námitky proti záznamům bodů (městský soud přitom podotýká, že se jedná o blanketní podání, z něhož nevyplývají žádné konkrétní námitky). Žalobce tento přípis opatřil u svého jména podpisem, stále se však jednalo o „naskenovaný podpis“ žalobce a toto podání neobsahovalo žádný elektronický identifikátor žalobce. Přímo toto „naskenované“ elektronické podání tedy postrádá jakoukoliv věrohodnou autorizaci a autentizaci provedenou žalobcem v elektronické formě.

23. Městský soud je dále toho názoru, že toto podání mělo být přičteno odesílající společnosti Flash group trans EU, s.r.o. Dotyčná zpráva obsahující námitky byla zaslána z datové schránky této společnosti, která má v souladu se zákonem o elektronických úkonech za povinnost řádně tuto datovou schránku využívat a zabránit zneužívání datové schránky, resp. přístupových údajů do datové schránky dle ustanovení § 9 odst. 2 tohoto zákona. Jinými slovy pokud má někdo zřízenu datovou schránku, nese příslušnou odpovědnost za to, jaké podání je z takové datové schránky vůči orgánu veřejné moci učiněno.

24. Z obsahů samotného podání žalobce a ani z datové zprávy odesílající společnosti přitom nevyplývá, že by žalobce měl být zastoupen zmocněncem a tím spíše ani to, že by tímto zmocněncem měla být právě tato společnost. Městský soud poukazuje na to, že společnost Flash group trans EU, s.r.o. plnou moc k učinění tohoto úkonu žalovanému nepředložila ani při tomto úkonu a správní spis (a sporným to nečiní ani žalobce) plnou moc neobsahuje doposud. Pokud tuto plnou moc žalobce přiložil až k žalobě (z ní vyplývá, že byla ve prospěch Flash group trans EU, s.r.o. vystavena již 31. 8. 2017), nemůže to změnit nic na tom, že v době činění úkonu právnická osoba touto plnou mocí své zmocnění vůbec neprokazovala - tato doba je přitom rozhodná pro posouzení toho, zda jednání žalovaného bylo nezákonné.

25. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře jistě setrvale dospívá k závěru, že správní orgány mají účastníky řízení o jejich procesních právech a řádném postupu poučovat (např. o následcích neodstranění vad odvolání viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2015, č. j. 9 As 27/2015 – 59), avšak vždy jsou mj. zohledňovány osobní poměry účastníků, resp. jejich postup ve správním řízení.

26. Městský soud poukazuje na okolnosti věci, jak vyplývají ze správního spisu a ze shodných tvrzení účastníků – žalovaný byl v situaci, kdy u něj bylo prostřednictvím datové schránky uskutečněno autorizované podání osoby (společnosti Flash group trans EU, s.r.o. - u níž však z dostupných podkladů bylo okamžitě zjevné, že stojí zcela mimo vztah k nynějším procesním stranám (resp. nebyl prokázán vztah této společnosti k věci žalobce) - a toto autorizované podání „nezúčastněné osoby“ bez řádného vysvětlení z její strany obsahovalo přiložené neautorizované a blanketní podání námitek žalobcem. Žalovaný tak byl postaven a vehnán do procesní situace, kdy měl v této situaci v návaznosti na jednání přičitatelné společnosti Flash group trans EU, s.r.o. zvolit další procesní postup jak vůči společnosti Flash group trans EU, s.r.o. tak vůči žalobci.

27. Městský soud v uvedených okolnostech shledal, že projednávaná věc nese znaky procesní pasti, kterou v různých podobách, formách a dílčích obměnách představují osoby spjaté s tzv. pojištěním proti pokutám. Společné pro vytváření takových procesních pastí je vždy to, že zde existuje nakonec procesně nepřehledná, nejasná a nepřesně zřetelná situace, v níž správní orgány jen stěží identifikují vůli účastníků řízení. Taková procesní taktika již byla prostřednictvím soudů ve správním soudnictví a opakovaně i ze strany Nejvyššího správního soudu kritizována (ve vztahu k projednávané věci je relevantní kromě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018 – 30 obdobně též rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, čj. 4 As 113/2018-39) a nebyla jí poskytnuta právní ochrana, neboť v takto vedeném správním procesu nebyla práva účastníků nijak zkrácena. Městský soud v Praze v dalším pro větší stručnost a přehlednost odkazuje na výše citovanou judikaturu.

28. Vycházeje z uvedeného městský soud uzavírá, že pokud žalobce chtěl využít zastoupení a chtěl relevantně uplatnit námitky proti záznamům bodů a pokud v tomto řízení skutečně chtěl efektivně hájit svá práva, mohl tak bez jakýchkoli obtíží učinit sám a nevytvářit uměle situaci, kdy není zřejmé, kdo a jménem koho (případně za vůbec jménem třetí osoby) jedná. Městský soud v projednávané věci neshledává žádný rozumný důvod pro to, aby neautorizované námitky žalobce podávané prostřednictvím datové schránky třetího subjektu, který sám o sobě nijak neprojevoval a neprokazoval u žalovaného své procesní postavení a nevyplývalo to ani z podání žalobce, měly být pojaty jako námitky učiněné zmocněncem jménem žalobce. Shledal proto, že zde nebyl důvod ani k odstraňování vad tohoto podání a ani důvod k šetření oprávnění společnosti Flash group trans EU, s.r.o. k zastupování žalobce.

29. Městský soud se proto zcela ztotožnil se žalovaným v tom, že za těchto okolností takto podané námitky nebylo lze hodnotit jako úkon žalobce ve formě podle § 37 správního řádu, tyto námitky proto nevyvolaly účinky přerušení běhu lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění žalobce podle ustanovení § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Podle ustanovení § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu tedy žalobce pozbyl řidičské oprávnění uplynutím lhůty 5 pracovních dní od doručení oznámení žalobci o dosažení 12 bodů – tj. dne 2. 9. 2017, jak konstatoval žalobce v přípisu ze dne 12. 9. 2017. Jednání žalovaného proto bylo zcela zákonné.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

30. Z vyložených důvodů městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle ustanovení §87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nevznikly.