10 A 187/2014 - 25

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D., v právní věci žalobce R. G., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem v Kolíně, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014, č.j. KUJCK 56783/2014/ODSH/Ol, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud) dne 17. 12. 2014 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014, č.j. KUJCK 56783/2014/ODSH/Ol, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 21. 7. 2014 č.j. MAU/1239l/2014Be, kterým byla zamítnuta žalobcova námitka proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, přičemž provedený záznam 12 bodů byl tímto rozhodnutím ke dni 25. 4. 2014 potvrzen. Žalobce byl postupem správního orgánu zkrácen na svých právech, což mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný pochybil, když se ve svém rozhodnutí nezabýval žalobcem předloženými důkazy, a to jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení, která představují podklad napadeného rozhodnutí. Žalovaný tak postupoval v rozporu se stávající praxí správních orgánů, které se těmito rozhodnutími vydanými v blokových řízeních prokazatelně zabývají. K tomuto žalobce poukázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vydané v obdobné věci, v němž byla jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních označená jako nezpůsobilá. Žalovaný tak porušil zásadu legitimního očekávání v řízení před správními orgány. Tímto postupem žalovaného došlo též k porušení zásady rovnosti účastníků ve správním řízení, kdy k narušení této rovnosti došlo právě na základě odlišné místní příslušnosti správního orgánu. V souvislosti s výše uvedenou námitkou žalobce dále zpochybnil jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních vedených vůči žalobci, která nepředstavují řádný podklad rozhodnutí, neboť nesplňují zákonem požadované náležitosti. Jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je požadována i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobce se neztotožnil s názorem, dle něhož dal svým podpisem daného rozhodnutí souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po žalobci vyžadovat znalost práva, díky které by byl schopen posoudit správnost takového rozhodnutí. Z jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení není patrné, jakého jednání se měl žalobce dopustit, kdy toto protiprávní jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Rovněž nelze za dostatečný popis skutku považovat popis „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“ Z rozhodnutí by rovněž mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku a rozhodnutí by mělo být čitelné a srozumitelné. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a k rozsahu jejich přezkumu žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 4As 127/2014 – 39. Závěrem žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Součástí žalobního návrhu byl rovněž návrh na přiznání odkladného účinku této žalobě, o němž bylo krajským soudem rozhodnuto dne 26. 1. 2015 pod č.j. 10A 187/2014 – 18 tak, že žalobě byl odkladný účinek přiznán. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, když nejprve konstatoval totožnost námitek uplatněných žalobcem v řízení odvolacím. K přezkoumatelnosti jednotlivých rozhodnutí vydaných v řízení blokovém, jež jsou podkladem pro rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů, žalovaný uvedl, že správní orgán je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů oprávněn přezkoumávat toliko existenci těchto podkladů a jejich způsobilost být podkladem pro záznam bodů do registru a rovněž to, zda byl záznam proveden v souladu se zákonem. K přezkumu správnosti a zákonnosti jednotlivých aktů správních orgánů však zásadně nedochází, když zákonnost a správnost těchto aktů se automaticky předpokládá a je třeba na ně vždy nahlížet jako na zákonné a správné. V námitkovém řízení je tedy rozhodné pouze to, zda jsou namítaná pochybení natolik vážná, aby měla za následek nemožnost použití tohoto podkladu pro záznam bodů, a to např. z důvodu neúplnosti či nesrozumitelnosti. K tomuto žalovaný dále uvedl, že v případě rozhodnutí v blokovém řízení lze akceptovat strohé či zkratkovité formulace, z nichž musí být patrné zákonem stanovené náležitosti tohoto rozhodnutí vydaného v blokovém řízení. K obsahovým náležitostem bloku se žalovaný vyjádřil na straně 4 napadeného rozhodnutí, když shledal, že splňují veškeré zákonem stanovené požadavky. Pokud žalobce namítl nekonzistentnost rozhodování správních orgánů v obdobných věcech, kdy současně poukázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, pak k tomuto žalovaný uvedl, že ani tento správní orgán nerozhoduje ve všech případech konzistentně, přičemž závěry v žalobcem odkazovaném rozhodnutí považuje žalovaný za značně diskutabilní. V napadeném rozhodnutí je navíc dostatečně objasněno, z jakých důvodů se žalovaný neztotožnil s postupem tohoto správního orgánu. Žalovaný i správní orgán prvního stupně posuzovaly způsobilost jednotlivých bloků pro záznam bodů, tedy především to, zda podkladem pro záznam bodů bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. Pokud žalobce považoval blok za nesrozumitelný či neúplný, měl tyto námitky uplatnit v rámci správního řízení. Žalobce takto neučinil, když podpisem blokové pokuty a uhrazením uložené pokuty považoval přestupek za spolehlivě zjištěný a prokázaný. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Oznámením Magistrátu města České Budějovice ze dne 30. 4. 2014 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl dne 25. 4. 2014. Žalobce byl tímto oznámením současně vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče byla žalobcem dne 12. 5. 2014 podána námitka. Z obsahu této námitky vyplývá, že se žalobce v dané věci chystal učinit podnět k přezkumnému řízení, přičemž kopii tohoto podnětu současně přislíbil správnímu orgánu dodat do dvaceti dnů od podání námitky. K doplnění námitky nedošlo a z tohoto důvodu byl žalobce správním orgánem opakovaně vyzýván k nápravě. Dne 21. 5. 2014 obdržel správní orgán ke své žádosti od Policie ČR kopii pokutového bloku ze dne 25. 4. 2014 pod č. D 1572895. Z obsahu tohoto pokutového bloku vyplývá, že byl udělen žalobci, jehož jméno a příjmení, rodné číslo, adresa místa pobytu a číslo občanského průkazu byly řádně vyplněny v horní části tohoto bloku. Z jeho obsahu se pak dále podává, že se žalobce dne 25. 4. 2014 v 16.22 hod na silnici I/92 v úseku mezi obcemi Dobšice a Písek dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), když v tomto úseku je rychlostí 136 km/h (po odečtení odchylky - 131 km/h), ačkoliv nejvyšší povolená rychlost v tomto úseku činí 90 km/h. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 1.000 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Dne 2. 6. 2014 obdržel správní orgán doplnění námitek žalobce podaných proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Zmocněnec žalobce v tomto doplnění uvedl, že přestupky, za něž mu byly odečteny body, nespáchal, neboť byl v té době na jiném místě. Dne 4. 6. 2014 obdržel správní orgán ke své žádosti od Policie ČR kopii pokutového bloku ze dne 7. 2. 2014 pod č. D 0571441. Z obsahu tohoto pokutového bloku vyplývá, že byl udělen žalobci, jehož jméno a příjmení, rodné číslo, adresa místa pobytu a číslo občanského průkazu byly řádně vyplněny v horní části tohoto bloku. Z jeho obsahu se pak dále podává, že se žalobce dne 7. 2. 2014 v 16.00 hod na silnici I/39 v obci Nové Dobrkovice dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyl připoután bezpečnostním pásem. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Z obsahu dalšího pokutového bloku ze dne 18. 3. 2013 č. D 0559327 vyplývá, že byl udělen žalobci, jehož jméno a příjmení, rodné číslo, adresa místa pobytu a číslo občanského průkazu byly řádně vyplněny v horní části tohoto bloku. Z jeho obsahu se pak dále podává, že se žalobce dne 18. 3. 2013 v 15.15 hod v ulici Suchomelská v Českém Krumlově dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyl připoután bezpečnostním pásem a dále se dopustil porušení povinnosti uložené mu v ust. § 6 odst. 8 písm. a) zákona o silničním provozu, když k výzvě nepředložil řidičský průkaz. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Z obsahu pokutového bloku doručeného správnímu orgánu dne 6. 6. 2014, který byl vystaven dne 3. 1. 2013 pod č. D 0583841 vyplývá, že byl udělen žalobci, jehož jméno a příjmení, rodné číslo, adresa místa pobytu a číslo občanského průkazu byly řádně vyplněny v horní části tohoto bloku. Z jeho obsahu se pak dále podává, že se žalobce dne 3. 1. 2013 v 15.09 hod na silnici I/20 v úseku mezi obcemi Písek a Chlaponice dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, když v tomto úseku je rychlostí 139 km/h (po odečtení odchylky - 134 km/h), ačkoliv nejvyšší povolená rychlost v tomto úseku činí 90 km/h. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 2.500 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče vyplývá, že za přestupek žalobce, jehož se dopustil dne 25. 4. 2014 dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu byly žalobci uděleny 3 body; za přestupek žalobce, jehož se dopustil dne 7. 2. 2014 dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byly žalobci uděleny 3 body; za přestupek žalobce, jehož se dopustil dne 18. 3. 2013 dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byly žalobci uděleny 3 body, za přestupek žalobce, jehož se dopustil dne 3. 1. 2013 dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu byly žalobci uděleny 3 body; dne 17. 4. 2009 byly žalobci po uplynutí dvanácti měsíců odečteny 2 body; za přestupek žalobce, jehož se dopustil dne 16. 4. 2008 dle ust. § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. byly žalobci uděleny 2 body. Žalobce tedy ke dni 25. 4. 2014 dosáhl dvanácti bodů v bodovém hodnocení. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 21. 7. 2014 zn. MAU/12391/2014 Be. byly zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče a provedený záznam byl potvrzen. Správní orgán prvního stupně v obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatoval, že jednotlivé záznamy bodů do registru řidičů v případě žalobce byly provedeny na základě jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. K námitce žalobce, dle níž dané přestupky nespáchal, neboť se vždy nacházel na jiném místě, bylo správním orgánem uvedeno, že tato námitka měla být uplatněna a prokázána v příslušných fázích řízení. Správnímu orgánu nepřísluší přezkum pravomocných rozhodnutí. Žalobce navíc byl ve všech případech řádně ztotožněn na základě dokladu totožnosti a současně vždy rozhodnutí učiněné v blokovém řízení bezprostředně po jeho soupisu podepsal. Správní orgán prvního stupně neshledal při záznamu jednotlivých bodů do registru žádné pochybení. Všechny uvedené záznamy byly učiněny na základě podkladů způsobilých pro záznam bodů, tedy na základě Oznámení Policie ČR o uložení pokut v blokovém řízení a rovněž na základě jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, které si správní orgán vyžádal. Všechna tato rozhodnutí jsou pravomocná a obsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti. Správní orgán dále konstatoval, že mu nepřísluší přezkoumávat správnost či zákonnost aktů jiných správních orgánů, pokud tedy žalobce nesouhlasil s projednáním jednotlivých přestupků v blokovém řízení, neměl tyto pokutové bloky podepisovat a vyjadřovat tak souhlas s tímto postupem. Žalobce měl možnost řešit jednotlivé přestupky ve správním řízení, což neučinil. Záznamy bodů byly v případě žalobce provedeny v souladu se zákonem, tedy na základě podkladů stanovených v § 123b zákona o silničním provozu a ve správném počtu. Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobcem podáno dne 11. 8. 2014 odvolání, které bylo k výzvě doplněno dne 4. 9. 2014. Rozhodnutí správního orgánu dle žalobce nenaplňuje zákonné požadavky pro tento druh rozhodnutí a správní orgán dostatečně nezjistil veškeré podklady tohoto rozhodnutí. Žalobce dále prvoinstančnímu rozhodnutí vytkl zkratkovitost a nesprávnost označování jednotlivých užitých právních předpisů. Správní orgán rovněž pochybil, když nepostavil na jisto skutkové okolnosti jednotlivých spáchaných přestupků. Jednotlivé pokutové bloky navíc nebyly správně vyplněny, čímž se správní orgán vůbec nezabýval. K tomuto žalobce poukázal na rozhodnutí vydané v obdobné věci Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který právě náležitosti jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení hodnotil, přičemž konstatoval, že tyto nejsou způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto prostřednictvím žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 30. 9. 2014 č.j. KUJCK 56783/2014/ODSH/Ol, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalovaný k odvolacím námitkám nejprve konstatoval, že tyto jsou nepřehledné a značně splývají, když žalobce zjevně nerozlišuje jednotlivé typy správních řízení. K namítaným zkratkovitým výrazům, jež jsou obsaženy v jednotlivých rozhodnutích vydaných v blokovém řízení, bylo žalovaným uvedeno, že pokud jsou tyto v textu bloku dostatečně srozumitelné, mohou být podkladem pro zápis bodů. Podstatné je, aby z obsahu pokutového bloku bylo zcela jednoznačně a určitě popsáno konkrétní jednání konkrétní osoby. Užití zkratek či gramatické chyby nezakládají nezákonnost rozhodnutí. Následkem formálních či obsahových nedostatků bloku není vždy nezpůsobilost tohoto bloku být podkladem pro zápis bodů do registru. Stejně tak neuvedení právní kvalifikace přestupku nemá vliv na způsobilost pokutového bloku, když postačuje uvedení přestupkového jednání s odkazem na příslušné ustanovení zákona. K odvolací námitce směřující proti obsahu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaný uvedl, že splňuje veškeré zákonem stanovené náležitosti co do obsahu i formy, z výroku rozhodnutí je zcela zřejmé, kdo v jaké věci a jakým způsobem rozhodl a stejně tak je z něj naprosto zřejmá právní kvalifikace jednání žalobce. Prvostupňové rozhodnutí není nepřezkoumatelné ani nesrozumitelné. Jako stěžejní námitku žalovaný označil tvrzení žalobce, dle něhož jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních nejsou způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů. V daném případě byly veškeré pokutové bloky správními orgány řádně přezkoumány, přičemž bylo konstatováno, že specifikace jednání žalobce, v nich obsažená, splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z nich patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo. Se závěry Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v žalobcem poukazovaném rozhodnutí se žalovaný neztotožnil. Pokud žalobce namítá nesrozumitelnost jednotlivých rozhodnutí blokového řízení, pak tuto měl namítat ve správním řízení, což neučinil, když souhlasil s projednáním jednotlivých přestupků v blokovém řízení, což stvrdil podpisem těchto jednotlivých blokových pokut. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nebylo žalovaným shledáno nesrozumitelným ani nepřezkoumatelným. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Prvotní žalobní námitka směřuje proti postupu žalovaného, který byl nesprávný, neboť se nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. Žalovaný se v rámci přezkoumání odvolání žalobce měl zabývat jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení, a to s ohledem na rozhodnutí vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který se jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval a shledal tyto podklady nezpůsobilými pro učinění záznamu v registru řidičů. Při závěrech o důvodnosti shora uvedené námitky je třeba vycházet z ustálené judikatury správních soudů, která na jedné straně rozlišuje řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) dle zákona o přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu. Nutnost odlišit tato dvě řízení spočívá především v rozdílném předmětu řízení. Dle ust. § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích, či v jiném právním předpisu, jako přestupek, zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem a případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku apod. Z výše uvedeného je zřejmé, že v nyní projednávané věci byly správní orgány povinny zabývat se tím, zda jednotlivé záznamy bodů v případě žalobce byly provedeny v souladu se zákonem. Na správních orgánech obou stupňů bylo posouzení, zda pro záznam bodů v registru řidičů existuje zákonem stanovený podklad a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá zákonem stanovené výši. Obsahem shora uvedené žalobní námitky je pochybení žalovaného, který se nezabýval jednotlivými podklady záznamu do registru řidičů, tedy jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních žalobce. Krajský soud se po přezkoumání rozhodnutí správních orgánů v dané věci s uvedenou námitkou žalobce neztotožnil. Z obsahu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je zřejmé, že tento správní orgán vycházel při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů jednak z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo tomuto orgánu zasláno Policií ČR, jednak též z kopií rozhodnutí vydaných v blokových řízeních, které si za účelem zjištění stavu věci vyžádal. Správní orgán prvního stupně tak na straně 3 a 4 podrobně vypořádal jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a k nim přináležející pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení. Na základě takto provedeného přezkumu podkladů k záznamu bodů do registru řidičů dospěl tento správní orgán k závěru, že veškeré užité podklady jsou způsobilé pro záznamy bodů do registru řidičů a jsou opatřeny všemi zákonem předepsanými údaji. V případě žalobou napadeného rozhodnutí lze konstatovat, že i z jeho obsahu je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval, a to co do jejich způsobilosti být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Za účelem přezkumu prvoinstančního správního rozhodnutí byl žalovanému dne 5. 9. 2014 předložen kompletní spisový materiál včetně jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Žalovaný se pak na straně 4 napadeného rozhodnutí podrobně vyjádřil k jednotlivým náležitostem pokutových bloků udělených žalobci, přičemž současně konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v těchto blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku. Ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké jednání žalobce se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Z obsahu napadeného rozhodnutí je pak zřejmé, že se žalovaný jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval rovněž na straně 3 rozhodnutí, kde se podrobně vypořádal s odvolací námitkou zpochybňující jednotlivé zkratkovité údaje uvedené na pokutových blocích. Co se týká žalobcem odkazovaného rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, pak i s tímto se žalovaný na straně 4 vypořádal, přičemž se závěry tohoto úřadu ohledně důvodů nezpůsobilosti jednotlivých podkladů rozhodnutí se žalovaný neztotožnil. Závěrem žalovaný vyjádřil souhlas s konstatováním správního orgánu prvního stupně ohledně způsobilosti pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Správní orgán prvního stupně a stejně tak i žalovaný se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí být podkladem pro záznam v registru řidičů. Za tímto účelem si správní orgány obou stupňů, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č.j. 5As 39/2010 – 76, dostupné na www.nssoud.cz), vyžádaly kromě oznámení policie, na jehož základě je prováděno hodnocení dosažených bodů, též pokutové bloky, prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky potom zvlášť vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a rovněž co do počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že údaje uvedené v oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek odpovídají skutečnostem uvedeným v pravomocných rozhodnutích ve formě pokutových bloků, na jejichž podkladě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že všechny skutky byly se žalobcem projednány v blokovém řízení, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobce ve všech případech pokutu za přestupkové jednání uhradil, pokutové bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem. Námitka žalobce, dle níž se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, nebyla shledána důvodnou. Dále se krajský soud zabýval námitkou, dle níž jednotlivé podklady nejsou způsobilé pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce nezpůsobilost těchto podkladů spatřuje v tom, že z nich není patrné, jakého jednání se měl dopustit, kdy v případě popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ nelze dovodit, že se jedná o překročení nejvyšší dovolené rychlosti. V pokutovém bloku rovněž není dostatečně specifikováno porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostními pásy, když je tam pouze uveden popis „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“ Z pokutových bloků dále není zřejmé, kdy a kde k přestupku došlo. Naposledy je žalobcem v souvislosti s touto námitkou uváděno, že informace v pokutových blocích nejsou čitelné a nejsou z nich tudíž zřejmé okolnosti přestupku. Z toho, co bylo uvedeno výše je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklady pro zápis bodů žalobce do registru způsobilými. Tato způsobilost je dána jednak náležitostmi těchto podkladů, které zcela korespondují se zákonnými požadavky a rovněž výší bodů, které byly žalobci připsány zcela v souladu se zákonem. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů zásadně nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné. (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009 č.j. 9As 96/2008 – 44, dostupné na: www.nssoud.cz) Tento závěr plyne i ze samotné dikce ust. § 57 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím vyslovené odpovědnosti žalobce za přestupek) rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu. Pokud tedy žalobce nyní namítá, že z uvedených podkladů rozhodnutí o záznamu bodů není zřejmé, jakého přestupkového jednání se žalobce měl dopustit a kdy a kde se tak stalo, pak tyto námitky měl uplatnit ve správním řízení. Žalobce však zcela zjevně s popisem jednotlivých skutků jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasil, když přistoupil k tomu, aby všechny jeho přestupky byly projednány v blokovém řízení. Pokuty za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, uhradil a pokutové bloky řádně podepsal, aniž by se pozastavoval nad zkratkami uvedenými v jednotlivých blocích či srozumitelností a čitelností údajů v nich uvedených. K tomuto krajský soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013 č.j. 1As 21/2010 - 65, v němž Nejvyšší správní soud k dané problematice uvedl, že „Právě ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení je podmínkou sine qua non blokového řízení, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou splněny všechny podmínky blokového řízení stanovené v § 84 odst. 1 zákona o přestupcích. S ohledem na zásadu vigilantibus iura (nechť si každý střeží svá práva) se obviněný z přestupku udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdává možnosti zajištění dalších důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem a následného zjišťování skutkového a právního stavu věci v běžném správním řízení, akceptuje skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání přestupku a jeho právní kvalifikaci, které byly učiněny v blokovém řízení. V důsledku toho pak nabývají závěry přestupkového orgánu charakter nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení. Po potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným z přestupku a po oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu již orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování za účelem posouzení skutkového a právního stavu věci.“ Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 4. 12. 2013 č.j. 6As 67/2013 – 16 dále uvedl, že „Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích ..“ Citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu dovozuje, že přestupce již nemá možnost rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutových blocích a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na těchto blocích uvedenou. Svým podpisem a úhradou uložené pokuty totiž stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se tím současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů pak přestupce může rozporovat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru, tedy zda existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být body připsány. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů na základě podkladů ze správního spisu dospěl k závěru, že body byly žalobci připsány na základě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Přestupce může v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dále namítat například to, zda záznam v registru byl proveden v souladu s tímto podkladem. Tato skutečnost byla potvrzena Výpisem z bodového hodnocení řidiče ze dne 3. 7. 2014, který dokládá i to, že žalobci byl za každý jednotlivý přestupek přičten zákonný počet bodů. Žalobce zpochybnil způsobilost jednotlivých pokutových bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Nezpůsobilost pokutových bloků je spatřována v tom, že z nich není patrné, jakého jednání se žalobce měl dopustit, kdy a kde k tomuto jednání došlo a dále v jejich nečitelnosti a nesrozumitelnosti. Jak již bylo krajským soudem uvedeno výše, žalobce v řízení o námitkách proti záznamu do registru řidičů nemůže rozporovat údaje o skutku a právní kvalifikaci tohoto skutku. Pokud žalobce měl pochybnost o údajích na pokutových blocích týkajících se jednání, které mu bylo kladeno za vinu, případně místa a času, kdy k tomuto jednání došlo, pak neměl souhlasit s projednáním přestupků v blokovém řízení a měl trvat na jejich prošetření ve standardním správním řízení. Pokud žalobce namítá nečitelnost či nesrozumitelnost údajů na pokutových blocích pro jejich zkratkovitost či strohost, pak ani tuto námitku nelze shledat důvodnou. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85. Dle ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12.4.2011 sp. zn. 21Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“ Obsahem pokutového bloku ze dne 25. 4. 2014 pod č. D 1572895 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobce ve znění „Dne 25. 4. 2014 v 16.22 hodin, sil. I/92 v ú. Dobšice § 18/3 z.č. 361/2000 Sb. R 90/136/131 Písek, 3K 5 0804, pokuta uložena za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zák. č. 361/2000 Sb.“ Z výše uvedeného znění dle krajského soudu jednoznačně vyplývá, že se žalobce dne 25. 4. 2014 v 16.22 hod na silnici I/92 v úseku mezi obcemi Dobšice a Písek dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, když v tomto úseku jel rychlostí 136 km/h (po odečtení odchylky - 131 km/h), ačkoliv nejvyšší povolená rychlost v tomto úseku činí 90 km/h. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 1.000 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Obsahem pokutového bloku ze dne 7. 2. 2014 pod č. D 0571441 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobce ve znění „7. 2. 2014 v 16.00 hodin, sil. I/39 N. Dobrkovice, VW 6C0 2646, § 6/1a z.č. 361/2000 Sb. – nebyl připoután BP, pokuta uložena za přestupek dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ Z obsahu tohoto pokutového bloku bezpochyby vyplývá, že se žalobce dne 7. 2. 2014 v 16.00 hod na silnici I/39 v obci Nové Dobrkovice dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyl připoután bezpečnostním pásem. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Obsahem pokutového bloku ze dne 18. 3. 2013 č. D 0559327 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobce ve znění „18. 3. 2013 v 15.15 hod, ul. Suchomelská, České Budějovice, § 6/1a z. č. 361/2000 Sb., nebyl za jízdy připoután, § 6/8a z. č. 361/2000 Sb., nepředložil ŘP, RZ 1C4 3001, pokuta byla uložena za přestupek dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ Z obsahu tohoto pokutového bloku je zřejmé, že se žalobce dne 18. 3. 2013 v 15.15 hod v ulici Suchomelská v Českých Budějovicích dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyl připoután bezpečnostním pásem a dále se dopustil porušení povinnosti uložené mu v ust. § 6 odst. 8 písm. a) zákona o silničním provozu, když k výzvě nepředložil řidičský průkaz. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Obsahem pokutového bloku ze dne 3. 1. 2013 pod č. D 0583841 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobce ve znění „3. 1. 2013 v 15.09 hod. Sil. I/20 Písek směr Chlaponice, okr. Písek. Rychlost 90/139 km/h – 3% 90/134 km/h. § 18/3 z. č. 361/2000 Sb., 6C0 2646. VW SHARAN.ŠEDÁ, pokuta uložena za přestupek dle § 125c/1f)3 zák. č. 361/2000 Sb.“ Z obsahu pokutového bloku jednoznačně vyplývá, že se žalobce dne 3. 1. 2013 v 15.09 hod na silnici I/20 v úseku mezi obcemi Písek a Chlaponice dopustil porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, když v tomto úseku je rychlostí 139 km/h (po odečtení odchylky - 134 km/h), ačkoliv nejvyšší povolená rychlost v tomto úseku činí 90 km/h. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 2.500 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustil. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobce. Z výše uvedeného je zřejmé, že údaje obsažené na jednotlivých pokutových blocích obsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti. Údaje obsažené na těchto pokutových blocích jednoznačně vypovídají o přestupkovém jednání žalobce, jakož i o místě a času tohoto jednání. Pokud jde o zkratky, které byly orgánem veřejné moci užity, pak i k těmto se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Krajský soud považuje za vhodné zmínit například rozhodnutí ze dne 4.9.2012 č.j. 7As 94/2012-20, dostupné na: www.nssoud.cz, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že “[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozhodnutí dále uvedl, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je patrné komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby však musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že všechna rozhodnutí vydaná v blokovém řízení žalobce představují podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidiče. Všechny tyto podklady obsahují zákonem stanovené náležitosti a je z nich zcela zřejmé, kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Krajský soud ani tuto námitku žalobce neshledal důvodnou. Soud v dané věci uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné, a proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo. Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení