10 A 188/2015 - 44

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelky J.M, bytem J., N. 109, právně zastoupené Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem AK Tábor, Tyršova 521, proti odpůrci Městu Jistebnice, se sídlem Jistebnice, Náměstí 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, vymezení zastavěného území obce Jistebnice, takto:

Výrok

Opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice vydaného dne 3. 8. 2015 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náklady řízení ve výši 13.228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce navrhovatelky.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Návrhem doručeným dne 20. 10. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelka domáhala zrušení opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice vydaného dne 3. 8. 2015 Radou města Jistebnice. Vymezení zastavěného území bylo vydáno pro správní území obce Jistebnice, které tvoří celkem 13 katastrálních území. Ve správním území obce Jistebnice bylo vymezeno celkem 106 ploch zastavěného území. To bylo vymezeno ke dni 1. 7. 2015. Žalobkyně je vlastnicí souboru nemovitostí na území města Jistebnice, jehož součástí je dům užívaný navrhovatelkou k bydlení a soubor pozemků. (2) Navrhovatelka namítá, že vymezení zastavěného území nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Je především nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Zároveň byla vydáním předmětného opatření obecné povahy zkrácena na svých právech, zejména na právu vlastnickém a právu na příznivé životní prostředí a obává se vzniku škod na svém majetku. Žalobkyně uplatnila v řízení, které předcházelo vydání opatření obecné povahy námitky. S námitkami se Rada města Jistebnice vypořádala jednotlivě. Stalo se tak paušálním konstatováním shodným u každé z námitek, že hranice zastavěného území zahrnující pozemky či dotýkajících se jejich hranic, je vymezena v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona. Průběh hranice nově vymezeného zastavěného území byl přebrán z intravilánu vymezeného k 1. 9. 1966 viz § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Intravilán z roku 1966 je vyznačen v mapách evidence nemovitostí linií, na které jsou umístěny „křížky“ viz grafická příloha opatření obecné povahy s detaily výše uvedených pozemků. (3) Navrhovatelka konstatovala, že jsou u ní splněny požadavky na aktivní legitimaci k podání návrhu. Návrh byl podán řádně a včas, neboť lhůta počala běžet dne 18. 8. 2015 a činí 3 roky. Pasivní legitimace odpůrce je určena § 101a odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož je to ten, kdo opatření obecné povahy vydal. Stejně tak je splněn požadavek místní příslušnosti soudu. (4) V další části žaloby navrhovatelka zrekapitulovala postup podle stavebního zákona při vymezení zastavěného území. Rovněž poukázala na příslušná ustanovení správního řádu, které je při vydávání opatření obecné povahy třeba využít a dovodila, že v dané věci trpí opatření obecné povahy nepřezkoumatelností, neboť odpůrce se v odůvodnění fakticky omezil toliko na konstatování, že zastavěné území bylo vymezeno v souladu s § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Takové odůvodnění je zjevně nedostatečné postrádá nezbytné úvahy o způsobu, jakým se zákonnými kritérií zabýval a jak je hodnotil. Navíc odůvodnění napadeného opatření obecné povahy je pro svou stručnost a obecnost rovněž nepřezkoumatelné a v zásadním nepoměru k věcné a právní závažnosti opatření obecné povahy. Nepřezkoumatelností zároveň trpí i všechna rozhodnutí o námitkách navrhovatelky, neboť stručně a obecně odkazují na právní úpravu a vymezení intravilánu z roku 1966. Přitom odpůrce nereflektuje výše uvedený fakt, že intravilán je pouze východiskem pro vymezení zastavěného území, jehož hranice by měly být vymezeny s ohledem na změny, k nimž v mezidobí došlo. Navíc navrhovatelka poukázala na to, že čára vymezující zastavěné území zahrnuje plombu, na které se žádná stavba nenachází, nerespektuje hranice pozemků a pozemky přetíná. K této námitce je odůvodnění odpůrce nedostatečné a nepřezkoumatelné. Vést hranici zastavěného území mimo hranici parcel je podle zákonného ustanovení možné pouze ve výjimečných případech, a proto je zcela nedostatečné odůvodnit rozhodnutí o námitce obecným odkazem na zákonné ustanovení, aniž by se odpůrce zabýval výjimečností dané situace. (5) Odpůrce byl dále povinen dbát ochrany nezastavěného území, což je významné i s ohledem na obsah dalších námitek navrhovatelky. Ani v těchto případech nelze přijmout pouhý odkaz na zákonné ustanovení a považovat takové vypořádání za dostatečný důvod pro rozhodnutí o zamítnutí námitek. Odpůrce byl povinen vyhodnotit současný stav reálného zastavění obce. Intravilán mu měl sloužit jako východisko nikoli jako podklad, který mechanickým způsobem převezme a následně bude intravilánem vymezeným v roce 1966 odůvodňovat vymezení hranic zastavěného území v napadeném opatření obecné povahy. Navrhovatelka proto navrhla zrušení opatření obecné povahy pro nepřezkoumatelnost a nedostatek důvodů. II. Stručně shrnutí vyjádření odpůrce (6) Odpůrce v úvodu svého vyjádření uvedl, že nesouhlasí s návrhem na zrušení opatření obecné povahy. Vyslovil domněnku, že v průběhu pořízení a vydání vymezení zastavěného území postupoval pořizovatel v souladu s příslušnými právními předpisy vztahujícími se k vymezení zastavěného území. Navrhovatelce při vymezení zastavěného území obce nenastala a ani nemohla nastat žádná újma. (7) Z návrhu nevyplývá, v čem spočívá nezákonné zkrácení vlastnického práva navrhovatelky, neboť vymezení zastavěného území do jejího vlastnického práva nijak nezasahuje, neboť i v případě, že by zastavěné území nebylo vymezeno, byly by její pozemky součástí zastavěného území, neboť jedná se o pozemky, které byly součástí intravilánu vymezenému k 1. 9. 1966. Z toho důvodu odpůrce uvedl, že se mu podání návrhu jeví jako irelevantní a nadbytečné, neboť i v případě zrušení vymezení zastavěného území by pozemky navrhovatelky zůstaly součástí zastavěného území obce. (8) Při zrušení vymezeného zastavěného území by naopak došlo k zásahu do vlastnického práva vlastníků všech pozemků na území města, které jsou součástí vymezeného zastavěného území. Odpůrce konstatoval, že újma, která by v případě, že by mohla vzniknout nebo vznikla vymezením zastavěného území navrhovatelce, je nepoměřitelná s újmou, která zrušením zastavěného území vznikne ostatním vlastníkům nemovitostí na území města. Navrhovatelka není aktivně legitimována jejich subjektivní veřejná práva jakkoli hájit a zasahovat do nich. Toto právo jí přísluší pouze ve vztahu pozemkům v jejím vlastnictví. (9) Zahrnutí pozemků do zastavěného území automaticky neznamená, že tyto pozemky lze bez dalšího zastavět mimo jiné také bez souhlasu vlastníka. Jejich zahrnutí do zastavěného území není důvodem pro automatickou změnu kultury v katastru nemovitostí, tj. zásah do vlastnických práv zde nelze konstatovat. (10) Námitky navrhovatelky se mohou týkat dle odpůrce pouze zahrnutí pozemků navrhovatelky do zastavěného území. K ostatním nemá aktivní legitimaci a tyto pozemky zůstanou součástí zastavěného území, i kdyby zastavěné území nebylo vymezeno postupem podle § 58 a následující stavebního zákona. Odpůrci není zřejmé, jak může zahrnutí pozemků do zastavěného území ohrozit právo žalobkyně na příznivé životní prostředí a změnit její životní podmínky, neboť zde platí, že zahrnutí pozemku do zastavěného území neznamená automaticky možnost jejich zástavby, ale se zástavbou by musela souhlasit navrhovatelka. (11) Odpůrce dále odůvodnil své vyjádření tak, že Vymezené zastavěné území je v souladu s § 58 stavebního zákona. Průběh části hranice nově vymezeného zastavěného území je v souladu se zákonem přebrán z intravilánu vymezeného zastavěného území k 1. 9. 1966 podle § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Hranice intravilánu byla pořizovatelem, tj. Městským úřadem Tábor dle platného právního stavu upravena. Vycházelo se ze součastného zastavěného území obce a dále dle hranic parcel z intravilánu. Odtud byly vypuštěny pozemky přiléhající k hranici intravilánu navrácené do orné půdy nebo do lesních pozemků. Pozemky navrhovatelky byly součástí zemědělského půdního fondu i v době vymezení intravilánu. Zastavěné území bylo též v souladu se stavebním zákonem vymezeno dle aktuálního stavu území. Byly do něj zahrnuty další pozemky zastavěné k datu vymezení zastavěného území a proluky, jak je stanoveno v § 2 stavebního zákona. (12) Odpůrce vznesl námitku k aktivní legitimaci navrhovatelky k podání návrhu, zejména k rozsahu její aktivní legitimace ve věci rozsahu vymezeného zastavěného území. Odpůrce dále ve svém vyjádření poukázal na judikát Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30A 42/2014, z něhož citoval. (13) Odpůrce k rozhodnutí o námitkách uplatněných navrhovatelkou, uvedl, že je z něho jednoznačně zřejmé, jak bylo o námitkách rozhodnuto a je stručně uvedeno, z jakého důvodu byly námitky zamítnuty. Odůvodnění je sice stručné, ale odkazuje na ustanovení stavebního zákona, z nichž bylo vycházeno. Navrhovatelka neutrpěla stručným odůvodněním rozhodnutí žádnou újmu. (14) Odpůrce vyslovil souhlas, aby soud rozhodl bez nařízení jednání. III. Obsah správních spisů (15) Ze spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (16) Rada města v Jistebnici dne 4. 12. 2014 na čtvrté schůzi pod bodem 52 schválila žádost o pořízení Vymezení zastavěného území podle § 6 odst. 1 písm. d) stavebního zákona v návaznosti § 59 a následující stavebního zákona. Dne 13. 1. 2015 podal odpůrce žádost k Městskému úřadu v Táboře ve věci vymezení zastavěného území města Jistebnice schválenou v Radě města Jistebnice pod usnesením č.

52. Městský úřad v Táboře vydal dne 26. 2. 2015 pozvánku na místní šetření ve věci vymezení zastavěného území města Jistebnice, kdy místní šetření bylo svoláno na 19. 3. 2015. Ve spise jsou k místnímu šetření ze dne 19. 3. 2015 založeny pouze ručně psané poznámky. Současně je přiložena prezenční listina, dle které se místní šetření zúčastnili zástupci města Jistebnice a Městského úřadu v Táboře – OR a památkové péče. (17) Městský úřad Tábor vydal dne 25. 5. 2015 veřejnou vyhlášku, kterou oznámil zveřejnění a vystavení návrhu vymezení zastavěného území obce Jistebnice. Vyhláška byla zveřejněna na úřední desce Městského úřadu Jistebnice pořizovatele Městského úřadu Tábor od 1. 6. 2015 do 1. 7. 2015. Dne 18. 6. 2015 byla doručena Městskému úřadu v Táboře žádost manželů Hany a B. N. z Jistebnice ohledně rozšíření navrženého zastavěného území o pozemek p. č. 707/1 v k. ú. Jistebnice, neboť na tomto pozemku stojí cca 25 let drobné stavby a mají zájem dále na tomto pozemku provést stavbu novou. Dne 19. 6. 2015 podala proti vymezení zastavěného území obce Jistebnice námitky navrhovatelka. V námitkách uvedla, že je vlastníkem pozemků na LV 421 v katastrálním území Jistebnice, poukázala na to, že červená čára, která vymezuje zastavěné území, přetíná pozemek p. č. 1889/1 a pokračuje loukou směrem k Bergerovu mlýnu. Čára vymezující zastavěné území nerespektuje hranice pozemku a pozemky přetíná. Dále poukázala na pozemek p. č. 1829, který je loukám, není zastavěný a vytváří s jejími dalšími pozemky souvislý celek zemědělského půdního fondu. Čára ve skutečnosti vede přes louky navrhovatelky, které by nelogicky rozdělovala. Poukázala na to, že červená čára přetíná pozemek p. č. 1886/1 a vede po jižní hranici pozemku ve vlastnictví žalobkyně p. č. 418/2. Do zastavěného území je nesprávně začleněn její pozemek „za kostelem“ p. č. 1876/2, který je zahrada a není zastavěný stejně jako část pozemku p. č. 1876/1 před zahradou. Čára Vymezující zastavěné území do něj zahrnuje nejen část pozemku 1876/1, ale i část zahrady, přičemž se na těchto pozemcích žádné stavby nenacházejí. Dále uvedla, že v současné době probíhá řízení o sloučení pozemků p. č. 418/2 a p. č. 1876/2 a po sloučení těchto pozemků zanikne hranice, po které je vedena čára vymezující zastavěné území a tato čára část pozemků navrhovatelky přetínala. (18) Rada obce Jistebnice oznámila veřejnou vyhláškou vymezení zastavěného území obce Jistebnice a vydala opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice. Je uvedeno, že ve správním území obce Jistebnice bylo vymezeno celkem 106 ploch zastavěného území. Vymezené zastavěné území je zakresleno na 3 listech mapového podkladu, které tvoří grafickou přílohu k opatření obecné povahy. V grafické příloze je hranice zastavěného území vyznačena červenou čárou. Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. 7. 2015. Nezastavitelné pozemky nebyly definovány. V odůvodnění opatření obecné povahy je činěn odkaz na ustanovení § 58 odst. 1 a 2, podle kterého bylo území vymezeno. Obecně je zmiňováno, že k návrhu zastavěného území bylo svoláno místní šetření za účasti zástupců obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče. Tyto dotčené orgány neměly k vymezení zastavěného území žádné připomínky. Dále je uvedeno rozhodnutí o námitkách a připomínkách. Jednalo se celkem o čtyři námitky navrhovatelky, které jsou v opatření obecné povahy, byly konkrétně specifikovány. Všechny námitky jsou shodně odůvodněny tak, že při novém Vymezení zastavěného území bylo postupováno podle § 58 stavebního zákona. Hranice byly přebrány z intravilánu z roku 1966, viz § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. V odůvodnění námitky č. 4 je navíc uvedeno, že žádný z uvedených pozemků nesplňuje podmínky pro vynětí z nově vymezeného zastavěného území a nedochází ke znehodnocování pozemků navrhovatelky ani vlastníků sousedních pozemků. Zahrnutí pozemků do zastavěného území není omezením pro nakládání s předmětnými pozemky. Pod bodem 2 byla vypořádána žádost manželů N., opět obecným odkazem na ustanovení § 58 stavebního zákona. Opatření obecné povahy bylo zveřejněno na úřední desce města Jistebnice a města Tábora od 3. 8. 2015 z 19. 8. 2015. K opatření obecné povahy je volně připojena mapa evidence nemovitostí detail intravilánu v k. ú. Jistebnice u pozemků p. č. 418/2, p. č. 1876 a p. č. 1829 a přílohy č. 2 mapa evidence nemovitostí, detail intravilánu z roku 1966 v k. ú. Jistebnice u pozemků p.č. 1472, p. č. 1889/1, p. č. 1485. IV. Posouzení důvodnosti návrhu (19) Soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu ustanovení § 101a a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen. s.ř.s.). (20) Podle ustanovení § 101a odst. 1 s.ř.s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen, pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. Podle odst. 3 odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo i zrušení jeho části je navrhováno. Podle ustanovení § 101b odst. 1 s.ř.s. návrh lze podat do tří dnů ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout. Návrh kromě obecných náležitostí podání ve smyslu odst. 2 tohoto ustanovení musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Podle odst. 3 při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. (21) S ohledem na uvedenou platnou právní úpravu jsou podmínkami řízení, existence opatření obecné povahy, aktivní, procesní legitimace navrhovatele a návrh, který obsahuje návrhové body, z nichž musí být patrné konkrétní výhrady proti opatření obecné povahy a formulace závěrečného návrhu. (22) V dané věci podala navrhovatelka návrh na zrušení opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice, které bylo vydáno dne 3. 8. 2015 Radou města Jistebnice, kdy navrhovatelka uvedla, že je vlastnicí souboru nemovitých věcí na území města Jistebnice, a to pozemku, jehož součástí je dům užívaný navrhovatelkou k bydlení a soubor pozemků v katastru města Jistebnice. Proti opatření obecné povahy podala námitky, v nichž konkrétně specifikovala své výhrady proti vydanému opatření obecné povahy. 23) Aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu vyplývá z jejího tvrzení ohledně porušení hmotně právních či procedurálních právních pravidel při vydávání opatření obecné povahy a je zásahem do její právní sféry. Aktivní procesní legitimace navrhovatelky je proto založena jejím tvrzením o dotčení na subjektivních právech opatřením obecné povahy. K tomu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu, usnesení rozšířeného senátu ze dne 21.7.2009 č.j. 1 Ao 1/2009-120, pub. pod č. 1910/2010 Sb. NSS na www.nsssoud.cz. V tomto usnesení byl vysloven závěr „… navrhovatelem v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části může být zásadně jen taková osoba, která má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno…“. (24) To dopadá na závěr o aktivní legitimaci navrhovatelky k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy - vymezení zastavěného území obce Jistebnice. Předpokladem aktivní legitimace, jak bylo výše uvedeno, je její tvrzení o zásahu do hmotných práv. V konkrétním případě z návrhu navrhovatelky vyplývá, že tato podmínka je splněna, neboť se dovolává zásahu do jejich vlastnických práv na pozemcích, které se nachází na území, které je regulováno opatřením obecné povahy. Navrhovatelka je vlastníkem pozemku parc. č. 1472/2 ostatní plocha, p.č. 1829 trvalý travní porost, p.č. 1876/2 zahrada a p.č. 418/2 zahrada. Navrhovatelka proto byla aktivně legitimována k podání návrhu na zrušení předmětného opatření obecné povahy. Soud proto shledal, že navrhovatelka splňuje podmínky aktivní žalobní legitimace. (25) Pasivně legitimovaným účastníkem v řízení o zrušení opatření obecné povahy je ten, kdo napadené opatření obecné povahy vydal. V dané věci bylo vydáno opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice radou města Jistebnice za použití § 59 a 60 stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 171 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů. (26) Lze tedy uzavřít, že návrh podaný navrhovatelkou v této věci směřuje proti opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území obce Jistebnice, které nabylo účinnosti. Návrh je procesně přípustný a soud se proto následně zabýval jeho důvodností. Při přezkoumávání vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. Řízení je ovládáno dispoziční zásadou. Soud měl k dispozici od odpůrce spisovou dokumentaci a přezkum probíhal v intencích uplatněných žalobních bodů. (27) Navrhovatelka se domáhala zrušení vymezení zastavěného území města Jistebnice, neboť nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem a dále z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Doplnila, že vydáním opatření obecné povahy byla nezákonně zkrácena zejména na právu vlastnickém a právu na příznivé životní prostředí a obává se vzniku škod na svém majetku. Navrhovatelka popsala platnou právní úpravu a uvedla, že v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení. Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy. To dle názoru navrhovatelky dopadá na konkrétní případ, neboť odpůrce se v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy fakticky omezil pouze na obecné konstatování, že zastavěné území bylo vymezeno v souladu s § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Takové odůvodnění je zjevně nedostatečné pro absenci nezbytných úvah o způsobu hodnocení a postrádá jakoukoli argumentaci. Nepřezkoumatelností trpí i všechna rozhodnutí o námitkách navrhovatelky, neboť stručně a obecně odkázala na znění § 58 stavebního zákona a vymezení intravilánu z roku 1966. Námitky navrhovatelky byly zcela konkrétní ve vztahu ke konkrétním pozemkovým parcelám, kdy bylo poukázáno na nesprávné vedení hranic vymezeného území červenou čarou, kdy docházelo k tomu, že hranice zastavěného území vede mimo hranici parcel, což je možné pouze ve výjimečných případech a musí to být dostatečným způsobem odůvodněno. Odpůrce, aniž by se výjimečností situace zabýval, posoudil námitku navrhovatelky jako nedůvodnou. (28) Vymezení zastavěného území patří mezi nástroje územního plánování a slouží jako zásadní prostředek regulace využití území. Cílem je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro využitelný rozvoj území a dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Veřejný zájem spočívá v racionálním využívání zastavěného území a vymezování zastavitelných ploch a v ochraně nezastavěného území a nezastavitelných pozemků s cílem snižování nebezpečí nevratného procesu jejich přeměny. Pouze ve vymezených zastavěných územích a zastavitelných plochách lze uplatňovat zjednodušující postupy při umisťování a povolování staveb. Zastavěné území lze vymezit územním plánem, jak je stanoveno v § 58 odst. 3 stavebního zákona, případně na žádost obce samostatným postupem ve smyslu § 59 a 60 téhož zákona. Pokud obec nemá vymezeno zastavěné území ani jedním z těchto způsobů, je podle § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán; viz § 4 odst. 4 vyhlášky č. 97/1966 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Jak již bylo výše uvedeno, význam vymezení zastavěného území spočívá v tom, že v zastavěném území umožňuje stavební zákon využít zjednodušené postupy územního rozhodování a ohlášení vybraných jednoduchých staveb dle § 104 stavebního zákona, bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Vymezení hranic zastavěného území je bez ohledu na to, zda je tak činěno územním plánem nebo samostatným postupem výslovně stanoveno v § 58 stavebního zákona a na základě současných účelových určení dotčených pozemků. Naopak zastavitelnou plochu, což je plocha určená k budoucímu zastavění lze podle § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona vymezit pouze územním plánem nebo zásadami územního rozvoje. Pro vymezení zastavěného území samostatným postupem stanoví stavební zákon v § 59 odst. 1 jedinou podmínku, a to že řešené území nesmí být regulováno územním plánem. (29) Při vymezování zastavěného území se postupuje podle § 58 stavebního zákona. Na území obce se vymezuje jedno nebo více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků (viz katastrální zákon) a dále pozemky vně intravilánu, a to: zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Na území obce se dále případně vymezí nezastavitelné pozemky podle § 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, pokud se v území vyskytují. Jedná se o pozemky, u kterých má obec zájem na zachování a ochraně jejich současného způsobu využití (park, veřejná zeleň) a dále pozemky, o jejichž využití bude definitivně rozhodnuto v rámci územního plánu a do doby jeho vydání je nutno je chránit před využitím nevhodným. Do zastavěného území se nezahrnují pozemky, na které bylo vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení, ale pozemek dosud není v katastru nemovitostí evidován jako stavební parcela, viz § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Zastavěné území je možné aktualizovat pouze územním plánem nebo jiným samostatným vymezením. (30) K projednání a řízení o vydání návrhu vymezení zastavěného území samostatným postupem se vztahují § 59 a 60 stavebního zákona. Pořizovatel do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových podkladů navrhne vymezení zastavěného území, svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče a konání místního šetření oznámí 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního šetření. Pořizovatel upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu se stanovisky dotčených orgánů popřípadě s výsledky řešení rozporů. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu. (31) Vymezení zastavěného území vydává rada obce v přenesené působnosti formou opatření obecné povahy dle § 171 – 174 správního řádu. Dle těchto ustanovení musí vymezení zastavěného území obsahovat odůvodnění; rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, které se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy. Oznámí se veřejnou vyhláškou na úředních deskách obce a pořizovatele a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vymezení zastavěného území vydávané formou opatření obecné povahy nabývá účinnosti 15. dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky. (32) Podle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je určován kupříkladu § 172 odst. 4 správního řádu. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozhodnutí NSS z 16. 12. 2008 č.j. 1 Ao 3/2008-136 pub. ve sbírce rozhodnutí NSS pod č. 1795/2009 www.nssoud.cz). (33) Krajský soud zjistil, že předmětné opatření obecné povahy obsahovalo pouze stručné odůvodnění, z něhož bylo pouze zřejmé, že proces pořizování vymezení zastavěného území započal dne 14. 1. 2015 na žádost obce Jistebnice. Dále je uvedeno, že bylo svoláno místní šetření za účasti zástupců obce a určených dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny i ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče a tyto orgány neměly žádné připomínky. Současně je uvedeno, že vymezené zastavěné území je zakresleno na třech listech mapového podkladu katastrální mapy, které tvoří grafickou přílohu k tomuto opatření obecné povahy. Ve spise, který byl soudu zaslán, takové grafické přílohy založeny nejsou, jsou přiloženy pouze přílohy č. 1 a 2, které netvoří nedílnou součást opatření obecné povahy. Odůvodnění opatření obecné povahy dále obsahuje rozhodnutí o námitkách a připomínkách. Právě přezkoumatelnost vypořádání těchto námitek je odpůrci vytýkána a návrhem je zpochybňováno, jak opatření obecné povahy, tak rozhodnutí o námitkách proti opatření obecné povahy z důvodu jejich nepřezkoumatelnosti. (34) Soud důvodnosti této námitky navrhovatelky přisvědčil. Zjistil totiž, že opatření obecné povahy, které bylo učiněno předmětem přezkoumání soudu, obsahovalo pouze stručné odůvodnění a odkaz na tři listy mapového podkladu, avšak tyto grafické přílohy netvořily nedílnou součást opatření obecné povahy a ani nebyly soudu předloženy v počtu tří listů, ale pouze dvou listů. Odůvodnění opatření obecné povahy neobsahovalo konkrétní popis procedury, která vedla k vymezení zastavěného území, a tudíž nelze zjistit konkrétní kroky, které byly odpůrcem učiněny, ani které konkrétní dotčené orgány se k vymezení zastavěného území vyjádřily bez připomínek a v jakých lhůtách. Z opatření obecné povahy nelze zjistit, jaké plochy pozemků byly do zastavěného území zahrnuty ve smyslu § 58 odst. 2 stavebního zákona a z jakých důvodů. Přitom, jak bylo výše uvedeno, zastavěné území je jedním ze základních pojmů územně plánovací dokumentace, a proto je kladen stavebním zákonem na toto vymezení zvláštní důraz. Toto vymezení zastavěného území musí být odůvodněno a musí obsahovat i vyhodnocení přijatého řešení v souladu s § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona. V dané věci opatření obecné povahy tyto požadavky nesplnilo. (35) Soud se dále zabýval otázkou přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Náležitosti rozhodnutí o námitkách stanoví § 68 odst. 3 správního řádu. To vyplývá kupříkladu z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Ao 5/2010-169 ze dne 24. 10. 2010. Jak uvedl Nejvyšší správní soud a je i krajskými soudy judikováno, nelze očekávat, že každá námitka bude vypořádána vyčerpávajícím způsobem a do nejmenších podrobností. Přesto však musí být vždy jasně a srozumitelně vysvětleno, z jakých důvodů ji považuje správní orgán za nedůvodnou a je povinen se zabývat všemi jejími součástmi, byť stručnou formou. (36) V konkrétní věci vypořádání námitek, které podala proti opatření obecné povahy navrhovatelka, ani jeden z těchto požadavků nesplňuje. V odůvodnění všech námitek, které navrhovatelka vznesla, je povšechno uvedeno, že námitce není možno dle § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 zák. č. 183/2006 Sb. vyhovět. Dále je shodně uváděno, že hranice zastavěného území je vymezena v souladu s § 58 stavebního zákona a přebírá vymezení z roku 1966. Takto obecné odůvodnění, z něhož nelze zjistit konkrétní důvody pro neakceptování námitky, soud považuje za nedostatečné. Navrhovatelka podala konkrétní námitky k vymezení zastavěného území, ve kterých upozorňovala na to, že červená čára přetíná pozemek, který je v jejím vlastnictví a nerespektuje hranice pozemků, které jsou v jednotlivých námitkách konkrétně specifikovány. Přesto však se navrhovatelce od odpůrce dostává pouze obecného vypořádání a není vůbec reagováno na námitku týkající se rozdělení pozemku mimo jejich hranice. Na zcela konkrétní námitku tudíž nebylo v rozhodnutí o jejím vypořádání konkrétně reagováno. Nebylo vysvětleno, z jakých důvodů zvolil odpůrce hranici zastavěného území mimo hranici parcel. Pokud ustanovení § 58 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel a ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích, je nutné, aby odpůrce vysvětlil výjimečnost situace a svého postupu. Pokud tak neučinil, jedná se o nepřezkoumatelnost důvodů jeho postupu. Úkolem soudu není nahrazovat skutková zjištění a právní závěry, které měl učinit správní orgán, neboť by tímto způsobem nepřípustně zasahoval do působnosti orgánů veřejné správy. Přezkoumávané opatření obecné povahy konkrétně a v části rozhodnutí o navrhovatelku vznesených námitek nesplnilo požadavky zákona. Soud proto uzavřel, že opatření obecné povahy, viz bod 34 včetně rozhodnutí o námitkách, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. (37) Soud v dané věci dospěl k závěru, že vydané opatření obecné povahy nevyhovělo požadavkům na náležité, dostatečné a přesvědčivé odůvodnění. Odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy neuvedl, jaký byl jeho konkrétní postup při pořízení návrhu vymezení zastavěného území, ani konkrétně a přezkoumatelným způsobem neuvedl podklady, které byly k dispozici při jeho vydání. Ve spise je založena pouze žádost o vymezení zastavěného území, pozvánka na místní šetření bez protokolu o tomto místním šetření, veřejná vyhláška, kterou se oznamuje zveřejnění a vystavení návrhu, vymezení zastavěného území a námitky, které byly proti vymezení zastavěného území vzneseny manžely Němečkovými a navrhovatelkou. Opatření obecné povahy - vymezené zastavěné území je dle textu uvedeného v opatření obecné povahy zakresleno na třech listech mapového podkladu a tvoří grafickou přílohu k tomuto opatření obecné povahy. Ve spise je však volně založena pouze příloha č. 1 a příloha č. 2 k opatření obecné povahy. Ani v tomto směru neodpovídá vyhlášené opatření obecné povahy podkladům, které jsou ve spise založeny. V odůvodnění opatření obecné povahy zcela absentuje vymezení zastavěného území, vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, neboť je bez jejich bližší specifikace pouze konstatováno, že dotčené orgány neměly k vymezení zastavěného území žádné připomínky. Na základě jakých podkladů je toto konstatování vysloveno, není ze spisu zřejmé a přezkoumatelné. Ve spise tyto písemnosti založeny nejsou. Vzhledem k těmto nedostatkům vydaného opatření obecné povahy jakož i nedostatkům při vypořádání námitek soud uzavřel, že zjištěná pochybení vzhledem k významu zastavěného území mají zásadní vliv na opatření obecné povahy, které je v důsledku toho nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Krajský soud proto vydané opatření obecné povahy vymezení zastavěného území obce Jistebnice podle § 101 d) odst. 2 s.ř.s. zrušil, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. V. Závěr, náklady řízení. (38) Z důvodů shora uvedených soud návrhu na zrušení opatření obecné povahy vyhověl. Postupoval přitom podle ustanovení § 101 d) odst. 2 s.ř.s. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. z důvodu nepřezkoumatelnosti opatření obecné povahy spočívající v nedostatku důvodů, ostatně účastníci s tímto postupem soudu vyslovili souhlas. (39) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatelka byla v daném případě úspěšná, a proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 13.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za 2 úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč, 21 % DPH ve výši 1.428 Kč, náklady celkem 13.228 Kč.

Poučení