Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

10 A 29/2014 - 45

Rozhodnuto 2014-08-01

Citované zákony (17)

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce Ing. R. K., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10.02.2014 č.j. KUJCK 8521/2014/ODSH, takto :

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 10.02.2014 č.j. KUJCK 8521/2014/ODSH se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9.800 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 21.03.2014 doručena žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 10.02.2014 č.j. KUJCK 8521/2014/ODSH, kterým bylo k odvolání žalobce potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 17.07.2013, č.j. spr. Ř. D 1908/13 Lo, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 125c odst. 1 písm. d), písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupků (dále též zákon o silničním provozu) a přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon o pojištění odpovědnosti), kterých se dopustil dne 19.03.2013 v 00:50 hod., v Českých Budějovicích, při jízdě po ulicích Riegrova, Nádražní, Rudolfovská, Dobrovodská, do ulice U Jeslí, kde zastavil u domu č. 1A, jako řidič motorového vozidla tov. zn. BMW, RZ X. Odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím současně zamítnuto. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci až po uplynutí promlčecí lhůty, neboť bylo žalobci doručeno až dne 20.03.2014, kdy zmocněnec žalobce nahlédl do spisového materiálu správního orgánu. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaný nesprávně považoval za doručené do datové schránky společnosti ALL EXPERTS s.r.o., neboť tato společnost nebyla žalobcem řádně zmocněna k jeho zastupování v řízení o přestupku před správními orgány. Uvedená společnost nebyla žalobcem řádně zmocněna k jeho zastupování, neboť žalobce správnímu orgánu nedoložil originál plné moci tak, jak stanoví zákon. Plná moc nebyla správnímu orgánu v originálu doručena, neboť žalobce až následně zjistil, že daná společnost není důvěryhodná. Plná moc byla uvedenou společností správnímu orgánu zaslána prostřednictvím neoprávněné osoby, která v době jejího zaslání již fakticky nebyla jejím jednatelem a neměla zákonné oprávnění k přístupu do datové schránky této společnosti. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a to pro nezákonnost a nedostatek důvodů, neboť žalovaný nevypořádal veškeré odvolací námitky žalobce, kdy žalobce namítá nesprávné vyhodnocení svědeckých výpovědí zasahujících policistů, kteří v řízení vypovídali ve prospěch žalobce. Žalovaný napadeným rozhodnutím překročil meze správní diskrece ohledně zákroků policistů během přestupkového jednání žalobce. V této souvislosti žalobce poukázal na nesprávné závěry žalovaného, které nemají oporu ve spisech, když vůči žalobci nebylo nikdy vedeno přestupkové řízení ohledně nezastavení jím řízeného vozidla na pokyn příslušníka Policie ČR. Žalovaný v průběhu správního řízení porušil právo žalobce, když provedl dokazování mimo ústní jednání. Tohoto nezákonného postupu se správní orgán dopustil, když mimo správní řízení vyhledal pojem „KASR“, tedy pojem, k němuž žalobcem nebylo v průběhu správního řízení argumentováno. Dále byla žalobcem namítána nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro zjevnou zmatečnost a nedostatek důvodů, neboť závěry žalovaného jsou v rozporu s provedeným dokazováním výslechem svědků týkajícího se použit slzného plynu během zákroků policistů. Napadené rozhodnutí je rovněž nepřezkoumatelné z důvodu nevypořádání žalobcem navrhovaných důkazů, a to konkrétně jeho návrhu na provedení vyšetřovacího pokusu týkajícího se následků použití slzného plynu. Žalovaný se nevypořádal s námitkou žalobce týkající se nezákonného postupu příslušníků Policie ČR, kteří žalobci neposkytli po použití slzného plynu pomoc. Žalobce k tomuto dále namítá nesprávný postup zasahujících policistů, kteří vůči žalobci použili slzný plyn na soukromém pozemku. Další žalobní námitka směřuje vůči nesprávnému procesnímu postupu žalovaného, který porušil čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když porušil právo žalobce na výslech svědka. V této souvislosti žalobce rovněž namítl nesprávně provedené dokazování, kdy zasahující policista byl správním orgánem vyslechnut poté, co si přečetl vlastní záznam o oznámení přestupku. V důsledku těchto pochybení nebylo dokazování před správním orgánem provedeno v souladu se zákonem. Správní orgány pochybily, když v případě měření rychlosti vycházely toliko z písemných důkazů představujících oznámení a záznamu o přestupku, a to aniž by provedly relevantní důkaz. Postupem správních orgánů bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, když pouhý soupis důkazních prostředků bez jejich zkoumání a hodnocení je porušením tohoto práva. Žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné rovněž z důvodu neprovedení důkazu ohledáním zvukového a obrazového záznamu pořízeného v průběhu přestupkového jednání žalobce. Žalobce navrhl žalobou napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření ze dne 06.05.2014 poukázal na nesprávnost tvrzení žalobce, dle něhož tento neměl se společností ALL EXPERTS s.r.o. uzavřenou smlouvu o zastupování. Toto tvrzení je v příkrém rozporu s žalobcem udělenou plnou mocí, která je součástí správního spisu. Případné problémy s přístupy do datové schránky zmocněnce žalobce měly být správnímu orgánu bezprostředně oznámeny se žádostí o doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence. Žalovaný nepovažuje své rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť jím byly vypořádány veškeré odvolací námitky žalobce, z tohoto důvodu nemohlo být žalovaným vedeno zmatečné řízení. K žalobní námitce týkající se provedení policejního zásahu na soukromém pozemku žalovaný uvedl, že tento byl na soukromém pozemku proveden pouze zčásti, když byl započat na veřejné komunikaci a pokud by žalobce uposlechl pokynů policistů, na soukromý pozemek by se nedostal. Policisté jsou povinni započatý zákrok dokončit, a to bez ohledu na to, že se řidič přesune na soukromý pozemek. Žalobce měl v důsledku světelného pokynu policie zastavit vozidlo dříve, než se dostal na soukromý pozemek. Průběh služebního zákroku žalovaný nemůže hodnotit, neboť Policie ČR není příslušným správním orgánům jakkoliv podřízena. Pokud se žalobce domnívá, že zákrok byl v rozporu s právními předpisy, může se obrátit na nadřízené zasahujících policistů či na kontrolní orgán. K námitce žalobce, dle něhož je tvrzení žalovaného, podle kterého žalobce neuposlechl výzvy k zastavení vozidla v rozporu se zákonem, jelikož neuposlechnutí výzvy nebylo předmětem řízení, žalovaný konstatoval, že ust. § 79 silničního zákona neukládá řidiči vozidla žádné povinnosti, za jejichž následné nesplnění by řidič mohl být následně obviněn a uznán vinným z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. K použití donucovacích prostředku žalovaný uvedl, že slzný plyn byl použit poté, co žalobce byl policisty opakovaně vyzýván k vystoupení z vozidla, přičemž před tímto zákrokem byl poučen o možnosti využití donucovacích prostředků. Pokud by žalobce výzvy policistů uposlechl, k užití donucovacího prostředku by nedošlo. Žalovaný dále konstatoval nepravdivost žalobcových námitek ohledně jednání policistů, kteří žalobci po použití slzného plynu neposkytli pomoc. Žalobce po vstříknutí slzného plynu do vozidla neuvedl žádné zdravotní komplikace, ani nežádal lékařské ošetření. Navrhovaný vyšetřovací pokus byl správním orgánem odmítnut s ohledem na skutečnost, že slzný plyn působí na každou fyzickou osobu nestejným účinkem. Vyšetřovací pokus by nemohl přispět k objasnění skutkového průběhu tvrzeného žalobcem, dle něhož žalobce nebyl pod vlivem účinků slzného plynu schopen vnímat průběh událostí. Provedení pokusu nemá ve vztahu k žalobcem tvrzeným skutečnostem žádnou relevanci a z tohoto důvodu bylo jeho provedení odmítnuto. K nepoužitelnosti svědecké výpovědi zasahujícího policisty žalovaný uvedl, že tato nebyla shledána, a to na základě struktury protokolu o svědecké výpovědi policisty, který nejprve učinil svědeckou výpověď a až poté zodpověděl otázku, zda sepisoval listinu o oznámení přestupku. Videozáznam na CD byl řádně proveden jako důkaz. Po zhlédnutí tohoto videozáznamu bylo tehdejšímu zmocněnci žalobce umožněno klást svědkovi otázky. Listinné důkazy byly v rámci dokazování přečteny a záznam z CD byl v rámci dokazování zhlédnut. Z takto provedených důkazů bylo postaveno na jisto, že žalobci nebylo způsobeno žádné zranění, žalobce žádné známky zranění či újmy nejevil a žádné zdravotní komplikace ani neuvedl a nežádal o lékařské ošetření. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Z úředního záznamu ze dne 19.03.2013 č.j. KRPC-37318-8/PŘ-2013-020112 vyplývá, že žalobce byl dne 19.03.2013 v 0:49 hodin stavěn policejní hlídkou, která jej opakovaně vyzývala k vystoupení z vozidla. Žalobce v průběhu tohoto zásahu přelezl na zadní sedadla vozidla a i přes výzvy policistů („Policie, jménem zákona otevřete, vystupte z vozidla, jinak bude do vozidla vniknuto násilím, bude užito donucovacích prostředků, pokud neotevřete, rozbijeme Vám okno vozidla“) vozidlo neopustil, z tohoto důvodu bylo vůči žalobci použito donucovacího prostředku – slzného plynu, který byl vstříknut do kabiny vozidla. Žalobce poté opustil vozidlo, přičemž nejevil známky zranění a k dotazu policie neuvedl žádné zdravotní komplikace. Ve vozidle se nenacházeli žádné další osoby, proto nemohlo dojít k záměně řidiče. Žalobce následně byl vyzván k podrobení se odbornému měření ke zjištění alkoholu, což odmítl s odůvodněním, že neřídil a požil dvě piva. Žalobce byl poučen, že se tímto dopouští přestupku a bude s ním sepsáno oznámení o přestupku s tím, že věc nemůže být řešena blokově. Jelikož žalobce nepředložil žádné doklady, nebylo možné jeho totožnost na místě bezpečně ověřit a z tohoto důvodu byl předveden na příslušné obvodní oddělení policie. Před vstupem na oddělení začal žalobce policejní hlídku uplácet, a to i přes výzvu policistů, že se dopouští protiprávního jednání. Celá situace byla policisty nahrávána a vše bylo zaznamenáno na videozáznamu. Oznámení o přestupku žalobce odmítl podepsat a odmítl se vyjádřit. Dne 28.03.2013 bylo žalobci zasláno oznámení o zahájení řízení spolu s předvoláním k ústnímu jednání v jeho přestupkové věci a k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Téhož dne byl vyzván rovněž zasahující policista T. F. k výslechu v rámci ústního jednání o přestupcích žalobce. Součástí správního spisu je dále výpis z evidenční karty řidiče, z níž vyplývá, že žalobce měl ke dni 10.04.2013 stav bodového hodnocení – 0 bodů. Dne 18.04.2013 byl správním orgánem prvního stupně sepsán protokol o ústním projednání přestupku žalobce, kterého se účastnil zástupce žalobce, a v jehož rámci bylo žalobci sděleno obvinění ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. d), ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a dále obvinění z přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu. Během ústního jednání provedl správní orgán dokazování ze spisového materiálu Policie ČR, kdy bylo přečteno oznámení o přestupku ze dne 19.03.2013 a dále byl přečten úřední záznam sepsaný zasahujícími policisty. Spisový materiál byl žalobci a jeho zástupci předložen k seznámení. Dne 25.04.2013 obdržel správní orgán prvního stupně oznámení zástupce žalobce ( Mgr. Petra Smejkala) o ukončení zastoupení. Dne 29.04.2013 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno sdělení R. K. o převzetí zastoupení žalobce ve správním řízení. Součástí správního spisu je dále plná moc ze dne 26.04.2013 udělená žalobcem R. K., LL.M. k jeho zastupování ve správním řízení. Dne 07.05.2013 byl správním orgánem prvního stupně proveden záznam o nahlédnutí do spisu zástupce žalobce, který požádal o zasílání veškeré korespondence na e-mailovou adresu [email protected]. Dne 20.05.2013 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno vyjádření zástupce žalobce ke spisovému materiálu, jehož obsahem je namítaný rozpor postupu Policie ČR se zákonem, namítaná nezákonnost způsobu opatření důkazních prostředků, nesprávný postup policistů, kteří žalobce nevyzvali k podrobení se dechové zkoušce a irelevance svědecké výpovědi zasahujícího policisty. Dne 17.07.2013 bylo správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. Spr.př. D 1908/13 Lp vydáno rozhodnutí o přestupku, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. d), § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu, kterých se dopustil porušením ust. § 4 písm. b), § 5 odst. 1 písm. f), § 6 odst. 8 písm. a), b), c), odst. 12 zákona o silničním provozu a porušením ust. § 17 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu tím, že dne 19.03.2013 v 00:50 hodin v Českých Budějovicích, po ulicích Riegrova, Nádražní, Rudolfovská, Dobrovodská, do ulice U Jeslí, řídil motorové vozidlo, kde po zastavení u domu 1A, byl policistou vyzván k předložení dokladů předepsaných k řízení vozidla, které nepředložil a rovněž po výzvě policisty odmítl podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem, ačkoliv takové vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, dalším jednáním nesplnil povinnost stanovenou v hlavě II zákona o silničním provozu a jako řidič nepředložil zelenou kartu o pojištění řízeného vozidla. Za uvedené jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 25.000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na jeden rok a povinnost nahradit náklady řízení o přestupku ve výši 1.000 Kč. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že jednání žalobce správní orgán považoval za dostatečně prokázané, a to na základě svědecké výpovědi zasahujícího policisty, který byl vyslechnut při ústním jednání za přítomnosti žalobce a jeho zástupce. Výpověď tohoto svědka byla podpořena provedeným videozáznamem o postupu policistů při služebním zákroku, z něhož mimo jiné vyplývá, že žalobce byl ve vozidle sám a předmětné vozidlo v době spáchání přestupku řídil. Důkaz byl proveden rovněž oznámením o přestupku, který byl vyhotoven bezprostředně po zákroku policistů v přítomnosti žalobce, který byl s jeho obsahem seznámen, a který se k němu odmítl vyjádřit a nepodepsal jej. Svědeckou výpovědí bylo rovněž prokázáno, že se žalobce v inkriminované době neprokázal žádným dokladem předepsaným k řízení motorového vozidla. Správní orgán prvního stupně konstatoval, že v rámci vedeného řízení bylo jednání žalobce dostatečně a nezpochybnitelně prokázáno a spáchání přestupků žalobcem bylo postaveno právně na jisto a z tohoto důvodu byl žalobce uznán z výše uvedených přestupků vinným. Nebezpečnost jednání žalobce byla správním orgánem shledána v nerespektování zákonem stanovené povinnosti řidiče mít při sobě při řízení vozidla předepsané doklady, tyto doklady na výzvu policie předložit ke kontrole a na výzvu policisty se podrobit vyšetření ke zjištění, zda řidič nebyl ovlivněn alkoholem. Při stanovení výše a druhu uložené sankce správní orgán přihlédl k závažnosti spáchaných přestupků a k jejich společenské nebezpečnosti, kdy došlo k nesplnění zákonem uložených povinností řidiče motorového vozidla. Přihlédnuto bylo též k výpisu z evidenční karty řidiče, z níž bylo zjištěno, že žalobce je držitelem řidičského oprávnění od roku 1996 a za tuto dobu nemá v kartě řidiče žádný evidovaný záznam za přestupek. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo dne 18.07.2014 zasíláno na e-mailovou adresu zástupce žalobce, cílový server však neodeslal oznámení o doručení zasílané písemnosti. S ohledem na tuto skutečnost byl zástupce žalobce e-mailem vyrozuměn o způsobech doručování dle ust. § 19 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) a rozhodnutí bylo následně doručováno zástupci žalobce R. K. poštou, přičemž dne 23.07.2013 se adresáta nepodařilo zastihnout a téhož dne byla zásilka připravena k vyzvednutí na příslušné poštovní pobočce. Dne 12.08.2013 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno sdělení zástupce žalobce, který se dozvěděl, že ve věci již bylo vydáno rozhodnutí a z tohoto důvodu žádá o jeho zaslání. Zástupce žalobce současně proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal odvolání. Dne 14.08.2013 bylo správním orgánem prvního stupně provedeno opětovné doručení rozhodnutí do e-mailové schránky zástupce žalobce, přičemž cílový server opět neodeslal oznámení o doručení. Dne 13.08.2013 bylo správním orgánem vydáno usnesení, jehož prostřednictvím byl zástupce žalobce vyzván k doplnění odvolání, a to ve lhůtě pěti pracovních dnů. Dne 27.08.2013 obdržel správní orgán prvního stupně sdělení zástupce žalobce, jehož prostřednictvím žádá o umožnění nahlédnutí do správního spisu před jeho postoupením odvolacímu správnímu orgánu, a to z důvodu získání informace, zda ve věci již bylo vydáno nějaké rozhodnutí. Dne 05.09.2013 byl správním orgánem prvního stupně učiněn záznam do spisu ohledně doručování usnesení ze dne 13.08.2013, jehož obsahem byla výzva k doplnění odvolání. Z obsahu záznamu vyplývá, že usnesení bylo dne 16.08.2013 vypraveno k doručení, dne 19.08.2013 byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí, dne 05.09.2013 proběhl poslední den stanovené pětidenní lhůty k doplnění odvolání, dne 13.09.2013 proběhl poslední den pro podání odvolání proti vydanému usnesení a dne 14.09.2013 by usnesení v případě nepodání odvolání nabylo právní moci. Sdělením správního orgánu ze dne 12.09.2013 byl zástupce žalobce vyrozuměn o pracovní době tohoto správního orgánu s tím, že v uvedené době může kdykoliv nahlédnout do spisu. Dne 10.09.2013 došlo k předání spisového materiálu odvolacímu správnímu orgánu. Dne 17.09.2013 bylo správnímu orgánu prvního stupně do datové schránky dodáno doplněné odvolání žalobce proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, které bylo žalobcem podáno prostřednictvím společnosti ALL EXPERTS s.r.o. Součástí tohoto odvolání byla rovněž naskenovaná plná moc udělená žalobcem společnosti ALL EXPERTS s.r.o. k jednání v plném rozsahu po celou dobu řízení ve věci sp. zn. D 1908/13 Lo. Žalobce v tomto odvolání namítá neprovedení dokazování před správním orgánem prvního stupně, který nepostupoval v souladu s ust. § 51 až § 56 správního řádu. Dále je namítáno nezákonné opatření důkazů Policií ČR, která v rámci jejich opatřování postupovala v rozporu se zákonem, takové důkazy nemohou být v řízení použity. Žalobce se přestupku nedopustil, neboť k podrobení se dechové zkoušce nebyl vyzván. Závěrem žalobce namítá irelevanci svědecké výpovědi zasahujícího policisty. Přípisem ze dne 23.09.2013 postoupil správní orgán prvního stupně odvolání žalobce žalovanému, přičemž v písemnosti dále uvedl, že včasnost a oprávněnost podaného odvolání ponechává na odvolacím správním orgánu. Dne 28.01.2014 zaslal správní orgán prvního stupně e-mailové sdělení adresované R. K., jehož obsahem je vyrozumění o tom, že jeho podání ze dne 28.01.2014 nazvané „ODVOLÁNÍ PRÁVNÍ OPATRNOST“ neobsahuje elektronický podpis ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. a z tohoto důvodu se správní orgán nemůže tímto podáním zabývat. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalovaným prostřednictvím žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 10.02.2014 č.j. KUJCK 8521/2014/ODSH tak, že rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 17.07.2013, č.j. spr. Ř. D 1908/13 Lo, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 125c odst. 1 písm. d), písm. k) zákona o silničním provozu a přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti, kterých se dopustil dne 19.03.2013 v 00:50 hod., v Českých Budějovicích, při jízdě po ulicích Riegrova, Nádražní, Rudolfovská, Dobrovodská, do ulice U Jeslí, kde zastavil u domu č. 1A, jako řidič motorového vozidla tov. zn. BMW, RZ X, bylo potvrzeno a odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím současně zamítnuto. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný přezkoumal napadené rozhodnutí na základě odvolání podaného dne 12.08.2013 zmocněncem Romanem Křížem, doplněným dne 17.09.2013 zmocněncem – společností ALL EXPERTS s.r.o. Odvolání bylo žalovaným shledáno jako včasné a přípustné. K odvolací námitce žalobce týkající se nesprávného provedení dokazování v řízení před správním orgánem prvního stupně žalovaný uvedl, že dokazování bylo provedeno tak, jak jej stanovuje zákon, kdy listinné důkazy byly řádně přečteny, záznam z CD byl během dokazování zhlédnut. Protokol o ústním jednání navíc osvědčuje, že správní orgán prováděl dokazování ze spisového materiálu Policie ČR a umožnil žalobci do tohoto spisového materiálu nahlédnout. K odvolací námitce ohledně provedení policejního zákroku na soukromém pozemku žalovaný uvedl, že tento proběhl na soukromém pozemku teprve poté, co žalobce neuposlechl výzvy policie k zastavení vozidla. Před vjezdem na soukromý pozemek započal policejní zákrok již na veřejné komunikaci. Nelze předpokládat, že zákrok policie bude vjezdem řidiče na soukromý pozemek ukončen, takové pravidlo by vedlo k situacím, kdy by soukromý pozemek zaručoval pachatelům dopravních přestupků beztrestnost. Pokud by žalobce uposlechl prvotní výzvy policie k zastavení vozidla, na soukromý pozemek by se nedostal a přestupek by byl řešen na veřejné komunikaci. Tvrzení žalobce, že neopustil na základě výzev policie vozidlo, neboť považoval zasahující policisty za falešné, nemůže obstát, neboť policisté byli oblečeni v předepsaném stejnokroji a na místo dorazilo hned několik vozidel Police ČR, která měla náležité označení. Průběh policejního zákroku není žalovaný příslušný hodnotit, tuto námitku žalobce musí uplatnit u nadřízených či kontrolních orgánů Policie ČR. Z provedeného dokazování vyplývá, že se žalobce odmítl podrobit dechové zkoušce i odbornému lékařskému vyšetření krve. Žalobce byl vyzván k opuštění vozidla, což neučinil a z tohoto důvodu byl na žalobce použit donucovací prostředek – slzný plyn, který byl vstříknut do prostoru vozidla pootevřeným okýnkem, aniž by žalobce přímo zasáhl do obličeje. Z provedených listinných důkazů je zřejmé, že žalobci nebylo způsobeno žádné zranění, nejevil žádné známky zdravotních potíží, žádné takové potíže neuvedl a nedožadoval se zdravotního ošetření. Tvrzení žalobce, dle něhož z důvodu vstříknutého slzného plynu nevěděl, k čemu je vyzýván, je nepravdivé. Navrhovaný vyšetřovací pokus ohledně následků použití slzného plynu byl zamítnut, neboť je zřejmé, že tento donucovací prostředek může mít různé účinky na každou fyzickou osobu. Slzný plyn navíc nemá vliv na psychickou kondici lidí a neovlivňuje jejich chápání a úsudek. Vyšetřovací pokus by nemohl přispět k potvrzení děje prezentovaného žalobcem. Námitka žalobce týkající se nerelevantnosti svědecké výpovědi zasahujícího policisty byla žalovaným odmítnuta, neboť tento policista učinil svědeckou výpověď a teprve poté byl dotázán na to, zda sepisoval oznámení o přestupku. Z protokolu o ústním jednání ze dne 18.04.2013 navíc vyplývá, že zmocněnec žalobce měl během výslechu svědka možnost klást tomuto svědkovi otázky a svého práva využil. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Krajský soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalobce, týkající se nesprávného postupu žalovaného, který rozhodnutí doručoval společnosti ALL EXPERTS s.r.o., která nebyla zmocněncem žalobce, neboť žalobce žalovanému nedoložil originál plné moci, která této společnosti měla být žalobcem udělena. Z obsahu správního spisu bylo soudem zjištěno, že dne 17.09.2013 obdržel správní orgán prvního stupně do datové schránky odvolání žalobce učiněné prostřednictvím společnosti ALL EXPERTS s.r.o. Z elektronické doručenky tohoto podání dále vyplývá, že podání bylo zasláno z datové schránky společnosti ALL EXPERTS s.r.o., sídlem Americká 1947/3, 1200 00 Praha 2, ID schránky g8bk7ch, typ PO. Součástí tohoto podání byla dále naskenovaná kopie plné moci udělená žalobcem společnosti ALL EXPERTS s.r.o. dne 09.08.2013, a to k „jednání v plném rozsahu a po celou dobu řízení ve věci sp. zn. D 1908/13 Lo“. Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu „Je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu“. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu „Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce“. Plnou mocí rozumíme jednostranné právní jednání zmocnitele, které je adresováno třetím osobám, její hlavní funkcí je prokázání (potvrzení) vzniku dohody o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Udělení plné moci je třeba vždy prokázat. Činí se tak listinou obsahující prohlášení účastníka, jímž pověřuje zmocněnce svým zastupováním v řízení před soudem, která může mít písemnou nebo elektronickou podobu. Listinu o plné moci lze nahradit prohlášením účastníka učiněným ústně do protokolu. Udělení plné moci jinou formou než v listině, která může mít písemnou nebo elektronickou podobu, nebo ústně do protokolu (např. telegraficky, telefaxem nebo telefonicky) není přípustné. Plná moc musí obsahovat označení účastníka (zmocnitele), označení zmocněnce, vymezení rozsahu plné moci (zda jde o plnou moc pro celé řízení nebo jen pro určité úkony), údaj o tom, pro jaké řízení se uděluje (popřípadě údaj, z něhož vyplývá, že jde o všeobecnou plnou moc, která opravňuje zmocněnce k zastupování účastníka v každém soudním řízení, ať jde o kteroukoliv věc), datum a – jde-li o písemnou plnou moc – podpis zmocnitele (je-li zmocnitelem právnická osoba, obec, kraj nebo stát, musí být písemná plná moc podepsána osobami oprávněnými za ně jednat navenek). Z listiny (z protokolu) o udělení plné moci musí být rovněž zřejmé, že zmocněnec plnou moc přijal. Elektronický dokument musí být opatřen zaručenými elektronickými podpisy zmocnitele a zmocněnce jen za podmínek uvedených v § 28 odst. 4, tedy vyžaduje-li zákon „úřední ověření podpisu“ nebo rozhodl-li tak předseda senátu. Z uvedeného je zřejmé, že naskenovaná plná moc udělená žalobcem společnosti ALL EXPERTS s.r.o. musela být oběma podepsána, přičemž tyto podpisy nemusely být úředně ověřeny. Z obsahu předmětného podání je však zřejmé, že plná moc byla pouze naskenována. V takovém případě bylo možné listinný dokument představující plnou moc převést do elektronické verze pomocí konverze tohoto dokumentu. Podpis žalobce na předmětné plné moci představuje nezbytnou náležitost této listiny a jeho odeslání datovou schránkou lze zajistit pouze prostřednictvím jeho elektronické podoby zajištěné autorizovanou konverzí. Nepostačuje pouhé naskenování dokumentu, neboť tak není zajištěna právní síla tohoto dokumentu a na takový dokument by bylo lze pohlížet pouze jako na prostou fotokopii. Aby plná moc udělená zmocněnci a doručená orgánu veřejné moci elektronicky prostřednictvím datové schránky mohla požívat vážnosti jako původní listinná podoba, je nezbytná její autorizovaná konverze z listinné do elektronické podoby. Podle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se konverzí rozumí „(a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“), ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo (b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky“. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení „Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“)“. Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora plná moc udělená žalobcem společnosti ALL EXPERTS s.r.o. je pouze naskenovanou písemností, která nesplňuje zákonem stanovené náležitosti plné moci. Plná moc v elektronické podobě by byla akceptovatelná pouze v případě jejího převedení do elektronické podoby autorizovanou konverzí, což v projednávané věci nebylo splněno. Nekonvertovaná plná moc nemá účinky jako ověřená kopie, tedy originál. Správní orgán prvního stupně tudíž postupoval nesprávně, pokud akceptoval doplněnou verzi odvolání společnosti ALL EXPERTS s.r.o., která nebyla žalobcem řádně zmocněna k provádění úkonů ve správním řízení o přestupku žalobce. Pochybení krajský soud shledal též v postupu žalovaného, který na základě předmětné plné moci doručoval žalobou napadené rozhodnutí do datové schránky společnosti ALL EXPERTS s.r.o., která k zastupování žalobce nebyla řádně zmocněna. Uvedená pochybení představují zásadní procesní pochybení v řízení vedeném před oběma správními orgány, neboť žalobce měl být vyzván k předložení originálu plné moci či jeho ověřené kopie. V případě, že by žalobce řádnou plnou moc nepředložil, mělo být se žalobcem jednáno bez ohledu na zmocněnou osobu (v dané věci společnost ALL EXPERTS s.r.o.). Vzhledem ke skutečnosti, že správní orgány v řízení nadále postupovaly bez ohledu na nesprávně udělenou plnou moc a v řízení jednaly pouze se společností ALL EXPERTS s.r.o., nelze, než dospět k závěru, že takový postup zakládá zásadní procesní pochybení, kterým mohlo dojít k poškození žalobce. Krajský soud proto shledal námitku žalobce týkající se nesprávného procesního postupu při rozhodování o odvolání, které nebylo podáno žalobcem, jestliže není řádně doložena plná moc udělená žalobcem shora uvedené společnosti, a doručování napadeného rozhodnutí, jako důvodnou. Soud poznamenává, že nesprávně doručované rozhodnutí žalovaného má vliv na zákonnou prekluzivní lhůtu ve smyslu ust. § 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, která uplynula dne 19.03.2014, proto krajský soud považoval za nadbytečné zabývat se též ostatními námitkami žalobce, a to za situace, že není již možné daný přestupek z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty projednat. Soud proto uzavřel, že žalobou napadené rozhodnutí je vadné pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. Z tohoto důvodu bylo žalobou napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušeno bez nařízení jednání a věc byla žalovanému podle ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. vrácena k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 9.800 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč, náklady celkem 9.800 Kč.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (2)