10 A 50/2017 - 33

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: Ing. M. D. bytem V. N. X, F. M. proti žalovaný: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sídlem Karmelitská 529/15, 118 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 15. 12. 2016, č. j. MSMT-37686/2016-2 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a jeho předcházející průběh

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta její stížnost proti rozhodnutí České školní inspekce o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace ze dne 26. 10. 2016, č. j. ČŠIG-4381/16-G21 (dále též jen „rozhodnutí povinného subjektu“).

2. Ve správním řízení se žalobkyně domáhala žádostí poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“ nebo „informační zákon“). V žádosti bylo požadováno celkem 23 informací, a to konkrétně: 1) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že třídění odpadu na biologický a komunální je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně; Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 2) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možné u komisionální zkoušky zkoušet a hodnotit třídění odpadu na biologický a komunální v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 3) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že přivítání handicapovaného pacienta je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 4) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že přivítání handicapovaného pacienta je možno zkoušet a hodnotit u komisionální zkoušky v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 5) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že příprava a úklid pracovního místa včetně používání ochranných rukavic je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 6) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že příprava a úklid pracovního místa včetně používání ochranných rukavic je možno zkoušet a hodnotit v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně; Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti', či jinou identifikaci, autora písemnosti. 7) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možné u komisionální zkoušky hodnotit, zda jsou schopni studenti propojit znalosti a dovednosti ze všech odborných předmětů celého studia oboru diplomovaná dentální hygienistka. 8) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že používání ochranných rukavic během ošetření je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 9) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možné zkoušet a hodnotit u komisionální zkoušky používání ochranných rukavic v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 10) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možné zkoušet u komisionální zkoušky hodnotit počet používaných rukavic v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 11) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že sdělení informací doprovodu handicapovaného pacienta ohledně ústní hygieny je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 12) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci školní inspekce Ing. P.; Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že sdělení informací doprovodu handicapovaného pacienta ohledně ústní hygieny je možno zkoušet a hodnotit u komisionální zkoušky z předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 13) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že motivace handicapovaného pacienta ohledně ústní hygieny je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 14) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že motivace handicapovaného pacienta ohledně ústní hygieny je možno zkoušet ohodnotit v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 15) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že vypracování kazuistiky včetně její obhajoby je náplní předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 16) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možno zkoušet a hodnotit vypracovanou kazuistiku včetně její obhajoby u komisionální zkoušky v předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 17) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že MDDr. Korčák nebyl vyučující předmětu Parodontologie ve školním roce 2013/2014 oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 18) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že je možné konat komisionální zkoušku z praktické části předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 19) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že nedošlo k šikaně v hodnocení ze strany vyučujících u osoby žadatelky v případě komisionální zkoušky konané dne 28. 8. 2014 a hodnocení je v souladu s vnitřní směrnicí ze dne 24. 8. 2011 - hodnocení předmětů ORH, POD, PZL, PAR v předmětu Parodontologie ve školním roce 20136/2014 oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 20) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že Bc. K. byla vyučující předmětu Parodontologie ve školním roce 2013/2014 oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 21) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že není povinností ČŠI prošetřovat, zda byl rozsah a obsah komisionální zkoušky z PAR cv. konané dne 28. 8. 2014 stanoven RNDr. O., ředitelkou SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, v souladu s ust. § 6 odst. 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 22) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že mohou odmítnout další podání občana, které dle jejich názoru neobsahuje nové skutečnosti, a mohou pouze podání založit bez vyrozumění. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti. 23) Na základě jakých podkladů či zjištěných skutečností mají zaměstnanci České školní inspekce Ing. P., PhDr. H., PhDr. A., MAE za prokázané, že praktická část zkoušky je zkouška ze cvičení daného předmětu. Uveďte datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti.

3. Dne 26. 10. 2016 vydal povinný subjekt rozhodnutí, kterým podanou žádost částečně odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že s odkazem na § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se povinnost nevztahuje na informace, které by bylo třeba nejprve vytvořit a zároveň není možné zodpovídat kapciózní dotazy. K tomu, co bylo předmětem inspekční činnosti, a tedy k čemu byly učiněny závěry, pak povinný subjekt odkázal na informace uveřejněné na internetovém portálu. K bodům 1 až 9, 11 až 16 a 18 žádosti o poskytnutí informací povinný subjekt žalobkyni odkázal na již poskytnutý a zveřejněný výpis z akreditovaného programu a také na příslušná ustanovení školského zákona a vyhlášky č. 10/2005 Sb., včetně internetového odkazu na portál veřejné správy, kde jsou k dispozici.

4. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě jednak odvolání podle § 16 informačního zákona a jednak stížnost podle § 16a informačního zákona. V podané stížnosti namítala, že informace požadované pod body 1-9, 11-16 a 18 neobdržela. K bodu 17 své žádosti uvedla, že taktéž informace neobdržela a povinný subjekt své rozhodnutí ani nikterak neodůvodnil – v inspekčních zprávách, na které odkazoval, nebylo uvedeno nic ohledně dotazovaného vyučujícího předmětu. Taktéž ani k dalším bodům neobdržela požadované informace, neboť inspekční zprávy neobsahují podklady, které žalobkyně požadovala.

5. Dne 15. 12. 2016 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v žádosti uvedené otázky číslo 1 až 16 a otázka číslo 18 byly otázkami směřujícími na obsah předmětu Parodontologie oboru Diplomovaná dentální hygienistka, případně na obsah komisionální zkoušky z tohoto předmětu. Žalovaný uvedl, že ze zákonných ustanovení, na která povinný subjekt odkázal, vyplývá, že vyšší odborné školy uskutečňují vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu. Povinný subjekt žalobkyni poskytl tento akreditovaný vzdělávací program, čímž jí poskytl informace v bodech týkajících se náplně předmětu Parodontologie (body č. 1, 3, 8, 11, 13, 15 a 18 její žádosti).

6. Žalovaný dále uvedl, že podle ust. § 6 odst. 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., konkrétní obsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a ten byl žalobkyni poskytnut. Povinný subjekt tak žalobkyni poskytl informace v bodech týkajících se obsahu komisionální zkoušky z předmětu Parodontologie (k bodům č. 2, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 14 a 16 žádosti). K tomu žalovaný dodal, že povinný subjekt v odůvodnění svého rozhodnutí ve výčtu bodů, ve kterých odkazoval na již poskytnuté a zveřejněné informace, opomněl zmínit bod č. 10, nicméně z informací, na které odkazoval, vyplývalo, že se týkají i bodu č.

10. Vzhledem k tomu, že otázka v bodě č. 10 žádosti byla téměř totožná s otázkou v bodě č. 9 žádosti (a vzhledem k tomu, že žádost se skládá z 23 formulačně téměř totožných otázek), žalovaný konstatoval, že se v této části jednalo spíše o přehlédnutí, než o záměr správního orgánu prvního stupně.

7. Ohledně žádosti o poskytnutí informací uvedených pod body 17 až 23 žalovaný uvedl, že směřují konkrétně na inspekční činnost povinného subjektu. V tomto bodě povinný subjekt odkázal na již poskytnutý a zveřejněný výstup z inspekční činnosti (mj. na protokol o kontrole čj. ČŠIB- 992/14-B ze dne 26. 9. 2014). Součástí tohoto protokolu byl i seznam dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Žádost v bodu 23 v rozhodné části zní: „ze kterých dokumentů je prokazatelné, že praktická část zkoušky je zkouška ze cvičení daného předmětu.“ Žalovaný uvedl, že odpověď na takto položenou otázku je notorietou. Povinnému subjektu tak nelze vyčítat, že žalobkyni v rozhodnutí podrobně nevysvětloval významy slov „praktická zkouška“ a „cvičení z předmětu“ a pouze odkázal na výstup z inspekční činnosti.

II. Obsah žaloby

8. V žalobě žalobkyně zopakovala seznam požadovaných informací a popsala předcházející průběh správního řízení. Následně v bodě nazvaném „Žalobní body“ uvedla, že se žalovaný nezabýval její stížností, a že nebyl proveden přezkum rozhodnutí povinného subjektu v rozsahu namítaných skutečností. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že formulace všech bodů žádosti ve své podstatě směřuje na zjištění názoru zaměstnanců povinného subjektu, respektive že žalobkyně názor těchto zaměstnanců presumuje a žádost mohla být vyhodnocena jako dotaz na názor. Povinný subjekt tak podle žalobkyně zřejmě zamýšlel postupovat, avšak v rozhodnutí zároveň odkázal na zveřejněné informace, přičemž žalovaný navíc odkázal na rozhodnutí, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 12. 2016, č. j. MSMT-37686/2016-3 zrušeno. Podle žalobkyně je vyloučeno, aby při vydávání rozhodnutí bylo v odůvodnění odkazováno na rozhodnutí, které bylo žalovaným pro nezákonnost zrušeno.

9. Přestože žalobkyně ve stížnosti uvedla, že požadované informace nejsou v poskytnutých písemnostech obsaženy, žalovaný pouze formalisticky dospěl k tvrzení, že informace obdržela, aniž by zjišťoval, zda poskytnuté písemnosti požadované informace poskytují, a aniž by se vypořádal se všemi podanými námitkami. Pokud žalovaný uvedl, že povinný subjekt sice opomněl uvést informace k bodu č. 10 žádosti, avšak vzhledem k tomu, že otázka v bodě č. 10 je téměř totožná s otázkou v bodě č. 9, lze usuzovat, že se spíše jedná o přehlédnutí, bylo podle žalobkyně povinností žalovaného při přezkumu postupu povinného subjektu přezkoumat, zda žalobkyni byly požadované informace poskytnuty. Své závěry však žalovaný nikterak nezdůvodnil.

10. Žalobkyně uvedla, že ve všech bodech své žádosti požadovala sdělení také identifikačních údajů písemností, avšak v napadeném rozhodnutí se žalovaný vůbec nezabýval skutečností, že seznam neobsahuje mj. autory písemností, některé neobsahují datum vydání písemností a některé neobsahují číslo jednací písemností, a přesto žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně požadované informace obdržela. Žalovaný se také nezabýval skutečností, zda poskytnuté dokumenty souvisejí s otázkami uvedenými v žádosti o informace. K bodu č. 17 žádosti žalobkyně dodala, že z žádné písemnosti uvedené v protokolu o kontrole, na které odkazoval povinný subjekt, nevyplývá, že by vyučujícím předmětu Parodontologie byl MDDr. K.. Tyto skutečnosti žalovaný neodůvodnil.

11. K bodu č. 19 žádosti žalovaný uvedl, že žalobkyni byly informace poskytnuty, přičemž odkázal na seznam podkladů uvedených v protokolu č. j. ČŠIB-992/14-B. V tomto seznamu však dle žalobkyně chybí písemnost, která by prokazovala, že nedošlo k šikaně ze strany vyučujících při hodnocení žalobkyně, a že hodnocení je v souladu s vnitřní směrnicí školy ze dne 24. 8. 2011. Žalovaný tuto skutečnost nikterak neřešil a není možné připustit, aby při přezkumu stížnosti odvolací orgán konstatoval, že informace vyplývají z nějaké jiné písemnosti, jak je uvedeno pod body 17 až 20 žádosti žalobkyně.

12. K bodu č. 21 žádosti žalobkyně uvedla, že ani tyto informace neobdržela a žalovaný pouze odkázal na protokol o kontrole, aniž by se námitkou žalobkyně vypořádal. K bodu č. 23 žádosti žalobkyně pak žalovaný uvedl, že dle něj nedává dotaz smysl a že se jedná o notorietu. Nicméně nebyly zde uvedeny žádné podklady, ze kterých by toto tvrzení vycházelo.

III. Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že se vypořádal s obecnou námitkou uvedenou ve stížnosti (tedy že žalobkyni nebyly poskytnuty žádné informace vztahující se k její žádosti o informace), a to ve vztahu ke všem třiadvaceti bodům žádosti.

14. V bodech 17 a 18 napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, z čeho vyvozuje, že žalobkyni byly poskytnuty informace požadované v bodech č. 1, 3, 8, 11, 13, 15 a 18 její žádosti o informace. Vysvětlení k bodům č. 2, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 14 a 16 žádosti o informace uvedl žalovaný v bodě 19 napadeného rozhodnutí. Ke zbylým otázkám a k důvodům, pro které má žalovaný za to, že odpovědi na tyto otázky povinný subjekt poskytl, se vztahují body 20 až 25 napadeného rozhodnutí.

15. Žalovaný dále konstatoval, že žalobkyně spolu se stížností, jejíž vyřízení bylo předmětem tohoto řízení, podala také odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne 26. 10. 2016, čj. ČŠIG-4381/16-G21. Takový postup je možný právě v situaci, kdy se žadatel o informace brání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace. V takovém případě může žadatel podat odvolání podle § 16 informačního zákona v té části, ve které byla jeho žádost odmítnuta a stížnost podle 16a odst. 1 písm. a) informačního zákona v tom rozsahu, v jakém mu byla informace poskytnuta.

16. Žalovaný v bodě 16 napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobkyni nelze vyčítat, že brojí stížností i proti odmítnutí informace, když z rozhodnutí není jasné, poskytnutí jaké informace se vlastně odmítá (a žalobkyně tedy nemohla vědět, v jakém rozsahu lze podat odvolání a v jakém stížnost). Žalobkyně ve stížnosti uvedla, že jí nebyla poskytnuta žádná informace. Žalovaný při vypořádání této námitky tedy zkoumal, zda informace poskytnuté žalobkyni v rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti jsou poskytnutím žalobkyní požadovaných informací. Jedná se o informace již žalobkyni poskytnuté a zveřejněné na webových stránkách povinného subjektu. Žalovaný tedy zkoumal, zda odkaz na již zveřejněné informace, který obsahuje rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti č. j. ČŠIG-4381/16-G21, obstojí jako řádné vyřízení žádosti, a dospěl k názoru, že ano. Na tomto závěru nic neměnil ani fakt, že žalovaný toto rozhodnutí povinného subjektu zrušil pro nezákonnost. Předmětné rozhodnutí sice nikdy nenabylo právní moci a z hlediska práva neexistuje, existuje ale fakticky a žalobkyně se prokazatelně seznámila s informacemi v něm obsaženými (tedy i s odkazem na již zveřejněné informace). Poskytování informací je faktickým úkonem a může být učiněno i prostřednictvím rozhodnutí, které nenabylo právní moci.

17. K vyřízení otázky č. 10 žádosti o informace žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. I když tak povinný subjekt nečinil výslovně, odkazoval na informace, které žalobkyně v žádosti požadovala. Samotný fakt, že žalobkyně není spokojena s obsahem poskytnutých dokumentů (tedy de facto se závěry inspekční činnosti povinného subjektu), není důvodem, proč postup povinného subjektu považovat za nesprávný. V dané věci nebyl řešen postup České školní inspekce v oblasti její inspekční činnosti, ale pouze její postup coby povinného subjektu v řízení podle informačního zákona.

18. Žalobkyně požadovala číslo jednací či jinou identifikaci, autora písemnosti a název písemnosti. Jednou ze žalobních námitek je, že jí nebyly k bodům č. 17, 19, 20, 21, 22 a 23 její žádosti poskytnuty všechny tyto informace. Tato námitka je podle žalovaného lichá, protože popírá samotný účel žádosti o informace. Pokud žalobkyně požadovala identifikaci určitých písemností, postačí, pokud povinný subjekt poskytne identifikační údaje v takovém rozsahu, který je dostatečný k bezpečné identifikaci dané konkrétní písemnosti. Tento postup je v souladu s ustanovením § 4a odst. 3 informačního zákona, který stanoví, že pokud by způsob poskytnutí informací podle odstavce 2 tohoto ustanovení pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. Identifikace písemností, jak je provedena v protokolu o kontrole č. j. ČŠIB-992/14-B, je dostatečná pro účinné využití (zejména pro identifikaci konkrétních dokumentů v další žádosti o informace). Povinný subjekt tedy splnil svou povinnost, neboť žalobkyni sdělil identifikační údaje (v dostatečném rozsahu) tak, jak požadovala ve své žádosti.

19. K námitce, že žalobkyně neobdržela informace k bodům 19, 21 a 23 své žádosti o informace, žalovaný odkázal na body 22, 23 a 25 napadeného rozhodnutí.

20. Závěrem žalovaný dodal, že při posuzování stížnosti vycházel mj. ze smyslu právní úpravy práva na informace. Informační zákon slouží jako nástroj veřejnosti ke kontrole veřejné správy a nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím stanoveného způsobu získávání informací, kterými povinné subjekty disponují. Na povinné subjekty však nelze klást požadavek, aby do všech detailů vyhodnocovaly žádosti o informace, zvláště jsou-li součástí žádosti podrobnosti pouze nepřímo související s požadovanými informacemi, a v návaznosti na to pak poskytované informace žadateli podrobně vysvětlovaly, nebo je aplikovaly na žadatelem předestřený skutkový či právní stav jeho osobní věci. Právo na přístup k informacím neslouží jako specifická forma opravného prostředku proti rozhodnutím či postupům správních orgánů. K závěru, že v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se nemůže účastník řízení domáhat „dovysvětlení“ toho, proč správní orgán rozhodl, jak rozhodl, dospěl i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 14. 1. 2015, čj. 10 As 117/2014-64. Žalobkyně tedy prostřednictvím informačního zákona nemohla po povinném subjektu požadovat vysvětlení jeho inspekčních závěrů.

IV. Posouzení věci soudem

21. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.]; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.

22. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

23. Podle § 3 odst. 3 informačního zákona informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

24. Podle § 6 odst. 1 pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

25. Z obsahu žaloby vyplývá námitka žalobkyně, že jí nebyly poskytnuty žádné informace, o které žádala ve třiadvaceti bodech své žádosti ze dne 10. 10. 2016. K tomu je nutno uvést, že žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 12. 2016, č. j. MSMT-37686/2016-3 zrušil k odvolání žalobkyně rozhodnutí povinného subjektu ze dne 26. 10. 2016, č. j. ČŠIG-4381/16-G21 a řízení zastavil. Žalovaný v tomto zrušujícím rozhodnutí uvedl, že v dané věci povinný subjekt poskytl informace postupem podle § 6 odst. 1 informačního zákona. Z toho vyplývá, že zrušené „rozhodnutí“ ze dne 26. 10. 2016, č. j. ČŠIG-4381/16-G21 obsahově nebylo rozhodnutím o částečném odmítnutí žádosti, ale sdělením, tedy formou poskytnutí informací podle § 6 odst. 1 informačního zákona. Ačkoliv žalobkyně v podané žalobě namítala, že žalovaný nesprávně odkazoval na rozhodnutí, které sám zrušil pro nezákonnost, nelze mu tento postup vyčítat, neboť toto „rozhodnutí“ posoudil jako na sdělení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o informacích, ve vztahu k němuž pak posuzoval stížnost žalobkyně podle § 16a informačního zákona.

26. V aktuálně projednávané věci je tak předmětem přezkumu napadené rozhodnutí, kterým byl ke stížnosti žalobkyně podle § 16a informačního zákona aprobován postup povinného subjektu, který žalobkyni poskytl informace sdělením podle § 6 odst. 1 zákona o informacích (byť formálně bylo toto sdělení označeno jako „rozhodnutí“). Uvedenou stížností se žalobkyně bránila proti tomu, že jí povinný subjekt neposkytl všechny požadované informace.

27. Z žádosti vyplývá, že v bodech č. 1, 3, 8, 11, 13, 15 a 18 se žalobkyně dotazovala na náplň předmětu Parodontologie, oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučovaného na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Brně (dále též jen „SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně“), resp. zda je možné konat komisionální zkoušku z praktické části tohoto předmětu (bod č. 18 žádosti).

28. Podle § 3 odst. 2 školského zákona pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.

29. V této části povinný subjekt žalobkyni právě s poukazem na § 3 školského zákona a na § 7 odst. 2 a § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona odkázal na Vzdělávací program oboru 53-41-N/3 Diplomová dentální hygienistka pro Střední zdravotní školu a Vyšší odbornou školu zdravotnickou Brno (zveřejněný na webových stránkách: http://www.csicr.cz/cz/Otevreny- urad-QL/Otevreny-urad/Poskytovani-informaci/Poskytnute- informace/Zadost-o-informaci-ze- dne-5-12-2014) (dále též jen „vzdělávací program“). Z uveřejněného výpisu ze vzdělávacího programu je pak zřejmé, že k předmětu Parodontologie je zde uvedena Stručná anotace a vymezení cíle předmětu, Klíčové kompetence, Předpokládané výsledky a také Obsah modulu, Způsob hodnocení výsledků studentů a Doporučená a Základní literatura. Soud konstatuje, že pokud povinný subjekt žalobkyni v zákonné lhůtě odkázal na internetovou stránku, kde lze informace ohledně obsahu předmětného vzdělávacího programu dohledat, žalobkyni sdělil požadovanou informaci v souladu se zákonem (§ 6 odst. 1 zákona o informacích).

30. Pokud tedy žalobkyně v podané stížnosti, a současně také v nyní projednávané věci namítala, že jí nebyly poskytnuty informace, o něž žádala, nelze s ní souhlasit. Česká školní inspekce dle intencí § 6 odst. 1 informačního zákona odkázala na dokumenty již uveřejněné na internetových stránkách, přičemž z těchto dokumentu je zřejmé, z čeho Česká školní inspekce (resp. její zaměstnanci) vycházeli a měli „prokázáno“, že náplní daného předmětu je i dotazovaná skutečnost (viz právě schválený vzdělávací program).

31. V bodech č. 2, 4, 7, 9, 10, 12, 14, 16 žádosti o informace se žalobkyně dotazovala na možný obsah a hodnocení komisionální zkoušky z předmětu Parodontologie, oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučovaného na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně.

32. Podle § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona ředitel školy a školského zařízení rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak.

33. Podle § 6 odst. 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.

34. Z výše uvedeného vyplývá, že obsah a rozsah komisionální zkoušky je stanoven v souladu s akreditovaným Vzdělávacím programem, který byl žalobkyni (opakovaně) poskytnut, a kdy tedy i v tomto případě povinný subjekt postupoval správně, pokud na vzdělávací program odkázal. Pokud pak ve výčtu opomněl uvést, že se informace uvedené ve vzdělávacím programu vztahují i k bodu č. 10 žádosti žalobkyně, soud se přiklání k názoru žalovaného, že vzhledem k formulaci bodu žádosti, resp. k téměř obdobné formulaci s dalšími body (č. 2, 4, 7, 9, 14, 16) bylo neuvedení tohoto bodu pouhou písařskou chybou povinného subjektu, a že tuto část žádosti lze rovněž považovat za řádně vyřízenou poskytnutím odkazu na vzdělávací program (resp. kopii výpisu z tohoto programu).

35. Z bodů žádosti č. 5 a 6 není zcela zřejmé, zda se žalobkyně dotazovala na obsah předmětu Parodontologie, oboru Diplomovaná dentální hygienistka, vyučovaného na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, případně na možný obsah komisionální zkoušky. Nicméně i v této části lze aprobovat postup povinného subjektu, jak to učinil též žalovaný, pokud byla žalobkyně odkázána na obsah vzdělávacího programu.

36. K dalším bodům žádosti žalobkyně, resp. k její žádosti jako celku lze obecně uvést, že žalobkyně se zjevně pokouší svojí žádostí zpochybnit provedené komisionální zkoušení (žalobkyně byla neúspěšná při konání řádného i opravného termínu zkoušky z předmětu Parodontologie – cvičení). Jak vyplývá z protokolu o kontrole ze dne 26. 9. 2014, č. j. ČŠIB-992/14-B, jenž byl žalobkyni taktéž na její žádost poskytnut a na který v dalších bodech odkazuje také „rozhodnutí“ povinného subjektu (sdělení podle § 6 odst. 1 informačního zákona), resp. napadené rozhodnutí, tak Česká školní inspekce provedla kontrolu Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické, zaměřenou na organizační zajištění komisionální zkoušky žalobkyně. Kontrolou bylo zjištěno, že „ředitelka školy rozhodla na základě studijních výsledků studentky o konání komisionální zkoušky, stanovila podrobnosti týkající se jejího konání, včetně složení komise pro komisionální zkoušku a termínu konání komisionální zkoušky, o kterém byla studentka informována prokazatelným způsobem. O výsledku zkoušky komise hlasovala a byl pořízen protokol o průběhu zkoušky. Studentka konala v jednom dni pouze jednu zkoušku a o jejím výsledku byla prokazatelně informována. Ředitelka postupovala v souladu s výše uvedeným ustanovením právního předpisu.“ 37. V bodech žádosti č. 17 a 20 se žalobkyně dotazovala na podklady, z nichž Česká školní inspekce vycházela ve vztahu ke skutečnostem, že MDDr. K. nebyl vyučujícím předmětu Parodontologie, oboru Diplomovaná dentální hygienistka, resp. že Bc. K. tento předmět v akademickém roce 2013/2014 vyučovala. V bodě žádosti č. 19 se žalobkyně dotazovala, z jakých listin vyplývá, že nedošlo při komisionálním zkoušení dne 28. 8. 2014 k šikaně žalobkyně ze stran vyučujících. V bodě žádosti č. 21 se žalobkyně dotazovala, z jakých písemností vyplývá, že není povinností České školní inspekce prošetřovat, zda byl rozsah a obsah komisionální zkoušky ze dne 28. 8. 2014 stanoven RNDr. O.. Z obsahu naposled uvedeného dotazu tedy lze zřejmě dovodit, že směřuje k zákonnému vymezení působnosti povinného subjektu, tj. České školní inspekce.

38. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, č. j. 5 As 3/2006-70, právo na informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím je možno označit za prostředek realizace hmotného práva, přičemž z ničeho nelze dovodit, že jej nemůže využít i účastník řízení, z něhož má být informace poskytnuta. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 17. 6. 2010, č. j. 1 As 28/2010-86 a ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 107/2011- 70, ustanovení § 2 odst. 4 informačního zákona upravuje tři samostatné okruhy situací. Jejich jednotícím prvkem je, že se týkají žádosti o informace, které dosud neexistují, a povinný subjekt by je musel teprve vytvořit, aby mohl žádosti vyhovět. Předmětné ustanovení je přitom třeba vykládat dle jeho účelu, jímž je bránit povinné subjekty před tím, aby se na ně žadatelé v režimu uvedeného zákona obraceli s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže specifikované věci, provedení právního výkladu, vytvoření či obstarání nové informace, jíž povinný subjekt nedisponuje a není povinen jí disponovat apod.

39. V nyní projednávané věci však žalobkyně fakticky požadovala listiny, které by dodatečně odůvodňovaly provedenou kontrolu, resp. „dovysvětlily“ závěry Protokolu o kontrole ze dne 26. 9. 2014. Jak již bylo uvedeno výše, práva dle zákona o informacích neslouží coby forma opravného prostředku proti postupu správního orgánu ve správním řízení. Měla-li žalobkyně zato, že Česká školní inspekce postupovala nesprávně, nic ji nebránilo podat proti Protokolu o kontrole námitky podle § 13 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolního řádu. O tom ostatně byla žalobkyně řádně poučena. Dospěl-li by pak nadřízený správní orgán k závěru o nedostatečnosti odůvodnění Protokolu o kontrole, mělo by to zajisté své procesní dopady. Bližší odůvodnění Protokolu o kontrole ve vztahu ke konkrétním námitkám však nelze po správním orgánu vyžadovat cestou žádosti o poskytnutí informace. Taková žádost by totiž dle názoru soudu byla zřejmým dotazem na názor, resp. žádostí o vytvoření nové informace (právní analýzy) [srov. § 2 odst. 4 informačního zákona]. Ostatně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 1. 2015, č.j. 10 As 117/2014-64 uvedl, že „právo na přístup k informacím neslouží jako specifická forma opravného prostředku proti rozhodnutím či postupům správních orgánů. V režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se nemůže účastník řízení domáhat „dovysvětlení“ toho, proč správní orgán rozhodl, jak rozhodl, respektive zpochybňovat, proč určité důležité skutečnosti v rozhodnutí nejsou uvedeny.“ 40. Soud tak konstatuje, že správní orgán prvního stupně jako povinný subjekt podle informačního zákona postupoval správně, pokud žalobkyni sdělil odkazy na internetové zdroje, z nichž bylo možné získat již zveřejněný vzdělávací program a také Protokol o kontrole ze dne 26. 9. 2014, který obsahoval taktéž identifikaci dalších listin, ze kterých Česká školní inspekce při sepisování protokolu vycházela, když z žádosti bylo možné dovodit, že právě identifikaci těchto listin žalobkyně požadovala.

41. Povinný subjekt žalobkyni nesdělil přesně datum vydání písemností, čísla jednací či jinou identifikaci či autora písemnosti. Tento postup však lze akceptovat s poukazem na ust. § 4a odst. 3 informačního zákona, který uvádí, že pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. Soud má za to, že identifikace písemností ve všech případech, i v případě písemností, na které odkazuje Protokol o kontrole, je zřejmá, jednoznačná a nezaměnitelná, přičemž i z formulace dotazů žalobkyně (viz body žádosti) vyplývá, že je kladen důraz právě na jednoznačnou identifikaci listin, pokud žádala, aby povinný subjekt uvedl „datum vydání písemnosti, číslo jednací písemnosti, či jinou identifikaci, autora písemnosti.“ Lze tak konstatovat, že listiny, na které povinný subjekt postupem podle § 6 odst. 1 informačního zákona odkázal, jsou jednoznačně identifikovatelné; povinný subjekt tedy postupoval zcela v intencích zákona i žádosti žalobkyně.

42. V bodě žádosti č. 22 se žalobkyně dotazovala, z jakých písemností vyplývá, že zaměstnanci České školní inspekce mohou odmítnout další podání občana, které dle jejich názoru neobsahuje nové skutečnosti, a mohou pouze podání založit bez vyrozumění. Z obsahu dotazu, vzhledem k tomu, že směřuje stejně jako ve všech ostatních bodech žádosti na osoby, které jsou podepsány pod Protokolem o kontrole ze dne 26. 9. 2014, lze dovodit, že směřuje k procesní úpravě kontrolní činnosti povinného subjektu, tj. České školní inspekce, která ve vztahu k tomuto bodu odkázala na Protokol o kontrole ze dne 26. 9. 2014, č. j. ČŠIB-992/14-B.

43. Protokol o kontrole ze dne 26. 9. 2014 obsahuje odkaz na zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, kde je upraven postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, při kontrole činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů, právnických a fyzických osob, tedy i postup České školní inspekce. Správní orgán prvního stupně tak i v tomto případě žalobkyni odkázal na dokument, z něhož vyplývá postup České školní inspekce při kontrolní činnosti, se kterým navíc žalobkyně již v minulosti seznámena byla. Pokud žalobkyně požadovala bližší „dovysvětlení“ kontrolních postupů a považovala Protokol o kontrole ze dne 26. 9. 2014 za nedostatečně odůvodněný, měla postupovat nikoliv prostřednictvím žádosti o poskytnutí informací, nýbrž postupem spočívajícím v podání námitek proti uvedenému protokolu tak, jak soud již nastínil výše.

44. V bodě žádosti č. 23 se žalobkyně dotazovala, z jakých písemností vyplývá, že praktická zkouška je zkouška ze cvičení daného předmětu. V tomto ohledu žalovaný uvedl, že povinnému subjektu nelze vyčítat, že význam slov „praktická zkouška“ a „cvičení z předmětu“, které považoval za notoriety, nevysvětloval. Lze souhlasit se žalovaným, že takto povinný subjekt činit opravdu nemusel, avšak z toho důvodu, že toto ani nebylo předmětem dotazu žalobkyně. V tomto bodu žádosti se žalobkyně opětovně dotazovala na obsah praktické části zkoušky, jež vychází, jak již bylo uvedeno výše, z poskytnutého vzdělávacího programu. Povinný subjekt tedy i v této části požadovanou informaci žalobkyni poskytl.

45. V aktuální věci bylo třeba rozlišit požadavek subjektivního charakteru, tj. na vysvětlení, že mají zaměstnanci České školní inspekce povědomí o určité skutečnosti a na základě čeho, a požadavek objektivního charakteru, tj. např. na doložení náplně konkrétního předmětu. Takovou úvahu povinný subjekt učinil a žádost vyložil tak, že žalobkyně žádala o poskytnutí závěrů z kontroly (Protokolu o kontrole) a vzdělávacího programu. Řešení, které přijal povinný subjekt, resp. žalovaný, lze vzhledem k formulaci žádosti o informace akceptovat a aprobovat jej jako postup souladný se zákonem.

46. Lze uzavřít, že vznesené žalobní námitky nejsou důvodné. Soud proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. Učinil tak bez jednání, neboť s tímto postupem účastníci řízení souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

47. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.