10 A 67/2013 - 78

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. v právní věci žalobce A.K., bytem X zast. JUDr. Janem Károu, advokátem v Kaplici, Dlouhá 154, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne X, za účasti: Města Český Krumlov, se sídlem v Českém Krumlově, Náměstí Svornosti 1, Státního pozemkového úřadu v Praze 3, Husinecká 1024/11a, X, všichni bytem X, všichni zast. Mgr. Lucií Oršulovou, advokátkou v Praze 2, Lazarská 8, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 19.6.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ze dne X, jímž bylo zamítnuto odvolání proti usnesení Městského úřadu v Českém Krumlově o zastavení řízení a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že poté co došlo ke zrušení předchozího rozhodnutí o žádosti žalobce o přeřazení dané komunikace z komunikací místních do komunikací účelových, bylo řízení doplněno o stanovisko ověřující existenci stavby komunikace a chodníku na konkrétně specifikovaném pozemku v k.ú. Český Krumlov, přičemž o ověření stavby požádalo Město Český Krumlov jako účastník řízení. K tomuto důkazu nelze přihlížet, protože byl pořízen v rozporu se zákonem. Poukazuje se na dobu jednotlivých úkonů, o místním šetření žalobce vyrozuměn nebyl. Provedenou sondou byl žalobce jako vlastník pozemku dotčen na svém vlastnickém právu. Místní šetření i sonda byly provedeny mimo jakékoliv řízení, proto tento důkaz nelze v řízení použít. Při místním šetření dne 21.9.2010 bylo provedeno metrické měření délky komunikace a zjištěna shoda údajů mezi komunikací č. 85d a komunikací – chodníkem. V pasportu místních komunikací je zatříděn betonový chodník, u něhož se žalobce domáhá změny zatřídění. By-li takto zatříděn chodník, pak nemůže být v pasportu takto zatříděna místní komunikace. S výsledky místního šetření se Městský úřad v Českém Krumlově nevypořádal. Poukazuje se na délku místní komunikace zapsané v pasportu a zjištění při místním šetření. Správní orgán se nevypořádal s provedenými důkazy, nepřihlédl k závěrům z místního šetření. Úvaha o vlastnickém právu komunikace je předčasná, jako předčasné je hodnoceno též rozhodnutí o zastavení řízení. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že bylo prokázáno, že předmětná komunikace je vedena v pasportu pod č. 85d, zatímco chodník je evidován pod č. 3a. Odpovídají čísla pozemku, na kterých jsou obě komunikace situované a stejně tak i jejich povrch tvořený rozdílnými materiály. Poukazuje se na písemnosti k připravované akci „Oprava chodníku a komunikace Na Svahu v Českém Krumlově“, zařazení tohoto chodníku do operačního plánu zimní údržby. Při místním šetření dne 21.9.2010 došlo k měření pouze části tohoto chodníku od jedné odbočující komunikace ke druhé, proto je uváděná kratší délka než je tomu ve skutečnosti. Místní šetření a sondu provedl z vlastní iniciativy účastník řízení, Město Český Krumlov a ten následně požádal speciální stavební úřad o stanovisko. Nešlo o úkony prováděné rozhodujícím správním orgánem, ale o podklady předložené všem účastníkům řízení k vyjádření. Ke stavbě komunikace samé se odkazuje na stavební povolení, kolaudační protokol, protokol o převzetí venkovních komunikací, z nichž je patrno, že současně se stavbou bytových jednotek byly realizované přístupové komunikace a současně byly zkolaudované. V roce 1997 byla předmětná komunikace s ostatními místními komunikacemi zařazena rozhodnutím do pasportu místních komunikací. Při posuzování vlastnického práva bylo vycházeno z § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Osoby na řízení zúčastněné navrhly zamítnutí žaloby. Rozhodnutí nelze chápat jako předčasné, přičemž rozhodováno bylo na základě úplných skutkových podkladů. K žalobním bodům se uvádí, že kopaná sonda byla provedena z iniciativy jednoho z účastníků řízení, Města Český Krumlov a následně byla předložena jako důkaz. Komunikace je ve vlastnictví města podle pravomocného rozhodnutí ze 7.8.1997 zatříděná jako komunikace místní. Předmětem sondáže byla věc ve vlastnictví města a nešlo o ohledání pozemku žalobce. Důkaz byl opatřen účastníkem řízení, žalobce vlastníkem ohledávané věci nebyl, a proto nebylo zapotřebí ho o výkopu informovat. Proto nedošlo k zásahu do procesních práv žalobce. Městský úřad působící jako speciální stavební úřad byl příslušný k vydání stanoviska ověřujícího existenci stavby, nejde o listinný důkaz nezákonný a nepoužitelný. Kromě toho byly provedeny další důkazy a všem účastníkům řízení byla dána možnost s těmito podklady pro rozhodování se seznámit. Při místním šetření dne 21.9.2010 byla měřena pouze část chodníku, faktickou délku chodníku dokládají další důkazy. Chodník nemůže být považován za komunikaci zatříděnou pod č. 85d. Z pasportu je patrné, že komunikace přiléhá k 24 bytovým jednotkám, před bytovými domy byly vybudovány propojovací komunikace odpovídající údajům pasportu místních komunikací. Chodník a komunikace jsou v pasportu označeny samostatně a nezaměnitelně. Stavba komunikace je ve vlastnictví Města Český Krumlov. Ze spisů správních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Žalobce podal žádost o přeřazení komunikace č. 85d z komunikací místních na komunikaci účelovou. Žalobce je vlastníkem parcely č.783/42 v k.ú. Český Krumlov a zpevněné plochy na ní, přičemž ta je součástí pozemku a nepodléhá zápisu do katastru nemovitostí. Dne 21.9.2010 se uskutečnilo místní šetření, jehož předmětem bylo posouzení skutečného stavu parametrů pozemních komunikací, vozovky a chodníku na části pozemku č.783/42 u domů č.p. 250 a 251 se zápisem textové a grafické části v pasportu místních komunikací, neboť jsou nevyjasněné rozpory. Při místním šetření bylo provedeno měření chodníků a vozovky a výsledky byly zachyceny v protokolu a mapě. Dne 1.9.1988 bylo vydáno stavební povolení na výstavbu dvou panelových ubytoven o 24 bytových jednotkách v Českém Krumlově na Vyšehradě. Stavba byla umístěna na parcelách č. 783/42 a č. 783/37. Objekty byly situovány podélnou osou rovnoběžně s komunikací Na Svahu. Investorem stavby byl Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha. Součástí stavebního povolení je ověřená projektová dokumentace obsahující zákres okótované komunikace. V kolaudačním protokolu ze dne 16.11.1989 se mimo jiné uvádí požadavek Technických služeb Český Krumlov provést komunikace živičným kobercem a napojit je na komunikace v ulici Vyšehradská. Téhož dne bylo vydáno kolaudační rozhodnutí 12 bytových jednotek. K odstraněným nedodělkům zjištěným při kolaudaci dne 16.11.1989 investor stavby, Vodohospodářský rozvoj a výstavba, mimo jiné uvedl, že asfaltový koberec na komunikaci nebyl proveden, neboť technické služby na takové úpravě netrvaly. O spojovací komunikaci se uvádí, že ta byla realizována. Spis obsahuje sdělení Stavebního úřadu v Českém Krumlově z 27.4.2009 o tom, že v pasportu místních komunikací není u jednotlivých komunikací zatříděných do IV. třídy dále podrobně rozlišeno, jde-li o chodník či vozovky. Z popisu místních komunikací lze dovodit u zmíněné pozemní komunikace možnost využití pro obojí účel. Posouzení současného stavu komunikace je záležitostí silničního úřadu. Kupní smlouvou ze dne 26.5.2006 uzavřenou mezi Jihočeským vodárenským svazem a PROFI- SERVICE s.r.o. Český Krumlov je doloženo, že společnost PROFI-SERVICE koupila parcelu č.783/42 – ostatní plocha o výměře 2.035 m2 v kat.úz. a obci Český Krumlov se všemi součástmi a příslušenstvým. Prodávající předmětnou nemovitost získal na základě předpisů o velké privatizaci dne 1.4.1998. Dne 22.4.2004 je datován znalecký posudek, jehož předmětem bylo ocenění pozemkové parcely č. 783/42 v Českém Krumlově. Dále obsahuje sdělení prodávajícího o tom, že pozemek byl oceněn jako funkční celek s domy č. 250, 251. Nachází se na něm příjezdová komunikace domů, zpevněné plochy, pískoviště, travnaté plochy a inženýrské sítě. Stavební stav komunikace byl posouzen dne 18.12.2008 autorizovaným technikem pro dopravní stavby. Žalobce uzavřel dne 16.10.2007 se společností PROFI-SERVICE Český Krumlov kupní smlouvu, kterou do svého vlastníctví nabyl pozemek č. 783/42 – jiná plocha o výměře 2.035 m2 v kat.úz. v obci Český Krumlov se všemi součástmi a příslušenstvím. Dne 7.8.1997 je datováno rozhodnutí o zatřídění místních komunikací. O místních komunikacích IV. třídy se uvádí, že jsou to komunikace zejména nepřístupné provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz, včetně samostatných chodníků a ostatných ploch nebo chodníků průjezdních úseků silnic, samostatná parkoviště, pěší zóny. Do této třídy je zařazeno 131 místních komunikací, chodníků a chodníků u průjezdných úseků silnic. Soupis komunikací je uveden v příloze 3, ve které pod pořadovým č. 85d se uvádí Vyšehrad 24 bytových jednotek, parcela č. 783/42, délka a šířka uvedena není, jako povrch je označen beton. Dále je uváděn chodník, v poznámce bytovky vodovodů a kanalizací. V příloze 2 je proveden nákres komunikace č. 85d na parcele č. 783/42 v mapě 7-0/33. Krajský soud v této věci rozhodoval 2x , kdy původní rozhodnutí rozsudkem ze dne 29.1.2010 pod č.j. 10Ca 125/2009-80 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud vycházel z rozhodnutí z roku 1997, jímž komunikace byla zařazena mezi komunikace místní. Současně bylo vyloženo ust. § 3 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Tato věc byla dále předmětem řízení pod sp.zn. 10A 71/2011 Krajského soudu v Českých Budějovicích, který rozsudkem ze dne 23.11.2011 zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 27.6.2011, protože ze spisu nevyplývá zjištění o tom, že nebylo pochyb o ztotožnění komunikace. Neměl-li správní úřad pochybnost o totožnosti komunikace, byla zapotřebí takový názor odůvodnit, což však soud v rozhodnutí obou instancí postrádal. Žalovaný se nevypořádal s požadavkem žalobce na ztotožnění komunikace. Důkazy doplněné v novém řízení nebyly zhodnoceny. Dále soud poukázal na rozdíl ve vlastnictví pozemku a stavby na ní. Na č.l. 326 je zažurnalizován pasport místních komunikací pod č. 85d, uvádí se název Vyšehrad 24 bytových jednotek. Parcela č. 782/42 není ve vlastnictví města, délka, šířka a plocha se neuvádí, povrch je tvořený betonem, chodník v délce 115 m. Chodník není začleněn společně s komunikací pod jedním číslem, komunikace slouží provozu motorových vozidel, je zvlášť pod jiným číslem. Udaná délka 115 m patří pouze chodníku pro chodce, nikoli komunikaci souběžné pro provoz motorových vozidel. Připojena fotodokumentace ulice Na Svahu. Následuje fotodokumentace a popis komunikace na parcele č. 783/42, která není vlastnictvím města, tvrdí se, že jde o údajnou komunikaci pod. č. 85d začleněnou jako chodník o 115 m délky určené pro pohyb chodců, nikoli pro provoz motorových vozidel. Z obou listin není patrné, kdo je pořídil a do spisu založil. Dne 26.6.2012 provedl Karel Jírovec místní šetření za účelem zjištění fyzického stavu veřejně přístupných komunikací na pozemku č. 783/42 v kat. úz. Český Krumlov. Popisuje se místní obslužná komunikace v pasportu komunikací Města Český Krumlov vedená pod č. 85d s názvem Vyšehrad 24 bytových jednotek. Komunikace vyúsťuje z komunikace č.21 Vyšehradská. Předmětný úsek komunikace je upraven s šířkou jízdního pásu v rozmezí 4 až 5 m s cementobetonovým krytem oboustranně doplněn zvýšenými betonovými obrubníky. Odvodnění povrchu je řešeno příčným a podélným sklonem ke zvýšenému obrubníku a dále do uličních vpustí. V prostoru před bytovými domy č. 250 a 251 je jízdní pás rozšířen za účelem šikmých parkovacích stání pro osobní automobily. Na konci komunikace je zřízeno úvraťové obratiště pro osobní automobily. Z místa tohoto obratiště bylo vybudováno propojení komunikace do ulice Na Svahu o šířce jízdního pásu 2,5m. Z místa obratiště je též zřízeno schodiště s napojením na chodník podél ulice Na Svahu. Ve fotodokumentaci je doložen stav místní obslužné komunikace šikmých parkovacích stání pro osobní automobily, úvraťové obratiště pro osobní automobily, propojení do ulice Na Svahu a chodník podél ulice Na Svahu. Dále byla zjištěna stavba chodníku – komunikace pro pěší, vyústění z chodníku podél ulice Vyšehradská, podél uvedené komunikace a zpět podél domů č. 250 a 251 se zaústěním chodníku podél ulice Vyšehradská. Předmětný úsek chodníku je široký 1,3 až 2,1m, je podélně doplněn betonovými parkovými obrubníky. Součástí chodníku jsou tři schodiště a zárubní zeď. Odvodnění je řešeno příčným sklonem do příkopu zpevněného betonovými žlabovkami a dále do kanalizační vpusti. Stav chodníku a schodiště je doložen fotodokumentací. V situaci je vyznačena komunikace a zpevněné plochy, chodníky a schodiště, odvodnění a zárubní zeď. Dne 4.7.2012 je datován protokol o kopané sondě pořízené za účelem zjištění konstrukčních vrstech stavby komunikace na pozemku č. 783/42, byly shledány následující vrstvy, štěrkopísek o tloušťce 160 mm, štěrkodrť 0 až 63 o tloušťce 1000 mm a cementobetonový kryt o tloušťce 1000 mm. Sonda a zjištění konstrukční vrstvy jsou doplněny fotodokumentací. O stanovisku o ověření existence stavby pořízené Odborem dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Český Krumlov ze dne 18.7.2012 podalo žádost Město Český Krumlov. Uvádí se, že na pozemku č.783/42 se nachází samostatná stavba komunikace, chodníků, schodišť a součásti těchto staveb, např. kanalizační vpusti, odvodňovací prvky a zárubní zeď. Pozemek je ve vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí je vedený jako ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha. Místní obslužná komunikace je vedena v pasportu komunikací pod č. 85d. Tato komunikace vyúsťuje z ulice Vyšehradská. Předmětný úsek komunikace je upraven s šířkou jízdního pásu v rozmezí 4 až 5 m s cementobetonovým krytem oboustranně doplněným zvýšenými betonovými obrubníky. V prostoru před bytovými domy č. 250 a 251 je jízdní pás rozšířen a využíván jako šikmá parkovací stání pro osobní automobily. Na konci komunikace je zřízeno úvraťové obratiště pro osobní automobily. Z místa tohoto obratiště bylo vybudováno propojení na ulici Na Svahu o šířce jízdního pásu 2,5 m. Z místa obratiště je zřízeno schodiště s napojením na chodník podél ulice Na Svahu. Kolem bytových domů č. 250 a 251 jsou vybudovány chodníky – komunikace pro pěší o šířce v rozmezí 1,3 až 2,1 m oboustranně doplněné betonovými parkovými obrubníky. Součástí chodníku jsou troje schodiště a zárubní zeď. V chodnících se nacházejí kanalizační vpusti a v krátkém úseku je podél chodníku umístěno odvodnění v podobě betonových žlabovek. Kopanou sondu provedl K.J., autorizovaný technik pro dopravní stavby. Komunikace a chodníky včetně schodišť a součástí byly vybudovány podle stavebního povolení z 1.9.1988 součastně s výstavbou dvou bytových domů č. 250 a 251. Stavba domů, komunikací a chodníků byla kolaudována dvěma kolaudačními rozhodnutími ze 16.11.1989 a 17.11.1989. Z dokumentů a projektové dokumentace vyplývá, že předmětná obslužná komunikace a chodníky byly vybudovány jako veřejně přístupné současně se stavbou bytových domů na konkrétních stavebních parcelách. Dne 27.7.2012 byli účastníci řízení vyrozuměni o doplněných podkladech pro rozhodnutí a dostalo se jim poučení o možnosti se spisem se seznámit v konkrétní lhůtě. Žalobce tohoto práva využil dne 6.8.2012 a podal vyjádření. Tohoto práva využily též osoby na řízení zúčastněné. Dne 4.9.2012 bylo vydáno usnesení, jímž řízení o žádosti žalobce v záležitosti změny kategorie pozemní komunikace bylo zastaveno. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že bylo učiněno zjištění, že jedná se o komunikaci, kterou lze vůči okolí vymezit. Tato komunikace je samostatným předmětem práv a povinností a tudíž samostatnou věcí. Do roku 1998 byl pozemek a komunikace v majetku státu a k 1.4.1997, kdy vstoupil v účinnost zákon o pozemních komunikacích, se vlastníkem místní komunikace stala ze zákona obec. Tato komunikace byla rozhodnutím Městského úřadu v Českém Krumlově zatříděna do místních komunikací ve smyslu přílohy č. 3 rozhodnutí. Vlastnické právo ke komunikaci přešlo na Město Český Krumlov přímo ze státního podniku JIVAK v roce 1997. Při následných převodech pak byl převáděn pozemek bez komunikace. Žalobce vlastníkem komunikace není, a proto není k podání žádosti o změnu zatřídění komunikace legitimován. Odvolání v podstatě obdobné žalobním bodům projednal žalovaný napadeným rozhodnutím. K dispozici měl dále vyjádření Služeb města Český Krumlov ze dne 18.3.2013 k provádění zimní údržby v dané lokalitě, ze kterého vyplývá, že údržba se provádí na všech místních komunikacích zařazených v pasportu komunikací, na účelových komunikacích a chodnících. Děje se tak tudíž na komunikacích a chodnících v daném prostoru. Dále byl proveden důkaz technickou zprávou k akci nazvané „Oprava chodníků a komunikace Na svahu v Českém Krumlově“. Stavba je popisována jako oprava poškozeného úseku chodníku podél místní komunikace č. 3a Na Svahu na pozemku 1329/2. Veřejná zakázka byla vyhlášena pro akci „Oprava chodníku a komunikace Na Svahu v Českém Krumlově“. Po tomto doplnění řízení byli účastníci vyrozuměni o právu seznámit se se spisem ve stanovené lhůtě. Žalobce tak učinil dne 10.4.2012. K podkladům pro rozhodnutí podal vyjádření. Zamítavé rozhodnutí o odvolání je odůvodněno tím, že s platností od 1.9.1997 byly do pasportu komunikací zatříděny místní komunikace, nedílnou součástí rozhodnutí byly přílohy 1 až 3, přílohou č. 3 byl soupis komunikací (pasport místních komunikací a chodníků). V pasportu pod 3a je uvedena komunikace Na Svahu situovaná na parcele 783/40 v délce 735 m, šíře 10 m, s živičným povrchem a chodníkem v délce 122 m. Znamená to, že předmětná komunikace je komunikací místní, I. třídy, s přiléhajícím chodníkem. Z připravované akce „Oprava chodníku a komunikace Na Svahu v Českém Krumlově“ je patrno, že předmětem opravy jsou chodníky označené v pasportu pořadovým číslem 3a a 89d. V operačním plánu zimní údržby je uveden popis průběhu udržované komunikace. Provozuje se, že chodník Na Svahu je evidován pod č. 3a pasportu spolu s komunikací Na Svahu vede podél této komunikace a je zařazen do plánu zimní údržby a dle něho udržován. Při měření 21.9.2010 byla přeměřena pouze část chodníku rovnoběžná s místní komunikací podél bytových jednotek, zatímco skutečná délka chodníku je podél celé komunikace Na Svahu zvětšená o oblouky zabíhající do jednotlivých odbočujících komunikací. V pasportu pod č. 85d je uvedeno jméno ulice Vyšehrad 24 b.j. na parcele č. 783/42 povrch beton, chodník o délce 115 m, poznámka bytovky vodovodů a kanalizací. Z dokumentů stavebního úřadu je patrné, že se stavbou bytových jednotek byly realizovány přístupové komunikace a ty byly současně s bytovými jednotkami zkouladované. Se zřetelem k předpisům o pozemních komunikacích není v kolonce 85d označený chodník zavádějící, jestliže chodníky mohou být místními komunikacemi a v podkladech pro realizaci je prostor před bytovými jednotkami označován jako chodník, komunikace a parkovací stání. Z plánu zimní údržby vyplývá, že celé jsou součástmi místních komunikací, ty jsou samostatné a nikterak zaměnitelné. V posuzovaném případě jde o pojížděnou, oboustranně přístupnou komunikaci s rozšířeným jízdným pásem pro parkování vozidel, vymezenou v zápise o odevzdání převzetí stavby ze 7.11.1989, jde o betonovou komunikaci podél obytných domů s obratištěm na konci, přístup do domů je zajištěn betonovým chodníkem, spojovacími schody , komunikce je v okolním prostoru vymezena. Komunikace je samostatnou stavbou spojenou se zemí pevným základem, lze ji vymezit, odstraněním povrchu by došlo k jejímu zničení. Hlavním účelem komunikace je spojovací, dopravní funkce, slouží jako přístup k nemovitostem, k těmto účelům byla realizována a kolaudována. Je samostným předmětem občanskoprávních vztahů. Žalobce vlastníkem komunikace není, a proto není oprávněn podat žádost o změnu kategorie pozemní komunikace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud předesílá, že přezkoumání správních rozhodnutí soudem se řídí dispoziční zásadou, což znamená, že soud se napadeným rozhodnutím zabývá výlučně z hlediska žalobních bodů obsažených v žalobě. Při přezkoumání rozhodnutí pak podle § 75 odst. 1 s.ř.s. vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování, tedy ke stavu existujícímu v měsíci dubnu 2013. V žalobě pod bodem 2 se poukazuje na názor krajského soudu, vyjádřený v rozsudku ze dne 23.11.2011 ohledně zjištění, zda předmětná komunikace je samostatnou věcí či nikoliv. Právě touto otázkou se správní úřady obou stupňů zabývaly. Hodnotily stavební stav komunikace v zájmu úsudku o tom, lze-li pozemek vůči komunikaci vymezit, je-li spojena s pevným základem a jaký dopad by mělo její zničení. Současně byl hodnocen účel této komunikace. Pro posouzení vlastnického práva byly k dispozici dokumenty stavebního úřadu vztahující se k realizaci a vzniku stavby a písemnosti související s privatizací. Jestliže věc realizovaná podle stavebního povolení vzniká kolaudací, pak k té došlo v listopadu 1989. Od té doby tu existuje komunikace, chodníky a parkovací stání. Jestliže se místní komunikace ze zákona od 1.4.1997, do té doby ve vlastnictví státu, staly majetkem obce, pak komunikace nemohla být v následujícím roce 1998 předmětem privatizace. Při privatizaci státního podniku JIVAK komunikace převedeny nebyly a nemohl je následně podle zásady, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má, nabýt žalobce. Povahou stavby komunikace a jejím vlastnictvím se správní orgány obou stupňů zabývaly. V žalobním bodu II. je vytýkáno porušení procesního předpisu a dovozuje se, že nemohlo být přihlíženo k ověření existence stavby komunikace a místnímu šetření, poněvadž se dovozuje, že tyto důkazy byly pořízeny v rozporu se zákonem. Listina označená jako místní šetření byla pořízena Městem Český Krumlov, obsahuje fotodokumentaci, popis stavu v dané lokalitě. Ve své podstatě jde o dokumentování existujícího stavu v dané fázy správního řízení a tato písemnost označená jako místní šetření představuje listinný důkaz předkládaný jedním z účastníků, Městem Český Krumlov. Možnost využít takový důkaz umožňuje ust. § 51 odst. 1 správ. řadu. Předložení listinného důkazu obsahujícího fotodokumentaci a popis místa, všem účastníkům známý, není provádění důkazu správním orgánem mimo ústní jednání. Jak již bylo uvedeno, tento důkaz pořídil jeden z účastníků, předložil jej správnímu orgánu, pořízení tohoto důkazu nebylo nařízeno správním orgánem první instance. Předložením tohoto důkazu, který je listinnou, nebylo porušeno ust. § 51 odst. 2 správ. řádu. Právě proto, že důkaz nebyl pořizován správním orgánem ve smyslu § 54 správ. řádu, jedná se o listinu s jejímž obsahem byli následně účastníci i žalobce sám seznámen. Jestliže účastníkům řízení nic nebrání předkládání důkazních prostředků, a tudíž i listinných důkazů, nebyl důkaz ve formě listiny označené jako místní šetření proveden v rozporu se zákonem. To je zapotřebí vztáhnout i provádění sondy do komunikace za účelem zjištění konstrukčních vrstev. I tato listina obsahuje fotodokumentaci sondy a jejího profilu se stručným popisem. Listina obsahující dokumentaci provedené sondy opatřené vlastníkem komunikace, který je účastníkem řízení, má opět hodnotu listinného důkazu a tento důkaz byl jedním z účastníků správního orgánu předložen. I v tomto případě se nejedná o důkaz opatřovaný správním orgánem, ale důkaz opatřoval jeden z účastníků, a proto nepřichází v úvahu porušení § 54 správ. řádu. Z fotodokumentace sondy je patrné, že ta byla prováděna v komunikaci a nikoli v pozemku žalobce. Z dokumentace nevyplývá, že bylo dotčeno vlastnické právo žalobce k pozemku k obraně vlastnického práva žalobce pak svědčí jiné právní prostředky mimo rámec daného správního řízení. Oba v žalobě uvedené úkony nebyly prováděny správním orgánem v označeném řízení, ale jde tu o listinné důkazy pořízené jedním z účastníků řízení. Ten je ve stejné pozici jako ostatní účastníci, kterým rovněž nebrání v tom, aby stav věci dokládali fotodokumentací či popisem. O tom, že tu takové listiny jsou, byli účastníci vyrozuměni a žalobce se s obsahem těchto listin při seznámení se spisem obeznámil. Právo žalobce podle § 36 odst. 3 správ. řádu bylo respektováno. Ke stanovisku silničního úřadu zmíněného v této pasáži žalobce soud poznamenává, že silniční úřad je odborným orgánem pro posuzování a rozhodování v záležitostech komunikací. I toto stanovisko opatřené k žádosti jednoho z účastníků, Města Český Krumlov, představuje listinný důkaz předložený správnímu orgánu. Odkaz žalobce na ust. § 72 správ. řádu o oznamování rozhodnutí není přiléhavý, jestliže tu věc projednávající správní orgán nevydal žádné rozhodnutí, neprováděl žádný úkon. Opatřování listinných důkazů předkládaných účastníky řízení nic nebrání, a proto listiny předložené jedním z účastníků nebyly opatřeny v rozporu se zákonem a mohly jako důkaz posloužit. Okolnost, že jedná se o stavbu, vyplývá zcela jednoznačně ze stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí. K dispozici je též protokol o převzetí věci investorem stavby Vodohospodářským rozvojem Praha. Jestliže stavba vzniká kolaudací, pak právě kolaudační rozhodnutí bylo ohledně předmětné komuniakce vydáno a existence této komunikace je najisto postavena. Stavební stav komunikace je fotodokumentací doložen, jako s komunikací je s ní nakládáno, např. v rámci její zimní údržby, vlastník komunikace vyhlásil veřejnou soutěž v zájmu její opravy. Uvedenými písemnostmi je prokázáno, že daná komunikace je stavbou. Soud poznamenává, že daná komunikace byla realizována při výstavbě domů č. 250 a 251 v dané lokalitě, tato komunikce slouží ke spojení těchto domů s ostatními pozemními komunikacemi a představuje komunikační potřebu. Účelem zákona o pozemních komunikacích je poskytnout ochranu obecného užívání pozemní komunikace, kdy takové právo vzniká pro neurčitý okruh uživatelů ze zákona. Tomu nebrání, je-li pozemek, na kterém se komunikace nachází, v soukromém vlastnictví. V zájmu ztotožnění místní komunikace č. 85d v pasportu bylo vedle místního šetření z 21.9.2010 opatřeno stanovisko silničního úřadu z 18.7.2012, jsou k dispozici písemnosti stavebního úřadu a je doložen existující stav, písemnosti vztahující se k údržbě a opravám komunikace. Z těchto písemností je zcela zjevné, že pod č. 85d není zatříděn betonový chodník o délce 115 m, situovaný před oběma bytovými domy, ale jedná se právě o místní komunikaci. Z těchto podkladů vyplývá, že komunikace vyúsťuje z Vyšehradské ulice, jízdní pás činí 4 až 5 m, má cementobetonový povrch, komunikace je opatřena betonovými obrubníky. Součástí komunikace je úvraťové obratiště pro osobní automobily, z tohoto obratiště následuje komunikace spojující danou lokalitu s ulicí Na Svahu o šířce jízdního pásu 2,5 m. Na komunikaci navazuje parkovací stání pro osobní automobily. Tuto komunikaci je zapotřebí odlišit od chodníku, ten je o šíři 1,3 až 2,1 m opatřený betonovými parkovými obrubníky. Součástí chodníku jsou schodiště, zárubní zeď, z místa obratiště je zřízeno schodiště s napojením na chodník podél ulice Na Svahu. V souladu s tímto zjištěním je dokumentace stavebního úřadu, kterou je prokázáno, že vedle chodníku a schodišť byla kolaudováno též komunikace, přičemž stalo se tak právě v souvislosti s kolaudací obou bytových domů. Podle předpisů stavebního práva platných v době vzniku bytových domů bylo nezbytné připojení těchto nemovitostí k veřejně přístupným komunikacím. Z mapových podkladů a situace k této lokalitě, jakož i mapy pořízené z vyhledávače google vyplývá, že v daném prostoru se místní komunikace nachází a napojuje se na další silniční síť. Tyto důkazy byly hodnoceny, žalovaný se odvolací námitkou vztahující se k místnímu šetření ze 21.9.2010 zabýval, což je zjevné ze strany 4 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Právě k argumentaci výsledky tohoto šetření se odkazuje na rozhodnutí z roku 1997 o zatřídění místní komunikace a se zřetelem k právní úpravě pozemních komunikací podle prováděcí vyhlášky je dovozováno, že rozhodnutím z roku 1997 byla v pasportu zatříděna právě místní komunikace s přiléhajícím chodníkem. Součastně se uvádějí další důkazy na podporu tohoto zjištění. Těmito důkazy se vyvracejí údaje zjištěné při místním šetření z 21.9.2009, při kterém byla měřena pouze část chodníku rovnoběžná s místní komunikací podél bytových jednotek, čemuž skutečná délka chodníku neodpovídá (strana 5 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Z toho co bylo uvedeno vyplývá, že důkaz ve formě místního šetření z 21.9.2010 byl hodnocen v souladu s požadavky § 50 odst. 4 v souvislosti s dalšími provedenými důkazy a samostatně, přičemž bylo zjištěno, co bylo předmětem měření při místním šetření. Nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že pod č. 85d v pasportu místních komunikací je zatříděn betonový chodník podél bytových domů. Ztotožnění komunikace a chodníku nepředstavuje předběžnou otázku, ale jedná se o důkazy, které je nezbytné provést pro účely projednání žádosti žalobce, což se v souzené věci stalo. Jak již bylo uvedeno, výsledky místního šetření zhodnotil žalovaný a podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu rozhodnutí obou instancí tvoří jeden celek. Jak již bylo uvedeno, vedle důkazu místním šetřením jsou tu důkazy další a tyto důkazy byly zhodnoceny, přičemž bylo učiněno skutkové zjištění o tom, že v pasportu místních komunikací jako č. 85d je vedena místní komunikace. Pro účely tohoto řízení bylo vycházeno z pasportu místních komunikací a ty byly porovnávány s místním šetřením, v kterém byla zjištěna délka chodníku podél domů č. 250 a 251. Důkazy vztahující se k rekonstrukci chodníku podporují zjištění o tom, že jedná se o místní komunikaci podle pasportu. Důkazy provedené v průběhu řízení prvostupňového i důkazy, jimiž bylo doplněno odvolací řízení, byly zhodnoceny, což je z napadeného rozhodnutí zřejmé a výsledky místního šetření, které se ukázalo ne zcela přesné ve vztahu ke komunikaci jako k celku byly předmětem hodnocení také. Z rozhodnutí je pak patrné, že žalobce měl možnost vyjádřit svůj názor a ten byl vyvrácen opatřenými podklady. Jestliže byla povaha komunikace jako komunikace místní posouzena a takové právní zjištění má oporu ve skutkovém zjištění, které se opírá o podklady založené ve spise, není úvaha o vlastnictví komunikace předčasná. Je-li prokázáno, že jedná se o místní komunikaci, která k datu 1.4.1997 byla ve vlastnictví státu, pak od tohoto data se ze zákona stala majetkem obce, Města Český Krumlov. Poznamenává se, že k privatizaci bývalého státního podniku JIVAK došlo až v následujícím roce. Soud proto uzavřel, že rozhodnutí v této záležitosti předčasné není, protože byly provedeny důkazy prokazující, že daná komunikace je komunikací místní, vlastnictví náleží Městu Český Krumlov a rozhodnutí se neopírá o důkazy, k nimž nelze přihlížet. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze osobám na řízení zúčastněným přiznat právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže soud těmto osobám uložil splnit nějakou povinnost. Jestliže se tak v souzené věci nestalo, nemají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. projednal soud žalobu bez nařízení jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení