10 A 69/2013 - 40

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. J., bytem Ch. 7, zast. Mgr. Janem Úlehlou, advokátem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.4.2013, č.j. KUJCK 19136/2013/OREG, za účasti M. B., bytem P. 5, K. 784/13, Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osobám na řízení zúčastněným se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 25.06.2013 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22.4.2013, č.j. KUJCK 19136/2013/OREG, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Jistebnice, stavebního úřadu ze dne 21.12.2012 č.j. OBJI/I.odstranění/2012- 6, kterým bylo výrokem A) nařízeno odstranění terénních úprav (motokrosová dráha) provedených bez opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu na pozemcích parcelní č. 67, 69/3, 69/4, 70, 72/6, 72/7, 72/13, 77/1, 77/4, 77/6, 77/7, 77/8 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova a výrokem B) byly stanoveny podmínky pro odstranění. Žalobci byla dále uložena povinnost uhradit náklady řízení. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterým byl současně zkrácen na svých právech. Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřuje v nevykonatelnosti tohoto rozhodnutí způsobené jeho neurčitostí. Ve výroku napadeného rozhodnutí nejsou předmětné terénní úpravy žádným způsobem konkretizovány. Žalobce nesouhlasí s argumentací žalovaného, dle které ztotožnění a konkretizace jednotlivých terénních úprav je možné provést v návaznosti na obsah spisového materiálu bez konkrétního označení v samotném výroku. Žalobce dále namítá, že z přílohy č. 1 napadeného rozhodnutí není patrno, z jakého období je letecký snímek pořízen, neboť chybí jakákoliv ověřitelná informace o tom, že by předmětný snímek byl pořízen v roce 2000. Stáří fotografie není zřejmé a stejně tak není uvedeno, kdo a za jakým účelem tuto fotografii pořídil. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalobce dále spatřuje v tom, že není zřejmé, na základě jakých zákonných ustanovení žalovaný rozhodl, když zejména ve výroku A) se uvádí nařízení odstranění terénních úprav dle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, když toto ustanovení se týká pouze odstranění stavby. Příslušné ustanovení týkající se odstranění terénních úprav však není ve výroku uvedeno. Žalobce dále poukazuje na nesprávnosti v obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že jak výrok tak odůvodnění rozhodnutí by měly obsahovat právní úpravu platnou ke dni rozhodování žalovaného. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí lze dovodit též ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí neobsahuje odkaz na konkrétní listiny ve spise, jež by charakterizovaly konkrétní terénní úpravy. Žalobce rovněž nesouhlasí s vymezením terénních úprav, když vyježděná část pozemku neznamená, že se jedná o terénní úpravu. Závěrem navrhuje žalobce napadené rozhodnutí a stejně tak i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit a uložit žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. K námitce žalobce týkající se neurčitosti výroku napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že z výroku je zřejmé, komu je ukládána povinnost, v čem tato povinnost spočívá a dále je určena lhůta k jejímu splnění. Stavební úřad výrokem rozhodnutí nařídil odstranění terénních úprav, které identifikoval pozemky, na kterých se nacházejí, v podmínkách pro odstranění stanovil lhůtu k odstranění a další podmínky. Součástí rozhodnutí je výřez katastrální mapy, na které jsou vyznačené jednotlivé figury, tečkou jsou značeny figury, které byly vytvořeny uměle, navážkou. Tento stav byl odsouhlasen vlastníkem pozemků. Původní stav je patrný nejen z doloženého leteckého snímku z roku 2000, ale je znám též předchozímu vlastníku i žalobci, který je jeho synem. Původní stav je znám rovněž veřejnosti, tedy obyvatelům Chlístova. Jednotlivé umělé figury a motokrosová dráha jsou nezaměnitelné, velmi dobře zřetelné a zjistitelné přímo na místě samém. Z uvedených důvodů považuje žalovaný námitku žalobce týkající se neurčitosti výroku napadeného rozhodnutí za účelovou. Přestože bylo odvoláním napadené rozhodnutí vykonatelné již v podobě vydané stavebním úřadem, pro odstranění možných pochybností byl žalovaným výrok zpřesněn, a to na základě podkladu spisového materiálu, zejména z podkladů doplněných stavebním úřadem v dalším řízení po zrušení rozhodnutí z 30.3.2012. Jak žalovaný uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, k přesnému vymezení povinnosti se přistupuje až v exekučním řízení v případě, že je exekuce prováděna náhradním výkonem prostřednictvím osoby, které výchozí stav není znám. Žalovaný dále nesouhlasí s žalobní námitkou týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. V této souvislosti odkazuje na přechodná ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1.1.2013, dle něhož se správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj. ve znění účinném do 31.12.2012. Výrok i odůvodnění napadeného rozhodnutí je správný. Žalovaný dále odkázal na znění ustanovení § 129 odst. 7 stavebního zákona, z něhož je patrné, že stavební úřad nepochybil, pokud nařídil odstranění terénních úprav podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Závěrem žalovaný uvedl, že skutečnost, že se na předmětných pozemcích nacházejí terénní úpravy, které slouží jako motokrosová dráha, je nezpochybnitelná. Toto je prokázáno zejména leteckými snímky, ze kterých je patrný stav území od roku 2000, kdy byly pozemky pouze zatravněny, až do současnosti. Z těchto důvodů žalovaný nepovažuje žalobní námitky za důvodné. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Dne 7.11.2012 byla stavebním úřadem Jistebnice, na základě pokynu Krajského úřadu Jihočeského kraje, provedena kontrolní prohlídka pozemků parcelní č. 77/1, 67, 69/3, 69/4, 69/7, 70 p. p. k. 71/3, 71/4, 77, 72, 71/2/d1, 71/2/d2 (nyní p. č. 67, 69/3, 69/4, 70/ 72/6, 72/7, 72/13, 77/1, 77/4, 77/6, 77/7, A 77/8) v katastrálním území Chlístov u Nadějkova. Z provedené kontroly bylo zjištěno, že na základě porovnání skutečného stavu terénu (s terénními úpravami) s částí dochované dokumentace původního stavu došlo na několika místech k porušení stavebního zákona, a to úpravou terénu (násypy jsou větší než 1,5m výšky a větší než 300 m plochy). V důsledku shora uvedené kontroly byla tehdejšímu vlastníku předmětných pozemků, J. J., doručena dne 30.12.2011 výzva ke zjednání nápravy. Důvodem této výzvy byla uvedená skutečnost, že předmětné pozemky jsou užívány k jinému účelu než je dovoleno regulativy územního plánu obce Nadějkov schváleného dne 28.12.2006. Na předmětných pozemcích jsou vybudovány nepovolené terénní úpravy, které jsou užívány jako motokrosová dráha. Z tohoto důvodu byl tehdejší vlastník pozemku vyzván ke zjednání nápravy, tedy k ukončení užívání terénních úprav, jež byly užívány jako motokrosová dráha. Dne 13.1.2012 byla stavebním úřadem Jistebnice provedena, z důvodu prověření splnění výzvy ze dne 30.12.2011, prohlídka, v rámci níž bylo pouze konstatováno, že trať byla pokryta vrstvou sněhu, což bylo doloženo fotodokumentací. Dne 19.1.2012 bylo stavebním úřadem Jistebnice zahájeno řízení o odstranění stavby týkající se terénních úprav na pozemcích parcelní č. 77/1, 72/3 – (PK 71/3, 71/4), 77/4 – (PK 77, 72, 71/2díl 1, díl 2), 67, 69/3, 69/4, 69/7, 70 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova provedených bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem. Dne 30.3.2012 bylo stavebním úřadem Jistebnice vydáno pod č.j. OBJI/1.odstranění/ 2012 f) rozhodnutí o nařízení odstranění terénních úprav, kterým bylo tehdejšímu vlastníku předmětných nemovitostí J. J. nařízeno odstranit terénní úpravy na pozemcích parcelní č. 77/1, 72/3 – (PK 71/3, 71/4), 77/4 – (PK 77, 72, 71/2díl 1, díl 2), 67, 69/3, 69/4, 69/7, 70 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova, které vytvářejí motokrosovou dráhu a jejichž rozsah byl specifikován v grafické příloze, jež byla součástí tohoto rozhodnutí, a to v souladu s ustanovením § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Dále byly vlastníkovi pozemků dle ustanovení § 130 odst. 1 stavebního zákona stanoveny podmínky pro odstranění terénních úprav. Shora uvedené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo k odvolání J. J. rozhodnutím žalovaného ze dne 11.7.2012 č.j. OREG 16677/2012/adka zrušeno. Z odůvodnění rozhodnutí bylo zjištěno, že ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí nebyl odvolatel vlastníkem předmětných pozemků, vlastníkem se stal na základě darovací smlouvy žalobce. Žalobce se vlastníkem pozemků stal zpětně ke dni podání návrhu na vklad, tedy již ke dni 19.3.2012. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že stavební úřad odvolateli J. J. jako nevlastníku nemůže odstranění nařídit. Dne 21.12.2012 vydal správní orgán prvního stupně pod č.j. OBJI/1.odstranění/2012-6 rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Tímto rozhodnutím nařídil žalobci v souladu s ustanovením § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstranění terénních úprav na pozemcích parcelní č. 67, 69/3, 69/4, 70, 72/6, 72/7, 72/13, 77/1, 77/4, 77/6, 77/7, 77/8 (původně pozemky parcelní č. 77/1, 72/3 – (PK 71/3, 71/4), 77/4 – (PK 77, 72, 71/2díl 1, díl 2), 67, 69/3, 69/4, 69/7, 70 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova, které vytvářejí motokrosovou dráhu. Dále byly žalobci stanoveny podmínky pro odstranění terénních úprav. Z odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí bylo zjištěno, že na shora uvedených pozemcích byly provedeny zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně změnil vzhled prostředí. Zjištěné terénní úpravy podléhají režimu stavebního zákona a samotná motokrosová dráha ve svém celém rozsahu je provedena bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu, čímž došlo k porušení stavebního zákona. Účinností územního plánu obce Nadějkov, jehož platnost nastala dne 31.12.2006, jsou uvedené pozemky v dané lokalitě začleněny do ploch krajinné zeleně, krajinné zeleně na vodních tocích a ploch trvalých travních porostů. Regulativy jako podmíněné využití pozemků dovolují jen takové terénní úpravy, které nesmí znehodnotit či zásadním způsobem narušit přirozené přírodní prostředí, které budou bez negativního dopadu na vzhled z hlediska krajinného rázu. V případě, aby pozemky, které jsou dnes včleněny do motokrosové dráhy mohly být využívány pro sportovní činnost, je nezbytné, aby byly vedeny v územním plánu jako plochy pro sportovní využití a bylo vydáno dle ustanovení § 80 odst. 2 písm. a) stavebního řádu územní rozhodnutí o využití území. Terénní úpravy by navíc podléhaly režimu ohlášení dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Žádná z těchto podmínek však nebyla splněna. Dotčené pozemky v katastrálním území Chlístov u Nadějkova, které jsou využívány jako motokrosová dráha, náleží do přírodního parku Jistebnická vrchovina. Pro ochranu tohoto parku je stanoveno omezení využití území dle Nařízení Jihočeského kraje č. 14/2004 ze dne 19.10.2004. Na území přírodního parku nelze bez patřičných souhlasů povolovat a měnit využití území, nevyplývá-li změna z řádně schválené a platné územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že se převážná část motokrosové dráhy nachází na pozemcích žalobce, přičemž další pozemky jsou tím zatíženy pouze z části, bylo právě žalobci nařízeno odstranění daných terénních úprav. V řízení je doložen jak souhlas vlastníka pozemku dotčeného terénními úpravami, tak i souhlasy majitelů sousedních pozemků s tím, aby v případě rozhodnutí o odstranění stavby bylo nařízeno odstranění terénních úprav žalobci. Terénní úpravy jsou umístěny v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací. Uskutečněním nebo užíváním terénních úprav jsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení nebo zvláštními předpisy, proto terénní úpravy pro sportovní využití – motokrosovou dráhu, byly správním orgánem prvního stupně nařízeny dle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstranit. Proti shora uvedenému rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, které bylo žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 22.4.2013 č.j. KUJCK 19136/2013/OREG částečně zamítnuto, ve zbylé části žalovaný změnil text v záhlaví „nařízení odstranění stavby – pokračování v řízení“ vypustil. Dále byla napadeným rozhodnutím změněna část výroku označená A), kde byl vypuštěn odstavec pod slovy „nařizuje“ a nahrazen textem: ,,odstranění terénních úprav sestávající ze vzájemně propojených figur, které vytvářejí motokrosovou dráhu na pozemcích parc. č. 67, 69/3, 69/4, 70, 72/6, 72/7, 72/13, 77/1, 77/4, 77/6, 77/7A 77/8 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova tak, aby konečný stav odpovídal stavu před provedením úprav, který vyplývá z leteckého snímku původního stavu území z roku 2000 (příloha č. 1). Rozsah terénních úprav je specifikován v přílohách, které jsou součástí tohoto rozhodnutí a to v leteckém snímku území z roku 2011 (příloha č. 2) a výřezu z ortofotomapy s vyznačením jednotlivých figur (příloha č. 3)“ s tím, že v dalších částech bylo napadené rozhodnutí potvrzeno Žalovaný v rámci přezkumu prvostupňového správního rozhodnutí dospěl k závěru, že výrok tohoto rozhodnutí je třeba upřesnit, proto v tomto smyslu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně změnil. Dále žalovaný shledal, že stavebním úřadem bylo prokázáno, že provedené terénní úpravy výrazně mění vzhled krajiny. Provedené terénní úpravy jsou terénními úpravami ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 stavebního zákona. Dle tohoto zákona ve znění účinném ke dni 31.12.2012 vyžadovaly tyto terénní úpravy vydaného územního rozhodnutí, popř. ohlášení dle ustanovení § 104 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, přičemž i po novele účinné od 1.1.2013 je nutno podle ustanovení § 80 odst. 2 stavebního zákona přinejmenším vydat územní rozhodnutí, a to rozhodnutí o změně využití území. Skutečnost, že na předmětných pozemcích se nacházejí terénní úpravy, které slouží jako motokrosová dráha, je nezpochybnitelná. Prokázáno je to zejména leteckými snímky, ze kterých je patrný stav území od roku 2000, kdy byly pozemky pouze zatravněny, až do současnosti. Dalším důkazem je video ze srpna 2009, na němž je vidět navážení zeminy na pozemek a následné úpravy pozemku těžkou technikou, z čehož je patrné, že na pozemcích probíhaly úpravy i po roce 2008. Jednotlivé figury jsou zakresleny a okótovány, zákres je doplněn podrobnou fotodokumentací, ze které je také zřejmé, že trať je průběžně upravována a užívána. Námitku žalobce, že skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn, nelze považovat za důvodnou. K odvolací námitce týkající se nevykonatelnosti rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutí musí být materiálně vykonatelné, musí v něm být obsažen dostatečně určitě vymezený rozsah a obsah povinností. Nikoliv každá (nýbrž jen výkladem neodstranitelná) vada titulu způsobuje jeho materiální nevykonatelnost. Splnění předpokladů materiální vykonatelnosti musí vyplývat z výroku rozhodnutí, který však lze vykládat v souvislosti se záhlavím rozhodnutí nebo s odůvodněním. Pro závěr o materiální vykonatelnosti rozhodnutí je přitom zásadní skutečnost, že původní stav pozemků je jednak patrný z doloženého leteckého snímku z roku 2000, jednak je tento stav znám původnímu vlastníku a stejně tak i žalobci, který je jeho synem, v místě žije a na provádění terénních úprav se minimálně podílel. Stejně tak je původní stav znám veřejnosti, tedy ostatním obyvatelům Chlístova. Z uvedeného vyplývá, že žalobci je znám obsah povinnosti vymezené v rozhodnutí jako odstranění terénních úprav. Doslovné vymezení povinnosti by bylo nutné až v exekučním příkazu v případě, že by byla prováděna exekuce náhradním výkonem prostřednictvím osoby, které tento výchozí stav znám není. Žalovaný tudíž nepovažuje rozhodnutí správního orgánu prvního stupně za nevykonatelné – z rozhodnutí je zřejmé, komu je ukládána povinnost, v čem spočívá a je určena lhůta k jejímu splnění. Žalovaný orgán dospěl k závěru, že je vhodné rozhodnutí pro odstranění možných pochybností zpřesnit, k čemuž spisový materiál poskytuje dostatečné podklady. K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že prvostupňové rozhodnutí obsahuje veškeré náležitosti požadované jak ustanovení § 68 správního řádu, tak ustanovení § 130 stavebního zákona. Je zřejmé, že se jedná o odstranění terénních úprav, jejichž rozsah je dostatečně konkretizován tak, že nemohou být zaměněny s jinými. Odůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí nelze spatřovat ani v neprovedení porovnání původního stavu se současným. Jednotlivé figury byly zaznamenány při kontrolní prohlídce dne 2.8.2012 do katastrální mapy i s určením těch, které byly vytvořeny uměle. Tento doklad schválil žalobce svým podpisem. Ve spisu je dále založen zákres všech figur, které jsou očíslovány a okótovány. Původní stav pozemku je navíc zřejmý z leteckého snímku z roku 2000. Terénní stavby, které jsou považovány za jeden celek, mají být odstraněny tak, že pozemky, na kterých se úpravy nacházejí, budou navazovat plynule na další pozemky, bude obnoven původní stav. K námitce žalobce týkající se charakteru úprav na předmětných pozemcích žalovaný uvedl, že tyto úpravy jsou bezesporu úpravami terénními, když úprava pozemku pro hřiště či sportoviště je v zákoně uváděna jako příklad terénní úpravy. Skutečnost, že provedením předmětných terénních úprav se změnil vzhled krajiny, je zřejmá již jen z leteckých snímků. K námitce žalobce, dle které žalovaný nevzal v úvahu právní úpravu účinnou ode dne 1.1.2013 žalovaný uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 21.12.2012, tedy před účinností novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Dle přechodných ustanovení se správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. Stavební úřad by tedy podle předchozí právní úpravy postupoval i v případě, že by rozhodoval již za účinnosti novely. K námitce nedůvodnosti nařízení odstranění terénních úprav na pozemku č.p. 69/4 v k.ú. Chlístov u Nadějkova, který není vlastnictvím žalobce, žalovaný uvedl, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením § 129 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož může odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu nařídit mimo vlastníka také stavebníkovi. Souhlas paní B., která je vlastníkem pozemku č.p. 69/4 je založen ve spisu. Podle leteckých snímků motokrosová dráha do jejího pozemku zasahuje. Stavební úřad tudíž nařídil žalobci odstranění terénních úprav na pozemku paní B. správně. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou zdůvodňuje neurčitostí výroku tohoto rozhodnutí, v důsledku níž je napadené rozhodnutí nevykonatelné. Namítanou neurčitost žalobce spatřuje v tom, že terénní úpravy nejsou dostatečně konkretizovány. Z obsahu části výroku označené jako „výrok A)“ je patrné, že žalobci bylo nařízeno odstranění terénních úprav sestávající ze vzájemně propojených figur, které vytvářejí motokrosovou dráhu na pozemcích parc. č. 67, 69/3, 69/4, 70, 72/6, 72/7, 72/13, 77/1, 77/4, 77/6, 77/7A 77/8 v katastrálním území Chlístov u Nadějkova tak, aby konečný stav odpovídal stavu před provedením úprav, který vyplývá z leteckého snímku původního stavu území z roku 2000 (příloha č. 1). Rozsah terénních úprav je specifikován v přílohách, které jsou součástí tohoto rozhodnutí a to v leteckém snímku území z roku 2011 (příloha č. 2) a výřezu z ortofotomapy s vyznačením jednotlivých figur (příloha č. 3). Dle ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) je obsahem správního rozhodnutí výroková část, odůvodnění a poučení účastníků. Dle odst. 2 se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle ustanovení § 27 odst.

1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. Dle ustanovení § 130 odst. 1 stavebního zákona v povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby. Z obsahu výrokové části napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobci bylo výrokem A) nařízeno odstranění terénních úprav, jež sestávají ze vzájemně propojených figur, které vytváří motokrosovou dráhu na pozemcích specifikovaných v tomto výroku. Stav, jehož má být odstraněním terénních úprav dosaženo, má odpovídat stavu před jejich provedením, který je doložen leteckým snímkem z roku 2000 (příloha 1). Rozsah terénních úprav je specifikován v příloze 2 – letecký snímek z roku 2001 a v příloze 3 – výřez z ortofotomapy s vyznačením jednotlivých figur. Výrok, kterým bylo nařízeno odstranit terénní úpravy, správní orgán prvního stupně zdůvodnil odkazem na ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Obsahem výrokové části B) je dále stanovení podmínek pro odstranění předmětných terénních úprav, jejichž součástí je tříměsíční lhůta k provedení odstranění. V intencích shora citovaného ustanovení § 68 odst. 1 a 2 správního řádu je zřejmé, že výrok napadeného rozhodnutí byl žalovaným i správním orgánem prvního stupně vydán v souladu se zákonem, když ve změněné části výroku A) je patrný předmět řízení o odstranění stavby a rozsah odstranění terénních úprav, který je dále specifikován v bodech č. 7, 8 a 11 podmínek odstranění obsažených ve výrokové části B) napadeného rozhodnutí a rovněž je blíže specifikován přílohami č. 1, 2 a 3 napadeného rozhodnutí. Shora zmiňované body č. 7, 8 a 11 výrokové části B) obsahují podmínky, za nichž by mělo dojít k odstranění terénních úprav. Bod 7 specifikuje, jakým způsobem by k odstranění jednotlivých figur tvořících motokrosovou dráhu mělo dojít s tím, že tyto figury by měly být rozhrnuty tak, aby po tomto rozhrnutí plynule navazovaly na okolní terén. Charakter krajiny po tomto rozhrnutí by měl odpovídat terénu, který je zobrazen na leteckém snímku v příloze 1, z něhož je patrné, že v době pořízení snímku nebyla motokrosová dráha součástí předmětných pozemků. Námitka žalobce týkající se stáří fotografie, její určitelnosti či kdo a za jakým účelem tuto fotografii pořídil je v projednávané věci nepřípadná. Z předmětné fotografie, která představuje přílohu 1 napadeného rozhodnutí, je zcela zřejmé, že se jedná o pozemky, na nichž se v současné době nachází motokrosová dráha, přičemž v době pořízení této fotografie se na inkriminovaných pozemcích figury, jež ve svém celku tvoří motokrosovou dráhu, nenacházely. Stav, kterého má být terénními úpravami dosaženo, tudíž nepochybně lze z přílohové fotografie seznat. Určení autora fotografie či účelu, za jakým byla pořizována, není v projednávané věci relevantní. Příloha č. 2, jež je rovněž součástí napadeného rozhodnutí, představuje fotograficky zdokumentovaný stav dotčených pozemků ke dni 22.4.2013. Letecký snímek znázorňuje umístění motokrosové dráhy a rovněž jsou z ní patrné pozemky, které jsou jejím vedením zasaženy. Příloha č. 3 napadeného rozhodnutí je ortofotomapa ze dne 2.8.2012 znázorňující dotčené pozemky, v níž jsou vyznačeny jednotlivé figury tvořící motokrosovou dráhu, které jsou dále rozčleněny na figury vytvořené uměle (označené tečkou) a figury, jež vznikly nerovností terénu. Křížkem jsou dále vyznačeny figury, které již byly odstraněny. Tento podklad rozhodnutí byl žalobcem odsouhlasen, což dokládá jeho podpis na originálu podkladu, který je součástí správního spisu. V této příloze jsou terénní úpravy řádně znázorněny a lze tedy jednoznačně určit rozsah odstranění terénních úprav. K obsahovým náležitostem výroku rozhodnutí správního orgánu ve stavebním řízení lze zmínit rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 394/99 (SoJ 2001, sv. 6, s. 550), který uvádí: „Výrok je tedy náležitostí rozhodnutí, ve kterém správní orgán (zde stavební úřad) vyjadřuje, jakým způsobem v projednávané věci, jež byla předmětem řízení, rozhodl. Z uvedeného důvodu musí být výrok jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci a vykonatelná.“ Krajský soud přezkoumal náležitosti napadeného rozhodnutí v intencích shora citovaných zákonných ustanovení, jakož i s judikaturou správních soudů a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí obsahuje veškeré zákonné náležitosti. Z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jakož i z napadeného rozhodnutí je zřejmý předmět stavebního řízení, dále je uvedeno zákonné ustanovení, z něhož správní orgán při svém rozhodování vycházel, a jsou označeni účastníci tohoto řízení. Z výrokové části B) jsou patrné podmínky, za nichž má odstranění terénních úprav proběhnout, přičemž součástí těchto podmínek je lhůta poskytnutá k jejich odstranění (bod 1). Správní rozhodnutí tudíž obsahují veškeré náležitosti tak, jak jsou uvedeny v ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu. Rozhodnutí stavebního úřadu a stejně tak i žalobou napadené rozhodnutí obsahově splňují též náležitosti stanovené v § 130 odst. 1 stavebního zákona, když obsahují podmínky, za nichž má dojít k odstranění terénních úprav a rovněž požadavky k úpravě pozemku po odstranění těchto úprav. Krajský soud nesouhlasí s námitkou žalobce, dle které nejsou správními rozhodnutími nařízené terénní úpravy dostatečně konkretizovány. Prvostupňové správní rozhodnutí a stejně tak i rozhodnutí žalobou napadené ukládají žalobci odstranit jednotlivé figury, jež ve svém celku tvoří motokrosovou dráhu, přičemž dále specifikují pozemky, na nichž se tyto figury, které mají být odstraněny, nacházejí. Charakter dotčených pozemků po odstranění těchto figur by měl odpovídat stavu, který je zřejmý z leteckého snímku v příloze 1 napadeného rozhodnutí, přičemž detailní označení jednotlivých figur představujících motokrosovou dráhu je uvedeno v příloze 3, kde jsou jednotlivé figury označeny tečkou. Krajský soud k tomuto dále uvádí, že původním vlastníkem pozemků dotčených motokrosovou dráhou je otec žalobce, kterému bezesporu je původní stav pozemku znám. Původní stav dotčených pozemků by měl být nepochybně znám i žalobci, který zde žije. Námitka žalobce týkající se nedostatečné konkretizace terénních úprav, které by měly být provedeny, aby bylo dosaženo stavu před vznikem motokrosové dráhy, se krajskému soudu jeví jako účelová, neboť výrok je určitý a srozumitelný. Dále se krajský soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí spočívající v neuvedení zákonných ustanovení, na jejichž základě žalovaný, resp. stavební úřad, rozhodl. Výrok napadeného rozhodnutí i výrok rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, je zdůvodněn odkazem na ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, dle něhož stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním. Dle ustanovení § 129 odst. 7 stavebního zákona u terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu rozhodnutí, a u zařízení se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí. Z uvedeného je zřejmé, že správní orgán postupoval zcela v souladu se zákonem, když výrok rozhodnutí o odstranění terénních úprav opřel o ustanovení § 129 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož se analogicky postupuje v případě odstraňování terénních úprav. Dále žalobce namítá nesprávnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde nejsou některá zákonná ustanovení uvedena v souladu se stavebním zákonem, jako příklad žalobce uvádí odkaz na neexistující ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) bod 1 stavebního zákona. Dle přechodného ustanovení § 190 odst. 3 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, který nabyl účinnosti dne 1.1.2013, se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona, b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější, c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém případě se řízení zastaví, d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního předpisu. Ze shora citovaného přechodného ustanovení je zřejmé, že žalovaný nepochybil, pokud v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na zákonné ustanovení účinné v době vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Nelze tedy souhlasit s námitkou žalobce, dle které výrok i odůvodnění napadeného rozhodnutí měly obsahovat odkaz na právní úpravu účinnou v době rozhodování žalovaného. Žalovaný se správně řídil shora citovaným přechodným ustanovením stavebního zákona, na jehož základě ve výroku i v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazoval na právní úpravu účinnou v době rozhodování prvostupňového správního orgánu. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost závěrů žalovaného ohledně toho, že předmětné terénní úpravy v této věci mají ohledně zmiňovaných figur výměru 3720 m, z nichž 16 figur je pak vyšších než 1,5 metru, z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, o které figury se konkrétně má jednat. Žalobce nesouhlasí s vymezením terénní úpravy, za něž jsou označeny i blíže nespecifikované plochy na pozemcích v místech, kde se nenacházejí uváděné figury. Z obsahu napadeného rozhodnutí (str. 5) jakož i z obsahu správního spisu vyplývá, že údaj o výměře 3720 m představuje součet ploch zaměřených figur motokrosové dráhy, které mění vzhled krajiny. Z celkové skladby jednotlivých figur, které tvoří motokrosovou dráhu, je 16 z nich vyšších než 1,5 metru. Dle ustanovení § 3 odst. 1 stavebního zákona se terénní úpravou pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) bod 1 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími. Dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. f) stavebního zákona ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1. Z naměřených hodnot jednotlivých figur bylo zjištěno, že tyto jsou stavebními úpravami dle ustanovení § 3 odst. 1 stavebního zákona, neboť podstatně mění vzhled krajiny. Tuto skutečnost dokládají fotografie (ortofotomapy) jež jsou jako přílohy součástí napadeného rozhodnutí, z nichž je patrná změna vzhledu krajiny před terénními úpravami (příloha 1) a po těchto úpravách (příloha 2 a 3). Z naměřených hodnot rozměrů těchto figur a celkové plochy figur, které ve svém celku tvoří motokrosovou dráhu, bylo zjištěno, že jde o takové terénní úpravy, které vyžadují stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu, dle právní úpravy účinné ke dni 21.12.2012. Krajský soud nepovažuje ani tuto námitku nepřezkoumatelnosti za důvodnou, neboť jednotlivé figury, které by měly být na základě napadeného rozhodnutí odstraněny, lze specifikovat z výroku napadeného rozhodnutí, kde jsou uvedeny pozemky, na nichž se tyto figury nacházejí. Figury, které bylo uloženo žalobci odstranit lze konkretizovat též prostřednictvím přílohy č. 3 napadeného rozhodnutí, kde jsou tyto vyznačeny tečkou. Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán prvního stupně jakož i žalovaný správní orgán postupovaly správně a v souladu s platnou právní úpravou. Žalobou napadené rozhodnutí obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti a nebylo soudem shledáno jako nepřezkoumatelné či nevykonatelné. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žalovanému náklady řízení, neboť mu žádné nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval. V souladu s ustanovením § 60 odst. 5 s.ř.s. nepřiznal krajský soud žádné ze zúčastněných osob náhradu nákladů řízení, neboť těmto osobám nebylo soudem uloženo žádné plnění povinností, na jehož základě by mohly účtovat náhradu nákladů řízení. Podle ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení