Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

10 A 72/2013 - 26

Rozhodnuto 2013-09-18

Citované zákony (12)

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce M. L., zast. advokátem, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.4.2013 č.j. KUJCK 21678/2013/ODSH, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru dopravy a silničního hospodářství č.j. MUCK 04173/2013 ze dne 30.1.2013, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 35.000,- Kč za správní delikt podle § 42b odst. 1 písm. r) zákona o pozemních komunikacích, neboť při kontrolním vážení nákladního vozidla dne 22.11.2012, jehož provozovatelem je žalobce, bylo zjištěno překročení maximálních hodnot stanovených v § 15 a § 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalobce v žalobě uvádí, že jeho vozidlo, jehož je provozovatelem, bylo dne 22.11.2012 podrobeno tzv. nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, při kterém byly použity přenosné kolové váhy typu FW-10, jež vyrábí obchodní společnost TENZOVÁHY s.r.o. Při tomto kontrolním vážení byla zjištěna čtyři porušení vyhlášky č. 341/2002 Sb., kdy z kontrolního měření vyplynulo překročení největší povolené hmotnosti na trojnápravu, překročení okamžité hmotnosti přípojného vozidla, překročení největší povolené hmotnosti jízdní soupravy a nerovnoměrné rozložení nákladu na jednotlivá kola jízdní soupravy. Městský úřad v Českém Krumlově vydal příkaz, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 28.000,- Kč. Proti příkazu žalobce podal odpor a následně Městský úřad v Českém Krumlově rozhodnutím ze dne 30.1.2013 uložil žalobci pokutu ve výši 35.000,- Kč. Žalobce zejména nesouhlasí s kontrolním vážením vozidla, neboť předtím než bylo vozidlo žalobce ke kontrolnímu vážení zastaveno příslušníky Policie ČR, bylo vozidlo zváženo na mostové váze u společnosti Kámen a písek, spol. s r.o., provozovna Plešovice a byla navážena hmotnost soupravy 41,50 t. Následně za cca 15 minut byl řidič s vozidlem stavěn a bylo provedeno kontrolní vážení, při kterém byla zjištěna celková váha soupravy 43,60 t. Rozdíl tak ve vážení činí 2.100 kg. Žalobce má za to, že váhy, jež byly použity při kontrolním vážení, nesprávně zvážily jeho vozidlo, což dokládá vážním lístkem z Lomu Plešovice a dále vážním lístkem od společnosti ZZN Pelhřimov a.s. ze dne 23.11.2012, kde rovněž žalobce nechal jízdní soupravu převážit, dle něhož celková váha činí 41.720 kg. Žalobce má za to, že se žalovaný nevypořádal se všemi jeho námitkami, neboť v napadeném rozhodnutí se odvolací orgán zabývá pouze okamžitou hmotností přípojného vozidla a nevypořádává se s argumentem o rozdílných zjištěních celkové hmotnosti jízdní soupravy na mostových vahách a při kontrolním měření. Dále žalobce namítá, že z důvodu převozu sypkého materiálu není možné naložit na vozidlo sypký materiál tak, aby na jednom kole čtvrté nápravy činila hmotnost 5.350 kg a na druhém kole téže nápravy 3.800 kg. Žalobce nevylučuje, že došlo k posunu sypkého materiálu, ovšem takový posun, jež by odpovídal naměřeným hodnotám vylučuje. I v případě, že by k takovému přesunu došlo odkazuje na stanovisko Ministerstva dopravy ze dne 6.11.2006, které doporučuje, aby při kontrolním vážení vozidla přepravujícího volně ložené materiály, nebyla posuzována hmotnost připadající na nápravu, ale byla posuzována celková hmotnost soupravy. S touto námitkou se rovněž žalovaný řádně nevypořádal, jestliže konstatoval „že žalobce svoje úvahy o technické nemožnosti přepravy sypkého materiálu tak jak bylo zváženo neprokázal“. Žalobce zpochybňoval v odvolání správnost kontrolního vážení, přičemž žalovaný na tuto námitku reagoval pouze tím, že Městský úřad v Českém Krumlově postupoval správně, jestliže vycházel z potvrzení o ověření kontrolních vah Českým metrologickým institutem, z jehož obsahu vyplývá možný rozsah -18 kg až +70 kg, nikoliv tedy v řádu tisíců kg. Žalobce má za to, že váhy, které byly použity při kontrolním vážení jsou méně přesné než váhy mostové, tedy váhy, které vážily hmotnost vozidla před a po kontrolním vážení. Vozidlo žalobce bylo podrobeno kontrolnímu vážení v Lomu Plešovice a přetíženo nebylo. Žalobce poukazuje na vážení ze dne 25.5.2011, kdy byla zjištěna celková hmotnost soupravy 49.300 kg, přičemž z vážního lístku vyplývá hmotnost soupravy z Lomu Plešovice ve výši 43.460 kg, kdy správní řízení následně bylo zastaveno z důvodu nevyvrácení námitek žalobce o chybě kontrolního vážení. Žalobce má za to, že dochází poměrně často k rozdílům naměřených hodnot při kontrolním vážení, jež jsou naměřeny na mostové váze. Má za to, že mostové váhy jsou méně chybující. Žalobce dále poukazuje na skutečnost, že v některých případech, kdy je zastaven za účelem kontroly přetížení a nejsou k dispozici kontrolní váhy je vycházeno z vážního lístku a v některých případech se považuje vážní lístek za nevěrohodný a vychází se z údajů kolové váhy. Žalobce dále namítá, že vážní lístek č. 235/2012 ze dne 12.11.2012 obsahově nesplňuje náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení, neboť neobsahuje výrobce váhy a datum platnosti ověření měřidla. Nesprávně byla uložena vyšší pokuta než ve vydaném příkazu ze dne 13.12.2012. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Při vydání rozhodnutí vycházel především z vážního lístku č. 235/2012 ze dne 22.11.2012. Ke kontrolnímu vážení byly použity váhy typu FREEWEGHT FW-10, na které bylo Českým metrologickým institutem, oblastním inspektorátem Olomouc, oddělení měr a vah vydáno potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 23.2.2012. Žalovaný nemá důvod pochybovat o tom, že k vážení byly použity nepřesné váhy. Pokuta byla stanovena dle § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Policie ČR, Krajského ředitelství Jihočeského kraje, dopravní inspektorát Český Krumlov dne 22.11.2012 dle úředního záznamu prováděla kontrolu vozidel nízkorychlostním vážením. Kontrole byl podroben i nákladní automobil žalobce s návěsem, který řídil M. K.. Při provedení nízkorychlostního vážení bylo zjištěno překročení maximální povolené hmotnosti na nápravu u tahače. Řidič vozidla vyslovil nesouhlas s kontrolním vážením. O kontrolním vážení ze dne 22.11.2012 byl pořízen protokol č. 235/2012, ze kterého vyplývá, že vozidlo bylo přetíženo o 15,8 %, kdy přetížení činí 3.800 kg, souprava vážila celkem 43.600 kg. Žalobce předložil vážní lístek a dodací lístek od Kámen a písek s.r.o., kde je uvedena váha 41,50 t. Policisty bylo sepsáno oznámení přestupku, které řidič vozidla po přečtení podepsal a vyjádřil se k němu. Zejména namítal nesprávnost vážení, neboť dle dodacího listu a vážního lístku činí váha 41,50 t. Ve spise je založeno potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 23.2.2012, z něhož plyne, že měřidlo má požadované vlastnosti a bylo řádně schváleno. Městský úřad Český Krumlov obdržel dne 11.12.2012 od Policie ČR protokol o nízkorychlostním kontrolním vážení a vážní lístek č. 235/2012 ze dne 22.11.2012, ze kterého vyplývá, že dne 22.11.2012 v 16.18 hod. v areálu Správy a údržby silnic Jihočeského kraje závodu Český Krumlov bylo provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení motorového vozidla tov. zn. MAN RZ: 3C63682 s návěsem RZ: CK 84 – 80, při kterém bylo zjištěno překročení hodnoty dané ustanovením § 15 odst. 1 písm. e), § 14 odst. 2, § 15 odst. 4 a § 15 odst. 8 vyhlášky č. 341/2002 Sb. Městský úřad Český Krumlov vydal dne 13.12.2012 příkaz, kterým byla žalobci dle § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložena pokuta ve výši 28.000,- Kč, žalobce proti příkazu podal odpor. Prvostupňový správní orgán na základě námitek žalobce vyžádal vyjádření od společnosti TENZOVÁHY, s.r.o. za účelem posouzení výsledku vážení. Z vyjádření společnosti TENZOVÁHY, s.r.o. vyplývá, že k rozdílu ve vážení až 2.100 kg by mohlo dojít jen pokud by souprava byla vážena na vozovce s velkým stoupáním nebo pokud by nebyly použity vyrovnávací rošty. V daném případě však vozidlo bylo váženo na speciální vážící zóně s vážícími plošinami zapuštěnými do vozovky, což chyby ve způsobu vážení vylučuje. Z praxe je znám jiný druh chyb při postupném vážení vozidla po nápravách a to ten, kdy řidič, který si není jist, zda některou z náprav nemá přetíženou, manipuluje v průběhu vážení jednotlivých náprav se vzduchovým pérováním tahače a návěsu, kdy při manipulaci pokud nejedná správně a dostatečně rychle se často sám poškodí. Při manipulaci se vzduchovým pérováním lze v praxi dosáhnout i přenesení hmotnosti mezi tahačem a návěsem až 4.000 kg. Z hodnot uvedených v protokolu vyplývá, že vozidlo bylo zřejmě nerovnoměrně naloženo, bez ohledu na absolutní hodnotu hmotnosti je zřejmo, že hmotnost náprav stoupá od druhé nápravy k páté nápravě návěsu. V daném případě byl písek naložen na zádi a poněkud více na jednu stranu návěsu. I v případě, kdy by byla odečtena chyba 2.100 kg od hmotnosti trojnápravy přípojného vozidla, kdy by došlo ke snížení hmotnosti přípojného vozidla z 27.800 kg na 25.700 kg, i poté pak poměr hmotnosti přípojného vozidla ku tahači bude 1,63 násobek, což je o 8,7 % více než je povolený limit, který je 1,5. Vozidlo tedy muselo být špatně nebezpečně naloženo a mělo pokračovat v jízdě až po přeložení nákladu a novém převážení. Ze zprávy TENZOVÁHY, s.r.o. ze dne 21.1.2013 vyplývá, že shodou okolností se prováděla kalibrace a následné ověření vah výr.č. 476 a to v lednu 2013 a váhy byly shledány ve stavu odpovídající době používání, obě plošiny i jednotka jsou plně funkční, odchylky samotných vah byly v řádu 10 %, proto nemohly způsobit chyby v řádu tun, které reklamuje žalobce. Proto bylo uzavřeno, že v průběhu vážení vozidla došlo k manipulaci s pérováním. Městský úřad Český Krumlov vydal dne 30.1.2013 rozhodnutí, kterým žalobci uložil pokutu ve výši 35.000,- Kč, neboť se dopustil správního deliktu podle § 42b odst.. 1 písm. r) zákona o pozemních komunikacích. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Namítal rozdíl naměřených vah, kdy na váze při nízkorychlostním kontrolním vážení byla navážena hmotnost jízdní soupravy 43.600 kg, zatímco na váze v Lomu Plešovice byla naměřena váha 41.500 kg a při následném převážení na sile ZZN Pelhřimov v Kaplici byla celková váha jízdní soupravy jen o 20 kg rozdílná oproti váze v Plešovicích. Žalobce dále namítal, že nerovnoměrné zatížení u nápravy č. 4 není technicky možné a chybí důkaz o tom, že byly nájezdové váhy správně položeny na čistou zametenou podložku. Žalovaný odvolání jako nedůvodné zamítl s odůvodněním, že při předmětném nízkorychlostním kontrolním vážením byly použity váhy, na které bylo vydáno potvrzení o ověření stanoveného měřidla dne 23.2.2012, proto správně bylo vycházeno prvostupňovým správním orgánem z protokolu o kontrolním vážení a vážního lístku ze dne 22.11.2012, dle něhož provozovatel jízdní soupravy při přepravě nákladu překročil limity. V daném případě to bylo 1,75 násobek tažného vozidla. Městský úřad Český Krumlov si vyžádal stanovisko k vážení od TENZOVÁHY, s.r.o., dle něhož při vážení vozidla nemohlo dojít k tak velké chybě jako je rozdíl mezi jednotlivými váženími celé soupravy. Předmětné váhy byly v lednu 2013 podrobeny kalibraci a ověření a odchylky se pohybovaly v řádu desítek kg, takže nemohly způsobit chyby v tisících kg. Proto bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal z hlediska dodržení zákonných norem k věci se vztahujících. Jde především o ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., kdy při kontrolním vážení bylo zjištěno překročení největší povolené hmotnosti na trojnápravu přípojného vozidla, kdy v daném případě byla překročena hmotnost 24,00 t o 3,8 t, tj. o 15,8 %, dále o ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky č. 341/2002 Sb., kde je stanoveno, že okamžitá hmotnost přípojného vozidla smí být u souprav s největší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/hod. nejvýše 1,5 násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla, kdy v daném případě se jednalo o 1,75 násobku, což je o 4,1 t více než je povoleno, ustanovení § 15 odst. 4 vyhlášky č. 341/2002 Sb., kde je stanoveno, že největší povolená hmotnost jízdní soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti jízdní soupravy, která činí 42 t, v daném případě byla zjištěna hmotnost 43,6 t, tedy o 1,6 t více než je povoleno a o ustanovení § 15 odst. 8 vyhlášky č. 341/2002 Sb., kde je stanoveno, že u vozidel kategorií M, N, OaLv provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla. V daném případě byla největší nerovnoměrnost rozložení na kola zjištěna u nápravy č. 4, kdy skutečný rozdíl zatížení levého a pravého kola nápravy č. 4 byl o 178 kg více než bylo povoleno. Na toto ustanovení se váže § 52 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), dle něhož při přepravě nákladu nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu. Náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení. Podle ustanovení § 42b odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích je možné za správní delikt podle odstavce 1 písm. r) uložit pokutu do výše 500.000,- Kč. Dle ustanovení § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích činí výměra pokuty za spáchání správního deliktu dle ustanovení § 42 odst. 1 tohoto zákona 7.000,- Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla podle zvláštních právních předpisů. V případě, že je porušeno více mezních hodnot, je bráno na zřetel pouze nejvyšší přetížení. V daném případě byla uložena pokuta za porušení § 14 odst. 2 a § 15 vyhlášky č. 341/2002 Sb., a podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích bylo přihlédnuto k závažnosti správního deliktu a byla stanovena pokuta ve výši 35.000,- Kč, tedy při její spodní hranici a to s přihlédnutím ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Žalobce nesouhlasí s kontrolním vážením vozidla, kdy byla zjištěna celková váha soupravy 43,60 t, přičemž dle vážního lístku od společnosti Kámen a písek spol. s r.o. provozovna Lom Plešovice mělo vozidlo celkovou hmotnost 41,50 t a rovněž tak dle vážního lístku ze dne 23.11.2012 od společnosti ZZN Pelhřimov, kdy celková váha jízdní soupravy činila 41.720 kg, přičemž po odečtu 200 kg, což odpovídá 200 l nafty je rozdíl váhy soupravy při vážení na mostové váze v Lomu Plešovice a na mostové váze společnosti ZZN Pelhřimov 20 kg. Uvedená výhrada žalobce není důvodná a to z následujících důvodů: Ze správního spisu vyplývá, že při kontrolním vážení byly použity váhy typu FREEWEGHT FW-10, které byly Českým metrologickým institutem kalibrovány, bylo na ně vydáno potvrzení o ověření stanoveného měřidla. Žalobce byl uznán vinným ze správního deliktu za porušení § 14 odst. 2 a § 15 vyhlášky č. 341/2002 Sb., dle něhož okamžitá hmotnost přípojného vozidla smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/hod. nejvýše 1,5 násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla, přičemž v daném případě dle protokolu č. 235/2012 o kontrolním vážení došlo k přetížení o 15,8 %, tedy 1,75 násobek tažného vozidla, kdy přetížení činilo 3.800 kg, souprava vážila celkem 43.600 kg. Dle vážního lístku předloženého žalobcem a dodacího listu představovala celková hmotnost 41,50 t. Celková hmotnost soupravy ovšem není rozhodná, neboť v daném případě je irelevantní pouze nápravový tlak, který byl zjištěn při nízkorychlostním kontrolním vážení na rovném betonu. Správně proto správní orgány vycházely z protokolu o nízkorychlostním kontrolním vážení a z vážního lístku ze dne 22.11.2012, dle něhož došlo k překročení limitu daného ustanovením § 15 odst. 1 písm. e) bodu 2, § 15 odst. 4, § 14 odst. 2 a § 15 odst. 8 vyhlášky č. 341/2002 Sb. a došlo tak ze strany žalobce k porušení § 52 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Z vážních lístků předložených žalobcem proto nelze vycházet a to i s ohledem na zprávu od společnosti TENZOVÁHY s.r.o., ze které vyplývá, že písek byl nerovnoměrně naložený a právě toto nerovnoměrné zatížení mělo vliv na zatížení náprav s tím, že je nesporné, že při vážení vozidla na přenosných vahách došlo k chybě v průběhu jeho vážení po nápravách. K této odchylce až o 2.100 kg mohlo dojít při postupném vážení vozidla po nápravách a to tak, že řidič manipuloval v průběhu vážení jednotlivých náprav se vzduchovým pérováním tahače a návěsu, kdy lze v praxi dosáhnout i přenesení hmotnosti mezi tahačem a návěsem až 4.000 kg. Jiným způsobem zjištěný rozdíl vysvětlit nelze. Z dílčích i poměrných hodnot uvedených v protokolu č. 235/2002 o kontrolním vážení je zřejmé, že vozidlo bylo nerovnoměrně naloženo, jestliže hmotnost náprav stoupá od druhé nápravy k páté nápravě návěsu. Rovněž i stranové zatížení je nerovnoměrné, pouze první náprava má symetrické zatížení kol. Proto byl učiněn závěr, že písek byl naložen na zádi a poněkud více na jednu stranu návěsu. Vozidlo tedy bylo nebezpečně naloženo a mělo pokračovat v jízdě až po přeložení nákladu a novém převážení. Závěr, že kontrola vozidel nízkorychlostním vážením, dle které vozidlo bylo přetíženo o 15,8 % je správný a správně bylo vycházeno z protokolu o kontrolním vážení ze dne 22.11.2012, neboť celková hmotnost vozidla, jak byla žalobcem doložena vážními lístky, je zcela nerozhodná, rozhodná je hmotnost na nápravu. Soud proto uzavřel, že žalovaný i prvostupňový správní orgán správně vycházeli pouze z protokolu o kontrolním vážení, k vážní lístkům z mostové váhy ohledně hmotnosti vozidla nelze přihlížet. Žalobce namítá, že z důvodu převozu sypkého písku není možné naložit na vozidlo sypký materiál tak, aby na jednom kole čtvrté nápravy činila hmotnost 5.350 kg a na druhém kole téže nápravy 3.800 kg, přičemž nevylučuje, že při jízdě došlo k posunu sypkého materiálu. V souvislosti s tím poukazuje na skutečnost, že mělo být vycházeno, resp. měla být posuzována celková hmotnost soupravy. Tato námitka je zcela irelevantní s ohledem na důvody uvedené shora, kdy pro závěr, že žalobce se dopustil správního deliktu je rozhodné nízkorychlostní vážení, které bylo provedeno na váze, která byla kalibrována, bylo vydáno potvrzení o ověření stanovaného měřidla a to dne 23.2.2012. Předmětná váha byla podrobena pravidelné kontrole a následnému ověření a bylo prokázáno, že je přesná. Soud se ztotožnil se žalovaným, že žalobce uvedenou námitku žádným způsobem své tvrzení nedoložil, proto uvedená výhrada zůstala pouze v rovině tvrzení, aniž byla nějakým způsobem podložena. Jak bylo výše zdůvodněno, v daném případě je nutno vždy posoudit zatížení na nápravu, resp. na jednotlivá kola nápravy, neboť celková hmotnost soupravy je nerozhodná, jestliže o amortizaci silnice rozhoduje nápravový tlak. Jestliže tedy dojde k nerovnoměrnému zatížení v důsledku nerovnoměrného naložení, dochází pak k rozdílnému zatížení náprav. Stanovisko Ministerstva dopravy ze dne 6.11.2006 ohledně doporučení kontroly celkové hmotnosti vozidla není pro rozhodování závazné, soud je vázán zákonem. Zcela nepřípadný je odkaz žalobce na kontrolní vážení ze dne 25.5.2011, neboť s předmětným správním deliktem kontrolního vážení z 22.11.2012 nesouvisí. Soud poznamenává, že každý případ je nutno posuzovat individuálně, vždy na základě příslušných důkazních prostředků vztahujících se k dané věci. Nedůvodný je i závěr žalobce, že dochází poměrně často k rozdílům naměřených hodnot při kontrolním vážení a hodnot, jež jsou naměřeny na mostové váze v Lomu Plešovice s odůvodněním, že mostové váhy jsou váhami mnohem méně chybujícími než váhy kolové, jestliže v daném případě je rozhodný pro závěr ohledně toho, zda se žalobce dopustil správního deliktu, nápravový tlak, nikoliv celková hmotnost. K argumentaci žalobce, že v některých případech, kdy je zastaven za účelem kontroly přetížení je vycházeno z vážního lístku Lomu v Plešovicích, jestliže správní orgán nemá k dispozici kontrolní váhy soud uvádí, že v daném případě toto kontrolní vážení na váze, která byla kalibrována, provedeno bylo a proto správní orgán správně z těchto údajů uvedených v protokole č. 235/2012 o kontrolním vážení, kdy bylo zjištěno přetížení o 15,8 %, správně vycházel. Žalobce namítá, že protokol o kontrolním vážení vozidla a vážní lístek č. 235/2012 ze dne 22.11.2012 nesplňuje náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení, jestliže neobsahuje výrobce váhy a datum platnosti ověření vozidla. Soud přisvědčil žalobci, že v protokolu o nízkorychlostním kontrolním vážení je uveden pouze typ váhy a jeho výrobní číslo nikoliv výrobce váhy a datum platnosti ověření vozidla. Tento nedostatek ovšem nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, jestliže ve správním spise je založeno potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 23.2.2012 vydaného Českým metrologickým institutem v Brně, dle něhož má měřidlo požadované metrologické vlastnosti. Toto potvrzení o ověření stanoveného měřidla je součástí protokolu o nízkorychlostním kontrolním vážení vozidla. Výrobce vozidla je uveden rovněž v potvrzení o ověření stanoveného měřidla. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný správně odkázal na předmětný protokol a řádně zdůvodnil proč z tohoto protokolu bylo při rozhodování vycházeno a to zejména s odkazem na vyjádření TENZOVÁHY spol. s r.o., kdy bylo zejména odkázáno na kalibraci předmětných vah, neboť celková hmotnost vozidla zjištěná dle mostových vah není rozhodná. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť z něj lze shledat, že se správní orgán soustředil na všechny důkazní prostředky a vyhodnotil řádné důkazy, takže nelze mít pochybnost o vysloveném závěru. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmý nejen výrok, ale i důvody, pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné a jsou v něm uvedeny i důkazní prostředky, které byly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny a jaká těmto důkazním prostředkům byla přiznána důkazní síla. V napadeném rozhodnutí bylo i reagováno na námitky žalobce tak, že je lze přezkoumat. Zcela nedůvodná je výhrada žalobce, že mu byla uložena pokuta vyšší než v příkazu, proti kterému byl jím podán odpor. Žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby poté, co došlo na základě odporu ke zrušení příkazu, byla uložena pokuta vyšší než byla uvedena v příkazu. Pochybení správního orgánu v tomto směru soudem shledáno nebylo. Žalobce při jednání navrhl doplnit řízení kontrolním vážením a měřením vozidla, neboť váhy, kterými se měření provádělo byly nepochybně vadné, a proto došlo k vykázání takových rozdílů. Tento návrh žalobce byl zamítnut, neboť soud při rozhodování vychází ze skutkového stavu, který tu byl ke dni vydání rozhodnutí. Kontrolní vážení není ani možné, neboť v současné době není možné zajistit náklad vozidla, jaký byl v době kontrolního vážení. Jestliže na předmětném vozidle bylo provedeno kontrolní vážení na váze, která byla kalibrovaná je zcela nadbytečné doplnit kontrolní vážení, neboť soud dospěl k závěru, že vážení probíhalo správně na kalibrované váze, proto soud návrh na doplnění dokazování zamítl. Soud proto uzavřel, že námitky žalobce uvedené v žalobě nejsou důvodné, proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)