10 A 92/2022–31

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci navrhovatelky M. Ch. zastoupené JUDr. Ing. Soňou Sedláčkovou, advokátkou sídlem Čechova 21, Praha 7 – Bubeneč proti odpůrcům: Úřad městské části Praha 11 sídlem Ocelíkova 672/1 149 41 Praha 415 a 1. PhDr. J. J.

2. Ing. J. D.

3. Bc. M. V., DiS.

4. Ing. O. S.

5. Ing. O. P.

6. Ing. M. H.

7. Mgr. B. H.

8. T. B.

9. R. Š.

10. P. S.

11. Ing. P. Š.

12. Mgr. J. D.

13. N. S.

14. Ing. T. N.

15. PhDr. Š. Z.

16. Mgr. I. H.

17. Ing. A. K., Ph.D.

18. L. K.

19. A. Š.

20. Bc. L. V.

21. RNDr. Z. M., Ph.D.

22. Ing. J. Š.

23. M. F.

24. M. M.

25. J. S.

26. Mgr. J. L., M.A.

27. Ing. R. S.

28. Mgr. T. D.

29. J. D.

30. Mgr. Z. B.

31. J. K.

32. Ing. M. S.

33. Mgr. P. D.

34. MUDr. P. K.

35. O. N. o návrhu na neplatnost volby kandidátů zvolených ve volbách do Zastupitelstva Městské části Praha 11 konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět věci

1. Navrhovatelka prostřednictvím zástupkyně napadá postup některých okrskových volebních komisí při sčítání hlasů, porušování volebního řádu a volebního zákona. Domáhá se vyslovení neplatnosti hlasování, případně voleb do zastupitelstva Městské části Praha 11.

2. Své výtky vůči postupu jednotlivých okrskových komisí specifikovala následovně.

3. K okrskové volební komisi 11008 uvedla, že – k uzavření volebních výsledků došlo v této volební komisi již kolem 17. hodiny, což je dle jejího názoru o celých 7,5 hodin dříve a nejméně o 4 hodiny dříve, než počtem voličů v podobných volebních komisích, – počítání hlasů probíhalo u komisařů soukromě, nikoliv společně, bez kontroly – u této komise jako jediné mělo docházet k tomu, že jako neplatné hlasovací lístky byly klasifikovány původně vyplněné, ale následně s vytrženými kusy, lístky protržené, natržené, což podle navrhovatelky může naznačovat „znehodnocení jinak a dříve řádně vyplněných volebních lístků, nikoli ovšem rukou samotných voličů“ (cit. slova navrhovatelky)

4. K okrskové volební komisi 11011 s odkazem na předsedkyni volební komise L. D. uvedla, že – byly zaznamenány tlaky na předsedkyni o netransparentnost a nestandardnost sčítání volebních hlasů ze strany komisařů, např. „tlak zapisovatelky na předsedkyni komise, že půjdou odevzdat volební výsledky s paní vedle od stolu a nikoli s předsedkyní“ (cit. slova navrhovatelky). Navrhovatelka uvedla, že důrazným vedením předsedkyně bylo toto jednání eliminováno.

5. K okrskové volební komisi 11057 s odkazem na předsedkyni volební komise L. M. a komisařkou M. T. uvedla, že – komise byla složena ze 6 komisařů, hlasy počítali 4. 2 zbývající komisařky K. a Č. nebylo možno přičlenit do společného sčítání hlasů, permanentně vyrušovaly komisi. Komisařka K. vyrušovala, tlačila, aby sčítání neprobíhalo společně, aby probíhalo co nejrychleji. Komisařka Č. nominovaná za Hnutí pro Prahu 11 fotila sečtené hlasy, případně zanesené do počítače, vyplněné volební lístky, hromádky se seřazenými volebními lístky. Neustále jí chodily zprávy, podle navrhovatelky patrně s pokyny k dalšímu postupu. Tato komisařka při sčítání několikrát opustila volební místnost a vbíhala do ostatních místností 11058 a 11056 a 11060. Pokusila se v komisi 11056 ovlivnit komisaře při sčítání a aby jí pomohli odvolat předsedkyni její komise 11057. Byla vykázána. V komisi 11060 ukazovala na mobilu instrukce, jak mají komisaři hlasovat, procházela se ve volebních lístcích a „jinak rušila řád a pořádek volební komise“ (cit. slova navrhovatelky). I z této komise byla vykázána. Toto jednání bylo nahlášeno při předávání volebních výsledků, ovšem bez adekvátní reakce přebírající úřednice. Navrhovatelka má za to, že Hnutí pro Prahu 11, za níž byla do komise nominována komisařka Č., vytváří na úřadu atmosféru strachu. – Zbývající 4 členové komise 11057 se dle tvrzení navrhovatelky snažili provést sčítání co nejlépe.

6. K okrskové volební komisi 11056 s odkazem na předsedkyni volební komise E. B. uvedla, že – do této komise komisařka Č. z komise okrsku 11057 nejméně 2krát až 3krát při sčítání volebních hlasů vběhla a snažila se komisaře přimět o odvolání předsedkyně její volební komise 11057. Byla z volební místnosti vykázána.

7. K okrskové volební komisi 11058 s odkazem na místopředsedu volební komise V. D. uvedla, že – komise byla vyrušována vbíháním komisařky Č. z komise okrsku 11057, někteří komisaři s ní mluvili, snažila se je ovlivnit při sčítání hlasů, – komise se dopustila mnoha chyb oproti volebním pokynům, na což upozorňoval místopředseda V. D., nebyl však respektován, – počítání probíhalo na mobilech, nikoliv na papír a součty tak nemohly být ověřeny. Sčítání probíhalo ve dvojicích, pokud se tato dvojice shodla, považovala součet za správný. Při součtu podle navrhovatelky nebylo zabráněno tomu, aby komisaři nedostali instruktáž na mobil, k jakému součtu mají dojít, nahlášené součty pak nikdo nekontroloval, – předsedkyně a zapisovatelka si při předání volebních výsledků dne 24. 9. 2022 nechaly potvrdit 8 dokladů o předání volebních lístků, při 2. kole senátních voleb 1. 10. 2022 si komise nechala podepsat jen 2 tyto dokumenty, – volební pokyny i volební zákon nebyly v místnosti vyvěšeny, ale položeny na lavici.

8. K okrskové volební komisi 11060 s odkazem na člena volební komise Z. M. uvedla, že – komise byla vyrušována vbíháním komisařky Č. z komise okrsku 11057, která procházela volební lístky a hledala v ní konkrétní jména, ukazovala v mobilu instruktážní SMS, jak mají komisaři počítat volební hlasy. Předsedkyně komise komisařku Č. vykázala z místnosti pryč.

9. Navrhovatelka krom toho namítla jako podezřelé, že Hnutí PRAHA 11 SOBĚ, ač je na Praze 11 naprostým politickým nováčkem s faktickou absencí předvolební kampaně a dle navrhovatelky s naprostým nezájmem voličů, nestandardně často dosahovalo v různých volebních okrscích volebního výsledku 13% s odchylkou 2 desetiny procenta. Což se u žádné z politických stran a hnutí kandidujících na Praze 11 v komunálních volbách 2022 nestalo, v 62 volebních místnostech Prahy 11 byly odchylky někde až 20 %.

II. Vyjádření Úřadu Městské části Praha 11

10. Úřad Městské části Praha 11 ve vyjádření k návrhu soudu sdělil, že jako pověřený obecní úřad neobdržel žádné podněty či stížnosti na manipulaci s volebními lístky a výsledky a na porušovaní volebního řádu a zákona o obecních volbách.

11. K okrskové volební komisi 11008 uvedl, že zaměstnanci přebíracího místa Českého statistického úřadu dle protokolů o bezchybném převzetí výsledků převzali jako první výsledky volebního okrsku č. 11019, a to v čase 17:19:

23. Následně odevzdal výsledky volební okrsek č. 11022 (18:26:28), a až poté okrsek č. 11008 v čase 18:30:

29. Následovaly volební okrsky č. 11039 v čase 19:41:53 a č. 11021 v čase 20:22:

11. Poté již odevzdávalo výsledky větší množství volebních okrsků souběžně.

12. K okrskové volební komisi 11011 uvedl, že nebyly zaznamenány jakékoli informace či stížnosti týkající se činnosti této komise. Volební zákon v § 43 odst. 1 pak stanovuje, že zápis o průběhu a výsledku hlasování předává ČSU předseda komise nebo pověřený člen komise, tedy nikoliv výlučně předseda.

13. K okrskovým komisím č. 11056, 11057, 11058, 11060 společně uvedl, že všechny volební okrsky se nacházejí ve stejné budově. UMČ Praha 11 neobdržel žádné oficiální podněty či stížnosti na činnost uvedených okrskových volebních komisí. Paní A. Č. a paní M. K. byly členkami komise č. 11057. Paní A. Č. byla řádně delegována volební stranou Hnutí pro Prahu 11, paní M. K. byla řádně delegována volební stranou ANO 2011. K jednání A. Č., popsanému v návrhu, úřad sdělil, že pokud k němu mělo dojít, tak předsedové komisí postupovali správně, když tuto členku jiné komise vykázali a neumožnili jí přítomnost při sčítáni hlasů ve svých okrscích.

14. Úřad Městské části Praha 11 dále uvedl, že volební strana Robert Vašíček – MY CO TU ŽIJEME (zkrácený název), jejíž kandidátkou byla i navrhovatelka, delegovala svého člena do všech 62 volebních okrsků v rámci MČ Praha 11. Pro volby do ZMČ Praha 11, do Zastupitelstva HMP a do Senátu Parlamentu ČR, konané souběžně ve stejném termínu, delegovala své členy jak volební strana Robert Vašíček – MY CO TU ŽIJEME, tak i Česka strana národně sociální, jejímž kandidátem do Senátu Parlamentu ČR byl Bc. Robert Vašíček. Ve volebních okrscích 11008, 11011, 11057, 11058, 11060 byli delegováni a účastnili se členové za volební stranu Robert Vašíček – MY CO TU ŽIJEME. Ve volebních okrscích 11056 a 11057 byli delegováni a účastnili se členové za Českou stranu národně sociální, v komisi 11057 měli de facto 2 zástupce. Jedná o osoby, od nichž navrhovatelka čerpá informace.

III. Vyjádření kandidátů k návrhu

15. Městský soud s návrhem seznámil všechny zvolené kandidáty a stanovil jim přiměřenou lhůtu k případnému vyjádření k návrhu; to s ohledem na lhůtu 20 dní, kterou k věcnému projednání návrhu stanovuje § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

16. Ke dni tohoto rozhodnutí se žádný z kandidátů k návrhu nevyjádřil.

IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze

17. O návrhu soud rozhodoval na podkladě oficiálních výsledků voleb, zveřejněných 27. 9. 2022 Státní volební komisí (veřejně dostupných na www.volby.cz a ve Sbírce zákonů pod č. 280/2022 Sb.), a na podkladě zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve specifikovaných volebních okrscích, jež jsou coby součásti volební dokumentace obdobou správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (bod 35 nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 4241/18 z 23. 7. 2019). Soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť to § 90 odst. 3 s. ř. s. předpokládá a neboť nebylo třeba provádět dokazování.

18. Podle § 90 odst. 1 se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

19. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o obecních volbách“), podle jehož § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

20. Podle § 60 odst. 4 zákona o obecních volbách návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

21. Navrhovatelka podala svůj návrh dne 7. 10. 2022 v čase 15:58:46, návrh byl tedy podán v souladu s § 60 odst. 1 a § 67 odst. 3 zákona o obecních volbách.

22. Aktivní legitimace navrhovatelky podle § 60 odst. 1 zákona o obecních volbách není mezi stranami sporná. Navrhovatelka uvádí v návrhu svůj trvalý pobyt v obvodu městské části Praha 11, sama kandidovala jako kandidátka č. 2 za volební stranu „R.Vašíček – MY CO TU ŽIJEME“. Městský soud má proto za naplněnou podmínku zápisu navrhovatelky na seznam voličů dle § 28 odst. 1 zákona o obecních volbách a tudíž i podmínku aktivní legitimaci navrhovatelky k návrhu. Navrhovatel tak může napadat nejen nezákonnost, ke které došlo právě ve volebním okrsku, ve kterém volil, ale i ohledně celého volebního obvodu, v němž jsou voleny stejné osoby jako v navrhovatelově okrsku (citováno dle Aspi, In: Kühn, Z., Kocourek, T.: Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019., komentář k § 90 s. ř. s., bod 11).

23. Jak již bylo v úvodu shrnuto, navrhovatelka se domáhala toho, aby Městský soud v Praze prohlásil hlasování za neplatné a případně, aby volby prohlásil za neplatné a vyhlásil je znovu. Judikatura ve volebních věcech připouští za určitých podmínek propustnost mezi jednotlivými subtypy řízení ve volebním soudnictví a umožňuje, aby si soud sám v rámci jednoho a téhož řízení petit „překvalifikoval“, tj. např. aby právě soud vyslovil neplatnost volby kandidáta v situaci, kdy z obsahu návrhu bylo zřejmé, že nesouhlasí s chybným součtem hlasů, a v důsledku toho s vadným přidělením mandátu (odst. 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2016, čj. Ars 4/2015–45).

24. Městský soud v Praze shledal, že navrhovatelka svými námitkami proti postupu při sčítání hlasů (tj. po ukončení hlasování) obecně napadá dosažený volební výsledek. Nespecifikuje přitom, kterých kandidátů by se vady při sčítání měly týkat, ani že by místo některých kandidátů měli být zvoleni jiní kandidáti. Navrhovatelka v závěru sice napadá dosažený volební výsledek hnutí PRAHA 11 SOBĚ (jedná se o kandidáty č. 1–4), z formulace úvodu této části návrhu „také navrhovatelce přijde zarážející“ podle názoru městského soudu jednoznačně vyplývá, že nenapadá výlučně dosažený volební výsledek pouze tohoto hnutí, ale že navrhovatelka napadá tento výsledek taktéž vedle jiných obecně namítaných vad při sčítání. Současně podstata námitky vůči volebnímu výsledku hnutí PRAHA 11 SOBĚ spočívá opět v napadání součtu hlasovacích lístků.

25. Z obsahu návrhu tedy dle soudu jednoznačně vyplývá, že navrhovatelka namítá nezákonnosti ve volebním procesu až v jeho nejzazší fázi, tedy při počítání hlasů a vyhlašování výsledků hlasování. Pro napravení namítané nezákonnosti tak bude postačovat určení neplatnosti volby kandidátů a na ně případně navazující vyhlášení za zvoleného toho, kdo byl řádně zvolen (citováno dle Aspi, In: Kühn, Z., Kocourek, T.: Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019., komentář k § 90 s. ř. s., bod 6). Volební stížnost založená na tvrzení, které by v případě své pravdivosti vyžadovalo pouze zásah soudu spočívající v novém sečtení odevzdaných hlasů a (v souladu s odevzdanými hlasy) správném stanovení kandidátů, kteří získali na základě hlasů voličů mandát, je návrhem na neplatnost volby kandidáta, nikoliv návrhem na neplatnost voleb či neplatnost hlasování (blíže viz např. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50 A 22/2012–44, č. 2818/2013 Sb. NSS).

26. V souladu s § 90 odst. 2 s. ř. s. in fine jsou v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.

27. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v zákoně o obecních volbách (§ 12 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 1 písm. f) a § 47 zákona) Úřad městské části Praha 11, neboť se jedná o orgán oprávněný vyhlašovat konkrétní výsledek voleb a účastníky jsou taktéž všichni zvolení kandidáti. Těm, jak již bylo výše uvedeno, městský soud umožnil se k návrhu též vyjádřit. Tohoto práva nevyužil ke dni rozhodnutí žádný z nich.

28. Byť okruh účastníků řízení o neplatnost volby kandidáta soudní řád správní vymezuje taxativně, komentářová literatura vedle toho připouští v řízení i účastenství volební strany (citováno dle Aspi, In: Kühn, Z., Kocourek, T.: Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019., komentář k § 90 s. ř. s., bod 14). Navrhovatelka však brojí jen proti postupu některých okrskových komisí při sčítání hlasů, na jehož základě byly nakonec přiděleny mandáty konkrétním kandidátům tj. i těm, kteří reprezentují hnutí PRAHA 11 SOBĚ (kandidáti označení pod čísly 1–4). Městský soud shledal, že návrhem dotčené zájmy této volební strany mohou tedy v řízení hájit právě její zvolení kandidáti jakožto zákonem stanovení účastníci řízení, a proto s volební stranou hnutí PRAHA 11 SOBĚ jako s dalším účastníkem pro nadbytečnost nejednal.

29. Navrhovatelka netvrdí, že by namísto zvolených měli být zvolení jiní konkrétní kandidáti, napadá toliko postup při sčítání hlasovacích lístků. Městský soud tedy s jinými kandidáty jako s osobami zúčastněnými na řízení nejednal.

30. Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004–12, č. 354/2004 Sb. NSS) v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto: 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Obdobné zásady pak lze uplatnit i na případ tvrzené neplatnosti hlasování či voleb.

31. Při soudním přezkumu voleb je přitom důležitým východiskem presumpce správnosti zveřejněných volebních výsledků. Jak konstatoval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Soudní řízení ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 40 A 27/2018–810, dostupné na www.nssoud.cz). Zároveň uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006–1, že „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. [...] [F]unkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky“.

32. Městský soud krom již výše zmíněného východiska tzv. presumpce správnosti volebních výsledků poukazuje na funkci okrskových volebních komisí coby pořádkového a dozorového orgánu na průběh hlasování (§ 16 zákona o obecních volbách), na právo účasti osob delegovaných volebními stranami v těchto komisích a na slib složený všemi jejich členy, jenž dle § 17 odst. 4 zákona o obecních volbách zahrnuje závazek „na svou čest svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a při tom se řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky“.

33. Počet členů okrskové volební komise je pak dle velikosti volebního okrsku nejméně 6 resp. 4 /§ 15 odst. 1 písm. d) zákona o obecních volbách/ a k tomu podle § 17 odst. 2 cit. zákona každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí.

34. Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, čj. 44 A 105/2010 – 58 dílčí chyby při sčítání hlasů jistě nelze vyloučit, nicméně celý proces hlasování a sčítání hlasů je s ohledem na počet členů okrskové volební komise, jejichž úkolem je navzájem se kontrolovat, a na způsob jejich delegování, kdy každá z volebních stran má možnost delegovat svého zástupce, nastaven tak, aby nebezpečí pochybení bylo minimalizováno. Pokud je i přesto sčítání hlasů prováděno tak, že to zavdává důvod domnívat se, že není prováděno správně, má každý člen okrskové volební komise, který by měl pochybnosti o korektnosti sčítání, možnost vznést proti tomu výhrady např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu § 42 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. Tento krok by posléze mohl být základem pro prošetření postupu okrskové volební komise.

35. Činnosti okrskové volební komise se celkově účastní řada osob i různých politických uskupení, které se při sčítání navzájem mohou kontrolovat, mohou tak vyvažovat případné chyby a na případné chyby upozorňovat především v zápisu o výsledku hlasování. Zde městský soud poukazuje na to, že dle § 40 odst. 6 zákona o obecních volbách každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

36. V komisi 11008, 11011, 11057 11058 a 11060 šlo celkem o činnost 6 členů komise, v komisi 11056 šlo o 7 členů komise. Má–li být činnost těchto volební komisí při sčítání hlasů kvalifikovaně zpochybněna, je nezbytné, aby navrhovatelka předložila závažné indicie, které budou reálně nasvědčovat tomu, že vnitřní systém kontroly u komise selhal.

37. Vycházeje z těchto tezí, městský soud uvážil o návrhu následovně. K výsledkům voleb (sčítání hlasů) ve volebních okrscích 11008, 11057, 11058 38. Soud v první řadě posoudil, zda navrhovatelka předložila dostatečné silné a relevantní důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly významné pochybnosti o správnosti volebního výsledku v těchto komisích.

39. Navrhovatelka namítla neúměrně brzké ukončení sčítání v komisi 11008. Městský soud uvádí, že zákon o obecních volbách nestanovuje, s jakým časovým odstupem má být sčítání ukončeno. Ze zápisu o průběhu výsledku hlasování ve volebním okrsku ze dne 24. 9. 2022 vyplývá, že hlasování bylo toho dne ukončeno v 14:00, zápis byl vyhotoven v 18:05, počet členů komise byl 6, volební účast činila 332 voličů, počet platných hlasů byl 10174. Ke srovnání se zápisem z této komise pak stojí zápis rovněž napadané komise 11011 (ovšem vůči její rychlosti při sčítání navrhovatelka nic nenamítala), který byl při větší volební účasti a v početně stejném složení komise (6 členů, 387 voličů a 12.629 platných hlasů) vyhotoven v 17:32, tedy ještě o půl hodiny dříve, než zápis z namítané komise 11008. Pokud tedy komise v okrsku 11008 byla schopna sečíst hlasy přibližně v rozpětí 3 – 4 hodin po ukončení hlasování, jedná se o reálně dosažitelný výsledek a samo o sobě to ještě neznamená, že by hlasování bylo manipulativní, zkreslené či tendenční.

40. Navrhovatelka dále tvrdila, že v komisi 11008 mělo docházet k možnému vyřazování hlasovacích lístků jako neplatných, které jako neplatné být posouzeny neměly (neboť dle navrhovatelky mělo dojít jen k „vytržení, protržení či natržení“ hlasovacích lístků – a contrario srov. podmínky neplatnosti hlasovacího lístku dle § 41 odst. 4 zákona o obecních volbách). Z jejího tvrzení však nevyplývají bližší detaily napadeného jednání. Navrhovatelka neuvádí žádné konkrétní poznatky, z nichž by bylo možno usoudit na to, že se tak skutečně stalo. Není zřejmé ani odhadem, kolik takových lístků mělo být zneplatněno, zda takto komise měla zneplatnit hlasovací lístky, kde by bylo preferováno jen nějaké konkrétní politické uskupení nebo kandidáti, aby tak byl např. znevýhodněn jejich volební výsledek, kteří členové komise tak činili atp. Celkově tak nelze odvodit míru ovlivnění výsledků hlasování tímto tvrzeným postupem.

41. Městský soud poukazuje na to, že tvrzení o vadách při sčítání v této volební komisi navrhovatelka neopírá ani o žádný zdroj, na rozdíl od jiných okrsků. Soud připomíná, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na vyšetřovací zásadě, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. 15 A 72/2011; ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 40 A 21/2014, nebo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz). K tomuto tvrzení navrhovatelka podle názoru soudu žádný konkrétní důkaz nenavrhla. Městský soud podotýká, že ani zápis poté neobsahuje jakoukoliv sebemenší připomínku, protest či námitku, který by měl nasvědčovat, že k takovému jednání při sčítání hlasovacích lístků skutečně dojít. Městský soud má za to, že toto jednání u okrskové komise 11008 nebylo věrohodně prokázáno, natož aby o něm mohlo být ještě i uvažováno jako o závažné indicii, která by mohla poukazovat na hrubé ovlivnění výsledků volby kandidátů (srov. § 60 odst. 7 zákona o obecních volbách).

42. Navrhovatelka rovněž tvrdila, že v komisi 11008 sčítání probíhalo u jednotlivých členů soukromě, bez možnosti ověření. U sčítání v komisi okrsku 11057 navrhovatelka uvedla, že 4 členky sčítaly hlasy, 1 členka (K.) neustále rušila jiné členy komise, 1 členka (Č.) průběžně komunikovala výsledky sčítání a opouštěla volební místnost a že Úřad městské části Prahy 11 následně nezjednal nápravu. K průběhu sčítání hlasů v komisi okrsku 11058 navrhovatelka namítla, že místopředseda komise V. D. nesouhlasil s postupem při sčítání hlasů, ostatní členové komise jej ze sčítání vydělili, sčítali na mobilech a součty ověřovali tak, zda byla dosažena shoda u dvou z nich. Předsedkyně komise nezasáhla. Volební komise byla vyrušována vbíháním komisařky Č. do volební místnosti, která se snažila ovlivnit komisaře při sčítání. Rovněž zde navrhovatelka namítla, že součty nebyly ověřeny.

43. Podle § 40 odst. 4 zákona o obecních volbách po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Podle § 40 odst. 6 zákona o obecních volbách každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

44. V komisi 11008 se dle tvrzení navrhovatelky účastnili sčítání všichni členové senátu, byť jednotlivě, v komisi 11057 dle tvrzení navrhovatelky počítali hlasy 4 členové z 6, čili 2/3 členů – zde sama navrhovatelka uvedla, že tyto členky vykonávaly svou funkci řádně a netvrdí, jak rušivé chování 2 zbývajících členek reálně ovlivnilo sčítání hlasů. V komisi 11058 dle tvrzení navrhovatelky počítali hlasy členové ve dvojicích, v nichž si členové sčítání ověřili. Navrhovatelka nespecifikovala, krom toho, že do volební místnosti vbíhala komisařka Č., jakým způsobem reálně ovlivnila komisaře okrsku 11058 při sčítání hlasů. Taktéž tvrzení o tom, že by komisaři mohli obdržet prostřednictvím mobilů instrukce, jak sčítat hlasy, rovněž zůstala jen v hypotetické rovině.

45. K uvedeným veskrze obecným a nekonkrétním námitkám městský soud uvádí, že žádný zápis o průběhu a výsledku hlasování v jednotlivých okrscích 11008, 11011, 11056, 11057, 11058, 11060 neobsahuje byť jednu jedinou výhradu jakéhokoli člena volební komise k průběhu sčítání hlasů; správnost volebních výsledků se přitom presumuje, jak bylo uvedeno výše. Ze zápisů vyplývá, že na výsledku sčítání panovala ve všech komisích naprostá shoda, že nikdo nenamítal, že by komise součty věrohodně neověřila. Z ničeho tak nevyplývá, že by výsledný výsledek neodpovídal tomu, jak komise spočítala hlasování. Soud zároveň považuje za velmi nepravděpodobné, že by skutečně žádný z členů okrskové komise (o počtech 7 a maximálně 8 členů, tj. včetně zapisovatele) nevznesl žádnou výhradu proti průběhu sčítání hlasů, pokud by došlo natolik k závažnému jednání jako ke znehodnocování hlasovacích lístků či např. k podezření z manipulativního sčítání hlasů. Věrohodnost tvrzení navrhovatelky snižuje i to, že u 5 z 6 namítaných komisí navrhovatelka uvádí zdroje svých informací a tito členové žádný protest neuplatnili (městský soud z volební dokumentace – ze zápisů o výsledku hlasování z jednotlivých komisí ověřil, že šlo skutečně o členy komisí).

46. Ke sčítání hlasů v komisi okrsku 11058 navrhovatelka, kromě již uvedeného, již jen neurčitě namítla, že se volební komise dopustila mnoha chyb vzdálených od volebních pokynů, aniž by tato pochybení dále specifikovala a uvedla, jaké měly mít vliv na výsledky sčítání hlasů. Také uvedla, že jak volební zákon, tak volební pokyny byly položeny „na lavici k dispozici a nebyly vyvěšeny“. Ani zde nespecifikovala, jaký to mělo mít dle jejího názoru vliv na výsledky sčítání hlasů. Pro městský soud je podstatné, že tyto dokumenty byly pro voliče ve volební místnosti přístupné.

47. Rovněž navrhovatelka uvedla, že v komisi okrsku 11058 předsedkyně a zapisovatelka nechaly před odevzdáním volebních výsledků vystavit 8 dokladů o předání, nikoliv jen dva, což je podle navrhovatelky obvyklé např. ve srovnání s 2. kolem senátních voleb konanými 1. 10. 2022. Vystavení 8 potvrzení o předání volební dokumentace, kdy dle zápisu v komisi bylo 6 členů, 1 zapisovatelka, není podle městského soudu neobvyklý požadavek. V každém případě ani zde navrhovatelka nespecifikovala, jaký to mělo mít dle jejího názoru vliv na výsledky sčítání hlasů. Ani tato tvrzení tak nepředstavují dostatečně konkrétní a závažnou indicii, která by mohla vést k přepočítání hlasů resp. až k neplatnosti volby kandidátů. K výsledkům voleb (sčítání hlasů) ve volebních okrscích 11011, 11056, 11060 48. Navrhovatelka u těchto okrsků tvrdí, že komise byly vystaveny vyrušováním komisařky okrsku 11057 Č. či pokusům o nestandardní postup při sčítání. Navrhovatelka ve všech případech současně tvrdí, že tato narušující jednání byly eliminovány předsedkyní komise (11011, 11060) či komisí (11056). Je tedy zjevné a navrhovatelka to ani netvrdí, že by došlo k ovlivnění komise při sčítání hlasů těmito tvrzenými „vnějšími jednáními“.

49. Městskému soudu poté nezbývá, než konstatovat, že podle § 40 odst. 1 zákona o obecních volbách mají právo být v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 9 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obce, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu, členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Pokud tedy byly z těchto místností vykázány jiné než tyto zákonem vyjmenované osoby (tj. např. i členové jiných okrskových volebních komisí), postupovaly okrskové komise zcela v souladu s citovaným ustanovením. Ani v těchto případech navrhovatelka tedy netvrdí dostatečně konkrétní a závažnou indicii, která by mohla vést až k neplatnosti volby kandidátů. K volebním výsledkům (sčítání hlasů) pro hnutí PRAHA 11 SOBĚ 50. Městský soud z portálu www.volby.cz ověřil, že ve volebním obvodu Praha 11 působilo 62 okrskových volebních komisí. U 25 okrsků toto hnutí dosáhlo volební výsledek menší než 10 %, v rozmezí nad 10 % – 12 % získalo hnutí v 18 okrscích, v rozmezí nad 12 % – 13 % získalo hnutí v 6 okrscích, v rozmezí nad 13 – 14 % získalo hnutí v 9 okrscích, v rozmezí nad 14 % získalo hnutí v 4 okrscích, z toho ve dvou nad 20 % (11028, 11029). Celkem získalo hnutí poměr 10,78 % hlasů.

51. Z uvedeného vyplývá, že hnutí v nadpoloviční většině (69 % okrsků) získalo výrazně nižší počet než tvrzených 13 %, vyšší počet získalo v 13 okrscích, ve dvou okrscích dokonce nad 20 %. V rámci navrhovatelkou napadaných okrsků získalo hnutí 13,58 % (11008), 5,48 % (11011), 10,93 % (11056), 11,86 % (11057), 11,87 % (11058), 5,04 % (11060).

52. Mezi výsledky dosaženými v jednotlivých okrscích tak panuje značný rozptyl. Nelze se tedy ztotožnit s navrhovatelkou, že by ve volebních výsledcích hnutí napříč všemi okrsky panovala natolik pevná jednota, aby to zavdávalo vážnou pochybnost a indicii, která by mohla vést až přepočítání hlasů resp. k neplatnosti volby kandidátů.

V. Závěr a náklady řízení

53. Soud nepřepočítal dosažené volební výsledky v napadených okrskových komisích, neboť v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta podle § 90 odst. 1 s. ř. s. tuto povinnost bez dalšího nemá. Účelnost a případně nezbytnost takovéhoto postupu může být dána teprve v případě, že ten, kdo v řízení namítá, že došlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledek voleb nebo volby kandidáta (§ 60 odst. 3 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), prostřednictvím svých tvrzení či důkazních návrhů relevantním způsobem zpochybní správnost závěrů jednotlivých volebních komisí, jímž by jinak svědčila presumpce správnosti (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II.ÚS 4169/18, dostupný na http://nalus.usoud.cz/).

54. I když návrh obsahuje obecná tvrzení vyžadovaná pro soudní podání (srov. § 37 odst. 3 s. ř. s.), a tedy je projednatelný, navrhovatelka svými tvrzeními kvalifikovaně nezpochybnila volební výsledky v jednotlivých okrscích. Tvrzení navrhovatelky o vadách při sčítání hlasů ve vyjmenovaných komisích, jak byla rekapitulovány a vypořádány výše, pak nepředstavují relevantní indicie o možném hrubém ovlivnění volebního výsledku v celém volebním obvodu Městské části Praha 11 (srov. odst. 17 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2013, č. j. Vol 120/2013 – 42).

55. Městský soud v Praze z uvedených důvodů návrh zamítl.

56. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Předmět věci II. Vyjádření Úřadu Městské části Praha 11 III. Vyjádření kandidátů k návrhu IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze V. Závěr a náklady řízení