10 Ad 18/2022–41

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: J. N. bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., MBA sídlem Žitná 1575/49, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 25 srpna 2022, č. j. MV–66067–11/SO–2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí.

1. Žalobce se domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech služebního poměru č. j. OSZ–159177/D–Že–2022 ze dne 24. února 2022 (dále jako „Rozhodnutí I. stupně“), kterým byl Žalobci přiznán výsluhový příspěvek ve výši 22.442, – Kč měsíčně, od 1. února 2022.

2. Z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že žalobce byl 31.1.2022 propuštěn ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. m) zákona 180 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon“), na základě žádosti mu byl přiznán výsluhový příspěvek ve výši 22. 442,– Kč. Měsíčně ode dne 1.2.2022. Při stanovení výše vycházelo Rozhodnutí I. stupně z z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za poslední kalendářní rok. V odvolání žalobce (21.3.2022) namítal nesprávný výpočet hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu absence započtení doby výkonu pracovní pohotovosti do doby výkonu služby a s tím spojeným neproplacením těchto odsloužených hodin, jelikož prvostupňový správní orgán neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí, postoupil odvolání žalovanému. Ten vzhledem k tomu, že není příslušný k rozhodnutí o doplacení služebního příjmu, řízení přerušil z důvodu existence předběžné otázky, kterou byl příslušný k řešení služební funkcionář usnesení ze dne 24.5.2022 řízení přerušil, a to doby vyřízení podnětu k doplacení služebního příjmu příslušným služebním funkcionářem, neboť případné doplacení služebního příjmu za roky 2019–2021 by mělo vliv na výši výsluhového příspěvku. Služební funkcionář vyrozuměním náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, pro vnější službu, č. j. KRPA–175813–3/ČJ–20220000OP ze dne 27. července 2022 (dále jako „Vyrozumění“), žalovanému poskytlo informaci, že nebyly shledány důvody k zahájení řízení ve věcech doplacení služebního příjmu. Dále se žalovaný zabýval odůvodněním výpočtu výsluhového příspěvku.

3. Jádrem sporu je tak otázka, zda měl se měl žalovaný ode dne sdělení o pokračování řízení do vydání Rozhodnutí – přesvědčit, zda Žalobce sám nepodal podnět na zahájení Řízení, a není tak jedním z řady dalších účastníků řízení o doplacení služebního příjmu. Za okolností, kdy Žalovaný věděl o nutnosti přerušení odvolacích řízení proti Rozhodnutím o výsluze, měl na základě vlastního úsudku namísto vydání Rozhodnutí, vedené řízení znovu přerušit. II. Průběh soudního řízení.

4. Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný rovněž rozhodl o odvolání navzdory doposud nerozhodnutému probíhajícímu řízení o doplacení služebního příjmu, které je vedeno pod sp. zn. KRPA–208562/ČJ–20220000ZU u Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jako „Řízení o doplacení služebního příjmu“), které přímo souviselo s předmětem řízení u Služebního orgánu i u Žalovaného.

5. Žalovaný tak nezhojil vady řízení před Služebním orgánem, když Služební orgán postupoval v rozporu se zákonem, a to v rozporu s ust. § 180 zákona a v rozporu s ust. § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „s.ř.“). Žalobce má za to, že právě rozhodnutí v Řízení o doplacení služebního příjmu je klíčové pro otázku výpočtu výše odchodného, ale i dále pro výpočet výsluhových náležitostí. V případě, že Služební orgán dojde k závěru, že služební příjem nebyl určen správně, tak bude nezbytné přehodnotit všechna další rozhodnutí na výši služebního příjmu navázaná.

6. V řízení vedeném u ministerstva vnitra pod sp. zn. MV–102110–5/SO–2022 ve skutkově a věcně shodné věci Žalobce (řízení o odvolání proti rozhodnutí o výši výsluhového příspěvku) bylo řízení o odvolání přerušeno do doby rozhodnutí o žádosti o doplacení služebního příjmu.

7. Žalobce podotýká, že služební orgán byl prokazatelně upozorněn na nezákonnost nařizovaných služebních pohotovostí ve vztahu k jinému příslušníku nejpozději dne 10. ledna 20226 prostřednictvím právního zástupce, JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA, který zaslal žádost vedenou Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy pod č.j. KRPA–15122–2/ČJ–2022–0000ZU. Na tuto žádost však služební orgán reagoval sdělením ze dne 25. ledna 2022 pouze tak, že bylo zcela popřeno základní právo příslušníka uvedené v ust. § 436 a 441 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, které je projevem smluvní volnosti a právem osob vstupovat do právních vztahů a svým jednáním uskutečňovat právní úkony pomocí zvoleného zástupce. Oba dokumenty přiložil žalobce k žalobě.

8. Dále žalobce namítá, že služební orgán vydal Rozhodnutí, aniž by se dostatečně vypořádal s argumentací Žalobce, jež byla obsažena v Odvolání. A co více, vydal své Rozhodnutí, aniž by se jakkoliv vypořádal, či přihlédl k řešení předběžné otázky, se kterou je nutno se vypořádat před samotným vydáním rozhodnutí a jež spočívá v problematice doplacení služebního příjmu a je předmětem probíhajícího Řízení o doplacení služebního příjmu. Žalobce má za to, že právě rozhodnutí v Řízení o doplacení služebního příjmu bude klíčové pro otázku výpočtu výše odchodného, ale i dále pro výpočet výsluhových náležitostí. V případě, že Služební orgán dojde k závěru, že služební příjem nebyl určen správně, tak bude nezbytné přehodnotit všechna další rozhodnutí na výši služebního příjmu navázaná. Rozhodnutí bylo rovněž vydáno v přímém rozporu se zásadou procesní ekonomie, kdy je jednoznačně efektivnější postup, který zvolilo Ministerstvo vnitra. Zásadou procesní ekonomie je vyjádřena úspornost a efektivita nikoliv jen vůči účastníku řízení, který bude muset případně iniciovat přezkum, nebo obnovu řízení, ale i vůči samotné státní správě, která bude muset činit další právní kroky a úkony v této věci.

9. V neposlední řadě má Žalobce za to, že nedostatečné vypořádání se s předběžnou otázkou, resp. absolutní absence odůvodnění v této věci činí Rozhodnutí a postup Žalovaného nepřezkoumatelným.

10. Žalovaný ve vyjádření z 28.11.2022 k žalobě uvádí, že Žalovaný nikterak nepochybil, když Usnesením č. j. MV–66067–5/SO–2022 ze dne 24. května 2022 v souladu s ust. § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „SŘ“), řízení o odvolání proti Rozhodnutí I. stupně přerušil, a to do doby vyřízení podnětu k doplacení služebního příjmu služebním funkcionářem, jež by mělo přímý vliv na výši výsluhového příspěvku Žalobce.

11. Žalovaný následně vycházel z vyrozumění náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, pro vnější službu, č. j. KRPA–175813–3/ČJ–2022–0000OP ze dne 27. července 2022 (dále jako „Vyrozumění“), ve kterém bylo stanoveno, že nebyly shledány důvody k zahájení řízení ve věcech služebního poměru o doplacení služebního příjmu.

12. A proto následně vyrozuměl Žalovaný Žalobce prostřednictvím vyrozumění č. j. MV–66067–9/SO–2022 ze dne 28. července 2022 o pokračování v řízení s možností seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Na základě tohoto stavu poté vydal Žalovaný dne 25. srpna 2022 své Rozhodnutí.

13. V replice žalobce uvádí, že souhlasí s tím, že žalovaný zachoval správný procesní postup, když v souladu s ust. § 180 odst. 5 Zákona určil, že vydání rozhodnutí o podaném odvolání závisí na řešení otázky, která nebyla pravomocně vyřešena. Služební funkcionář v takovém případě pak smí sám podat podnět k zahájení řízení o dané otázce, případně si smí učinit sám vlastní úsudek. Probíhá–li však o předběžné otázce řízení před příslušným orgánem, pak je služební funkcionář povinen vyčkat výsledku takového řízení.

14. Z Vyjádření přímo vyplývá, že Žalovaný přistoupil k podání podnětu na zahájení řízení o dané otázce, které učinil dne 25. května 2022 (dále jako „Podnět“). Na takto podaný Podnět následně o celkovou dobu dvou měsíců později reagoval náměstek ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy pro vnější službu svým vyrozuměním, že neshledal důvody k zahájení řízení ve věcech služebního poměru o doplacení příjmu. Žalovaný pak bez jakéhokoliv dalšího přistoupil k postupu, kdy neprodleně poté rozhodl o pokračování v řízení od odvolání a následně, o měsíc později, vydal své Rozhodnutí.

15. Žalobce uznává správnost postupu Žalovaného toliko do provedení úkonu podání Podnětu k zahájení řízení o předběžné otázce. Následný postup však s ohledem na níže uvedené nelze brát jakožto v souladu se zákonem. Žalobce upozornil na vývoj událostí týkajících se předběžné otázky jako takové, tj. záležitosti týkající se požadovaného doplacení služebního příjmu za dobu služby. A to nejen pouze ve vztahu k Žalobci samotnému, ale dále ve vztahu k řadě dalších příslušníků, kteří se nachází v obdobném postavení jako Žalobce. Jako zásadní je třeba zmínit, že Podnět nebyl jediným úkonem k zahájení řízení o doplacení služebního příjmu, nýbrž sám Žalobce podal dne 22. června 2022 žádost o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby (dále jako „Žádost“). Věcné jádro Žádosti se přitom prolíná jak s odůvodněním odvolání Žalobce, tak i s podaným Podnětem. Žalobce svou Žádost adresoval Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy. A již dne 11. července 2022 náměstek ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, pro vnější službu (dále jako „Služební funkcionář“) v reakci na podanou Žádost, zahájil řízení ve věcech služebního poměru – na základě sdělení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru č. j. KRPA–208562–2/ČJ–2022–0000ZU (dále jako „Řízení“), které je i ke dni podání repliky nadále vedeno a o Žádosti tak nebylo k tomuto datu pravomocně rozhodnuto.

16. Žalobce nerozumí postupu dvojkolejného rozhodování Služebního funkcionáře, který dne 12. července 2022 zahájil Řízení. A vzápětí (27. července 2022) na podaný Podnět vydal zcela protichůdné Vyrozumění, aniž by odkázal Žalovaného na zahájené Řízení.

17. Při soudním jednání 13. 6.2024 právní zástupkyně žalobce se v věci vyjádřila shodně jako v žalobě a replice, zdůraznila, že služebnímu funkcionáři byla podána dne 22. června 2022 žádost o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby, a uvedenou skutečnost měl služební funkcionář sdělit žalovanému. K dotazu předsedkyně senátu, byla–li skutečnost, že služebnímu funkcionáři podána žádost ze dne 22.6.2022 o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby, sdělena žalovaného, odpověděla právní zástupkyně záporně.

18. Soud provedl při jednání k návrhu žalobce tyto důkazy: 1) Žádost ze dne 10. ledna 20226 zaslanou prostřednictvím právního zástupce, JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA, a vedenou Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy pod č.j. KRPA–15122–2/ČJ–2022–0000ZU. 2) reakce Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy pod č.j. KRPA–15122–2/ČJ–2022–0000ZU na tuto žádost – sdělení ze dne 25. ledna 2022, adresované JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA. Ostatní písemnosti potřebné pro rozhodnutí, včetně řady dalších písemností přiložených k žalobě, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008–117 z 29. 1. 2009). Provedení žádných dalších důkazů právní zástupkyně žalobce nepožadovala. III. Posouzení věci soudem. III.

1. Podmínky soudního řízení.

19. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Následně soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, jimiž je vázán [(§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i z pohledu vad, k nimž by byl povinen přihlížet z úřední povinnosti; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. III.

2. Povinnost přerušit řízení.

20. Ze správního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 24.5.2022 ministr vnitra přerušil řízení „do doby vyřízení podnětu k doplacení služebního příjmu příslušným služebním funkcionářem, neboť odvolání účastníka řízení se předává jako podnět k doplacení služebního příjmu řediteli Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy“. Důvody postupu ministr vysvětlil v odůvodnění tak, že v odvolání žalobce namítal nesprávnou výši hrubého příjmu za rok 2021 rozhodného pro výši přiznaného výsluhového příspěvku, způsobený nezapočtením doby výkonu pracovní pohotovosti do doby výkonu služby a s tím spojeného neproplacení těchto odsloužených hodin. Ve svém stanovisku ze dne 30.3.2022 s postoupením odvolání ředitel OSZ poukázal na znění § 123 zákona o služebním poměru, podle kterého se odměna za služební pohotovost do průměrného měsíčního služebního příjmu nezahrnuje, neboť se dle § 166 a 113 zákona o služebním poměru nejedná o služební příjem a žalobce se měl s tímto požadavkem obrátit na Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, kde naposledy vykonával službu. Ministr zohlednil žalobcův odkaz na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C–580/19 ze dne 9.3.2021, o možném započtení odměn za pohotovost do průměrného služebního příjmu, a na základě skutečnosti, že případné doplacení služebního příjmu žalobce za roky 2019–2021 by mohlo mít vliv na výši výsluhového příspěvku, dle § 57 odst. 1 písm. a) s.ř., podal podnět ke Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy a současně dle § 64 odst. 1 písm. c) bod 1 s.ř. přerušil řízení do vyřízení tohoto podnětu. Dne 25.5.2022 podnět i s odvoláním postoupil Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy.

21. Vyrozuměním ze dne 27.7. 2022, pod čj. KRPA–175813–3/ČJ–20220000OP, (dále jen „Vyrozumění“) Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy žalovanému k podanému podnětu sdělilo, že Rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 4.7.20222 čj. PPR–27624–4/Č–2022–990131 bylo „odvolání zamítnuto vzhledem k tomu, že odměna za služební pohotovost není dle § 113 zákona složkou služebního příjmu a nezapočítává se proto do měsíčního služebního příjmu pro účely výše výsluhových nároků. S ohledem na výše uvedené, je tedy zřejmé, že k požadovanému doplacení služebního příjmu, které by ovlivnilo výši měsíčního služebního příjmu, a tudíž i stanovení výše odchodného nedojde. Nedoplacením služebního příjmu, jak požaduje účastník řízení, nemůže dojít ani k navýšení výše výsluhového příspěvku, neboť stanovení výše výsluhových nároků, tedy odchodného i výše výsluhového příspěvku, se v souladu s § 166 odst. 1 zákona řídí stejným základem jímž je měsíční služební příjem.“ 22. Následně žalovaný vyrozuměl žalobce prostřednictvím výzvy č. j. MV–66067–9/SO–2022 ze dne 28. července 2022 o pokračování v řízení a vyzval jej k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Přílohou výzvy k seznámení se s podklady bylo i Vyrozumění služebního funkcionáře ze dne 27.7.2022, čj. KRPA–175813–3/ČJ–20220000OP. Žalobce na Vyrozumění a na výzvu k seznámení se s podklady řízení nereagoval. Na základě tohoto stavu poté vydal žalovaný dne 25. srpna 2022 své Rozhodnutí.

23. Soud žalobní námitky posoudil následovně:

24. Stěžejní žalobní námitkou žalobce je tvrzení, že žalovaný pokračoval v řízení „bez jakéhokoliv dalšího“ poté, co náměstek ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy pro vnější službu svým vyrozuměním žalovanému sdělil, že neshledal důvody k zahájení řízení ve věcech služebního poměru o doplacení příjmu. Žalobce v replice uvedl, že žalovaného „upozornil na vývoj událostí týkajících se předběžné otázky jako takové, tj. záležitosti týkající se požadovaného doplacení služebního příjmu za dobu služby. A to nejen pouze ve vztahu k žalobci samotnému, ale dále ve vztahu k řadě dalších příslušníků, kteří se nachází v obdobném postavení jako Žalobce. Jako zásadní je třeba zmínit, že Podnět nebyl jediným úkonem k zahájení řízení o doplacení služebního příjmu, nýbrž sám Žalobce podal dne 22. června 2022 žádost o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby“.

25. Žalobce uznává správnost postupu žalovaného toliko do provedení úkonu podání podnětu k zahájení řízení o předběžné otázce. Žalobce nečiní sporným, že žalovaný nemohl o započtení odměn za pohotovost do průměrného služebního příjmu, rozhodovat, a že k tomu byl příslušný služební funkcionář, a že správně jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí postoupil služebnímu funkcionáři jako podnět a přerušil do vyřešení podnětu své řízení, neboť v replice žalobce uvedl, že souhlasí s tím, že žalovaný zachoval správný procesní postup, když v souladu s ust. § 180 odst. 5 Zákona určil, že vydání rozhodnutí o podaném odvolání závisí na řešení otázky, která nebyla pravomocně vyřešena. Služební funkcionář v takovém případě pak smí sám podat podnět k zahájení řízení o dané otázce, případně si smí učinit sám vlastní úsudek. Probíhá–li však o předběžné otázce řízení před příslušným orgánem, pak je služební funkcionář povinen vyčkat výsledku takového řízení.

26. Jak ale vyplynulo ze sdělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy ze dne 27.7. 2022, pod čj. KRPA–175813–3/ČJ–20220000OP zaslaného žalovanému k podnětu, Rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 4.7.20222 čj. PPR–27624–4/Č–2022–990131 bylo odvolání žalobce ve věci odchodného zamítnuto s odůvodněním, že jelikož odměna za služební pohotovost není dle § 113 zákona složkou služebního příjmu a nezapočítává se proto do měsíčního služebního příjmu pro účely výše výsluhových nároků, je tedy zřejmé, že k požadovanému doplacení služebního příjmu, které by ovlivnilo výši měsíčního služebního příjmu, a tudíž i stanovení výše odchodného nedojde a nemůže dojít ani k navýšení výsluhového příspěvku.

27. Ze správního spisu nevyplývá, že by žalobce po přerušení řízení žalovanému sdělil, že podal dne 22. června 2022 žádost o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby, a že dne 11. července bylo o této žádosti služebním funkcionářem zahájeno řízení a proto má žalovaný vyčkat výsledku tohoto řízení. Naopak po výzvě k vyjádření se k podkladům řízení jejichž součástí bylo i sdělení služebního funkcionáře ze dne 27.7.2022 o vyřízení podnětu podaného žalovaným, žalobce nereagoval.

28. Soud provedl žalobcem navržené důkazy: Žádost ze dne 10. ledna 2022 zaslanou prostřednictvím právního zástupce, JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA, a vedenou Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy pod č.j. KRPA–15122–2/ČJ–2022–0000ZU a reakce Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy na tuto žádost – sdělení ze dne 25. ledna 2022, ale ani tyto nedokládají, že by žalovaný byl zpraven o řízení, které by mělo vliv na rozhodování žalovaného v této věci, neboť žádost ze dne 10.1.2022 byla zaslaná služebnímu funkcionáři nikoliv žalovanému a zjevně se netýkala žalobce podle začerněného jména na dokumentu. V reakci na žádost služební funkcionář nadto sdělil, že došlo zřejmě k omylu v osobě, za kterou byla žádost podána.

29. Námitku nezákonnosti postupu žalovaného soud neshledal důvodnou, neboť bylo na žalobci, aby hájil svá práva. Žalovaný postupoval v intencích sdělení služebního funkcionáře a správně vyzval žalobce před vydáním rozhodnutí k seznámení se s podklady. V této fázi řízení žalobce mohl a měl žalovanému sdělit skutečnost (kterou sdělil soudu po podání žaloby až v replice), že podal žádost o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby a že ve věci této žádosti bylo služebním funkcionářem dne 11.7.2022 zahájeno řízení, které mohlo mít vliv na rozhodování žalovaného o rozkladu. Ze správního spisu vyplývá, že nic takového ovšem, žalobce žalovanému nesdělil, což potvrdila i právní zástupkyně žalobce, když výslovně u jednání potvrdila, že žalobce o podané žádosti ze dne 22. 6. 2022 žalovaného nezpravil. Proto žalovaný postupoval správně, když na základě sdělení služebního funkcionáře, že neshledal důvody k zahájení řízení ve věci doplacení služebního příjmu z důvodu neproplacených přesčasů, následně rozhodl.

30. Pokud žalobce namítá určité pochybení služebního funkcionáře, který dne 11. 7. 2022 zahájil Řízení a dne 27. 7. 2022 na podaný podnět vydal zcela protichůdné Vyrozumění, soud si ze správního spisu ověřil, že žalovaný o tomto postupu nevěděl, za to o něm věděl žalobce, ale žalovanému jej nesdělil, takže teď se nemůže úspěšně domáhat u soudu nápravy své nedostatečné procesní aktivity.

31. Námitky směřující k nesprávnému výpočtu hrubého služebního příjmu, který byl podkladem pro vydání Rozhodnutí I. stupně, byl příslušný řešit služební funkcionář, proto z jeho sdělení žalovaný v souladu se zákonem vycházel. Jelikož tedy žalovaný o otázce doplacení služebního příjmu nebyl oprávněn rozhodovat, tím byl pouze služební funkcionář, proto ani nebyl povinen námitky směřující v odvolání k stanovení výše služebního příjmu vypořádat. Jeho rozhodnutí je dostatečně odůvodněné, neboť dostatečně vypořádal otázky, o kterých byl pouze příslušný rozhodovat a tím je výpočet výše výsluhového příspěvku. IV. Závěr a náklady řízení.

32. Soud shledal, že se žalovaný nepochybil, pokud pokračoval v řízení, poté co mu služebním funkcionářem bylo Vyrozuměním ze dne 27. července 2022 sděleno, že služební funkcionář neshledal důvody k zahájení řízení ve věcech doplacení služebního příjmu. Žalovaný sám o otázce doplacení služebního příjmu nebyl oprávněn rozhodovat, tím je pouze služební funkcionář, a proto ani nebyl povinen námitky směřující v odvolání k stanovení výše služebního příjmu řešit; jeho rozhodnutí je dostatečně odůvodněné, neboť vypořádal otázky, o kterých byl příslušný rozhodnout a tím je výpočet výše výsluhového příspěvku. Po obdržení Vyrozumění žalovaný dne 28.7.20222 sdělil žalobci obsah sdělení služebního funkcionáře ze dne 27.7.2022 (zaslal jej v příloze vyrozumění) a vyzval jej k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ve stanovené lhůtě. Žalobce, byť byla mu výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí doručena, na ni nereagoval, přičemž v této fázi řízení měl možnost sdělit žalovanému, že podal podnět k zahájení řízení ve věci doplacení služebního příjmu, a také že na základě podnětu žalobce bylo toto řízení zahájeno. Uplatňovat námitky, které mohly a měly být vzneseny v správním řízení s ohledem na kasační princip správního soudnictví nelze, neboť soud rozhoduje na základě skutkového a právního stavu v době rozhodnutí žalovaného. K námitkám a skutečnostem, které žalobce neuplatnil ve správním řízení, jímž je zejména skutečnost, že ve věci doplacení služebního příjmu bylo služebním funkcionářem zahájeno řízení, nemohly být žalovaným zohledněny například v podobě pokračování přerušení řízení, pročež tento postup správního orgánu nemůže být ani soudem shledán vadným či nezákonným.

33. Jelikož soud žádnou v žalobě uplatněnou námitku neshledal důvodnou a ani neshledal žádnou vadu napadeného rozhodnutí, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo potřeba napadené rozhodnutí zrušit, soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. II. Průběh soudního řízení. III. Posouzení věci soudem. III.

1. Podmínky soudního řízení. III.

2. Povinnost přerušit řízení. IV. Závěr a náklady řízení.