10 Af 11/2023–61

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: Curso s.r.o., IČ: 049 33 133 se sídlem Revoluční 764/17, Staré Město, 110 00 Praha 1, zastoupené Mgr. Štefanem Kráľem, advokátem, sídlem Perlová 371/5, Staré Město, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 za účasti: Hlavní město Praha se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 zastoupené Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem, sídlem Jana Babáka 2733/11, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 2. května 2023, č. j.: MF–28223/2022/1203–12 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět sporu

1. Předmětem sporu je otázka, zda byla osoba zúčastněná na řízení jako poskytovatel dotace za níže uvedených skutkových okolností povinna vyplatit žalobkyni dotaci a to na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí voucheru č. DOT/53/03/001062/2020, která nabyla účinnosti dne 3. prosince 2020 (dále jen „smlouva o dotaci“ nebo „smlouva“).

2. Žalovaný ve sporném řízení napadeným rozhodnutím ze dne 2. 5. 2023, č. j.: MF–28223/2022/1203–12 zamítl návrh žalobkyně na uložení této povinnosti osobě zúčastněné na řízení.

II. Napadené rozhodnutí

3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul procesní podání účastníků řízení, hodnotil důkazy předložené oběma stranami a některé důkazy obstaral ex officio. Dále posoudil podmínky, které vyplývají z podkladů k dotaci. Byl toho názoru, že z předložených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytnutí voucheru, z Výzvy č. 2 a z Manuálu bylo prokázáno, že si strany výslovně ujednaly fixní dobu zahájení a délku realizace projektu. Doba zahájení projektu byla odvozena ode dne účinnosti smlouvy o poskytnutí voucheru. Smlouva o poskytnutí voucheru byla zveřejněna v registru smluv dne 3. 12. 2020. Datum vložení smlouvy poskytnutí voucheru do Registru smluv žádná ze stran sporu nerozporovala. Doba realizace projektu byla účastníky sporu výslovně sjednaná do 6 měsíců od jeho zahájení. S ohledem na tuto délku realizace projektu, tj. do 6 měsíců ode dne jeho zahájení, měl být projekt ukončen nejpozději dne 3. 6. 2021. Rovněž nejpozději v tento den, tj. dne 3. 6. 2021, mohl příjemce dotace podat žádost o proplacení voucheru.

4. Žalovaný neshledal, že by došlo k posunu termínu ukončení projektu na základě souhlasu poskytovatele dotace. Z předloženého protokolu o zhodnocení žádosti o změnu ze dne 5. 2. 2021 nic takového nevyplývá. V předloženém dokumentu je pouze výslovně uvedeno, že projektový manažer schvaluje změnu zahájení realizace projektu z původního data zahájení stanoveného na 1. 9. 2019 na den 1. 3. 2021. Z obsahu listiny nevyplývá, že by se současně posunul i termín ukončení projektu, popř. že počínaje dnem 1. 3. 2021 začala běžet nová šestiměsíční lhůta pro provedení projektu. Podle žalovaného z ničeho nevyplývá, že by poskytovatel dotace ujistil žalobkyni o tom, že je srozuměn a souhlasí s posunem terminu ukončení projektu. Žalobkyně proto nemohla být v dobré víře, že došlo k posunu termínu ukončení projektu a že je s tím poskytovatel dotace srozuměn. Současně žalovaný konstatoval, že změna ukončení projektu je změnou podstatnou, která má vliv na charakter, cíle, rozpočet a celkovou délku realizace projektu.

5. Podle žalovaného žalobkyně podala žádost o proplacení voucheru do webové aplikace teprve dne 31. 7. 2021, tedy více jak měsíc po stanoveném datu ve smlouvě o poskytnutí voucheru. V důsledku nedodržení lhůty dokončení projektu v termínu sjednaném ve smlouvě a opožděného podání žádosti o proplacení voucheru došlo k zániku nároku navrhovatele na proplacení dotace dle čl. III odst. 4 smlouvy o poskytnutí voucheru.

III. Žaloba

6. Žalobkyně v souhrnu namítla, že napadené rozhodnutí v rozporu s podmínkami dotace nezákonným způsobem odepřelo žalobkyni nárok na dotaci. Žalovaný konkrétně nesprávně označil datum 3. června 2021 za termín ukončení projektu. Podle žalobkyně je relevantním datem 31. července 2021. Tím došlo k nesprávnému vyhodnocení podmínek splnění nároku na dotaci, která byla nezákonně a v rozporu s podmínkami dotace žalobci odepřena.

7. Žalovaný se dále v napadeném rozhodnutí nevypořádal s řadou důkazů a argumentací žalobkyně. V některých případech je napadané rozhodnutí taktéž v rozporu s předloženými důkazy.

8. Podle žalobkyně je stěžejní otázka, zda byla žádost o prodloužení schválena ze strany poskytovatele dotace a či se vztahovala jen na posunutí termínu zahájení nebo i posunutí termínu ukončení projektu. Žalobkyně přitom nesouhlasí se závěrem žalovaného, že poskytovatel dotace schválil toliko změnu zahájení realizace projektu, nikoliv už termín ukončení projektu.

9. Žalobkyně uvedla, že o změnu harmonogramu spočívající v posunutí zahájení projektu by neměla žádný důvod žádat, protože pozdější zahájení by nebylo spojeno s žádnou sankcí. Jejím úmyslem tak muselo být posunutí data ukončení projektu. S tímto argumentem se žalovaný nijak nevypořádal, naopak jej zcela účelově přehlíží. Podle žalobkyně rovněž žalovaný nesprávně uzavřel, že by nemohla být žalobkyně v dobré víře o tom, že ji poskytovatel ujistil, že je srozuměn s posunem termínu projektu. Žalobkyně doložila dodatek ke smlouvě, jehož součástí je sekce „Harmonogram“, ve které se výslovně uvádí, že předpokládané datum ukončení projektu je 31. 7. 2021. Poskytovatel dotace poté podepsal dodatek ke smlouvě, ve kterém se výslovně uvádí datum 31. 7. 2021 jako datum ukončení Projektu.

IV. Vyjádření žalovaného

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech svého rozhodnutí. Podle jeho názoru bylo zcela nepochybně prokázáno, že žalobkyně nesplnila podmínky obsažené ve smlouvě, tj. včas a řádně neukončila projekt a nepodala žádost o proplacení voucheru ve lhůtě stanovené smlouvou v čl. III odst.

10. S ohledem na to, že nesplnila všechny dotační podmínky, neměla nárok na vyplacení dotace podle čl. III odst. 4 smlouvy. Strany si ujednaly fixní dobu zahájení a délky realizace projektu, doba zahájení byla odvozena od účinnosti smlouvy, ta byla zveřejněna v registru smluv dne 3. 12. 2020. Doba realizace projektu byla 6 měsíců od jeho zahájení, tj. do 3. 6. 2021, nejpozději v tento den mohla žalobkyně požádat o proplacení voucheru (článek III. odst. 10 smlouvy). Podle žalovaného z důkazu provedeného listinou – protokolem o hodnocení žádosti o změnu – ze dne 5. 2. 2021 nevyplývá, že by poskytovatel dotace souhlasil s posunutím termínu ukončení projektu na den 31. 7. 2021, nebo s určením nové šestiměsíční lhůty na vytvoření projektu. Žalobkyně tak nemohla být v legitimním očekávání, že splnila všechny dotační podmínky a že má nárok na proplacení dotace. Žalovaný setrval rovněž na tom, že změna ukončení projektu je změnou podstatnou dle článku III. odst. 3 Smlouvy, která má vliv na charakter, cíle, rozpočet a celkovou délku realizace projektu. Dle článku II. odst. 1 Smlouvy bylo ujednáno, že změna podléhá předchozímu schválení poskytovatele a následnému uzavření dodatku ke smlouvě.

11. Podle žalovaného k posunutí termínu ukončení nemohlo dojít na základě protokolu o zhodnocení žádosti o změnu ze dne 5. 2. 2021, nýbrž pouze na základě řádně uzavřeného dodatku ke smlouvě o poskytnutí voucheru, takový dodatek uzavřen nebyl. Žalobkyně předložila toliko dodatek č. 1 ke Smlouvě ze dne 31. 3. 2021, který se však týká změny původně dohodnutého dodavatele projektu; tento dodatek se vůbec netýkal úpravy doby dokončení projektu a podání žádosti o proplacení dotace.

12. Žalovaný shrnul, že žalobkyně neuvádí, které konkrétní důkazy žalovaný neprovedl, nebo se kterou konkrétní argumentací se nevypořádal. Má naopak za to, že se v řízení náležitě vypořádal s veškerými námitkami žalobce a provedl veškeré důkazy navrhované žalobkyní, navíc si ex officio vyžádal všechny metodické dokumenty poskytovatele dotace. Žalobkyně tak v řízení neprokázala svá tvrzení.

13. Žalobkyně k vyjádření žalovaného nepodala repliku.

V. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

14. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření ze dne 18. 9. 2023 poukázala na Výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí voucheru a na Programový manuál pro udělování specializovaných voucherů v oblasti „pražský voucher na kreativní služby“, jejichž podmínky se žalobkyně zavázala dodržovat v čl. II odst. 1 a čl. VI odst. 3 písm. b) Smlouvy. Maximální délka projektu v rámci jedné žádosti o poskytnutí voucheru činí do šesti měsíců od jeho zahájení. Dnem zahájení projektu se rozumí den, kdy došlo k uveřejnění Smlouvy o poskytnutí voucheru v registru smluv, k tomu došlo 3. 12. 2020. Den ukončení realizace projektu je tedy 3. 6. 2021.

15. Jelikož má posunutí termínu ukončení realizace Projektu dopad na celkovou délku realizace Projektu, jedná se o podstatnou změnu Projektu. Toto je výslovně uvedeno v bodu 13 Programového manuálu a v bodu 14 Výzvy k předkládání žádostí. K tomu, aby došlo ke změně termínu ukončení realizace Projektu by bylo nutné, aby posun tohoto termínu schválil poskytovatel dotace a aby ohledně toho byl uzavřen dodatek ke smlouvě. To však předmětem dodatku 1 nebylo. Prodloužení doby realizace projektu nad 6 měsíců by byly porušeny podmínky operačního programu Praha – Pól růstu ČR, v jehož rámci byl program Pražské vouchery – Pražský voucher na kreativní služby – Výzva č. 2 vyhlášen.

16. Osoba zúčastněná na řízení je názoru, že žádost žalobce o změnu a posunu zahájení realizace projektu na den 1. března 2021, kterou žalobce podal 4. února 2021, nemá vliv na termín ukončení realizace projektu. Tato změna se týkala toliko zahájení realizace Projektu a neměla dopad na celkovou délku projektu, pročež byla schválena jako nepodstatná změna. Osoba zúčastněná na řízení shrnula, že pokud žalobkyně podala žádost o proplacení voucheru až 31. 7. 2021, učinila tak po lhůtě. Tím porušila své povinnosti ze smlouvy. Poskytovatel dotace tedy platně vypověděl Smlouvu a dotaci neproplatil. Osoba zúčastněná nařízení se neztotožnila s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal, co z provedených důkazů vyplývá a dále důkazní prostředky zhodnotil.

17. Žalobkyně k vyjádření osoby zúčastněné na řízení podala repliku dne 6. 10. 2023 18. Je názoru, že pokud osoba zúčastněná na řízení schválila žádost o změnu termínu zahájení realizace projektu, tím schválila změnu termínu zahájení projektu. Žalobkyně proto spoléhala a v souladu se schválenou žádostí měla za to, že termín zahájení projektu byl nově stanoven na 1. 3 2021, byla zachována také maximální doba plnění v délce 6 měsíců. Žádost o proplacení dotace proto byla zachována. Doba plnění se počítala pouze od jiného data zahájení – nyní od toho, který osoba zúčastněná na řízení schválila. Posunutí pouze termínu zahájení realizace projektu by vedlo k tomu, že celková délka realizace projektu se zkrátí z 6 měsíců na 2 měsíce a pár dní. Tvrzení osoby zúčastněné na řízení, že posunutím data zahájení projektu nedošlo ke změně na celkovou délku realizace projektu je proto podle žalobkyně nepřesné a nepravdivé.

VI. Jednání ve věci

19. Jednání ve věci se konalo dne 14. 3. 2024.

20. Na něm procesní strany i osoba zúčastněná na řízení setrvaly na svém procesním stanovisku. Žalobkyně navíc jen zdůraznila, že s osobu zúčastněnou na řízení sjednala dodatek č. 1, jehož přílohou je harmonogram s termínem realizace do 31. 7. 2021.

21. Důkazy, které žalobkyně navrhla, jsou součástí správního spisu. Soud jimi proto neprovedl dokazování, neboť správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

VII. Posouzení věci Městským soudem v Praze

22. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání rozhodnutí správního orgánu a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném a účinném znění (dále jen “s. ř. s.”), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

23. Při posouzení podstaty věc vyšel soud z následující právní úpravy.

24. Podle § 10a odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů platí, že dotace nebo návratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu (náležitosti programu jsou stanoveny v ustanovení § 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem. Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví–li zvláštní právní předpis jinak. Podle odst. 3 dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 10a odst. 3 in fine jsou stanoveny náležitosti žádosti a v § 10a odst. 5 veřejnoprávní smlouvy.

25. Podle § 10b odst. 1 zákona č. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu a) Ministerstvo financí, je–li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti.

26. Procesně se ve sporném řízení postupuje podle § 141 odst. 1) – 11) správního řádu. Podle § 141 odst. 4 správního řádu ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které byly účastníky navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí–li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

27. Žalobkyně v první řadě namítla vady žalovaného rozhodnutí. Dle názoru žalobkyně se žalovaný nevypořádal s řadou důkazů a s argumentací žalobkyně. V některých případech je napadané rozhodnutí podle žalobkyně taktéž v rozporu s předloženými důkazy.

28. Soud konstatuje, že žalobkyně tyto námitky uplatnila veskrze obecně a není z nich zřejmé, v čem konkrétně mají vlastně spočívat. Soud podotýká, že míra obecnosti a kvalita žalobních bodů předurčuje míru obecnosti a kvalitu soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, neboť není úkolem soudu aktivně vyhledávat důvody pro vyhovění žalobě nebo za žalobkyni dotvářet její argumentaci. Opačný postup by znamenal porušení zásady rovnosti účastníků soudního řízení, jelikož by soud přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobkynina advokáta (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 – 42). Soud se proto takto obecně uplatněnými žalobními námitkami zabýval pouze v tom v rozsahu, v jakém je povinen přihlížet k vadám žalovaného rozhodnutí ex officio /srov. § 76 odst. 1 písm. a – c) s. ř. s./ 29. Žalobkyně tedy podle názoru soudu jen obecně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí /srov. § 76 odst. 1 písm. a) s. ř.s ./ a vadu skutkových zjištění /srov. § 76 odst. 1 písm. b) s. ř.s ./ 30. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003–52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004–73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005–44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007–64, ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005–245, a ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017–38), ze které se podává, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, jakými úvahami se soud či správní orgán řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě či odvolání nebo vyjádření; proč považoval (žalobní) námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy.

31. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul průběh sporného řízení, procesní podání obou účastníků – žalobkyně i osoby zúčastněné na řízení. Na str. 7 – 9 konstatuje zjištěný skutkový stav, který vyplynul z provedených důkazů, tj. jednak z těch, které navrhla žalobkyně (jde o 5 důkazů) a dále které vyplynuly z těch provedených důkazů, jenž získal ex officio právě žalovaný (str. 9 – jednalo se o důkazy Výzva č. 2 a Manuál). Z této části rozhodnutí tedy vyplývá přehled všech důkazů, ze kterých žalovaný vycházel a z nichž zjistil skutkový stav podstatný pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně v žalobě nijak konkrétně nenamítla, v čem by měly dle jejího názoru spočívat vady skutkových zjištění – např. která skutková zjištění žalovaného jsou snad v rozporu s provedenými důkazy, a pokud měla žalobkyně výhrady proti úplnosti skutkových zjištění, soud v žalobě postrádá argumentaci žalobkyně k tomu, které jiné navrhované důkazy snad žalovaný opomněl provést (nebo je nezajistil) a v čem by případné neprovedení důkazů dle jejího názoru mělo mít vliv na skutkový stav. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně svou obecnou námitkou proti provedenému dokazování nijak konkrétně nezpochybnila zjištěný skutkový stav a tím ani zákonnost rozhodnutí z tohoto důvodu. Vadu podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. proto soud v napadeném rozhodnutí neshledal.

32. Právnímu hodnocení věci se žalovaný věnuje na stranách 12 – 14 napadeného rozhodnutí. Z této části rozhodnutí vyplývají ucelené úvahy, kterými se žalovaný řídil – žalovaný vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, ze zákonných ustanovení a z hodnocení zjištěného skutkového stavu. Ten tedy vyplýval z provedeného dokazování, žalovaný jej subsumoval k příslušným podmínkám dotace a dále hodnotil, zda tyto podmínky byly splněny.

33. Žalobkyně ani v této souvislosti nenamítá, jakou argumentaci měl žalovaný opomenout, se kterými jejími námitkami a argumenty se nevypořádal, či v jakém ohledu má napadené rozhodnutí být nesrozumitelné nebo má postrádat rozhodovací důvody.

34. Podle názoru soudu rozhodovací důvody a s tím související úvahy žalovaného z napadeného rozhodnutí vyplývají. Soud proto neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Žalobkyně však ve svých procesních podáních fakticky polemizuje se závěry žalovaného, tím však namítá nesprávné právní posouzení věci. S těmito námitkami se soud vypořádá níže.

35. Stěžejní podmínky k poskytnutí dotace vyplývají z Programového manuálu pro udělování specializovaných voucherů v oblasti „Pražský voucher na kreativní služby“ (dále jen „Manuál“), z Výzvy č. 2 k předkládání Žádostí o poskytnutí voucheru na kreativní služby ze dne 13. 2. 2019 (dále jen „Výzva“) a ze Smlouvy o poskytnutí voucheru mezi Hlavním městem Praha a žalobkyní ze dne 30. 11. 2020 (dále jen „Smlouva“).

36. Kapitola 3.3 Manuálu ve spojení s kapitolou 4.3 Výzvy stanovila, že maximální délka 1 projektu v rámci jedné žádosti je nejvýše 6 měsíců od jeho zahájení, tj. od data zveřejnění smlouvy o poskytnutí voucheru v registru smluv.

37. Z kapitoly 10 „Schválení žádosti“ výzvy vyplývá, že na základě schválení v Radě hlavního města Prahy nebo Zastupitelstva hlavního města Prahy bude mezi poskytovatelem voucheru/dotace a Příjemcem uzavřena Smlouva o poskytnutí voucheru. Realizace projektu může být tedy zahájena až po zveřejnění smlouvy v registru smluv.

38. Dle kapitoly 6 „Podání žádosti o poskytnutí voucheru“ Manuálu a kapitoly 7 Výzvy žadatel v Žádosti o poskytnutí voucheru uvede předpokládané datum zahájení a ukončení projektu. Skutečné datum bude ovlivněno délkou schvalovacího procesu Žádosti o poskytnutí voucheru, přičemž skutečným dnem zahájení projektu je den zveřejnění Smlouvy o poskytnutí voucheru v registru smluv.

39. Kapitola 13 Manuálu „Změny projektu“, kapitola 14 Výzvy a dle bodu III.3 Smlouvy jsou shodně specifikovány podstatné a nepodstatné změny v projektu a proces jejich zapracování do projektu.

40. Z těchto ustanovení vyplývá, že změny v projektu se dle závažnosti dělí na změny projektu podstatné a nepodstatné. Obojí změny byl žadatel (příjemce dotace) povinen oznámit poskytovateli dotace a to bez zbytečného odkladu od zjištění jejich potřeby.

41. Nepodstatné změny nepodléhají schválení ze strany poskytovatele dotace. Příjemce je povinen nepodstatné změny písemně prostřednictvím online systému pro podávání žádostí o voucher oznámit poskytovateli dotace, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však při podání žádosti o proplacení voucheru.

42. Za nepodstatné změny se považují změny definované pod písm. a–f) v těchto ustanoveních (změna kontaktní osoby projektu (vč. změny kontaktních údajů) či adresy pro doručení písemností, změna v osobách vykonávající funkci statutárního orgánu příjemce, změna adresy realizace; touto změnou však musí být zachováno místo dopadu realizace projektu na území hl. m. Prahy, změna sídla či provozovny Příjemce, pokud nové sídlo či provozovna budou umístěny na území hl. m. Prahy, změna harmonogramu realizace projektu, která neovlivní cíle, výstupy projektu, rozpočet projektu a celkovou délku realizace projektu, úprava postupu realizace aktivity, která však neovlivní její charakter, cíle rozpočet a celkovou délku realizace projektu).

43. Ostatní změny jsou považovány za podstatné, tj. takové změny, které mají dopad na charakter, cíle, rozpočet a celkovou délku realizace projektu. Poskytovatel dotace si vyhradil právo posoudit změnu Projektu nad rámec změny uvedených pod písmeny a)–f) jako změnu nepodstatnou. Podstatné změny vždy vyžadují schválení poskytovatelem dotace a uzavření dodatku ke Smlouvě o poskytnutí voucheru.

44. Dle kapitoly 11 Výzvy žádost o proplacení voucheru včetně všech nezbytných příloh musí být předložena prostřednictvím on–line portálu nejpozději v den ukončení doby realizace projektu.

45. Ze samotné Smlouvy vyplývají (mezi jinými) následující sjednané podmínky.

46. Dle článku II.1 (předmět smlouvy) a rovněž tak dle bodu III.1 (další práva a povinnosti) se žalobkyně zavázala respektovat a dodržovat mj. Manuál. Přílohou smlouvy byla i žalobkynina žádost o poskytnutí voucheru s nabídkou tehdejšího dodavatele žalobkyně. V bodě VI.3 písm. b) smlouvy žalobkyně prohlásila, že se s podmínkami dotace seznámila.

47. V bodě III.4 Smlouvy je sjednáno, že příjemce nemá právo na poskytnutí dotace, pokud nebyly dodrženy všechny podmínky stanovené právními předpisy, touto Smlouvou včetně žádosti či Manuálem a Všeobecnými podmínkami. V bodě III.9 a III.10 je sjednáno, že příjemce je povinen dodržovat závazné termíny stanovené v Manuálu, zejména termíny předkládání zpráv, povinných dokumentů a je povinen plnit další povinnosti uvedené v Manuálu. Příjemce je povinen podat Poskytovateli dotace Žádost o proplacení voucheru prostřednictvím Aplikace bez vad nejpozději v den ukončení realizace Projektu.

48. Dle článku V.3 Smlouvy platí, že v případě neplnění či porušení povinností vyplývajících z této smlouvy pro příjemce, má poskytovatel dotace právo písemně vypovědět tuto smlouvu. Toto právo má poskytovatel dotace zejména, pokud ze strany příjemce dojde k závažnému porušení této smlouvy, zejména nepodání žádosti o proplacení voucheru ve lhůtě dle čl. III odst. 10 této Smlouvy.

49. Dle článku VI.1 Smlouva nabývá účinnosti jejím zveřejněním v registru smluv.

50. Dle Žádosti o poskytnutí voucheru původně měl být projekt realizován mezi 1. 5. 2019 – 30. 9. 2019. Z Manuálu i z Výzvy vyplývá v první řadě to, že maximální délka projektu mohla být 6 měsíců od skutečného zahájení realizace projektu tj. od data zveřejnění Smlouvy o poskytnutí voucheru v registru smluv. Tomu odpovídá i další podmínka v kapitole 10 Výzvy a Programu (kapitola 9), podle nichž realizace projektu může být tedy zahájena až po zveřejnění smlouvy v registru smluv.

51. Podmínky dotace tedy v první řadě stanovily data skutečného zahájení a nejpozději přípustného ukončení projektu. Jejich termíny byly pevně určeny bodem 3.3 Manuálu a 4.3 Výzvy a odvíjely se konkrétně ode dne zveřejnění Smlouvy v registru smluv. Stanovením těchto termínů v podmínkách dotace deklaroval poskytovatel dotace svůj zájem na tom, aby projekt byl zahájen a ukončen nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění Smlouvy v registru smluv.

52. Datum předpokládaného zahájení a ukončení projektu uvedl žadatel sám do žádosti o poskytnutí voucheru. Jejich stanovením deklaroval svoji připravenost realizovat projekt v těchto termínech. Musel přitom respektovat vymezené mantinely maximální přípustné doby realizace projektu tak, jak byly vymezeny v podmínkách dotace. V opačném případě se vystavoval neúspěchu své žádosti (viz kritérium přijatelnosti č. 5 v kapitole 9 Výzvy či 8. Manuálu).

53. Smlouva byla smluvními stranami podepsána dne 30. 11. 2020 a byla zveřejněna v registru smluv dne 3. 12. 2020 – to mezi stranami není sporné. Skutečné zahájení realizace Projektu tak v souladu s podmínkami Manuálu a Výzvy bylo právě dne 3. 12. 2020, proto měl být projekt v souladu s podmínkami Výzvy realizován nejdéle ve lhůtě 6 měsíců do 3. 6. 2021. V den ukončení realizace projektu nejpozději měla žalobkyně požádat o proplacení voucheru (kapitola 11).

54. Mezi stranami je v této souvislosti primárně spor o to, jaký význam měla skutečnost, že žalobkyně požádala o změnu projektu a osoba zúčastněná na řízení tuto změnu akceptovala.

55. Podle Programu (kapitola 13), Výzvy (kapitola 14) a Smlouvy (článek III.3) bylo v každém případě povinností žalobkyně oznámit změny poskytovateli dotace bez zbytečného odkladu po zjištění jejich potřeby a to ať už šlo o změny nepodstatné či podstatné. Nepodstatné změny nepodléhaly schválení ze strany poskytovatele dotace, podstatná změna projektu musela být odůvodněna a podléhala pouze schválení poskytovatelem dotace. Schválená podstatná změna projektu byla následně předmětem dodatku, účinná byla ode dne účinnosti dodatku. S tím, jaký byl postup při oznamování změn projektu a jejich schvalování, měla být a byla žalobkyně seznámena v Manuálu, ve Výzvě i ve Smlouvě samotné.

56. Doba skutečné realizace projektu byla od počátku Manuálem a Výzvou stanovena jasnými termíny od 3. 12. 2020 a 3. 6. 2021. Pokud by tedy v důsledku žádosti žalobkyně současně měla být závazně akceptována také změna doba skutečné realizace projektu, znamenalo by to prodloužení doby realizace projektu nad rámec 6 měsíců, tj. změnu podmínek dotace. To by však nutně musela být podstatná změna projektu /srov. á contrario kapitola 13 písm. f) Manuálu , kapitola 14 písm. f) Výzvy a III.3 písm. f) Smlouvy/, pro kterou by žalobkyně musela uplatnit žádost a k její akceptaci by také potřebovala výslovného schválení ze strany osoby zúčastněné na řízení a uzavření dodatku na tuto změnu (viz citovaná ustanovení Manuálu, Výzvy a Smlouvy).

57. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně požádala osobu zúčastněnou na řízení o změnu termínu ukončení realizace projektu a zda tato změna byla ze strany poskytovatele dotace akceptována a schválena.

58. Žalobkyně dne 4. 2. 2021 požádala konkrétně o změnu v projektu Kreativní služby, 2. výzva. Vychází–li soud ponejprv z výslovného znění Žádosti o změnu, její předmět byl vymezen jako „změna očekávaného termínu zahájení realizace projektu na 1. března 2021“. Odůvodnění této změny dle slov žalobkyně spočívalo v tom, že oproti původnímu očekávanému termínu zahájení realizace projektu k 1. 5. 2019 došlo ke změně očekávaného zahájení realizace projektu na 1. 3. 2021; to vzhledem k pozdějšímu podpisu smlouvy o poskytnutí voucheru a vzhledem ke změně dodavatele služeb. Žalobkyně v závěru žádosti uvedla, že „očekávaná délka realizace projektu zůstává nezměněna (5 měsíců).“ 59. V první řadě sama žalobkyně vymezila předmět své žádosti jen jako žádost o změnu očekávaného termínu zahájení realizace projektu, tj. oproti 1. 5. 2019 na 1. 3. 2021. Nepožádala tedy i o změnu termínu skutečného zahájení realizace projektu tj. o změnu ze dne 3. 12. 2020 na 1. 3. 2021. Byť v žádosti o proplacení voucheru také uvedla, že délka realizace projektu 5 měsíců se nemění, nic dalšího k tomu neuvedla. Žalobkyně sama tuto skutečnost neoznačila jako oznamovanou změnu projektu, pro niž by žádala o její schválení. Vycházeje z doslovného obsahu této žádosti, soud shledal, že žalobkyně tedy nepožádala o změnu délky realizace projektu a už vůbec ne takovým způsobem, jak jí to ukládal Manuál, Výzva či Smlouva.

60. Žádost o změnu doby skutečného zahájení (a tím i ukončení) realizace projektu poté podle názoru soudu nutně nevyplývala ani z účelu oznamované změny zahájení realizace projektu. Podstata Projektu spočívala v programování webu dodavatelem, jejichž seznam na tzv. white–listu zveřejnil poskytovatel dotace (bod 5.2 Výzvy, bod 4.2 Programu). Žalobkyně se k realizaci projektu zavázala již v roce 2019, realizace pak v souladu s Manuálem a Výzvou měla probíhat od 3. 12. 2020 – nejprve na účet žalobkyně (dotace měla být vyplacena ex–post) a i tak ve výši 15 % spoluúčasti žalobkyně (viz kapitoly 3.2 a 3.4 Programu, a 4.2 a 4.3 Výzvy). Nemuselo být tedy vyloučeno, že žalobkyně na vývoji webu pracovala již v mezidobí a že by např. mohla těžit z výsledků spolupráce s předchozím dodavatelem – např. o návrhu uživatelského rozhraní a grafického designu, jenž byl plánován na 1–2. měsíc realizace projektu, mohla mít žalobkyně podle názoru soudu již na počátku února 2021 (tj. po dvou měsících od skutečného zahájení projektu dne 3. 12. 2020) ucelenou představu. Mohly zde být také jiné důvody, pro které by nakonec žalobkyně i přes pozdější začátek realizace stihla realizovat projekt do konečného termínu. Navíc i tak žalobkyně disponovala ještě podstatnou časovou rezervou – soud podotýká, že projekt žalobkyně měl trvat 5 měsíců a žalobkyni od 1. 3. do 3.6. 2021 zbýval časový rámec ještě přes 3 měsíce.

61. Nebyl tedy podle názoru soudu a priori důvod, proč by měla osoba zúčastněná na řízení sama a navíc i bez výslovné žádosti žalobkyně dovozovat, že současně k samotnému schválení pozdějšího očekávaného termínu realizace bylo nutné také schvalovat posunutí termínu skutečného zahájení a tím i konce termínu realizace projektu.

62. Soud je názoru, že žalobkyně dne 4. 2. 2021 o jinou změnu projektu, než o změnu data očekávané realizace projektu, nepožádala a to ani materiálně. Jen na základě žádosti žalobkyně zde nebyl důvod se domnívat, že by žalobkyně nemohla splnit termíny skutečného zahájení a ukončení realizaci projektu tak, jak byly stanoveny podmínkami dotace. Osoba zúčastněná na řízení proto oznámením příhodně schválila jen tu změnu projektu, o jakou žalobkyně výslovně požádala, tj. schválila změnu očekávaného zahájení realizace projektu z 1. 5. 2019 na 1. 3. 2021 a to jako nepodstatnou změnu.

63. Nejpozději se schválením dne 5. 2. 2021 pak muselo být žalobkyni zřejmé, že jako nepodstatná změna byla schválená toliko změna očekávaného zahájení realizace projektu z 1. 5. 2019 na 1. 3. 2021. Pokud žalobkyně nesouhlasila s tím, že na základě její žádosti byla schválena jen tato změna a měla za to, že současně měla být schválena i změna skutečného zahájení a ukončení realizace projektu, mohla se u osoby zúčastněné na řízení domáhat nápravy tohoto stavu – např. nakonec i výslovnou žádostí o schválení podstatné změny – změny skutečného zahájení a ukončení realizace projektu. Osoba zúčastněná na řízení žádosti žalobkyně ze dne 4. 2. 2021 totiž vyhověla obratem dne 5. 2. 2021, žalobkyně tedy neprodleně (a s dostatečným předstihem před koncem realizace projektu) v návaznosti na svou žádost ze dne 4. 2. 2021 mohla a měla vědět, jaké platí aktuálně pro její projekt podmínky a na tuto situaci, pokud snad měla svědčit v její neprospěch, mohla reagovat neprodleně. Pokud zůstala pasivní, lze to podle názoru soudu přičíst k její tíži.

64. Žalobkyně tedy na základě výslovného schválení toliko změny termínu zahájení realizace projektu oznámením ze dne 5. 2. 2021 podle názoru soudu nemohla být v dobré víře či v legitimním očekávání, že by osoba zúčastněná na řízení se změnou termínu zahájení realizace projektu akceptovala i změnu doby realizace projektu.

65. Následně dne 30. 3. 2021 osoba zúčastněná na řízení a žalobkyně uzavřely dodatek ke Smlouvě z důvodu změny dodavatele žalobkyně. Nedílnou součástí tohoto dodatku byla nabídka služeb nového dodavatele ze dne 4. 2. 2021, v níž mj. byl stanoven harmonogram realizace projektu od 1. 3. 2021 do 31. 7. 2021.

66. Mezi stranami není předně sporu o tom, že žalobkyně ani v tomto případě výslovně nežádala o změnu termínu, ale toliko o změnu dodavatele (jinému závěru podklady správního spisu ani nesvědčí). Z dodatku pak dle názoru soudu vyplývá, že vůlí smluvních stran bylo sjednání pouze změny dodavatele z důvodu ukončení spolupráce původního dodavatele se žalobkyní. Byť se současně s tím změnila i příloha č. 1 Smlouvy, kdy byla nabídka původního dodavatele nahrazena nabídkou nového dodavatele, znamená to jen tolik, že se po dohodě smluvních stran nabídka v této „nové“ podobě stala součástí samotné Smlouvy. Předmětem dodatku však nebylo to, že by poskytovatel dotace také schválil termíny realizace projektu v návaznosti na harmonogram nabídky nového dodavatele (srov. článek II. Předmět dodatku ze dne 31. 3. 2021). Podle názoru soudu proto na základě sjednání dodatku nelze dovozovat, že by se poskytovatel současně se změnou dodavatele dohodl se žalobkyní i na změně termínu ukončení realizace projektu coby na podstatné změně podmínek projektu. Podpisem dodatku proto smluvní strany sjednaly pouze změnu dodavatele a pouze s tím tak poskytovatel dotace vyslovil souhlas.

67. Poskytovatel dotace samotným zařazením harmonogramu projektu nového dodavatele do přílohy dodatku (potažmo Smlouvy) tedy podle názoru soudu neschválil prodloužení doby realizace projektu. Podle názoru soudu byla proto žalobkyně stále i po včlenění této nové nabídky do Smlouvy povinna dodržet původní závazné termíny realizace projektu v období 6 měsíců, tj. 3. 12. 2020 – 3. 6. 2021.

VIII. Závěr a náklady řízení

68. Soud se celkově tedy ztotožnil se žalovaným, že žalobkyně o změnu konečného termínu realizace projektu nepožádala v souladu s podmínkami předvídanými v Programu, Výzvě či Smlouvě, které se týkaly oznamování a žádání o podstatné či nepodstatné změny projektu. Bylo prokázáno jen tolik, že žalobkyně výslovně požádala o změnu zahájení realizace projektu, ta byla schválená jako nepodstatná oznámením ze dne 5. 2. 2021. Žádostí ze dne 4. 2. 2021 a oznámením osoby zúčastněné na řízení ze dne 5. 2. 2021 tedy nebyla nijak dotčena maximální doba realizace projektu. Dodatkem coby dohodou smluvních stran, pak byla jako podstatná změna projektu sjednána a schválena jen změna dodavatele, nikoliv i změna ukončení realizace projektu.

69. Soud uzavírá, že doba realizace projektu tak měla dle podmínek dotace trvat do 3. 6. 2021 a nejpozději tohoto dne měla být také podána žádost o proplacení voucheru. Jelikož se tak nestalo (o čemž mezi stranami spor není), osoba zúčastněná na řízení proto v souladu s podmínkami Výzvy, Manuálu a Smlouvy dne 4. 6. 2021 oznámila žalobkyni, že došlo k nedodržení podmínky čl. III odstavce 10 Smlouvy uzavřené dne 30. 11. 2020, zveřejněné v registru smluv dne 3. 12. 2020. Nárok na poskytnutí dotace dle těchto podmínek zanikl, neboť žádost o proplacení voucheru nebyla uplatněna včas, tj. nejpozději dne 3. 6. 2021.

70. Rozhodnou právní otázku proto žalovaný podle názoru soudu posoudil správně.

71. Žaloba není důvodná, proto ji soud zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

72. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu. Žalobkyně nebyla procesně úspěšná, náhrada nákladů řízení jí proto nepřísluší. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný. Soud však neshledal, že by náklady na soudní řízení významně přesahovaly náklady jeho běžné administrativní činnosti. Soud proto žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

73. Podle § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Městský soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Městský soud v Praze poté neshledal žádný důvod hodný zvláštního zřetele přiznat jí náhradu nákladů řízení. Osobě zúčastněné na řízení tak městský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal (§60 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení

I. Předmět sporu II. Napadené rozhodnutí III. Žaloba IV. Vyjádření žalovaného V. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení VI. Jednání ve věci VII. Posouzení věci Městským soudem v Praze VIII. Závěr a náklady řízení