10 Af 20/2016 - 29

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o. p. s., se sídlem Na Zlaté stoce 1619, České Budějovice, právně zastoupeného JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem, AK České Budějovice, Na Sadech 4/3, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství Brno, Masarykova 427/31, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 1. 2016, čj. 2612/16/5000-10470-702394, takto:

Výrok

Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství Brno ze dne 22. 1. 2016, čj. 2612/16/5000-10470-702394 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 24. 3. 2016 doručena žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství Brno ze dne 22. 1. 2016 čj. 2612/16/5000-10470-702394, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 26. 11. 2014 čj. 2022002/14/2200- 31471-302427, kterým byl žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu (dále téže „odvod“) ve výši 504.654 Kč a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s údajným netransparentním jednáním, neboť pokud byla společnost REGIO projekt s.r.o. zpracovatelem projektové žádosti, automaticky to neznamená zvýhodnění proti ostatním uchazečům. Svůj závěr Finanční úřad pro Jihočeský kraj nikterak konkrétně neodůvodnil. Tato společnost se mohla i bez oslovení žalobcem výběrového řízení účastnit, neboť nebyl stanoven zákaz účasti zpracovatele projektové žádosti ve výběrových řízeních na dodavatele. Žalobce odmítl, že byla oslovena dvakrát společnost Consult Pro s.r.o., neboť byla oslovena pouze jednou. Společnost PS Inovace s.r.o., která je prvostupňovým správním orgánem v odůvodnění výměru rovněž zmiňována, navíc žádnou zakázku nevyhrála, a tudíž nemůže plynout jednoznačný závěr o netransparentním jednání. (3) Žalobce dále nesouhlasil s údajným nerovným zacházením a diskriminací. Byla mu vytýkána provázanost mezi zadavatelem a uchazeči, avšak prvostupňový orgán své tvrzení nijak nespecifikoval. Žalobce neví, co touto provázaností správní orgán myslel, a neměl tudíž ani možnost se proti výměru účinně bránit. Jestliže je v odůvodnění prvostupňového platebního výměru uvedeno porušení článku 5.3 Rozhodnutí, není již uvedeno, z jakého důvodu. V dané věci se nejednalo o stále stejný okruh zájemců, neboť i změna jednoho uchazeče v zadávacím řízení zaručuje nový okruh uchazečů. V konkrétní věci navíc se jednalo o velmi úzce specializovaný předmět zakázky, a tudíž byl okruh zájemců poměrně snížen. Z toho důvodu museli být uchazeči osloveni vícekrát. Žádný zájemce nezískal zakázky za více než 800.000 Kč. Celkem bylo na pěti výběrových řízeních osloveno deset nezávislých zájemců, což dle žalobce zaručuje dostatečnou soutěž. Finanční úřad pro Jihočeský kraj ani neuvedl, že by potencionálních uchazečů bylo více. (4) Podle žalobce se žalovaný ve svém rozhodnutí nevypořádal s jeho odvolacími námitkami. Odmítl názor žalovaného, že nelze vyloučit u společnosti, která zpracovávala projektovou žádost, že byla lépe seznámena s projektem. V případě stanovení povinnosti odvodu do státního rozpočtu má být taková povinnost stanovena vždy na základě prokázaného protiprávního jednání. Jestliže žalovaný uvádí, že nelze vyloučit u společnosti Regio projekt s.r.o., že byla lépe seznámena s projektem, neznamená to, že tím došlo k netransparentnímu jednání žalobce. Nebylo prokázáno, že by tato společnost byla nějak zvýhodněna. Ke společnosti Consult Pro s.r.o. žalobce upřesnil, že k podání nabídky byla vyzvána pouze jednou. Podruhé byla oslovena prostřednictvím založeného sdružení zadavatelů. Jestliže žalobce výzvu podruhé neučinil, ale byla to společnost AgEnDa o. s. nemohl se provinit proti Podmínkám. Žalobce nemůže být sankcionován za to, co nespáchal. U společnosti PS Inovace s.r.o. nedošlo k netransparentnímu jednání, tato společnost v zadávacím řízení o zakázku nezvítězila a žalobce proto odmítl závěr žalovaného, že tato skutečnost není pro věc podstatná, neboť jednatel společnosti PS Inovace s.r.o. Ing. J. S. byl zároveň členem správní rady zadavatele, a proto nelze vyloučit, že došlo k ovlivnění výběrového řízení. I tento závěr je pro žalobce nepřijatelný, neboť nelze-li něco takového vyloučit, neznamená to, že k ovlivnění výběrového řízení skutečně došlo. (5) Žalovaný se dále nevypořádal s námitkou žalobce, že se jednalo o velmi úzce specializovaný předmět zakázky, a proto museli být někteří uchazeči osloveni vícekrát. Navíc se podle žalobce nejednalo o stejný okruh uchazečů, dle jeho přesvědčení i změna jednoho uchazeče v následném zadávacím řízení zaručuje nový okruh účastníků. Žalovaný se současně nevypořádal s námitkou žalobce, že se nejednalo o stále stejný okruh účastníků a nevyjádřil se ani k tomu, že v pěti výběrových řízeních bylo osloveno deset nezávislých zájemců. Přitom si žalovaný na straně 7 rozhodnutí protiřečí, neboť uvádí, že odvolací orgán není v rozporu s odvolatelem, že jeden nový uchazeč zaručuje nový okruh uchazečů, ale dále dovozuje, že nelze uchazeče již jednou oslovené považovat za nové uchazeče. Tomuto rozpornému závěru žalobce nerozumí. Zdůraznil, že žalovaný pominul fakt, že v každém z pěti výběrových řízení byl osloven vždy minimálně jeden nový uchazeč, který nefiguroval v předchozích výběrových řízeních. U výběrového řízení č. 1 poptávkové řízení na zajištění prací souvisejících s přípravou projektové žádosti včetně povinných příloh žádosti byla oslovena společnost Jihočeská hospodářská komora, REGIO projekt s.r.o., PS Inovace s.r.o., všechny tři tyto subjekty nebyly předtím vyzývány, šlo o první výzvu, a tudíž všechny tři subjekty byly vyzvány poprvé. Výběrové řízení č. 2 poptávkové řízení na zajištění prací – expertizy pro analytickou fázi, terénní průzkum, zde byly osloveny společnost Back office s.r.o. a KP projekt s.r.o., které v předešlém výběrovém řízení osloveny nebyly. Ve výběrovém řízení č. 3 poptávkové řízení na zajištění prací – expertiza pro roadmap a PR koncept superregion byla oslovena společnost SUPPORT PROJEKT s.r.o. a společnost Consult Pro s.r.o., které dosud osloveny v rámci výběrových řízení nebyly. Ve výběrovém řízení č. 4 poptávkové řízení na „vytvoření databáze firem v oboru biotechnologií a odborech příbuzných a podpůrných jako podkladu pro kompetenční mapu (COMMAP) a následné konzultace s vybranými společnostmi za účelem vyhledání potencionálního partnerství mezi podnikateli a vědecko-výzkumnou sférou“ byla oslovena společností AgEnDa o.s. poptána společnost KAPEX s.r.o. a pan Z. Č., kteří se předchozích výběrových řízení neúčastnili. Ve výběrovém řízení č. 5 poptávkové řízení na zpracování studie – porovnání zkušenosti rakouských center z pohledu technického a organizačního řešení a vstupy pro rozvoj JVTP vyzval žalobce k podání nabídky společnost Alevia s.r.o., která se nezúčastnila ani jednoho z předešlých výběrových řízení. Podle žalobce tudíž byl zaručen nový okruh uchazečů. Dále zdůraznil, že jde o velmi úzce specializovaný předmět zakázek, což vyplývá ze samotného předmětu plnění těchto zakázek a žalovaný námitku žalobce v tomto směru nevypořádal. Nereagoval konkrétně na námitku žalobce, že v daném čase neexistovalo více možných subjektů, které se touto problematikou zabývaly, a které mohl žalobce oslovit. Žalobce byl sankcionován za porušení podmínek, ačkoliv chyběl konkrétní závěr o tom, že tyto podmínky byly porušeny a chyběly i důkazy, které by takový závěr prokazovaly. Rozhodnutí žalobce označil vydané v rozporu se spisem, respektive že v něm nemá oporu, a proto žalovaný dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Rozhodnutí je dále nepřezkoumatelné a nepřezkoumatelnost žalobce spatřuje v nesrozumitelnosti důvodů rozhodnutí. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. (6) Žalobce v doplňku žaloby ze dne 23. 3. 2016 blíže specifikoval podmínky ke svému žalobnímu tvrzení, že podmínky neporušil. Jednalo se o rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na spolufinancování projektu realizovaného v rámci operačního programu, Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 ze dne 7. 8. 2009, poskytnutá dotace Ministerstvem pro místní rozvoj na realizaci projektu Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy, k čemuž bylo vydáno rozhodnutí č. 1 o změně ze dne 15. 12. 2009 a rozhodnutí č. 2 o změně ze dne 6. 2. 2012 (dále jen souhrnně „rozhodnutí“). Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha č. 1: Postupy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a dalších zakázek malého rozsahu a dalších zakázek, kdy se na zadavatele nevztahuje povinnost postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „postupy pro zadávání zakázek“). Na straně 5 postupu pro zadávání zakázek je stanoveno: „při zadávání všech zakázek výše uvedených je zadavatel povinen respektovat a dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace“. Dále je na straně 5 postupů pro zadávání zakázek uvedeno, že každý dodavatel je povinen postupovat podle doplňujícího výkladu (dále jen „doplňující výklad“), který je součástí pokynu pro české příjemce dotace. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (7) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval dosavadní průběh řízení a vymezil předmět sporu. (8) Pokud žalobce nesouhlasil s údajným netransparentním jednáním, žalovaný k tomu popsal, co je třeba spatřovat pod termínem transparentnost a rovněž vymezil účel transparentnosti. Rovněž poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která se zabývala otázkou dodržení zásady transparentnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace, a to rozsudek 1 Afs 45/2010. Žalovaným konstatovaná netransparentnost spočívala ve skutečnosti, že nebylo lze vyloučit, že došlo k ovlivnění výběrového řízení. Pouhou nemožností vyloučení takového chování zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti. (9) Jestliže žalobce dále nesouhlasil se závěrem žalovaného ohledně nerovného zacházení a diskriminace, žalovaný k tomu vysvětlil, jak je třeba na tuto zásadu zákazu diskriminace nahlížet. Znamená, že žádný z dodavatelů nesmí být zvýhodněn oproti jinému uchazeči. Je to stěžejní zásada při zadávání veřejných zakázek v prostředí Evropské unie. V přezkoumávaném případě bylo možné považovat za porušení zásady zákazu diskriminace skutečnost, že žalobce opakovaně oslovoval stejný okruh uchazečů a u takového jednání nelze vyloučit známky provázanosti mezi žalobcem a uchazeči žalobcem oslovenými. (10) Žalovaný odmítl námitku žalobce mířící na nepřezkoumatelnost odůvodnění jeho rozhodnutí. Žalobou napadené rozhodnutí je logicky zdůvodněno, jedná se o shrnutí skutkových a právních úvah, které jsou srozumitelné. Je tam dále navázanost mezi zjištěnými skutečnostmi a úvahami ohledně jejich posouzení na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Právní závěry odpovídají zjištěným skutečnostem. Žalovaný zastává názor, že v posuzovaném případě byla čtyřikrát oslovena obchodní společnost REGIO projekt s.r.o., ve dvou případech pak společnost PS Inovace s.r.o. a Consult Pro s.r.o., z čehož jednoznačně plyne, že došlo k opakovanému vyzývání stejného okruhu uchazečů a uvedené je v rozporu s výše citovaným doplňujícím výkladem. III. Obsah správních spisů (11) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (12) Žalobci byla přiznána rozhodnutím o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a spolufinancování projektu realizovaného v rámci operačního programu Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 (dále jen „Rozhodnutí“) vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj dne 7. 8. 2009 dotace z operačního programu v celkové výši maximální částky 535.538,80 Kč. Dne 15. 12. 2009 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Rozhodnutí č. 1 o změně „Rozhodnutí“ ohledně předpokládané výše konečných způsobilých výdajů. Dne 6. 12. 2012 bylo vydáno Rozhodnutí č. 2 o změně „Rozhodnutí“, kterým byla provedena změna týkající se termínu realizace projektu a nově byl stanoven termín do (13) Ke dni 29. 5. 2012 byly žalobci poskytnuty finanční prostředky ze státního rozpočtu v celkové výši 504.654 Kč. U předmětného projektu byla realizována tato výběrová řízení: 1) výběrové řízení na poptávkové řízení na zpracování studie – porovnání zkušeností rakouských center z pohledu technického a organizačního řešení a vstupy pro rozvoj JVT, 2) výběrové řízení na konzultace K s vybranými společnostmi za účelem vyhledávání potencionálního partnerství mezi podnikateli a vědeckovýzkumnou sférou, 3) výběrové řízení na zajištění prací – expertiza pro roadmap a PR koncept superregionu, 4) výběrové řízení na zajištění prací – expertizy pro analytickou fázi, terénní průzkum, 5) výběrové řízení na zpracování projektové žádosti včetně příloh. Tyto zakázky byly zakázkami malého rozsahu, kdy předpokládaná hodnota plnění nepřesahovala 800.000 Kč bez DPH. Při zadávání jednotlivých zakázek příjemce dotace postupoval dle doplňujícího výkladu k postupu pro zadávání zakázek spolufinancovaných zdrojů EU nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v programovém období 2007 – 2013. (14) U výběrového řízení č. 1) s předpokládanou hodnotou 340.000 Kč bez DPH příjemce dotace oslovil společnost Alevia s.r.o., REGIO projekt s.r.o., PS Inovace s.r.o. Jediným hodnotícím kritériem byla stanovena nejnižší nabídková cena. Zvítězila společnost Alevia s.r.o. U výběrového řízení č. 2), kde předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena částkou 700.000 Kč, byly osloveny společnosti KAPEX s.r.o., Consult Pro s.r.o. a Z. Č. Zvítězila nabídka Z. Č. Zde byla uzavřena smlouva na dodávku služeb s částkou 350.000 Kč. U výběrového řízení č. 3) na předpokládanou hodnotu 550.000 Kč byly osloveny společnosti REGIO projekt s.r.o., Consult Pro s.r.o. a SUPPORT PROJEKT s.r.o. Zvítězila společnost REGIO projekt s.r.o., která dala nejvýhodnější cenovou nabídku. U výběrového řízení č. 4) byly na zakázku v hodnotě 305.000 Kč osloveny společnosti REGIO projekt s.r.o., Back office s.r.o. a KP projekt s.r.o., kdy zvítězila nabídka společnosti KP projekt s.r.o. U výběrového řízení č. 5) byly osloveny u zakázky v hodnotě 120.000 Kč společnost REGIO projekt s.r.o., Jihočeská hospodářská komora a PS Inovace s.r.o. a zvítězila společnost REGIO projekt s.r.o. (15) Správce daně provedl kontrolu rozhodných skutečností v souvislosti s poskytnutou dotací a s výsledkem kontrolního zjištění seznámil žalobce dne 8. 10. 2014. Společnost žalobce požádala o poskytnutí lhůty pro vyjádření ke kontrolnímu zjištění. Dne 23. 10. 2014 se žalobce ke kontrolnímu zjištění vyjádřil. Odmítl závěr správce daně o netransparentním procesu zadávání zakázek. (16) Správce daně sepsal zprávu o daňové kontrole, kterou se žalobcem projednal dne 21. 11. 2014 a ve zprávě o daňové kontrole reagoval na vyjádření žalobce k výsledku kontrolního zjištění. Nedošlo totiž ke změně výsledku kontrolního zjištění. Původní kontrolní zjištění tudíž zůstalo beze změn se závěrem, že žalobce neoprávněně použil prostředky ze státního rozpočtu v celkové částce 504.654 Kč, neboť proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neproběhl dle zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, tak, jak je upravuje § 6 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Rovněž došlo k porušení doplňujícího výkladu k postupu pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie nespadající pod aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Žalobce opakovaně oslovoval stále stejný okruh uchazečů. Subjekt, který zpracoval projektovou žádost, se účastnil dalších tří ze čtyř výběrových řízení. Rovněž byla zjištěna existence provázanosti mezi zadavatelem a uchazeči. To bylo hodnoceno jako netransparentní jednání a zvýhodňování určité skupiny uchazečů a tyto kroky rovněž jevily znaky omezené soutěže. (17) Finanční úřad pro Jihočeský kraj vydal dne 26. 11. 2014 pod čj. 2022002/14/2200-31471-302427 platební výměr č. 105/2014, kterým žalobci vyměřil odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 504.654 Kč. Proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru se žalobce včas odvolal. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, které je podrobně popsáno pod bodem 1 tohoto rozsudku. (18) V doplňujícím výkladu k postupům pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU nespadajících pod aplikaci zákona o veřejných zakázkách v programovém období 2007 – 2013 jsou v článku 3 tohoto výkladu specifikovány obecné zásady smlouvy o založení ES3 zadávání zakázek a pod bodem 3.5 je poskytnut výklad k pojmu zákaz diskriminace (zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z uchazečů. To znamená, že podmínky pro zadávání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky) a pod bodem 3.6 výklad pojmu transparentnost (zadavatel má povinnost veškeré úkony při zadávání zakázky činit jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem, tzn., stanovit přesně lhůty a postupy v procesu zadávání zakázky, o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu umožňující úkony zadavatele, nezávisle přezkoumat jednoznačně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky uchazečů, stanovit dostatečnou lhůtu pro zpracování zakázek; všechna rozhodnutí řádně odůvodnit apod. Zásada 3.4 rovné zacházení je ve výkladu specifikována tak, že každý zadavatel je v průběhu zadávání zakázky povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky (zadavatel definuje v zadávací dokumentaci, respektive výzvě přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat, tedy např. bude-li omezován počet zájemců, jaké jsou přesné podmínky pro toto omezování, případně jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atd). IV. Právní názor soudu (19) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body. (20) Žaloba byla důvodná. (21) V souzené záležitosti byl žalobci vyměřen podle § 44a) odst. 4 písm. c) zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen rozpočtová pravidla) ve znění účinném do 29. 12. 2011 a podle § 44a) odst. 4 písm. c) zák. č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 504.654 Kč. Důvodem tohoto postupu byl závěr správních orgánů, že kontrolou bylo zjištěno, že proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neproběhl dle zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, tak jak je upravuje § 6 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Zároveň došlo k porušení „doplňujícího výkladu k postupům pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU nespadající pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v programovém období 2007 – 2013. Žalobce oslovoval stále stejný okruh uchazečů a také byla zjištěna existence provázanosti mezi zadavatelem (žalobcem) a uchazeči. V podrobnostech bylo odkázáno na závěry vyslovené ve zprávě o daňové kontrole, která byla se žalobcem projednána dne 21. 11. 2014. Proti platebnímu výměru se žalobce odvolal. Odmítl závěr o netransparentním jednání a rozporoval zjištění učiněné správcem daně o zvýhodnění společnosti REGIO projekt s.r.o. i skutečnost, že došlo k oslovování stále stejného okruhu uchazečů. Žalobce rozporoval vyslovené závěry, neboť nebyly správcem daně blíže odůvodněny a poukazoval na to, že v celkem pěti výběrových řízeních bylo osloveno deset nezávislých zájemců, což podle jeho názoru zaručuje dostatečnou soutěž. Navíc poukázal na to, že oslovoval pouze ty subjekty, o kterých věděl, že jsou schopny zakázku realizovat, neboť nevěděl o dalších uchazečích, které by mohly předmětné zakázky zpracovat. Správce daně ani neuvedl, že by potencionálních uchazečů bylo více. Žalobce poukázal na to, že ačkoliv je správcem daně tvrzeno, že rozpočtovou kázeň porušil, ve výměru není prokázáno, jakým konkrétním způsobem. Správce daně se spokojil s nepodloženým konstatováním, což žalobce odmítl. (22) Žalovaný v rozhodnutí o odvolání zopakoval argumentaci prvostupňového orgánu vyplývající ze zjištění, které bylo popsáno ve zprávě o daňové kontrole, dále poukázal na to, že jednatel společnosti PS Inovace s.r.o. Ing. J. S. byl od 17. 7. 2007 členem správní rady daňového subjektu a účastnil se jednání rady konzultantů, z čehož nelze vyloučit netransparentní jednání žalobce. K námitce nesouhlasu žalobce s údajným netransparentním jednáním žalovaný uvedl, že nelze vyloučit, že společnost REGIO projekt s.r.o. byla v souvislosti se zpracováním projektové žádosti lépe seznámena s projektem, tudíž nelze vyloučit její zvýhodnění. Rovněž nesouhlasil s námitkou, že společnost Consult Pro s.r.o. byla vyzvána pouze jednou. Ve vztahu ke společnosti PS Inovace s.r.o. žalovaný uvedl, že není pro závěr o netransparentním jednání ve vztahu k této společnosti podstatné, že společnost nezvítězila v žádném výběrovém řízení, neboť jednatel této společnosti byl zároveň členem správní rady zadavatele. K nesouhlasu žalobce s údajným nerovným zacházením a diskriminací žalovaný poukázal na odůvodnění zprávy o daňové kontrole. Na straně 10 této zprávy je zřejmé zjištění, že žalobce opakovaně oslovoval stejný okruh uchazečů a u takového jednání nelze vyloučit známky provázanosti mezi žalobcem a uchazeči opakovaně oslovenými. K tomu odkázal na stranu 12 – 14 zprávy. K neuvedení důvodů žalovaný zdůraznil, že za odůvodnění platebního výměru se považuje právě zpráva. K námitce žalobce, že pokud je v okruhu oslovených uchazečů uveden nový uchazeč, zaručuje to nový okruh uchazečů, žalovaný uvedl, že není v rozporu s názorem žalobce, avšak tímto postupem nemůže být splněna podmínka doplňujícího výkladu nevyzývat opakovaně stejný okruh uchazečů. K výhradě žalobce uvedené v odvolání, že jednalo se o velmi úzce specializovaný předmět zakázek, žalovaný uvedl, že jedná se o námitku účelovou, neboť předmět veřejných zakázek není úzce specializovaný. Žalobce tuto skutečnost nijak neprokázal. Žalovaný se však blíže s touto odvolací námitkou v rozhodnutí nevypořádal. Odvolací orgán zopakoval, že žalobce nepředložil takové skutečnosti, kterými by prokázal, že postupoval transparentně, nediskriminačně a neporušil rozpočtovou kázeň. Odmítl názor žalobce, že platební výměr je nesrozumitelný a nepřezkoumatelný. Obsahuje totiž veškeré skutečnosti a za odůvodnění se považuje ve smyslu § 147 odst. 4 daňového řádu zpráva o daňové kontrole. (23) S ohledem na výše připomenutou argumentaci žalobce, kterou uplatnil ve svém odvolání proti platebnímu výměru, kterým mu byl předepsán odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně a reakci žalovaného na odvolací námitky, kterou vyjádřil v žalobou napadeném rozhodnutí je meritem věci posouzení toho, zda je přezkoumatelné rozhodnutí žalovaného ve vztahu k závěru vysloveném v žalobou napadených rozhodnutí, a to zda žalobce postupoval v souladu s Rozhodnutím, Postupy pro zadávání zakázek a doplňujícím výkladem a dodržel zásadu transparentnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Právě tyto závěry vyslovené v žalobou napadeném rozhodnutí žalobce v žalobě označil za nepřezkoumatelné a nesrozumitelné a zároveň poukázal na to, že skutkový stav je v rozporu se spisem a nemá v něm oporu, a proto žalovaný v rozhodnutí dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. (24) Soud se proto zabýval přezkoumatelností rozhodnutí žalovaného ve vztahu ke konkrétně vzneseným námitkám žalobce. Jak judikoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 As 194/2015 „přezkoumatelné rozhodnutí je rozhodnutí srozumitelné, s dostatkem důvodů podporujících výrok rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dána především tehdy, opřel-li soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003 2 Ads 58/2003-75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomněl vypořádat některou z námitek uplatněných žalobě (viz např. rozsudek ze dne 27. 6. 2007 čj. 3 As 4/2007 – 58) …. za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají zákonné náležitosti, z nichž nelze rozeznat, o jaké věci bylo rozhodováno, či jak bylo rozhodováno; která zkoumají právní úkon z jiných než žalobních bodů (pokud by se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek); jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním; která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné“. (25) V souzené záležitosti žalobce namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí, především k prvně žalovaným vyslovenému závěru ohledně netransparentnosti jednání žalobce při zadávacím řízení. Je třeba zdůraznit, že porušením rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech „neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, národního fondu nebo státních finančních aktiv, jejich příjemcem“ za neoprávněné použití uvedených peněžních prostředků se dle § 3 písm. e) téhož zákona ve znění účinném do 29. 12. 2011 považuje „jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků nebo porušením podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity“. Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se neděje v zadávacím řízení (s výjimkou případu uvedeného v § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách), to však nemění nic na tom, že se jedná o postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky, při němž je zadavatel povinen dodržet § 6 zákona o veřejných zakázkách. Veřejné zakázky, a to včetně veřejných zakázek malého rozsahu podléhají kontrole podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). Porušení zásad může vyústit v odvod za porušení rozpočtové kázně. Konkrétní způsob aplikace zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení je samozřejmě vždy třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní zakázce. Význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. (26) Žalobce byl povinen na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na spolufinancování projektu realizovaného v rámci operačního programu cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – ČR 2007 – 2013, v případě, že jednalo se o zakázku malého rozsahu, na kterou se nevztahovala povinnost postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, postupovat podle pravidel v příloze č. 1 Rozhodnutí (postupy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a dalších zakázek, kdy se na zadavatele nevztahuje povinnost postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a dále podle doplňujícího výkladu), které byly součástí pokynů pro české příjemce dotace. Podle doplňujícího výkladu k postupům článku 3 bod 4, kde je specifikována zásada rovného zacházení, byl žalobce povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, tzn., že měl povinnost vymezit přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat, případně zda bude omezen počet zájemců, jaké jsou podmínky takového omezení, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek apod. Dále byl povinen respektovat článek 3.5 zásadu zákazu diskriminace, která znamená, že jednáním zadavatele nesmí dojít k diskriminaci žádného z uchazečů, jinak řečeno, že podmínky pro zadávání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky. Dále podle bodu 3.6 zásada transparentnosti znamená, že zadavatel měl povinnost veškeré úkony činit jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem tzn. stanovit přesně lhůty a postupy v procesu zadávání zakázky o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu umožňujícím úkony zadavatele nezávisle přezkoumat; jednoznačně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky uchazečů, stanovit dostatečnou lhůtu pro zpracování nabídek; všechna rozhodnutí řádně odůvodnit apod. (27) Žalovaný správní orgán dospěl k závěru, že tyto podmínky žalobce nedodržel, a to nejméně v tom směru, že nelze mít pochybnosti o tom, že tyto zásady postupem žalobce nebyly porušeny. Ve vztahu k těmto zásadám měl správce daně a potažmo žalovaný za to, že nelze vyloučit porušení těchto zásad a žalobci je vytýkáno, že nepředložil takové skutečnosti, aby prokázal, že postupoval transparentně, nediskriminačně a neporušil rozpočtovou kázeň. Soud tyto závěry, které žalovaný vyslovil, ve svém rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nevypořádání veškerých žalobcem vznesených odvolacích námitek. Z hlediska dodržení zásad transparentnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace je vhodné, aby zadavatel měl vždy svá vlastní pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu, podle kterých bude postupovat standardně, aby nedocházelo k odlišnostem v jednotlivých řízeních a k neprůhledným postupům, které by mohly znamenat porušení závazných zásad podle zákona o veřejných zakázkách. Smyslem zásady transparentnosti je, aby na příslušnou zakázku mohlo být nahlíženo jako na čitelnou a předvídatelnou. V dané věci soud ověřil, že tato pravidla v konkrétním případě byla stanovena žalobcem tak, že kritérium pro vybrání vítězné zakázky je nejnižší cena, kterou nabídnou oslovení uchazeči, o nichž měl žalobce povědomost z hlediska úzce specializovaného předmětu plnění veřejných zakázek, že budou schopni takovou zakázku zpracovat. (28) Ze zprávy o daňové kontrole strana 5 – 9 soud zjistil, že u předmětného projektu bylo realizováno pět výběrových řízení, ve kterých byli vždy osloveni tři potencionální uchazeči, jiným způsobem nebyla výzva k podání nabídky uveřejněna, byla stanovena lhůta pro podání nabídky a vždy byla jediným hodnotícím kritériem stanovena nejnižší nabídková cena. V případě první zakázky na výběrové řízení na zpracování projektové žádosti včetně příloh, byly osloveny společnosti REGIO projekt s.r.o., Jihočeská hospodářská komora a PS Inovace s.r.o., a to dne 11. 4. 2008. Po vyhodnocení nabídek byla vybrána společnost REGIO projekt s.r.o. U zakázky č. 2 na výběrové řízení na zajištění prací – expertízy pro analytickou fázi terénní průzkum byly osloveny dne 15. 5. 2009 společnosti REGIO projekt s.r.o., Back office s.r.o. a KP projekt s.r.o. Zvítězila společnost KP projekt s.r.o. Třetí výběrové řízení na zajištění prací – expertíza pro roadmap a PR koncept superregionu proběhlo oslovením tří uchazečů REGIO projekt s.r.o., Consult Pro s.r.o. a SUPPORT PROJEKT s.r.o., jejich oslovením dne 20. 1. 2010. Nejvýhodnější nabídka byla učiněna společností REGIO projekt s.r.o., Consult Pro s.r.o. a SUPPORT PROJEKT s.r.o., jejich oslovením dne 20. 1. 2010. Nejvýhodnější nabídka byla učiněna společností REGIO projekt s.r.o. Čtvrté výběrové řízení na konzultace s vybranými společnostmi za účelem vyhledání potencionálního partnerství mezi podnikateli a vědecko-výzkumnou sférou proběhlo oslovením tří uchazečů KAPEX s.r.o., Consult Pro s.r.o. a Z. Č. dne 27. 8. 2010. Zvítězila nabídka Z. Č., se kterým byla uzavřena smlouva na dodávku. Páté výběrové řízení proběhlo oslovením společností Alevia s.r.o., REGIO projekt s.r.o. a PS Inovace s.r.o. dne 3. 12. 2010. Vybrána byla nabídka společnosti Alevia s.r.o. (29) Správce daně dospěl k závěru, že při realizaci výše uvedených veřejných zakázek došlo k porušení transparentnosti jednání ze strany žalobce, neboť nesměl oslovovat stále stejný okruh zájemců, přitom společnost REGIO projekt s.r.o. byla oslovena ve všech výběrových řízeních a následně i vyhrála zakázku na zpracování projektové žádosti, tudíž byla oproti ostatním uchazečům ve výhodě, neboť měla lepší informace, neboť znala celý projekt, cíle a strukturu projektu. Společnost PS Inovace s.r.o. byla oslovena ve dvou případech. U této společnosti bylo dále zjištěno, že jednatel společnosti Ing. J. S. je zároveň členem správní rady společnosti žalobce. Tato společnost sice žádnou zakázku nevyhrála, ale účastnila se výběrových řízení. Správce daně uzavřel, že proces zadávání veřejných zakázek neproběhl dle zásad transparentnosti rovného zacházení a nediskriminace tak, jak je upravuje § 6 zákona o veřejných zakázkách a dále došlo k porušení doplňujícího výkladu. (30) Žalobce proti tomuto závěru vyslovil výhrady především v tom směru, že je-li žalobci vytýkáno porušení článku 5.3, není uvedeno z jakého konkrétního důvodu a žalovaný se nevypořádal s tvrzením žalobce, které uplatnil v odvolání, že jednalo se o velmi úzce specializovaný předmět zakázky, který právě okruh zájemců poměrně snížil, z toho důvodu byli někteří uchazeči osloveni vícekrát, kdy celkem bylo pět výběrových řízení, na kterých bylo osloveno deset nezávislých zájemců. To podle žalobce zaručuje dostatečnou soutěž a finanční úřad ani žalovaný neuvedly, že by potencionálních uchazečů bylo více. Žalobce vznesl výhradu i proti závěru žalovaného, že společnost REGIO projekt s.r.o. byla oproti ostatním uchazečům zvýhodněna, ke zvýhodnění nedošlo, neboť nikdy nebyla žádná přihláška ostatních uchazečů odmítnuta. (31) Soud s ohledem na takto vznesenou žalobní námitku nemohl přezkoumat závěry správních orgánů, že postupem žalobce při zadání veřejných zakázek malého rozsahu byla porušena zásada transparentnosti. Závěr žalovaného správního orgánu vyjádřený v žalobou napadeném rozhodnutí, soud považuje za nepřezkoumatelný, neboť pouze obecně vytýká žalobci, že oslovoval stále stejný okruh zájemců, kdy zcela nepřehledně popisuje postup žalobce, který však neodpovídá zjištění prvostupňového správce daně, který soud pro přehlednost citoval přímo ze zprávy o daňové kontrole. Závěr, který žalovaný převzal od prvostupňového správce daně, není v žalobou napadeném rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodněn pro nedostatek důvodů v tomto rozhodnutí uvedených. V této souvislosti soud dále zjistil, že k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí dále přispívá rozpor v argumentaci žalovaného ve vztahu k vyslovení jeho závěru o netransparentnosti řízení, co se týče jeho opakované argumentace, že žalobce oslovoval stále stejný okruh uchazečů. To však nelze ze zjištění, které učinil správce daně dovodit. Navíc žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí připustil, že pokud je žalobcem osloven jeden nový uchazeč zaručuje to nový okruh uchazečů při současné argumentaci, že uchazeče jednou oslovovaného nelze považovat za nového uchazeče a tímto postupem nedovozuje naplnění podmínky doplňujícího výkladu nevyzývat opakovaně stejný okruh uchazečů. Přitom však ve vztahu ke konkrétnímu oslovování konkrétních okruhů uchazečů nevysvětlil, jak k tomuto závěru, který je velmi stručný a zcela nekonkrétní dospěl. Je totiž zcela zřejmé, že v případě poptávkového řízení na zajištění prací souvisejících s přípravou projektové žádosti byly osloveny všechny tři subjekty poprvé. V případě poptávkového řízení na zajištění prací – expertízy pro analytickou fázi, terénní průzkum byly nově osloveny společnosti Back office s.r.o. a KP projekt s.r.o. V poptávkovém řízení na zajištění prací – expertíza pro roadmap a PR koncept superregion byly nově osloveny společnosti SUPPORT PROJEKT s.r.o. a společnost Consult Pro s.r.o. V případě poptávkového řízení na vytvoření databáze firem v oboru biotechnologií a odborech příbuzných a podpůrných jako podkladu pro kompetenční mapu a následné konzultace s vybranými společnostmi za účelem vyhledání potencionálního partnerství mezi podnikateli a vědeckovýzkumnou sférou byla nově oslovena společnost KAPEX s.r.o. a Z. Č. a nakonec v poptávkovém řízení na zpracování studie porovnání zkušenosti rakouských center z pohledu technického a organizačního řešení a vstupu pro rozvoj JVTP byla nově oslovena společnost Alevia s.r.o. Z této analýzy je naprosto zřejmé, že bez bližšího vysvětlení nemůže obstát závěr žalobce, který vyslovil v žalobou napadeném rozhodnutí, že nebyla splněna podmínka neoslovovat stále stejný okruh uchazečů. Z rekapitulace, kterou soud v tomto rozsudku uvádí, je zřejmé, že žalobce neoslovoval stále stejný okruh uchazečů a výklad, který mu k této odvolací námitce poskytl žalovaný správní orgán, není z hlediska požadavku na přezkoumatelnost rozhodnutí správních orgánů dodržen. Navíc se žalovaný správní orgán nevyjádřil ani k odvolací námitce, kterou vznesl žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru, že v konkrétním případě se jednalo o úzce specializovaný předmět zakázky a jiný okruh subjektů, které by byly schopny takovou zakázku zpracovat, žalobce neznal. Žalovaný správní orgán reagoval pouze tím způsobem, že je námitka podle jeho názoru účelová, neboť se o úzce specializovaný předmět nejedná. K tomu však nepředložil žádnou argumentaci, kterou by soud mohl v této souvislosti posoudit. Proto je i tato argumentace soudem hodnocena jako nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. (32) Krajskému soudu v napadeném rozhodnutí chybí jednoznačná reakce na námitky žalobce, které vznesl ve svém odvolání. Jestliže žalovaný uzavřel, že žalobce nepředložil takové skutečnosti, aby prokázal, že postupoval transparentně, nediskriminačně a neporušil rozpočtovou kázeň, pak takové tvrzení žalobce předložil, avšak byl to právě žalovaný správní orgán, který na základě žalobcem vznesených odvolacích námitek měl toto tvrzení jednoznačně a srozumitelně ve vztahu k podmínkám, které jsou stanoveny v rozhodnutí v jeho příloze č. 1 i v doplňujícím výkladu pro dodržení zásad pro použití finančních prostředků vyvrátit. V tomto směru bylo nutné podrobně odůvodnit úvahu správních orgánů, což žalovaný nedodržel a s argumentací žalobce v odvolání se dostatečným způsobem nevypořádal. Tím zatížil své rozhodnutí ve vztahu k vysloveným závěrům nepřezkoumatelností. K nerovnému zacházení a diskriminaci žalovaný správní orgán uvedl, že žalobce měl postupovat vůči všem dodavatelům stejně a zároveň neutrálním způsobem. Nevysvětlil však, jakým konkrétním postupem žalobce tuto zásadu porušil. Lze se domnívat, že žalovaný považoval porušení této zásady, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí v oslovování stejného okruhu uchazečů, z čehož dovozoval, že nelze vyloučit známky provázanosti. Přitom podle definice zásady zákazu diskriminace je nutné, aby jednáním zadavatele nedošlo k diskriminaci žádného z uchazečů, tudíž aby podmínky pro zadávání zakázky byly zadavatelem vždy stanoveny tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele a na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení. Takové výtky ze strany správních orgánů ve vztahu k žalobci v konkrétní poloze vzneseny nebyly. Žalovaný nesplnil svou povinnost a nevysvětlil konkrétně, v jakém postupu a s jakými důsledky pro uchazeče o zakázky, shledal porušení zákazu diskriminace. Taktéž lze uvést k porušení zásady rovného zacházení, neboť v tomto směru žalovaný vůbec nevysvětlil, v čem mělo být konkrétně porušení této zásady spatřováno podle zásady rovného zacházení, je zadavatel povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kdy na základě výzvy mají být stanoveny přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat, zda bude omezován počet zájemců, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek apod. Žalovaný neuvedl, v jakém konkrétním postupu žalobce mělo porušení zásady rovného zacházení spočívat. Je-li mezi řádky v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí uvedeno, že společnost REGIO projekt s.r.o. zpracovávala projektovou dokumentaci a mohla být tudíž v dalších řízeních zvýhodněna, pak je nutné uvést, v jakém konkrétním řízení a v jakém směru, neboť jediným společným kritériem pro všechny zájemce ve všech výběrových řízeních bylo kritérium ceny. Má-li být postaveno najisto, že došlo k porušení zásady rovného zacházení, je třeba, aby správní orgány konkrétně pojmenovaly postup, kterým došlo k porušení zásady rovného zacházení zákazu diskriminace i zásady transparentnosti. Nedostačuje, pokud žalovaný správní orgán konkrétně formulované odvolací námitky vypořádal způsobem, že jsou zavádějící případně účelové, aniž je konkrétně posoudil a jejich případnou nedůvodnost konkrétně vysvětlil. Proto lze žalobci přisvědčit i v tom smyslu, že jeho obrana byla ztížena, pokud nedisponoval dostatečně konkrétním jednoznačným a srozumitelným odůvodněním ze strany správního orgánu. (33) Pro úplnost soud poznamenává, že pro zajištění přezkoumatelnosti rozhodnutí je nutné v souvislosti s posuzováním, zda byly dodrženy zásady transparentnosti, případně zákazu diskriminace a rovného zacházení, zabývat se konkrétní skutkovou podstatou i ostatními okolnostmi případu, neboť především zásada transparentnosti spadá do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů a pro srozumitelnost rozhodnutí je nutné alespoň rámcově obsah a význam takto užitého neurčitého pojmu objasnit. Proto vždy zjištění, zda byla porušena zásada transparentnosti, se musí odvíjet od hodnocení všech okolností konkrétního případu, z nichž pak správní orgán učiní závěr, zda došlo k naplnění použitého pojmu či nikoliv. Je-li žalobcem nabízeno vysvětlení v souvislosti s výtkami prvostupňového orgánu je pak zapotřebí právě za použití popsaného způsobu vysvětlit názor a závěry, které k argumentaci ve vztahu k odvolacím námitkám žalovaný správní orgán zaujme. S ohledem na zjištěnou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí se soud nemohl zabývat zbývajícími námitkami, neboť by předjímal závěry, které měl vyslovit žalovaný správní orgán. V. Závěr, náklady řízení (34) S ohledem na konstatovanou nepřezkoumatelnost zrušil krajský soud napadené rozhodnutí bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán závazným právním názorem krajského soudu podle § 78 odst. 5 s.ř.s. (35) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupení za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 6.200 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), 600 Kč a 21 % DPH ve výši 1.428 Kč.

Poučení