10 Af 524/2012 - 26

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce F. D., zast. JUDr. Jaroslavem Trnkou, advokátem, Příkopy 25, Pelhřimov, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, nám. Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.6.2012, č.j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Pelhřimově, jímž mu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 368 369,-Kč a uložena povinnost uhradit penále. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto a odvoláním napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalobce uvádí, že k doložení zdanitelných plnění od společnosti EAGLE Group s.r.o. na stavbě Masna Žirovnice předložil písemné důkazy, a to smlouvu o dílo, protokol o předání díla, daňové doklady, výdajové a příjmové doklady a přehled docházky pracovníků společnosti EAGLE Group s.r.o. na stavbu. Správce daně i žalovaný nesprávně k těmto důkazům zaujali názor, že se jedná o formální doklady, které neprokazují, že žalobce zdanitelné plnění přijal. Tento závěr žalovaný opřel o výsledky dožádání správce daně společnosti EAGLE Group s.r.o., který prohlásil, že uvedená společnost je nekontaktní a v sídle podnikání nelze tento subjekt dohledat. Žalovaný používá termín formální doklady, aniž blíže vysvětluje, jaké důkazy lze považovat za jiné, než formální. V naprostém rozporu s tvrzením správce daně o nekontaktnosti společnosti EAGLE Group s.r.o. správce daně kontaktoval jednatele této společnosti a vyslechnul je jako svědky. Svědek S. vypověděl, že s žalobcem nikdy nejednal, a správce daně tak proto jeho výpověď vyhodnotil jako důkaz nepoužitelný ve věci prokázání oprávněnosti žalobcem vynaložených nákladů. Svědek K. uvedl, že s žalobcem jednal, předloženou smlouvu a protokol o převzetí díla podepsal, a dále že uvedená společnost předmětné práce na stavební akci provedla. Vyjádření svědka bylo tedy ve shodě s tvrzeními žalobce a dalšími listinnými důkazy. Správce daně však posoudil danou důkazní situaci účelově, neúměrným způsobem zveličil rozpor mezi tvrzením žalobce o tom, že jednal s oběma jednateli, zatímco svědek S.takové jednání popřel. Samotná okolnost, s kým žalobce v době uzavírání obchodu a v jeho průběhu jednal, je nepodstatná, neboť oba jednatelé měli oprávnění jednat jménem společnosti samostatně bez omezení. Žalobce dále namítal, že správce daně je povinen hodnotit důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Správce daně měl v daném případě celou řadu důkazů, z nichž jediný svědčí v jeho neprospěch, zatímco ostatní důkazy prokazují, že žalobce plnění přijal. Rozpor mezi tvrzením svědka S.a tvrzením žalobce o tom, s kým za společnost EAGLE Group jednal, je rozporem nepodstatným a týká se celé věci nepřímo. Správce daně měl ověřit, zda vykázané a zaplacené faktury byly zahrnuty do příjmů společnosti EAGLE Group. Tvrzení, že společnost je nekontaktní, nemůže dostačovat k tomu, aby bylo prokázáno, že vykázané náklady nebyly vynaloženy. Z důkazů vyplývá, že plnění, které žalobce přijal od společnosti EAGLE Group je součástí jeho plnění. Ze strany správce daně došlo dle žalobce k nepřípustné selekci důkazů tak, že použil pouze ty důkazy, které svědčí v jeho neprospěch. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť žalobce neprokázal své tvrzení, že na podkladě předložených dokladů došlo ke skutečnému dodání stavebních prací dodavatelem EAGLE Group s.r.o. tak, aby je žalobce mohl uplatnit jako výdaje, a to v celkové výši 1 290 000,- Kč. Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno, neboť jím tvrzená skutečnost nebyla dostatečným a nezpochybnitelným způsobem prokázána. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně rozložení důkazního břemene v daňovém řízení. Žalobce na podporu svého tvrzení sice předložil doklady, na nichž jsou zaznamenány výdaje, ovšem nepodařilo se mu jimi prokázat faktickou realizaci platby, ani faktickou realizaci provedené práce společností EAGLE Group. Správce daně proto označil jím předložené důkazní prostředky pouze za tzv. formální doklady, neboť jimi daňový subjekt nebyl schopen prokázat skutečný stav věci. Žalovaný rovněž popřel selekci důkazů v neprospěch daňového subjektu. Správce daně v odůvodnění napadeného rozhodnutí řádně zhodnotil důkazní prostředky předložené žalobcem a neosvědčil je jako důkazy prokazující vynaložení nákladů za konkrétní práce provedené společností EAGLE Group, když svoji správní úvahu řádně odůvodnil. Správce daně se pokoušel kontaktovat dodavatelskou společnost, ovšem bezvýsledně, proto nemohly být prostřednictvím účetnictví potvrzeny konkrétní prokazované údaje a skutečnosti. Dožádání jiného správce daně probíhalo standardním a zákonným způsobem. Žalobce měl možnost sám se pokusit získat a předložit od dodavatelské společnosti předmětné doklady, neboť byl v průběhu daňového řízení informován o všech rozhodných skutečnostech a důkazní břemeno vázlo právě na něm. Společnost EAGLE Group v současné době nekomunikuje s finančním úřadem a nelze ji v místě sídla dohledat. Za kontaktování společnosti není možné považovat provedený výslech svědků, neboť tito již nejsou jejími jednateli a nemají proto přístup k dokladům ani k účetnictví. Žalovaný nezpochybnil uskutečnění zdanitelného plnění investorovi stavby, ovšem fakturované práce mohly být provedeny jinou firmou. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno, když neprokázal faktické uskutečnění prací konkrétním dodavatelem žalobce. Skutečnost, že žalobce realizoval zakázku, neprokazuje, že v souvislosti s tím vynaložil výdaj za provedení těchto prací. Žalobce v průběhu daňového řízení k faktickému uskutečnění prací dokládal pouze doklady s velmi obecnými údaji a rozporuplné výpovědi svědků, přičemž ani další správcem daně zjištěné skutečnosti neprokázaly předmětnou faktickou realizaci. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: U žalobce byla zahájena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 dne 27. 12. 2010. V daňovém přiznání žalobce přiznal příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, ve výši 6.984.876,-Kč a výdaje související s příjmy uplatnil daňový subjekt ve skutečné výši a činí 6.817.370,-Kč. Správce daně zjistil, že žalobce zaúčtoval mimo jiné do daňových dokladů doklad č. 11/07 na částku 185.000,- Kč za dokončovací stavební činnost, doklad č.12/07 na částku 324.000,-Kč za dokončovací stavební činnost, doklad č.13/07 na částku 268.000,-Kč za dokončovací stavební činnost, doklad č.14/07 na částku 225.000,-Kč za dokončovací stavební činnost a doklad č.15/07 na částku 288.000,- Kč za dokončovací stavební činnost. Dožádaným správcem daně – Finančním úřadem v Pelhřimově - bylo zjištěno, že daňový subjekt EAGLE Group s.r.o. je nekontaktní, se správcem daně nekomunikuje a v jeho sídle ho není možné dohledat. Z protokolu ze dne 28. 4. 2011 vyplývá, že správce daně informoval žalobce, že na základě dožádání zjistil, že daňový subjekt, který měl vystavit shora uvedené faktury, je nekontaktní. Žalobce byl informován o tom, že dle správce daně jím předložené doklady neprokazují, zda skutečně služby uvedené na dokladech byly společností EAGLE Group poskytnuty a mají vazbu na dosahování zdanitelných příjmů. Žalobce byl vyzván správcem daně, aby předložil veškeré písemnosti, které se vztahují ke shora uvedeným obchodním případům, a prokázal, že se jedná o daňově uznatelné náklady ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Z protokolu ze dne 16. 5. 2011, č. j. 73484/11/091932304031, vyplývá, že žalobce předložil za účelem prokázání nákladu faktury, výdajové pokladní doklady, příjmové pokladní doklady společnosti EAGLE Group, smlouvu o dílo, výpis z obchodního rejstříku, živnostenské listy a docházky zaměstnanců společnosti na stavbu. Dále uvedl, že jednal při uzavírání smluv se společností EAGLE Group s oběma jednateli společnosti, přičemž na smlouvách a výdajových dokladech je pravděpodobně odepsán M.K. Dle vyjádření žalobce dojížděli zaměstnanci na stavbu autem, jejich jména nezná. Peníze se předávaly v hotovosti na stavbě. Ke skutečnosti, že podpisy jednatelů M. K. a V. S. dle notářských zápisů neodpovídají podpisům na smlouvách a pokladních dokladech, se žalobce vyjádřil tak, že podpisy se uskutečňují na stavbách nebo v autě, proto mohou být odlišné. Žalobce popsal faktickou náplň prací prováděných společností EAGLE Group na Masně v Žirovnici. Dle protokolu o ústním jednání ze dne 2. 8. 2011, č. j. 93950/11/091932304031, byl jako svědek vyslechnut V. S., který vypověděl, že faktury nevystavoval, nepodepisoval je, ani nepřebíral peníze s tím, že veškeré záležitosti je nutno řešit s panem K.. Dle protokolu o ústním jednání ze dne 2. 8. 2011, č. j. 98813/11/091932304031, svědek M.K. vypověděl, že předmětná společnost prováděla stavební práce. K předloženým fakturám uvedl, že tyto faktury nevystavoval, ovšem podepisoval je. Svědek K.dále uvedl, že na stavbě nebýval zpravidla přítomen, a to ani při předání díla, ačkoliv podpis pod předávacími protokoly je údajně jeho vlastní. Ke konkrétním fakturám uvedl, že neví jaké konkrétní činnosti a kde byly prováděny s tím, že dodal zaměstnance a jejich činnost řídil žalobce. Na dotaz správce daně, zda by byl schopen v místě stavby „Masny Žirovnice“ ukázat, jaké konkrétní práce byly společností EAGLE Group provedeny, svědek K. odpověděl, že uvedeného není schopen. Dále vypověděl, že uvedená společnost pracovníky najímala a zaměstnancem byl pouze on a V.S.. Správce daně prověřoval, zda společnost EAGLE Group měla zaměstnance, kdy dotazem u Finančního úřadu v Praze 1 bylo zjištěno, že předmětná společnost v daňovém přiznání nevykazuje žádné zaměstnance. Dožádáním správcem daně bylo rovněž zjištěno, že daňový subjekt EAGLE Group s.r.o. je nekontaktní a v uvedeném sídle podnikání jej není možné dohledat. Ve zprávě o daňové kontrole správce daně popsal výsledky kontrolního zjištění. Ohledně zdaňovacího období roku 2007 učinil závěr, že žalobce nepředložil takové důkazy, na základě kterých by prokázal, že shora uvedené daňové doklady zahrnují skutečně provedené práce na akci „Masna Žirovnice“ společností EAGLE Group a jsou tedy nákladem ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Rozhodnutím Finančního úřadu v Pelhřimově ze dne 26. 9. 2011 byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 368.369,-Kč, a dále mu byla uložena povinnost uhradit penále. Toto rozhodnutí žalobce napadl odvoláním, které bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto, a současně bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí. Dle žalovaného nebyl náklad v celkové výši 1 290 000,- Kč na podkladě předložených dokladů daňovým subjektem prokázán, žalobce neunesl důkazní břemeno v prokázání uskutečnění dodávek stavebních prací dodavatelem EAGLE Group a neprokázal, že došlo k faktickému dodání stavebních prací. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správním úřadem z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě. Při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s. ř. s.). Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud věc právně posoudil takto: Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) jsou předmětem daně výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Dle ustanovení § 92 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“) daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Dle ustanovení § 92 odst. 4 daňového řádu může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že to vyžaduje průběh řízení a nemůže-li potřebné informace správce daně získat z vlastní úřední evidence. Dle ustanovení § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem. V dané věci je rozhodné posouzení právní otázky, zda žalobce splnil podmínky pro odečtení výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů od základu daně dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Žalobce brojí proti závěru žalovaného, že se mu nepodařilo v řízení před finančními orgány unést důkazní břemeno k prokázání toho, že skutečně vynaložil předmětné výdaje v celkové výši 1 290 000,- Kč za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Žalobce v žalobě předně namítá, že ačkoliv žalovaný opakovaně používá pro žalobcem předložené doklady termín „formální doklady“, nijak blížeji nevysvětluje, v čem tato formálnost spočívá, resp. jaké důkazy lze účelem dosažení, zajištění a udržení považovat za jiné, než formální. Není pravdou, že společnost EAGLE Group je nekontaktní, jak tvrdil správce daně. Vyjádření svědka K. bylo ve všech ohledech shodné s předchozími tvrzeními žalobce v této věci a bylo v souladu i s předloženými listinnými důkazy. Správce daně dle žalobce posoudil danou důkazní situaci naprosto účelově, neboť neúměrným způsobem zveličil rozpor mezi žalobcovým tvrzením o tom, že jednal s oběma jednateli, zatímco svědek S. takové jednání popřel. S kým bylo jednáno je však v dané věci nepodstatné, neboť oba jednatelé měli oprávnění jednat jménem společnosti bez jakéhokoliv omezení. Soud nepřisvědčil uvedeným námitkám žalobce. Soud ze spisového materiálu zjistil, že žalobce v průběhu daňového řízení předložil v souvislosti se společností EAGLE Group faktury, výdajové pokladní doklady, příjmové pokladní doklady, smlouvu o dílo, předávací doklady o předání a převzetí díla, výpis z obchodního rejstříku, živnostenské listy a docházky zaměstnanců společnosti na stavbu. Žalobce tak unesl své důkazní břemeno tím, že doložil účetními doklady, tj. především řádně zaúčtovanou fakturou, vynaložení předmětných nákladů. Nicméně správce daně v souladu s § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu následně shromáždil poznatky, které věrohodnost tvrzení žalobce o vynaložení předmětných nákladů zásadním způsobem zpochybnily. V souvislosti s tím odkazuje soud na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se rozdělení důkazního břemene v daňovém řízení, konkrétně např. na rozsudek ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 Afs 19/2010-56. Daňové řízení je postaveno na zásadě, že každý daňový subjekt má povinnost sám daň přiznat, tedy má břemeno tvrzení, ale také povinnost toto své tvrzení doložit, tj. má i břemeno důkazní. Podle § 92 odst. 3 daňového řádu daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Daňový subjekt proto splní svoji povinnost důkazní ve vztahu k tvrzením, která správci daně předestře, primárně tím, že prokáže tato tvrzení svým účetnictvím či jinou zákonnou evidencí, ledaže ovšem správce daně prokáže (§ 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu), že ve vztahu k těmto tvrzením je účetnictví (evidence) daňového subjektu nevěrohodné, neúplné, neprůkazné nebo nesprávné. Doloží-li tedy správce daně tuto svou pochybnost, je povinností daňového subjektu prokázat dalšími důkazy správnost svého původního tvrzení. Důkazní prostředky zde budou pravidelně pocházet ze sféry mimo vlastní účetnictví a evidenci a de facto nahradí či doplní nevěrohodné, neúplné, neprůkazné či nesprávné účetnictví (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2005, č. j. 5 Afs 188/2004-63). Prokazování uskutečnění daňově uznatelného výdaje je tedy primárně záležitostí dokladovou. Daňový subjekt unese své důkazní břemeno, předloží-li správci daně účetnictví splňující požadavky stanovené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zejména pokud jde o jeho správnost, úplnost, průkaznost a srozumitelnost. Současně je však třeba respektovat soulad skutečného stavu se stavem formálně právním. Účetní doklady formálně z hlediska náležitostí či účtování odpovídající zákonné úpravě nejsou samy o sobě způsobilé prokázat faktické vynaložení deklarovaného výdaje ani jeho výši, je-li relevantním způsobem zpochybněna pravdivost údajů v nich uvedených. To znamená, že ani po formální stránce perfektní doklady nemohou být dostatečným důkazem o uskutečnění transakce v nich deklarované, pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda skutečnosti zachycené na těchto dokladech odpovídají skutečnému stavu. Vznikne-li v průběhu daňového řízení správci daně důvodná pochybnost o tom, zda k uskutečnění výdaje došlo způsobem deklarovaným daňovým subjektem, je povinností daňového subjektu, který předmětný výdaj zahrnul do účetnictví a posléze jej uplatnil v daňovém přiznání, prokázat dalšími důkazy správnost svého původního tvrzení. Je ponecháno na vůli daňového subjektu, jaké důkazy k vyvrácení pochybností správce daně předloží. Jako důkazy mohou sloužit v podstatě jakékoliv prostředky vyjma těch, které byly získány v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Z § 93 daňového řádu vyplývá, že jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci. Správce daně v dané věci unesl své důkazní břemeno, když zpochybnil žalobcem předložené daňové doklady a jeho tvrzení. Správce daně získal důvodné pochybnosti na základě informace od místně příslušného správce daně společnosti EAGLE Group s.r.o., že daňový subjekt EAGLE Group s.r.o. je nekontaktní a že jej v uvedeném sídle podnikání není možné dohledat. Soud souhlasí s žalovaným v tom, že za kontaktování společnosti nelze považovat provedení svědeckých výpovědí pana S. a K., neboť ti již od roku 2009 nejsou jednateli společnosti a nemají proto přístup k účetní evidenci společnosti. Na základě zjištění o nekontaktnosti společnosti EAGLE Group získal správce daně zcela důvodné pochybnosti o uskutečnění stavebních prací uvedenou společností. Bylo tedy následně na žalobci, aby předložením dalších důkazů prokázal faktické uskutečnění nákladu, jenž uplatnil v rámci daňového řízení. Žalobce následně předložil za účelem prokázání nákladu faktury, výdajové pokladní doklady, příjmové pokladní doklady společnosti EAGLE Group smlouvu o dílo, výpis z obchodního rejstříku, živnostenské listy a docházky zaměstnanců společnosti na stavbu. Dále uvedl, že jednal při uzavírání smluv se společností EAGLE Group s oběma jednateli společnosti, přičemž na smlouvách a výdajových dokladech je pravděpodobně podepsán pan K.. Dle vyjádření žalobce dojížděli zaměstnanci na stavbu autem, jejich jména nezná. Peníze se předávaly v hotovosti na stavbě. Ke skutečnosti, že podpisy jednatelů p. K. a p. S. dle notářských zápisů neodpovídají podpisům na smlouvách a pokladních dokladech, se žalobce vyjádřil tak, že podpisy se uskutečňují na stavbách nebo v autě, proto mohou být odlišné. Žalobce popsal faktickou náplň prací prováděných společností EAGLE Group na Masně v Žirovnici, žádné další důkazy neposkytl, žádnou fotodokumentaci, vše doložil jen písemnými doklady opatřenými podpisy a razítky. Z předložených dokladů byly zjištěny rozporuplné skutečnosti. Ve smlouvě o dílo z 5. 5. 2007 a 5. 8. 2007 je uveden jako předmět plnění „bourací práce“, přitom fakturována byla „dokončovací stavební činnost“. Z předložené docházky na stavbu je možné zjistit měsíc, kdy práce probíhaly, informaci, že se jednalo o stavbu Žirovnice a dále seznam křestních jmen bez jakékoliv bližší identifikace, o jaké pracovníky se jednalo včetně jejich zaměstnavatele. Soud na základě prostudování žalobcem předložených dokladů konstatuje, že jejich předložením neunesl žalobce své důkazní břemeno, neboť tyto neprokazují faktické uskutečnění prací společností EAGLE Group a faktické vynaložení nákladu žalobcem. Nepochybně je totiž možné vyhotovit jakýkoliv doklad, znějící na určité plnění, aniž by takové plnění bylo skutečně poskytnuto. Žalobcem předložené doklady nejsou dostatečně průkazné zvláště v kontextu s následně provedenými svědeckými výpověďmi. Žalobce nenavrhnul žádné další důkazy, přesto doplnil správce daně dokazování o svědecké výpovědi jednatelů společnosti EAGLE Group , kteří byli v uvedené funkci v roce 2007, a to pana V. S. a pana M. K.. Svědek S. popřel jakoukoliv činnost prováděnou z jeho strany pro společnosti EAGLE Group popřel rovněž, že by kdykoliv v minulosti jednal jménem společnosti EAGLE Group s panem D.. Svědek S. tak svou výpovědí vyvrátil tvrzení žalobce o tom, že by V. S. s ním jednal. Soud konstatuje, že svědecká výpověď pana S. není použitelná jako důkaz o skutečném provedení prací a o faktickém vynaložení předmětných nákladů, neboť svědek S. neměl o daném účetním případu žádné informace. Svědek K. připustil, že veškeré předložené doklady podepsal, avšak realizaci a faktické uskutečnění stavebních prací nebyl schopen prokázat tím, že by ukázal konkrétně provedené práce přímo v místě stavby. Svědek K. dále uvedl, že na stavbě nebýval zpravidla přítomen, a to ani při předání díla, ačkoliv podpis pod předávacími protokoly je údajně jeho vlastní. Uvedená rozporuplná výpověď dle soudu nasvědčuje tomu, že faktury a jiné doklady nebyly vystaveny na základě skutečně provedených prací společností EAGLE Group. Svědecké výpovědi V.S. a M.K. nijak neprokázaly uskutečnění předmětného plnění společností EAGLE Group a faktické vynaložení nákladu žalobcem, ba dokonce zcela zpochybnily žalobcova tvrzení, která doložil pouhými písemnými doklady o nízké důkazní síle. Ty se soudu jeví v kontextu s obsahem provedených svědeckých výpověď jako ne zcela průkazné, neboť daňové a jiné doklady je možno zhotovit bez ohledu na skutečnou realizaci platby či plnění. V průběhu dokazování bylo prokázáno, že předložené doklady – smlouvy, pokladní doklady a předávací protokoly byly podepsány panem K.. Faktické provedení deklarovaných prací ze strany společnosti EAGLE Group však nebylo dokazováním přesvědčivě prokázáno. Žalobcem předložené důkazní prostředky nejsou způsobilé k prokázání faktického uskutečnění prací společností EAGLE Group. Správce daně úspěšně prokázal své pochybnosti o úplnosti, průkaznosti, správnosti a věrohodnosti žalobcem předložené účetní evidence, jak mu ukládá § 92 odst. 5, písm. c) daňového řádu. Tímto splnil povinnosti uložené mu daňovým řádem a důkazní břemeno přešlo zpět na žalobce. Ten však následně neunesl své důkazní břemeno dle § 92 odst. 3 daňového řádu, když neprokázal soulad svých tvrzení s faktickým uskutečněním sporného účetního případu doložením dalších důkazních prostředků, které by jeho tvrzení osvědčily. Na základě shora uvedeného se soud ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že žalobce neprokázal své tvrzení, že na podkladě předložených dokladů došlo ke skutečnému (faktickému) dodání stavebních prací dodavatelem EAGLE Group s.r.o. tak, aby je daňový subjekt mohl uplatnit jako výdaje (náklady) dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů v celkové výši 1 290 000,- Kč. Žalobce dále zpochybnil postup správce daně v tom smyslu, že ten byl povinen hodnotit důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a přitom vycházet ze skutečného obsahu právního úkonu ve smyslu § 8 daňového řádu. Správce daně měl v předmětném případě k dispozici celou řadu důkazů, z nichž jediný (svědecká výpověď jednatele S.) svědčí v neprospěch žalobce, zatímco všechny ostatní důkazy prokazují, že předmětné náklady byly žalobcem vynaloženy. Správce daně měl dle žalobce pochybit v tom, že si neobstaral potřebné ověření toho, zda byly žalobcem vykázané a zaplacené faktury řádné zahrnuty do příjmů společnosti EAGLE Group a zda se tyto doklady nalézají v účetnictví této společnosti. Z postupu správce daně je zřejmá snaha provádět nepřípustnou selekci důkazů tak, aby použil pouze ty důkazy, které svědčí v neprospěch žalobce, zatímco ostatní důkazy odmítá provést s poukazem na to, že je nelze získat anebo bagatelizuje jejich význam. Daňový řád, ani zákon o daních z příjmů, takovéto rozlišování dokladů neznají a z napadeného rozhodnutí nelze zjistit, v čem by měla žalovaným uváděná formálnost spočívat. Soud k uvedené námitce žalobce uvádí, že z obsahu spisového materiálu vyplývá, že správce daně i žalovaný podrobně rozebrali jednotlivé zjištěné nesrovnalosti v předložených dokladech či v tvrzeních žalobce, jež jsou v rozporu s výpovědmi svědka S. a svědka K.. Správce daně výpovědi obou svědků vyhodnotil v souvislosti s tvrzeními žalobce i v souvislosti s předloženými doklady, vypořádal se tedy se všemi důkazními prostředky, zaujal k nim stanovisko a své hodnocení podrobně popsal ve zprávě z kontroly č. j. 103974/11/091932303988. Soud proto námitku žalobce, že správce daně nehodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, považuje za nedůvodnou. Správce daně postupoval při dokazování v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dle ust. § 8 odst. 1 daňového řádu a podrobně vyložil, proč shledal podklady, které byly předloženy žalobcem, jako důkazy nedostačující. K žalobcem namítanému pochybení žalovaného spočívajícího v tom, že si neobstaral potřebné ověření toho, zda byly žalobcem vykázané a zaplacené faktury řádné zahrnuty do příjmů společnosti EAGLE Group s.r.o. a zda se tyto doklady nalézají v účetnictví této společnosti, soud uvádí, že ze spisového materiálu vyplývá, že správce daně se pokoušel kontaktovat společnost EAGLE Group, avšak bezúspěšně. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti EAGLE Group s.r.o. lze zjistit, že společnost nemá od 16. října 2010 žádného jednatele, není zde tedy osoba, jež je oprávněna jednat jménem společnosti. Navíc jak správně uvádí žalovaný, žalobci nic nebránilo pokusit se získat příslušné doklady od společnosti EAGLE Group, neboť právě na něm vázlo důkazní břemeno k prokázání skutečného vynaložení předmětných nákladů. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal své tvrzení, že na podkladě předložených dokladů došlo ke skutečnému dodání stavebních prací společností EAGLE Group tak, aby žalobce náklady na tyto práce mohl uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů v celkové výši 1 290 000 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., dle něhož žalovaný, který měl v řízení úspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení, tu však nepožadoval a nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné činnosti nějaké náklady řízení žalovanému vznikly. Soud rozhodl rozsudek bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem dle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlas.

Poučení