10 Af 543/2012 - 34

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V.N., zast. s r.o. Censitio se sídlem Praha 4, Ratajova 1113/8, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 2.8.2012, č.j. 5715/12-1100, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 3.10.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 2.8.2012, č.j. 5715/12-1100, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečným platebním výměrům na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 a 2009 a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. Žalobce napadené rozhodnutí označuje jako nepřezkoumatelné, protože žalovaný se nevypořádal s druhým odvolacím důvodem o tom, že nebylo technicky možné, aby stavební práce provedl žalobce sám s pomocí svého otce. Správce daně dále ponechal stranou důkazní prostředek v podobě podpisového vzoru jednatele společnosti GROUND STAV. Nehodnotil důkazní prostředek, jímž byla příloha k účetní závěrce za rok 2008 označené společnosti a dále zůstaly bez zhodnocení odpovědi dožádaných správců daně vyvracejících tvrzení o neplnění daňový povinností společností GROUND STAV a LORDISTAV. Důkazní prostředky tudíž nebyly hodnoceny úplně a objektivně. Hodnocení důkazů neodpovídá požadavkům na ně kladených. Povinností správce daně bylo prokázat, že práce byly provedeny jinak, než deklaruje žalobce. Ze stavebních deníků bylo možno zjistit, kolika pracovníky subdodavatelské firmy zajišťoval žalobce stavební práce. Žalobce se dovolává práv nabytých v dobré víře ve smyslu správního řádu a na podporu tohoto právního názoru se dovolává v žalobě citovaných soudních rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že žalobce nakupoval služby – stavební práce od společností, které v sídlech zapsaných v obchodním rejstříku se nenacházejí, jediní společníci a jednatelé jsou ukrajinské národnosti bez povoleného pobytu v České republice. Platby za služby měly být prováděny v hotovosti, se společnostmi nebyly uzavírány žádné písemné smlouvy, nejsou předávací protokoly za zhotovená díla, nebyly vedeny stavební deníky o soupisu provedených prací a počtů pracovníků práce zajišťujících. Přitom s jinými obchodními partnery tak žalobce běžně činil. V důsledku těchto zjištění vznikly správci daně pochybnosti o tom, zda předmětné práce byly poskytnuty. O společnosti LORDISTAV bylo zjištěno, že je nekontaktní, nepřebírá poštu, poslední daňové přiznání podala za třetí čtvrtletí 2008. Ke společnosti GROUND STAV místně příslušný správce uvedl, že je nekontaktní, v místě sídla společnosti se nikdo nezdržuje, přiznání k dani obsahovalo údaj o mírném navýšení objemu výnosů oproti objemu nákladů, nebyly vykázány žádné počty zaměstnanců. Jednatelé obou společností neměli v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území České republiky. Žalobce byl seznámen s tím, že výsledky řízení neosvědčily žalobcem tvrzený stav. Žalobce navrhl doplnit řízení výslechy svědků, kteří měli osvědčit, že práce uvedené v dokladech označených společností, byly těmito společnostmi provedeny. Tito svědkové však žalobcovo tvrzení nepotvrdili, povinností svědků bylo přebírat stavební práce od žalobce, nikoli od jeho subdodavatelů. Osvědčili pouze skutečnost, že žalobce zadané stavební práce provedl tak, jak bylo smluvně ujednáno. Práce byly prováděny nejen žalobcem samotným, ale i dalšími pracovníky, avšak vztah těchto pracovníků k žalobci svědkům nebyl znám. Konkrétně byly uváděny práce prováděné za pomoci dělníků ukrajinské národnosti. Tato skutečnost byla správci daně známa, protože žalobce do dokladů zahrnul daňový doklad vystavený společností Shakhtar založenou V. O. Tento daňový doklad na rozdíl od dokladů zmíněných dvou společností byl doložen evidencí docházky a úhradou na účet společnosti. Ze smlouvy uzavřené se společností Průmstav Praha plyne, že zhotovené dílo měl žalobce předat do 20.6.2009, avšak doklady, kterými měl přijmout stavební práce od společnosti GROUND STAV obsahují data plnění od července do prosince 2009, tedy z doby, kdy dílo bylo již předáno. Zhodnocením provedených důkazů byl učiněn závěr, že žalobce neprokázal daňovou uznatelnost výdajů za předmětné stavební práce, tedy že stavební a pomocné práce byly v takovém rozsahu provedeny. Námitka nepřezkoumatelnosti je hodnocena jako účelová. Není pochyb, že všechny práce neprovedl žalobce s otcem a skutečnost, že se žalovaný k tomuto rozhodnutí v odvolání nevyjádřil, nelze hodnotit jako nedostatečné zdůvodnění napadeného rozhodnutí. V odůvodnění jsou důvody neunesení důkazního břemene dostatečně uvedeny. K odkazu na judikaturu Evropského soudního dvora žalovaný uvádí, že není případný, neboť žalobce neprokázal, že práce byly provedeny v takovém rozsahu a za cenu, jakou deklaroval. Z důkazních prostředků plyne závěr, že stavební práce, které měl žalobce přijmout od předmětných dodavatelů, nebyly jimi poskytnuty, nýbrž že byly pouze vystaveny předmětné doklady na služby, které již byly provedeny jinými dodavateli. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti: Kontrola daně z příjmů fyzických osob byla zahájena správcem daně dne 4.3.2011. Správce daně v průběhu kontroly zjistil, že žalobce mimo jiné do daňové evidence zahrnul fakturu č. 67/2008 ze dne 30.9.2008 za dokončovací stavební a pomocné práce provedené v září 2008 na částku 252.228 Kč (DPH 47.923 Kč) vystavenou společností LORDISTAV s.r.o. a faktury za poskytování služeb v letech 2008 2009 v celkové výši 1.368.500 Kč vystavené společností GROUND STAV s.r.o. (faktura č. 127/2008, č. 112/2009, č. 132/2009, č. 133/2009). Úhrada těchto faktur byla učiněna v hotovosti dle příjmových pokladních dokladů. Správce daně zjistil, že na třech příjmových dokladech není uvedeno datum úhrady a jeden doklad obsahuje odlišnou částku oproti faktuře. Z daňové evidence za rok 2009 bylo zjištěno, že žalobce zahrnul jako náklad faktury 249, 250 a 251 v celkové výši 1.066.597 Kč (základ daně 896.300 Kč) vystavené společností GROUND STAV. Úhrada těchto faktur však nebyla doložena. O společnosti LORDISTAV se sídlem v Praze 8 bylo zjištěno, že jedná se o daňový subjekt dlouhodobě nekontaktní, jednateli společnosti nelze doručovat písemnosti, daňové povinnosti neplní. Jediný jednatel a společník podle sdělení policie neměl v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území republiky. I podle sdělení příslušného správce daně společnost GROUND STAV je nekontaktní, na adrese uvedené v obchodním rejstříku daňový subjekt nesídlí. Ani jednatel a jediný společník této společnosti neměl podle sdělení policie v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území České republiky. Žalobce k fakturám vystaveným těmito společnostmi nepředložil žádné smlouvy ani jiné písemné doklady o provedených pracích. Dne 4.8.2008 žalobce uzavřel smlouvu se společností Průmstav Praha na dodávku a montáž elektroinstalace, podle které dokončení prací a předání díla mělo nastat 31.5.2009. Další smlouva mezi týmiž účastníky je datována 20.6.2009, kdy jednalo se o dodávku a montáž elektroinstalací, práce měly být zahájeny 1.7.2008 a dokončeny 20.6.2009. Předpokládalo se nasazení 6-8 dělníků. Svědek O.H. uvedl, že byl zaměstnancem společnosti Metrostav v pozici stavbyvedoucího, kdy koordinoval stavební práce tak, aby byly dodrženy termíny. Žalobce pro zaměstnavatele svědka prováděl práce elektro, zařízení staveniště a k dispozici byl v průběhu celé stavby. Žalobcův subdodavatel ve stavebním deníku objednatele hlavní zakázky veden není. Svědek vyjádřil domněnku, že žalobce předal jmenný seznam pracovníků, kteří se pohybovali na stavbě, kolik jich bylo, si nevzpomněl, nevěděl, šlo-li o zaměstnance žalobce či jiné subdodavatelské firmy. Společnost GROUND STAV svědkovi známá není. Nemohl potvrdit, že tato firma na stavbě působila, uvedl, že práce byly provedeny a předmět smlouvy uzavřené se žalobcem splněn. Svědek Ing. B.O. potvrdil, že se žalobcem se setkává při subdodavatelských zakázkách, při výstavbě bytových domů ve Strašnicích vykonával pozici vedoucího manažera pro společnost Ekospol. Žalobce působil jako subdodavatel pro společnost Průmstav. Elektropráce žalobce probíhaly po dobu 10 – 12 měsíců a svědek vyjádřil názor, že šlo o období let 2007, 2008 a možná 2009. K údajům ve stavebním deníku svědek uvedl, že žalobce byl v deníku generálního dodavatele uveden a zřejmě tam byly uvedeny počty lidí provádějící elektropráce, což bývá postačující. Subdodavatel žalobce ve stavebním deníku uveden nebyl. Svědek společnost GROUND STAV ani jejího jednatele nezná. Je mu známo, že na stavbě pracovali lidé, kteří nebyli kmenovými zaměstnanci žalobce. Nemohl potvrdit, že pro žalobce stavební práce provedla společnost GROUND STAV. Od žalobce svědek slyšel, že přes víkend práce provedou ukrajinští pracovníci. J.J. byl vyslechnut jako svědek v záležitosti osvědčení provedení prací společností LORDISTAV na přístavbě Globusu v Českých Budějovicích. Svědek na stavbě působil jako stavbyvedoucí Metrostavu, který měl se žalobcem uzavřenou smlouvu. K rozsahu prací provedených žalobcem se nemohl vyjádřit. Stav zápisů ve stavebním deníku svědkovi znám nebyl. Žalobci na stavbě někdo pomáhal, ale není mu známo, kdo to byl. Seznam pracovníků přítomných na stavbě by měl vést žalobce. Evidenci má dodavatel, nikoli jejich zadavatel. Svědek nemohl potvrdit, že stavba byla dodávána společností LORDISTAV. Žalobce v průběhu řízení se k předmětným fakturám vyjádřil. Kontrola byla uzavřena zprávou, ve které je uveden přehled provedených důkazů a jejich hodnocení a je učiněno skutkové zjištění o tom, že nebylo prokázáno dodání konkrétních prací společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV, žalobce proto neprokázal daňovou uznatelnost výdajů ve výši 1.038.956 Kč za rok 2008 a ve výši 1.850.552 Kč za rok 2009. Následovalo vydání dodatečných platebních výměrů na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 a 2009, proti nimž se žalobce odvolal a uvedl, že neměl žádné podezření o tom, že o dodávce prací jednal s někým, kdo nemá v České republice povolen pobyt. Platby společnostem probíhaly v hotovosti, zakázky řádně fakturoval. Není technicky možné, aby sám s jedním pracovníkem a otcem zakázky realizoval. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že žalobce neprokázal výdaje za stavební a pomocné práce. Předložením výpisů z obchodního rejstříku a podpisového vzoru jednatele, vystavenými doklady a stavem bankovního účtu není prokázáno, že účetní doklady byly vystaveny a služby provedeny v nich uvedenými společnostmi. Poukazuje se na rozdílný postup žalobce při srovnání podkladů souvisejících se společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV a ostatními subdodavateli žalobce, kdy v této druhé skupině subdodávek byla předložena patřičná dokumentace, a to i u společnosti založené cizím státním příslušníkem. Ohledně prve označených dvou společností taková dokumentace není, což neumožňuje osvědčit dobrou víru v to, že obchodní vztah byl uzavírán obvyklým způsobem, obvyklým způsobem byla opatřena dokumentace k obchodnímu vztahu a obvyklým způsobem byly hrazeny vzniklé závazky. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že doklady byly vystavovány jednateli uvedených společností. Předmětné práce byly provedeny zřejmě pracovníky ukrajinské národnosti, avšak tvrzení žalobce, že byly prováděny uvedenými společnostmi, které žádné zaměstnance neměly, staly se nekontaktními, nelze osvědčit a náklad uznat jako daňový. Tvrzení žalobce nebylo osvědčeno výslechy svědků. Z těchto výpovědí je seznatelné, že pro žalobce nějací pracovníci pracovali, avšak nebylo prokázáno, na základě jakého vztahu a s kým, kdo byl příjemcem úplat, není rovněž prokázáno. Dále se poukazuje na to, že žalobce nezajistil ani běžnou stavební dokumentaci vztahující se k provedeným pracím, platby prováděl hotovostně, aniž zkoumal důvod takového postupu a zjevně neučinil vše, co lze v obdobných situacích rozumně požadovat. Žalobce tedy neprokázal, že náklady uplatněné na základě faktur byly vynaloženy v souladu s § 24 odst. 1 zákona a daních z příjmů. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud nesdílí názor, že důkazní prostředky nebyly hodnoceny v souladu s požadavky daňového řádu. Porušení předpisů o dokazování konkrétně spatřuje v neporovnání podpisu na daňovém dokladu společnosti GROUND STAV s podpisovým vzorem jednatele této společnosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný podpisový vzor jednatele společnosti GROUND STAV měl k dispozici a ten hodnotil v souvislosti s dalšími důkazními prostředky. To je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí. O jednateli společnosti bylo pak prokázáno, že ten neměl ve zdaňovacích obdobích, která byla předmětem kontroly, povolen pobyt na území České republiky. Pro úsudek o daňové uznatelnosti nákladů za práce označených společností měly finanční orgány další důkazy, které jsou hodnoceny v napadeném rozhodnutí, na základě nichž je možné spolehlivě dovodit, že společnost GROUND STAV práce deklarované ve fakturách neprovedla. Soud například připomíná smlouvy uzavřené žalobcem se společností Průmstav Praha a tam dohodnuté termíny splnění zakázek, přičemž tyto smlouvy a termíny v nich uvedené předcházejí období, kdy společnost GROUND STAV měla práce pro žalobce na výstavbě konkrétních bytových domů provést. Soud proto nesdílí názor žalobce, že důkazní prostředek ve formě podpisového vzoru nebyl zhodnocen. K výhradě žalobce o účetní závěrce společnosti GROUND STAV za rok 2008 soud především poukazuje na to, že dvě z faktur byly označenou společností vydány ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2009. Ve vztahu k roku 2009 proto nelze argumentovat účetní uzávěrkou za předcházející rok. Důkazu účetní závěrkou společnosti GROUND STAV za rok 2008 se v průběhu řízení žalobce nedovolával, nabídl pouze výpisy z obchodního rejstříku. Nicméně ani okolnost, že označená společnost založila do obchodního rejstříku účetní uzávěrku za rok 2008, neprokazuje, že práce deklarované ve faktuře této společnosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 byly touto společností provedeny. V odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou rozebrány důkazy, které žalobcovo tvrzení o dodávce konkrétních prací vyvracejí. Sdělení dožádaných správců daně k oběma společnostem byly zhodnoceny se zřetelem ke všem informacím v nich obsažených tak, aby bylo možno učinit úsudek o tom, zda tyto společnosti poskytly pomocné a stavební práce. Zjištění o tom, že žalobce neprokázal, že služba byla uvedenými společnostmi dodána, vychází tak z toho, že obě společnosti jsou nekontaktní, v sídle společnosti GROUND STAV se nikdo nezdržuje a bez významu není zjištění, že obě tyto společnosti nemají žádné zaměstnance. Hodnocení sdělení dožádaných správců daně proto soud považuje za správné tím spíše, je-li ustanovením § 8 odst. 1 daňového řádu předepsáno zhodnotit všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. To pak má za následek, že důkazy vyjmenovanými v článku III, písm. b/ žaloby není prokázáno, že společnosti GROUND STAV a LORDISTAV provedly pro žalobce práce deklarované ve fakturách. Hodnocení důkazů je správním uvážením, které se řídí zásadami uvedenými v § 8 odst. 1 daňového řádu. Právě v souladu s označenou právní normou žalovaný při hodnocení shromážděných důkazů postupoval, všemi shromážděnými důkazními prostředky se zabýval a skutkové zjištění učiněné na jejich základě je logické a má oporu ve spise. Důkazní prostředky jsou v napadeném rozhodnutí označeny, uvádí se, jaká zjištění z nich plynou a jsou-li jimi prokázána žalobcova tvrzení. Za dané situace finanční orgány při hodnocení důkazů nevybočily z požadavků stanovených § 8 odst. 1 daňového řádu. V průběhu daňové kontroly bylo na základě opatřených podkladů zjištěno, že jsou tu důvodné pochybnosti o tom, kdo práce pro žalobce provedl. To znamená, že nebyl prokázán soulad mezi údaji v účetnictví a skutečným stavem. V důsledku toho je zapotřebí účetní doklady obou společností nahlížet jako nevěrohodné a tudíž neprůkazné. Je-li například spolehlivě prokázáno, že společnost GROUND STAV v roce 2009 měla působit jako subdodavatel na stavbě ukončené již v prvním pololetí roku 2009, pak zaúčtovanými daňovými doklady přijatými od uvedené společnosti nelze prokázat, že práce byly vykonány, jak je tvrzeno. Důkazními prostředky uvedenými v odůvodnění napadeného rozhodnutí tudíž správce daně prokázal, že účetní doklady o poskytnutí stavebních prací od označených společností jsou neprůkazné. Vyslechnutí svědkové potvrdili, že na stavbě pracovaly vedle žalobce a jeho otce další osoby, avšak vztah k žalobci ani zaměstnavatel těchto pracovníků nebyl svědkům znám. Nutno poznamenat, že zakázky na stavbě v Praze Strašnicích byly dokončeny dříve, než je deklarováno ve fakturách společnosti GROUND STAV za rok 2009, k roku 2008 na příklad svědek J. uvedl, že žalobci na přístavbě Globusu v Českých Budějovicích někdo pomáhal, avšak neví, kdo to byl. Ze shromážděných důkazů je zřejmé, že žalobce neprováděl práce na svých zakázkách sám s otcem, jak se uvádí v žalobě, ale činil tak s dalšími pracovníky. Například ve smlouvě uzavřené mezi žalobcem a Průmstavem se jejich předpokládaný počet uvádí. Není však prokázáno, kdo práce pro žalobce prováděl. Právě skutečnost, že žalobce neprokázal provedené práce od uvedených firem, je tím důvodem, pro který nelze náklad uznat. Nepostačuje pouhé tvrzení o tom, že práce byly provedeny a zaplaceny, ale je zapotřebí prokázat, že byly fakticky provedeny, v jakém rozsahu a kým. To však v souzené věci prokázáno není. Odkaz na judikaturu uvedenou v části III písmeno c/ žaloby proto není přiléhavý. Vyslechnutí svědkové byli zaměstnanci smluvních partnerů žalobce a na stavbách, na kterých žalobce působil, plnili povinnosti vyplývající z jejich pracovního zařazení, například stavbyvedoucího. K dotazu správce daně ohledně údajů ve stavebním deníku, například O. H., stavbyvedoucí Metrostavu uvedl, že společnost GROUND STAV nebyla ve stavebním deníku Metrostavu jako subdodavatel vedena. Ve stavebním deníku stavbyvedoucího je uveden pouze soubor prací, například elektropráce a celkový počet lidí na stavbě. Jednotlivé firmy tam uvedeny nejsou. Pro zaměstnavatele svědka bylo rozhodné, že smluvní vztah byl navázán se žalobcem, žalobcovi subdodavatelé pro zaměstnavatele svědka nebyli důležití. Ing. O, který působil jako vedoucí manažer výstavby pro firmu Ekospol, k údajům ve stavebním deníku uvedl, že v hlavním deníku generálního dodavatele byly zřejmě uvedeny počty lidí provádějících elektropráce, což bylo postačující. Společnost GROUND STAV jako subdodavatel ve stavebním deníku uvedena nebyla, svědek uvedl, že by byla vedena ve stavebním deníku žalobce. Svědek J., stavbyvedoucí Metrostavu na stavbě Globusu v Českých Budějovicích v roce 2008, neměl povědomost o tom, jaké údaje v roce 2008 byly ve stavebním deníku zaznamenávány. Společnost LORDISTAV svědek neznal, při kontrole prací se vychází ze smluvního ujednání, předání prací subdodavatelskými firmami se neprovádí. Podle údajů svědka bylo vedení seznamu přítomných pracovníků na žalobci. Svědek potvrdil, že žalobci na stavbě někdo pomáhal, avšak není mu známo, kdo to byl. Z toho, co svědkové uvedli ohledně způsobu vedení stavebních deníků, lze zjistit pouze počty pracovníků na stavbě, subdodavatelské firmy, které měly pracovat pro žalobce, ve stavebních denících generálních dodavatelů staveb nejsou uvedeni. Svědkové přitom uvedli, že takové údaje by měl žalobce vést sám. Bylo tudíž jednoznačně na žalobci, aby své stavební deníky nabídl jako důkaz, což však neučinil. Je-li důkazní břemeno na žalobci, který své stavební deníky nepředložil, nelze správci daně vytýkat, že od smluvních partnerů žalobce stavební deníky nevyžádal, tím spíše za situace, že v těchto denících nejsou žalobcovi subdodavatelé uvedeni, udává se pouze počet pracovníků na stavbě. Žalobní tvrzení o tom, že finanční orgány důkazní prostředky nezajistily, nemá opodstatnění. Byl to především žalobce, kdo slovy žaloby zanedbal své povinnosti při dokazování, jestliže své stavební deníky nepředložil, přestože z výpovědí svědků plyne, že takové deníky měl vést. Žalovaný sice ve svém rozhodnutí výslovně neuvádí, že nebylo technicky možné, aby stavební práce provedl žalobce sám se svým otcem, avšak na několika místech v odůvodnění napadeného rozhodnutí se uvádí, že práce byly prováděny za pomoci dalších fyzických osob. To samo o sobě však nepostačuje k prokázání, že subjekt ve fakturách uvedený služby pro žalobce skutečně provedl. Není prokázáno, že na konkrétních stavbách v termínech podle žalobcem uzavřených smluv působily v subdodavatelském vztahu pro žalobce uvedené společnosti. Jestliže tato skutečnost prokázána není, nelze náklad uznat. Skutečnost, že se žalobcem pracovali na daných zakázkách další pracovníci, byla v odvolacím řízení zhodnocena, náhled žalovaného o výkonu činností těchto pracovníků pro žalobce je zjevný, a proto v tomto ohledu není napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Soud připomíná, že žalovaný porovnával podklady pro subdodávky společností LORDISTAV a GROUND STAV s podklady pro jiné subdodávky, například práce dodané společností Shakhtar, kdy žalobce postupoval zcela odlišně. Doložil písemnou dokumentaci včetně evidence docházky a úhrada byla poukázána na účet této společnosti. Takto doložený náklad byl také bez výhrad správcem daně akceptován. Důkazní prostředky nabídnuté žalobcem i ty opatřené správcem daně jsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsány, byly zhodnoceny a skutkové zjištění o tom, že není prokázáno, že práce deklarované ve fakturách vystavených společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV byly jimi realizovány, je správné. V souzené záležitosti se jedná o daňovou uznatelnost výdajů. Soud nikterak nezpochybňuje žalobní tvrzení o povinnosti šetřit práva nabytá v dobré víře, avšak z výsledku dokazování nevyplývá, že tento princip v souzené věci nebyl dodržen. Pro okolnost, že žalobce v dobré víře nejednal, svědčí například to, že při tvrzených obchodních vztazích se společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV postupoval zcela odlišně než v jiných svých obchodních případech. Nepředložil smlouvu o provedení prací, evidenci docházky, rozdílný byl způsob úhrady poskytnutých plnění, faktury společnosti GROUND STAV byly v roce 2009 vystaveny za zdaňovací období, kdy již práce na stavbě bytového domu v Praze ve Strašnicích byly ukončeny a předány společnosti Průmstav. V roce 2008 pak byly práce na téže zakázce v témže období vedle společnosti GROUND STAV fakturovány též dalším subjektem a právě na základě této další faktury byl výdaj uznán. Za této důkazní situace lze jen obtížně argumentovat dobrou vírou. Z obsahu spisu lze dovodit, že fakturované práce poskytly jiné subjekty, společnosti LORDISTAV a GROUND STAV vystavily pouze žalobcem zaúčtované doklady. O tom žalobce musel mít vědomost, a proto nelze argumentovat rozsudky Evropského soudního dvora o řetězci dodávek a nemožnosti vědomosti o plnění představujícím součást podvodu. Argumentace konkrétními rozsudky Nejvyššího správního soudu rovněž není namístě, ze stejných důvodů jej nelze na věc aplikovat. Napadené rozhodnutí proto evropskému právu neodporuje. Na souzenou věc nelze aplikovat názor Ústavního soudu o neexistujícím subjektu a způsobu fakturace. Lze na základě výsledků důkazního řízení spolehlivě dovodit, že zdanitelná plnění poskytly jiné subjekty a žalobcem zaúčtované doklady neodpovídají realitě, protože subjekty ve fakturách uvedené služby ve skutečnosti neprovedly. V souzené věci nejde o nákup zboží ani řetězec dodávek. Žalobce tvrdí, že byl příjemcem služeb od společností LORDISTAV a GROUND STAV, avšak přijetí služeb od těchto dvou společností neprokázal. Jestliže dané práce neprovedly uvedené společnosti, které neměly žádné zaměstnance, učinily tak jiné subjekty, mezi nimi jiná společnost zaměstnávající ukrajinské pracovníky, pak žalobce byl zcela nepochybně obeznámen s tím, že služby od společností LORDISTAV a GROUND STAV nepřijal. Soud proto shrnuje, že napadeným rozhodnutím nebylo zasaženo do práv žalobce, která by nabyl v dobré víře, správce daně prokázal, že konkrétní účetní doklady jsou v rozporu s realitou a podmínky nároku na odpočet daně podle § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty nebyly prokázány. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Poučení