10 C 101/2019-221

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl v senátě složeném z přísedících [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] a předsedkyně senátu [titul] Lenky Polachové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [název žalovaného] zastoupená advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Mezi účastníky žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady za ztrátu na výdělku a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu žalobce jako zaměstnance žalované s tím, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu neurčitou na pozici obchodního zástupce, dne [datum] utrpěl při výkonu práce pracovní úraz. Pracovní úraz dle žalobních tvrzení vznikl při zvedání těžkého břemene, kdy ucítil prudkou bolest v levé bederní krajině s propagací do levé dolní končetiny, úraz řádně nahlásil žalované a se svým nárokem na náhradu škody dle § 269 odst. 1 zákoníku práce se obrátil na pojišťovnu žalované. Následkem pracovního úrazu byl od [datum] do [anonymizováno] [rok] v pracovní neschopnosti, pobíral nemocenské dávky ve výši [částka], průměrný výdělek před pracovním úrazem činil [částka], rozdíl je [částka], a tedy za 16,26 měsíce ztráta na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti činí [částka]. Od [datum] je v částečném invalidním důchodu a nezaměstnaný, ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] vyčíslil částkou [částka] a za období od [datum] do [datum] částkou [částka], způsob jejichž výpočtu v žalobě popsal. Dále se domáhal částky [částka] jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, které [titul]. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] ohodnotil dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 400 body s hodnotou po [částka] za bod, s tím, že za znalecký posudek zaplatil [částka]. Dne [datum] prostřednictvím právního zástupce zaslal žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení náhrady škody do 7 dnů od doručení výzvy, na kterou žalovaná reagovala žádostí o prodloužení lhůty, s ohledem na konec promlčecí lhůty k uplatnění nároku vyčkal do [datum], kdy podal žalobu. Podáním ze dne [datum] k výzvě soudu žalobce doplnil, že k pracovnímu úrazu došlo při vykládce zboží u zákazníka žalované v kamenictví pana [jméno] [příjmení] ([IČO], sídlem [adresa]), kde předmětem dodávky byly mimo jiné rámy ze žuly na dvojhrob o rozměrech rámu cca 2,5 m délky, 10 cm šířky a 15 cm výšky, o hmotnosti přibližně 100 kg. Žalobce se v době úrazu nacházel v nákladovém prostoru služební dodávky a chystal se žulové rámy připravit do polohy ke snadnějšímu vyložení z dodávky, tzn. manuálně ho posunout. Žalobce uchopil žulový rám, který byl na paletě na podlaze dodávky a snažil se rám vysunout z dodávky k otevřeným zadním dveřím, kde stál pan [jméno] [příjmení], při čemž ucítil prudkou bolest v zádech, která nepřecházela, proto vyhledal lékařskou pomoc. Vykládka byla prováděna manuálně žalobcem za pomoci pana [jméno] [příjmení], kdy v uvedeném kamenictví nebyl k dispozici vysokozdvižný vozík, veškeré vykládky zde byly prováděny manuálně. Současně se v uvedeném podání ohradil proti tvrzení žalované, že jí zatajil svůj zdravotní stav, posudkové lékařce svou zdravotní dokumentaci předložil a jinak zaměstnavatel nemá právo vyžadovat po zaměstnanci výpis ze zdravotnické dokumentace. V podání ze dne [datum] k výzvě soudu doplnil, že pracovní neschopnost žalobce trvala nepřetržitě v období od [datum] do [datum], poukázal na lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] o svém zdravotním stavu a potvrzení o výstupní prohlídce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zprávy [titul]. [příjmení] z neurologie, rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, na potvrzení o vyplacených nemocenských dávkách a to, že před nástupem k žalované neměl potíže se zády, v případě ohrazení se proti nutnosti přemisťovat nadměrně těžká břemena mu bylo sděleno [titul]. [příjmení], že žalovaná nemá kapacitu a finanční prostředky pro pohodlnější způsob vykládky, než ruční či za pomoci dalšího pracovníka.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s uplatněnými nároky nesouhlasila. Učinila nesporným, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jejím zaměstnancem (s tím, že pracovní poměr skončil k [datum]) a dne [datum] utrpěl úraz, který je pracovním úrazem, o něm byl sepsán záznam a pojistná událost byla nahlášena pojišťovně [právnická osoba], u které měla žalovaná sjednané pojištění zaměstnanců. Uvedla, že pojišťovna po prošetření věci a posouzení odborným lékařem žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti již vyplatila ve výši [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) a na bolestném částku [částka] za 20 bodů na základě oborného lékařského stanoviska Prof. [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne [datum]. K uvedenému lékařskému stanovisku uvedla, že z něj vyplývá, že žalobce trpí poškozením bederní ploténky s výhřezem dlouhodobě, v květnu 2016 - před pracovním úrazem - se mu obnovily bolesti zad a dne [datum] byl neurologem odeslán na neurochirurgické ošetření ke zvážení eventuální operace, při pracovním úrazu mohlo dojít k čerstvé distorzi bederní páteře; doba léčení nebyla jen v příčinné souvislosti s pracovním úrazem a souvisí s poškozením meziobratlové ploténky vzniklé před pracovním úrazem. K uplatněnému nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti namítla, že tento byl uplatněn předčasně a částka není vypočtena v souladu s § 271b odst. 1 zákoníku práce. K nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění pak uvedla, že v době zpracování posudkového zhodnocení nebylo prokázané, ze znaleckého posudku žalobce nevyplývá, z jakého důvodu znalec považuje za významný podíl pracovního úrazu na již existujících potížích, na základě čeho dospěl k jím stanovenému bodovému ohodnocení a přes uvážení předchozích potíží žalobce se zády považuje pracovní úraz za významnější, proto navrhla vypracovat další znalecký posudek k ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce.

3. Žalobce v replice ze dne [datum] nesouhlasil s tvrzením žalované, že [titul]. [příjmení] ve svém znaleckém posudku nezohlednil předchozí zdravotní stav žalobce a citoval § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., uvedl, že předchozí zdravotní stav nemůže vyloučit příčinnou souvislost mezi poškozením zdraví zaměstnance a úrazovým dějem. Poukázal na to, že Prof. [titul]. [příjmení], [titul za jménem] není kompetentní vyjádřit se k právní otázce náhrady ztráty na výdělku a že dle § 270 odst. 4 zákoníku práce se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, dle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval své zdraví.

4. Žalovaná v podání ze dne [datum] namítala, že ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] absentuje popis stavu meziobratlových plotének žalobce po pracovním úraze před plánovanou operací, je popsán jen zdravotní stav žalobce před pracovním úrazem, znalec neměl dostatečné podklady pro vypracování znaleckého posudku a bodové ohodnocení je nepřiměřené. Dále doplnila, že žalobce byl před vznikem pracovního poměru řádně proškolen o jeho právech a povinnostech. V podání ze dne [datum] namítala, že žalobce neinformoval žalovanou o svém zdravotním stavu, mohl být přeřazen na jinou práci, jeho chování mohlo být ovlivněno a motivováno snahou získat příjem z pracovního poměru, neboť je zadlužen, v úpadku řešeném oddlužením u [anonymizována tři slova] [obec].

5. Žalobce vzal žalobu před prvním jednáním ve věci zpět co do částek požadovaných z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (částka [částka] za období od [datum] do [datum], částka [částka] za období od [datum] do [datum]) a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení zůstala částka [částka].

6. Žalobce závěrem setrval na svém stanovisku s tím, že se při výkonu povolání pro žalovanou se mu stal pracovní úraz, který zanechal trvalé následky a způsobil mu ztížení společenského uplatnění. Nebylo prokázáno, že by žalobce porušil předpisy BOZP a ani že by nějaké konkrétní předpisy upravovaly povinnosti zaměstnance v rámci konkrétního výkonu práce na pracovní pozici žalobce při plnění pracovních povinností u zákazníka a žalobkyně nemůže po žalobci legitimně žádat, aby si sám zajišťoval pomoc pro vykládku.

7. Žalovaná závěrem ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že žalobce dostatečně proškolila a poučila o jeho povinnostech včetně dispozice s břemeny těžšími 50 kg a o organizaci práce během rozvážení zboží, což kontrolovala při poradách. Poukázala na to, že na obdobné pozici pracovaly a pracují i ženy a nebylo povinností provádět vykládku osobně, ale informovat zákazníka, aby si vykládku zajistil zákazník sám. K náhradě za ztížení společenského uplatnění odkázala na ust. § 4 odst. 5 vládního nařízení č. 276/ 2015. Měla za to, že by soud měl vzít v úvahu, že žalovaný žalobkyni neupozornil na úraz, který vznikl v době trvání pracovního poměru v prosinci 2015, žalobkyně o něm nevěděla, úraz mohl mít vliv na výkon práce. Navrhla, aby při rozhodnutí o náhradě za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti bylo přihlédnuto k tomu, že pojišťovna žalované již částečně plnila, a to za období od [datum] do [datum].

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnancem žalované na pracovní pozici obchodního zástupce na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] (jak bylo zjištěno i z této smlouvy) a že dne [datum] se žalobci při vykládky zboží u zákazníka v rámci výkonu práce pro žalovanou došlo k poškození jeho zdraví v oblasti páteře při zvednutí těžkého břemene, že se jednalo o pracovní úraz, že o vzniku pracovního úrazu byl sepsán záznam, že žalobce zůstal v pracovní neschopnosti a ušel mu výdělek. Sporu též nebylo o tom, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení náhrad předžalobní upomínkou ze dne [datum], doručenou žalované s tím, že lhůta k plnění činí 7 dnů od doručení, kterou reagovala žádostí o prodloužení lhůty do [datum]. Mezi účastníky bylo sporu o tom, zda mezi pracovním úrazem a pracovní neschopností žalovaného byla dána příčinná souvislost, a tedy zda žalovaná odpovídá za škodu a nemateriální újmu vzniklou žalovanému, případně v jakém rozsahu, a v jaké výši by žalobci měla náležet náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a za ztížení společenského uplatnění.

9. Shora uvedená nesporná skutková tvrzení soud pokládá za prokázaný skutkový stav. Dokazováním pak bylo prokázáno, že předmětem podnikání žalované je též zpracování kamene (dle výpisu z obchodního rejstříku). Žalobce měl v popisu práce komunikaci se zákazníky, sjednávání zakázek a jejich rozvoz, což si měl organizovat sám, převážně se jednalo o břemena, s nimiž nemohl manipulovat 1 člověk (zjištěno výslechem jednatele žalované a shodně vyplývá i z tvrzení žalobce). Dne [datum] žalobce plnil za žalovanou svého zaměstnavatele zakázku v kamenictví pana [jméno] [příjmení] ([IČO], sídlem [adresa]), kde předmětem dodávky byly kamenické výrobky a polotovary, mimo jiné i rámy ze žuly o rozměrech cca 2,5 m délky, 10 cm šířky a 15 cm výšky, o hmotnosti přibližně 100 kg, který byl umístěn na paletě v nákladovém prostoru dodávky, což bylo zjištěno výslechem žalobce. Vykládce byl přítomen pouze žalobce a svědek [jméno] [příjmení], který měl v té době zdravotní potíže a je osobou vyššího věku. V kamenictví pana [příjmení] nebyl k dispozici vysokozdvižný vozík, složení veškerého zboží vždy probíhalo manuálně, někdy za pomoci syna pana [příjmení]. Uvedené skutečnosti vyplynuly shodně z výslechu svědka [jméno] [příjmení] i žalobce. Svědek pan [příjmení] si nepamatoval konkrétní okolnosti vykládky dne [datum] s tím, že záznamy si ani žádné nevede, obecně popsal ve shodě s tím, co konkrétně uvedl žalobce při výslechu, že zboží na rudl u něj již 30 let přemisťují ručně (vysokozdvižný vozík tedy nemá). Výslechem žalobce bylo pak zjištěno, že žalobce se v době úrazu nacházel v nákladovém prostoru služební dodávky, pan [příjmení] byl venku za dodávkou, žalobce v předklonu uchopil jeden konec žulového rámu a v úmyslu povysunout ho, aby s ním dále mohl manipulovat za pomoci pana [příjmení], jej přizdvihl, při čemž ucítil bolest v zádech, jež mu neumožnila v úkonu pokračovat. Poté telefonicky informoval nadřízeného, jednatele žalované [titul]. [jméno] [příjmení], a vyhledal lékařskou pomoc (shodně zjištěno výslechem žalobce, z doplnění záznamu o úrazu pro pojišťovnu ze dne [datum] a výslechu jednatele žalované).

10. Žalobce absolvoval u žalované vstupní školení zaměstnanců dne [datum], které provedla zaměstnankyně žalované paní [jméno] [příjmení], která absolvovala školení vedoucích zaměstnanců o BOZP (pro období [datum] do [datum]), což bylo zjištěno jejím výslechem (z něhož nebyla učiněna další zjištění významná pro rozhodnutí), prezenční listinou a osvědčením o absolvováním uvedeného školení, vystaveným TMS servis - [jméno] [příjmení], [IČO]. Žalobce byl seznámen se směrnicí BOZP 8, bezpečnostními předpisy a pokyny souvisejícími s přidělenou prací, riziky vyplývajícími z pracovního zařazení, kategorií práce, kterou bude vykonávat, což potvrdil svým podpisem (zjištěno ze záznamu o vstupním školení). Následně dne [datum] žalobce absolvoval periodické školení zaměstnanců, kdy byl seznámen s pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně směrnice žalované o BOZP ze dne [datum] č. SM [číslo] a periodické školení zaměstnanců, v níž se v čl. 1 [číslo] uvádí zákaz ručního přemisťování břemen nad 50 kg u mužů, jak bylo prokázáno prezenční listinou ze školení v uvedených dnech a uvedenou směrnicí. Periodické školení provedla externí [právnická osoba] servis (dle prezenční listiny o školení z uvedeného dne). Dodržování pravidel BOZP bylo kontrolováno u žalované na jejím pracovišti, jak vyplynulo ze záznamu z kontrolního dne BOZP a PO ze dne [datum] TMS servisu, zápisu z jednání a připojených fotografií; z výslechu jednatele žalované vyplynulo, že ve vztahu k obchodním zástupcům byl jejich výkon práce řešen toliko při pravidelných poradách (kdy se projednávaly plánované zakázky na další období, ve vztahu ke kontrole dodržování pravidel BOZP při rozvozech a složení zboží u zákazníků nebyla učiněna žádná zjištění). Pravidla BOZP upravovala blíže směrnice žalované o BOZP ze dne [datum] č. SM [číslo], ze které vyplynulo, že se jedná o obecně platná pravidla bez vztahu ke konkrétnímu místu, kde zaměstnanci žalované vykonávají pro žalovanou práci.

11. Ke zdravotnímu stavu žalobce před úrazem dne [datum] bylo prokázáno shodně odborným lékařským stanoviskem Prof. MUD. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne [datum] ve věci pracovního úrazu žalobce ze dne [datum] (vyhotoveného pro pojišťovnu žalované), znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, urgentní medicína, gerontologie-geriatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [titul]. [jméno] [příjmení], a znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, a jejím výslechem, a též lékařskými zprávami ze zdravotní dokumentace žalobce, že žalobce již před úrazem trpěl bolestmi zad a hematurií, v prosinci 2015 spadl na schodech, pro navrácení bolestí byl po návštěvě praktické lékařky dne [datum] odeslán k ortopedovi a na neurologické vyšetření, když dne [datum] byla žalobci provedena magnetická rezonance bederní páteře. Dva dny po ní se žalobci stal shora uvedený úraz při vykládce zboží u zákazníka žalované. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

14. Z odborného lékařského stanoviska [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne [datum] vyplývá, že lékař se vyjádřil k ohodnocení bolestného dle přílohy [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb., nikoliv ke ztížení společenského uplatnění.

15. Podle zprávy ošetřujícího lékaře [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dočasná pracovní neschopnost žalobce trvala nepřetržitě v období od [datum] do [datum]. Poté byl žalovaný v době od [datum] do [anonymizováno] [rok] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti (dle potvrzení Úřadu práce ČR – krajské pobočky v [obec] ze dne [datum]). Posudkem o invaliditě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] bylo prokázáno, že u žalobce došlo k poklesu pracovní schopnosti o 35 %, příčinou je zdravotní postižení – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře se středně těžkým postižením, závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, projevy kořenového dráždění, závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení a s omezením některých denních aktivit. Rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [rok] – [číslo] [anonymizováno] [číslo], bylo prokázané, že žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

16. Potvrzením ČSSZ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo prokázáno, že žalobci bylo na dávkách nemocenského pojištění za období od [datum] do [datum] vyplaceno celkem [částka]. Podle mzdových listů žalobce u žalované za [anonymizována tři slova] [rok] činil jeho průměrný hodinový výdělek [částka].

17. Žalobce vyzval žalovanou jako svého zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] k zaplacení částky [částka] z titulu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která představuje rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem ([částka]) a vyplacenou nemocenskou ([částka]) za 16,26 měsíců (od [datum] do [anonymizováno] [rok]), náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]) a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] (400 bodů x [částka]).

18. Žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění v souvislosti s poškozením jeho zdraví při výkonu práce dne [datum] u pojistitele žalované, [pojišťovna], pojistná událost byla zaevidována pod [číslo]. Uvedená pojišťovna v dopisu ze dne [datum] adresovaném žalobci odmítla poskytnout pojistné plnění s tím, že neměla najisto postavenou příčinnou souvislost mezi poškozením zdraví žalobce úrazem a jemu následně vzniklou újmou, posouzení ztížení společenského uplatnění nebylo ukončeno, pro opětovné posouzení příčinné souvislosti je třeba doložit další lékařské zprávy (jak bylo zjištěno z uvedeného dopisu). Dopisem ze dne [datum] pojišťovna vyrozuměla žalovanou jako svého pojištěnce k pracovnímu úrazu o tom, že na náhradě ztráty výdělku žalobci náleží [částka] a na bolestném [částka], plnění pojišťovny činí po odečtu DPH [částka]. Žalobce učinil nesporným, že mu bylo na ztrátě na výdělku pojišťovnou vyplaceno [částka].

19. V insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o úpadku žalobce a bylo mu povoleno oddlužení (dle usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] a usnesení č. j. [insolvenční spisová značka]), které dosud probíhá plněním splátkového kalendáře (dle výpisů z insolvenčního rejstříku), dle zprávy insolvenčního správce prostředky žalobce nepostačují, platí minimální splátky, v řízení bude pokračováno.

20. Z faktury [číslo] ze dne [datum] [titul]. [jméno] [příjmení], zprávy insolvenční správkyně, žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti, potvrzení docházky, dovolenek, potvrzení o průměrném nebo předpokládaném výdělku zaměstnance, žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci, plánu pracovní cesty nebyla učiněna zjištění významná pro rozhodnutí ve věci. Četné lékařské zprávy předložené účastníky byly z podstatné části podkladem pro vypracování znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] i [titul]. [jméno] [příjmení] a obsah k důkazu provedených lékařských zpráv toliko dokreslil skutečnosti již prokázané znaleckými posudky.

21. Zjištěný skutkový stav soud zhodnotil po právní stránce následovně.

22. Dle § 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném k (dále jen„ zákoník práce“) pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Dle odstavce 2 téhož ustanovení jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

23. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odstavce 4 téhož ustanovení zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

24. Podle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odstavce 4 téhož ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce utrpěl úraz při plnění pracovního úkolu, který je úrazem pracovním (§ 271k odst. 1, 2 zákoníku práce). V důsledku následné pracovní neschopnosti mu ušla část výdělku a bylo rozhodnuto o jeho invaliditě, zůstává omezen v dosavadním obvyklém způsobu života. Poněvadž již před pracovním úrazem u žalobce existoval chorobný stav, zabýval se soud tím, zda a případně do jaké míry se pracovní úraz podílel na následné pracovní neschopnosti žalobce, tedy zabýval se příčinnou souvislostí mezi pracovním úrazem a vznikem škody, resp. nemateriální újmy žalobci.

26. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1508/2007 z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (jeho následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Jestliže se u zaměstnance vyskytne současně několik zdravotních problémů, které ovlivňují jeho celkový zdravotní stav a pracovní možnosti, je právně bezvýznamné aritmetické zjištění podílu, jakým se následky pracovního úrazu podílejí na nepříznivém zdravotním stavu poškozeného; rozhodující je, zda pracovní úraz byl příčinou škody nebo, zda má škoda podklad v příčinách jiných s pracovním úrazem nesouvisejících.

27. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008 existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i vrozené nebo získané faktory, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky.

28. Jak bylo prokázáno znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] a jejím výslechem, pracovní úraz byl hlavní příčinou poškození zdraví žalovaného, v jehož důsledku se stal práce neschopným a následně částečně invalidním. Poškození zdraví žalobce před pracovním úrazem toliko usnadnilo vznik a rozsah poškození zdraví žalobce při pracovním úrazu, a jak uvedla znalkyně, ke srovnatelnému poškození zdraví mohlo dojít i při běžném pohybu (např. obouvání bot). S odkazem na shora citovanou judikaturu, zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, tak soud dospěl k závěru, že příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a žalobci vzniklou škodou dána je, pročež žaloba je důvodná (zčásti), žalovaná jako zaměstnavatel žalobce je povinna nahradit žalobci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem dle § 269 odst. 1 zákoníku práce.

29. Dále se soud zabýval rozsahem odpovědnosti žalované. V řízení vyšlo najevo, že žalobce měl sám manipulovat s břemenem těžším než 50 kg a měl v té době již poškozené zdraví. S ohledem na námitky žalované, že jí žalobce svůj zdravotní stav zatajil a mohl být převeden na jinou práci, pročež ona za škodu neodpovídá, se soud zabýval tím, zda jsou na straně žalované dány důvody pro její zproštění odpovědnosti za újmu vzniklou žalobci (dle § 270 odst. 1 písm. a/, ev. odst. 2 písm. b/ zákoníku práce). Žalobce byl seznámen při vstupním a následném pravidelném školení s právními předpisy týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („ BOZP“), celé znění právních předpisů měl možnost detailně si prostudovat kdykoliv i sám, když byl seznámen s jejich existencí a oblastí úpravy. Pravidlo hygienického limitu 50 kg pro ruční manipulaci s břemenem přenášeným mužem při občasném zvedání a přenášení (§ 29 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) sice nedodržel, avšak uvedené porušení předpisu BOZP mu nelze klást k tíži. V místě vykládky nebylo možno využít mechanickou sílu, na místě byl jen žalobce a [jméno] [příjmení] jako osoba se zhoršeným zdravotním stavem a vyššího věku než žalobce, břemeno přitom bylo nutno přizdvihnout a posunout, což mohla učinit pouze jedna; žalobce se v uvedeném kontextu zachoval v mezích slušného chování. Žalovaná jako zaměstnavatel má silnější postavení, jehož povinností je zajistit zaměstnanci vhodné pracovní podmínky. Vzhledem ke všem okolnostem případu soud pokládá přenášení odpovědnosti za podmínky pro složení dodávky u zákazníka žalované na jejího zaměstnance za nepřípustné, proto žalobce nemůže nést nepříznivé následky svého spoléhání se na to, že se mu nic nestane (viz jeho výslech). Nadto žalobce si počínal běžným způsobem dle zavedené praxe u žalované (vykládku dle možností zajistil dle možností u zákazníka), a žalovaná přitom činnost svých obchodních zástupců„ kontrolovala“ toliko pravidelnými týdenními poradami, jejichž předmětem bylo toliko plánování práce. Pracovní podmínky nebyly řešeny. Tedy nelze učinit závěr o tom, že by žalovaná soustavně vyžadovala a kontrolovala dodržování pravidel BOZP, a proto předpoklady pro zproštění odpovědnosti žalované dle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce soud neshledal. Stejně tak nebyly splněny ani podmínky dle § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Chování žalobce nelze pokládat za lehkovážné ve smyslu uvedeného ustanovení, když do pracovního úrazu běžně pracoval, v řízení nevyšlo najevo, že by byl výrazněji omezen v obvyklém způsobu života, a ač měl potíže se zády a zvednutí těžkého břemene lze pokládat za neopatrnost a podstoupení rizika hrozícího nebezpečí na zdraví, vzhledem k okolnostem případu (nutnost krátkodobého silově intenzivního fyzického úkonu jedné osoby) nedosahuje takové intenzity, aby je bylo možno označit za rozporné s obvyklým způsobem chování (s přihlédnutím k zásadám slušného chování vzhledem k možnostem v místě a době vykládky) či dokonce kvalifikovat jako nebezpečné riskování. V souladu s § 270 odst. 4 zákoníku práce se žalovaná nemůže dovolávat ani obecné prevenční povinnosti žalobce počínat si v souladu s právními předpisy tak, aby neohrožoval své zdraví, pročež její námitce o tom, že jí žalobce neseznámil se svým zdravotním stavem před pracovním úrazem, nebylo možno přisvědčit. Pokud žalovaná namítala, že práci na pozici žalobce vykonávaly i ženy, tato námitka zůstala jen v rovině tvrzení, když dle soudu ani neměla ve věci význam, rozhodující byly konkrétní okolnosti projednávané věci (situace v čase a místě vykládky při úrazu žalobce), proto se jí blíže nezabýval.

30. Při výpočtu výše škody v podobě ztráty na výdělku soud aplikoval níže citovaná ustanovení.

31. Podle § 271a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Podle odstavce 2 téhož ustanovení věty první náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Dle téhož ustanovení věta třetí za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské.

32. Podle § 271m odst. 1 zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

33. Podle § 352 zákoníku práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

34. Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Dle odstavce 2 téhož ustanovení za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

35. Podle § 354 odst. 1, 2 zákoníku není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

36. Podle § 356 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

37. Pro účely výpočtu ztráty na výdělku žalobce soud vyšel z průměrného hodinového výdělku žalobce za čtvrtletí předcházející pracovnímu úrazu (červenec až září 2016), kdy tento výdělek činil [částka]. Průměrný měsíční výdělek pak činil [částka] ([anonymizováno 5 slov]). Výdělek žalobci ušel za 16 měsíců ve výši [částka] ([anonymizována čtyři slova]) a 5 dnů ve výši [částka] ([anonymizována tři slova]), celkem [částka]. Za dobu pracovní neschopnosti mu bylo na nemocenských dávkách vyplaceno [částka] a od pojišťovny [částka]. Rozdíl činí [částka] a představuje ztrátu žalovaného na výdělku.

38. Žalobce dále uplatnil nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

39. Podle § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (dle kterého vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

40. Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“), ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech, dle písm. b) bod 1. tamtéž ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Podle § 3 odst. 1, 2 nařízení vlády hodnota 1 bodu činí 250 Kč a náhrada se stanoví tak, že bodové ohodnocení se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

41. Podle § 4 odst. 5 nařízení vlády bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem se sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu.

42. Podle § 5 odst. 1 věta první nařízení vlády bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený.

43. Podle § 7 odst. 1, 2 nařízení vlády bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu; bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.

44. Podle přílohy č. 3 nařízení vlády poúrazové omezení hybnosti páteře lehké je ohodnoceno 200 body a středně těžké s příznaky kořenového dráždění je ohodnoceno 600 body.

45. Znalecký posudek [titul]. [příjmení] byl vypracován v době, kdy zdravotní stav žalobce lze pokládat za ustálený, byl uznán částečně invalidním, přitom nebylo prokázáno, že by docházelo k dalším změnám zdravotního stavu žalobce, který tak lze pokládat za ustálený. Žalobci náleží jednorázová náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši dle shora citovaného nařízení vlády. Znalec určil bodovou hodnotu dle přílohy [číslo] pro středně těžké omezení hybnosti páteře s příznaky kořenového dráždění, tj. 600 bodů. Zohlednil přitom, že již před vznikem poškození zdraví pracovním úrazem existovaly u žalobce změny zdravotního stavu nesouvisející s poškozením zdraví pracovním úrazem, jež ohodnotil 200 body, o které nárok ponížil. Tímto způsobem dospěl k částce [částka] (600 – 200 je 400 x [částka]). Změny zdravotního stavu před pracovním úrazem žalobce byly dle znalce lehkého rozsahu, což ani žalovaná nerozporovala. Dle §4 odst. 5 nařízení vlády by tak mělo být bodové ohodnocení sníženo o 10 %, tedy o 60 bodů, celkem by se mělo jednat o ohodnocení 540 body, to násobeno 250 je [částka]. Žalobci by měla náležet uvedená částka, kterou soud pokládá za adekvátní a odpovídající kritériím nařízení vlády a trvalým následkům na zdraví žalobce. Žalobce požadoval pouze [částka] a soud, vázán žalobním návrhem, mu nemohl přiznat více, než požadoval.

46. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

47. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit žalobci celkem částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

48. Poněvadž v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci byla žaloba podána důvodně, soud jí v tomto rozsahu vyhověl (I. výrok).

49. Žalobci však nenáleží nárok na částku převyšující částku přisouzenou, což je [částka], v důsledku čehož mu nemohl vzniknout ani nárok na úrok z prodlení z uvedené částky. Pokud žalobce učinil součástí předmětu řízení částku [částka] z titulu nákladů na znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení], na tyto soud v řízení nahlížel jako na žalobcem vynaložené náklady v souvislosti s uplatňováním jeho práva, o kterých soud rozhoduje samostatně výrokem o nákladech řízení účastníků. Žaloba tak byla v rozsahu uvedeném ve II. výroku zamítnuta.

50. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení], který vypracoval žalobcem předložený znalecký posudek, vyšel z dostatečných podkladů dle § 7 nařízení vlády a znalecký posudek má náležitosti lékařského posudku dle § 9 nařízení vlády, znalec má příslušnou znaleckou specializaci, posudek současně má náležitosti dle § 127a odst. 1 o. s. ř. – ze všech uvedených důvodů soud shledal nadbytečným další znalecký posudek o ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce a návrh žalované na takový důkaz zamítl. Návrh důkazem lékařským potvrzením žalobce k prokázání skutečností, že žalobce nemohl být kontrolnímu dni [datum] z důvodu pracovní neschopnosti přítomen, soud neprovedl, neboť nesměřoval k prokázání skutečností, které by byly pro rozhodnutí významné.

51. Pokud žalovaná poukazovala na odlišné bodové ohodnocení dle [anonymizována dvě slova], z jeho odborného stanoviska vyplývá, že v tomto směru uvažoval o náhradě dle přílohy [číslo] která se však použije pro ohodnocení bolestného, které pojišťovna následně uznala ve výši [částka] ve shodě s uvedeným stanoviskem. Bolestného se však žalobce nedomáhal, proto k uvedenému stanovisku soud nepřihlédl a výplatou pojistného plnění v uvedené výši se blíže nezabýval.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve III. výroku na základě následující úvahy. Předmětem řízení byla původně částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení. Žalobce procesně zavinil, že řízení muselo být co do částky [částka] s příslušenstvím z této částky zastaveno, proto by byl dle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. povinen v rozsahu odpovídajícím poměrné části vzhledem předmětu řízení nahradit žalované jí v řízení účelně vynaložené náklady. Ohledně zbývající části předmětu řízení soud pro účely rozhodnutí o nákladech řízení aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobě bylo vyhověno v částce [částka] s příslušenstvím z této částky, což představuje úspěch žalobce. Úspěch žalované v řízení je představován shora uvedenou částkou, pro kterou bylo řízení zastaveno, a dále zamítnutou částkou, jejichž součet činí [částka] (s příslušenstvím). Žalobce byl procesně úspěšnější jen v nepatrném rozsahu, proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

53. Výroky o nákladech řízení státu (IV. a V.) vycházejí z § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát v tomto řízení platil částku [částka], sestávající z částky [částka], představující odměnu znalce ([titul]. [jméno] [příjmení]) za účast u jednání, přiznanou znalci usnesením ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 101/2019-59, které nabylo právní moci dne [datum], a dále z částky [částka], představující odměnu přiznanou znalkyni [titul]. [jméno] [příjmení] (ustanovené usnesením ze dne 20. 3. 2020, č. j. 10 C 101/2019-68) za vypracování znaleckého posudku [číslo] z oboru neurologie a rehabilitace usnesením ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 101/2019-59, které nabylo právní moci dne [datum]. Státem placené náklady soud rozdělil mezi účastníky dle procesního úspěchu ve věci, když ačkoliv je proti žalovanému vedeno insolvenční řízení řešené oddlužením se splátkovým kalendářem, předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u něj s ohledem na částku, jejíž zaplacení mu bylo tímto rozsudkem uloženo, shledány nebyly; u žalované pak v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti svědčící o tom, že by u ní byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V době vzniku uvedených nákladů státu byla předmětem řízení částka [částka] s 10% ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum]. Žalobce byl úspěšný (tedy žalovaná neúspěšná) co do částky [částka] a částky [částka] (úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí), celkem [částka], což je 81,44 %. Žalovaná byla úspěšná (tedy žalovaný neúspěšný) co do částky [částka] a částky [částka] (úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí), celkem [částka], což je 18,56 %. Účastníkům proto byla uložena povinnost uvedená ve IV., resp. V. výroku tohoto rozsudku. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1, první část věty, o. s. ř.

Poučení