10 C 109/2024 - 79

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [právnická osoba] s.r.o., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená obecnou zmocněnkyní [Jméno zmočněnkyně] bytem [Adresa zmočněnkyně] o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 33 584,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce v pozici objednatele uzavřel se žalovanou v pozici zhotovitele smlouvu o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „Smlouva“ nebo „Smlouva o dílo“), jejímž předmětem bylo v souladu s přílohou č. [hodnota] Smlouvy provedení opravy střechy a oprava detailů fasády a natažení barevné omítky. Žalobce žalované dne [datum] uhradil zálohovou fakturu č. [hodnota] ve výši 100 000 Kč, ve které bylo uvedeno, že se jedná o zálohovou fakturu na materiál ze smlouvy č. [hodnota]. Uhrazení zálohové faktury za materiál bylo ujednáno v příloze č. [hodnota] Smlouvy. Po uzavření Smlouvy žalovaná započala provádět práce, nicméně na staveništi byla přítomna velmi krátkou dobu. Práce, které žalovaná provedla, byly provedeny zcela vadně a neodborně. Zástupci žalované provádějící práce nebyli vůbec připravení pro realizaci díla, jelikož žalobce jim musel dokonce půjčovat nářadí, aby alespoň nějaké práce provedli. Na základě zcela vadně provedených částečných pracích na díle a nedostatečném zabezpečení střechy proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr a déšť) došlo následně k zatečení do domu žalobce, což v domě způsobilo značné škody. Emailem ze dne [datum] žalobce neprodleně informoval statutárního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], že do domu zatéká skrze neodborně provedenou demontáž vikýře a výše uvedené nedostatečné zabezpečení střechy, nicméně na toto oznámení sám statutární zástupce žalovaného nereagoval. Součástí tohoto emailu byly rovněž fotografie prokazující způsobenou škodu zatečením skrze střechu. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobci zaslala odstoupení od smlouvy, kde žalovaná uvedla, že do 30 dnů od data [datum] provedete vyúčtování provedených prací. Doposud se však tak nestalo a žádné vyúčtování žalovaná žalobci nezaslala. Žalobce žalované uhradil částku ve výši 100 000 Kč jako zálohu na materiál. [právnická osoba] žádný materiál žalovanou dodán nebyl, a ty práce, které byly provedeny, byly provedeny zcela vadně. Jelikož práce, které žalovaná provedla, provedla vadně, v žádném případě se žalobce neobohatil (resp. nezhodnotila se jeho nemovitost), naopak mu touto činností žalované na stavbě vznikla škoda v podobě zatečení do domu. Toto bezdůvodné obohacení žalované představuje uhrazenou zálohovou fakturu č. [hodnota], a to na závazek, který odstoupením žalovaného od Smlouvy zanikl. Žalobce poslal dopisem ze dne [datum] žalované předžalobní výzvu, ve které vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Tato předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. Ke dni podání tohoto návrhu žalovaná neplnila ničeho.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že Smlouva byla uzavřena na naléhání žalobce za stavu, kdy měl na své nemovitosti otevřenou střechu od května 2023 a zhotoven nově konstrukčně nevhodný vikýř, který realizovala společnost [právnická osoba]. a tento musel být odstraněn, jelikož hrozilo prolomení střešní konstrukce. Žalovaná provedla náročné odstranění vikýře a zabezpečení střechy proti poškození nosných prvků střešní konstrukce, aby nedošlo k případnému zřícení střešní konstrukce, což bylo provedeno žalovanou dle dohody a odpovídá tomu zaplacená částka 100 000 Kč, čímž byla plně vyčerpána poskytnutá záloha žalobcem žalované. Žádné další finanční prostředky nebyly žalované žalobcem uhrazeny.

3. Žalobce v replice uvedl, že není pravdou, že střecha žalobcova domu byla odkrytá již od [Anonymizováno] [Anonymizováno], jak tvrdí žalovaná. Zatékat do domu začalo až po činnosti žalované. O tomto byla žalovaná žalobcem neprodleně informována emailem ze dne [datum] se zaslanou podrobnou fotodokumentací. Tvrzení žalované, že záloha byla vyčerpána, žalobce zcela odmítá. Je na žalované, aby prokázala, jaký materiál a v jaké hodnotě byl na stavbu dodán, když uhrazená záloha měla sloužit na nákup materiálu a dále by měla žalovaná prokázat, jak dodáním tohoto materiálu se žalobce obohatil. Žalobce však nadále trvá na tom, že žádný materiál žalovaná nedodala.

4. Soud při jednání konaném dne [datum] poučil žalovanou podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby tvrdila a k tomu předložila důkazy, kterými bude prokázáno, jaké konkrétní práce provedla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum], když tyto skutečnosti nestačí jen tvrdit, když je třeba i je prokázat. Při jednání konaném dne [datum] soud opětovně poučil žalovanou podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby předložila důkazy, kterými bude prokázáno, jaké konkrétní práce provedla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum], když tyto skutečnosti nestačí jen tvrdit, když je třeba i je prokázat. Současně soud žalovanou poučil, že pokud zůstane procesně nečinná a nenavrhne ke svým tvrzením důkazy, případně svá tvrzení neprokáže, může to pro ni znamenat neunesení důkazního břemene, což se může odrazit na procesním výsledku daného sporu.

5. Žalovaná k výzvě následně doplnila, že práce, které žalovaná provedla pro žalobce byly provedeny nad rámec sjednané Smlouvy, a to se souhlasem a na žádost žalobce jako řešení akutního stavu, kdy hrozilo při zatížení sněhem k prolomení střešní konstrukce s následnými možnými škodami na zdraví a majetku žalobce. Za práce na demontáži vikýře nebyla vystavena žalobci žádná faktura a žalovaná pro deklarovaný nedostatek finančních prostředků žalobce použila prostředky ze zálohové faktury č. [hodnota] k pokrytí nákladů za provedené práce pro žalobce – demontáž vikýře. Žalobce si musí být vědom toho, že práce byly provedeny nad rámec sjednané Smlouvy jako řešení akutního stavu před nadcházejícím zimním období, a to na základě vyhodnocení statikem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který provedl statické posouzení. Žalovaná odstoupila od Smlouvy s žalobcem kvůli nepřehlednosti situace, kdy stále byla rovněž platná smlouva o dílo s předchozím zhotovitelem. Žalovaná za této situace nemohla garantovat kvalitu sjednaných prací, když tam působila jiná společnost. Ke svému vyjádření žalovaná předložila rozpis provedených prací na zakázce č. [hodnota] (čl. 36) – práce technika hodinová sazba 1 000 Kč, technický návrh demontáže, konzultace se statikem a asistence statikovi při měření, celkem 20hod, tj. 20 000 Kč, práce dělníků – demontáž, přesun hmot, skládání řeziva na pozemku, opakované zaplachtování, celkem [hodnota] hod, hodinová sazba 350 Kč, tj. 67 200 Kč, použitý materiál – napínací lano 2 000 Kč, benzín do pily 2 000 Kč, krycí plachta 5 000 Kč, celková částka 96 200 Kč bez DPH. K důkazu byla navržena zvuková nahrávka mezi žalobcem, jednatelem žalované a společnosti [právnická osoba]., kdy žalovaná zdůraznila, že nahrávkou chce prokázat provedení sejmutí vikýře, kdy práce na vikýři nejsou zahrnuty ve Smlouvě o dílo. Dále k důkazu předložila fotografie.

6. Žalobce v reakci na doplnění žalované uvedl, že tvrzení žalobce jen potvrzují důvodnost podané žaloby, jelikož předmětem žaloby je vypořádání bezdůvodného obohacení, které plyne ze zaniklé Smlouvy o dílo. Pokud žalovaná tvrdí, že práce byly provedeny mimo založený smluvní vztah, sama tedy potvrzuje důvodnost podané žaloby. Obecně však žalobce nadále rozporuje v celém rozsahu tvrzené práce provedené žalovanou. Ohledně práce statika [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce uvádí, že statik byl poptán přímo žalobcem, a to za účelem zhodnocení stavu nemovitosti. Žalobce zcela rozporuje to, že žalovaná s [tituly před jménem] [jméno FO] na stavbě strávila 20 hodin (neví vůbec proč by se statikem měla trávit na dané stavbě čas), tak jak tvrdí žalovaná.

7. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce se žalovanou uzavřel smlouvu o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] a že došlo k odstoupení od smlouvy o dílo.

8. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala provést pro žalobce dílo v rozsahu dle přílohy č. [hodnota], která je součástí této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že celková cena díla bude 399 670 Kč včetně 15 % DPH za kompletní provedení prací včetně materiálu. Případné vícepráce mohou být provedeny se souhlasem žalobce na základě jejich specifikace a finanční kalkulace. Termín zahájení prací díla byl od [datum], a to dle klimatických vhodných podmínek, předpokládaný termín díla byl stanoven na datum [datum]. V případě nepříznivých klimatických podmínek může být termín dokončení díla prodloužen. Z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o dílo č. [hodnota] bylo zjištěno, že předmětem díla byla demontáž konstrukcí střešního pláště, montáž tepelné izolace dle požadavků dotačního titulu zelená úsporám, montáž střešní folie, montáž latí a tašek a provedení fasádní omítky.

9. Ze zálohové faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vystavila žalobci zálohovou fakturu na materiál, a to na částku 100 000 Kč, kdy částka měla být uhrazena na bankovní účet č. [č. účtu]. Z potvrzení o odchozí platbě od [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] uhradil částku 100 000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu].

10. Z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, ve které vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. V rámci předžalobní výzvy žalobce uvedl, že uhradil 100 000 Kč na zálohu na materiál. [právnická osoba] žádný materiál nebyl dodán, žalovaná provedla demontáž vikýře a zabezpečení střechy. Demontáž byla provedena zcela vadně a žalobce se tudíž nijak neobohatil. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum].

11. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně obálky bylo zjištěno, že žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo č. [hodnota] uzavřené dne [datum]. Žalovaná od smlouvy odstoupila z důvodu, že žalobce závažným způsobem porušil smluvní podmínky, když po provedení stěžejních prací nechal žalobce zasáhnout do předmětu díla prostřednictvím jiné stavební společnosti. Žalovaná se zavázala do 30 dnů od data [datum] vyúčtovat provedené práce. Odstoupení bylo doručeno žalobci.

12. Z emailů označených v žalobě jako email ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] informoval žalobce jednatele žalované, že dne [datum] při úhradě zálohy 100 000 Kč dle smlouvy o dílo opomněl uvést do příkazu k úhradě číslo smlouvy o dílo, resp. variabilní symbol. Toto napravuje a uvádí, že uvedená částka byla určena jako úhrada zálohy. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované informuje žalobce, že v horní třetině střehy je třeba provést profilaci a uchycení funkčních vrstev střechy, což bude náročnější na rozebrání a nákup materiálů.

13. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděluje jednateli žalované, že mu zatéká do domu s tím, že mu sděluje, že se měla střecha zakrýt plachtou.

14. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované sděluje žalobci, že žalobce bude muset doplácet a že se dopustil podvodu.

15. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce informuje jednatele žalované, že celou věc včetně škod bude konzultovat s advokátní kanceláří. Z reakce ze stejného dne bylo zjištěno, že jednatel žalované sdělil žalobci, že bude čekat.

16. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděluje jednateli žalované, že ve věci vyúčtování zálohy ve výši 100 000 Kč, kterou uhradil žalobce, nemusí na nic čekat, a že případné způsobené škody se budou řešit následně.

17. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se dotazuje jednatele žalované, zda počítá i s odstraněním vikýře a dotazuje je se, kdyby se má začít.

18. Z fotografií předložených k žalobě bylo zjištěno, že střecha není řádně zaplachtována a část střechy je bez střešní krytiny, kdy do domu zatéká. Fotografie nejsou časově datovány.

19. K jednotlivým fotografiím předložených žalovanou se při jednání sama vyjádřila žalovaná. A to konkrétně takto: k fotografii na čl. 39 (shodně čl. 50) je dům žalobce, u kterého je lešení, která tam měla společnost [právnická osoba]. Soudem bylo zjištěno, že fotografie byla pořízena dne [datum]. Na fotografii na čl. 40 (shodně čl. 52) dochází k demontáži vikýře. Soudem bylo zjištěno, že fotografie byla pořízena dne [datum]. Na fotografii na čl. 41 (shodně čl. 52) dochází k demontáži vikýře. Soudem bylo zjištěno, že fotografie byla pořízena dne [datum]. Na fotografii na čl. 42 (shodně čl. 50) dochází k demontáži vikýře. Soudem bylo zjištěno, že fotografie byla pořízena dne [datum]. Na fotografii na čl. 43 (shodně čl. 51) dochází k demontáži vikýře. Soudem bylo zjištěno, že fotografie byla pořízena dne [datum].

20. Ze zvukové nahrávky provedené při jednání dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k jednání mezi žalobcem, zástupcem společnosti [právnická osoba]. a jednatelem žalované ohledně sejmutí vikýře, kdy bylo sděleno žalobcem, že se rozhodne na základě sdělení statika, kterého si objednal, zda dojde k sejmutí vikýře či nikoliv. Zástupce společnosti [právnická osoba]. v nahrávce sděloval, že dodělají fasádu a že mají nakoupený veškerý materiál, který přeprodají žalované.

21. Soud k důkazu zamítl výslech jednatele společnosti [právnická osoba]., posudek statika, vyjádření statika, smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba]., faktury vystavené od společnosti [právnická osoba]., komunikaci žalobce se společností [právnická osoba]. pro nadbytečnost, když soud neprováděl důkazy, které se týkaly tvrzení žalované ohledně provedených prací před započetím zhotovení díla ze strany žalované, když předmětem tohoto řízení je prokázání nároku žalobce založeného na tom, že práce dle Smlouvy o dílo uzavřené se žalovanou byly skutečně realizovány a že na úhradu jejich ceny, resp. spotřebované zálohy ve výši 100 000 Kč, měla žalovaná nárok. Pro posouzení předmětu sporu, tak nebylo relevantním, jaké práce provedla společnost [právnická osoba]. Fotografie na čl. 58-59 nebyly provedeny, neboť byly uplatněny až po koncentraci řízení.

22. Soud dále uvádí, že pokud jde o vytvořený rozpis provedených prací na zakázce č. [hodnota] (čl. 36) žalovanou, jedná se toliko o výčet provedených prací, kdy soud dospěl k závěru, že jde toliko o tvrzení žalované a nejde o důkaz, který by měl prokazovat tvrzené provedené práce.

23. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

24. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

26. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla a podle odst. 2 je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

27. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

28. Podle ustanovení § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle odst. 2 plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

29. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

30. Podle ustanovení § 2999 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odstavec 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odstavec 2). Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku (odstavec 3).

31. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Pokud jde o závěry učiněné z jednotlivých důkazů, odkazuje soud na výše uvedené a toto znovu nerozvádí. Pro úplnost rekapituluje pouze základní skutkové závěry učiněné z provedeného dokazování, které jsou relevantní pro právní posouzení, jak je toto podáno níže. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že došlo k uzavření Smlouvy o dílo. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalované zálohu na materiál ve výši 100 000 Kč dle přílohy č. [hodnota] ke Smlouvě o dílo. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce odsouhlasil jakékoliv vícepráce a ani, že žalovaná žalobci předložila specifikaci víceprací a finanční kalkulaci, když dle Smlouvy o dílo mohou být případné vícepráce provedeny se souhlasem žalobce na základě jejich specifikace a finanční kalkulace. Žalovaná pak sama uvedla, že práce na sejmutí vikýře prováděla mimo sjednanou Smlouvu o dílo. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaná provedla práce dle Smlouvy o dílo. V řízení pak bylo dále prokázáno, že žalovaná odstoupila od Smlouvy o dílo, ostatně toto účastníci řízení učinili nesporným.

32. V posuzované věci tak není účastníky, jakkoliv zpochybňován závěr o uzavření Smlouvy o dílo, když ostatně toto je mezi účastníky řízení nesporné (§ 2586 o. z.), přičemž od uzavřené smlouvy žalovaná účinně odstoupila pro podstatné porušení smlouvy, čímž došlo ke zrušení závazku od jeho počátku (§ 2004 o. z.), když toto rovněž účastníci řízení učinili nesporným. Jelikož žalovaná od uzavřené Smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) pro podstatné porušení smlouvy odstoupila, závazek byl od počátku zrušen (§ 2002, § 2004 o. z.) a účastníci jsou povinni vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením závazku (§ 2991, § 2993 a § 2999 odst. 1 o. z.).

33. K samotným fotografiím založených žalovanou soud uvádí, že z těchto nebylo možno učinit relevantní závěr o tom, že došlo k realizaci díla dle uzavřené Smlouvy o dílo, sama žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že fotografie se vztahují k pracím na sejmutí vikýře, kdy práce na sejmutí vikýře byly provedeny mimo založený smluvní vztah, kdy za práce na demontáži vikýře nebyla vystavena žalobci žádná faktura a žalovaná pro deklarovaný nedostatek finančních prostředků žalobce použila prostředky ze zálohové faktury č. [hodnota]. Ostatně z fotografií ani není zcela zřejmé, že dochází k sejmutí vikýře, nicméně žalobce sám v žalobě i v předžalobní výzvě uvedl, že žalovaná provedla sejmutí vikýře, nicméně zcela vadně. K tomu je však nutné rovněž podotknout, že žalovaná soudu předložila rozpis provedených prací na zakázce č. [hodnota] (čl. 36), který však nekoresponduje s vyjádřením žalované, že zálohová faktura měla být užita toliko na pokrytí prací na sejmutí vikýře, když v rámci rozpisu provedených prací uvádí následující: práce technika hodinová sazba 1 000 Kč, technický návrh demontáže, konzultace se statikem a asistence statikovi při měření, celkem 20hod, tj. 20 000 Kč, práce dělníků – demontáž, přesun hmot, skládání řeziva na pozemku, opakované zaplachtování, celkem [hodnota] hod, hodinová sazba 350 Kč, tj. 67 200 Kč, použitý materiál – napínací lano 2 000 Kč, benzín do pily 2 000 Kč, krycí plachta 5 000 Kč, celková částka 96 200 Kč bez DPH.

34. Soud proto v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, tedy že provedla alespoň část prací dle uzavřené Smlouvy o dílo. Žalovaná byla přitom v tomto smyslu soudem opakovaně poučena na jednáních konaných dne [datum] a [datum], vzhledem k neunesení důkazního břemene pak soud žalobě vyhověl, když žalovaná neprokázala, že alespoň část prací dle Smlouvy o dílo provedla. Důkazy předložené žalovanou mají toliko prokazovat, že mělo dojít k demontáži vikýře, kdy soud k tomu doplňuje, že ani toto z předložených fotografií není zcela průkazné. Nicméně i kdyby toto bylo prokázáno (žalobce sám uváděl v žalobě a předžalobní výzvě, že žalovaná provedla sejmutí vikýře), tak žalovaná ve svých tvrzeních uváděla, že demontáž vikýře byla prováděna mimo rámec Smlouvy o dílo, kdy práce na vikýři započetla na zálohovou fakturu. K tomu je třeba dodat, že takovéto započtení je nejisté a neurčité, když žalovaná žalobci ani tyto práce žádným způsobem nevyúčtovala, jak sama uvedla ve svém vyjádření. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky (srov. rozhodnutí Nejvyšší soud sp. zn. 23 Cdo 3235/2021 ze dne [datum]). K tomu soud dále uvádí, že v samotném odstoupení od Smlouvy o dílo se žalovaná zavázala, že žalobci do 30 dnů od data [datum] předloží vyúčtování provedené práce, což však nesplnila, tudíž ani z tohoto pohledu nemohlo dojít k započtení, když není zřejmé na co konkrétně by byl zápočet proveden.

35. Jde-li pak o rozsah obohacení, je třeba vycházet z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., které je obsahově totožné s ustanovením § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., „starý“ občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“, a dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Zákonné úpravě koresponduje ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu, která chápe závazek z bezdůvodného obohacení jako povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3810/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3113/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4897/2014), přičemž v případech, kdy nelze předmět bezdůvodného obohacení dobře vydat, musí se výše náhrady podle ustanovení § 458 odst. 1 obč. zák. odvozovat od prospěchu, jenž byl získán a obohacený je povinen vydat vše (nikoliv však více), co sám získal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 200/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1710/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4334/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4489/2015). Rozhodující tedy není, jakou hodnotu pozbyl ochuzený, ale o kolik se zvýšil majetek obohaceného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1448/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3281/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4584/2014).

36. Soud tak na základě shora uvedených skutečností žalobě zcela vyhověl, když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná něčeho na základě předmětné Smlouvy o dílo provedla, a tudíž je povinna vydal bezdůvodné obohacení v částce 100 000 Kč, která představuje zaplacenou zálohu na materiál ze strany žalobce, když žalovaná netvrdila, že by něčeho na danou zálohu žalobci vrátila.

37. Soud nad rámec shora uvedeného pak uvádí, že závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze podle ustálené judikatury učinit až po provedení všech důkazních prostředků, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze v případě, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nelze prokázat pro věc rozhodnou skutečnost, například proto, že označený důkaz je zjevně nezpůsobilý prokázat tvrzenou skutečnost nebo že se týká skutečnosti, která je podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamná (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994, sp. zn. 6 Cdo 107/93 , který byl uveřejněn pod č. 57/1995 v časopise Soudní rozhledy). Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka současně pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny ( § 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001 ). Nadbytečným je pak takový důkaz, prostřednictvím něhož mají být objasňovány skutečnosti, které za řízení již byly spolehlivě prokázány jinak (jinými důkazy) nebo které jsou podloženy shodnými tvrzeními účastníků, jež může soud vzít za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o. s. ř.).

38. Úroky z prodlení soud žalobci přiznal podle § 1970 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z. s tím, že v případě bezdůvodného obohacení není okamžik plnění ujednán, a tedy závisí na výzvě k plnění. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou, která jí byla doručena dne [datum], v rámci předžalobní výzvy žalobce žalované poskytl 7denní lhůtu k dobrovolnému vydání bezdůvodného obohacení, poslední den lhůty k plnění byl [datum], kdy od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení, tudíž soud žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 584,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze čtyř úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne [datum] a [datum]) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 550 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 450 Kč ve výši 5 134,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Soud nepřiznal žalobci náklady za písemná vyjádření ze dne [datum] a [datum], když tato vyjádření soud nežádal, žalobce pak ostatně tato vyjádření mohl poskytnout i při nařízeném jednání. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

40. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení