Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

10 C 110/2023 - 129

Rozhodnuto 2024-06-11

Citované zákony (29)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím a zproštění dluhu 22 600 Kč, takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje, a to do částky 2 400 Kč.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 6 500 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zprostit žalobce povinnosti uhradit advokátovi [Jméno advokáta], IČO [IČO], sídlem [adresa], částku 12 400 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení částky 2 400 Kč.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 10 053 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 6 500 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení a zproštění dluhu ve výši 22 600 Kč představující škodu ve formě náhrady nákladů za zastoupení vzniklou v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným u Okresního soudu [adresa] – západ pod sp. zn. [sp. zn.]. Trestní stíhání bylo vůči žalobci zahájeno usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa] [Anonymizováno], Oddělení obecné kriminality ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-011671-HO, pro zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Trestní stíhání žalobce bylo pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-986. Dne [datum] došlo mezi žalobcem a jeho obhájcem [Jméno advokáta], advokátem, k uzavření smlouvy o poskytování právní služby. Celkem takto bylo poskytnuto 12 úkonů právní služby (viz přehled úkonů na čl. 11, 13 a 14 odškodňovacího spisu), a to v celkové výši 29 100 Kč, když za jeden úkon právní služby byla žalobci účtována částka 2 100 Kč + 300 Kč režijní paušál. Žalobci byla následně vystavena zálohová faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 8 000 Kč, na kterou prostřednictvím družky [právnická osoba] dne [datum] uhradil část zálohy ve výši 6 500 Kč. Zbytek nákladů obhájci neuhradil. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu škody ve výši 6 500 Kč a jednak nárok, aby byl zproštěn svého dluhu vůči [Jméno advokáta], advokátovi z titulu dosud neuhrazených nákladů právního zastoupení ve výši 22 600 Kč.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Učinila nesporným, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil shora uvedený nárok. Žalovaná požadavku žalobce vyhověla co do částky 5 400 Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalobce byl stíhán a následně obžalován ze spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, přičemž byl žalobce ohrožen trestní sazbou až 10 let trestu odnětí svobody. Dle § 10 odst. 3 písm. c), advokátního tarifu, je pro daný případ tarifní hodnotou 30 000 Kč, dle § 7 bod 5., advokátního tarifu, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 2 300 Kč. Žalobce byl pravomocně odsouzen za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1. odst. 2 trestního zákoníku, přičemž pro výpočet mimosmluvní odměny se užije dle § 10 odst. 3 písm. b), advokátního tarifu, tarifní hodnota 10 000 Kč, dle § 7 bod 4., advokátního tarifu, tudíž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč. Žalobce má nárok pouze na rozdíl mezi náklady vynaloženými na obhajobu pro skutek, pro který byl zproštěn a náklady vynaloženými na obhajobu pro skutek, pro který byl odsouzen. Rozdíl byl tedy stanoven částkou ve výši 600 Kč za jeden úkon právní služby (2 100 Kč – 1 500 Kč), v případě poloviční odměny náleží za takový úkon 300 Kč, když dle přiloženého přehledu úkonů k žádosti o odškodnění a sdělení advokáta byla žalobci za jeden úkon počítána odměna ve výši 2 100 Kč, tedy odměna nižší, než která je stanovena advokátním tarifem. Dále je žalovaná toho názoru, že žalobci nepřísluší náhrada režijního paušálu, neboť žalobce by náklady na režijní paušál vynaložil i bez ohledu na skutečnost, že by nebyl stíhán pro skutek, pro který byl zproštěn. Žalovaná pak neplnila na tyto úkony: [datum] - porada s klientem – za tento úkon nebyla odměna přiznána, neboť nebylo předloženo potvrzení o konané poradě advokáta s klientem. Z poskytnutého přehledu úkonů navíc vyplývá, že porada zřejmě netrvala ani hodinu, tudíž se nejedná o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c), tedy další poradu přesahující jednu hodinu, [datum] - Porada s klientem – za tento úkon nebyla odměna přiznána, neboť nebylo předloženo potvrzení o konané poradě advokáta s klientem, [datum] – zastoupení při hlavním líčení – ze spisového materiálu vyplývá, že se hlavní líčení nekonalo a původně nařízené jednání na den [datum] bylo odročeno na [datum]. Žalovaná tak plnila na celkem [hodnota] úkonů po 600 Kč a 2 půl úkony po 300 Kč.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce částečně žalobu zpět, a to do částky 2 400 Kč, a to za úkon účast u hlavního líčení dne [datum], když zjistil, že toto jednání se nekonalo.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle stejného ustanovení odst. 4, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. [právnická osoba] ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobce, když žalovaná ničeho nenamítala, rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení co do částky 2 400 Kč zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. Ze shodných tvrzení stran má soud pak za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

7. Ze spisu Okresního soudu [adresa]-západ sp. zn. [sp. zn.] má soud za zjištěné, když i tento průběh učinili účastníci řízení nesporným, tedy že usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa]-[Anonymizováno], Oddělení obecné kriminality ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-011671-HO, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost. Usnesením Okresního státního zastupitelství [adresa] – [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-42, byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne [datum] byla na žalobce a na [jméno FO] podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím [adresa]-[Anonymizováno] ze spáchání ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku v bodě 1) obžaloby zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, v bodě 2) obžaloby jednak přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku, jednak přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Obviněný [jméno FO] byl obžalován sám ze spáchání přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-951, byl [jméno FO] a žalobce shledáni vinnými ze spáchání ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku v bodě I. jednak pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, jednak pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1. odst. 2 trestního zákoníku. Obžalovaný [jméno FO] byl sám uznán vinným ze spáchání pod bodem II. 1) zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, pod bodem II. 2) přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Žalobce byl pak podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby pro skutek pod bodem II., tedy zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Proti výše uvedenému rozsudku podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství [adresa]-[Anonymizováno], a to do výroku o vině a trestu v neprospěch obžalovaného [jméno FO], a ohledně zproštění žalobce ze zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-986, bylo podle § 256 trestního řádu odvolání státního zástupce a obžalovaného [jméno FO] zamítnuto. Řízení pravomocně skončilo dne [datum].

8. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, oznámil policejnímu orgánu, že převzal obhajobu žalobce. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], advokátovi, že převzal nově zastoupení žalobce a požádal jej o zaslání podkladů z advokátního spisu.

9. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že obhájce žalobce upozornil soud na nedodržení lhůty pro přípravu obhajoby, neboť mu nebyla doručena obžaloba s předvoláním na hlavní líčení.

10. Ze záznamu o nahlížení do spisu bylo zjištěno, že dne [datum] obhájce žalobce nahlížel v čase od 15:00 do 16:00 hodin do spisu.

11. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] bylo zjištěno, že obhájce žalobce se zúčastnil hlavního líčení, které trvalo v čase od 9:00 do 9:32 hodin.

12. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] bylo zjištěno, že obhájce žalobce se zúčastnil hlavního líčení, které trvalo v čase od 9:00 do 12:42 hodin s tím, že v čase od 10:49 do 11:04 hodin byla učiněna přestávka.

13. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] bylo zjištěno, že obhájce žalobce se zúčastnil hlavního líčení, které trvalo v čase od 9:00 do 9:49 hodin.

14. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] bylo zjištěno, že obhájce žalobce se zúčastnil hlavního líčení, které trvalo v čase od 9:00 do 10:49 hodin, které bylo přerušeno v době od 9:59 do 10:30 hodin za účelem porady senátu.

15. Z vyjádření obhájce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že se vyjádřil k odvolání státního zástupce ze dne [datum], kterým se domáhal, aby odvolací soud v neprospěch žalobce zrušil výrok o vině a trestu v rozsudku Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-951.

16. Z protokolu o veřejném zasedání ze dne [datum] a substituční plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že se [tituly před jménem] [jméno FO] na základě substituční plné moci udělené obhájcem [Jméno advokáta] zúčastnila veřejného zasedání u Krajského soudu v [Anonymizováno], které trvalo v čase od 9:45 do 10:38 hodin.

17. Z faktury – záloha č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla vystavena zálohová faktura na částku 8 000 Kč s variabilním symbolem [var. symbol]. Z transakční historie bylo zjištěno, že [právnická osoba] (družka žalobce) uhradila na účet obhájce žalobce [Jméno advokáta] částku 6 500 Kč. Z detailu transakce bylo dále zjištěno, že uvedla variabilní symbol [var. symbol].

18. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla vystavena faktura na částku 24 300 Kč za poskytnuté právní služby v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno], ve které bylo dále uvedeno, že zálohou byla uhrazena částka 6 500 Kč. Součástí faktury byl přehled poskytnutých právních služeb. Z přehledu poskytnutých právních služeb za [Anonymizováno] až [Anonymizováno] bylo zjištěno, že obhájce žalobci účtoval za 1 úkon právní služby částku 2 100 Kč a 300 Kč režijní paušál. Poskytnuté právní služby jsou podrobně rozepsány na čl. 11 odškodňovacího spisu.

19. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla vystavena faktura na částku 4 800 Kč za poskytnuté právní služby za měsíc [Anonymizováno]. Z přehledu poskytnutých právních služeb za měsíc [Anonymizováno] bylo zjištěno, že obhájce žalobci účtoval za 1 úkon právní služby částku 2 100 Kč a 300 Kč režijní paušál. Poskytnuté právní služby jsou podrobně rozepsány na čl. 13 odškodňovacího spisu.

20. Z celkového přehledu právních služeb na čl. 14 odškodňovacího spisu bylo zjištěno, že obhájce vyúčtoval žalobci náklady právního zastoupení na celkovou částku 29 100 Kč, kdy z prostého součtu nákladů vyplývá, že obhájce žalobci za 1 úkon právní služby účtoval částku 2 100 Kč a 300 Kč režijní paušál, když chybně je u některých úkonů uvedena částka 2 300 Kč za 1 úkon právní služby.

21. Z likvidační doložky žalované bylo zjištěno, že ve prospěch žalobce uhradila částku 5 400 Kč, kdy příkaz k vyplacení byl zadán dne [datum]. K tomu právní zástupce žalobce při jednání uvedl, že z této částky nepožaduje úrok z prodlení.

22. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. nesporného průběhu trestního řízení. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů.

23. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“). Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

25. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

26. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, co do skutku II., kdy do skutku I. byl uznán vinným, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

27. Nezákonným rozhodnutím je tak usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa]-[Anonymizováno], Oddělení obecné kriminality ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-011671-HO, pro zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku.

28. Žalobce se po částečném zpětvzetí domáhal náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu, které specifikoval v žalobě (viz bod 1 rozsudku), a to v celkové výši 26 700 Kč.

29. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „a. t.“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

30. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

31. Žalobce byl stíhán a následně obžalován ze spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, přičemž byl žalobce ohrožen trestní sazbou až 10 let trestu odnětí svobody, a to ve vztahu ke zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Dle § 10 odst. 3 písm. c), a. t., je pro daný případ tarifní hodnotou 30 000 Kč, dle § 7 bod 5. a. t. sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 2 300 Kč. Podle ustanovení § 12 odst. 5 a. t. při obhajobě v trestním řízení vedeném pro trestné činy spáchané v souběhu náleží advokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čin s nejvyšší trestní sazbou.

32. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno [datum], tedy po účinnosti zákona č. 276/2006 Sb., kterým byl novelizován advokátní tarif, mimo jiné i ustanovení § 12, jehož odst. 5 nyní zní: „[P]ři obhajobě v trestním řízení vedeném pro trestné činy spáchané v souběhu náleží advokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čin s nejvyšší trestní sazbou.“ Zákonodárce touto úpravou konzumoval nárok advokáta na odměny za obhajobu všech skutků, z jejichž spáchání je osoba obžalována, do jedné částky, která se odvíjí od odměny připadající k obhajobě skutku s nejvyšší trestní sazbou, tedy nárok na odměnu za obhajobu týkající se dalších trestných činů, jejichž trestní sazba je však nižší, tak vůbec nevzniká.

33. Neskončí-li trestní stíhání osoby, proti které bylo vedeno pro několik skutků spáchaných v souběhu pravomocným odsouzením za skutek, za nějž hrozil nejvyšší trest, a tento skutek byl rozhodný pro výpočet odměny obhájce dle § 12 odst. 5 a. t., jde o náhradu účelně vynaložených nákladů za takové zastupování bez jejího snížení za skutky, za jejichž spáchání osoba byla odsouzena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1415/2019).

34. V daném případě byl žalobce zproštěn pro skutek, za který mu hrozil nejvyšší trest, tedy byl zproštěn ve vztahu ke zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Ze shora uvedeného tak vyplývá, že má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů za takové zastupování bez jejího snížení za skutky, za jejichž spáchání osoba byla odsouzena (přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku).

35. Předmětem žaloby po částečném zpětvzetí jsou pak tyto úkony právní služby a odměna za ně, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: - [datum] - příprava a převzetí právního zastoupení včetně první porady s klientem – za tento úkon náleží odměna ve výši 1 úkonu dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., - [datum] – porada s klientem – nebyla žalobci přiznána, žalobce sice tuto poradu doložil, nicméně se jednalo o poradu v rámci převzetí věci podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. K tomu lze odkázat na praxi Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2023, č. j. 16 Co 40/2023–220, která uvádí, že „…převzetí a příprava zastoupení může trvat několik hodin, ba dokonce i dnů, jde-li o velmi složitou věc. Přesto má advokát nárok na odměnu za tento úkon pouze jednou. K problematice první porady s klientem srov. také usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2000, čj. 16 Co 418/2000-33: "Úkon převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. je složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady, první poradu s klientem nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady. To, že je první porada s klientem zahrnuta do přípravy zastoupení, podtrhuje i znění § 11 odst. 1 písm. c) a. t., kde je jako další úkon uvedena "další" porada s klientem přesahující jednu hodinu“, - [datum] a [datum] - upozornění na nedodržení lhůty k přípravě obhajoby, sdělení ohledně údajné absence plné moci – soud přiznal žalobci úkon shodně jako žalovaná, a to dle § 11 odst. 2, 3 a. t., když se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. , - [datum] – nahlížení do trestního spisu od 15:00 do 16:00 hodin – soud přiznal žalobci 1 úkon dle § 11 odst. 2, 3 a. t., když se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., - [datum] – porada s klientem – byl přiznán 1 úkon podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) a. t., porada trvala od 16:35 do 18:40 hodin, za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku, současně pak tato porada bezprostředně navazovala na hlavní líčení dne [datum], - [datum] – účast obhájce na hlavním líčení, které bylo odročeno z důvodu nepřítomnosti spoluobviněného – za tento úkon náleží odměna ve výše půl úkonu dle § 14 odst. 2 a. t., neboť jednání bylo odročeno bez projednání věci, - [datum] – účast obhájce na hlavním líčení, které trvalo od 9:00 do 12:42 hodin s tím, že v čase od 10:49 do 11:04 hodin byla učiněna přestávka – za tento úkon náleží odměna ve výši 2 úkonů podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když jednání trvalo déle než 2 hodiny, - [datum] – účast obhájce na hlavním líčení, které trvalo od 9:00 do 9:49 hodin – za tento úkon náleží odměna ve výši 1 úkonu podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když jednání trvalo do 2 hodin, - [datum] - účast obhájce na hlavním líčení od 9:00 do 10:49 hodin s tím, že v hlavní líčení bylo přerušeno v době od 9:59 do 10:30 hodin za účelem porady senátu – za tento úkon náleží odměna ve výši 1 úkonu podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když jednání netrvalo déle než 2 hodiny, - [datum] – vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce proti rozsudku – za tento úkon byla žalobci přiznána odměna za 1 úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - [datum] – účast obhájce na veřejném zasedání – za tento úkon náleží odměna ve výši 1 úkonu podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když jednání netrvalo déle než 2 hodiny, 36. Soud shledal nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby důvodným za 9 celých úkonů právní služby a 2 půl úkony právní služby, jak je podrobně uvedeno v předchozím odstavci, a to v částce 24 300 Kč, když vyšel z účtované částky obhájcem za 1 úkon právní služby ve výši 2 100 Kč + 300 Kč režijní paušál a za půl úkon právní služby ve výši 1 050 Kč + 300 Kč režijní paušál. Žalovaná na náklady obhajoby plnila po podání žaloby částku 5 400 Kč, jak sama podrobně specifikovala ve svém vyjádření k žalobě. Žalobce tak má nárok na částku 18 900 Kč.

37. Z transakční historie obhájce žalobce a ze zálohové faktury má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím své družky uhradil obhájci na zálohu nákladů řízení částku 6 500 Kč, když variabilní symbol platby se shoduje se zálohovou fakturou č. [hodnota] ze dne [datum].

38. Soud tak výrokem II. rozsudku přiznal žalobci částku 6 500 Kč.

39. Výrok III. je odůvodněn tím, že uplatnění požadavku na zproštění dluhu podle ustanovení § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nijak neodporuje zvláštní úpravě zákona OdpŠk. Úprava obsažená v zákoně OdpŠk má speciální povahu vůči obecné úpravě náhrady škody podle o. z., když nelze přehlédnout, že zákon OdpŠk vlastní úpravu způsobu náhrady škody neobsahuje. Citovaný zákon pouze požaduje, aby škoda byla nahrazena, přičemž pod rubrikou „způsob a rozsah náhrady škody“ (§§27 až 31) upravuje toliko ve vztahu k některým dílčím nárokům jejich výši (limitaci, způsob určení), případně oprávněné osoby (pozůstalí podle ustanovení § 27 OdpŠk). Zejména s ohledem na ustanovení § 26 OdpŠk pak zjevně není vyloučeno, aby vzniklá škoda, za kterou stát odpovídá, byla reparována i jiným způsobem než poskytnutím peněžité náhrady, a to kupř. uvedením v předešlý stav podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z., nebo právě i zproštěním dluhu podle ustanovení § 2952 o. z. (k tomu blíže srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, č. j. 19 Co 227/2021-351).

40. V řízení bylo zjištěno, že žalobci vznikla celková škoda ve výši 24 300 Kč. Žalovaná na náklady obhajoby plnila částku 5 400 Kč. Žalobce tak má nárok na částku 18 900 Kč. Žalobce na obhajném již uhradil částku 6 500 Kč ve formě zálohy, zbývá mu tak v podobě dosud neuhrazeného dluhu vůči jeho obhájci částka 12 400 Kč představující účelně vynaložené náklady, které jsou podrobně popsány pod bodem 35. tohoto rozsudku. V tomto rozsahu bylo tak namístě podané žalobě vyhovět, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

41. Úrok z prodlení je odůvodněn ustanoveními § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ustanovení § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal toliko z částky, kterou žalobkyni přiznal. Úrok z prodlení byl přiznán od prvého dne po uplynutí stanovené lhůty, ve zbytku soud požadavek na přiznání tohoto příslušenství zamítl. Soud vyšel z toho, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum], jak učinili účastníci nesporným, úrok z prodlení tak žalobci náleží od [datum].

42. Právní zástupce žalobce pak požadoval odměnu za celkem [hodnota] úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k výzvě soudu, účast na jednání dne [datum], prostudování spisu dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání dne [datum]. Za 1 úkon právní služby požadoval částku 3 600 Kč, a to vzhledem k tomu, že je na místě zvolit postup podle ustanovení § 12 odst. 3 a. t.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 053 Kč, přičemž tato částka představuje 67,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,51 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 29 100 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý z pěti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum]) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

44. Soud na danou věc neaplikoval ustanovení § 12 odst. 3 a. t., jak se domáhal žalobce, které upravuje odměnu v případě, kdy dojde ke spojení věci na základě rozhodnutí nebo faktického postupu soudu, a doplňuje tak ustanovení § 8 odst. 3 a. t., podle kterého se účtuje odměna v případě, kdy spojené řízení vyplývá přímo ze zákona. Podle tohoto ustanovení se postupuje také tehdy, pokud byly samostatné nároky uplatněny jednou žalobou (například žaloba o vyklizení a současně požadavek na úhradu dlužného nájmu). V daném případě se však jedná o jeden nárok, a to nárok na náhradu škody ve formě obhajného, kdy žalobce se toliko v rámci tohoto nároku domáhá, aby byl zproštěn dluhu. Ostatně tomu i odpovídá skutečnost, že soud vybral soudní poplatek toliko za 1 nárok. Soud pak dále nepřiznal odměnu za úkon ze dne [datum] - vyjádření k výzvě soudu, neboť žaloba má být od počátku bezvadná, soud toliko vyzýval žalobce, aby mohl žalobu řádně projednat. Soud rovněž nepřiznal žalobci úkon za nahlížení do spisu dne [datum], když jej nelze považovat za účelný, když žalobce měl od soudu veškeré relevantní informace zaslané předem a ve spise se nenacházely žádné nové relevantní skutečnosti, k tomu soud dále uvádí, že Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že i u úkonu nahlížení do spisu je vždy třeba zkoumat jeho účelnost a nelze jej přiznat automaticky.

45. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (1)