10 C 117/2021-239

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vyklidit nemovité věci včetně příslušenství a vyklizené předat žalobkyni, a to parcelu č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parcelu č. st. [číslo], jejíž součástí je stavba bez čp/če, parcelu č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba bez čp/če, a parcelu [číslo] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 668,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované vyklizení nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. s odůvodněním, že je jejich vlastníkem a žalovaná je užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020. Podle výpovědi z nájmu ze dne 10. 5. 2021 doručené dne 17. 5. 2021 měla žalovaná nemovité věci odevzdat žalobkyni nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, avšak k vyklizení nedošlo a žalovaná je užívá bez právního důvodu. Žalobkyně doplnila, že se stala vlastníkem nemovitých věcí na základě příklepu soudního exekutora. Nájemní smlouvu uzavřel za žalovanou dne 1. 1. 2020 jednatel [jméno] [příjmení]. Mezi žalobkyní a jednatelem žalované jsou před zdejším soudem vedeny spory o existenci nájemního vztahu sp. zn. [spisová značka], o ochranu rušené držby sp. zn. [spisová značka]. Dále je veden spor účastníků o dlužné nájemné před [název soudu] sp. zn. [spisová značka], v němž byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužné nájemné, soud konstatoval platnost nájemní smlouvy s odkazem na sp. zn. II. ÚS 4235/18. Důvodem neplacení nájemného dle žalované byl nejprve spor mezi předchozími vlastníky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], v jehož důsledku byla u nemovitých věcí zapsána poznámka spornosti. Následně jednatel žalované začal tvrdit, že měl ústně sjednaný nájemní vztah s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na dobu 10 let s nájemným 4 000 Kč měsíčně. Nemovité věci před příklepem užíval [jméno] [příjmení], kterého [anonymizováno] [jméno] [příjmení] informoval o exekuci. Po nabytí vlastnického práva žalobkyní byla uzavřena nájemní smlouva se žalovanou, přičemž nemovité věci byly žalovanou v té době již užívány. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] sděloval, že je bude užívat pro sebe jako objekt pro rekreaci i pro potřeby společnosti. Žalovaná ani její jednatel však nikdy neplatili nájemné, ačkoli nemovité věci užívají, o čemž svědčí poštovní schránka umístěná u vstupních prostor označená jménem [jméno] [příjmení] i názvem žalované. Dle sdělení žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] popřel existenci nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] a osvětlil důvod jeho užívání nemovitostí, uvedl, že na něm [jméno] [příjmení] požadoval podepsat nájemní smlouvu se zpětným datem, což řeší orgány činné v trestním řízení. Žalovaná se snaží vytvořit dojem o dalším nájemním vztahu, přičemž se jeví absurdní, aby tatáž osoba jako jednatel žalované uzavíral další nájemní smlouvu s výší nájemného 20 000 Kč měsíčně při vědomí, že již k totožné nemovitosti má platnou nájemní smlouvu na 10 let za 4 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná namítala nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť nemovité věci neužívala a neužívá, tyto jí nikdy nebyly předány dle čl. 6 nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020, jednatelka žalobkyně nájemní smlouvu nepodepsala. Nemovité věci užívá [jméno] [příjmení] (jako nájemce) na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2016 uzavřené s dřívějším vlastníkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (jako pronajímatelem), štítek na poštovní schránce s obchodní firmou žalované se zde nacházel již v roce 2017 výhradně pro potřeby doručování pošty, žalovaná zde nemá provozovnu. Nájemní vztah na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2016 přešel na žalobkyni dle § 336l odst. 5 písm. a) o.s.ř. Jeho obsah byl zachycen ve znaleckém posudku [číslo] [rok] zpracovaném v exekučním řízení, když informace znalci sdělil [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] měl zájem o odkoupení nemovitých věcí, a snažil se zajistit úvěr na žalovanou. Popřela, že by [jméno] [příjmení] požadoval pod pohrůžkou násilí podpis nájemní smlouvy se zpětným datem, přestupkové řízení proti němu bylo zastaveno, když spáchání skutku nebylo prokázáno. Navíc se jednalo o ústní smlouvu, a proto není důvod, aby byl požadován zpětně podpis smlouvy. Žalovaná potvrdila, že před zdejším soudem je vedeno řízení o určení existence nájemního vztahu mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní (sp. zn. [spisová značka]) a o ochranu rušené držby (sp. zn. [spisová značka]), kde bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] je držitelem práva nájmu k předmětným nemovitým věcem, resp. že poslední pokojný stav je, že předmětné nemovité věci užívá k bydlení. Jednání žalobkyně je účelové a v rozporu s dobrými mravy. Okolnosti týkající se nakládání s předmětnými nemovitými věcmi měly být předmětem šetření Policie ČR.

3. Z informací o pozemcích ve spojení s výpisy z katastru nemovitostí prokazujících stav evidovaný k datu 30. 9. 2021 a 3. 2. 2022, dražební vyhláškou ze dne 16. 9. 2019 č. j. [číslo jednací], protokolem o elektronické dražbě nemovitých věcí ze dne 21. 10. 2019 č. j. [číslo jednací] a usnesením o příklepu na vydražené nemovité věci ze dne 21. 10. 2019 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če a parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Nemovité věci žalobkyně nabyla na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu. V dražební vyhlášce soudní exekutor uvedl, že na nemovitých věcech neváznou věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která by prodejem v dražbě nezanikla. V protokolu o elektronické dražbě bylo uvedeno, že na nemovitých věcech neváznou žádné závady, cena byla stanovena na základě znaleckého posudku. V katastru nemovitostí byla ke dni 30. 9. 2021 i 3. 2. 2022 na [list vlastnictví] evidována poznámka spornosti na určení vlastnictví.

4. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 14. 8. 2019 bylo zjištěno, že nemovité věci pro potřeby exekučního řízení byly znalecky oceněny, dne 9. 7. 2019 při místním šetření za přítomnosti povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] znalec zjistil, že mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (pronajímatelem) a [jméno] [příjmení] (nájemcem) byla dne 14. 3. 2016 uzavřena nájemní smlouva na předmětné nemovité věci do 31. 12. 2023, nájemné sjednáno ve výši 4 000 Kč měsíčně.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně zastoupená [jméno] [příjmení] (pronajímatel) a žalovaná zastoupená [jméno] [příjmení] (nájemce) uzavřely nájemní smlouvu od 1. 1. 2020 na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl nájem nemovitých věcí, a to parc. č. st. [anonymizováno], součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], součástí je stavba bez čp/če, parcely č. st. [anonymizováno], součástí je stavba bez čp/če a parcely [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] za nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Splatnost byla sjednána do 10. dne každého měsíce, za který je placeno. Pronajímatel byl povinen dle čl. 6 odevzdat předmět nájmu nájemci nejpozději k prvnímu dni trvání nájmu. Podle čl. 6 měl nájemce vedle práva užívat nemovitosti i právo užívat bytové prostory a veškeré zařízení a vybavení domu [adresa], jakož i požívat plnění, jejichž poskytování bylo s užíváním bytových prostor spojeno. Smluvní strany se v čl. 7 písm. a) dohodly, že pronajímatel může vypovědět smlouvu z důvodu nezaplacení nájemného do 15 dnů od stanoveného termínu. V čl. 9 bylo ujednání o odkupu nemovitostí.

6. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 14. 6. 2021 s úředně ověřeným podpisem jmenované vyplývá, že bývalá jednatelka žalobkyně potvrdila, že podepsala za žalobkyni vlastní rukou se žalovanou nájemní smlouvu k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I.

7. Z výpovědi nájmu nemovité věci ze dne 10. 5. 2021 ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované výpověď nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 z důvodu neplacení nájemného od počátku nájemního vztahu. Výpověď byla žalované doručena do datové schránky dne 19. 6. 2021. Z důvodu porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní doby s tím, že nájemní poměr končí doručením výpovědi, když současně žádala bezodkladné odevzdání nemovitých věcí nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu.

8. Z usnesení Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalobce [jméno] [příjmení] se žalobou na ochranu rušené držby domáhal proti žalovaným [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], aby jim soud uložil povinnost zdržet se rušení žalobcovy držby práva nájmu předmětných nemovitostí, kdy jsou povinni zdržet se jakéhokoliv zamezování a omezování dodávek energií souvisejících s užíváním předmětných nemovitostí, zdržet se převodu dodávek elektrické energie z osoby žalobce a převodu předmětného odběrného místa na jiného dodavatele elektrické energie a obnovit stav pokojného užívání předmětných nemovitostí. Žalobě bylo soudem vyhověno, dle shodných tvrzení účastníků bylo usnesení odvolacím soudem potvrzeno.

9. Ze žaloby o určení existence nájemního vztahu ve spojení s rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 12. 2021 vyplývá, že [jméno] [příjmení] se domáhal proti žalované [právnická osoba] určení, že nájemní vztah dle nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2016, jehož předmětem nájmu jsou nemovité věci specifikované ve výroku I., který byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2026 s výší nájemného 4 000 Kč měsíčně, trvá. Soud žalobu zamítl, rozsudek dosud nenabyl právní moci.

10. Z fotodokumentace předmětných nemovitých věcí bylo zjištěno, že u vstupu je umístěna poštovní domovní schránka na kamenném sloupku, která je označena štítkem se jménem [jméno] [příjmení] a názvem žalované společnosti. Dle vlastností souboru byla jedna z fotografií poštovní schránky vytvořena dne 9. 3. 2017. Další fotografie (čl. 178 - 188) dokumentují stav nemovitých věcí uvnitř a fotografie (čl. 189 - 190) stav jejich okapů a střech, avšak není zřejmé, kdy byly fotografie pořízeny.

11. Z dopisu jednatelky žalobkyně ze dne 12. 5. 2020 vyplývá, že s odkazem na dořešení právních vztahů týkajících se majetku v obci [obec] a [část obce], vyzvala žalovanou k uhrazení nájemného na základě smlouvy ze dne 1. 1. 2020 za období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 100 000 Kč a dalších plateb dle smlouvy do 10. dne každého měsíce. Současně uvedla, že žalobkyně vyšla žalované vstříc s odkladem plateb nájemného dle smlouvy ze dne 1. 1. 2020 bez sankčních poplatků, neboť dle názoru žalované nebyly majetkové vztahy jasné s tím, že vše je bez právních vad, které by žalované bránily za nájem dle smlouvy platit.

12. Z e-mailu právního zástupce žalované ze dne 11. 6. 2020 vyplývá, že v reakci na výzvu jednatelky žalobkyně k placení nájemného sdělil, že majetkové vztahy k předmětným nemovitým věcem jsou stále nejasné, když v katastru nemovitostí je stále uvedena poznámka spornosti a požádal o předložení dokumentace, která by prokázala opak.

13. Z výzvy k úhradě dlužné částky (předžalobní výzvy) ze dne 20. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou do 7 dnů k úhradě dlužného nájemného za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2021 ve výši 260 000 Kč dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020, které žalovaná zpočátku nehradila z důvodu nevyřešených právních vztahů k předmětu pronájmu, přičemž z nájemní smlouvy nevyplývá odkládací podmínka z důvodu zapsané poznámky spornosti.

14. Z dopisu žalované ze dne 5. 2. 2021 vyplývá, že obdržela výzvu žalobkyně k úhradě 260 000 Kč a sdělila, že je problematická situace ohledně právních vztahů týkajících se předmětných nemovitostí i nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020. Požadovala, aby došlo k osvědčení skutečnosti, že důvody, které jí bránily v hrazení nájemného, a pro které žalobkyně souhlasila s odkladem úhrad nájemného, skutečně odpadly.

15. Z rozsudku [název soudu] ze dne 30. 9. 2021 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 260 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu nemovitých věcí ze dne 1. 1. 2020, rozsudek dosud nenabyl právní moci. Z vyjádření žalované ze dne 8. 7. 2021 ve věci vedené před [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v něm odkazovaka na ústní nájemní smlouvu ze dne 14. 3. 2016 uzavřenou mezi [anonymizováno] [příjmení] a panem [příjmení].

16. Z e-mailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 9. 2021 ve spojení s přílohami adresovanými právnímu zástupci žalobkyně vyplývá, že v nich popřel, že v době, kdy vlastnil předmětné nemovitosti, byl nájemní nebo jiný podobný vztah s panem [příjmení], jeho společností nebo třetí společností. [příjmení] [příjmení] najal pouze na údržbu domu a s ohledem na přátelský vztah jej informoval o exekuci. Poté, co se stala žalobkyně vlastníkem nemovitostí, uzavřel [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované se žalobkyní nájemní smlouvu, dům mu byl na základě smlouvy předán okolo Vánoc 2020. Poté byl panem [příjmení] napaden a požadoval podepsat zpětně nájemní smlouvu, což oznámil Policii ČR. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 17. 7. 2021 vyplývá, že oznámil Policii vyhrožování [jméno] [příjmení], který po něm měl požadovat podepsat dva roky starou nájemní smlouvu na nemovitou věc, o kterou oznamovatel přišel v dražbě, což odmítl. Z usnesení [stát. instituce] ze dne 30. 11. 2021 [číslo jednací] [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že dne 16. 7. 2021 vyhrožoval [jméno] [příjmení], se zastavuje, neboť spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno.

17. Z výzvy k umožnění přístupu do nemovitých věcí ze dne 3. 11. 2021 ve spojení s doručenkou vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne 10. 11. 2021 ke zpřístupnění předmětných nemovitých věcí z důvodu kontroly jejich stavu. Z e-mailu ze dne 29. 11. 2021 právního zástupce žalované vyplývá, že dle [jméno] [příjmení] nemá žalovaná s nemovitostmi na adrese [adresa].

18. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalované s platností ke dni 13. 12. 2021 ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku žalované ze dne 16. 12. 2021 vyplývá, žalovaná nikdy neměla sídlo v nemovitých věcech specifikovaných ve výroku I., od 6. 3. 2017 je jednatelem a společníkem žalované [jméno] [příjmení], k podílu společníka bylo zřízeno zástavní právo na základě Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k podílu společníka společnosti ze dne 10. 12. 2019 vydané [anonymizována tři slova] [územní celek] [číslo jednací] k zajištění pohledávky ve výši 241 220,99 Kč, přičemž zástavní právo vzniklo dne 12. 12. 2019.

19. Z e-mailu ze dne 6. 12. 2021 s předmětem pozvánka na večírek bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] rozeslal e-mail mimo jiné [jméno] [příjmení], kterého měl označeného jako,, [část obce] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]“ a soudnímu exekutorovi, kterého měl označeného jako [email]“ 20. Ze zápisu ze dne 3. 6. 2016 ve spojení s nájemní smlouvou ze dne 1. 2. 2016 vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatel a [jméno] [příjmení] jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu na nemovité věci od 1. 2. 2016 do 31. 7. 2016 za nájemné ve výši 8 200 Kč měsíčně. Dle zápisu byl dne 3. 6. 2016 za účasti svědků vyměněn zámek v objektu na adrese [adresa], který objekt neopustil a nepředal. Přítomní svědci konstatovali, že bylo postupováno dle shora uvedené smlouvy o nájmu.

21. Ze zprávy pořízené prostřednictvím internetu ze dne 28. 1. 2019 vyplývá, že [ulice a číslo] v [obec] je největší virtuální adresa, kde sídlí téměř 5 000 společností.

22. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] byla k důkazu provedena listina Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti ze dne 13. 7. 2020 a dopis právního zástupce [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení], z nichž žalovaná dovozovala, že bývalá jednatelka žalobkyně nepodepsala nájemní smlouvu se žalovanou z důvodu rozdílnosti podpisů a [jméno] [příjmení] byl vyrozuměn o soudním sporu ohledně vlastnictví předmětných nemovitostí.

23. Z e-mailové korespondence z listopadu 2019 mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] vyplývá, že tento byl vyzván k doložení podkladů pro financování, e-mail zaslal [anonymizováno] [příjmení].

24. Z e-mailové korespondence (čl. 215 - 216) vyplývá, že soudní exekutor zaslal žalobkyni do datové schránky listiny související s exekucí, které následně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přeposlal [jméno] [příjmení]. 25. [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že předmětné nemovité věci začal užívat v roce 2016, postupně je zrekonstruoval na své náklady, investoval do nich, a chtěl je od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] koupit. Dohodli se, že je uhradí formou nájmu ve výši 20 000 Kč měsíčně na dobu 10 let, platby měl platit v hotovosti. Následně mu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] řekl, že to bude dražší a chtěl peníze hned, proto začal řešit s [právnická osoba] poskytnutí úvěru žalované na koupi nemovitých věcí, ale bance vadila poznámka spornosti zapsaná v katastru nemovitostí. Dne 1. 1. 2020 podepsal se žalobkyní nájemní smlouvu, jejíž uzavření zprostředkoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], před podpisem smlouvu nečetl, protože mu věřil. Uvedl, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] by chtěl teď jejich dohodu smazat, vše řídí z pozadí. Potvrdil, že žalované nebyly nemovitosti nikdy předány a nic tam nevyrábí, protože dělá protipožární zabezpečení v Německu, kde má veškerý materiál a zázemí, v [obec] nic nepotřebuje. Název žalované dal na schránku v době, kdy společnost koupil, neboť měla fiktivní sídlo, a proto musel uvést adresu, na kterou chce přeposílat poštu. V předmětných nemovitostech bydlel, a proto uvedl jejich adresu, jinak nemá nemovitost se žalovanou nic společného.

26. Soud zamítl další důkazy navržené žalovanou při jednání soudu a v podání ze dne 7. 1. 2022 pro nadbytečnost.

27. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. [jméno] [příjmení] uzavřel s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 16. 3. 2016 ústní nájemní smlouvu na nemovité věci specifikované ve výroku I. na dobu určitou 10 let, jak vyplývá ze znaleckého posudku zpracovaného pro exekuční řízení, když tuto informaci zjistil znalec při místním šetření od [anonymizováno] [příjmení]. V roce 2019 předmětné nemovité věci žalobkyně nabyla příklepem soudního exekutora, přičemž je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 1. 2020 písemnou nájemní smlouvu na nemovité věci specifikované ve výroku I., za žalovanou smlouvu uzavřel jednatel [jméno] [příjmení], jak sám potvrdil ve své účastnické výpovědi a za žalobkyni jednatelka [jméno] [příjmení], jak vyplývá z čestného prohlášení jmenované ze dne 14. 6. 2021. Skutečnost, že jednatel žalované smlouvu před podpisem nečetl, není právně relevantní. V době uzavření smlouvy nemovité věci užíval [jméno] [příjmení], který na domovní poštovní schránku umístil již v roce 2016 mimo jiné název žalované za účelem doručování pošty. Žalovaná neplatila sjednané nájemné, protože účastníci se zpočátku dohodli na odkladu plateb nájemného, z důvodu poznámka spornosti zapsané do katastru nemovitostí. Dne 12. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě nájemného za období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 100 000 Kč a k dalším měsíčním platbám dle smlouvy. Žalovaná sdělila žalobkyni podáním ze dne 11. 6. 2020, že majetkové vztahy k nemovitým věcem jsou stále nejasné, když v katastru nemovitostí je stále uvedena poznámka spornosti a požádala o předložení dokumentace, která by prokázala opak, nadále nájemné neplatila. Rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 9. 2021 č. j. [číslo jednací] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 260 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu nemovitých věcí ze dne 1. 1. 2020, rozsudek dosud nenabyl právní moci.

28. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

29. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Neuvěřil tvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v e-mailu právnímu zástupci žalobkyně ze dne 15. 9. 2021 ohledně neexistence nájemního vztahu s [jméno] [příjmení], neboť existence ústní nájemní smlouvy vyplývá z písemného znaleckého posudku, kde tuto skutečnost znalec uvedl pro potřeby ocenění nemovitých věcí pro exekuční řízení a při místním šetření znalce byl přítomen pouze povinný [příjmení] [jméno] [příjmení], který mu tuto skutečnost musel sdělit. Stejně soud neuvěřil jeho tvrzení o tom, že nemovitosti byly žalované předány o Vánocích 2020, když smlouva byla uzavřena dne 1. 1. 2020 a nájemné bylo požadováno od 1. 1. 2020. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Žalobkyně je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I., které nebyla příklepem soudního exekutora v dražbě. Žalovaná s ní jako nájemce uzavřela dne 1. 1. 2020 nájemní smlouvu k předmětným nemovitým věcem, kterou soud posoudil dle § 2201 o.z., přičemž žalovaná měla právo užívat i bytové prostory a veškeré zařízení a vybavení domu [adresa], jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytových prostor spojeno. Nájemné žalovaná neplatila zpočátku se souhlasem žalobkyně z důvodu odkladu, následně neplatila nájemné i přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 12. 5. 2020. Z důvodu neplacení nájemného žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní doby, čímž došlo k ukončení nájmu. Důkazy navržené žalovanou k prokázání tvrzení, že nájemní smlouvu nepodepsala jednatelka žalobkyně, které směřovaly k neexistenci nájemní smlouvy, soud zamítl, neboť i kdyby se tato tvrzení prokázala, neměla by význam pro rozhodnutí soudu. Žalovaná proti výpovědi smlouvy ničeho nenamítala, když poukazovala pouze na to, že jí nebyly nemovité věci předány dle nájemní smlouvy a že je neužívá. Co se týká nájemní smlouvy uzavřené ústně s [jméno] [příjmení] dne 16. 3. 2016, její existence také není pro posouzení věci a rozhodnutí soudu významná, když dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4235/18 lze mít k nemovitým věcem platně sjednány dvě nájemní smlouvy. Soud podotýká, že řízení o ochranu rušené držby se týká pouze faktického stavu, aniž by v něm bylo řešeno vlastnické právo apod., žaloba o určení existence nájemního vztahu ze dne 16. 3. 2016 byla soudem dosud nepravomocně zamítnuta. Námitku žalované o nedostatku své pasivní legitimace ve sporu soud neshledal důvodnou, neboť žalovaná nemá právní titul k užívání nemovitostí, které fakticky užívá, jak vyplývá z fotodokumentace, dle níž má na nemovitostech umístěnu domovní poštovní schránku opatřenou svým názvem za účelem doručování pošty, jak potvrdil jednatel při svém účastnickém výslechu, neboť sídlo žalované uvedené v obchodním rejstříku je fiktivní. Z tohoto důvodu musel jednatel žalované schránku zřídit, aby bylo možné žalované doručovat poštou. Skutečnost, že nemovité věci nebyly žalované předány při uzavření smlouvy, nemá význam, protože již od roku 2016 byly žalovanou užívány jako místo, kam jí byla doručována pošta, jak potvrdil jednatel žalované při svém výslechu. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná v současné době nemovité věci minimálně tímto způsobem užívá bez právního důvodu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, soud žalobě vyhověl a podle § 1040 o.z. uložil žalované povinnost nemovité věci specifikované ve výroku I. vyklidit ve lhůtě do 15 dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu svých účelně vynaložených nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 11. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 12. 2021 (2 úkony) a dne 3. 2. 2022) podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarifu), náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné v celkové výši 1 349,21 Kč (682,64 Kč + 666,57 Kč) za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 17. 12. 2021 [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 7,5 l [číslo] km motorové nafty při ujeté vzdálenosti celkem 106 km a za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 3. 2. 2022 [značka automobilu] [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 4,4 l [číslo] km motorové nafty při ujeté vzdálenosti celkem 106 km, náhrada za promeškaný čas v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 20 668,50 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání ze dne 7. 1. 2022, neboť v něm neuvedla nové skutečnosti, pouze rekapitulovala již uvedené, soud je tak nepovažoval za účelně vynaložené náklady. Dále nepřiznal žalobkyni odměnu za výpověď z nájmu ze dne 17. 5. 2021, neboť se jednalo o hmotněprávní úkon učiněný před zahájením řízení, za vyjádření ke vzneseným námitkám proti výpovědi nemovité věci obsahující výzvu k předání nemovitých věcí ze dne 22. 6. 2021, které bylo učiněno před zahájením řízení, ale žalobkyně je předložila soudu, až po vyhlášení rozsudku, dále za výzvu ke zpřístupnění nemovitých věcí ze dne 3. 11. 2021, neboť se nejednalo o úkon právní služby. Tarifní hodnotu soud stanovil ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu s ohledem na skutečnost, že hodnotu věci by bylo možné zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, když cenu nemovitých věcí stanovenou znaleckým posudkem [číslo] [rok], na který žalobkyně odkazovala, nemohl soud akceptovat s ohledem na skutečnost, že znalecký posudek byl zpracován v roce 2019 (tj. dva roky před zahájením řízení) pro potřeby exekučního řízení, přičemž při místním šetření nebyl znalci umožněn přístup do vnitřních prostor nemovitých věcí.

Poučení