10 C 118/2022-151

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], CSc. sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id v poměru k celku na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun pro obec a k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun pro obec a k.ú. [obec], se zamítá.

III. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků původních parc. [číslo] které jsou součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun pro obec a k.ú. [obec], se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení, 37 026 Kč k rukám právního zástupce žalované, JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 3. 2022 domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální poloviny v poměru k celku k pozemku uvedenému ve výroku I. tohoto rozsudku a vlastníkem pozemků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že předmětné nemovitosti darovala žalované darovací smlouvou ze dne 22. 9. 1992. Tím si chtěla zajistit důstojné stáří, aby se o ni žalovaná postarala. Žalovaná přesvědčila žalobkyni, aby jí nemovitost darovala, neboť nejmladší dcera žalobkyně, svědkyně [příjmení], měla v té době neshody s manželem. Žalobkyně bydlí v domě [adresa], a od roku 1993 s ní zde bydlí i její vnuk, svědek [jméno] [příjmení], s nímž pojí žalobkyni pevné citové pouto. Žalobkyně od roku 1997 trpí vleklými zdravotními potížemi a její stav vyžaduje péči třetí osoby. Žalobkyně odstoupila dne 12. 1. 2022 od darovací smlouvy a požádala žalovanou o vrácení daru, a pro případ, že to není možné o vydání odpovídající peněžité náhrady. Přípis byl žalované doručen 19. 1. 2022, čímž došlo k zániku darovacího vztahu. Jedním z důvodů pro odvolání daru bylo podle žalobkyně to, že jí žalovaná během podzimu 2020, počátkem 2021 a od září 2021 neposkytla žádnou pomoc, resp. jí poskytovala pouze formální péči. Dalšími důvody pro odvolání dary je podle žalobkyně, že žalovaná od začátku roku 2022 navštěvuje žalobkyni stále méně a neposkytuje jí žádnou péči. Žalovaná přesto pobírá příspěvek na péči o žalobkyni, z něhož předává vnukovi žalobkyně [jméno] [příjmení] 6 000 Kč, resp. od ledna 2022 částku 6 400 Kč O žalobkyni se nyní stará pouze [jméno] [příjmení], jeho sestra [jméno] [příjmení] a od března 2022 jeho matka [jméno] [příjmení]. Žalovaná se od podzimu 2021 chová k žalobkyni chladně až hrubě. Dne 8. 3. 2022 se žalovaná na žalobkyni hrubě obořila nevybíravými slovy. Žalobkyně měla za to, že jednání žalované vůči ní je vypočítavé, což dovozovala z jejích charakterových vlastností. Dalším důvodem pro odvolání daru bylo podle žalobkyně jednání žalované vůči jejímu synovci [jméno] [příjmení] v souvislosti s dělením a darováním pozemku vnukovi žalované [jméno] [příjmení]. Žalovaná dlouhodobě slibovala, že až bude [jméno] [příjmení] osmnáct let, převede mu některé pozemky, a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na domě [adresa] a na pozemku parc. [číslo]. Svůj slib však dosud nesplnila nebo jen z malé části. [jméno] [příjmení] nyní vlastní spoluvlastnický podíl ve výši id. na pozemku parc. [číslo] domě [adresa]. Žalovaná v červenci až září 2021 využila svého vlivu na něj, aby podepsal pro něj nevýhodnou smlouvu. Žalovaná před ním tajila rozdělení pozemku parc. [číslo] darovaní pozemku svému vnukovi. [příjmení] [jméno] [příjmení] věřil, že by jej žalovaná neohrozila stavbou nového rodinného domu v blízkosti domu [adresa], souhlasil s dělením pozemku pro výstavbu rodinného domu [jméno] [příjmení] na nově odděleném pozemku parc. [číslo] (zahrada) v k.ú. [obec]. Vzhledem k tomu, že žalovaná odmítla [jméno] [příjmení] předložit geometrický plán, musel se v tomto směru spolehnout na dobrou vůli žalované. [jméno] [příjmení] si až následně všiml, že pozemek parc. [číslo] je rozdělen a zmenšen tak, že se téměř nemůže dostat do sklepa domu [adresa] a na pozemek za domem. Žalovaná si současně ponechala svůj podíl na zmenšeném pozemku parc.č.st. [číslo], resp. nyní parc.č.st. [číslo]. S ohledem na chování žalované se [jméno] [příjmení] domnívá, že na něj uvedený podíl převést nechce. Rovněž si uvědomil, že jím žalovaná dlouhodobě manipuluje, a proto se mu zhroutil svět. Několik měsíců byl zcela paralyzován, bez zájmu o další život. Uvědomil si, že ho žalovaná a její manžel od dětství jen využívali. Protože žalobkyně má k [jméno] [příjmení] silné citové pouto, měla za to, že žalovaná svým jednáním hrubě porušila dobré mravy vůči členu rodiny žalobkyně. Přestože žalobkyně v průběhu let žalovanou žádala, aby„ dala věci do pořádku“, tedy převedla svůj id. podíl na pozemku parc.č. st. [číslo] [jméno] [příjmení], neučinila tak, a v září 2021 po podpisu darovací smlouvy okřikla žalobkyni, že už pozemek není její. Žalobkyně si tehdy uvědomila, že byla žalovanou podvedena i ona při darování nemovitostí v roce 1992. Žalobkyně měla za to, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vzhledem k tomu, že není vedena jako vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Žalovaná potvrdila, že jí žalobkyně předmětné pozemky darovala darovací smlouvou z 22. 9. 1992, a že odstoupila od této smlouvy přípisem z 12. 1. 2022. Žalovaná odmítla, že by hrubě porušila dobré mravy vůči žalobkyni a členům její rodiny. Ohradila se, že by během podzimu 2020 a počátkem roku 2021 neposkytla žalobkyni pomoc a řádnou péči, a že péči o ni pouze předstírala, stejně jako že by v červenci až září 2021 měla přesvědčit pana [jméno] [příjmení], aby podepsal pro něj nevýhodnou smlouvu. Tato tvrzení považovala žalovaná za účelová a nepravdivá, a pochybovala o tom, že by sama žalobkyně odvolání daru formulovala a sepisovala. Žalovaná uvedla, že o svoji matku, tedy žalobkyni, pečuje denně již celou řadu let. Přicházela k ní domů vždy v ranních hodinách ve 4:30 hod. a setrvávala zde až do návratu [jméno] [příjmení] z práce kolem 14:30 hod. Žalovaná popřela, že by se v říjnu 2021 nevěnovala žalobkyni, neboť v tu dobu onemocněla nemocí Covid-19. Žalované se dotklo, když zjistila, že ji její svědkyně [příjmení] (matka [příjmení] [příjmení]) sleduje a sleduje i její docházku k žalobkyni a pořizuje o ní zápisy. Z tohoto důvodu od 4. 4. 2022 a pro slovní invektivy ohledně navrácení daru a s ohledem na onemocnění a hospitalizace jejího manžela, přestala do domu žalobkyně docházet. Žalovaná také zjistila, že ve dnech 17., 21. a 22. 2. 2022, kdy se o žalobkyni starala, si vnučka žalobkyně vypsala tzv. OČR. Pokud jde o příspěvek na péči, dostávala jej žalovaná od Úřadu práce, protože žalobkyně potřebuje celodenní péči. Z této částky dávala [jméno] [příjmení] 6 000 Kč a od listopadu 2021 pak přesnou polovinu, tj. 6 400 Kč. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tím, že přesvědčila žalobkyni, aby jí z důvodů neshod matky [jméno] [příjmení] s jejím manželem darovala předmětné nemovitosti. Matka [jméno] [příjmení] již tehdy vlastnila podíl na domě [adresa] s pozemkem parc. [číslo] byla podílovou spoluvlastnicí pozemku parc. [číslo] Darovací smlouva pak neobsahuje žádný pokyn ani příkaz žalobkyně vůči žalované. Žalovaná poukázala na to, že [jméno] [příjmení] darovala darovací smlouvu ze dne 19. 12. 2005 svůj spoluvlastnický podíl na domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo]. Její manžel před tím převedl na [jméno] [příjmení] vlastnické právo k traktoru a automobilu zn. Škoda, a dával mu dary za pomoc v hospodářství. [jméno] [příjmení] souhlasil s výstavbou nového rodinného domu vnuka žalované, a on i jeho matka svobodně, vážně a s pravou vůlí podepsali smlouvu ze dne 22. 9. 2021. [jméno] [příjmení] byl v době uzavření této darovací smlouvy již dospělý a tvrzení, že nevěděl, co podepisuje, je neobhajitelné.

3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně je matkou žalované [celé jméno žalované], a její druhou dcerou je svědkyně [jméno] [příjmení], jejímž synem je svědek [jméno] [příjmení]. Třetí dcerou žalobkyně je paní [jméno] [příjmení]. Mezi účastnicemi bylo rovněž nesporné, že žalobkyně zaslala žalované žádost o vrácení daru ze dne 12. 1. 2022, která byla žalované doručena 19. 1. 2022. Žalované byla doručena předžalobní výzva ze dne 1. 2. 2022. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z rozhodnutí Státního notářství [obec], č.j. [spisová značka] ze dne 7. 8. 1981 soud zjistil, že v dědickém řízení po manželovi žalobkyně soud potvrdil dohodu o vypořádání dědictví, na základě které žalobkyně a svědkyně [jméno] [příjmení] (tehdy [celé jméno žalobkyně]) nabyly každá spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny na rodinném domě [adresa] s pozemkem parc. č. st. [číslo] a pozemky parc. [číslo]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] (zahrada) a současně se vzdala doplatku svého dědického podílu. Třetí dcera žalobkyně [jméno] [příjmení] se bezplatně vzdala svého zákonného dědického podílu ve prospěch žalobkyně a svých sester.

5. Podle notářského zápisu sepsaného 19. 6. 1991 notářkou Mgr. [jméno] [příjmení], sp.zn. NZ [číslo], [spisová značka], se žalobkyně a svědkyně [příjmení] dohodly na zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví. Svědkyně [příjmení] se stala výlučnou vlastnicí pozemků parc. [číslo] žalobkyně nabyla do výlučného vlastnictví pozemky parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec]. Žalobkyně darovala svědkyni [příjmení] rozdíl ve výši 25 714,03 Kčs, o který převyšovala hodnota nemovitostí získaných svědkyní [příjmení] hodnotu nemovitostí žalobkyně.

6. Darovací smlouvou ze dne 22. 9. 1992 má soud za prokázané, že žalobkyně darovala žalované svůj spoluvlastnický podíl na domě [adresa] spolu s pozemkem parc.č. st. [číslo] a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že zbývající spoluvlastnický podíl na domě [adresa] vlastnili v té době [jméno] a [jméno] [příjmení] (nyní [jméno] [příjmení]). Spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] byla pouze [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále darovala žalované vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] to vše v k. ú. [obec]. Žalovaná podle článku III. smlouvy přenechala žalobkyni všechny převáděné nemovitosti s výjimkou chléva a dvorku k bezplatnému doživotnímu užívání.

7. Z usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 9. 1993, č.j. [spisová značka], [spisová značka], je zřejmé, že na základě dohody dědiček žalovaná nabyla v rámci dodatečného projednání dědictví po svém otci pozemek parc. [číslo] o výměře 8 615 m2 v k.ú. [obec], s tím, že vyplatila svědkyni [příjmení] 3 446 Kč. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] se svých podílů bezplatně vzdaly.

8. Z porovnání parcel spolu se-mailem z 17. 2. 2022 soud zjistil, že v k.ú. [obec] došlo ke změně číslování parcel uvedených v darovací smlouvě a usnesení zdejšího soudu z 1. 9. 1993. Čísla pozemků parc. [číslo] zřejmě ani pozemku parc. [číslo] se nezměnila. Číslo pozemku parc. [číslo] bylo změněno na nové parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] byly sloučeny spolu s pozemkem parc. [číslo] do nového pozemku parc. [číslo]. Část pozemku parc. [číslo] nese nové parc. [číslo]. Pozemky parc. [číslo] byly sloučeny do nového pozemku parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jsou součástí pozemku parc. [číslo]. Číslo pozemku parc. [číslo] bylo změněno na nové parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] byla změněna na pozemek s novým parc. [číslo]. Část pozemku parc. [číslo] spolu s pozemkem parc. [číslo] nese nové parc. [číslo]. Číslo pozemku parc. [číslo] bylo změněno na nové parc. [číslo].

9. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 15. 2. 1994, č.j.. 6 C 95/92-29, bylo rozvedeno manželství [jméno] a [jméno] [příjmení], rodičů svědka [příjmení]. Právní moc rozhodnutí nastala 11. 6. 1994. Návrh podala [jméno] [celé jméno žalobkyně] (nyní [příjmení]) v roce 1992 s tím, že k prvním rozporům v manželství došlo v roce 1985. Řízení bylo rok přerušeno, protože se účastníci nedostavili na jednání. V roce 1993 bylo pokračováno v řízení. Z rozsudku vyplývá, že [jméno] [příjmení] byl přesvědčen, že svědkyně [příjmení] podala návrh pod vlivem žalobkyně, a protože si to přál švagr kvůli majetku. Svědek [příjmení] se kvůli rozporům mezi rodiči nastěhoval v září 1993 k žalobkyni.

10. Z darovací smlouvy ze dne 19. 12. 2005 spolu s dodatkem z roku 2006 vyplývá že rodiče svědka [příjmení] a žalovaná darovali svědku [příjmení] své spoluvlastnické podíly na domě [adresa]. Rodiče svědka [příjmení] mu pak rovněž darovali svůj spoluvlastnický podíl na pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec], a to podle uvedeného Dodatku s veškerým příslušenstvím a součástmi. Žalovaná dodatek nepodepsala.

11. Z certifikátu o prodělání nemoci Covid-19 soud zjistil, že žalovaná onemocněla touto nemocí a měla pozitivní test dne 21. 10. 2020.

12. Podle lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 11. 4. 2022 je žalobkyně chronicky nemocná pacientka a na pravidelné kontroly ji doprovázela žalovaná. Podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 4. 2022 žalovaná opakovaně řešila s lékařem léky a inkontinenční pomůcky žalobkyně, které jí také vyzvedávala. Při kontrole formou domácí péče byla žalovaná vždy přítomna. S ohledem na onemocnění žalované nemocí Covid-19 čerpal svědek [příjmení] od 4. do 10. 11. 2020 tzv. OČR a vnučka žalobkyně pak čerpala tzv. OČR od 16. do 25. 2. 2022.

13. Propouštěcí zpráva žalobkyně ze dne 5. 12. 2020 prokazuje, že žalobkyně byla hospitalizována v nemocnici v době od 27. 11. 2020 do 5. 12. 2020 pro nechutenství, hubnutí a výraznou dehydrataci.

14. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská [pobočka], ze dne 21. 1. 2021, [číslo jednací], soud zjistil, že žalobkyni byl od října 2020 přiznán příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně, neboť je těžce závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Mezi účastníky bylo nesporné, že tento příspěvek byl vyplácen na účet žalované do března 2022. Soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

15. Z geometrického plánu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne 28. 7. 2021 vyplývá, že pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře 623 m a na nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 580 m. Pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na dva nové pozemky a, to parc. [číslo] o výměře 146 m2 a parc. [číslo] o výměře 133 m. Pozemek parc. [číslo] byl rovněž rozdělen na dva nové pozemky, a to parc. [číslo] o výměře 1 250 m, a parc. [číslo] o výměře 229 m (viz rovněž informace z katastru nemovitostí).

16. Z Darovací smlouvy o převodu vlastnického práva ze dne 22. 9. 2021 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalovanou, svědky [příjmení] a [příjmení] a [jméno] [příjmení] (viz smlouva). Žalovaná jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] spolu se svědkem [příjmení] jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] darovali v souladu s geometrickým plánem ze dne 28. 7. 2021 panu [jméno] [příjmení] pozemky parc. [číslo]. Žalovaná současně darovala svědku [příjmení] pozemek parc. [číslo] ve výměře 623 m se všemi součástmi a příslušenstvím. Smlouvou bylo zrušeno věcné břemeno zřízené ve prospěch oprávněné svědkyně [příjmení] k pozemku parc.č. [parcelní číslo]. V článku V. smlouvy obdarovaní prohlásili, že se osobně seznámili se stavem převáděných nemovitosti. V článku VIII. smlouvy účastníci prohlásili, že si tuto smlouvu před jejím podpisem řádně přečetli, jejímu obsahu porozuměli a s ohledem na svoji pravou, svobodnou a vážnou vůli ji podepsali. Podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny.

17. Podle výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] je žalovaná v současné době evidována jako výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] podle informace z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] jako podílový spoluvlastník pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] se svědkem [příjmení], kdy každý z nich vlastní jednu ideální polovinu.

18. Z dopisu žalobkyně dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne 22. 9. 1992 a vyzvala žalovanou k vrácení daru, tedy spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny na nemovitostech uvedených v darovací smlouvě a jakož i vlastnického práva ke všem v ní uvedeným pozemkům, a v případě, že to není možné, k vydání odpovídající peněžité náhrady. Podle dopisu žalobkyně darovala nemovitosti žalované, protože ji žalovaná přesvědčovala, že při rozvodu svědkyně [příjmení] si její manžel bude pozemky nárokovat. Žalovaná podle dopisu slíbila, že až bude svědkovi [příjmení] 18 let, nemovitosti mu daruje. Žalovaná však svědku [příjmení] darovala v roce 2005 jen svůj spoluvlastnický podíl na domě [adresa], a žalobkyně ji proto žádala o nápravu. Žalovaná v létě 2021 bez vědomí svědka [příjmení] připravila rozdělení svých a jeho pozemků včetně pozemku parc. [číslo] jejich darování svému vnukovi [jméno] [příjmení]. V září 2021 žalovaná vylákala na svědku [příjmení] podpis darovací smlouvy. Ten si až pozdě všiml, že pozemek parc. [číslo] je tak zmenšený, že se skoro nemůže dostat do sklepa domu [adresa] a na pozemek za domem. Žalovaná mu ani tak nepřevedla svůj podíl na pozemku parc.č. st. [číslo], resp. mu řekla, že to udělá, až si její vnuk [jméno] postaví dům. Následně však žalovaná svědku [příjmení] sdělila, aby prodal dům [adresa] a koupil si něco menšího, když je sám. Když žalobkyně žádala žalovanou o nápravu, žalovaná ji před svědkem [příjmení] okřikla, že už pozemky nejsou její, a tedy to není její věc. Z tohoto důvodu se žalobkyně od září 2021 zlobí na žalovanou, protože se jí svědek [příjmení] svěřil, že je z chování žalované smutný a že jej žalovaná podvedla. Svědek [příjmení] se smířil s tím, že za svoji dlouholetou práci nedostane slibovaná pole. V prosinci 2021 ho ale ranilo, když mu žalovaná řekla, že ho v hospodářství nikdo nenutil pracovat. Svědek [příjmení] se proto cítí být žalovanou zrazený, zneužitý a psychicky zcela zlomený. Žalobkyně se cítila zarmoucena, protože žalovaná již po několikáté v průběhu let obelhala své nejbližší příbuzné, aby„ ona nebo rodina“ nabyla část rodinného majetku. Dalším důvodem pro odvolání daru bylo, že žalobkyně má od roku 1997 vleklé zdravotní problémy s chůzí, k nimž se přidaly problémy se srdcem. Od října 2020 žalobkyně potřebuje pomoc v oblasti mobility, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Žalovaná jí však poskytuje tuto péči zcela nedostatečně nebo jen formálně. Přesto žalované od ledna 2021 chodil na její účet příspěvek na péči o žalobkyni, který žalobkyni náleží od října 2020 ve výši 12 800 Kč. Žalobkyně většinu času jen prospí nebo si s žalovanou říkají nepodstatné věci. Vše je proto na svědku [příjmení] a od prosince 2021 i na svědkyni [příjmení]. Když žalobkyně na podzim 2020 po návratu z nemocnice ležela jen v posteli, žalovaná s ní nekomunikovala a nezajímala se o ni. Žalovaná o vánočních svátcích 2021 za žalobkyní nechodila, a přišla jen 25. 12. 2021 s vnuky na půl hodinovou návštěvu s neosobním dárkem (balíček potravin) a do konce roku 2021 se u ní nezastavila nebo jen v době, kdy žalobkyně spala. Žalovaná také neodpovídá na dotazy žalobkyně, a posílá za žalobkyní svoji sestru [jméno], která chce část pozemků, které žalovaná dostala darem. Žalobkyně měla za to, že by se s ní o ně měla žalovaná podělit. Z dopisu také vyplývá, že pokud žalovaná nedá věci do pořádku, žalobkyně s ní nechce mluvit. Výzva byla žalované doručena 19. 1. 2022 (viz podací lístek a doručenka).

19. Z předžalobní výzvy ze dne 1.2.2022 soud dále zjistil, že žalobkyně zopakovala výzvu k vrácení pozemků uvedených v darovací smlouvě z 22. 9. 1992. Podle ní žalovaná od 26. 10. 2020 do 31. 1. 2021 se žalobkyní nekomunikovala a nezajímala se o ni, neposkytovala jí péči, nebo jen formálně, a přesto jí na účet chodil příspěvek na péči o žalobkyni. Další důvod pro odstoupení žalobkyně spatřovala v jednání žalované hrubě porušující dobré mravy v době od 28.7.2021 do 22.9.2021 vůči svědku [příjmení] v souvislosti s dělením a darováním pozemků vnukovi žalované [jméno] [příjmení]. Žalovaná dlouhodobě slibovala darovat svědku [příjmení] podíl na pozemku parc. [číslo]. Přesto však před ním tajila rozdělení tohoto pozemku a darování části pozemku svému vnukovi [jméno] [příjmení], jakož i výstavbu domu na odděleném pozemku. Žalovaná pak svědku [příjmení] odmítla předložit geometrický plán rozdělení předmětných pozemků. Protože svědek [příjmení] dlouhodobě žalované důvěřoval a považoval ji za svoji rodinu, souhlasil s výstavbou domu na novém pozemku parc. [číslo] [jméno] [příjmení], protože věřil, že se tím nezhorší jeho dosavadní komfort bydlení. Proto byl svědek [příjmení] nepříjemně překvapen, když si při podpisu darovací smlouvy ze dne 22.9.2021 všiml, že pozemek parc. [číslo] je rozdělen a je zmenšen tak, že se téměř nemůže dostat do sklepa domu [adresa] a na pozemek za domem, a žalovaná si přesto ponechává svůj podíl na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná prohlásila, že pozemek převede svědku [příjmení], až si její vnuk dům postaví. Později ale prohlásila, aby si svědek [příjmení] koupil něco menšího. Svědek [příjmení] byl z jednání žalované smutný, protože měl za to, že jej znovu podvedla. Žalobkyně proto žádala žalovanou, aby převedla svůj podíl na pozemku parc. [číslo] na svědka [příjmení], což však žalovaná neudělala. V září 2021 po podpisu darovací smlouvy žalovaná okřikla žalobkyni, že už pozemek není její a proto do toho nemá co mluvit. Pro případ nemožnosti vydání nemovitostí žalobkyně žádala odpovídající peněžitou náhradu. Výzva byla žalované doručena 7. 2. 2022 (viz podací stvrzenka a doručenka).

20. Z přípisů právních zástupců účastnic z 3. 2. 2022, 7. 2. 2022 a 23. 2. 2022 vyplývá, že žalovaná nesouhlasila s tvrzeními žalobkyně a odmítla důvody pro odvolání daru. Žalobkyně setrvala na své žádosti o vrácení daru.

21. Ohledně záznamů na č.l. 68 – 71 spisu bylo mezi účastnicemi nesporné, že se jedná o záznamy o docházce žalované do bydlišti žalobkyně, které psala paní [jméno] [příjmení]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Podle těchto záznamů žalovaná pravidelně docházela za žalobkyní ve všední dny od 4:30 hod. do cca 14:20 či 14:30 hod. U žalobkyně nebyla od 23. 12. 2021 do 4. 1. 2022. V lednu 2022 ji pak opět pravidelně ve všední dny navštěvovala. V prosinci 2021 takto měla strávit u žalobkyně cca 150 hodin, v lednu 2022 cca 170 hodin, v únoru 2022 cca 139 hodin a v březnu 2022 cca 120 hodin. V únoru 2022 pečovala žalovaná o žalobkyni mimo jiné ve dnech 17., 21. a 22. 2. 2022.

22. Žalobkyně žádostí ze dne 25. 2. 2022 požádala o změnu výplaty příspěvku na péči na jiný účet.

23. Ohledně ortofotomapy a ortomapy spolu s fotografií účastnice učinily nesporným, že ortofotomapa zachycuje současný stav nemovitostí. Dlouhá budova umístěná u pozemku parc. [číslo] je stodolou. Předložená fotografie zachycuje vrata stodoly, kterými je možný průjezd v šíři 3,38 m na zahradu za stodolou. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Soud z ortomapy dále zjistil, že stodola umístěná na pozemku parc. [číslo] je ze dvou stran ohraničena pozemkem parc. [číslo]. Z kratší strany stodoly, kde je umístěn sklep, činí šíře pozemku parc. [číslo] cca 3,7 m.

24. Svědek [jméno] [příjmení], [datum narození], vypověděl, že bydlí se žalobkyní v přízemí domu [adresa]. Mají společnou kuchyň, koupelnu a záchod. V 1. patře domu bydlí svědkova sestra s rodinou. Žalobkyně v roce 2020 onemocněla a v podstatě ze dne na den přestala chodit, měsíc jen ležela. Protože její obvodní lékař situaci neřešil, žalovaná zařídila, že žalobkyni přijali do nemocnice a volala jí i záchrannou službu. Starala se pak žalobkyni o prášky a připravovala jí je na celý týden. Svědek se o to jednou pokusil, ale žalovaná mu vynadala, že to nepochopil. Od návratu z nemocnice je na tom žalobkyně zdravotně lépe, ale nepostará se sama o sebe. Potřebuje pomoc při osobní hygieně, mytí vlasů, stříhání nehtů, a když jde na procházku, potřebuje doprovod, aby neupadla. Neuvaří si, někdy se obleče, ale neobuje se. Svědek se proto se žalovanou v péči o žalobkyni střídali, až na dobu, kdy žalovaná onemocněla nemocí Covid a byla v karanténě. Žalovaná docházela za žalobkyní ve všední dny, když byl svědek v práci, a to od 4:30 hodin a odcházela po patnácté hodině. Žalovaná se se žalobkyní nasnídaly, žalovaná dala žalobkyni prášky, a buď ohřála jídlo, nebo ho uvařila. Občas žalobkyni uvařil i svědek, nebo třetí dcera žalobkyně [jméno] přinesla polévku. Matka svědka také něco uvařila. Žalovaná dále umyla podlahu, dělala drobné domácí práce a co bylo potřeba. Fyzicky náročné práce nedělala. Poté byla žalobkyně unavená a šla si lehnout. Pak společně seděly v kuchyni a koukaly na televizi nebo hrály karty, či se jiným způsobem zabavovaly. Odpoledne se u žalobkyně střídali žalovaná, její sestry nebo svědek, případně sousedka. Takto to fungovalo do podzimu 2021, resp. do Vánoc, než se začaly řešit pozemky. Žalovaná poté navštěvovala žalobkyni pouze sporadicky. Žalovaná byla u žalobkyně i v lednu a únoru 2022. Protože svědkyně [příjmení] zavedla u žalobkyně notýsek s docházkou, dotklo se jí to, a přestala k žalobkyni chodit. Nyní žalobkyni uklízí svědek nebo jeho matka (svědkyně [příjmení]). Svědek dále uvedl, že žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč. Na základě domluvy byl vyplácen žalované s tím, že si jej budou se svědkem dělit napůl, protože se takto o žalobkyni starají. V srpnu 2021 si svědkyně [příjmení] všimla, že svědek dostává od žalované jen 6 000 Kč, a nikoliv 6 400 Kč. Žalovaná pak 2 x tuto částku svědkovi přinesla. Příspěvek byl poté vyplácen na účet svědka, který jej vyplácí tomu, kdo se o žalobkyni stará. V době, kdy se začaly řešit pozemky, se vztahy mezi účastnicemi zhoršily. Žalobkyně zdědila polovinu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] i s domem. Zbývající část vlastnili rodiče svědka. Po jejich rozvodu však zjistili, že žalobkyně darovala svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech a okolní pozemky žalované. Svědek dále uvedl, že celý život měl za to, že až mu bude osmnáct, žalovaná na něj dům s okolními pozemky převede. O ostatních pozemcích se nebavili. Svědek žalovanou o převod nežádal. Když bylo svědkovi 24 let, žádaly ji o to žalobkyně a svědkyně [příjmení]. Před půl rokem pak vznikl spor o pozemek pod domem [adresa] v [obec] a pozemkem, který byl převeden vnukovi žalované, [jméno] [příjmení]. Ten chtěl na vedlejším pozemku stavět, a žalovaná mu hodlala dát zahradu. Svědek a žalovaná měli od mládí dobré vztahy, svědek k ní nebo k babičce utíkal, když se jeho rodiče rozváděli. Vzájemně si pomáhali, a svědek pomáhal žalované a jejímu manželovi na statku. Dělal to pro dobrý pocit, a o peníze se dělili. Protože svědek i žalovaná vlastnili pozemky ideálně napůl, řekla žalovaná, že je jejímu vnukovi převedou, aby měl příjezd k domu. Svědek nepátral, co je jeho. Poté zjistil, že zahrada, přes kterou jezdil na pole, byla jen žalované. Žalovaná mu v průjezdu nijak nebránila. Žalovaná požádala svědka i o kus pole s tím, že pak na něj převede dvůr (domu). Svědek proto s podpisem darovací smlouvy na konci srpna 2021 souhlasil a nečetl ji, neboť žalované věřil. Pak bylo svědkovi řečeno, že se situace změnila, protože je sám a nic nepotřebuje. Žalovaná odmítla žádost svědkyně [příjmení], aby podepsala, že se zavazuje převést pozemek parc. [číslo] svědkovi. Posléze žalovaná svědkovi řekla, že dvůr převede, až její vnuk postaví, pokud vše bude bez problémů. Pak se ale svědek dozvěděl, že má nemovitost prodat nebo si najít něco menšího. Nejprve byl vypracován geometrický plán s vyměřením pozemku. Až posléze z něj svědek zjistil, že se pořádně nemůže dostat do sklepa, i když se do sklepa dostane. Nemůže také nyní na zahradu traktorem, protože má omezený přístup skrz stodolu. Svědek se pokoušel se žalovanou domluvit, ale pak se s manželem žalované a i se žalovanou pohádali. Žalovaná a její manžel řekli, že v hospodářství nic dělat nemusel a vzájemně si vyčítali, kdo co pro koho udělal. Vše je jen podle svědkova strýce, který nerespektuje svědkovy požadavky. Žalovaná pak svědkovi řekla, že chce vyplatit střechu stodoly, kterou platili napůl, protože ji napůl vlastní. Tato situace svědka psychicky zlomila, od té doby špatně spí. V současné době na vše rezignoval a nemá žádné cíle, vše je mu jedno, nemá žádné plány do budoucna a cítí pocit marnosti. Celou záležitost probíral se žalobkyní. Již v roce 2005 svědek zjistil, že nemá polovinu pozemku pod domem [adresa]. Manžel žalované svědkovi vyhrožoval, jestli smlouvu nepodepíše. Žalovaná tehdy svědkovi řekla, že podíl na pozemku pod domem mu nepřevádí proto, že má na dvoře stroje. Dosud tam má traktor, valník, rozmetadlo a brány. Protože svědek věděl, že jeho rodiče a žalovaná měli mezi sebou neshody, postavil se na stranu žalované a v roce 2005 smlouvu podepsal. Výzvu k vrácení daru sepisovala právní zástupkyně žalobkyně, a žalobkyně mu ji pak ukazovala.

25. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka svědka [jméno] [příjmení], vypověděla, že rodina věděla, že jí otec před smrtí chtěl darovat dům [adresa], ale bohužel to nestihl. V dědictví svědkyně získala polovinu domu [adresa] a jednu čtvrtinu převedla na manžela. Druhou polovinu měla žalobkyně. V roce 1992 se svědkyně rozváděla, a žalovaná s manželem přesvědčili žalobkyni, aby své pozemky napsala na ně. V tu dobu na nich hospodařili. Svědkyně o tom nevěděla. Od žalobkyně se dozvěděla, že se tehdy se žalovanou dohodla, že až bude svědkovi [příjmení] osmnáct, žalovaná mu vrátí pozemek pod domem s okolními pozemky. To ale neučinila a pozemky dále užívá. Když bylo svědku [příjmení] osmnáct let, svědkyně se o tom zmínila před žalovanou. Žalovaná odpověděla, že vše má svůj čas. Žalobkyně se také několikrát žalované na převod pozemku ptala, ale žalovaná ji osočovala, že jí do toho nic není, a chovala se k ní nehezky. Vyčítala žalobkyni, že jí nedávala z důchodu nic navíc. Protože žalovaná nedodržela, co slíbila, připravila žalobkyně výzvu k vrácení daru. V roce 2005 se stal svědek [příjmení] výlučným vlastníkem domu [adresa] a svědkyně mu s manželem darovali pozemky pod domem. Žalovaná si ale svoji část ponechala. Žalovaná používá vše několik let zdarma, a neplatí elektřinu ani vodu. Daň z nemovitosti byla do roku 2005 psaná na svědkyni a pak ji hradil svědek [příjmení]. Žalovaná nepožadovala po svědku [příjmení] žádné finanční náhrady. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršil v podstatě ze dne na den v říjnu 2020, do té doby byla žalobkyně soběstačná. Svědkyně v souvislosti s nemocí Covid viděla žalobkyni 23. 10. 2020. Pak jí [datum] zemřel manžel, a až 5. nebo 6. 11. 2020 zjistila, že je žalobkyně ležák. Obvodní lékař zřejmě žalobkyni doporučil hospitalizaci, ale svědkyně si tím nebyla jistá. Do této doby byla veškerá péče o žalobkyni na svědku [příjmení], který si bral dovolenou. V den odvozu žalobkyně u ní byla svědkyně i se žalovanou. Žalobkyni odvezla a přivezla sanitka. Po návratu z nemocnice se zdravotní stav žalobkyně zlepšil, ale nedokázala se už sama o sebe postarat. Potřebuje pomoc při hygieně, oblékání a při přípravě jídla. Nají se sama. Žalovaná pak na základě domluvy chodila za žalobkyní v pracovní dny v době, kdy byl svědek [příjmení] v práci. Odpoledne za ní chodila svědkyně nebo svědek [příjmení]. Žalovaná se ráno postarala o žalobkyni, pomohla jí vstát, připravila jí snídani, dala jí léky, a připravila oběd. Svědkyně posléze nosila žalobkyni dvakrát týdně z práce oběd, který žalovaná pouze ohřála. Když bylo špatné počasí, žalovaná zatopila v kuchyni, a pak jen přikládala. Zátop jí připravil svědek [příjmení]. Žalovaná nikdy nepomohla žalobkyni osprchovat se, neudělala jí pedikúru, a vlasy jí myla málokrát. Žalobkyni sprchovala svědkyně se svědkem [příjmení] nebo jeho sestrou. Žalovaná doprovázela žalobkyni k lékaři od roku 2020 a nechávala jí napsat léky u lékaře. Svědkyně rovněž uvedla, že žalovaná nevozila žalobkyni k lékaři, přestože její manžel má osobní automobil. Žalovaná nemá řidičský průkaz. Žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči, který původně dostávala na účet žalovaná. Domluvila se se svědkem [příjmení], že se o něj budou dělit, protože se napůl o žalobkyni starají. Žalovaná si však nechávala 6 800 Kč a svědku [příjmení] dávala jen 6 000 Kč. V prosinci 2020 na svědkyně žalovanou upozorňovala, a žalovaná to odůvodňovala tím, že žalobkyni platí nákupy. To však nebyla pravda, protože jí žalobkyně všechny nákupy platila. Od 1. 3. 2022 svědkyně se synem změnili zasílání příspěvku na péči o žalobkyni. Svědkyně pak chtěla mít kontrolu, jak žalovaná dochází za žalobkyní a proto zavedla sešitek s docházkou. Od podzimu 2021 chodila k žalobkyni daleko méně než svědek [příjmení] a na žádný víkend k ní nepřišla. Souviselo to s převodem pozemku na jejího vnuka [jméno] [příjmení]. Žalovaná se naposledy postarala o žalobkyni 4. 4. 2022, od té doby ne. Podle návrhu žalované a jejího manžela se od pozemku parc. [číslo] oddělila část, která se převedla na jejich vnuka. Svědek [příjmení] pak zjistil, že se nedostane na zahradu a do sklepa, ale ve finále potom smlouvu podepsal, protože se domníval, že mu žalovaná převede pozemek parc. [číslo]. Žalovaná to ale odmítla svědkyni potvrdit. Svědkyně danou smlouvu z 22. 9. 2021 také podepsala, protože ji k tomu svědek [příjmení] přesvědčil, aby věcné břemeno zrušila. On i svědkyně věřili, že žalovaná pozemky na svědka [příjmení] převede, což však neučinila. Od té doby se jejich vztahy rapidně zhoršily.

26. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalované vypověděl, že za celým sporem stojí matka svědka [příjmení], tedy svědkyně [příjmení]. Žalobkyně darovala žalované pozemky, protože na nich hospodařili. Svědek u darování nebyl, a nevěděl nic o okolnostech uzavření darovací smlouvy. Žalovaná se tehdy k ničemu nezavázala. Vztahy mezi účastnicemi se zhoršily, když se svědek rozhodl přestat hospodařit na statku [adresa] z důvodu svých narůstajících zdravotních problémů. Svědku [příjmení] daroval traktor v hodnotě 300 000 Kč, a býky si rozdělili napůl. Svědek dříve celou nemovitost udržoval, přestože od roku 2005 vlastní celý dům [adresa] svědek [příjmení]. Získal jej tehdy darem z části od žalované a z části od svých rodičů. Přesto žalované pořád něco vyčítají. Na žalovanou tehdy tlačila svědkyně [příjmení]. Převáděla se i část dvora, ale pak svědkyně [příjmení] zjistila, že kousek pozemku pod domem nebyl převeden. V této souvislosti však nikdo dříve nic nežádal, až nyní. Pokud jde o převod pozemku vnukovi žalované [jméno] [příjmení], dostal od svědka [příjmení] kousek dvora a zahradu, ovšem druhou polovinu zahrady dostal svědek [příjmení], ale není s tím spokojený. Pozemek nejprve zaměřil geodet, a s vypracovaným geometrickým plánem žalovaná seznámila svědka [příjmení], který s tím souhlasil. Žalovaná by byla ochotná vyřešit pozemek parc. [číslo] převést jej na svědka [příjmení], nicméně s ohledem na zhoršené vztahy a chování rodiny k žalované, tak neučinila. Pokud jde o zdravotní stav žalobkyně, žalovaná za ní chodila patnáct let, přičemž její zdravotní stav je horší minimálně deset let. Museli ji vodit, kam potřebovala, například na toaletu. Na procházky chodit nemohla. Svědek k žalobkyni také chodil, i od rána, aby žalovanou vystřídal, protože toho na ni bylo moc. Žalovaná bývala u žalobkyně od půl páté ráno do sedmnácti hodin do večera, než se vrátil svědek [příjmení]. Žádného vděku se ale nedočkala. Chodila k žalobkyni i o víkendech, a nikdo ji nevystřídal. Svědek [příjmení] se o žalobkyni staral cca čtyři hodiny denně, a pak šli spát. V prosinci 2021 byla žalobkyně devět dní v nemocnici, a poté se její zdravotní stav zlepšil. Není však schopná se o sebe postarat. Žalovaná jí nakupovala, vařila, uklízela a nikdo jiný jí v tom nepomohl. Ostatní k žalobkyni přišli jen na kávu. Žalovaná byla sama nemocná, před šestnácti lety měla leukémii a podstoupila operaci, a dosud chodí na jednou za čtvrt roku na kontrolu. Z tohoto důvodu nemohla nic zvedat ani žalobkyni koupat, protože by ji neudržela. Proto bylo domluveno, že každou středu bude žalobkyni koupat někdo jiný. Žalovaná zajišťovala žalobkyni i lékařskou péči. Žalovaná a svědek vozili žalobkyni k lékařům, a to i poslední dva roky. Nikdo jiný to nedělal. Takto to fungovalo do doby, než se do věci vložila svědkyně [příjmení]. Žalovaná a svědek měli se svědkem [příjmení] výborné vztahy, vše dělali společně, včetně fasády na domě poté, co mu žalovaná darovala svoji část. [jméno] [příjmení] s nimi přestal komunikovat a svědek se domníval, že to je proto, že od nich vše dostal, a žalovanou a svědka [příjmení] už nepotřebuje. Žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči, který byl na základě domluvy se svědkem [příjmení] vyplácen žalované. Domluvili se, že se příspěvek rozdělí a žalovaná si ponechá 400 Kč na benzín, protože jezdili se svědkem žalobkyni nakupovat. Poté se dělili na půl, protože svědkyně [příjmení] zavedla evidenci, kterou žalovaná náhodou objevila, když u žalobkyně utírala prach. Žalovaná proto chodila za žalobkyní do března 2022. Když se ptali žalobkyně, proč žalovaná nedostala příspěvek na péči, říkala, že o ničem neví.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že bydlí v [obec] už osmnáct let a je sousedkou obou účastnic. Žalobkyni asi šest let chodila bezúplatně masírovat záda. Po návratu z nemocnice žalobkyni otékaly nohy, a proto jí je masírovala. Zdravotní stav žalobkyně byl přiměřený jejímu věku. Na podzim 2020 se ale zhoršil, měla problémy se žaludkem. Žalovaná její stav vždy konzultovala s lékařkou. V říjnu 2020 zemřel svědkyni [příjmení] manžel, byla covidová éra. V listopadu 2020 žalovaná volala svědkyni, že pro žalobkyni jede sanitka a žalobkyně strávila v nemocnici asi deset dní. Po návratu byl její stav mnohem lepší, nicméně nebyla schopná se o sebe postarat. Za pomoci asistentů došla, kam potřebovala. Protože žalovaná je onkologický pacient a nechodila kvůli svému zdravotnímu stavu do práce, pobývala většinu času u žalobkyně. Byla u ní od rána do doby, než se vrátil svědek [příjmení] z práce nebo přišla svědkyně [příjmení]. Když nemohli, protože žalovaná šla například k lékaři, přišla za žalobkyní svědkyně. Takto to fungovalo dlouhou dobu. Žalovaná u žalobkyně uklízela, zametala, a dělala, co bylo potřeba. Když svědkyně přišla za žalobkyní, žalovaná si někdy odběhla pověsit prádlo. Žalovaná také vařila, posléze vařil i svědek [příjmení], a v závěru jí nosila svědkyně [příjmení] obědy. Nákupy zajišťovali žalobkyni nejvíce [příjmení], a svědek [příjmení]. Žalovaná kupovala žalobkyni snídaně. Starala se také žalobkyni o léky a pleny. Nyní žalovaná k žalobkyni nechodí, protože byla začátkem dubna 2022 tzv.„ vyštípána“. Prášky začal žalobkyni připravovat někdo jiný, nebo žalované vyčítali, že u žalobkyně nezametla, či u ní nebyla dostatek hodin. Sporem bylo výživné na žalobkyni. Vztahy mezi účastnicemi se pak vyhrotily kvůli majetku. Žalobkyně přestala se žalovanou komunikovat, a dělala jako by neexistovala. Obdobně se začala chovat i ke svědkyni, a spolu se svědkyní [příjmení] a její dcerou se na svědkyni zlobily, protože měla jít svědčit k soudu. Svědkyně jim ale řekla, že jim nechce svojí výpovědí ublížit, jen se zastat žalované. Svědkyně nebyla u žádného jednání mezi účastnicemi ohledně pozemků. Začátkem roku 2022 svědkyně četla výzvu žalobkyně k vrácení daru, protože jí ji žalovaná po naléhání dala přečíst.

28. Žalobkyně vypověděla, že od roku 1953 bydlí v přízemí domu [adresa] v [obec] v [obec] s vnukem (svědkem [příjmení]), který má dvě místnosti. Kuchyň a sociální zařízení mají společné. V patře bydlí její vnučka. Svědek [příjmení] bydlí v domě od svého narození. Žalobkyně má tři dcery a všechny bydlí v obci [obec]. Žalobkyně k výzvě k vrácení daru uvedla, že jí pořád předhazovali, že je to její vina, že se pozemky špatně rozdělily, když jí zemřel manžel. Všechny dcery jí říkaly, že zahrada není rozdělena napůl. Když se řešilo dědictví, nechtěla nejstarší dcera [jméno] ze zahrady a domu nic. Po delší době přišla, že by chtěla pole a louky, ale to jí žalovaná nepřevedla. Pokud jde o její zdravotní stav, zhoršil se před necelými dvěma roky, kdy zkolabovala. Žalobkyně se o sebe nedokáže zcela postarat. Do té doby jí v péči o domácnost všichni pomáhali, včetně žalované. Pak byla v prosinci 2020 či 2021 v nemocnici, a po návratu se její zdravotní stav zlepšil. V péči o ni se střídala žalovaná se svědkem [příjmení]. Žalovaná chodila ráno od 4:30 hod. a byla u žalobkyně, než se kolem 15:00 hod. vrátil svědek [příjmení]. Ten pak chodil například do dílny nebo pracoval na dvoře, případně jel na kolo. V tom případě se o žalobkyni starala svědkyně [příjmení]. Večer jí svědek [příjmení] ohřál něco od oběda nebo uvařil vajíčko nebo pomazánku. Žalobkyně už není nikam schopna dojít, a na zahradu nechodí. V noci se budí jedenkrát a někdy dvakrát za noc, a má proto u postele zvonek, a stará se o ni svědek [příjmení]. Žalovaná u žalobkyně nikdy nepřespala, ale žalobkyně ji o to nikdy nežádala. Další dcery u žalobkyně také nespaly. Žalovaná pomáhala žalobkyni po ránu, připravovala jí snídani a prášky, k obědu někdy uvařila, nyní se učí vařit svědek [příjmení]. Svědkyně [příjmení] jí nosila dvakrát v týdnu z práce obědy. Nádobí umyla žalovaná nebo svědek [příjmení], nebo ten kdo přišel. S oblékáním jí pomáhal ten, kdo u ní zrovna byl, například žalovaná. Žalovaná jí také pomáhala na toaletu, odpoledne pak svědek [příjmení]. On nebo svědkyně [příjmení] jí pomáhají do sprchy. Žalovaná také po ránu zametala a někdy vytírala; jinak to dělal navečer svědek [příjmení]. Žalovaná i uklízela, utírala prach, a prala a věšela prádlo. Pak to dělal ten, kdo přišel. Žalovaná jí zajišťovala i nákupy a domlouvala se se svědkem [příjmení], který také někdy chodil nakupovat. Nákupy hradila žalované žalobkyně. Se svědkem [příjmení] se žalovaná domlouvala i ohledně domácnosti. Pokud jde o lékařskou péči, žalovaná jí většinou volala sanitku a třikrát s ní jela jako doprovod. Sanitku volala proto, že by to se žalobkyní sama nezvládla. Žalovaná nemá řidičský průkaz. Léky jí nechávala napsat u svého lékaře, a vyzvedávala je z lékárny. O Vánocích 2021 přišla žalovaná navštívit žalobkyni s dcerou a dětmi, ale byla u ní jen půl hodiny dne 25. 12. 2021. Ve všední den před tím u žalobkyně byla a pak za ní chodila každý všední den. O víkendech nechodila s tím, že se o žalobkyni postará svědek [příjmení]. Žalovaná před šestnácti lety onkologicky onemocněla. Protože po operaci žalobkyni neudržela, už jí tolik nepomáhala. Žalovaná sama potřebovala pomoc. Některé dny u žalobkyně jen ležela na gauči, protože jí také nebylo dobře. Nebo se žalobkyní jen seděla, aby žalobkyně nebyla sama. Žalovaná zažádala o příspěvek na péči o žalobkyni, a se svědkem [příjmení] se dohodli, že jej budou dělit napůl. Žalovaná pak přes rok dávala svědku [příjmení] jen 6 000 Kč a nechávala si 6 800 Kč. Pokud jde o pozemky, žalovaná vlastní polovinu pozemku pod domem [adresa]. Papíry k tomu si všichni vyřizovali sami, žalobkyně o to nikdy zájem neměla a nerozuměla tomu. Žalobkyně dále uvedla, že se říkalo, že až bude svědku [příjmení] osmnáct let, žalovaná mu přepíše zahradu a dvůr. Žalobkyně měla za to, že se to domlouvalo v době, kdy bylo svědku [příjmení] dvanáct nebo patnáct let, resp. žalovaná se k tomu zavázala. Za to dostala jinou zahradu, ale žalobkyně nevěděla, proč se se to tehdy na svědka [příjmení] nepřepsalo. Žalobkyně před několika lety žádala žalovanou o převod pozemků, ale ona jí neodpověděla nebo řekla, aby do toho nemluvila. Žalovaná pak řekla žalobkyni, že je domluvená se svědkem [příjmení], ale žalobkyně nevěděla kdy a na čem se domluvili. Převod pozemku s ní neřešili, a žalobkyně k tomu moc neví, protože papírům příliš nerozumí. Žalobkyně dále uvedla, že si pak žalovaná na sebe nechala napsat celý dvůr, ale na finančním úřadě vše od roku 2005 hradí svědek [příjmení]. [příjmení] nechali pozemky vyměřit, ale žalobkyně nevěděla, jak se domluvili. Svědek [příjmení] byl při vyměřování doma, ale nezavolali jej k němu. Svědek [příjmení] se nyní nedostane do sklepa a na zahradu nevytočí valník. Svědek [příjmení] je nešťastný, protože žalované a jejímu manželovi věřil více než svým rodičům. Cítí se oklamaný a podvedený, protože neprojede na zahradu a slibovali mu, že to bude napsané na něj. K svědkyni [příjmení] žalobkyně uvedla, že už k ní nechodí, protože je falešná. Chodila si půjčovat cukr nebo peníze, a žalobkyně jí vždy vypomohla. Svědkyně k ní chodila jednou týdně masírovat nohy, které žalobkyni otékaly.

29. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

30. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že v roce 1981 nabyly žalobkyně a svědkyně [příjmení] v dědickém řízení po manželu žalobkyně na základě dohody dědiček, tj. žalobkyně a jejích tří dcer, každá spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny na rodinném domě [adresa] s pozemkem parc. č. st. [číslo] a pozemky parc. [číslo]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] (zahrada) a současně se vzdala doplatku svého dědického podílu. Třetí dcera žalobkyně se svého zákonného dědického podílu bezplatně vzdala. V červnu 1991 se žalobkyně a svědkyně [příjmení] dohodly na zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně nabyla do výlučného vlastnictví pozemky parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec] a darovala svědkyni [příjmení] rozdíl 25 714,03 Kčs, o který byla hodnota jejích nemovitostí vyšší, než nemovitostí žalobkyně. Žalobkyně poté smlouvou ze dne 22. 9. 1992 darovala žalované tyto nemovitosti s tím, že jí je žalovaná současně přenechala k bezplatnému doživotnímu užívání s výjimkou chléva a dvorku. Žalovaná pak nabyla pozemek parc. [číslo] o výměře 8 615 m2 v k.ú. [obec] na základě dohody dědiček schválené usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 9. 1993 v rámci dodatečného projednání dědictví po svém otci a v této souvislosti vyplatila svědkyni [příjmení] 3 446 Kč. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] se svých podílů bezplatně vzdaly. Následně došlo ke změně číslování parcel uvedených v darovací smlouvě a usnesení zdejšího soudu z 1. 9. 1993, jak je uvedeno v bodě 8. odůvodnění rozsudku, přičemž pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] byly sloučeny spolu s pozemkem parc. [číslo] který žalovaná nezískal darem od žalobkyně do nového pozemku parc. [číslo] Zdravotní stav žalobkyně byl minimálně deset let horší, měla problémy s chůzí a žalovaná o ni pečovala spolu se svědkem [příjmení]. Žalovaná poté onemocněla dne 21. 10. 2020 nemocí Covid a byla v karanténě do 10. 11. 2020. Žalovaná následně zjistila, že se zdravotní stav žalobkyně zhoršil, a proto jí zajistila hospitalizaci v nemocnici, kde žalobkyně pobývala od 27. 11. 2020 do 5. 12. 2020. Po návratu se zdravotní stav žalobkyně zlepšil, nicméně vyžadoval péči další osoby. Žalobkyně potřebuje pomoc při osobní hygieně, mytí vlasů, stříhání nehtů, a v péči o domácnost, a pokud jde na procházku, potřebuje doprovod. Dále potřebuje pomoc se zajištěním stravy a při oblékání a obouvání. Protože žalovaná před 16 lety onemocněla leukémií, a nepracovala, bylo domluveno, že se o žalobkyni bude starat spolu se svědkem [příjmení]. Žalovaná pečovala o žalobkyni každý všední den od 4:30 hod. do cca 15 hod. a než se vztahy v rodině zhoršily, pobývala u ní i některá odpoledne a víkendy. Odpoledne se střídala se svědkem [příjmení], svědkyní [příjmení], sestrou svědka [příjmení] a případně svědkyní [příjmení]. Žalovaná také zažádala o příspěvek na péči o žalobkyni, který jí byl vyplácen na účet od ledna 2021 do března 2022. Z něj dávala svědku [příjmení] 6 000 Kč a ponechávala si 6 800 Kč kvůli nákupům pro žalobkyni. Po upozornění svědkyně [příjmení] dávala svědku [příjmení] přesnou polovinu z příspěvku, tj. 6 400 Kč. Svědkyně [příjmení] pak zavedla evidenci docházky žalované u žalobkyně a zajistila převod vyplácení příspěvku na účet svědka [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostala příspěvek na péči o žalobkyni, přestala k ní od dubna 2022 chodit. Pokud jde o pozemky, žalovaná převedla v roce 2005 svědku [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na domě [adresa], a ten má tento dům ve výlučném vlastnictví. Každý z nich pak vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na pozemku pod domem parc. [číslo] v k.ú. [obec]. S ohledem na to, že si vnuk žalované [jméno] [příjmení] chtěl postavit dům, byla dne 22. 9. 2021 mezi ním, žalovanou, a svědky [příjmení] a [příjmení] uzavřena darovací smlouva. Na základě ní [jméno] [příjmení] získal tři nově vzniklé pozemky a svědek [příjmení] pozemek parc. [číslo] o výměře 623 m. K tomuto pozemku svědka [příjmení] bylo se souhlasem svědkyně [příjmení] zrušeno věcné břemeno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepřevedla spoluvlastnický podíl k pozemku parc. [číslo] na svědka [příjmení], došlo k narušení vztahů mezi nimi a rovněž žalobkyní. Žalobkyně z tohoto důvodu dopisem ze dne 12. 1. 2022 odstoupila od darovací smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení daru, případně k vydání odpovídající peněžité náhrady. Svoji výživu pak doplnila výzvou ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná výzvu odmítla.

31. Protože darovací smlouva byla uzavřena v roce 1992, řídí se podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Darovací smlouva vzniklá do účinnosti o.z. se tedy řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), což platí i pro veškeré nároky z této darovací smlouvy vzniklé, a tedy i pro nárok na vrácení daru. Nárok na vrácení daru není věcným právem ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z., neboť náleží pouze dárci jakožto jedné straně obligačního vztahu.

32. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Podle odstavce 2 téhož ustanovení musí být darovací smlouva písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

33. Vzhledem k tomu, že v daném případ se jedná o žalobu, kterou má být rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu § 80 o.s.ř., zabýval se soud otázkou, zda má žalobkyně na určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu naléhavý právní zájem. V daném případě je třeba postavit najisto, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť v případě, že by bylo prokázáno, že došlo k platnému odvolání daru, bylo by třeba učinit změnu údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Rozhodnutím o žalobě tak lze dosáhnout shody mezi skutečným stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

34. Soud se proto zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro odvolání daru. Předmětná darovací smlouva byla podle záběru soudu uzavřena platně, neboť obsahuje všechny zákonné náležitosti dle § 628 odst. 1 obč. zák. a byla uzavřena písemně.

35. Ohledně naplnění samotných podmínek odůvodňujících vrácení daru pak soud hodnotil všechny důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

36. Z provedeného dokazování nevyplynuly skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že se žalovaná chovala k žalobkyni či členům její rodiny v předmětné době tak, že by tím hrubě porušila dobré mravy. V tomto směru soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které„ k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz.rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 186/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1180/2017).

37. Soud nemá za prokázané, že by se žalovaná při uzavření darovací smlouvy z 22. 9. 1992 zavázala postarat se o žalobkyni v jejím stáří, či že by se skutečně zavázala k tomu, že až bude svědku [příjmení] osmnáct let,„ vrátí“ mu všechny pozemky darované jí žalobkyní. Žalovaná se zřejmě se svědkem [příjmení] domluvili, že mu v souvislost s uzavřením smlouvy z 22. 9. 2021 následně převede pozemek pod jeho domem [adresa] v k.ú. [obec], nicméně k tomu neurčili žádnou lhůtu. Žalovaná pak s ohledem na zhoršené vztahy v rodině mezi ní a žalobkyní, svědkyní [příjmení] a svědkem [příjmení] prohlásila, že tak učiní, až si její vnuk postaví dům na darovaném pozemku, pokud se do té doby jejich vztahy zlepší. Svědek [příjmení] však žalovanou o převod spoluvlastnického podílu k pozemku parc. [číslo] resp. [číslo] nikdy nežádal, jak vyplynulo ze jho výpovědi. Pokud jde o péči o žalobkyni, v řízení bylo prokázáno, že jí žalovaná poskytovala až do 4. 4. 2022 potřebnou pomoc, a to více než přiměřeným způsobem s ohledem na její zdravotní stav. Žalovaná je onkologická pacientka a sama žalobkyně vypověděla, že žalovaná potřebovala pomoc, nebo musela odpočívat. Přesto o žalobkyni pečovala od jejího návratu z nemocnice do února 2022 téměř každý všední den od 4:30 hodin do cca 15 hod., jak vyplývá z výpovědi všech svědků a žalobkyně. Do doby než se začal řešit mezi žalovanou a svědkem [příjmení] převod pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pečovala žalovaná o žalobkyni i některá odpoledne a víkendy, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení]. Přestože se v tomto směru jeho výpověď liší od výpovědi svědkyně [příjmení], nemá soud důvod pochybovat o jeho věrohodnosti, protože to byl právě on, který kromě žalované trávil se žalobkyní nejvíce času. Proto při péči v tomto rozsahu rozhodně nelze hovořit jen o formální péči. Dlouhodobou péči žalované o žalobkyni pak potvrzuje i svědek [příjmení], a jeho výpověď koresponduje s žalobním tvrzením žalobkyně, že její zdravotní stav není dobrý již od roku 1997.

38. Žalovaná při péči o žalobkyni jí pomohla ráno vstát (viz výpověď svědkyně [příjmení]), připravila žalobkyni snídani, dala jí prášky, které jí před tím připravila, uvařila jí nebo případně ohřála jídlo k obědu a umyla nádobí (viz výpověď svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] a žalobkyně). Pak společně seděly v kuchyni a koukaly na televizi nebo hrály karty či se jiným způsobem zabavovaly (viz výpověď svědka [příjmení]). Žalovaná také pomáhala žalobkyni na toaletu, uklízela u žalobkyně, umyla jí podlahu, utírala prach, zametla nebo prala a věšela prádlo, jak vyplývá z výpovědi žalobkyně a nepřímo potvrzuje výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že (až) nyní žalobkyni uklízí on nebo jeho matka. Když bylo potřeba, žalovaná zatopila v kuchyni, a přikládala. Také žalobkyni od roku 2020 doprovázela k lékaři, zajišťovala jí léky a pleny (viz výpověď svědkyně [příjmení], [příjmení] a žalobkyně a bod 12. odůvodnění rozsudku). Svědci i žalobkyně rovněž shodně vypověděli, že žalovaná žalobkyni nakupovala. Je pravdou, že žalovaná nedělala fyzicky náročné práce, a žalobkyni nemyla, ale to bylo odůvodněno její zdravotním stavem, neboť po onkologické léčbě nemůže nosit těžké věci. To uvedla sama žalobkyně a potvrzuje to výpověď svědka [příjmení]. Nad to se žalobkyní v domě bydlí svědek [příjmení], který je o mnoho mladší a nemá zdravotní problémy, a tuto péči o žalobkyni bez problémů zvládá. V domě [adresa] bydlí i vnučka žalobkyně, a žalobkyně má ještě dvě další dcery, které jí mohou s mytím pomoci. Žalovaná v tomto rozsahu pečovala o žalobkyni i přesto, že jí byla 19. 1. 2022 doručena výzva k odvolání daru a žalobkyně s ní přestala komunikovat, a to do března 2022, kdy jí byl vyplácen na její účet příspěvek na péči (viz výpověď svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení]). Tuto skutečnost potvrzuje výzva žalobkyně ze dne 12. 1. 2022, podle které se žalobkyně odmítá se žalovanou bavit do doby, než převede svědku [příjmení] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Jen podle záznamů na č.l. 68-71, žalovaná strávila u žalobkyně v průměru v prosinci 2021 a lednu 2021 160 hodin za měsíc a po odvolání daru v únoru a březnu 2022 průměrně 130 hodin za měsíc. Průměrná běžná pracovní doba zaměstnance přitom činí 168 hodin měsíčně. V zaznamenané době pak zcela jistě není zohledněna doba, kterou žalovaná strávila nákupy pro žalobkyni, komunikací s jejími lékaři a zajištěním léků a inkontinenčních pomůcek, což si zcela jistě také vyžádá jistý čas. Z uvedeného je tak zcela zřejmé, že žalovaná poskytovala žalobkyni péči zcela řádně a nikoliv formálně, když takovýto téměř každodenní rozsah péče by byl náročný i pro zcela zdravého člověka.

39. Skutečností, že žalovaná od února 2022 pečovala o žalobkyni méně než dříve a že o ni od dubna 2022 přestala pečovat, se soud nemohl zabývat. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. 57 Co 25/2003„ Naplnění předpokladu pro vrácení daru dle § 630 ObčZ 1964 spočívajícího v chování žalovaného vůči žalobcům, které je hrubým porušením dobrých mravů, musí nastat nejpozději do doručení výzvy žalovanému k vrácení daru. K dalšímu negativnímu chování žalovaného po doručení výzvy nelze přihlédnout, nebyla-li znovu učiněna výzva k vrácení daru.“ Nad to je takové jednání pochopitelné s ohledem na narušené vztahy mezi účastnicemi a svědkyní [příjmení]. Ta začala žalovanou kontrolovat, jak dlouhou dobu tráví u žalobkyně, přičemž do té doby žalované a svědku [příjmení] žádná ze sester žalované s péčí o žalobkyni nepomáhaly. To vyplývá z výpovědi samotné žalobkyně a potvrzuje ji i výpověď svědka [příjmení].

40. Dalším důvodem pro odvolání daru měla být skutečnost, že žalobkyně na podzim 2020 po návratu nemocnice ležela jen v posteli a žalovaná s ní nekomunikovala a nezajímala se o ni, resp. tak měla podle předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2022 jednat v době od 26. 10. 2020 do 31. 1. 2021. Jak vyplývá z potvrzení o prodělání onemocnění Covid žalované a svědka [příjmení], žalovaná trpěla od 21. 10. 2020 nemocí Covid, a pokud žalobkyni nechtěla nakazit, nemohla se z objektivních důvodů o žalobkyni postarat. Teprve dnem 11. 11. 2020 skončila její izolace, jak vyplývá z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], neboť svědek [příjmení] v této souvislosti čerpal tvz. OČR do 10. 11. 2020. Poté to byla právě žalovaná, kdo řešil zdravotní stav žalobkyně s lékařem a kdo jí zajistil hospitalizaci nemocnici v době od 27. 11. 2020 do 5. 12. 2020. Tato skutečnost vyplynula z výpovědi svědka [příjmení]. Po jejím návratu se o žalobkyni střídala v péči se svědkem [příjmení], jak tento svědek vypověděl, přičemž soud nemá důvod jeho výpovědi nevěřit, protože tuto skutečnost potvrdila i výpověď svědkyně [příjmení], Z ní vyplynulo, že teprve od podzimu 2021 chodila žalovaná k žalobkyni daleko méně než svědek [příjmení] a na žádný víkend k ní nepřišla. I v tomto„ omezeném“ rozsahu představovala její péče v prosinci 2021 a lednu 2021 průměrně 160 hodin za měsíc. Soud má proto za to, že tento důvod pro odvolání daru nebyl naplněn.

41. Pokud jde o to, že žalovaná o vánočních svátcích 2021 za žalobkyní nechodila, a přišla jen 25. 12. 2021 s vnuky na půl hodinovou návštěvu s neosobním dárkem (balíček potravin) a do konce roku 2021 se za ní nezastavila nebo jen v době, kdy žalobkyně spala, pak ze záznamů na č.l. 68 – 71 vyplývá, že žalovaná pravidelně docházela za žalobkyní ve všední dny od 4:30 hod. do cca 14:20 či 14:30 hod. Podle záznamů u žalobkyně nebyla od 23. 12. 2021 do 4. 1. 2022, což je zcela pochopitelné s ohledem na dobu, kterou u ní jinak trávila, a je možné tuto dobu přirovnat k jakési zcela pochopitelné dovolené. V záznamech chybí záznam o tom, že žalovaná byla u žalobkyně půl hodiny 25. 12. 2021 a sama žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že ve všední dny o ni žalovaná pravidelně pečovala. Z tohoto důvodu žalovaná tímto jednáním hrubým způsobem neporušila dobré mravy.

42. Je rovněž otázkou, zda pokud by se na žalobkyni neobracely její dcery, že„ kdysi“ pozemky rozdělila špatně, by vůbec výzvu k vrácení daru sepsala. Sama uvedla, že papírům nerozumí a příliš se o ně nezajímá. Soud má proto za to, že tvrzení žalobkyně, že o ni žalovaná nepečuje, bylo čistě účelové, se snahou vytvořit důvod pro odvolání daru.

43. Dalším z důvodů uvedených v dopise z 12. 1. 2022 bylo, že žalobkyně darovala nemovitosti žalované, protože ji žalovaná přesvědčovala, že při rozvodu svědkyně [příjmení] si její manžel bude pozemky nárokovat. Z obsahu rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 2. 1994, na který žalobkyně odkazovala, však žádná takováto skutečnost nevyplývá. Problémy mezi svědkyní [příjmení] a jejím manželem panovaly již od roku 1985, nicméně až do roku 1993 bylo řízení o jejich rozvodu přerušeno. Proto pokud žalobkyně darovala žalované pozemky v roce 1992, nelze dovodit, že by tak učinila pod jejím vlivem. Žalovaná na těchto pozemcích se svým manželem hospodařili, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], a proto je zcela logické, že žalobkyně pozemky žalované dobrovolně darovala. V případě, že by tomu tak bylo, jistě by mezi účastnicemi a svědkyní [příjmení] a [jméno] [příjmení] nedošlo k uzavření dědické dohody při dodatečném projednání dědictví po otci žalované, která byla schválena usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 9. 1993.

44. Stejně tak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná při uzavření darovací smlouvy či kdykoliv později slíbila, že až bude svědkovi [příjmení] 18 let, daruje mu všechny předmětné nemovitosti. Svědek [příjmení] vypověděl, že měl celý život za to, že až mu bude osmnáct, žalovaná na něj dům převede s okolními pozemky a o ostatních pozemcích se nebavili. Svědkyně [příjmení] uvedla, že se od žalobkyně dozvěděla, že se tehdy takto se žalovanou dohodly ohledně pozemku pod domem s okolními pozemky. Žalobkyně sama však uvedla, že„ ono“ se říkalo, že až bude svědku [příjmení] osmnáct let, žalovaná mu přepíše zahradu a dvůr, resp. se k tomu žalovaná zavázala. Z výpovědí tak vyplývá, že se tento závazek žalované v rodině tradoval, nicméně žalovaná žádný takovýto výslovný a písemný slib nedala. Nadto svědek [příjmení], v jehož prospěch tak mělo být učiněno, o převod pozemků žalovanou nikdy nežádal. Ani v darovací smlouvě ze dne 22. 9. 1992 žádný takovýto závazek či příslib není uveden, přestože obsahuje možnost bezplatného užívání darovaných pozemků žalobkyní (s výjimkou dvorku a chléva). Žalovaná nad to v roce 2005 darovala svědku [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na domě [adresa], a on se tak stal výlučným vlastníkem tohoto domu. Pokud jde o její spoluvlastnický podíl na pozemku pod domem parc. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná je podle svědka [příjmení] ochotna mu jej převést, nicméně na tomto„ dvoře“ má dosud své zemědělské stroje. S ohledem na její již dříve špatné vztahy nejprve s rodiči svědka a nyní i svědkem, je pochopitelné, že má zájem si spoluvlastnický podíl ponechat. To ostatně potvrdil svědek [příjmení] ve své výpovědi. Lze tak konstatovat, že ani v tomto případě žalovaná hrubě nejednala v rozporu s dobrými mravy.

45. Pokud jde o důvod, že žalovaná měla v létě 2021, resp. v době od 28. 7. 2021 do 22. 9. 2021 (podle výzvy ze dne 1. 2. 2022) bez vědomí svědka [příjmení] připravit rozdělení svých a jeho pozemků včetně pozemku parc. [číslo] jejich darování svému vnukovi [jméno], a že měla na svědku [příjmení] v září 2021 vylákat podpis darovací smlouvy z 22. 9. 2021, ani to v řízení nebylo prokázáno. Ze smlouvy vyplývá, že si ji účastníci před jejím podpisem řádně přečetli, jejímu obsahu porozuměli a s ohledem na svoji pravou, svobodnou a vážnou vůli ji podepsali. Podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny. Pokud svědek [příjmení] vypověděl, že smlouvu nečetl a důvěřoval žalované, nelze než konstatovat, že je věcí každého účastníka smlouvy, aby hájil svá práva. Pokud tak žalovaný neučinil, nelze tuto skutečno klást k tíži žalované, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mu v přečtení smlouvy jakkoliv bránila. Nad to smlouvu podepisovala i svědkyně [příjmení], která mohla svému synovi podpis smlouvy rozmluvit. Nicméně z výpovědi svědka [příjmení] i svědkyně [příjmení] vyplývá, že geometrický plán, který byl k dělení pozemků vypracován, byl hotov dříve než samotná smlouva a svědek [příjmení] s ním byl před jejím podpisem seznámen. Výpověď svědkyně [příjmení] tuto skutečnost potvrzuje, protože uvedla, že svědek [příjmení] smlouvu podepsal až potom, co zjistil, že se nedostane na zahradu a do sklepa. Z výpovědi svědků ani žalobkyně nebylo prokázáno, že by žalovaná odmítla svědku [příjmení] geometrický plán předložit. Podle výzvy ze dne 1. 2. 2022 si této skutečnosti svědek [příjmení] všiml (nejpozději) při podpisu darovací smlouvy ze dne 22. 9. 2021. Žalobkyně vypověděla, že v okamžiku, kdy byly pozemky vyměřovány, byl svědek [příjmení] doma. Přestože jej k němu nikdo nepřizval, nic mu nebránilo v tom, aby se vyměřování zúčastnil. Z výpovědi tohoto svědka vyplývá, že v současné době má do sklepa přístup, byť ztížený. Průjezd na zahradu stodolou v šíři 3,8 m, (jak bylo mezi účastnicemi nesporné), je podle názoru soudu dostačující. Pokud svědek [příjmení] přičítá žalované, že ona zavinila, že na zahradu valníkem neprojede, pak je to svědek [příjmení], který tento valník řídí. Žalovaná tuto skutečnost ani vědět nemohla, protože nevlastní řidičský průkaz, a tedy s takovýmto typem vozidla nejezdí. Bylo proto na svědku [příjmení], aby si tuto skutečnost před podpisem smlouvy ověřil. Z těchto důvodů ani v tomto případě žalovaná nejednala v hrubém rozporu s dobrými mravy.

46. Pokud pak žalovaná svědku [příjmení] sdělila, že mu pozemek parc. [číslo] převede, až si její vnuk [jméno] postaví dům, je to s ohledem na narušené vztahy v rodině pochopitelné. Pokud pak svědku [příjmení] sdělila, aby dům [adresa] prodal a koupil si něco menšího, bylo to jen důsledkem těchto vztahů. Z tohoto důvodu jedno okřiknutí žalobkyně žalovanou, že už pozemky nejsou její, není hrubým porušením dobrých mravů, byť žalobkyně toto vyjádření žalované může vnímat negativně. S ohlede na výše uvedené nebylo v řízení rovněž prokázáno, že by žalovaná svědka [příjmení] zradila a zneužila.

47. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaná již po několikáté v průběhu let obelhala své nejbližší příbuzné, aby„ ona nebo rodina“ nabyla část rodinného majetku, pak ani toto nebylo v řízení prokázáno. Předně je otázkou, co žalobkyně mínila pojmem„ ona nebo rodina“. Je nutno konstatovat, že i rodina žalované je rodinou žalobkyně, tedy není důvod, aby nevlastnili„ rodinný majetek“. Nicméně z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná v průběhu let kohokoliv obelhávala. Po smrti manžela žalobkyně žalovaná v rámci dědické dohody nabyla pouze jeden pozemek na rozdíl od svědkyně [příjmení], která získala polovinu domu [adresa] a další pozemky. Žalovaná se současně vzdala vůči žalobkyni a svědkyni [příjmení] doplatku svého dědického podílu. Pokud jde o darovací smlouvu z 22. 9. 1992, nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv žalobkyni ovlivňovala v darování pozemků, jak vyplývá z bodu 42. odůvodnění rozsudku. Žalovaná pak přenechala žalobkyni všechny převáděné nemovitosti s výjimkou chléva a dvorku k bezplatnému doživotnímu užívání. Žalovaná sice v rámci dodatečného projednání dědictví získala pozemek parc. [číslo] nicméně se tak stalo na základě dohody žalobkyně a všech jejích dcer, a žalovaná za něj vyplatila svědkyni [příjmení] příslušnou částku. Darovací smlouvou ze dne 19. 12. 2005 žalovaná darovala svědku [příjmení] svůj spoluvlastnické podíl na domě [adresa], který mu i poté spolu s jejím manželem pomáhali udržovat. Žalovaná při uzavření darovací smlouvy z 22. 9. 2021 darovala svědku [příjmení] náhradu za pozemky jím darované jejímu vnukovi, a to pozemek parc. [číslo]. Nad to žalovaná za užívaní zahrady a druhé poloviny pozemku pod domem [adresa] nepožadovala po svědku [příjmení] žádnou finanční náhradu a nijak mu v jejich užívání nebránila.

48. Pokud se žalovaná odmítá„ podělit“ s třetí dcerou žalobkyně [jméno] [příjmení] o pozemky, pak je třeba přihlédnout k tomu, že se [jméno] [příjmení] svého zákonného dědického podílu bezplatně vzdala, a to již v roce 1992. Nad to i svědkyně [příjmení] získala„ rodinné“ pozemky, a to v rámci dědictví po svém otci a následném vypořádání spoluvlastnictví. Proto ani toto jednání žalované není v hrubém rozporu s dobrými mravy.

49. Pokud jde o to, že žalované na její účet chodil od ledna 2021 příspěvek na péči o žalobkyni, z něhož vyplácela svědku [příjmení] částku 6 000 Kč, a nikoliv jeho přesnou polovinu, tj. 6 400 Kč, pak s ohledem na to, že trávila se žalobkyní převážnou část dne, dříve u bývala i některá odpoledne a o víkendu, a trávila čas i zajišťováním nákupů, léků a zdravotních potřeb pro žalobkyni, je toto pochopitelné. Po upozornění svědkyně [příjmení] žalovaná začala předávat svědku [příjmení] přesnou polovinu 6 400 Kč, nicméně přestala k žalobkyni chodit odpoledne a o víkendech. Ani tento důvod proto neodůvodňoval odvolání daru žalobkyní.

50. S ohledem na výše uvedené je proto možné konstatovat, že z provedeného dokazování nevyplynuly skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že žalovaná svým jednáním zjevně porušila dobré mravy. V tomto směru soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2718/2019, podle něhož„ k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy„ zjevné“) kolizi s dobrými mravy.“ 51. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, jak ve výroku I., II. a III. Rozsudku uvedeno.

52. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. výrokem IV. tak, že plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou představovány náklady právního zastoupení žalované advokátem, a sestávají se z odměny za zastupování dle § 9 odst. 3 písm. a), resp. odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 9 úkonů právní služby – 1x převzetí a příprava zastoupení, 3 x vyjádření (z 12.4.2022, 11.5.2022 a 13.6.2022) a 3x za účast na jednání soudu dne 20. 5. 2022, které trvalo přes 4 hodiny a 2x za účast na jednání soudu dne 24. 6. 2022, které trvalo přes 2 hodiny, přičemž odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč. Dále tyto náklady představují paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za 9 úkonů právní služby vždy po 300 Kč, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 6 426 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť zástupce žalovaného je jako advokát plátcem daně z přidané hodnoty. Protože se právní zástupce žalované výslovně vzdal nároku na náhradu cestovného a náhradu za ztrátu času za cestu k soudu, soud rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v celkové výši 37 026 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

Poučení