10 C 128/2022-84

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobců: ; a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], obou zastoupených [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], proti; žalované: ; [název žalované], [IČO], se sídlem [adresa žalované], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem se sídlem [adresa], o určovací žalobě takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem nemovitosti – pozemku [anonymizována dvě slova] evidovaného na [list vlastnictví] v katastrálním území Strážkovice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm České Budějovice, jsou v režimu společného jmění manželů [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně].

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 49 860 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky nemovitosti – pozemku [anonymizována dvě slova], evidovaného na [list vlastnictví] v katastrálním území Strážkovice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm České Budějovice. Žalobci tvrdili, že v režimu společného jmění manželů jsou vlastníky pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] stavby [anonymizována dvě slova] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova], to vše evidované na [list vlastnictví] v katastrálním území Strážkovice. Žalobci tvrdili, že jsou vlastníky i pozemku [anonymizována dvě slova], avšak tento pozemek je evidován v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované. K historickému vývoji území a vývoji právních vztahů uvedli žalobci, že v minulosti byl daný pozemek evidován jako p. [číslo]. Na základě žádosti žalobců vydal Okresní národní výbor – finanční odbor dne [datum] rozhodnutí o přidělení předmětného pozemku do osobního užívání žalobců pod sp. zn. Fin [číslo] Kř. V návaznosti na toto rozhodnutí žalobci uzavřeli s Místním národním výborem ve [obec] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku podle tehdy účinného § 205 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Zřízení práva osobního užívání bylo zpoplatněno, což žalobci splnili. Po přidělení pozemku do osobního užívání pak žalobci požádali o stavební povolení k výstavbě rekreační chaty, která je dnes evidovaná jako stavba [anonymizována dvě slova]. Pozemek pod chatou žalobci užívají v rozsahu vlastnického práva od uzavření výše uvedené dohody s Místním národním výborem ve [obec] až do dnešní doby. Nesrovnalosti v zápisu v katastru nemovitostí s faktickým stavem zjistili žalobci až tehdy, kdy chtěli převést své pozemky včetně tohoto předmětného pozemku [parcelní číslo] na svého syna darovací smlouvou. Vkladové řízení u příslušného katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště České Budějovice, bylo vedeno pod sp. zn. V [číslo] 2022 [číslo]. K velkému překvapení žalobců však obdrželi od katastrálního úřadu přípis, že nejsou evidováni jako vlastníci všech pozemků uvedených v návrhu na vklad a vkladové listině, přičemž toto tvrzení se týkalo právě předmětného pozemku [anonymizována dvě slova]. Již tento postup jednoznačně potvrzuje, že žalobci byli přesvědčeni o tom, že skutečně jsou vlastníky předmětného pozemku. Žalobci nesprávný zápis v katastru nemovitostí považovali za závadu čistě formálního charakteru, a proto se dne [datum] obrátili na žalovanou s návrhem na uvedení evidovaného stavu do souladu se stavem faktickým. Odpověď žalované však byla zamítavá. Žalobci v rámci smírného (a rychlého) vyřešení věci navrhovali odkup pozemku za částku 5 000 – 10 000 Kč, avšak žalovaná trvala na částce min 500 Kč (cca 50 000 Kč). Žalobci namítali nejprve vydržení nemovitosti z toho důvodu, že mnoho desítek let trvá pokojný stav, kdy žalobci užívají pozemek [anonymizována dvě slova] jako vlastníci, aniž by jejich užívání bylo jakkoliv zpochybňováno, a tudíž mají za to, že je nezbytné dospět k závěru, že ze strany žalobců došlo k vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku. Později žalobci tvrdili, že jim svědčí tzv. mimořádné vydržení pozemku a odkazovali na ust. § 1095 o.z. s tím, že nemůže být shledán jakýkoliv nepoctivý úmysl. Žalobci pozemek užívají více než 45 let. Právo osobního užívání se v rámci pozdější rekodifikace soukromého práva transformovalo právě na právo vlastnické. Žalobci měli po celou dobu za to, že pozemek jim náleží a toto jim nebylo nikdy nikým vyvráceno. Nemůže být ani pochyb o tom, že zcela absentovala na jejich straně jakákoliv nepoctivost. Žalobce a) při jednání tvrdil, že všechny orgány navštívil se žádostí tak, jak mu bylo řečeno, vše co měl zařídit, zařídil. Ale ohledně notářství již nevěděl, kde se toto nacházelo, jelikož je to již přes 40 let stará záležitost a tudíž nevěděl, kam šel toto zařizovat. Žalobci prokazovali i naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobci tvrdili, že naléhavý právní zájem je dán již tím, aby byl stav evidovaný v katastru nemovitostí uveden do souladu s faktickým stavem.

2. Žalovaná tvrdila, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. bylo zřízeno právo osobního užívání dotčeného pozemku pro žalobce na dobu neurčitou. [příjmení] předmětného pozemku byla v té době Československá socialistická republika, která provedla přidělení pozemku do osobního užívání prostřednictvím finančního odboru ONV v [obec] dne [datum] na základě žádosti žalobců ze dne [datum]. Tento postup neodporoval nejen tehdejším právním předpisům, ale také zachoval zákonný postup k předání uvedeného pozemku do osobního užívání uvedeným subjektům. Nicméně důležitou skutečností uvedenou ve výše uvedené dohodě je, že právo osobního užívání předmětného pozemku bude zaznamenáno rovněž i na příslušném katastru nemovitostí, s tím, že dohoda nabude platnosti teprve registrací u příslušného státního notářství v [obec]. Žalobci však žádný takový dokument nepředložili, z čehož se dá dovodit, že požadovaná činnost, tedy registrace u příslušného notářství nenastala, tudíž žalobcům nevzniklo a ani nemohlo vzniknout právo osobního užívání předmětného pozemku. Lze naopak konstatovat, že právní stav žalobců je takový, že tito jsou pouze nájemci příslušného pozemku. Žalovaná tvrdila, že v případě, že žalobci doloží, že dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku uzavřená dne [datum] byla dle článku V. této dohody registrována u státního notářství v [obec] a dle článku VI. dohody bylo právo osobního užívání vyznačeno v evidenci nemovitostí, nabyli žalobci dle právní úpravy vlastnické právo. Pokud však žalobci výše uvedené skutečnosti nedoloží, právo osobního užívání předmětného pozemku jim nemohlo vzniknout a příslušný pozemek by tak byl i nadále v režimu a ve vlastnictví žalované s možností s ním dle uvážení nakládat. Žalovaná tvrdila, že žalobci nemohli předmětný pozemek vydržet, a to nejen z důvodu, že u žalobců absentuje institut dobré víry, ale je nutné poukázat i na hledisko vigilantibus iura, kdy i toto u žalobců po celou dobu užívání předmětného pozemku absentovalo, kdy tito si měli zkontrolovat, zda výše uvedená dohoda nabyla platnosti, resp. vše je řádně zapsáno v tehdejší evidenci nemovitostí. Toto však žalobci neučinili, byť si byli vědomi toho, že bez registrace jim užívací právo nevznikne. Žalovaná argumentovala odkazem na ust. § 1089 občanského zákoníku, který hovoří o tom, že se týká vydržení jen vlastnického práva. Zde se však nejedná o vlastnické právo v tomto konkrétním případě, jelikož pozemek byl sice přidělen, avšak toto nebylo registrováno. Úhrada se nevztahovala na registraci, ale jen na právo užívání. Dále po výslechu svědka žalovaná argumentovala tím, že nejpozději v roce 2013 muselo být žalobcům známo, že dotyčný pozemek není evidován na listu vlastnictví, tudíž není pravdou, že by se o tomto dozvěděli až v roce 2022.

3. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Z informací o pozemcích či stavbách z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že stavba [anonymizována dvě slova], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalobců a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je ve vlastnictví žalované, to vše v katastrálním území Strážkovice.

5. Z rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum], zn. Fin [číslo] Kř bylo zjištěno, že na základě žádosti ze dne [datum] bylo žalobcům přiděleno do osobního užívání par. č. kat. [číslo] stp. o výměře 100 m2 v katastrálním území Strážkovice pro stavbu rekreační chaty. Přidělovaný pozemek je ve vlastnictví československého státu, ve správě MNV [obec]„ Právo osobního užívání se zřizuje za úhradu podle vyhl. č. 43/1969 Sb. a vznikne registrací dohody u státního notářství v [obec]“ 6. Ze stvrzenky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Místnímu národnímu výboru [obec], pošta Komářice byla uhrazena částka 1 200 Kčs.

7. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. ze dne [datum] bylo zjištěno, že Místní národní výbor ve [obec] v zastoupení československého státu a žalobci uzavřeli dne [datum] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Československý stát je vlastníkem parcely č. kat. [číslo] stp. v katastrálním území Strážkovice a na základě rozhodnutí finančního odboru ONV v [obec] ze dne [datum] byla tato parcela o výměře 100 m2 přidělena do osobního užívání na stavbu rekreační chaty žalobcům. Dle čl. IV. věta druhá„ Úhrada za zřízení práva osobního užívání pozemku, které není časově omezeno a přechází na dědice, činí 1 200 Kčs a byla zaplacena před podpisem této dohody dne [datum] na účet MNV ve prospěch československého státu. V článku V. je uvedeno, že„ Tato dohoda nabývá platnosti a právo osobního užívání pozemku v této dohodě uvedeného vznikne pro uživatele teprve registrací dohody u státního notářství v Č. Budějovicích, přičemž náklady spojené s registrací a provedením dohody platí uživatel.“ Dle článku VI. této dohody bylo stanoveno„ Na základě této dohody je vyznačit v evidenci nemovitostí u Střediska geodezie v [obec] v katastrálním území Strážkovice u parcely č. kat. [číslo] v této dohodě uvedené zřízení práva osobního užívání pro [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce]“ 8. Z rozhodnutí Okresního národního výboru – odbor výstavby a územního plánování [okres] dne [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby rekreační chaty na základě žádosti ze dne [datum] na pozemku č. kat. [číslo], uprostřed přiděleného pozemku, hřeben střechy bude rovnoběžně s východní hranicí pozemku. Přílohou k tomuto rozhodnutí byla dohoda o zřízení práva osobního užívání, součástí byl i plánek na postavení rekreační chaty včetně řezů a pohledů.

9. Z informace Střediska geodézie pro okres [okres] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byli vyzváni k předložení geometrického plánu na zaměření stavby, jelikož bylo zjištěno, že žalobci vlastní novostavbu na pozemku parc. [číslo] rekreační chatu dokončenou po [anonymizována dvě slova] [rok], která není dosud zapsána v evidenci nemovitostí na listu vlastnictví. K této listině byly zjištěny informace z geometrického plánu včetně jeho vyúčtování.

10. Z rozhodnutí o kolaudaci stavby rekreační chaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná rekreační chata je způsobilá k užívání a bylo vydáno povolení k užívání stavby od [datum]. Tomuto rozhodnutí předcházel protokol ze dne [datum] ve věci místního šetření. Následovala i žádost o povolení účelové stavby – dřevníku, přičemž rozhodnutím ze dne [datum] Místního národního výboru ve [obec] – komise výstavby bylo toto povoleno.

11. Ze zápisu ze schůze občanů rekreační oblasti„ U Želízků“ ze dne [datum], informace i vyúčtování elektrifikace ze dne [datum], přihlášky k maloodběru elektřiny, z Chatařského informátoru ze dne [datum], ze zápisu z výborové schůze osadního chatového výboru ze dne [datum], prezenční listiny výboru ze dne [datum], [datum] bylo zjištěno, že například jednatelem osadního výboru byl žalobce a), který se účastnil těchto výborových schůzí, jak je z prezenčních listin patrno. I z dobových rodinných fotografií bylo zjištěno dlouhodobé užívání předmětného pozemku včetně přilehlých pozemků.

12. Z dobových map z roku 1987, 1962 – 1990 byla zjištěna poloha, resp. umístění rekreační chaty.

13. Ze žádosti o prodej pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a) žádal o prodej pozemku v celkové výměře 500 m2 – 600 m2 podle geodetického zaměření, a to o pozemek v okolí parcely [číslo] na které je postavena rekreační chata o výměře cca 100 m2. Z odpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odsouhlasila prodej těchto pozemků za cenu navrženou, tedy 25 Kč/m2.

14. Z dopisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště České Budějovice ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci tvrdili, že jsou vlastníky mj. i pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je budova [anonymizována dvě slova], což není pravdou. Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. V [číslo] 2022 [číslo].

15. Z výzvy k uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu s faktickým stavem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovanou, aby byl stav uvedený v katastru nemovitostí uveden do faktického stavu, kdy jsou žalobci přesvědčeni o tom, že předmětný pozemek nabyli do svého vlastnictví a tento pozemek také užívali. Z odpovědi na tuto výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že tento názor nesdílí, že právo osobního užívání na žalobce nepřešlo a není možné žádosti vyhovět.

16. Z výslechu syna žalobců [příjmení] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že rodiče na něj chtěli převést nemovitosti, sepsali darovací smlouvu, návrh byl podán na katastr nemovitostí, avšak z katastru nemovitosti přišlo vyjádření, že převádí něco, co jim nepatří, což je překvapilo. To bylo poprvé, kdy se žalobci včetně jejich syna dozvěděli, že pozemek pod chatou není v jejich vlastnictví. Do té doby si mysleli, že chata stojí na jejich pozemku. V době po revoluci, kdy bylo možno dokoupit pozemky okolo chaty, tak tyto žalobci zakoupili. Kdyby věděli, že pozemek pod chatou není jejich, jistě by jej také zakoupili. Nikdy však nikdo toto nezpochybnil, ani žalovaná nikdy neupozornila na to, že by rodiče nebyli vlastníky. Svědek uvedl, že si pamatuje, jak se chata stavěla, bylo mu cca 4 – 5 let, na chatu jezdili každý víkend, poté, co byla chata postavena, trávili tam celé prázdniny s rodinou, rodiče jsou na chatě celé léto dodnes. Dále svědek uvedl, že si pamatuje, že první pozemek byl okolo chaty dokoupen v roce 1991, jednalo se o cca 870 m2 a později, cca v roce 2013 byl dokoupen další pozemek, cca 200 m2, který navazuje na tento pozemek. Po nahlédnutí do katastrální mapy svědek doplnil, že pozemek, který byl zakoupen v roce 1991, byl pozemek parc. [číslo] druhý pozemek, který byl zakoupen později byl pozemek parc. [číslo].

17. Poté, co byli žalobci soudem dotázáni na předložení listiny, která by prokazovala registraci u příslušného státního notářství v [obec], se vyjádřil zástupce žalobců v tom smyslu, že mu bylo sděleno Státním oblastním archivem, že listiny týkající se rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání nejsou po takto dlouhou dobu archivovány (archivační doba činí 20 let) a jedinou možností, že by se dochovaly doposud, je takový postup, kdy by byly oblastním archivem vybrány buď selektivně nebo individuálně jako archiválie, což se nestalo. Z tohoto důvodu nebyly soudu předloženy žádné další listiny a žalobci trvali na projednání věci ve smyslu ust. § 1095 o.z.

18. Při jednání dne [datum] soud ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání nepoctivého úmyslu žalobců ve smyslu textu komentáře k ust. § 1095 občanského zákoníku a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, např. 22 Cdo 3387/2021, 22 Cdo 3079/2014, 22 Cdo 1686/2021, 22 Cdo 2520/2011. K tomu žalovaná uvedla, že má za to, že vydržet lze pouze vlastnické právo, nikoli právo osobního užívání. Dále argumentovala žalovaná tím, že má za to, že nelze na tuto věc použít nový občanský zákoník, vydržecí lhůta byla v roce 2013 přetržena koupí dalšího pozemku, další žádost o odkup pozemků byla ze dne [datum] a je velmi spekulativní, zda bylo toto právo vydrženo. K prokázání nepoctivého úmyslu žalobců žalovaná žádná další tvrzení, natož důkazy soudu nepředložila.

19. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobci naléhavý právní zájem prokázali již samotným nesouladem ve faktickém stavu se zápisem do katastru nemovitostí.

20. Po právní stránce soud tento nárok posoudil dle ust. § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

21. Z komentářové literatury: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2. vydání, 2021, s. 376-378: P. Bělovský, bylo konstatováno, že„ Mimořádné vydržení tedy může nastoupit v některých případech, kdy řádné vydržení je vyloučeno. Okruh případů, kdy může dojít k vydržení, rozšiřuje zejména tím, že promíjí splnění některých náležitostí vyžadovaných zákonem pro řádné vydržení. Hlavním specifikem mimořádného vydržení je, že nevyžaduje titulus iustus, tedy právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (k tomu viz § 1090). Tak je tomu proto, že z dlouhodobého hlediska bývá obtížné prokázat nabytí věci, a to nejen poctivým držitelem, ale také samotným vlastníkem. Mimořádné vydržení proto slouží mj. jako ochrana vlastnického práva tím, že ulehčuje důkaz vlastnictví. Pro mimořádné vydržení se tedy nevyžaduje řádná držba.“ …„ Mimořádné vydržení bude vyloučeno pouze v těch případech, kdy se držiteli prokáže nepoctivý úmysl.“ …„ Obrat nepoctivý úmysl je dokonalé novum v našem soukromém právu, přičemž jde o zřejmý záměr zákonodárce odlišit tento druh úmyslu od nepoctivé držby, ale změkčit tím kritéria mimořádného vydržení. Nepochybně nejde o totéž, co zlý úmysl. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodu, z čehož implicitně vyplývá, že nepoctivý úmysl má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, což lze kvalifikovat zejména s ohledem na způsob nabytí držby.“ …„ Naopak ve všech ostatních případech, kde zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Taktomu bude například i v případě koupě pozemku, jenž bude kupujícím zaplacen, ale převod vlastnického práva nebude následně vložen do katastru nemovitostí. Přitom nebude rozhodovat, zda kupující nenechal převod registrovat z důvodu neznalosti zákona (error iuris), anebo v důsledku vlastní nedbalosti (například zapomene). Každopádně nebude držet pozemek s nepoctivým úmyslem, jejž bychom chápali tak, že tím jinou osobu poškozuje, jelikož prodávající byl srozuměn s tím, že na kupujícího vlastnické právo převede. Kupující tak pozemek vydrží po 20 letech.“ …„ Při počítání vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě před dnem nabytí účinnosti platného obč. zákona (§ [číslo]). Tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti platného obč. z. v případě věci movité a pěti let v případě věci nemovité.“ 22. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021: Judikatura o mimořádném vydržení.„ Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 ObčZ) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 ObčZ), ani - pro dobu držby před [datum] – držba oprávněná (§ 130 odst. 1 ObčZ 1964), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je v zásadě na úvaze soudu v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená.“ …„ Kvalifikace držby„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí„ držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“. …„ Samotný„ nikoli nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jenom tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (například že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl, tím spíše to platí pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 – 1990, eventuelně i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem.“ …„ Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá.“ 23. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2520/2011:„ Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele.“ 24. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. (§ 132 o.s.ř.) Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Soudem byla věc posouzena z titulu tzv. mimořádného vydržení. Žalobci prokázali, že předmětný pozemek parc. [číslo] užívali od [datum], kdy jim byl na základě rozhodnutí Okresního národního výboru – finančního odboru v [obec] přidělen pozemek tehdy označený par. č. kat. [číslo] stp. o výměře 100 m do osobního užívání, resp. od [datum], kdy jim bylo na základě rozhodnutí Místního národního výboru ve [obec] zřízeno právo osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Následně na tomto pozemku byla postavena rekreační chata na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby Okresního národního výboru – odbor výstavby a územního plánování [okres] dne [datum]. Rekreační chata byla zkolaudována dne [datum]. Žalobci prokázali, že předmětný pozemek až do dnešních dnů užívají a starají se o něj s přesvědčením, že se jedná o jejich vlastnictví. O skutečnosti, že pozemek, na kterém je postavena rekreační chata, nebyl v jejich vlastnictví, se dozvěděli až z vyjádření katastru nemovitostí v únoru 2022, jelikož jim bylo sděleno že do darovací smlouvy pro převod nemovitého majetku v k. ú. [obec] svému synovi uvedli kromě pozemků parc. [číslo] budovy ev. [číslo] i pozemek parc. č. st. 294, který je evidován ve vlastnictví žalované. Soud nezjišťoval institut dobré víry, ani neprověřoval, zda žalobci kontrolovali údaje zapsané do katastru nemovitostí. Nakonec ani nezjišťoval, zda žalobce a) splnil svou povinnost a nechal provést registraci dohody u příslušného státního notářství v [obec], jak předpokládala Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum] ve svém čl. V. A to zejména z toho důvodu, že uplynula doba déle než 40 let od této povinnosti registrace a je těžko prokazatelné tvrzení žalobce a) o tom, že toto učinil (a chyba nastala následně nezapsáním do evidence nemovitostí u Střediska geodézie), jelikož žádný listinný dokument, který by toto prokazoval neexistuje, oproti tvrzení žalované, že žalobci tuto registraci opomenuli. Pro posouzení tzv. mimořádného vydržení je navíc toto zjišťování bezpředmětné. Soudu nemusí být prokázán tzv. titulus iustus. Důležité je posouzení, zda doba vydržení je v souladu s ust. § 1095 o.z., tedy„ …uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá…“, tedy minimálně 20 let a zda žalobci svým chováním nespatřovali nepoctivý úmysl. Důkazní břemeno ohledně tvrzení nepoctivého úmyslu tíží stranu žalovanou, jako tu stranu, která mimořádné vydržení popírá. Žalovaná, aby byla v tomto řízení úspěšná, měla prokázat takové jednání žalobců při nabytí a výkonu držby, které bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu (jak plyne z judikatury viz shora). Žalovaná však soudu nedoložila žádná konkrétní tvrzení o nepoctivém úmyslu žalobců, natož ani nenavrhla žádné důkazy. Žalobci se řádně o tento pozemek starají již 46 let, tedy mnohonásobně delší dobu, než je při mimořádném vydržení potřeba. Nepoctivý úmysl držitelů – žalobců shledán nebyl. Nadto je z judikatury patrno, že dlouhodobá držba, nasvědčuje dobré víře držitele, zejména pokud trvá více než 50 let. V tomto případě se jednalo o časový úsek blížící se 50 letům.

26. Z důvodů shora uvedených, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšní žalobci mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobců advokátem za 8,5 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, replika k vyjádření ze dne [datum], návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] (2 úkony), [datum] po 3 100 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 9 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. To vše v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za zastupování dvou žalobců. Celkem činí náklady řízení částku 49 860 Kč.

28. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení