10 C 129/2018 - 287

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že studna na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] vše zapsáno na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované každé o velikosti spoluvlastnického podílu id. a strpění zapsání této skutečnosti do katastru nemovitostí a zřízení služebnosti spočívající v bezplatném užívání tohoto pozemku pro přístup aktuálního majitele sousední nemovitosti č. p. [Anonymizováno] ke studni a k čerpání vody na jeho pozemek (umísťování hadice, přívodu elektřiny, atd.), se zamítá.

II. Žaloba o zřízení práva služebnosti přes povinný pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] -zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se zamítá.

III. Žaloba o zřízení práva služebnosti přes povinný pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povinnosti zdržet se jakéhokoliv jednání, zejména ukládání fyzických překážek či provádění stavebních úprav, kterými by zabránila průjezd automobilem přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se zamítá.

V. Řízení o zřízení práva služebnost spočívající v užívání části půdy na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], nacházející se nad společným průjezdem mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], přístupné z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], ve prospěch pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se částečně zastavuje.

VI. Žaloba o zřízení práva služebnosti užívání části sklepa na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], nacházejícího se pod společným průjezdem mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], přístupného z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], ve prospěch pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], se zamítá.

VII. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení k rukám [tituly před jménem]. [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem ve [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 132 783 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá umožnění bezplatného užívání pozemku v šíři průjezdu až po úroveň plotu majitelem sousední nemovitosti pro průjezd automobilů tak, aby oběma stranám bylo umožněno užívání průjezdu, dále bezplatného užívání studny na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], v případě rozhodnutí, že žalobkyně je spoluvlastníkem této studny, a to o velikosti ideálního podílu , dále užívání sklepa a půdy pod a nad průjezdem a žalovaná zdržení se jakéhokoliv jednání, které brání žalobkyni v průjezdu. Podáním ze dne 28. 8. 2019 upravila petit závěrečného návrhu, takto: I. Určuje se, že studna na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], je v podílovém spoluvlastnictví [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] a [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované] II. Zřizuje se právo cesty přes povinný pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. III. Zřizuje se právo cesty přes povinný pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. IV. Žalovaná je povinna zdržet se jakéhokoliv jednání, zejména ukládání fyzických překážek či provádění stavebních úprav, kterými by zabránila průjezd automobilem přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. V. Zřizuje se služebnost užívání části půdy na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], nacházející se nad společným průjezdem mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], přístupné z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], ve prospěch pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. VI. Zřizuje se služebnost užívání části sklepa na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], nacházejícího se pod spo7lečným průjezdem mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], přístupného z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], ve prospěch pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o rozloze [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa].

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí, žalobkyně se nikdy nestala vlastníkem studny, tato historicky, fakticky i právně vždy patřila žalované a jejím předchůdcům, žalobkyně nedoložila žádným způsobem své vlastnické právo ke studni, tato se nachází za plotem na cizím pozemku. Je skutečností, že užívání studny bylo žalobkyni dočasně umožněno, ani to však nezakládá vlastnické právo a žalobkyně nemohla být nikdy v dobré víře o jejím vlastnictví. Žalobkyně věděla, že jde o užívání dočasné, a že ke studni vlastnické právo nemá. Se zřízením věcného břemene žalovaná nesouhlasí, žalobkyně má přístup na pozemek z veřejně přístupné plochy, na jejím pozemku stojí stavba, která není zapsaná v katastru nemovitostí. Výjezd do garáže, který chce mít žalobkyně, stejně nevyužívá, garáž není používaná k parkování auta, žalovaná vnímá situaci tak, že žalobkyně vyvolává sváry a situaci lze řešit technicky, a ne omezením vlastnického práva žalobkyně.

3. Podle § 80 o. s. ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem.

5. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. v případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.

6. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo práva týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

7. Navrhuje-li žalobkyně určení svého (spolu)vlastnického práva ke studni, kterou dlouhodobě užívala, má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, tato otázka se týká dlouhotrvajícího sporu mezi účastníky ohledně vlastnického práva. Pomocí určovací žaloby účinněji než jinými právními prostředky lze vytvořit právně pevný právní základ pro právní vztahy účastníků týkající se sporného vlastnictví, neboť případné rozhodnutí, jímž soud požadovanému určení vyhoví, je - na rozdíl od rozhodnutí o jiných právních prostředcích - způsobilé postavit najisto vzájemné vztahy účastníků. Pokud by ostatně závěr soudu byl opačný, neprováděl by soud dokazování ke zjištění skutkového stavu.

8. Soud z notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] zjistil, že žalobkyně nabyla vlastnictví předmětné nemovitosti kupní smlouvou od [Anonymizováno] a [jméno FO]. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím ve [adresa] a k této smlouvě byl připojen plánek, ze kterého plyne, že již v této době byly v evidenci nemovitostí dva pozemky, a to parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno], na těchto pozemcích byl postaven dům, rozdělený do dvou částí, tyto části měly společný průjezd, v části, kterou zakoupila žalobkyně, nebyla v evidenci zakreslena přístavba. Z plánku ovšem plyne, že pokud jde o studnu, tato není situována na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. v kupní smlouvě není studna uvedena, ani zmíněna. Toto neuvedení nemůže nahradit odhad nemovitostí [jméno FO] ze dne [datum], který sice při stanovení nemovitosti vycházel ze skutečnosti, že do domu slouží průjezd jako vchod, který je společný se sousedem a že na pozemku souseda je společná kamenná vyzdívaná studna, společná je rovněž nautila. Tento odhadce totiž nijak neuvedl důvody těchto závěrů a pouze obsah tohoto odhadu nemůže být sám o sobě listinou, která osvědčuje společné vlastnictví či spoluvlastnictví k předmětné studni. Je skutečností, že již ke dni sepsání výzvy ze dne [datum] byly vážné spory mezi účastníky o užívání studny, a již následně [datum] žalovaná tvrzené vlastnictví žalobkyně ke studni zpochybnila. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba - [Anonymizováno] v obci [adresa] a žalovaná jako vlastník pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], oba zastavěná plocha a nádvoří, stavby - [Anonymizováno] v obci [adresa] a stavby bez č. p./č. e. - zemědělská stavba.

9. Z fotografií soud zjistil, že do domu č. p. [Anonymizováno] i č. p. [Anonymizováno] je přístup vraty, dům č. p. [Anonymizováno] je situován napravo při pohledu od veřejné cesty od vrat, dům č. p. [Anonymizováno] nalevo a tento dům je zastavěn až k sousednímu domu vlevo. Pokud jde o připravený text notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém je uvedeno, že se účastníci dohodli na narovnání sporného vlastnictví ke studni, pak ani z tohoto neplyne vlastnické právo žalobkyně. Šlo o pokus vyřešení sousedských sporů, ke kterému však následně nedošlo. Z geometrického plánu ze dne [datum] soud zjistil, že studna je zcela a v dostatečném odstupu od hranice pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a že stav, kdy byl mezi pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemkem sousedním v evidenci nemovitostí prostor bez zástavby, byl i v době, kdy předmětnou nemovitost ve vlastnictví žalobkyně nabyli její právní předchůdci. Soud však má za prokázané a tato skutečnost nebyla zpochybněna ze strany žalované, že zastavěním plochy došlo před nabytím vlastnictví ze strany žalobkyně (jejím bývalým manželem) a ke dni vyhlášení rozsudku a provedené digitalizaci v obci [adresa] již není mezi pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a sousedním pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] žádné proluky, tudíž není možný jakýkoliv možný průchod či průjezd mezi těmito dvěma pozemky, přestože tento prostor byl dlouhodobě evidován jako nezastavěný, a to i v době nabytí vlastnictví ze strany žalobkyně. Faktické umístění studny a následného umístění plotu mezi pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud zjistili z dalších fotografií, tak i provedeném místním šetření, kdy ke dni provedeného místního šetření byl z průjezdu žebříkem přístup na půdu nad průjezdem, a to na straně žalobkyně a ze strany žalované byl možný přístup do sklepa pod průjezdem. Všechny tyto tři prostory byly podrobně předsedou senátu zhlédnuty. v době místního šetření, které bylo započato v průchodu obou domů byl na dvoře situován osobní automobil, byly pořízeny fotografie sklepního prostoru včetně klenby a nového přívodu kanalizace a vodovodního rozvodu, pořízeny i fotografie na půdě, dále i fotografie prostoru studny. Z fotografií i místního šetření dále soud zjistil, že pro vjezd automobilu je nutné, aby tento automobil jel částečně i po výjezdu z průjezdu po pozemku žalované, není možné, aby automobil bezprostředně za průjezdem dále pokračoval pouze po pozemku žalobkyně. Soud rovněž zjistil, že v domě byla provedena nová kanalizace, a že v prostorách ve sklepě jsou umístěny měřidla vody, která po prostupu zdí se rozvětvují na stranu žalobkyně a na stranu žalované. Na půdě soud zjistil, že prostory žalobkyně a žalované nejsou nijak odděleny, pokud jde o studnu, tato byla v době místního šetření za oddělením z vlnitého plechu zcela zjevně na pozemku žalované.

10. Soud dále provedl dokazování výslechem osob. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [právnická osoba], syna žalobkyně, soud zjistil, že tento již v domě 20 let nebydlí, půdu užívala žalobkyně, sklep žalovaná, rodina žalobkyně si vybudovala sklep vlastní, ze studny se v dětství svědka běžně brala voda, a to buď čerpadlem, které bylo umístěno trvale, příp. se dávalo jednorázově, zejména v době, než se vybudoval vodovod. Vztahy mezi účastnicemi se zhoršily asi v roce 2016. Z výslechu [jméno FO], dcery žalované, soud zjistil, že tato měla v místě trvalé bydliště do roku [Anonymizováno]. Žalobkyně koupila dům od sestry žalované. Byl postaven plot mimo hranice pozemku a do zavedení vodovodu užívána voda ze studny. Pod průjezdem byla velká nádrž, ze které se voda odčerpávala do jednotek. Sklep byl využívána do připojení jednotek na vodovod, poté ztratila smysl a byla demontovaná a sousedské problémy začaly v době zřízení vodovodu a napojení na kanalizaci. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], syna žalobkyně soud zjistil, že v minulosti žalobkyně užívala půdu, žalovaná sklep a vjezd byl společný. v dětství studnu užívali, kanalizaci si udělal každý svoji. Když žalobkyně koupila dům, studna byla jediný zdroj vody, vztahy se vyhrotily při budování obecní kanalizace, kdy se začaly řešit hranice mezi pozemky, kde se bude kopat kanál tak, aby nezasahoval do pozemku druhého.

11. Podle § 1029, § 1257 odst. 1, § 1258, § 1276 odst. 1 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

12. Právní úprava nezbytné cesty vychází z principu proporcionality mezi výhodou, kterou požívá nemovitost z nezbytné cesty, která není dostatečně spojená s veřejnou cestou, a nevýhodou, kterou je postižen vlastník zatíženého pozemku. Výhoda a nevýhoda nesmějí být vzájemně neúměrné, při zřizování nezbytné cesty musí být vlastník zatíženého pozemku obtěžován co nejméně. Jde o cestu „nezbytnou“ jde o cestu, která nejlépe vyhoví sledovanému účelu, avšak současně minimálně zatíží souseda. Za dostačující spojení s veřejnou cestou (např. přístup k obytnému domu) pokládat stav, který umožňuje, aby oprávněný mohl projet automobilem. Vlastník nemá právo žádat, aby mu byla přiznána nezbytná cesta v místě pro něj nejvýhodnějším, soud povolí zřízení cesty tam, kde to představuje nejmenší nevýhodu pro (zatíženého) vlastníka, cesta, kterou vlastník nemovitosti požaduje jako nejvýhodnější, může být zřízena jen v případě, že soused nemá žádný relevantní zájem na ochraně pozemku ve svém vlastnictví. Právo nezbytné cesty je nutno odlišovat od služebnosti cesty. Účelem zřízení služebnosti může být pouze lepší užívání věci, nikoliv řádné hospodaření či řádné užívání, služebnost cesty není podmíněna nezbytností cesty.

13. Soud I. stupně podle § 99 odst. 1 o. s. ř. upozornil účastníky na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3733/2022, 22 Cdo 2977/2009, 22 Cdo 1995/2013, 22 Cdo 5235/2014 a 22 Cdo 3117/2019. Podle těchto ustálených závěrů lze právo nezbytné cesty zřídit (povolit) jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti. Právo nezbytné cesty v zásadě nelze zřídit jen za účelem parkování vozidel před budovou, není-li parkování nutné k řádnému a obvyklému užívání budovy. Při rozhodování o povolení nezbytné cesty je třeba vážit, zda by újma vzniklá zřízením práva nezbytné cesty vlastníkovi pozemku převyšovala újmu vzniklou vlastníkovi stavby odepřením takového práva. Újma vlastníka pozemku může spočívat i v tom, že obecná cena jeho nemovitostí v důsledku zatížení klesne. Pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku v souladu se stavebními předpisy slouží (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat). Tyto závěry je třeba zohlednit i u služebnosti. Při určení rozsahu a způsobu výkonu věcného břemene, který nebyl určen právní skutečností, je zakládající, je třeba vyjít z toho, že tímto výkonem nesmí být povinný zatěžován nad dojednanou míru, případně nad míru, se kterou zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 60/2008). Soud může rozhodnout o zřízení služebnosti pouze v případech stanovených zákonem. Povolení nezbytné cesty soudem (a to i formou služebnosti) je přitom výslovně upraveno v § 1029 odst. 1, 2 občanského zákoníku Soud tedy může rozhodnout o povolení nezbytné cesty formou služebnosti cesty (§ 1276 občanského zákoníku), avšak jen za podmínek upravených v § 1029 odst. 1, 2 občanského zákoníku, tedy jen tehdy, jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 903/2016).

14. V dané věci je přístup k rodinným domům zajištěn, domy jsou řádně užívány k účelu, ke kterému byly postaveny. Jde tu jen o užívání části domu - garáže, ke které není jiný příjezd než přes pozemek žalovaných. Nejde tedy o to, že by garáže v domě nebylo možno užívat vůbec, bez možnosti cesty je nelze užívat ke garážování vozidel. Na jedné straně tak stojí – nepochybně legitimní - zájem žalobkyně na garážování vozidel, na straně druhé zájem žalované na nerušeném užívání jejich pozemku a na ochraně vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je třeba zvlášť zvažovat, kterému z legitimních zájmů účastníků dát přednost. Žalobkyně může bez problému parkovat automobil v dostupné vzdálenosti od domu, takže nedostatek příjezdu ke garážím výrazně nezhoršuje užívání domu.

15. Soud ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dále zjistil, že stávající sklep pod průjezdem je rozměrů 3,15 m x 2,60 m, přístup je kamennými schody průchozí šířky 65 cm s dřevěným poklopem ze strany žalované a zastropení provedeno klenbou s výškou vrcholu 1750-1800 mm. Podlaha je zde nezpevněná, štěrková, podél průčelní stěny se nachází od levého rohu vodovodní přípojka a rozvod vody k jednotlivým nemovitostem, včetně uzávěru a vodoměru, v pravé části na straně žalobkyně kanalizace domu č. p. [Anonymizováno]. Další zařízení ve sklepě nejsou, nad klenbou se nachází roznášecí písková vrstva, pojezdovou plochu tvoří dlažba. Sklep je možno z hlediska statického i bezpečnostního dlouhodobě užívat a vjezd nad průjezdem je způsobilý pro průjezd osobních automobilů, u klenby nebyla prováděna dlouhodobě údržba a je nutno provést vyčištění spár a zaplnění cementovou maltou, poté lze uvažovat s průjezdem vozidel maximální hmotnosti 3,5 tuny. Zhroucení sklepa nehrozí, provedení údržby je však nutné. Předpokládané náklady cca 17 000 Kč. Sklep pod průjezdem je možno rozdělit zděnou příčkou na dvě stejné části se samostatnými vstupy, vstup ze strany žalobkyně lze provést obdobným způsobem jako stávající vstup ze strany žalované, s ohledem na stávající trasu kanalizace žalobkyně by však bylo nutné vstup odsadit od stěny průjezdu o 750 mm, čímž by však bylo znemožněno provozování průjezdem automobilu. Stávající přípojka vody se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] žalované, uzávěr vody a měřící zařazení žalobkyně lze přeložit na její část pozemku, orientačně stanoveny náklady 65 000 Kč. Jako efektivnější by však znalec uvažoval zřízení vodoměrné šachty před objektem na obecním pozemku. Běžné standardní užívání průjezdu osobním automobilem není limitováno, půdní prostor nad vjezdem lze rovněž rozdělit na dvě stejné části, žalobkyně má z průjezdu vybudované vlastní přístupové schodiště, strana žalovaná stahovací schodiště. Řešení může být jednoduchá sádrokartonová příčka s orientačními náklady 18 000 Kč, tato však nesplňuje parametry požární stěny, a pokud by tak bylo uvažováno, stěna by musela procházet přes střechu a přesahovat střešní rovinu. s tím souvisí i použití jiných materiálů, znalec neposuzoval požadavky stavebního úřadu při tomto řešení, tato varianta je však technicky proveditelná, byť cenově neefektivní. Pokud jde o studnu, tato je způsobilá z hlediska technického a bezpečnostního k odběru vody, jedná se o kamennou studnu hloubky cca 15 m. Ve studně je umístěno čerpadlo, poklop je betonový, dělený, do studny se dostává povrchová voda, není prováděna její údržba, lokálně jsou v minimálním rozsahu uvolněný kameny tvořící plášť. Pro využití čerpání užitkové vody studna splňuje platné normy, je zabezpečena proti pádu osob a přístupu nepovolaných osob, rozbor vody není požadován, je doporučován. Znalci není známo, kdy bylo prováděno čištění studny, resp. údržba vnitřního pláště. Znalec doporučuje provést vyčištění studny a v rámci vyčerpání studny provést údržbu a kontrolu vnitřního pláště, příp. vyspravit uvolněné kameny. Stáří studny činí cca 100 let, po provedení údržby předpokládá další životnost 50-80 let. Znalecký posudek byl doplněn výslechem znalce, znalec jako průjezd uvažoval toliko průjezd přes klenbu, nikoliv po dřevěném prkně. Znalec nepředpokládal, že by někdo mohl po deskách jezdit. Je samozřejmě možné dřevěné konstrukční řešení, a to prostřednictvím pororoštů a ocelových nosníků, tj. íčko, pororošty s potřebnou nosností a doplnění poklopem. Předpokládané náklady odhadl znalec částkou do 20 000 Kč. Pokud znalec zvolil oddělení sádrokartonovou příčkou, jde o oddělení, které není těžké, tak jako zdění, tuto záležitost lze řešit i požárně odolnými sádrokartonovými deskami. Toto znalec odhadl, pokud jde o práce na půdě, částkou do 25 000 Kč.

16. Při posledním jednání žalovaná nezpochybňovala legálnost stavby tak, jak je v současnosti zapsána v katastru nemovitostí, proto soud již neprováděl další dokazování zejména mapami a náčrty z minulých období.

17. Soud v rámci předvídatelnosti účastníkům sdělil, že pokud jde o požadovaný přístup, jde o přístup jediný možný, a že průjezd je dostatečný pro průjezd osobními automobily. v případě vyhovění návrhu na průjezd by žalovaná preferovala reciproční průjezd oproti případné finanční náhradě.

18. Soud poté, co si tedy ujasnil veškeré otázky stavebně technického charakteru a stavu faktické stavby se zápisem v katastru nemovitostí, kde tyto otázky považoval za nutné vyřešit předběžně pro rozhodnutí, nepovažoval za nutné přistoupit k procesnímu rozhodnutí o změně v navrhovaném petitu práva cesty na služebnost cesty. k výslovnému dotazu ze strany soudu žalobkyně trvala na zřízení služebnosti přes celý pozemek žalované, na výzvu soudu, aby žalobkyně specifikovala, o jakou část pozemku žalované má být služebnost zřízena, žalobkyně výslovně uvedla, že toto nemá vymezeno žádným geometrickým plánem, toto nepovažuje za nezbytné, doplnění dokazování v tomto rozsahu nenavrhla a setrvala na návrhu, aby služebnost byla zřízena k celému pozemku s tím, že žalobkyně nemá zájem využívat sousední pozemek ve větší míře, než je nezbytné, vypracování geometrického plánu žalobkyně odmítla z důvodu protahování řízení. Soud je proto vázán návrhem žalobkyně, aby služebnost byla vymezena v rozsahu celého pozemku ve vlastnictví žalované.

19. Byť žalobkyně nepožaduje právo nezbytné cesty, nelze vyhovět ani návrhu žalobkyně, aby byla zřízena služebnost k celému pozemku žalované, rozsah omezení žalované je třeba, aby byl, jak je uvedeno shora, spíše menší než větší. Řízení služebnosti v rozsahu navrhovaném žalobkyní by zakládalo právo jezdit přes celý služební pozemek. Toto nelze omezit pouze „zájmem“ využívat tohoto práva v nezbytné míře. Soud se ztotožňuje se závěrem žalobkyně, že nemusí být nutné vymezit rozsah služebnosti geometrickým plánem, pokud však není geometrický plán určen, je třeba dostatečně, určitě a srozumitelně „pro obě strany i třetí osoby“ rozsah, kterým má být budoucí služební pozemek omezen. Je tak možné učinit srozumitelným a zřejmým popisem, pokud by to nebylo možné, je vhodné vyhotovit geometrický plán. Setrvala-li však žalobkyně na rozsahu celého pozemku žalované, nelze takové omezení žalované připustit a soudu již z tohoto důvodu nezbylo, než návrh žalobkyně v tomto rozsahu zamítnout.

20. V předmětné věci je pak dán i druhý důvod zamítnutí návrhu v tomto rozsahu, když žalobkyně setrvala na návrhu, aby průjezd byl umožněn pouze z důvodu parkování osobního vozidla. Byť předseda senátu upozornil žalobkyni na ustálenou rozhodovací praxi, že z tohoto důvodu není cesta nezbytná a tyto závěry lze aplikovat i na právo zřízení služebnosti. Pokud žalobkyně dovozuje služebnost cesty z důvodu vydržení, z důvodu užívání takřka 40 let pro průjezd svými vozidly, pak podle soudu nebylo nikdy zpochybňováno, že průjezdem vede vlastnická hranice, užívání bylo umožněno navzájem z důvodu dohody a předchozích rodinných vztahů žalované a právních předchůdců žalobkyně. Z provedené dokazování plyne, že umožnění užívání společného průjezdu vycházelo z běžné situace sousedských vztahů, kdy účastníci navzájem respektovali stavebně technický stav jejich nemovitostí a žádný z nich nemohl být v dobré víře, že jde o užívání časově neomezené. Pokud by tak účastníci měli v úmyslu, byla by tato skutečnost obsahem předložených kupních smluv. Stejný závěr se uplatní i pro užívání sklepa a půdy, kdy účastníci recipročně využili možnosti dočasného užívání prostor (v případě sklepa do zavedení vodovodu a společného užívaní s umístěním nádrže na přečerpání vody) problematickým přístupem. Pokud jde o užívání sklepa, tak tento je společně užíván i do současnosti z důvodu přístupu k měřidlům přívodu vody, kdy byl v tomto prostoru zřízen společný přívod vody, a až následně je jeho rozdělení do dvou větví s měřidly k jednotlivým domům. Podle soudu není neobvyklé, že v obdobných věcech dojde k dočasné dohodě o užívání určitých prostor tak, aby toto užívání bylo účelné a pokračovalo bezproblémové soužití sousedů, žalobkyně však nemohla být v dobré víře, že jde o užívání trvalé a neomezené. v dobré víře nemohla být žalobkyně ani při užívání studny v době, kdy neexistoval veřejný vodovod, žalobkyně zakoupila dům s tím, že si byla vědoma, že je studna na pozemku sousedním, pozemku žalované, skutečnost, že žalovaná umožnila odběr vody žalobkyni, tak jako tomu bylo i v případě právních předchůdců žalobkyně, nemohlo vést u žalobkyně k závěru, že toto užívání je trvalé, příp. že by zakládalo vlastnické právo, (spoluvlastnické) k předmětné studni. Je skutečností, že společné užívání vyplývalo z toho, že dříve byly oba domy ve vlastnictví rodiny žalované, a že tudíž nebylo nutné zajišťovat jiný zdroj vody. k faktickému rozdělení pozemků došlo v souvislosti s nabytím vlastnického práva k jednotlivým částem domu, studna zjevně zůstala na pozemku žalované a bylo od tohoto okamžiku na žalované, zda umožní užívání předmětné studny žalobkyni či jejím právním předchůdcům. Tvrzení, že žalobkyně kupovala dům i s polovinou studny, toto neprokázala, ostatně v kupní smlouvě, kterou nabyla vlastnické právo k předmětnému domu, není o studni žádná zmínka, byť se nachází na sousedním pozemku. Je nepochybné, že se účastníci pokusili v minulosti sousedské spory řešit, a že jednou z těchto možností vyřešení bylo i poskytnutí finančního plnění za neužívání studny ze strany žalobkyně, ani takový návrh však nemohl u žalobkyně vést v dobré víře o vlastnictví studny. Právo žalobkyně už vůbec nemůže založit případné vyčíslení nákladů na zalévání zahrady.

21. Otázkou vydržení věcného břemene se opakovaně zabýval Nejvyšší soud. k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené „právo“ k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti v jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno „od nepaměti“. Oprávněným držitelem je jen ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. Zpravidla to bude ten, kdo vykonává právo na základě právního titulu, který je neplatný, přičemž oprávněný ani při zachování obvyklé opatrnosti o neplatnosti (resp. o skutečnostech ji způsobujících) neví a nemusí vědět, může však jít o případ tzv. domnělého právního důvodu držby (titulus putativus), kdy tu titul vůbec není, ale držitel práva je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3209/2009). Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu, který by mohl mít za následek vznik práva (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1178/96). Dobrá víra oprávněného držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Oprávněná držba se nemusí nutně opírat o existující právní důvod, postačí, aby tu byl domnělý právní důvod. Tyto závěry lze plně vztáhnout i na vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1037/2010). Předpokladem vydržení práva je skutečnost, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že užívá i pozemek, jehož vlastnictví nenabyl (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 41/2009).

22. Protože je soud vázán navrhovaným petitem žaloby a žalobkyně se domáhá zřízení (nikoliv určení existence) služebnosti (úprava služebností je v § 1257 a násl. v pododdílech oddílu 2 „Věcná břemena“), není důvod v předmětné věci nepřihlédnout k závěrům (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2667/2004, sp. zn. 22 Cdo 903/2016), že pokud se žalobkyně domáhá zřízení věcného břemene (služebnosti) a nikoli určení existence věcného břemene (služebnosti), nemá soud důvod, aby se zabýval otázkou, zda žalobce nabyl věcné břemeno vydržením. Pokud by totiž mělo žalobkyni právo odpovídající věcnému břemeni náležet z titulu vydržení, musela by žalovat na určení existence práva – věcného břemene (služebnosti), nikoliv na jeho (její) zřízení. Jestliže žalobkyně požadovala zřízení služebnosti, není nutné se vůbec v posuzované věci zabývat otázkou, zda jí právo odpovídající služebnosti vydržela.

23. Soud nezpochybňuje nosnost průjezdu pro průjezd osobními vozidly, průjezdnost lze zefektivnit i případnými stavebními úpravami vstupu do sklepa tak, aby bylo možné projíždět automobilem po celé šíři průjezdu. Ze shora uvedeného však plyne, že žalobkyně jednak nedostatečně vymezila rozsah omezení práva žalované při zřízení služebnosti, jednak neprokázala jiný důvod požadování průjezdu, než parkování vozidlem, tudíž soud neshledal právo žalobkyně v takové míře, aby mohl vyhovět žalobnímu návrhu, pokud jde o průjezd. Žalobkyně rovněž neprokázala své právo na zřízení služebnosti ke sklepu a půdě, sklep i půdu je možné stavebně rozdělit a zajistit přístup do vzniklých částí ze strany žalobkyně i žalované, a to nikoliv s takovými náklady, aby tyto náklady mohly převýšit právo žalované na ochranu jejího vlastnického práva. Rozhodnutím soudu tudíž nelze zřídit služebnost, ani k části průjezdu, ani k části sklepa, ani k části půdy, všechny tyto části je možné stavebně rozdělit, přičemž stavební rozdělení všech prostor by podle soudu ukončilo dlouhodobý sousedský spor mezi účastníky, zamezilo by jeho další vyhrocení a umožnilo by konečně nerušené užívání, jak na straně žalobkyně i straně žalované; i případné zřízení jiného přívodu vody do obou domů není překážkou takového řešení. Podle soudu jsou tak pro účastníky dvě možnosti, buď strana žalovaná i žalující bude mít svůj vstup do části sklepa a části půdy, přičemž obě dvě části budou rozdělené, pokud nebude možné dále užívat společný průjezd z důvodu vypjatých vztahů mezi účastníky, je možné stavebně oddělit i část průjezdu žalované a část průjezdu žalobkyně, byť nebude možné právo průjezdu na pozemek žalobkyně a ostatně ani pozemek žalované. Toto krajní řešení však samozřejmě není nutné, pokud by účastníci dohodou upravili své sousedské vztahy jinak s nižšími náklady a užíváním tak, aby bylo ve vzájemném konsenzu strany žalující strany žalované. Do případné dohody však nemůže soud zasahovat a soud za daného procesního stavu a po poučení, které bylo poskytnuto účastníkům řízení, nezbývá než všechny návrhy žalobkyně zamítnout.

24. A pokud takové návrhy soud zamítl, není důvodu, ani umožnění povinnosti žalované zdržet se jakéhokoliv jednání, zejména ukládání fyzických překážek či provádění stavebních úprav, které by zabránily průjezdu automobilem, naopak, pokud se účastníci na průjezdu nedohodnou, je možné, aby žalovaná provedla takové stavební úpravy, které by vedly samostatné vstupy k jednotlivým domům, oddělený přívod vody a vyřešení kanalizace tak, aby veškeré prvky byly na příslušných pozemcích. Soud však apeluje na žalobkyni i žalovanou, aby před započetím případných takových prací ještě zvážily možnost dohody jiným způsobem tak, aby nemusely vynakládat finanční prostředky na případné stavební úpravy.

25. Soud proto žalobu zcela zamítl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn procesním úspěchem žalované (soud neshledal důvody k aplikaci jiného ustanovení než § 142 odst. 1 o. s. ř.), která má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spočívající v zastoupení advokátem, s přihlédnutím k několika společně projednávaným věcem: - určení vlastnictví studny - § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), strpění zápisu této skutečnosti do katastru nemovitostí - § 9 odst. 1 vyhlášky - zřízení služebnosti ke studni § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky - zřízení služebnosti k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] - § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky (jde o reciproční zřízení služebností v průjezdu, nikoliv samostatné nároky) - zdržení se jednání bránící v průjezdu automobilem - § 9 odst. 1 vyhlášky - zřízení služebnosti ke studni § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky - zřízení služebnosti ke studni § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky při tarifní hodnotě dle § 9 odst. 1 vyhlášky 10 000 Kč, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky 35 000 Kč a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky 50 000 Kč činí celkový součet tarifních hodnot 210 000 Kč – sazba mimosmluvní odměny a 9 140 Kč, za úkony právní služby: - příprava a převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky - vyjádření k žalobě, vyjádření na výzvu soudu - k šetření na místě samém [datum] - § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky - účast na jednání [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] - § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky - vyjádření z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] - § 11 odst. 3, odst. 2 písm. c) vyhlášky. Soud neshledal za účelně vynaložené náklady – nahlížení do spisu (ve spise nebylo žádných listin, které by nebyly právnímu zástupci zaslány), vyjádření ze dne [datum] (toto nebylo nutné učinit před jednáním písemně). Tj. 11,5 úkonu – 11,5 x 9 140 Kč = odměna celkem 105 110 Kč. 14 x režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhlášky – 14 x 300 Kč = 4 200 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky – cesta [adresa] a zpět dne [datum] a [datum] – 2 x 100 Kč = 200 Kč. Cestovné k jednání na místo samé [datum] a [datum] vozidly průměrné spotřeby 7,5 l/100 km (cena nafty 1 litr v roce 2019 – 33,60 Kč, náhrada za 1 km jízdy – 4,10 Kč) a 7,6 l/100 km (cena 1 litru benzínu v roce 2022 ke dni [datum] požadována právním zástupcem v nižší výši – 38,20 Kč, náhrada za 1 km jízdy – 4,70 Kč), [adresa] a zpět 16 km – 106 Kč + 122 Kč, tj. celkem cestovné 228 Kč. Náklady 105 110 Kč + 4 200 Kč + 200 Kč + 228 Kč = 109 738 Kč, DPH 23 045 Kč, tj. náklady celkem 132 783 Kč.