10 C 136/2024 - 720

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] pro nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] IČO: [IČO žalovaného] se sídlem [Adresa žalovaného] (dále jen „převodce“) a 1) [Jméno žalobce A], r. č. [RČ] bytem [adresa] 2) [Jméno žalobce B], r. č. [RČ] bytem [adresa] [jméno FO] (dále jen „nabyvatelé“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tuto Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, - část parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsanou na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to část o výměře 7 315 m oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], uvedený geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] tvoří nedílnou součást této smlouvy; - parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov.

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno].

III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelé je přijímají do svého podílového spoluvlastnictví, a to nabyvatel 1) v podílu ve výši a nabyvatel 2) v podílu ve výši k celku. Převodce: Nabyvatelé: _________________________ _______________ _______________ Česká republika – Státní pozemkový úřad [Jméno žalobce A] [Jméno žalobce B]

II. Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje v rozsahu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], obec [právnická osoba], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], k rukám zástupce žalobců, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B] se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Olomouci domáhají, aby soud uložil žalovanému - Česká republika – Státní pozemkový úřad, povinnost uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků. Tvrdí, že jsou oprávněnými osobami podle zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě) a mají nárok na náhradu za pozemek PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který byl jejich právním předchůdcům odňat v roce 1982 za účelem výstavby [Anonymizováno] [adresa]. Tento nárok byl pravomocně přiznán rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum]. Žalobci namítají, že žalovaný ocenil nevydaný pozemek jako zemědělský na částku 58 727,25 Kčs, zatímco podle znaleckého posudku z roku 2023 měl být oceněn jako stavební na částku 1 365 750 Kčs, což činí 341 437,50 Kčs pro každého žalobce (což odpovídá rozsahu nároku z tohoto pozemku). Přes opakované žádosti o přecenění žalovaný odmítl nárok revidovat. Žalobci poukazují na liknavý a svévolný postup žalovaného, který ani po více než 30 letech od uplatnění nároku nezajistil jeho vypořádání, a na nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek pozemků, jež jim znemožnila uspokojení nároku. S odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu ČR žalobci tvrdí, že mají právo domáhat se vydání i pozemků nezařazených do veřejné nabídky. V žalobním petitu navrhli, aby soud nahradil projev vůle žalovaného a uzavřel smlouvu o převodu těchto pozemků: parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Současně požadují, aby žalovaný uhradil náklady řízení.

2. V průběhu řízení vyvíjeli žalobci významnou procesní aktivitu, která vedla k postupnému upřesňování předmětu sporu. Při jednání dne [datum] vzali žalobci žalobu částečně zpět ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a soud proto se souhlasem žalovaného řízení v této části zastavil. Následně žalobci označili pozemky parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], jako další pozemky vhodné k převodu. Současně požádali o změnu žaloby ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] podle geometrického plánu č. [č. účtu], přičemž se domáhali vydání pouze jeho části [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dalším podáním žalobci vzali žalobu zpět rovněž ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. S tímto zpětvzetím vyslovil žalovaný souhlas a soud o tomto návrhu rozhodl při jednání dne [datum] tak, že řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Podáním ze dne [datum] žalobci dále vzali žalobu zpět ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], přičemž soud řízení v této části taktéž zastavil, když žalovaný opět s tímto zpětvzetím souhlasil. Takto soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku. Současně žalobci upravili svůj návrh ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] tak, že požadovali převod části o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m, oddělené geometrickým plánem č. [č. účtu], vedené nově jako parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a nikoliv vydání části označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] podle geometrického plánu č. [č. účtu]. Po všech provedených změnách tak zůstaly předmětem řízení následující pozemky: - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, KP Olomouc, - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, KP Olomouc, - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 7 315 m, vzniklý oddělením z parc. č. [hodnota] podle geometrického plánu č. [č. účtu] ([právnická osoba] pro Olomoucký kraj, KP Olomouc), - parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], LV [Anonymizováno], [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, KP Český Krumlov.

3. Žalobci v rámci závěrečného návrhu uvedli, že v řízení byly naplněny všechny judikaturní předpoklady pro vyhovění žalobě a že postup státu vykazuje znaky liknavosti a svévole podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Za zásadní projev liknavosti označili nesprávné vyčíslení restitučního nároku. Uvedli, že aktivně usilovali o jeho vypořádání a že předložené náhradní pozemky jsou převoditelné. Cena těchto pozemků byla učiněna nespornou. Podle znaleckého posudku je restituční nárok dostatečný pro vydání všech požadovaných pozemků a nehrozí jeho přečerpání. Námitky žalovaného považují za účelové. Zdůraznili, že účelem restitučních předpisů je poskytnout odpovídající náhradu za protiprávní odnětí majetku a že žalovaný tuto povinnost dlouhodobě ignoruje. Připomněli rovněž, že žalovaný měl s ohledem na výsledek paralelního řízení dostatek prostoru k úvaze o změně svého procesního stanoviska a k přecenění nároku, což neučinil. Žaloba byla podle jejich názoru podána důvodně a domáhali se jejího plného vyhovění a přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a přiznání nákladů řízení. Uvedl, že nárok žalobců plyne z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], avšak nesouhlasí s požadavkem na přecenění restitučního nároku, který byl původně oceněn a evidován Pozemkovým fondem ČR, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobci po dobu více než dvaceti let neprojevili žádnou aktivitu, neúčastnili se veřejných nabídek a nevznesli námitky proti ocenění nároku. Žalovaný zdůrazňuje, že námitka ohledně ocenění byla vznesena až těsně před podáním žaloby, což považuje za nepřijatelné z hlediska právní jistoty, a upozorňuje, že cílem zákona o půdě bylo zmírnění majetkových křivd, nikoli spekulativní získávání pozemků za historické ceny. Podle žalovaného je přímý převod pozemků prostřednictvím soudu výjimečným způsobem uspokojení nároku, který má být uplatňován pouze v odůvodněných případech, což v dané věci nebylo prokázáno.

5. Ve svém závěrečném návrhu pak žalovaný dále uvedl, že novým oceněním nároku zásadně nesouhlasí a zdůrazňuje, že námitka proti ocenění byla vznesena až po dvaceti letech, což je doba, kterou zákon u nemovitostí spojuje s mimořádným vydržením, a proto nelze připustit, aby restituenti uplatňovali své požadavky bez časových hranic a své nároky zpětně navyšovali. Žalovaný připomíná původní účel zákona o půdě, jehož cílem bylo zmírnění některých majetkových křivd a současně zajištění racionálního hospodaření se zemědělskou půdou, a poukazuje na to, že v devadesátých letech byly pozemky převáděny jen těm subjektům, které prokazovaly schopnost řádného hospodaření, zatímco nynější praxe podle ní vede ke spekulacím, hromadění pozemků a nepřiměřenému obohacování restituentů i jejich právních zástupců. Současně kritizuje aktuální judikaturu, která se podle jejího názoru odklonila od původního smyslu restitucí a nezohledňuje otázku, z jakých veřejných prostředků mají být nároky nadále hrazeny. K povaze odňatého pozemku žalovaný uvádí, že šlo o zemědělský pozemek bez sítí a bez přístupu. Stavebním se stal až v důsledku rozsáhlých investic ze strany státu. Z toho dovozuje, že jej nelze zpětně oceňovat jako stavební. K náhradním pozemkům, které jsou nyní předmětem žaloby žalovaný sděluje, že jsou obecně převoditelné. Zásadně však nesouhlasí s opakovaným dělením pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], protože podle něj vznikají tvarově nevhodné a v praxi obtížně využitelné parcely, které jsou vytvářeny pouze za účelem dosažení výměry odpovídající nároku tvrzenému žalobcem. Závěrem žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu, případně alespoň zamítnutí převodu pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a požaduje náhradu nákladů řízení.

6. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich a ze souhlasných stanovisek účastníků následující skutková zjištění: Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]., soud zjistil, že odbor výstavby Obvodního národního výboru v [adresa] rozhodl o vyvlastnění pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] o výměře 5 463 m ve prospěch Československého státu za účelem uskutečnění stavby [Anonymizováno] – [adresa], na základě územního rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Vlastnické právo přešlo na stát, zanikla všechna ostatní práva k pozemku a byla stanovena náhrada ve výši 2 185,20 Kčs. Námitky vlastníků ohledně stavebního charakteru pozemku a požadavku vyšší náhrady nebyly akceptovány, neboť podle vyhlášky č. 43/1969 Sb. byl pozemek posouzen jako extravilán s cenou 0,40 Kčs za 1 m. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že tento správní orgán rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že žalobci jako oprávněné osoby ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) téhož zákona nejsou vlastníky (každý id. ) pozemku dle PK p. č. [hodnota] (role) v k. ú. [adresa] o výměře 5 463 m2, neboť vlastnictví id. jejich právního předchůdce ([Anonymizováno] žalobců, kteří jsou [Anonymizováno]) přešlo na stát na základě výměru odboru výstavby Obvodního národního výboru v [adresa] z e d ne [Anonymizováno] . [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]., kterým bylo vlastnické právo k dané nemovitosti odňato. Předmětný pozemek nelze vydat pro jeho zastavěnost ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (Obytný soubor [adresa]), oprávněným osobám proto přísluší náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, popř. § 16 zákona o půdě. Tentýž státní orgán stanovil koeficient odňatého pozemku BPEJ 2.02.00, z něhož žalovaný vychází dodnes. Z listiny označené jako evidence nároků oprávněných osob, soud zjistil, že oprávněná osoba [Jméno žalobce A], r. č. [RČ], bytem [adresa], má na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], evidován přímý restituční nárok ve výši 14 681,81 Kčs, přičemž tento zůstatek je evidován jak po blokaci, tak po plnění ve stejné výši. Z listiny označené jako evidence nároků oprávněných osob, soud zjistil, že oprávněná osoba [Jméno žalobce B], r. č. [RČ], bytem [adresa] [jméno FO], má na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], evidován přímý restituční nárok ve výši 14 681,81 Kčs, přičemž tento zůstatek je evidován jak po blokaci, tak po plnění ve stejné výši. Z listiny ze dne [datum], č.j. [č. účtu]/[Anonymizováno], soud zjistil, že Pozemkový fond České republiky potvrdil evidenci žádosti oprávněné osoby [Jméno žalobce B] o poskytnutí náhradních pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb. na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto, že oprávněné osobě nebudou vydány původní pozemky v katastrálním území [adresa]. V listině je uvedeno, že náhradní pozemky lze získat z vlastnictví státu prostřednictvím veřejných nabídek, přičemž po [datum] bude poskytnuta finanční náhrada. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum], soud zjistil, že jeho účelem bylo stanovit administrativní cenu pozemku PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (původně [adresa]), který přešel na stát dne [datum] na základě výměru odboru výstavby Obvodního národního výboru [adresa], zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]. Znalkyně ocenila pozemek podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., dle stavu ke dni přechodu na stát. Vycházela z dobových podkladů, zejména Směrného územního plánu hl. m. Prahy z roku 1976, podle něhož pozemek spadal do funkčních ploch určených pro zástavbu. Na základě těchto podkladů byl pozemek o výměře 5 463 m oceněn jako stavební sazbou 250 Kčs/m, celkem částkou 1 365 750 Kčs. Podíly oprávněných osob na nevydaném pozemku byly vyčísleny následovně: [Jméno žalobce B] – 341 437,50 Kčs, [Jméno žalobce A] – 341 437,50 Kčs, celkem [hodnota] Kčs. Z listiny ze dne [datum], označené jako „Výzva k řádnému ocenění restitučního nároku“, soud zjistil, že oprávněné osoby [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B] prostřednictvím svého zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] požádaly Státní pozemkový úřad o řádné ocenění jejich restitučního nároku dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., neboť úřad eviduje nárok v nesprávné výši. V žádosti je uvedeno, že pozemek odňatý státem je nutné považovat za stavební podle dobové územně plánovací dokumentace, a že povinností úřadu je evidovat nárok ve správné výši v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), přičemž nedostatky ve vyřizování nelze přenášet na oprávněné osoby. Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu], soud zjistil, že Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. [adresa], reagoval na výzvu zástupce oprávněných osob [Jméno žalobce B] a [Jméno žalobce A] k řádnému ocenění restitučního nároku za nevydaný pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 5 463 m v k.ú. [adresa], přiznaný rozhodnutím č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Úřad uvedl, že pozemek byl oceněn dne [datum] podle BPEJ na částku 58 727,25 Kčs ke dni odnětí, tj. [datum], a že vyšší ocenění dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. lze použít pouze tehdy, pokud oprávněná osoba doloží platné podklady prokazující určení pozemku k výstavbě, což ve výzvě doloženo nebylo, a proto ji nelze akceptovat. Z listiny ze dne [datum], označené jako „Opětovná žádost o přecenění výše restitučního nároku“, soud zjistil, že oprávněné osoby [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B] prostřednictvím svého právního zástupce [Jméno advokáta] požádaly Státní pozemkový úřad o nové ocenění restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], týkajícího se nevydaného pozemku PK [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m. Pozemek byl původně oceněn jako zemědělský na částku 58 727,25 Kčs, avšak oprávněné osoby tvrdí, že ke dni odnětí ([datum]) byl určen k zástavbě dle Směrného územního plánu hl. m. Prahy z roku 1976, a měl být oceněn jako stavební. Předložily znalecký posudek č. 600/14/2023 ze dne [datum], který stanovuje hodnotu pozemku na 1 365 750 Kčs, tedy restituční nárok každého z oprávněných na 341 437,50 Kčs, a žádají provedení revize ocenění s ohledem na skutečný stavební charakter pozemku. Z listiny označené jako Stanovisko k opětovné žádosti o přecenění nevydaného pozemku [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]“ ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [č. účtu] soud zjistil, že žalobci opětovně žádali o přecenění restitučních nároků za nevydaný pozemek PK parc. č. [hodnota] o výměře 5 463 m v k. ú. [adresa], který přešel na stát dne [datum]. Předložili znalecký posudek oceňující pozemek jako stavební na částku 1 365 750 Kčs dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., avšak Státní pozemkový úřad uvedl, že ocenění se provádí ke dni odnětí a stavební charakter musí být doložen platnými podklady. Směrný územní plán z roku 1976 není územně plánovací dokumentací vymezující stavební pozemek, což potvrdil i Ústavní soud. Proto nelze žádosti o přehodnocení ocenění vyhovět. Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud zjistil, že oprávněný [Jméno žalobce A] dne [datum] podal žádost o převod pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] v hodnotě [hodnota] Kčs dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., přičemž na úhradu ceny uplatnil restituční nárok z rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Tento nárok však Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj v uvedené výši nepotvrdil. Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud zjistil, že Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj, sdělil, že oprávněná osoba [Jméno žalobce A] podala dne [datum] žádost o převod pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zveřejněného ve veřejné nabídce od [datum] do [datum], s cenou stanovenou znaleckým posudkem na 282 100 Kčs. [Jméno žalobce A] uplatnil restituční nárok dle rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], avšak správce nároku potvrdil, že jeho zůstatek je nižší než požadovaná blokace, a proto žádost nesplňuje zákonné podmínky a je neplatná. Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[adresa], soud zjistil, že Krajský pozemkový úřad pro Liberecký kraj přijal přihlášku oprávněné osoby [Jméno žalobce B] na pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], přičemž dne [datum] požádal správce nároků o blokaci restitučního nároku ve výši 305 587,50 Kčs. Správce nároku blokaci nepotvrdil, protože zůstatek nároku oprávněné osoby byl nižší než vyhlášená cena pozemku, a proto se přihláška stala neplatnou a Státní pozemkový úřad odmítl uzavřít smlouvu o převodu pozemku. Z informací o pozemku soud zjistil že pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], jsou ve vlastnictví České republiky, příslušnost hospodařit s majetkem státu má žalovaný. Z LV č. [hodnota], katastrální území [adresa] soud zjistil že pozemek parcelní číslo [hodnota] o výměře 13 099 m2 je evidován jako trvalý travní porost, vlastníkem tohoto pozemku je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu má žalovaný, nejsou evidovaná žádná práva zatěžující nemovitost. Z LV č. [hodnota], katastrální území [adresa] soud zjistil, že pozemek parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 3 974 m je evidován jako orná půda náležející do zemědělského půdního fondu. Pozemek parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m rovněž veden jako orná půda tvořící zemědělský půdní fond. Vlastníkem obou pozemků je Česká republika a příslušnost hospodařit s majetkem státu má Státní pozemkový úřad. Z výpisu dále vyplývá, že k uvedeným pozemkům nejsou evidována žádná práva zatěžující nemovitosti Z ortofotomapy k pozemku parcelní číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa] soud zjistil, že se jedná o nezastavěný travnatý pozemek, na němž se nachází dřeviny, vede kolem něj polní cesta, která nezasahuje do samotného pozemku a na užší hraně pozemku se nachází hráz [Anonymizováno] rybníku. Z listiny označené jako příloha k žádosti ze dne [datum], značka [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že tato se týká katastrálního území [adresa], parcelních čísel [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vedených jako travní porost. Z ručně dopsaných údajů vyplývá, že obec má schválený územní plán, pozemky se nacházejí v zastavitelném území obce, jsou určeny k zastavění stavbou, jsou určeny k realizaci zeleně a veřejně prospěšných opatření, a nejsou dotčeny předkupním právem obce a jsou vyloučeny z převodu. Z listiny označené jako Znalecký posudek č. [RČ], vyhotovené znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], soud zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] je veden jako trvalý travní porost o výměře 13 099 m, z čehož plocha 7 459 m leží dle platného územního plánu v plochách BV – bydlení v rodinných domech venkovské, kde je pozemek oceňován jako stavební jednotkovou cenou 20 Kčs za m a zbývající plocha 5 640 m spadá do ploch RN – rekreace na plochách přírodního charakteru. Z posudku dále vyplývá, že severní částí pozemku prochází zpevněná polní cesta a na pozemku se nacházejí trvalé dřeviny, jejichž počet byl určen odhadem, neboť hranice pozemku nebyly v terénu vytyčeny. Z tohoto posudku soud dále zjistil, že v k. ú. [adresa] byly oceněny dva pozemky. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 3 974 m (část v plochách SV a část v plochách NZ) byl oceněn na 40 685,10 Kčs, přičemž porost ovocných dřevin v hodnotě [hodnota] Kčs zvýšil celkovou cenu na 42 899,10 Kčs. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 4 406 m (opět část v plochách SV a část v plochách NZ) byl oceněn částkou 44 724,30 Kčs. Celková hodnota obou pozemků činí 87 623,40 Kčs. Z listiny ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud zjistil, že část pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] je zařazena v pasportu účelových komunikací, slouží obci k obsluze a údržbě [Anonymizováno] rybníka a v případě požáru jako zdroj vody. Pozemek je hojně využíván místními občany i přespolními k rekreaci na [Anonymizováno] rybníku a k procházkám do přírody, přičemž jeho část je dotčena zásypem hráze [Anonymizováno] rybníka. Dále je uvedeno, že podle územního plánu obce [adresa] je tento pozemek z části navržen k bytové výstavbě a z části k rekreaci na plochách přírodního charakteru, proto je pozemek dle názoru obce z převodu vyloučen. Z protokolu o jednání ze dne [datum] a rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] – soud zjistil, že žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků (parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]) z důvodu, že původní pozemek PK [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře 5 463 m jim nebyl vydán pro jeho zastavěnost obytným souborem [adresa]. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo určeno, že žalobci nejsou vlastníky tohoto pozemku a mají nárok na náhradní pozemky. Žalovaný ocenil odňatý pozemek jako zemědělský částkou [částka] ([částka] pro každého žalobce), zatímco žalobci požadovali ocenění jako stavebního ve výši [částka] ([částka] pro každého), což doložili znaleckým posudkem z [datum]. Restituční nárok žalobců nebyl dosud uspokojen, jejích účast ve veřejných nabídkách byla neúspěšná pro spornou výši nároku. Soud uzavřel, že postup žalovaného byl svévolný a liknavý, odňatý pozemek měl být oceněn jako stavební, a žalobě vyhověl, čímž byl uspokojen nárok žalobců v rozsahu [částka] pro každého, se zbývajícím neuspokojeným nárokem [částka] pro každého ze žalobců. Z rozsudku Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa], č.j. [spisová značka] – soud zjistil, že odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], za účelem uspokojení jejich restitučního nároku. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že pozemek měl být oceněn jako stavební, neboť byl odňat za účelem výstavby sídliště, a potvrdil, že žalobci mají právo na přímý převod náhradních pozemků. Z listiny „Informace o pozemku – Nahlížení do katastru nemovitostí“ soud zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], je veden na listu vlastnictví č. [hodnota], má výměru 33 336 m, druh pozemku je trvalý travní porost a je součástí zemědělského půdního fondu. Vlastníkem je Česká republika s příslušností hospodařit Státní pozemkový úřad. Nejsou evidována žádná omezení ani jiné zápisy. Z listiny označené jako geometrický plán č. [č. účtu], soud zjistil, že dosavadní pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl tímto plánem rozdělen na nové parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Z výkazu dosavadního a nového stavu dále vyplývá, že nově vzniklá parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má výměru 7 525 m a parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno] výměru 5 574 m. Z listiny s názvem „Pozemky zařazené od roku 2018 v nabídkách dle zákona o půdě a dosud ve vlastnictví státu“ soud zjistil, že od roku 2018 bylo do veřejných nabídek zařazeno celkem [hodnota] pozemků nacházejících se v katastrálních územích [adresa]. Z listiny s názvem „Sdělení“ č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby a územního plánování, na základě žádosti [právnická osoba] posoudil pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a uvedl, že tento pozemek není vyloučen z převodu, není určen k zastavění a stavební úřad k němu nedohledal žádnou povolovací listinu. Z listiny ze dne [datum] soud zjistil, že obec [adresa] na základě žádosti [právnická osoba] posoudila pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Podle sdělení obecního úřadu tento pozemek není vyloučen z převodu, nenachází se v současně zastavěném území ani v zastavitelném území obce, není určen k zastavění stavbou, k realizaci zeleně ani dotčen předkupním právem obce. Z kopie spisu sp. zn. [spisová značka] vedeného u OS [adresa] a z informace o jednání u portálu Infosoud soud zjistil, že u uvedeného soudu je od [datum] vedeno řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, kdy mimo jiné je požadován převod pozemku označeného jako parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. První jednání ve věci je nařízeno na den [datum]. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu], který předložil žalovaný, soud zjistil, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ocenil pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], jako trvalý travní porost o výměře 33 336 m. Pozemek se nachází v nezastavěném území v ploše přírodní a na pozemku je trvalý listnatý porost (15 kusů, stáří 15 let). Administrativní cena pozemku byla stanovena podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., na částku [částka], přičemž ocenění zahrnuje i porost. Žalobci označili tuto cenu za nespornou. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vypracované znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soud zjistil, že předmětem posudku bylo stanovení ceny pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vzniklého dle geometrického plánu č. [č. účtu] o výměře 7 525 m, který je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost a podle platného územního plánu se nachází v ploše BV – bydlení v rodinných domech venkovské. Pozemek je přístupný z nezpevněné polní cesty, je zemědělsky obhospodařován a nacházejí se na něm trvalé porosty tvořené listnatými stromy a keři. Znalkyně ocenila pozemek jako zastavitelný podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., jednotkovou cenou 20 Kčs/m, přičemž po aplikaci srážky za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši 10 % stanovil posudek cenu pozemku částkou 135 450 Kčs, trvalé porosty byly dle § 17 oceněny částkou 995 Kčs, takže celková zjištěná cena činí 136 445 Kčs. Z přílohy ke znaleckému posudku soud zjistil, že polní cesta vedoucí kolem pozemku p. č. [hodnota] k [Anonymizováno] rybníku představuje samostatnou parcelu s parcelním číslem [hodnota]. Z Informací o pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud zjistil, že druh tohoto pozemku je ostatní plocha, způsob využití je ostatní komunikace. Z ortofotomapy k pozemku p. č. [hodnota] soud zjistil, že se jedná o komunikaci, která vede po severní hraně pozemku p. č. [hodnota] a žádným způsobem do tohoto pozemku nezasahuje. Z listiny předložené žalobkyní a označené jako Doplněk ke znaleckému posudku č. [RČ], vyhotovené znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován za účelem ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který vznikl oddělením z původního pozemku parc. č. [hodnota] podle geometrického plánu č. [č. účtu] ze dne [datum]. Pozemek o výměře 7 525 m je podle údajů z katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost a dle platného územního plánu se nachází v ploše BV – bydlení v rodinných domech venkovské. Znalkyně provedla ocenění v souladu s vyhláškou č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž základní jednotkovou cenu stanovila ve výši 20 Kčs za m a dospěla k závěru, že cena pozemku činí 150 500 Kčs, přičemž porosty na pozemku (listnaté dřeviny, jehličnaté dřeviny a keře) byly oceněny částkou 4 174,50 Kč (jednotkovou cenu pozemku i ocenění keřů a dřevin učinila strana žalující nespornou). Celková zjištěná cena tak představuje 154 674,50 Kčs. Z listiny označené jako Geometrický plán č. [č. účtu], vyhotovené společností [právnická osoba] a ověřené autorizovaným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že původní pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl tímto geometrickým plánem rozdělen na nové pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 7 315 m a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 5 784 m, oba vedené jako trvalý travní porost. Z listiny dále vyplývá, že geometrický plán byl schválen katastrálním úřadem, který vyslovil souhlas s očíslováním nových parcel a ověřil jeho soulad s požadavky katastrálního zákona. Z listiny označené jako Vyjádření znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že znalkyně považuje použití srážky za přístup po nezpevněné komunikaci v posudku protistrany za neoprávněné, neboť pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je podle jejího zjištění přístupný po zpevněné štěrkové cestě. Dále uvedla, že počet trvalých dřevin na pozemku určila odborným odhadem z ortofotomap a dobových leteckých snímků, a proto se nemůže vyjádřit k odlišnému ocenění porostů v posudku protistrany. z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že: o žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kterým náleží náhrada dle § 11 a 11a téhož zákona, o žalobci jsou držiteli restitučního nároku týkajícího se v minulosti odňatého pozemku, který nebyl vydán, dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] (dále jen „rozhodnutí PÚ“), a to tak, že žalobci nejsou vlastníky každý id. 1/4 nemovitosti PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], o žalobci se pokoušeli dosáhnout směrem k žalovanému přecenění jejich restitučního nároku v roku 2023 a 2024, o žalobci se účastnili veřejné nabídky celkem [hodnota] krát v letech 2023 a 2024, o pozemky v k. ú. [adresa] p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jsou mezi účastníky považovány za vhodné k převodu jakožto náhradní pozemky a ocenění těchto pozemků předložené žalovaným je taktéž nesporné, o ocenění pozemku v k. ú. [adresa] pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ev. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je mezi účastníky nesporné co do jednotkové ceny za m2 i co do ocenění dřevin, o pozemek v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota] je mezi účastníky považován za vhodný k převodu jakožto náhradní pozemek a ocenění tohoto pozemku předložené žalovaným je taktéž nesporné.

7. Soud provedl dokazování rovněž k otázce převoditelnosti a ocenění pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba], ohledně nichž byla žaloba následně vzata zpět. Jelikož však tyto pozemky již nejsou předmětem řízení ani tohoto rozhodnutí, soud se k provedeným důkazům v uvedeném rozsahu dále nevyjadřuje a jejich obsah nerekapituluje.

8. Z ostatních listin, tedy zejména z odpovědi na žádost o poskytnutí informací ze dne [datum] (č. l. 29), zamítnutí žádosti (č. l. 31), informací o pozemku (č. l. 37, 37 verte, 38, 38 verte, 39 verte, 40, 288), situačního výkresu (č. l. 80, 125), znaleckého posudku (č. l. 82-96), z mapy a nákresů (č. l. 102, 107, 108), závazného stanoviska (č. l. 123-126), z rozsudku (č. l. 126–128), sdělení obce [adresa] (č. l. 129 – 132), LV (152-154, 159 -161), z výňatku z textové části územního plánu (č. l. 169-170), vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 215), sdělení obce [adresa] (č. l. 275, 303-305), znaleckého posudku (č. l. 324-369, 604-643), kopie spisu OS [adresa] (č. l. 424-582), pachtovní smlouvy (č. l. 586-589), sdělení obce [právnická osoba] (č. l. 590 verte-591), informace o řízení (č. l. 646-647) pak soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

9. Na základě provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

10. Na základě Směrného územního plánu hl. m. Prahy z roku 1976 a následného územního rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodl odbor výstavby ONV [adresa] dne [datum] (č. j. [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno].) o vyvlastnění pozemku PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] o výměře 5 463 m za účelem výstavby obytného souboru [adresa] a vlastnické právo přešlo na stát, ostatní práva zanikla a byla stanovena náhrada ve výši 2 185,20 Kčs. Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad [adresa], rozhodnutím ze dne [datum] určilo, že předmětný pozemek nelze vydat pro jeho zastavěnost a žalobci (oprávněné osoby dle § 4 zákona o půdě) mají nárok na náhradní pozemky (§ 11, § 11a). Správní orgán stanovil ke dni odnětí ocenění v částce 58 727,25 Kčs a v evidenci nároků byl u každého žalobce veden zůstatek 14 681,81 Kčs. [právnická osoba] ČR dne [datum] potvrdil evidenci žádosti o poskytnutí náhradních pozemků.

11. Žalobci se v letech 2023–2024 třikrát ucházeli o převod náhradních pozemků v režimu veřejné nabídky či individuálních žádostí. Žádosti nebyly akceptovány pro nedostatečný potvrzený zůstatek restitučního nároku oproti požadované blokaci vyhlášené ceny.

12. V roce 2023 a 2024 žalobci vyzvali [Jméno žalovaného] k přecenění restitučního nároku s tvrzením, že ke dni odnětí šlo o stavební pozemek a předložili znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum] (administrativní cena 1 365 750 Kčs, podíly 341 437,50 Kčs pro každého). SPÚ žádosti nevyhověl s odůvodněním, že ocenění se provádí ke dni odnětí a stavební charakter musí být doložen platnou územně plánovací dokumentací a samotný Směrný územní plán 1976 není pro tento účel dostačující.

13. Dne [datum] Okresní soud v [Anonymizováno] ve věci [spisová značka] návrhu žalobců na nahrazení projevu vůle k uzavření smluv o převodu náhradních pozemků proti žalovanému vyhověl a uzavřel, že odňatý pozemek měl být oceněn jako stavební a že postup žalovaného lze pokládat za svévolný a liknavý. Tím byl uspokojen restituční nárok každého z žalobců v rozsahu [částka], přičemž každému zbývá neuspokojených [částka]. Tento právní a kvantifikační závěr potvrdil Krajský soud v [Anonymizováno] – pobočka ve [adresa] ([spisová značka]).

14. Pokud jde o nyní označené náhradní pozemky, z informací o pozemcích plyne, že parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] (resp. nově [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] jsou ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu.

15. Pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Mezi účastníky je nesporné, že tyto pozemky jsou vhodné k převodu jako náhradní, jejich administrativní hodnota dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno]_[RČ] činí celkem [hodnota] Kčs (203/2: 40 685,10 Kčs + porost 2 214 Kčs 42 899,10 Kčs; 205/1: 44 724,30 Kčs).

16. Pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] je podle údajů z katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost a dle platného územního plánu se jedna jeho část nachází v ploše BV – bydlení v rodinných domech venkovské a druhá část spadá do ploch RN – rekreace na plochách přírodního charakteru. Při jeho okraji se nachází hráz [Anonymizováno] rybníka. Pozemek je přístupný z polní cesty - účelové komunikace, která do pozemku p. č. [hodnota] nezasahuje a je označena samostatným parcelním číslem p. č. [hodnota]. Pozemek je zemědělsky obhospodařován a nacházejí se na něm trvalé porosty tvořené listnatými stromy a keři. Pozemek je určen k bytové výstavbě a dále k rekreaci na plochách přírodního charakteru. Na pozemku nejsou evidovaná žádná práva zatěžující nemovitost. Pozemek není dotčen předkupním právem obce. Geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (schváleným katastrálním úřadem) byl původní pozemek rozdělen na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (7 315 m) a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (5 784 m). Pozemek označený jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] představuje část pozemku nepřiléhající ke hrázi [Anonymizováno] rybníku, nachází v ploše BV – bydlení v rodinných domech venkovské a je určen k bytové výstavbě. Ocenění požadované části [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je mezi účastníky nesporné co do jednotkové ceny za m (20 Kčs/m2) i co do ocenění dřevin (4 174,50 Kčs).

17. Pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] má výměru 33 336 m, jedná se o trvalý travní porost, nejsou evidována žádná omezení ani jiné zápisy. Administrativní cena dle znaleckého posudku č. [č. účtu] ([tituly před jménem] [jméno FO]) činí [částka] (včetně porostu). Pozemek leží v nezastavěném území v ploše přírodní, s trvalým listnatým porostem. Pozemek není vyloučen z převodu, není určen k zastavění, nenachází se v současně zastavěném ani v zastavitelném území obce a nejsou přítomna žádná omezení pozemku (včetně předkupního práva obce).

18. Pro posouzení věci je aplikována tato právní úprava:

19. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

20. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb., d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů, e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů, f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení), g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni, i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu, j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti, k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni, m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady, o) znárodnění nebo zestátnění vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady, p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu, r) politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, s) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.

21. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že: a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

22. Podle § 11 odst. 2 věty první zákona o půdě, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., v takovém případě pozemkový fond oprávněné osobě převede bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí.

23. Podle § 11a odst. 1 věty první zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak.

24. Podle § 13 odst. 6, odst. 7 a odst. 8 písm. a) zákona o půdě oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu, po uplynutí této doby právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. Toto pravidlo se nevztahuje na oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.

25. Podle § 28a zákona o půdě poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

26. Podle § 14 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., cena za 1 m2 pozemku určeného pro stavbu (podle § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb.) anebo evidovaného jako zastavěná plocha a nádvoří činí v hlavním městě Praze 250 Kčs. Cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. 9 (cena 10,75 Kčs/m2 odpovídá hodnotě BPEJ 20100).

27. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb. (ve stavu ke dni vyvlastnění) stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

28. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

29. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

30. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

31. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v projednávané věci splněny podmínky pro soudní zásah do procesu převodu náhradních pozemků, tedy zda postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku vykazuje znaky liknavosti či svévole. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu totiž platí, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalovaného (jež je nástupcem Pozemkového fondu ČR a jehož práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (srov. především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či např. navazující usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

32. Soudní praxe je ustálena v tom, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalovaného, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků, a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat (další) účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a dále též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Při úvaze, lze-li postup žalovaného ve vztahu ke konkrétnímu restitučnímu nároku hodnotit jako liknavý, je nutno zohlednit i dobu, po kterou zůstává nárok neuspokojeným, kdy nelze odhlížet ani od délky předchozího řízení před pozemkovým úřadem (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], které v této souvislosti odkazuje na důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). V rámci posuzování důvodnosti žaloby oprávněné osoby na nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků je pak nezbytné zohledňovat rovněž veškeré další skutkové okolnosti případu, kdy v tomto směru může mít vliv např. i to, že oprávněná osoba žalovaného upozorňovala na nesprávné ocenění restitučního nároku, že se žalovaným jednala, aktivně se podílela na opatření archiválií za účelem správného ocenění jejího nároku či opatřila znalecký posudek o ceně odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

33. Za daného skutkového stavu je opodstatněný závěr soudu o liknavosti až svévoli žalovaného. Dlouhodobé setrvání na nesprávné výši evidovaného nároku, ačkoli žalobci za účelem přecenění svého nároku dokonce předložili relevantní podklady (znalecké ocenění podle vyhlášky), reálně blokovalo uspokojení nároku standardně předpokládaným postupem veřejných nabídek (§ 11a zákona o půdě). Vzhledem ke kategorickému postoji žalovaného je zjevné, že jiná cesta než „výjimečný postup“ přímého převodu náhradních pozemků na základě soudního rozhodnutí žalobcům ani nezbyla.

34. K námitkám žalovaného soud uvádí, že dlouhá doba od správního rozhodnutí z roku 2004 sama o sobě nezbavuje žalobce nároku ani práva domáhat se jeho řádného ocenění. Soud kategoricky odmítá argumentaci žalovaného stran možnosti zániku nároku v důsledku plynutí času nebo údajné pasivity žalobců. Restituční nárok i právo na jeho zákonné ocenění jsou podle nálezů Ústavního soudu, např. sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] či [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nepromlčitelné a nezanikají uplynutím času. Stát jako povinná osoba nemůže profitovat ze svého vadného postupu při evidenci nároku a následně oprávněným osobám vytýkat, že se nápravy nedomáhaly dříve. Restituce nejsou „dobrodiním“ státu, ale zákonným procesem zmírnění křivd, který musí být veden v souladu s principem in favorem restitutionis. Srovnání s mimořádným vydržením je nepřípadné a v rovině restitučních nároků nepoužitelné. Skutečnost, že žalovaný eviduje výši nároku dle evidence převzaté v roce 2013 od Pozemkového fondu ČR, nemůže legitimizovat setrvání na zjevně nižším ocenění, jež neodpovídá faktické povaze odňatého pozemku ke dni odnětí. Názor žalovaného, podle které nemohou restituenti navyšovat své nároky donekonečna, soud (v souladu s veškerou zde citovanou judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu) nesdílí. Tvrzení o „navyšování nároků donekonečna“ neobstojí, neboť výše plnění je determinována právní úpravou a oceňovací vyhláškou. Po správném ocenění již není prostor pro další navyšování. Žalobci přitom v letech 2023–2024 opakovaně usilovali o převod pozemků ve veřejných nabídkách, avšak neuspěli z důvodu evidenčně nižšího „zůstatku“, jehož přecenění žalovaný odmítal, nelze jim proto přičítat procesní pasivitu. Obecné politickoekonomické úvahy o „drancování státní půdy“, o dopadech na veřejné rozpočty či o motivech zástupců účastníků nejsou relevantním právním důvodem k odepření zákonem založených práv. Soud je vázán zákonem a ustálenou judikaturou a nepřísluší mu přehodnocovat hospodářskou politiku státu.

35. Soud se dále zabýval povahou a oceněním odňatého pozemku, když tyto jsou určující pro ocenění restitučního nároku. Při právním posouzení vyšel z toho, že rozhodná je skutečná povaha odňatého pozemku ke dni odnětí, resp. jeho určení k výstavbě a faktické okolnosti svědčící o stavebním charakteru v době odnětí. Již z územního rozhodnutí ze dne [datum] a z účelu vyvlastnění deklarovaného rozhodnutím ze dne [datum] plyne, že pozemek byl určen a využit pro výstavbu obytného souboru [adresa], přičemž stavební práce v době odnětí fakticky probíhaly. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že jeli pozemek ke dni odnětí (převodu na stát) sice evidenčně veden jako zemědělský, avšak byl určen k výstavbě a tato výstavba byla bezprostředně realizována, náleží jeho ocenění jako pozemku určeného pro stavbu podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., přičemž náhrady se poskytují v režimu § 28a zákona č. 229/1991 Sb. (srov. např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Z těchto důvodů soud uzavírá, že odňatý pozemek měl být oceněn jako stavební. Tomuto závěru konečně odpovídá i pravomocné posouzení učiněné ve věci OS [adresa] a KS v [Anonymizováno] – pobočka ve [adresa] ([spisová značka], [spisová značka]), na něž lze odkázat i co do kvantifikace již uspokojené části nároku a výše zůstatku u každého z žalobců. K námitce žalovaného, že směrný plán z roku 1976 nepředstavuje „platnou“ územně plánovací dokumentaci, soud podotýká, že rozhodná je skutečná (faktická) povaha pozemku k datu odnětí, přičemž relevantní okolnosti nejsou posuzovány rigidně jen podle formálního typu územně plánovací dokumentace. Tu v projednávané věci osvědčuje územní rozhodnutí z roku 1981 spolu s vyvlastňovacím rozhodnutím z roku 1982 a navazující realizací stavby. Požadavek, aby stavební charakter byl prokazován výlučně formálním druhem územně plánovací dokumentace neobstojí proti citované rozhodovací praxi, jež akcentuje faktický stav pozemku (srov. též [spisová značka]). Není rozhodné, že investiční činnost přeměňující dotčené území nesl stát. Podstatné je, že k odnětí došlo za účelem výstavby a v době odnětí již výstavba probíhala. S tím souvisí i námitka, že ke dni odnětí „nebyly sítě ani přístup“. Stavební povahu ve smyslu uvedené judikatury však nezakládá až dokončení technické infrastruktury, nýbrž závazné určení a bezprostřední realizace záměru výstavby na daném pozemku ke dni odnětí.

36. Na základě shora uvedených skutečností soud stanovil v souladu se znaleckým posudkem předloženým žalobci cenu původního pozemku částkou [částka]/m, což při výměře 5 463 m odpovídá celkové hodnotě [hodnota] Kčs, z toho činí celkový restituční nárok žalobců 682 875 Kčs (tj. 341 437,50 Kčs pro každého). Soud přitom zohlednil pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (potvrzené KS [adresa] – pobočka ve [adresa], [spisová značka]), jímž byl restituční nárok uspokojen v celkovém rozsahu 413 559,60 Kčs (tj. 206 779,80 Kčs pro každého ze žalobců). Pro účely tohoto řízení soud proto počítal se zbývajícím neuspokojeným nárokem v celkové výši 269 315,40 Kčs (tj. 134 657,70 Kčs pro každého ze žalobců). Takto provedené ocenění soud považuje za jediné správné a spravedlivé, neboť odpovídá principu ekvivalence náhrady. Oprávněné osobě má být poskytnut majetek hodnotově odpovídající tomu, o který byla odnětím připravena. Trvání žalovaného na ocenění pozemku jako zemědělského je v rozporu s dlouhodobě konstituovanou judikaturou i ústavním principem ochrany vlastnictví.

37. Soud se dále zabýval „vhodností“ a převoditelností jednotlivých náhradních pozemků, tj. zejména tím, zda jejich převodu nebrání zákonná překážka ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o půdě, a zda jde o pozemky „vhodné“ k převodu ve smyslu ustálené judikatury, tedy takové, jež by (nebýt liknavého postupu žalovaného) byly zařaditelné do veřejné nabídky. V tomto rámci soud u každého označeného pozemku samostatně posoudil zejména, zda převodu nebrání zákonné výluky podle § 11 odst. 1 zákona o půdě a podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., a zda k pozemkům nebylo uplatněno právo třetí osoby na převod podle zvláštního právního předpisu. Současně soud hodnotil, zda pozemky nejsou zatíženy právy třetích osob či jinými omezeními, která by převod vylučovala nebo činila pozemek pro náhradní uspokojení nevhodným. Současně posoudil jejich ocenění.

38. U pozemků v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], je mezi účastníky nesporné, že jsou vhodné k převodu, a z provedených listin neplyne existence žádné překážky převodu ani zatížení právy třetích osob. Administrativní hodnota těchto pozemků byla stanovena znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] [RČ], a to u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně porostu částkou 42 899,10 Kčs a u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částkou [částka]. Toto ocenění je mezi účastníky nesporné.

39. U pozemku v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (odděleného GP č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], schváleným katastrálním úřadem), jde o část pozemku parc. č. [hodnota], nepřiléhající k hrázi [Anonymizováno] rybníka, s přístupem po samostatně parcelované účelové komunikaci p. č. [hodnota]. Dle územního plánu se nachází v ploše BV - bydlení v rodinných domech venkovské. U tohoto pozemku nebyla zjištěna žádná zákonná překážka jeho převodu a nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by k němu třetí osoba uplatnila právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Stejně tak nebylo zjištěno, že by shora označená část pozemku byla vymezena pro veřejně prospěšnou stavbu či pro stavbu dopravní infrastruktury, ani že by zde existovalo rozhodnutí o umístění takové stavby. Na pozemku dále neváznou práva třetích osob a není dotčen předkupním právem obce. Geometrické oddělení parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo řádně schváleno katastrálním úřadem a samo o sobě nepředstavuje zákonnou překážku převodu. Na pozemku neváznou práva třetích osob ani předkupní právo obce a ocenění (jednotková cena 20 Kčs/m, dřeviny 4 174,50 Kčs) je mezi účastníky nesporné. Ocenění tohoto pozemku tak lze provést prostým výpočtem – výměra pozemku 7 315 m2 x jednotková cena [částka]/m2 + cena dřevin [částka] = [částka]. Námitka žalovaného proti „novému dělení“ této parcely není důvodná, když geometrické oddělení části [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo řádně schváleno katastrálním úřadem, vymezená část je funkčně a přístupově samostatně využitelná (stejně jako část pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zbývající po jeho rozdělení) a samotný tvar či účelová volba výměry k dosažení hodnotové parity se zůstatkem nároku nepředstavuje zákonnou překážku převodu.

40. U pozemku v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota], vyplývá ze stanovisek příslušných správních úřadů, že pozemek není vyloučen z převodu, nenachází se v současně zastavěném ani v zastavitelném území, není určen k zastavění a neváznou na něm omezení (včetně předkupního práva obce). Znalecký posudek č. [č. účtu] stanovil administrativní cenu na 31 213,17 Kčs (včetně porostu) a tato je mezi účastníky rovněž nesporná. Soud vzal taktéž v úvahu probíhající řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde se odlišná žalobkyně domáhá převodu téhož pozemku. V tomto případě však nebyla dána překážka, jež by sama o sobě bránila meritornímu rozhodnutí o nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu předmětného pozemku, neboť existence paralelního řízení jiných oprávněných osob o převod téhož pozemku (navíc v počáteční fázi, kdy bylo teprve nařízeno první jednání a nejde ani o jediný jimi označený pozemek) nepředstavuje bez dalšího zákonnou překážku převodu ani důvod, pro který by soud musel obligatorně vyčkat výsledku druhého sporu. Tento závěr odpovídá i judikatuře Nejvyššího soudu, který v rozsudku sp. zn. [spisová značka] výslovně uvedl, že není-li jiné řízení o témže pozemku pravomocně skončeno, „sama skutečnost“, že je pozemek předmětem i jiného dosud neskončeného řízení, nebrání tomu, aby o něm bylo vedeno a rozhodnuto v řízení nynějším, přičemž v nyní projednávané věci bylo současně postaveno najisto, že požadovaný pozemek je z hledisek „vhodnosti“ převodu vyhovující a neexistuje ani informace, že by již byl poskytnut k uspokojení nároku jiné osoby.

41. Soud proto u všech tří lokalit neshledal zákonné překážky a označené náhradní pozemky považuje za vhodné k převodu.

42. Pro úplnost je nutno uvést, že soud o změnách žaloby, kdy byly označovány nové pozemky vhodné k převodu, samostatně nerozhodoval, neboť jej po materiální stránce neposoudil jako změnu uplatněného nároku, ale pouze jako upřesnění (substituci) okruhu konkrétních pozemků, jimiž má být uspokojen již dříve uplatněný restituční nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků dle § 11a zákona o půdě. V řízení tohoto typu jde o určité zákonem předvídané vypořádání vztahu mezi účastníky, v němž soud může ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. (v mezích daných restitučním nárokem) překročit návrhy účastníků, a není proto - jde-li o vymezení okruhu převáděných pozemků - striktně vázán původním petitem. Ukáže-li se, že původně žalobou označený pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět převodem jiného „vhodného“ pozemku, se kterým oprávněná osoba souhlasí. Tento závěr odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž označení jiných vhodných pozemků v průběhu řízení o převod náhradního pozemku dle § 11a zákona o půdě nepředstavuje uplatnění nového nároku a nevyžaduje nutně formální postup změny žaloby, přičemž soud může poskytnout ochranu právu oprávněné osoby i převodem jiných vhodných pozemků (srov. NS [spisová značka], NS [spisová značka]).

43. Stejně tak je podstatná zmínka o místní příslušnosti soudu, ve vztahu k pozemku v k. ú. [adresa]. Místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci byla dána podle okolností existujících ke dni zahájení řízení (srov. § 82 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 o. s. ř.), přičemž v průběhu řízení nastalá skutečnost, tj. že žalobci následně jako vhodný k převodu označili též pozemek nacházející se v obvodu jiného okresního soudu (Okresního soudu v Českém Krumlově), nemůže sama o sobě založit nedostatek místní příslušnosti soudu, u něhož bylo řízení řádně zahájeno. Uvedený závěr odpovídá zásadě perpetuatio fori, kterou Nejvyšší soud výslovně vztáhl i na řízení o nahrazení projevu vůle směřujícího k bezúplatnému převodu náhradních zemědělských pozemků podle zákona o půdě. Nejvyšší soud v usnesení [spisová značka] aproboval závěr, že ani změna žaloby (resp. nově vznesený požadavek) směřující k převodu pozemků nacházejících se mimo obvod původně místně příslušného soudu nedostatek místní příslušnosti tohoto soudu nezakládá, neboť místní příslušnost se posuzuje výlučně podle stavu ke dni zahájení řízení, nikoli se zřetelem k pozdějším změnám rozhodných okolností.

44. Soud při rozhodování vycházel též z dřívějších pravomocných rozhodnutí Okresního soudu v [Anonymizováno] a Krajského soudu v [Anonymizováno] - pobočky ve [adresa], z nichž plyne, že restituční nárok každého ze žalobců byl dosud uspokojen v rozsahu 206 779,80 Kčs a neuspokojený zůstatek činí 134 657,70 Kčs. V návaznosti na tato zjištění soud přihlédl k tomu, aby převodem nyní vybraných náhradních pozemků nedošlo k překročení zbývající výše nároku jednotlivých žalobců. Otázka hodnotového vyjádření nároku a převáděných pozemků byla v řízení buď nesporná, anebo byla dostatečně osvědčena listinnými důkazy a předloženými znaleckými posudky. Soud proto neshledal potřebu dokazování dále doplňovat o revizní či oponentní znalecký posudek. V řízení nebyla relevantně zpochybněna ani použitá metodika oceňování podle příslušných cenových předpisů, ani skutkový podklad pro posouzení charakteru odňatého pozemku.

45. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali žalobu zčásti zpět v rozsahu týkajícím se pozemků v k. ú. [právnická osoba], a že žalovaný vyslovil s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlas, rozhodl soud tak, že řízení v této části zastavil (výrok II.).

46. Závěrem soud zdůrazňuje, že smyslem a účelem zákona o půdě je skutečné a účinné zmírnění majetkových křivd spáchaných v období totality. Je nepřípustné, aby stát po více než třiceti letech od účinnosti restitučních předpisů nadále blokoval vypořádání oprávněných nároků lpěním na překonaných a věcně nesprávných metodách ocenění. Při dnešním rozhodování nelze nezohlednit dosavadní vývoj společnosti i skutečnost, že ani po 35 letech demokratické historie České republiky nejsou všechny restituční nároky uspokojeny (viz nález sp. zn. I. ÚS 2763/23). O to naléhavěji by se – v souladu s principem in favorem restitutionis – měly všechny organizační složky státu (včetně soudu i žalovaného) snažit, aby byly co nejdříve uspokojeny a tato kapitola českých dějin se konečně uzavřela. Domnívá-li se žalovaný, že svým restriktivním přístupem chrání „kapsy“ daňových poplatníků, pak nezbývá než poukázat na nehospodárnost jeho přístupu vzhledem k nemalým částkám nákladů řízení, k jejichž náhradě bývá v obdobných případech zavázán. Tím spíše, uplatňuje-li v řízení argumentaci, s níž opakovaně neuspěl ani před Nejvyšším soudem.

47. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud uzavírá, že žaloba žalobců na nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu vybraných náhradních pozemků je důvodná. Byly splněny předpoklady pro výjimečný přímý převod v důsledku liknavosti až svévole žalovaného, odňatý pozemek měl být správně oceněn jako stavební a žádná zákonná překážka převoditelnosti nyní označených pozemků zjištěna nebyla. Převodem bude zbývající restituční nárok každého žalobce téměř zcela uspokojen, v mezích jeho dosud neuspokojené výše s tím, že každému ze žalobců po právní moci tohoto rozsudku zbude neuspokojený restituční nárok v hodnotě [hodnota] Kčs.

48. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim soud přiznal proti žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem určených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a z hotových výdajů a dalších účelně vynaložených nákladů. Soud vyšel z tarifní hodnoty [částka], která odpovídá hodnotě náhradních pozemků, jež byly předmětem řízení, a určil sazbu mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby částkou [částka]. Při společném zastupování dvou žalobců soud zohlednil snížení mimosmluvní odměny podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu a současně přechodné ustanovení účinné pro úkony provedené do [datum], takže za úkony provedené v roce 2024 náleží odměna snížená o 20 % u obou žalobců a za úkony provedené od [datum] náleží plná odměna za prvního žalobce a odměna snížená o 20 % za druhého žalobce. Soud přiznal odměnu za tyto úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za sepsání žaloby ze dne [datum], za repliku ze dne [datum], za repliku ze dne [datum], za účast na jednání dne [datum] ve výši dvou úkonů, protože jednání přesáhlo dvě hodiny, dále za písemné podání ze dne [datum], za písemné podání ze dne [datum], za písemné podání ze dne [datum], za účast na jednání dne [datum], za písemné podání ze dne [datum] a za účast na jednání dne [datum], tedy celkem za 12 úkonů. Tomu odpovídá mimosmluvní odměna v souhrnu [částka], když za prvního žalobce činí [částka] a za druhého žalobce [částka]. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů ve formě režijního paušálu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to za 7 úkonů učiněných v roce 2024 ve výši [částka] za úkon a za 5 úkonů učiněných od [datum] ve výši [částka] za úkon, celkem [částka]. Soud dále přiznal náhradu cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu za tři cesty osobním automobilem ze sídla zástupce žalobců k Okresnímu soudu v Olomouci a zpět v délce 500 km za jednu cestu, a to ve výši [částka], když tato částka odpovídá součtu základní náhrady za ujeté kilometry a náhrady za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 4 l na 100 km, tedy 20 litrů na jednu cestu, přičemž pro jednotlivé cesty vychází náhrada takto. Za cestu k jednání dne [datum] činí základní náhrada 500 km × [částka] a náhrada za naftu 20 l × [částka], celkem [částka]. Za cestu k jednání dne [datum] činí základní náhrada 500 km × [částka] a náhrada za naftu 20 l × [částka], celkem [částka]. Za cestu k jednání dne [datum] činí základní náhrada 500 km × [částka] a náhrada za naftu 20 l × [částka], celkem [částka]. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu za 12 započatých půlhodin na každou cestu, tedy celkem [hodnota] půlhodin, přičemž za cestu dne [datum] činí 12 × [částka], za cesty dne [datum] a [datum] činí vždy 12 × [částka], celkem [částka]. K odměně a náhradám soud připočetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, protože zástupce žalobců je plátcem DPH, přičemž DPH byla vypočtena z částky [částka] tvořené součtem odměny, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas, takže činí [částka]. Konečně soud přiznal i náklady na zpracování geometrického plánu ve výši [částka] včetně DPH, protože tento geometrický plán byl v řízení potřebný a účelný, byl použit jako podklad pro zjištění skutkového stavu a soud při rozhodování z tohoto geometrického plánu vycházel. Celková náhrada nákladů řízení přiznaná žalobcům tak činí [částka]. Tyto jsou splatné v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

Poučení