10 C 144/2016 - 299

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] advokátní kanceláře [anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Adresa advokáta C] o zaplacení částky 3 391 571,52 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3 391 571,52 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 3 391 571,52 Kč od 13. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna v plném rozsahu nahradit žalovanému náklady řízení, a to ve výši, která bude určena v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 29. 8. 2016 u zdejšího soudu žalobu, kterou se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 3 391 571,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 6. 2016 do zaplacení, jež podle jejího názoru představuje bezdůvodné obohacení žalovaného.

2. Žalobkyně (ve stručnosti shrnuto z obsahu její žaloby) svou žalobu založila na následujícím skutkovém základu a právní argumentaci.

3. Účastníci uzavřeli dne 9. 2. 2011 smlouvu o nájmu nemovitostí, technologického vybavení a dalších movitých věcí v [anonymizováno] (dále též „smlouva o nájmu“ nebo „[anonymizováno]“), na základě které žalovaný přenechal žalobkyni [anonymizováno] k provozování [Anonymizováno] činnosti. Dále účastníci uzavřeli licenční smlouvu, prostřednictvím které žalobkyně získala oprávnění na výkon práv k registrovaným ochranným známkám žalovaného. Žalobkyně započala provozovat [anonymizováno] (předmět nájmu) dnem 1. 4. 2011. V souladu s čl. 6.5 smlouvy o nájmu byla žalobkyní žalovanému předložena bankovní záruka č. [hodnota] k zajištění případných pohledávek žalovaného vzniklých na základě smlouvy o nájmu, když jako alternativa k předložení bankovní záruky byla v témže článku nájemní smlouvy uvedena možnost složení kauce.

4. Žalobkyně má za to, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z předmětné smlouvy o nájmu [anonymizováno], neboť z dále vyložených důvodů nebyl předmět nájmu ve stavu způsobilém ke sjednanému nájmu, tj. k provozování [Anonymizováno] činnosti. Žalobkyně si nechala zpracovat předmětné znalecké posudky a dospěla k závěru, že jí z důvodu shora uvedeného vznikla škoda a ušlý zisk v celkové výši 70 373 095 Kč; žalovaného proto vyzvala k úhradě této částky předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2015, což žalovaný odmítl.

5. Dne 1. 12. 2015 žalovaný zaslal žalobkyni fakturu č. [hodnota] k úhradě nájemného ve výši 3 236 750 Kč dle uvedené nájemní smlouvy a dále k úhradě faktury č. [hodnota] k úhradě poplatku za licence ve výši 60 500 Kč dle licenční smlouvy. S ohledem na existenci pohledávky žalobkyně za žalovaným ve výši 70 373 095 Kč z titulu škody, která podle žalobkyně jí měla být způsobena žalovaným (viz shora již žalobkyní vyložená konstrukce vzniku škody), žalobkyně provedla jednostranné započtení pohledávky žalovaného na úhradu nájemného a poplatku za licenci (na které byly vystaveny faktury č. [hodnota] a č. [hodnota]) oproti části pohledávky žalobkyně na náhradu škody, kterou u žalovaného uplatnila dne 16. 11. 2015. Provedení zápočtu bylo žalovanému oznámeno kompenzačním dopisem ze dne 18. 12. 2015.

6. Žalovaný u příslušné banky uplatnil bankovní záruku s tvrzením, že žalobkyně nesplnila své splatné závazky z nájemní smlouvy a čerpal tak z bankovní záruky částku ve výši 2 500 000 Kč. Následně žalovaný dopisem ze dne 17. 5. 2016 vyzval žalovanou k doplacení zbývající části jeho pohledávek a dále vyzval žalobkyni k předložení nové bankovní záruky dle čl. 6.5 nájemní smlouvy. Dne 10. 6. 2016 žalobkyně přistoupila k úhradě zbylé části tvrzených pohledávek žalovaného a částky odpovídající kauci představující ekvivalent bankovní záruky dle uvedené nájemní smlouvy, tedy k úhradě částky v celkové výši 3 391 571,52 Kč, aby předešla možnosti žalovaného odstoupit od nájemní smlouvy.

7. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že s ohledem na účelový nátlak žalovaného, který svým jednáním bezprostředně směřoval k odstoupení od nájemní smlouvy, neměla jinou možnost jak postupovat a fakticky tak bránit své právo užívat předmět nájmu. Uhrazená částka ve výši 3 391 571,52 Kč podle žalobkyně představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, na které mu nevznikl nárok. V souladu s § 3003 o. z. je tak žalovaný povinen vrátit žalobkyni částku bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení plynoucím od okamžiku, kdy bezdůvodné obohacení získal tedy od 13. 6. 2016, kdy byla částka představující bezdůvodné obohacení připsána na účet žalovaného. Žalobkyně dne 4. 8. 2016 zaslala žalovanému předžalobní výzvu k vrácení uvedeného bezdůvodného obohacení, avšak žalovaný tento požadavek odmítl.

8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě (ze dne 30. 9. 2016 na č. l. 184-187) navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobou uplatněný nárok na uhrazení částky ve výši 3 391 571,52 Kč z titulu bezdůvodného obohacení neuznává. Obě platební povinnosti žalobkyně, a to jak povinnost k úhradě nájemného za předmět nájmu za rok 2016, tak i povinnost k úhradě poplatku za poskytnutí licenčních práv, byly splatné k 31. 12. 2015. Žalobkyně však tyto své povinnosti řádně nesplnila. Namísto toho, s cílem vyhnout se řádnému hrazení nájemného a dalších splatných závazků vůči žalovanému, oznámila žalobkyně žalovanému provedení jednostranného zápočtu těchto splatných pohledávek vůči jí tvrzené a nijak neprokázané pohledávce na náhradu škody, a to kompenzačním dopisem ze dne 18. 12. 2015. Nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 70 373 095 Kč je neoprávněný, neboť žalovaný neporušil svou povinnost předat žalobkyni předmět nájmu ve stavu způsobilém ke sjednanému účelu.

9. Usnesením [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla tato právní moci z důvodu dovozované hospodárnosti řízení spojena ke společnému řízení s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

10. Po změně v obsazení soudu (v osobě samosoudce) zdejší soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl mj. o tom, že (tato) věc sp. zn. 10 C 144/2016, se vylučuje k samostatnému řízení; cit. usnesení nabylo právní moci dne 21. 2. 2022 11. Vzhledem k tomu, že podle Rozvrhu práce zdejšího soudu účinného ke dni právní moci posledně zmíněného usnesení zdejšího soudu platilo pravidlo, že je-li vyloučena věc k samostatnému projednání a rozhodnutí, přidělí se tato věc do soudního oddělení toho soudce, který rozhodl o jejich vyloučení, znamená to v poměrech této věci, že tato věc stále náleží do soudního odd. 6 C zdejšího soudu, a že tuto věc je povinen projednat a rozhodnout o ní podepsaný samosoudce.

12. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující (dílčí) skutková zjištění:

13. Dne 9. 2. 2011 byla mezi žalovaným jako vlastníkem (v příloze č. 3 dále uvedené smlouvy) označených nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí ([anonymizováno]), a žalobkyní jako nájemkyní, uzavřena smlouva o nájmu, kterou se žalovaný zavázal přenechat žalobkyni předmět nájmu, aby ho žalobkyně (jako nájemkyně) samostatně užívala za účelem provozování [Anonymizováno] činnosti, tj. [Anonymizováno], způsobem stanoveným v této smlouvě. Tato nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou za sjednané nájemné 2 500 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok s tím, že DPH bude připočtena ve výši podle právních předpisů účinných ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V nájemní smlouvě se smluvní strany odchylně od § 664 obč. zák. dohodly na tom, že žalovaný nebude udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém smluvenému užívání, a že povinnost užívat [anonymizováno] ve stavu způsobilém smluvenému užívání na své náklady má po dobu trvání nájmu podle této smlouvy žalobkyně (nájemkyně), která podle bodu č. 7.6 a čl. XV Přílohy č. 7 nájemní smlouvy byla po dobu trvání nájmu povinna mj. na technologickém zařízení provádět také servisní prohlídky. Žalovaný se touto smlouvou současně zavázal předat žalobkyni (nájemkyni) [anonymizováno] ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu užívání, jakož i zajistit žalobkyni nerušený výkon jejího nájemního práva.

14. V čl. 6.5 nájemní smlouvy si účastníci sjednali, že žalobkyně (coby nájemkyně) je povinna do 10 dnů od uzavření této smlouvy žalovanému (coby pronajímateli) zaplatit kauci ve výši 2 500 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na označený bankovní účet, nebo v den uzavření této smlouvy předložit žalovanému bankovní záruku, jejíž znění musí být před jejím uzavřením odsouhlaseno ze strany žalovaného, na částku odpovídající kauci, uzavřenou s bankovním domem se sídlem či pobočkou v České republice s tím, že tato bankovní záruka bude platná a účinná po dobu splatnosti a účinnosti této smlouvy. Dále bylo v této nájemní smlouvě účastníky sjednáno, že kauce či bankovní záruka, jež má zajišťovací charakter, bude žalovaným použita k úhradě případných splatných pohledávek, nebo k úhradě jiných splatných závazků. Složí-li žalobkyně kauci na účet žalovaného, je povinna doplnit peněžní prostředky na bankovním účtu žalovaného (kauci) na původní výši, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byla doručena výzva žalovaného k doplnění kauce, za předpokladu, že žalovaný byl nucen kauci použít na úhradu příslušných pohledávek za žalobkyní. Předloží-li žalobkyně bankovní záruku a žalovanému bylo plněno z této bankovní záruky na úhradu příslušných pohledávek za žalobkyní, je žalobkyně povinna ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí bude doručena výzva žalovaného k předložení nové bankovní záruky na částku, která se v součtu s částkou na kterou zní bankovní záruka, bude rovnat výši kauce. Účastníky bylo v nájemní smlouvě také sjednáno, že nepředloží-li žalobkyně žalovanému novou bankovní záruku ve lhůtě shora, je žalobkyně povinna ve lhůtě 10-ti dnů ode dne marného uplynutí lhůty zaplatit kauci na (označený) bankovní účet žalovaného (zjištěno z cit. nájemní smlouvy na č. l. 74-79).

15. Dne 9. 2. 2011 uvedené smluvní strany dále uzavřely licenční smlouvu, na základě které žalovaný za účelem provozování [Anonymizováno] činnosti v [anonymizováno] přenechal úplatně (za dále ve smlouvě sjednaných podmínek) žalobkyni oprávnění vykonávat práva k ochranným známkám dále označeným v této smlouvě, jejichž vlastníkem je žalovaný (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 12-16).

16. Dne 1. dubna 2011 žalovaný předal žalobkyni předmět nájmu - [anonymizováno] (zjištěno z předávacího protokolu předmětu nájmu ze dne 1. 4. 2011 na č. l. 69).

17. Dne 1. 4. 2011 [právnická osoba], sděluje žalovanému, že na žádost žalobkyně přebírá neodvolatelnou (bankovní) záruku až do celkové výše 2 500 000 Kč a současně se zavazuje, že zaplatí bez námitek a bez zkoumání právního důvodu každou žalovaným požadovanou částku až do celkové výše 2 500 000 Kč na žalovaným určený účet do sedmi dnů po obdržení od žalovaného řádně podepsané první písemné výzvy k plnění, která bude v souladu se všemi podmínkami této záruky a bude obsahovat i písemné prohlášení žalovaného, že účastníci sdružení (tj. [anonymizováno]) nesplnili své platební závazky vyplývající ze smlouvy o nájmu ze dne [datum].[Anonymizováno]Tato záruka byla platná do [datum] a následně byla dodatky prodlužována až do [datum] (zjištěno z cit. bankovní záruky č. [hodnota] na č. l. 197 verte-198 a dále např. z dodatku uvedené bankovní záruky č. [hodnota] na č. l. 199).

18. Dopisem ze dne 9. 2. 2015 žalobkyně vytkla žalovanému vady předmětu nájmu a vyzvala jej k okamžitému odstranění vad. Konkrétně se jednalo o poddimenzované potrubí přívodu vody a poddimenzované potrubí přívodu vzduchu, v důsledku čehož podle žalobkyně dochází při výrobě [Anonymizováno] k oxidaci a přehřátí ([Anonymizováno] (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 63-64).

19. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně v návaznosti na tyto jí tvrzené vady na technologickém zařízení [anonymizováno] (což však žalovaný zpochybňoval) podala u zdejšího soudu dne [datum] proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala vydání rozsudku, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se shora specifikovaným příslušenstvím z titulu náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění, a to v souvislosti s uzavřenou smlouvou o nájmu nemovitostí, technologického vybavení a dalších movitých věcí, a zároveň smlouvy licenční – provozování [anonymizováno], ze dne [datum]. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že v uvedeném řízení, probíhajícím pod sp. zn. [spisová značka], byla rozsudkem [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žaloba zamítnuta s tím (ve stručnosti shrnuto z cit. rozhodnutí), že v řízení bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o protiprávním jednání žalovaného (že žalobkyni před uzavřením nájemní smlouvy nesdělil, že v žalobě popsaná část jeho technologického zařízení v [Anonymizováno] je stižena vadou, v důsledku které dochází k nahodilému [Anonymizováno] které je posléze zákazníky reklamováno jako vadné, přičemž se má jednat o cca 8,5 % vadného [Anonymizováno] z celkové produkce žalobkyně v [anonymizováno] za vymezené období), resp. že bylo vyvráceno žalobní tvrzení o existující vadě na technologickém zařízení [anonymizováno], které mělo způsobovat kazivost [anonymizováno].

20. Žalobkyně kompenzačním dopisem (bez data) č. [hodnota] sdělila žalovanému, že: „vaši pohledávku za nájemné pro rok [Anonymizováno] dle smlouvy o nájmu ze dne [datum] a pohledávku za poskytnutí práv pro rok [Anonymizováno] dle licenční smlouvy ze dne [datum] uplatněná vašimi fakturami č. [hodnota] a [Anonymizováno] tímto započítáváme oproti úhradě náhrady škody uplatněné naší předžalobní upomínkou ze dne [datum], splatnou [datum] a evidovanou naší fakturou č. [hodnota]“ (zjištěno z cit. kompenzačního dopisu na č. l. 66).

21. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sděluje žalovanému, že je „přesvědčena o tom, že nárok na úhradu nájemného za rok [Anonymizováno] a další peněžité nároky vyplývající z nájemní smlouvy zcela zanikly započtením…“ (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 67-68).

22. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vyzval [právnická osoba] k plnění z bankovní záruky č. [hodnota], a to v její plné výši 2 500 000 Kč, neboť účastníci sdružení nesplnili své platební závazky vyplývající ze smlouvy o nájmu (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 70-71). 23. [právnická osoba] poukázala částku 2 500 000 Kč na účet žalovaného dne 11. 4. 2016 (zjištěno z výzvy žalovaného ze dne 17. 5. 2016 na č. l. 72).

24. Dopisem ze dne 17. 5. 2016 žalovaný vyzval žalobkyni k předložení nové bankovní záruky podle smlouvy o nájmu, jinak odstoupí od uvedené nájemní smlouvy (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 72).

25. Ačkoliv žalobkyně dopisem ze dne 6. 6. 2016 sdělila žalovanému, že jeho výzva k předložení nové bankovní záruky je neoprávněná, nakonec dne [datum] přistoupila k úhradě částky 3 391 571,52 Kč na žalovaným označený bankovní účet, aby předešla možnosti žalovaného odstoupit od nájemní smlouvy (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 61-62 a dále z potvrzení ú hradě na č. l. 161).

26. Soud na základě těchto dílčích skutkových zjištění učinil následující závěr o skutkovém stavu:

27. Mezi účastníky bylo v rámci nájemní smlouvy dohodnuto, že žalovaný je oprávněn čerpat peněžní prostředky, resp. vyzvat předmětnou banku k peněžitému plnění z bankovní záruky poskytnuté žalobkyní pro případ neplacení nájemného, jakož i k úhradě jiných splatných závazků žalobkyní. Poté, co žalobkyně oznámila žalovanému započtení nájemného za rok [Anonymizováno] z důvodu, že jí vznikla škoda tím, že předmět nájmu vykazuje vady na technologickém zařízení, žalovaný požádal banku ([právnická osoba].) o plnění z bankovní záruky a současně vyzval žalobkyni k předložení nové bankovní záruky. Žalobkyně z obavy, aby žalovaný neodstoupil od nájemní smlouvy [anonymizováno], dne [datum] přistoupila k úhradě tvrzených pohledávek žalovaného (a částky odpovídající kauci představující ekvivalent bankovní záruky dle nájemní smlouvy), tedy k úhradě částky ve výši 3 391 571,52 Kč na žalovaným označený bankovní účet. Tuto částku však žalobkyně nyní považuje za bezdůvodné obohacení žalovaného a v tomto řízení se domáhá jejího vrácení z důvodů již shora vyložených.

28. Žaloba není důvodná.

29. Žalobkyně se zaplacení žalované částky po žalovaném domáhá z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, k němuž mělo podle verze žalobkyně dojít tím, že ač předmět nájmu vykazoval v segmentu technologického zařízení [anonymizováno], a to v části pasterizačního zařízení pro výrobu [Anonymizováno], vadu, o které žalovaný v době předání předmětu nájmu věděl, a v důsledku toho žalobkyni vznikla škoda a tedy z titulu náhrady škody pohledávka za žalovaným, z níž žalobkyně započetla pohledávku žalovaného za žalobkyní z titulu nájemného, žalovaný uvedené skutečnosti nereflektoval, přistoupil k plnění z bankovní záruky a neoprávněně po žalobkyni požadoval poskytnutí nové bankovní záruky pod pohrůžkou odstoupení od nájemní smlouvy, pročež žalobkyně nakonec přistoupila k úhradě částky 3 391 571,52 Kč žalovanému - z obavy, aby žalovaný skutečně od nájemní smlouvy neodstoupil - a nyní tuto částku od žalovaného požaduje coby již zmíněné jeho bezdůvodné obohacení.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. V posuzované věci se žalobkyně plně zachovala ve smyslu uzavřené nájemní smlouvy a k výzvě žalovaného částku 3 391 571,52 Kč žalovanému uhradila, byť jak tvrdí z obavy, aby žalovaný od předmětné nájemní smlouvy neodstoupil. Peněžitého plnění se žalovanému tedy dostalo od žalobkyně na základě smluvního ujednání dle předmětné nájemní smlouvy, jejíž platnost ani žalobkyní nebyla v tomto či jiném řízení zpochybněna a která v důsledku právního jednání té které smluvní strany nebyla ani zrušena, resp. nedošlo ke skončení nájmu [anonymizováno] dle této smlouvy, obdobně jako v případě předmětné licenční smlouvy.

33. Soud tedy má za to, že v daném případě nebyly splněny předpoklady pro vydání bezdůvodného obohacení žalovaným žalobkyni, neboť žalovanému se od žalobkyně dostalo předmětného peněžitého plnění podle platného závazku, který ani sama žalobkyně (v jeho základu) nijak nezpochybňuje. Ostatně žalobkyně se ani v žádném soudním řízení v předmětnou dobu nedomáhala (ale ani nyní nedomáhá) po žalovaném odstranění jí tvrzené vady na technologickém zařízení v [anonymizováno] (domáhá se toliko náhrady škody, která jí měla vzniknout podle jí tvrzené vady na předmětné části technologického zařízení v [anonymizováno]), případně určení, že do odstranění tvrzené vady na uvedeném technologickém zařízení není povinna, resp. nebyla povinna hradit žalobci nájemné (případně část nájemného).

34. Nebylo přitom důvodu k návrhu žalobkyně toto řízení přerušit do pravomocného skončení řízení o náhradu škody, jež probíhá u [Anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť ani v uvedeném řízení (dosud i přes vydaný rozsudek zdejším soudem nepravomocně) vyřešená otázka, zda předmětná část technologického zařízení [anonymizováno] týkající se [Anonymizováno], byla vadná, či nikoliv, by nemohla mít vliv na tuto právní věc, v níž podstatou je, zda žalobkyně shora uvedenou peněžitou platbu učinila ve prospěch žalovaného na základě právního titulu (platné nájemní smlouvy), či nikoliv. V tomto řízení bylo zjištěno, že žalobkyně nakonec přistoupila k solučnímu jednání a žalovaný žalobkyní převedenou částku jako plnění z titulu nájemného přijal. Z tohoto hmotněprávního pohledu tedy tvrzení žalobkyně o jejím plnění žalovanému bez právního důvodu podle názoru soudu nemůže obstát.

35. Nad rozsah výše uvedeného nutno též uvést, že v daném případě žalobkyně přistoupila k započtení (zcela jisté a určité) pohledávky žalovaného (plynoucí ze smluv nájemní a licenční) se svou pohledávkou, která podle názoru soudu je naopak nejistá, a proto nezpůsobilá k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z.

36. Žalobkyně při jednání prostřednictvím svého advokáta (na podporu svého tvrzení o relevanci započtení) sice poukazovala na rozsudek (velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia) Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněného pod číslem 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, leč soud má za to, že tak učinila zcela nepřiléhavě. V R 37/2021 totiž dovolací soud rozvedl závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017. Dovodil (mimo jiné), že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky, tj. místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka tedy nebude jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky.

37. Posledně uvedené závěry podle názoru soudu plně doléhají i na posuzovaný případ, kdy předcházející (byť nepravomocně skončené) řízení vedené u [Anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně po žalovaném domáhá náhrady škody z titulu jí tvrzené vady na technologické části v [anonymizováno] (při [Anonymizováno]), jež měla žalobkyni přivodit škodu, a od níž pak žalobkyně odvozuje a promítá již do tohoto řízení závěr, že ve skutečnosti neměla pro tuto vadu na předmětu nájmu žalovanému platit žádné nájemné, a nadto pohledávku žalovanému na nájemném za rok [Anonymizováno] započetla se svou tvrzenou pohledávkou za žalovaným z titulu náhrady škody, skončilo zamítnutím žaloby a konstatováním, že žádná vada na technologickém zařízení zjištěna nebyla a v tomto směru žalobní tvrzení žalobkyně bylo vyvráceno (tedy nikoliv „pouze“ neprokázáno).

38. Zreferovaný závěr soudu učiněný v řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], jakkoliv tato věc nebyla pravomocně skončena, však jednoznačně poukazuje – promítnuto nyní do stávajícího řízení o vydání bezdůvodného obohacení – na zcela jednoznačně nejistou pohledávku žalobkyně, jež jí měla vzniknout z titulu vzniku tvrzené (a shora popsané) škody na předmětu nájmu v [anonymizováno]

39. Ostatně o problematičnosti této pohledávky, resp. o tom, že tato pohledávka žalobkyně je nejistá (sporná) via facti svědčil i procesní postoj samotné žalobkyně (vyjádřený prostřednictvím jejího právního zástupce) při jednání u zdejšího soudu dne 27. 4. 2022, kdy k prokázání existence, pravosti této pohledávky navrhla, aby soud provedl celou sérii důkazů zaměřených k prokázání vzniku žalobkyní tvrzené škody na předmětu nájmu v [anonymizováno], čemuž soud však nevyhověl i z důvodu zjevné spornosti této pohledávky, maje právě na zřeteli judikovaný právní názor dovolacího soudu (završený R 37/2021) o tom, že nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolává (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.

40. Přitom pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné (zpravidla k okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli), což v poměrech této věci znamená, že žalobkyně k započtení přistoupila po zaktivizování soudního řízení (u [Anonymizováno] soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), v němž se domáhá již shora opakovaně zmiňované náhrady škody na technologickém zařízení [anonymizováno] a za situace, kdy žalovaný zcela jednoznačně v onom řízení popřel existenci takové vady i existenci vzniku pohledávky žalobkyně, jež by jí měla vzniknout z titulu vzniklé škody. Tedy dost okolností, jež vedou (musí vést) k závěru o spornosti této pohledávky z pohledu následně žalobkyní učiněného kompenzačního projevu.

41. Z vyložených důvodů proto soud zamítl důkazní návrhy účastníků, jež ve svém důsledku měly směřovat k verifikaci skutečností týkajících se (z pohledu žalobkyně) prokázání vzniku škody na technologickém zařízení [anonymizováno] a tedy k existenci (nespornosti) pohledávky na náhradu škody za žalovaným, z čehož pak žalobkyně dovozovala relevanci svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalovaným v tomto řízení, či (z pohledu zase žalovaného) k neexistenci pohledávky žalobkyně na náhradu škody a tudíž nemožnosti jejího započtení s pohledávkou žalovaného za žalobkyní z titulu nájemní smlouvy a licenční smlouvy.

42. Dokazování v tomto směru soud shledal za zjevně nadbytečné, neúčelné, neboť žalobkyně žalovanému nakonec plnila z platného závazku, a kromě toho jí tvrzená pohledávka v poměrech této věci je z vyložených důvodů nejistá (sporná) a nebylo zde procesního podkladu k tomu, aby toto řízení směřovalo k duplicitní verifikaci právně rozhodných skutečností, jako tomu bylo v předešlém (byť dosud nepravomocně skončeném) řízení, jež skončilo u [Anonymizováno] soudu vydáním (žalobu zamítajícího) rozsudku ve věci sp. zn. [spisová značka] se závěrem, že vznik škody na technologické části [anonymizováno] byl na základě dokazování vyloučen a tedy že žalobkyní tvrzená pohledávka z titulu náhrady škody neexistuje.

43. Z uvedených důvodů proto soud žalobu v této věci jako nedůvodnou zamítl.

44. Jelikož v tomto řízení žalovaný dosáhl plného procesního úspěchu, náleží mu ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které celkem činí 193 685,91 Kč a sestávající se: 45. a) z odměny advokáta žalovaného, a to – vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) vyhlášku č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, jako neústavní a s přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, č. Org. 23/13, k onomu nálezu, uveřejněnému pod číslem 117/2013 Sb., již nelze určit náklady řízení před nižšími soudy podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. a je namístě aplikovat vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále již „AT“; srov. shodně např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010) – podle AT za následující úkony právní služby (dále již „ÚPS“): 46. 1. převzetí a příprava zastoupení – ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, při tarifní hodnotě 3 391 571,52 Kč dle § 7 bod č. 6 AT k datu ÚPS, ve výši 21 900 Kč; 47. 2. sepis vyjádření k žalobě ze dne 30. 9. 2016 (na č. l. 184-187) ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dle tarifní hodnoty ad 1, ve výši 21 900 Kč; 48.

3. účast advokáta žalovaného na jednání u zdejšího soudu konaného dne 24. 4. 2017 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 238-239, jednání proběhlo od 12.30 hod. do 13.30 hod.), 1 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dle tarifní hodnoty ad 1 ve výši 21 900 Kč; 49.

4. účast advokáta žalovaného na jednání u zdejšího soudu konaného dne 15. 9. 2017 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 240-241, jednání proběhlo od 9.00 hod. do 10.00 hod.), 1 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dle tarifní hodnoty ad 1 ve výši 21 900 Kč; 50.

5. účast advokáta žalovaného na jednání u zdejšího soudu konaného dne 25. 5. 2020 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 246-258, jednání proběhlo od 9.00 hod. do 11.45 hod., dále od 11.50 hod. do 15.00 hod.), 1 ÚPS dle tarifní hodnoty ve výši 21 900 [byla-li by při tomto jednání projednávána i tato (spojená) věc, nepochybně by advokátu žalovaného náležela odměna za 3 ÚPS, avšak vycházeje z obsahu protokolu o tomto jednání nutno konstatovat, že tato věc při tomto jednání nebyla fakticky projednávána, takže přisouzení odměny za 3 ÚPS by neodpovídalo účelnosti vynaložených výdajů na straně žalovaného, pročež z tohoto důvodu soud žalovanému, resp. jeho advokátu přiznal odměnu pouze za 1 ÚPS ve výši 21 900 Kč]; 51.

6. účast advokáta žalovaného na jednání u zdejšího soudu konaného dne 26. 1. 2022 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 261-266, jednání proběhlo od 9.30 hod do 14.45 hod., z toho v úvodní části tohoto jednání, resp. během prvních dvou hodin tohoto jednání bylo vyhlášeno usnesení o tom, že mj. tato věc, tj. sp. zn 10 C 144/2016 se vylučuje k samostatnému řízení), 1 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dle tarifní hodnoty ad 1 ve výši 21 900 Kč; 52.

7. účast advokáta žalovaného na jednání u zdejšího soudu konaného dne 27. 4. 2022 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 288-290; jednání proběhlo v době od 9.33 hod do 11.20 hod.), 1 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dle tarifní hodnoty ad 1 ve výši 21 900 Kč; 53. tj. celkem odměna advokáta za ad 1 až 7 ve výši 153 300 Kč; 54. k ÚPS za ad 3 až 6 nutno uvést, že zdejší soud v důsledku svého pochybení (vlivem mechanické aplikace § 11 odst. 3 AT) nesprávně při rozhodování o náhradě nákladů řízení za účast advokáta žalovaného při těchto jednáních ve věci sp. zn. [spisová značka] vycházel (ze spojení předmětných věcí) a rozhodoval za užití § 12 odst. 3 AT z tarifní hodnoty představují součet uvedených (spojených věcí) tarifních hodnot, aniž by zohlednil (ač tak učinit měl), že ještě před vydáním meritorního rozhodnutí (ve věci sp. zn. [spisová značka]) došlo již shora označeným usnesením zdejšího soudu k vyloučení těchto věcí (tedy i nyní rozhodnuté věci) k samostatným řízení, pročež měl správně při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vycházet pouze z tarifní hodnoty ve výši 67 376 095 Kč; jelikož se však toto pochybení v této fázi nedá (např. postupem dle § 164 o. s. ř.) napravit, lze předpokládat (neboť ve věci sp. zn. [spisová značka] byl opravným prostředkem napaden též nákladový výrok), že ke zjednání nápravy nepochybně dojde v odvolacím řízení. Tato okolnost však nic nemění na tom, že zaregistrované pochybení ve věci s. zn. [spisová značka] (vzniklé mechanickou aplikací § 12 odst. 3 AT) ohledně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze v této věci jakkoli „kompenzovat“ a v poměrech této věci bylo povinností soudu tyto účelně vynaložené náklady žalovanému přiznat; 55. b) ze 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 2 100 Kč; 56. c) z cestovného advokáta žalovaného z jeho sídla ([adresa]) k jednáním ad a) bod 7 ke zdejšímu soudu, a to při vzdálenosti [adresa] a zpět 487,2 km, při použití osobního automobilu zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], při průměrné spotřebě BA 7 l/100 km, při ceně BA 98 - 40,50 Kč/1 l podle § 4 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb. (dále již „vyhl.“), při sazbě základní náhrady za používání osobního automobilu 4,70 Kč/1 km dle § 1 písm. b) vyhl., to vše v celkové výši 3 671 Kč; 57. d) z náhrady za promeškaný čas v souvislosti s cestou advokáta z jeho sídla advokátní kanceláře k podepsanému soudu ke shora uvedenému soudnímu jednání předmětným osobním automobilem, tedy konkrétně za 10 půlhodin (dle [Anonymizováno] po 100 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. v celkem výši 1 000 Kč, 58. e) z částky představující 21 % DPH z ad a) až d) (21 % z částky 160 071 Kč) v celkové výši 33 614,91 Kč.

59. Náklady řízení, které žalovaný (prostřednictvím svého advokáta v soudu předložené specifikaci nákladů řízení) požadoval za fázi řízení o vydání předběžného opatření před zahájením tohoto řízení, jež proběhlo u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], nebylo možné žalovanému přiznat. Je tomu tak z toho důvodu, že usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl návrh (nynější žalobkyně), aby účastník [anonymizováno] (tj. nynější žalovaný) povinen složit na účet soudní úschovy stanovený soudem částku ve výši 3 391 571,52 Kč, zamítnut, avšak nebylo současně rozhodnuto o náhradě nákladů tohoto řízení.

60. Jestliže soud návrh na nařízení předběžného opatření podaný před zahájením řízení zamítne, je v takové procesní situaci zapotřebí – vzhledem k § 151 odst. 1 o. s. ř. – současně rozhodnout o náhradě nákladů tohoto řízení, a na druhé straně o této náhradě nákladů řízení (nebylo-li o ní rozhodnuto v onom řízení o vydání předběžného opatření) nelze již rozhodnout v rozhodnutí, jímž se končí řízení ve věci samé.

61. Z uvedeného vyplývá, že nebylo-li rozhodnuto o náhradě nákladů řízení v řízení o vydání předběžného opatření zahájeném před zahájením řízení ve věci samé, pak v procesní situaci, kdy návrh na vydání předběžného opatření byl soudem zamítnut, bylo možné o chybějícím nákladovém výroku rozhodnout toliko za podmínek dle § 167 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu § 166 odst. 1 o. s. ř., tj. nejpozději do právní moci usnesení, kterým byl předmětný návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, k čemuž v tomto případě nedošlo.

62. Z vyložených důvodů proto nebylo možné nyní rozhodovat a žalovanému případně (v rámci tohoto rozsudku) přiznat náklady řízení, jež mu měly vzniknout v předmětném řízení o vydání předběžného opatření, jež probíhalo u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

63. Částku 193 685,91 Kč představující výši žalovaným účelně vynaložených nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám advokáta žalovaného.

Poučení