10 C 144/2024 - 109

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zdržet se výroku, že žalobce přijal dar od [právnická osoba], resp. [právnická osoba], a to vůči žalobci a jakýmkoli třetím osobám, ať již ústní, písemnou či elektronickou formou, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal odstranit veškeré své příspěvky v souvislosti s výrokem, že žalobce přijal dar od společnosti [právnická osoba], zejména pak odstranit z internetových stránek portálu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. výrok „Přesto tato firma poskytla v loňském roce dar motocyklovému jezdci [Jméno žalobce A] ve výši [Anonymizováno],26 milionu korun. Jako jedinému. „Vůbec nevím, že mu [právnická osoba] poskytl dar. Firma je ve ztrátě proto, že má závazky vůči [Anonymizováno] a ty nejsou splatné. A když proti tomu [Anonymizováno] jako věřitel nic nemá, tak celkem na tom nic špatného nevidím,“ komentoval to [jméno FO]“ a výrok „Upřesnění Společnost [právnická osoba] poskytla dar společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve prospěch [jméno FO]. Vyplývá to z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba] za rok 2022 zveřejněné v obchodním rejstříku. Dar zmiňuje firma v kapitole o přijatých a poskytnutých darech a je v daném roce jediný. V uzávěrce uvádí následující: „Účetní jednotka v průběhu sledovaného období eviduje poskytnutý dar ve výši [částka] z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s[Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno].“ (aktualizováno dne [datum]“), se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zveřejnit na internetových stránkách portálu [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] písemnou omluvu následujícího znění: „Redakce [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] se omlouvá panu [Jméno žalobce A] za nepravdivé informace v článcích „Pořádá závody, dostává dotace. Přesto má Autoklub dluhy a prodává majetek“ ze dne [datum], a „Hospodaření Auto klubu a zakázka pro firmy prezidenta spolku šetří policie“ ze dne [datum], o tom, že v rámci své motocyklové činnosti přijal dar ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun od [právnická osoba] Ve skutečnosti tento dar byl dle Přílohy k účetní závěrce k [datum] společnosti [právnická osoba], ze které redakce vycházelo, určen společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [jméno FO]. Není tedy pravdou, že by pan [jméno FO] měl osobně přijmout jakýkoliv dar od [právnická osoba] nebo [právnická osoba] k libovolnému použití, jak mohlo vyznít. Za způsobené potíže se panu [jméno FO] hluboce omlouváme.“, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění změny žaloby ze dne [datum] domáhal po žalované ochrany osobnosti. Uvedl, že žalovaná v článku „Pořádá závody, dostává dotace. Přesto má Autoklub dluhy a prodává majetek“ ze dne [datum], a „Hospodaření Auto klubu a zakázka pro firmy prezidenta spolku šetří policie“ ze dne [datum], ve kterých mimo jiné uvedla: „Přesto tato firma poskytla v loňském roce dar motocyklovému jezdci [Jméno žalobce A] ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun. Jako jedinému. „Vůbec nevím, že mu [právnická osoba] poskytl dar. Firma je ve ztrátě proto, že má závazky vůči Autoklubu a ty nejsou splatné. A když proti tomu Autoklub jako věřitel nic nemá, tak celkem na tom nic špatného nevidím,“ komentoval to [jméno FO].“ Dle názoru žalobce se jedná o lživou informaci, pokud žalovaná vycházela z účetní závěrky společnosti [právnická osoba], je tato informace účelově dezinterpretována. Žalobce proto vyzval žalovanou k uveřejnění omluvy a zaplacení zadostiučinění ve výši [částka], což žalovaná odmítla, pouze přidala do obou článků informaci: „Upřesnění. Společnost [právnická osoba] poskytla dar společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve prospěch [jméno FO]. Vyplývá to z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba] za rok 2022 zveřejněné v obchodním rejstříku. Dar zmiňuje firma v kapitole o přijatých a poskytnutých darech a je v daném roce jediný. V uzávěrce uvádí následující: „Účetní jednotka v průběhu sledovaného období eviduje poskytnutý dar ve výši [částka] z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].r.[Anonymizováno][Anonymizováno]“ (aktualizováno dne [datum])“. Toto žalobce neshledal přínosným, neboť článek již není aktuální a nedostane se bez dalšího k původním adresátům.

2. Žalobce se proto po žalované domáhal omluvy, odstranění napadených výroků včetně upřesnění a zdržení se jejich publikace.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Nesporovala, že publikovala napadené články. Uvedla však, že se v nich zabývala věcí veřejného zájmu – hospodařením spolku [právnická osoba], IČO [IČO], které bylo již dříve předmětem veřejné debaty. Kritika se vztahovala i k její dceřiné společnosti [právnická osoba], která i přes ztrátové hospodaření poskytla dar z titulu „části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].“. Manažerem žalobce je právě prezident [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z uvedené informace lze dovodit, že účelem daru byla podpora žalobce, proto informace uvedená v článcích není nepravdivá. Přesto žalovaná do článků zapracovala upřesnění.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Žalovaná uveřejnila dne [datum] článek „Pořádá závody, dostává dotace. Přesto má [Anonymizováno] dluhy a prodává majetek“ a dne [datum] článek „Hospodaření [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zakázka pro firmy prezidenta spolku šetří policie“ ve kterých uvedla tyto výroky: „Přesto tato firma poskytla v loňském roce dar motocyklovému jezdci [Jméno žalobce A] ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun. Jako jedinému. „Vůbec nevím, že mu [právnická osoba] poskytl dar. [Jméno žalobce A] být v případě [jméno FO] ve střetu zájmů právě proto, že mu dělá manažera“ (prokázáno citovanými články).

8. Dne [datum] doplnila žalovaná do obou článků toto: „Upřesnění. Společnost [právnická osoba] poskytla dar společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve prospěch [jméno FO]. Vyplývá to z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba] za rok 2022 zveřejněné v obchodním rejstříku. Dar zmiňuje firma v kapitole o přijatých a poskytnutých darech a je v daném roce jediný. V uzávěrce uvádí následující: „Účetní jednotka v průběhu sledovaného období eviduje poskytnutý dar ve výši [částka] z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].“ (prokázáno články v aktualizované podobě).

9. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k uveřejnění omluvy, jejíž znění nebylo navrženo, a k zaplacení částku [částka] (prokázáno výzvou ze dne [datum], dodejkami).

10. Žalovaná v reakci uvedla, že napadené tvrzení je přípustným novinářským zjednodušením informace obsažené v příloze účetní uzávěrky obchodní společnosti [právnická osoba] za rok 2022. Redaktor se snažil získat přímý kontakt na pana [jméno FO], ale nebyl úspěšný. Proto oslovil s žádostí o vysvětlení této skutečnosti jeho manažera, prezidenta [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO], který se běžně za pana [jméno FO] vyjadřuje, koordinuje jeho mediální výstupy apod. … Do obou článků jsme i přes shora uvedené přidali vysvětlující upřesnění (prokázáno reakcí žalované ze dne [datum]).

11. Účetní jednotka v průběhu sledovaného období eviduje poskytnutý dar ve výši [částka] z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (prokázáno přílohou k účetní závěrce k [datum], společnost [právnická osoba]).

12. Předsedou dozorčí rady společnosti [právnická osoba] je [tituly před jménem] [jméno FO], společníkem [právnická osoba] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku uvedené společnosti). Prezidentem [právnická osoba] je [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno výpisem ze spolkového rejstříku). 13. „[jméno FO] byl nebývale štědrý také k úspěšnému motocyklovému závodníkovi [Jméno žalobce A], kterému sám dělá manažera. „Mluvilo se o tom, že [jméno FO] dostával kolem [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno] korun ročně,“ říká [Anonymizováno]. „To je zhruba částka, která je určená na podporu všech reprezentačních jezdců. Musel dostávat peníze i z jiných položek, než jsou ty určené na reprezentaci.“ Za pravdu [Anonymizováno] dává účetní závěrka za rok 2022 už zmíněné společnosti [právnická osoba], kterou [Anonymizováno] vlastní. Pod nadpisem „Přehled o přijatých a poskytnutých darech“ se v ní dočteme, že [právnická osoba] poskytl „dar ve výši [částka] ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].“. [právnická osoba] má přitom záporný vlastní kapitál, tudíž je v situaci, kdy by na sebe měl vyhlásit insolvenci. Dary je na místě dávat ve chvíli, kdy má firma zisk, ne ve chvíli, kdy jsou věřitelé ohroženi tím, že jim nebude schopna platit (prokázáno článkem [jméno FO] rozprodává majetek [Anonymizováno]. Přesto rostou dluhy, www. Investigace.cz, ze dne [datum]).

14. Na facebooku skupiny „[Anonymizováno]“ byly publikovány příspěvky „souhlasím, [jméno FO] je tlačenka [jméno FO] … Upřímně si sáhněme do svědomí. Byl by [jméno FO] bez [Anonymizováno], potažmo pana [jméno FO], tam kde je? … Tak za [jméno FO] stojí [Anonymizováno], které ho dotuje co teda vím (možná se pletu) samozřejmě je to také pan pilot“ (prokázáno příspěvky). [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] s odkazem na napadený výrok napsal „kamo tohle si už přehnal .. hodně si u mě klesnul a už ti fandit fakt nebudu. Doufám, že sis za ty peníze od Autoklubu koupil něco hezkýho (prokázáno citovanou zprávou).

15. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. S ohledem na prokázanou pravdivost napadených tvrzení soud neprovedl k důkazu pro nadbytečnost výslech navržených svědků ani účastnický výslech (který se ostatně k soudním jednáním nedostavoval a z možnosti být vyslechnut se tak sám vyloučil) a dále důkazy ohledně společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku.

18. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

19. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

20. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

21. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

22. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

23. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Žalobce se v řízení po žalované domáhal držení se napadených výroků, jejich odstranění z článků a omluvy.

25. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 81 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

26. Články 10 i 17 Listiny vyjadřují základní ústavní hodnoty právního řádu České republiky, jako demokratického právního státu. Ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory je obsahově omezeno právy jiných, zejména právy uvedenými v čl. 10 Listiny. Kolize obou práv se realizuje v rovině podústavní, např. při aplikaci občanského zákoníku. Při aplikaci těchto zákonných ustanovení musí mít soudce vždy na paměti ústavní dimenzi aplikace zákona, která se projevuje poměřováním obou ústavních práv (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 367/03, usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 255/07, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1158/07).

27. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 357/96), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 154/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

28. Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97).

29. Z relevantní judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva lze – jak uvádí nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 577/13 – abstrahovat jistá východiska (typové problémy), na jejichž posouzení musí obecné soudy v těchto případech založit své rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1511/13). Zejména musí být brána v potaz 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový/hodnotící soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.), a konečně 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relevantní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň je třeba zdůraznit, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; z hlediska celkového kontextu věci mohou být ve specifických případech významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2051/14, body 25 až 31; nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2296/14, bod 20). 30. [adresa] projevu představuje jeden z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 453/03).

31. Legitimitu zveřejnění však nelze dovodit a ústavní ochranu svobodě projevu nelze poskytnout informaci, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty (ověřenými skutečnostmi) dávat přednost až "bombastické" síle výrazů, jimiž "své názory" tlumočí a prezentuje, neboť zasáhne-li do ústavně garantovaných práv jednotlivců nebo jiných ústavou či zákonem chráněných hodnot a zájmů, musí být připravena nést z takových jednání důsledky, byť má na nich založenou svou marketingovou strategii a dokonce i samotný účel své existence. Z toho důvodu je zcela nepřípustné, pokud se tyto subjekty při takovém způsobu jednání, téměř permanentně zasahujícím do osobnostních práv jednotlivců, dovolávají ochrany svobodou projevu (svobodou tisku), neboť zlému úmyslu nelze v žádném případě takovou ochranu poskytnout. … Míra jejich ochrany (spočívající ve fazetě svobody projevu a svobodného podnikání) musí být nezbytně oslabována či dokonce úplně vyloučena u subjektů, jež účel své existence, činnost a marketingovou strategii zakládají převážně na publikaci difamačních ("bombastických", "šokujících či "pikantních"), na cti utrhačných a lidskou důstojnost snižujících, "informacích" o osobách veřejně činných, osobách známých či společensky významných ("celebritách"), kdy účelem takového chování osoby je toliko sledování svého majetkového prospěchu a zvýšení publicity použitého média (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1586/09).

32. Obdobně jako omezení základního práva či svobody veřejnou mocí, tak i míra ochrany z její strany poskytnutá jednomu základnímu právu na úkor druhého, za situace, kdy se nacházejí ve vzájemné kolizi, musí s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu dostát požadavkům principu proporcionality a musí respektovat ústavní limity, vyjádřené v čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. V opačném případě by poskytnutí nepřiměřené ochrany či nadměrné preference jednomu základnímu právu fakticky představovalo zásah do druhého základního práva, nepřípustně omezující nebo zcela znemožňující jeho realizaci, v rozporu s principem zachování maxima z obou vzájemně si kolidujících základních práv. Není-li takové vyvažování možné, pak soud musí dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 1737/08).

33. O neoprávněný zásah do osobnosti člověka nepůjde mimo jiné tehdy, když bude zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, avšak jen tehdy, pokud tak nebudou překročeny zákonem stanovené meze. Půjde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Takový zásah do osobnostních práv však zůstává povoleným pouze za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat (např. zájem člověka na ochranu jeho intimní sféry apod.). Např. při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, je vždy nezbytné důsledně vážit, zda by jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (viz NS [spisová značka]).

34. Soud v prvé řadě konstatuje, že na žalobce je v projednávané věci třeba nahlížet jako na osobu veřejného zájmu, neboť je [Anonymizováno] [Anonymizováno], jedním z českých nejlepších [Anonymizováno] [Anonymizováno] (z předložených příspěvků na facebooku se jeví, že se veřejnost rozhoduje mezi ním a [jméno FO]). Současně otázka hospodaření [právnická osoba] i její dceřiné společnosti [právnická osoba], je otázkou veřejného zájmu.

35. Lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj., musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 367/03). To však neplatí v neomezené míře. [adresa] projevu nemá vést k tomu, aby byla jakákoliv osoba – včetně osob veřejně činných – v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňována. Informování o věcech veřejných médii za použití prostředků dotýkajících se lidské důstojnosti, osobní cti či jména určité osoby nemůže být ospravedlněno ani snahou zabránit komukoliv získat mandát pro výkon veřejné funkce. Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně médií zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany. Přestože hodnotící soud na adresu veřejně činné osoby nelze jakkoli dokazovat, je nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby. (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2300/18).

36. Co se týče nároku žalobce, aby bylo žalované uloženo zdržet se zveřejňování napadených výroků, konstatuje soud, že nezbytnou podmínkou úspěšné žaloby na upuštění od neoprávněného zásahu je, aby neoprávněný zásah do osobnostní hodnoty (obojí musí mít vždy zcela konkrétní a individualizovanou podobu) dosud trval, popř. pokračoval, anebo aby existovalo konkrétní nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (např. žalovaný vyhrožuje, že bude neoprávněný zásah opakovat). Z uvedeného plyne, že žaloba tohoto druhu nemá místo tam, kde neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby byl již ukončen (dokonán) a netrval, popř. dále nepokračoval, resp. kde neexistuje konkrétní – reálné nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (tato žaloba nepřichází proto v úvahu tam, kde by šlo o jednorázový a již dokonaný zásah). Tento právní prostředek, který směřuje k tomu, aby se žalovaný zdržel již dalšího neoprávněného zásahu, má výrazně preventivní povahu (srov. Knap, Karel; Švestka, Jiří a kol. „Ochrana osobnosti podle občanského práva“, 4. podstatně přepracované a doplněné vydání, [právnická osoba]. 2004, str. 176 - 177).

37. V daném případě nebylo v prvé řadě ani tvrzeno, že by žalovaná předmětné výroky nadále uveřejňovala. To, že je z článků neodstranila, neznamená, že jsou šířeny. Současně vzhledem k tomu, že žalovaná v obou článcích uveřejnila „upřesnění“, není důvod se domnívat, že by výrok v původním znění hodlala nadále jakkoli šířit.

38. Vzhledem k uvedenému neshledal soud důvod pro vyhovění zdržovacímu nároku, a žalobu v této části zamítl.

39. Žalobce se dále domáhal z předmětných článků odstranění výroků „Přesto tato firma poskytla v loňském roce dar motocyklovému jezdci [Jméno žalobce A] ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun. Jako jedinému. „Vůbec nevím, že mu [právnická osoba] poskytl dar. Firma je ve ztrátě proto, že má závazky vůči [Anonymizováno] a ty nejsou splatné. A když proti tomu [Anonymizováno] jako věřitel nic nemá, tak celkem na tom nic špatného nevidím,“ komentoval to [jméno FO]“ a výrok „Upřesnění Společnost [právnická osoba] poskytla dar společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve prospěch [jméno FO]. Vyplývá to z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba] za rok 2022 zveřejněné v obchodním rejstříku. Dar zmiňuje firma v kapitole o přijatých a poskytnutých darech a je v daném roce jediný. V uzávěrce uvádí následující: „Účetní jednotka v průběhu sledovaného období eviduje poskytnutý dar ve výši [částka] z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [Anonymizováno]. [jméno FO] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno].“ (aktualizováno dne [datum]“).

40. Pro vyhovění požadavku na odstranění výroků je třeba, aby tyto byly nepravdivé a způsobilé zásahu do osobnostních práv žalobce. Ani jedna z těchto podmínek však v daném případě splněna není. Prioritně je třeba zdůraznit, že oba články brojí proti způsobu hospodaření společnosti [právnická osoba], kdy v tomto kontextu je mimo jiné zmíněno, že ač má dluhy, poskytla milionový dar, žalobce je zmíněn pouze jako osoba obdarovaná. Žalovaná na tento fakt pouze upozornila, ale ve vztahu k žalobci jej nijak nehodnotila[Anonymizováno]

41. Jak plyne z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba], tato poskytla dar společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve prospěch [jméno FO], jinak řečeno poskytla dar [Jméno žalobce A] prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Není zřejmé, z jakého důvodu brojí žalobce proti „upřesnění“ ze dne 6.2.2,24, kdy v tomto je přesně citováno z účetní uzávěrky společnosti [Anonymizováno] Servisní uveřejněné v obchodním rejstříku této společnosti, a tedy veřejně přístupné, včetně uvedení zdroje. Není ani zřejmé, proč žalobce projí proti uveřejněným slovům pana [jméno FO], který pouze uvedl, že mu o daru není nic známo, ale pokud se tak stalo, nevidí na tom nic špatného. K roli žalobce se ani on nijak nevyjadřuje.

42. Prvotní napadený výrok „Přesto tato firma poskytla v loňském roce dar motocyklovému jezdci [Jméno žalobce A] ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun. Jako jedinému.“ má pravdivý základ, mohl být však více upřesněn v souladu s účetní uzávěrkou. Toto upřesnění uveřejnila žalovaná dne [datum]. Pokud by upřesnění uveřejněno nebylo, byl by soud ochoten o odstranění, ale spíše o bližším upřesnění, tohoto výroku uvažovat. Za dané situace by však bez prvotního výroku nebylo zřejmé, k čemu se upřesnění váže.

43. Z uvedených výroků soud žalobu zamítl i co do odstraňovacího nároku.

44. Konečně žalobce požadoval uveřejnění omluvy ve znění „[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] se omlouvá panu [Jméno žalobce A] za nepravdivé informace v článcích „Pořádá závody, dostává dotace. Přesto má [Anonymizováno] dluhy a prodává majetek“ ze dne [datum], a „Hospodaření [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zakázka pro firmy prezidenta spolku šetří policie“ ze dne [datum], o tom, že v rámci své motocyklové činnosti přijal dar ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun od [právnická osoba] Ve skutečnosti tento dar byl dle Přílohy k účetní závěrce k [datum] společnosti [právnická osoba], ze které redakce vycházelo, určen společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. z titulu části nákladů hrazených ve prospěch [jméno FO]. Není tedy pravdou, že by pan [jméno FO] měl osobně přijmout jakýkoliv dar od [právnická osoba] nebo [právnická osoba] k libovolnému použití, jak mohlo vyznít. Za způsobené potíže se panu [jméno FO] hluboce omlouváme.“ 45. Soud shledává paradoxním, že žalobce nejprve požadoval odstranění mimo jiné citace z účetní uzávěrky společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], aby následně v rámci omluvy tuto citaci znovu požadoval. Dále je třeba zmínit, že text požadované omluvy je do značné míry nepřesně formulován. Žalobce nejprve uvádí, že výrok je „o tom, že v rámci své motocyklové činnosti přijal dar ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] korun od [právnická osoba]“. Níže v textu však žádá omluvu za to, že není pravdou, že by měl osobně přijmout dar k libovolnému použití, jak mohlo vyznít. Z textu článku je přitom zcela evidentní, že se jednalo o finanční prostředky právě pro podporu motocyklové činnost žalobce. Nepřiléhavé je též tvrzení, že měl žalobce osobně přijmout dar, toto v článcích uvedeno není.

46. Žalobce v průběhu řízení tvrdil, že dar nebyl společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] poskytnut pouze v jeho prospěch, ale ve prospěch všech závodníků spadajících pod tuto společnost, a za účelem prokázání tohoto tvrzení navrhl výslechy svědků. Jak shora uvedeno, z účetní uzávěrky společnosti [právnická osoba] jednoznačně plyne, že dar byl skutečně poskytnut pouze ve prospěch žalobce, žalovaná nepochybila, když z této účetní uzávěrky přesně citovala. Pokud má žalobce za to, že uzávěrky v tomto obsahuje chybu, musí se obrátit přímo na společnost [právnická osoba].

47. V řízení z tvrzení žalobce vyplynulo, že má za to, že v důsledku napadených výroků je na něj pohlíženo jako na prominentního či protežovaného závodníka. Z příspěvku na facebooku, které byly provedeny k důkazu, však plyne, že je na něj skutečně takto obecně nahlíženo, avšak spíše kvůli tomu, že je obecně podporován [Anonymizováno] a panem [jméno FO] („je tlačenka [jméno FO] … kde by byl bez Autoklubu“¨). Ostatně pan [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], je současně [Anonymizováno] žalobce.

48. Soud tedy uzavírá, že již prvotní napadený výrok měl pravdivý základ, následně bylo uveřejněno jeho upřesnění. Napadenými výroky tak nemohlo být zasaženo do osobnostních práv žalobce.

49. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání vyjádření ze dne [datum] a [datum], g) – 2x účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), 1 úkonem právní pomoci ve výši [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) – účast na jednání soudu dne [datum] dle § 9 odst. 3 písm. d)vyhlášky), 5 náhradami hotových výdajů po [částka] a 1x [částka] (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

51. Celkové náklady žalované ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Poučení