Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

10 C 152/2020 - 232

Rozhodnuto 2023-06-19

Citované zákony (14)

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalobce] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalobce] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalobce] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se protiprávního jednání takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný 1), žalovaný 2) a žalovaný 3) byly povinni se zdržet jakéhokoliv užívání pozemku parc.č. st. [číslo], o výměře 943 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, [územní celek], k.ú. [obec], jehož součástí je stavba budovy rodinného domu [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to zejména průchodu či průjezdu jakýmikoliv motorovými či nemotorovými vozidly, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit na náklady řízení k rukám zástupce žalovaných částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zdržet se užívání pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], a to zejména průchodu či průjezdu jakýmikoliv motorovými či nemotorovými vozidly. V žalobě uvedl, že žalovaní používají pozemek žalobce jako příjezdovou cestu ke svým nemovitostem – domům [adresa] a [adresa], ačkoli k tomu podle žalobce nemají žádný právní titul; užíváním pozemek žalobce poškozují a poškozují i statiku jeho domu. Žalobce dále uvedl, že všichni žalovaní si mohou zajistit příjezdové cesty ke svým nemovitostem jiným způsobem.

2. Ve věci rozhodl Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 7. června 2021, č. j. [číslo jednací], a to tak, že žalobu zamítl a stanovil žalobci povinnost uhradit na náklady řízení k rukám zástupce žalovaných částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výše uvedený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. října 2021, č. j. [číslo jednací], a to v tom správném znění, že žalobce je povinen nahradit žalovaným k rukám jejich zástupce náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž žalobci byla dále stanovena povinnost nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení [částka]. Ve věci bylo žalobcem podáno dovolaní, přičemž Nejvyšší soud České republiky rozhodl rozsudkem ze dne 27. září 2022, č. j. [číslo jednací], že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 13. prosince 2022, č.j. [číslo jednací] rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud se proto v projednávané věci, vázán závazným právním názorem vyšších soudů, zabýval primárně otázkou, zda mají žalovaní jinou (alternativní) možnost přístupu ke svým nemovitostem, a tedy zda si mohou zajistit jiné nezbytné komunikační spojení ke svým nemovitostem.

3. Žalovaní navrhli, aby žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu, neboť pozemek žalobce je místní komunikací dle zákona č. 13/1997 Sb., a již dle nejstarší dochované archivní mapy z roku [číslo] byl tento pozemek používán jako příjezdová cesta k domům [adresa] a [adresa], jiná příjezdová komunikace k těmto domům nebyla nikdy zakreslena ani používána. [příjmení] pozemek byl jako příjezdová komunikace využíván nepřetržitě, bez výhrad ze strany právních předchůdců žalobce a sporná cesta kolem domu [adresa] byla v minulosti zpevňována i opravována právními předchůdci žalovaných, přičemž dům [adresa] byl používán i jako [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno 5 slov]. Žalovaní dále uvedli, že žalobce vlastní nemovitost již od roku 1983 a námitky vůči používání pozemku jako příjezdové komunikace začal uplatňovat až v posledním roce. Žalobcem zmiňovaná jiná možnost příjezdu k nemovitostem není dle žalovaných reálná, když takový přístup je možný pouze zemědělskými mechanismy při sklízení travního porostu. Ohledně škod na domu žalobce žalovaní uvádějí, že se jedná starou usedlost zemědělského typu, která nemá zřízen odtok splaškové vody ani vody srážkové. Nadto dle žalovaných došlo na předmětném pozemku k vydržení služebnosti cesty a stezky.

4. Pro přehlednost soud uvádí, že ze strany žalobce bylo tvrzeno několik alternativních přístupových cest k nemovitostem žalovaných: -) První alternativní přístup – pro 1. a 2. žalovaného - spočíval v přístupu přes pozemky parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] (viz bod [anonymizováno] žaloby) (dále jako„ přístup 1“). -) Druhý alternativní přístup - pro 1. a 2. žalovaného - spočíval v přístupu přes pozemky parc. [číslo] kdy uvedené pozemky umožňují napojení na komunikaci III. třídy s označením 5c nacházející se na pozemku parc. č. [rok] (viz bod [anonymizováno] žaloby), tato alternativa byla žalobci později upravena na přístup přes pozemek parc. [číslo] pro pěší formu přístupu a přes pozemky parc. [číslo] pro zbudování komunikačního spojení (viz bod [anonymizováno] vyjádření žalobce ze dne [datum]) (dále jako„ přístup [anonymizováno]“). -) Alternativní přístup – pro 3. žalovaného - spočíval v přístupu přes pozemky parc. [číslo] (viz bod [anonymizováno] žaloby) (dále jako„ přístup 3“). -) Žalobce dále nechal zpracovat tři projekty přístupu, a to konkrétně: o) Přístup přes pozemky parc. [číslo] pozemek [číslo], přičemž v uvedené alternativě by 3. žalovaný využíval sjezdu z příjezdové komunikace v zadní části pozemku směrem k postavené garáží žalovaného (viz bod [anonymizováno] a [anonymizováno] vyjádření žalobce ze dne [datum]) (dále jako„ přístup [anonymizováno]“) o) Přístup přes pozemky parc. [číslo] pozemek [číslo], přičemž sjezd na pozemek 3. žalovaného by vedl přes jeho zahradu (viz bod 6 a 7 vyjádření žalobce ze dne [datum]) (dále jako„ přístup 5“) o) Přístup přes pozemky parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok] až k pozemku parc. [číslo] (viz vyjádření žalobce ze dne [datum]) (dále jako„ přístup 6“).

5. Z katastrálních map a výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [obec] soud zjistil, že jakožto vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], je evidován žalobce. Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti smlouvami o převodu nemovitosti v letech 1983 a 1985. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [obec] soud zjistil, že jakožto vlastník pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] jsou evidováni 1. a 2. žalovaní, přičemž vlastnické právo k uvedené nemovité věci nabyli smlouvou o převodu nemovitosti v roce 1980 a smlouvou kupní v roce 2002. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [obec], soud zjistil, že jakožto vlastník pozemku parc. č st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] je evidován 3. žalovaný. Mezi jednotlivými pozemky není evidována žádná služebnost.

6. V kontextu výše uvedeného za současného shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že dům [adresa] na pozemku žalobce je starý přibližně 100 let, stavebně odpovídá době svého vzniku, a tedy nemá pevné (betonové) základy, když ty jsou tvořeny volně loženými kameny spojenými jílovitou hmotou. [adresa] ve vlastnictví 3. žalovaného byla původně výměnkem náležejícím ke statku (tj. nyní k nemovitosti žalobce – pozn. soudu) a je tedy přibližně stejně stará. Garáž 3. žalovaného má výjezd přímo na pozemek parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce, tato garáž byla postavena v sedmdesátých letech 20. století. Nemovitost ve vlastnictví 1. a 2. žalovaného je stará přibližně 70 let a byla dříve používána jako [anonymizováno 5 slov]. Jako obslužná komunikace ke stanici byla využívána cesta nádvořím žalobce, tedy pozemek parc. č. st. [číslo].

7. Ze snímků z katastrálních map, včetně leteckého snímku a jeho průmětu do mapy katastrální má soud za prokázané, že k domu [adresa] ve vlastnictví 1. a 2. žalovaného není viditelná jiná komunikace než přes uvedený pozemek žalobce. Dále je zjevné, že dům [adresa] ve vlastnictví 3. žalovaného je situován podél pozemku parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce, přičemž vstup do domu [adresa] i vjezd do garáže je orientován k pozemku parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Jiný přístup a příjezd není viditelný. Z katastrální mapy z roku [číslo] soud zjistil, že tehdejší postavení jednotlivých domů i zákresy cest v zásadě odpovídají i nyní zakreslenému stavu v katastru nemovitostí.

8. Z pasportu komunikací – mapy a výpisu soud zjistil, že současná přístupová cesta vedoucí přes pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] je vedena jako místní komunikace IV. třídy.

9. Ze statického posudku [číslo] 2020, týkajícího se poruch objektu rodinného domu [adresa] [obec], zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že na uvedeném objektu jsou trhliny, jejichž příčiny znalec vidí spíše v dávné historii, kdy střešní srážková voda byla spouštěna přímo na terén, kde potom za dlouhá desetiletí docházelo k demodulaci tuhosti podloží, resp. ke klesání nároží budovy vlivem srážkové vody. Popisovaný objekt zažíval v dřívějších dobách klidnou a méně hustou dopravu dopravními prostředky s menšími rychlostmi i hmotností, nyní tuhost a únosnost materiálu postupně klesá a objekt se stává méně odolným, křehčím a choulostivějším, naopak intenzita jeho zatížení narůstá.

10. Z rozhodnutí Policie ČR číslo SP [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vedeno přestupkové řízení proti žalobci pro jednání spočívající v tom, že dne [datum] prováděl stavbu oplocení na pozemku parc. č. st. [číslo], čímž omezil bez povolení obecné používání pozemku a zároveň téhož dne na základě pokynu starosty obce uvedl veřejně přístupovou účelovou komunikaci do původního stavu. Z odůvodnění vyplývá, že [územní celek] pozemek parc. č. st. [číslo] pokládá za veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

11. Z návrhu alternativního přístupu k [adresa] a [adresa] – situace – varianta [číslo] soud zjistil, že náklad na zbudování alternativního přístupu 4 je stanoven částkou [anonymizována dvě slova] vzhledem k 3. žalovanému a částkou [částka] vzhledem k 1. a 2. žalovanému. Z návrhu alternativního přístupu k [adresa] a [adresa] – situace – varianta [číslo] soud zjistil, že náklad na zbudování alternativního přístupu [anonymizováno] je stanoven částkou [anonymizována dvě slova] vzhledem k 3. žalovanému a částkou [částka] vzhledem k 1. a 2. žalovanému. Z položkového rozpočtu stavby soud zjistil, že pakliže by přístupová cesta k 1. a 2. žalovanému byla zřízena přes pozemky parc. [číslo] celkový náklad na výstavbu by činil (v roce 2020) částku [částka].

12. Z místního šetření, to vše podpořeno leteckou mapou oblasti, mapou komunikací, fotografickou dokumentací pozemků, projektem zbudování cesty a návrhem na zbudování alternativních přístupů má soud za prokázané, že pakliže by cesta měla vést po pozemku parc. [číslo] ze strany 3. žalovaného by muselo dojít ke zrušení zahrady včetně bazénu. V takovém případě není 3. žalovaný ochoten zřídit přístup přes pozemek 1. a 2. žalovanému. Garáž postavená na pozemku parc. č. st. [číslo] je orientována svým výjezdem na pozemek parc. č. st. [číslo]. Pakliže by přístupová cesta k domu 3. žalovaného vedla z pozemku parc. [číslo] (podílové spoluvlastnictví žalobce a 1. žalovaného dosud užívaného jako komunikace) přes pozemek parc. [číslo] (zahrada ve vlastnictví 3. žalovaného) a dále po pozemku p. [číslo] (vlastnictví 1. a 2. žalovaného) s odbočením na pozemek parc. č. st. [číslo] nemohl 3. žalovaný používat garáž, přičemž 1. a 2. žalovaní se zřízením takové cesty pro 3. žalovaného po jejich pozemku nesouhlasí. Pakliže by přístupová cesta k nemovitostem 3. žalovaného vedla z pozemku parc [číslo] pouze přes pozemek parc. [číslo] dále na pozemek parc. č. st. [číslo], bylo by nezbytné zboření plotu, odstranění stavby zapuštěného bazénu a změnit orientaci domu 3. žalovaného – nedalo by se zajet s autem do garáže, přičemž prostor mezi okrajem domu 3. žalovaného a okrajem pozemku parc. [číslo] je omezený – odhadem asi 3,5 metru. Pakliže by přístupová cesta k domu 1. a 2. žalovaného vedla po pozemku parc. [číslo] dále po pozemku parc. [číslo] ze strany 3. žalovaného by se zřízením takové cesty ve prospěch 1. a 2. žalovaného nebylo souhlaseno. Pakliže by byla zřízena náhradní přístupová cesta k domu 1. a 2. žalovaného tzv. odzadu přes louku - s napojením na ostatní komunikaci parc. č. [rok], musela by přístupová cesta vést po pozemku parc [číslo] nebo parc. č. 2080, které jsou ve vlastnictví 3. osoby ([jméno] [anonymizováno]).

13. Z vyjádření [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] nesouhlasí s užíváním nemovitostí v jejím vlastnictví za účelem zřízení příjezdové komunikace k nemovitostem žalovaných.

14. Soud hodnotil výše uvedené provedené důkazy nejprve každý jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech, když provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Po pozemku parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce vede příjezdová cesta k nemovitostem - domům [adresa] a [adresa] ve vlastnictví žalovaných. Žalovaným však nesvědčí k užívání příjezdové komunikace žádný soukromoprávní titul, ačkoli předmětná přístupová cesta byla využívána od nepaměti. [adresa] na pozemku žalobce je starý přibližně 100 let, stavebně odpovídá době svého vzniku, stavba [adresa] ve vlastnictví 3. žalovaného byla původně výměnkem náležejícím ke statku (tj. nyní k nemovitosti žalobce – pozn. soudu) a je tedy přibližně stejně stará. Garáž 3. žalovaného má výjezd přímo na pozemek parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce, tato garáž byla postavena v sedmdesátých letech 20. století. Nemovitost ve vlastnictví 1. a 2. žalovaného je stará přibližně 70 let a byla dříve používána jako [anonymizováno 5 slov]. Jako obslužná komunikace ke stanici byla využívána cesta nádvořím žalobce, tedy pozemek parc. č. st. [číslo].

16. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

17. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

18. V daném případě musel soud jakožto předběžnou otázku (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4955/2015) posoudit, zda je předmětný pozemek veřejně přístupnou účelovou komunikací. Samotná okolnost, že v tomto směru dosud nebylo vydáno správní rozhodnutí, není podstatná (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000).

19. Podle konstantní judikatury veřejně přístupná účelová komunikace existuje za současného naplnění následujících 4 pojmových znaků: 1. stálost a znatelnost komunikace v terénu podle § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, 2. zákonný účel podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, 3. souhlas vlastníka s veřejným užíváním, 4. nutná komunikační potřeba (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 616/2017, a další judikaturu tam uvedenou). Nezbytnou podmínkou vzniku účelové komunikace a jejího veřejného užívání je tedy mj. existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 5213/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4955/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 616/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018).

20. K jednotlivým znakům přístupné účelové komunikace soud uvádí následující. Ohledně podmínky stálosti a znatelnosti komunikace v terénu nemůže být pochyb, a to s ohledem na katastrální mapy, letecké snímky, pasport komunikací či katastrální mapu z roku [číslo]. Stálost a znatelnost komunikace byla zcela přesvědčivě zjištěna i na místním šetření.

21. K zákonnému účelu podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích soud uvádí, že komunikace opět zcela bez pochyby slouží pro potřeby vlastníků dotčených nemovitostí, tedy žalobce i žalovaných, kdy nemovitosti ve vlastnictví účastníků tohoto řízení jsou spojeny s ostatními komunikacemi právě skrze pozemek parc. č. st. [číslo], respektive skrze jeho část sloužící k příjezdu k nemovitým věcem.

22. K souhlasu vlastníka s veřejným užíváním komunikace soud uvádí, že – jak plyne ze shodného tvrzení účastníků - dům [adresa] na pozemku žalobce je starý přibližně 100 let, stavebně odpovídá době svého vzniku, stavba [adresa] ve vlastnictví 3. žalovaného byla původně výměnkem náležejícím ke statku (tj. nyní k nemovitosti žalobce – pozn. soudu) a je tedy přibližně stejně stará. Garáž 3. žalovaného má výjezd přímo na pozemek parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce, tato garáž byla postavena v sedmdesátých letech 20. století. Nemovitost ve vlastnictví 1. a 2. žalovaného je stará přibližně 70 let a byla dříve používána jako [anonymizováno 5 slov]. Jako obslužná komunikace ke stanici byla využívána cesta nádvořím žalobce, tedy pozemek parc. č. st. [číslo]. Takto dlouhodobě („ od nepaměti“) využívaná komunikace byla i k uvedenému účelu v minulosti upravována, což podpůrně dokládá i stanovisko [územní celek], které jasně vyplývá z obsahu správního rozhodnutí v přestupkovém řízení. Je tedy zřejmé – i s ohledem na původní význam staveb, že přinejmenším právní předchůdce žalobce věnoval pozemek k veřejnému užívání a s tímto užíváním také souhlasil. Sám žalobce, který je vlastníkem předmětného pozemku od roku 1983, s užíváním komunikace minimálně konkludentně po dlouhá léta souhlasil. Soud je tedy přesvědčen, že pozemek žalobce je jako cesta užíván od„ nepaměti“, přičemž judikatura, která pro tyto případy tzv. věnování pozemku k veřejnému užívání presumuje, že byla-li cesta vedoucí přes pozemek v soukromém vlastnictví od nepaměti veřejně užívána z naléhavé komunikační potřeby, jde o účelovou komunikaci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002; srov. též např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 27/2009-66). Současná změna názoru žalobce tedy nemůže způsobit to, že by komunikace přestala splňovat podmínku souhlasu vlastníka s veřejným užíváním komunikace. Platí, že zřídí-li vlastník pozemku účelovou komunikaci, anebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením, stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace. Je-li účelová komunikace v souladu s vůlí vlastníka zřízena, nemůže její vlastník jednostranným prohlášením zamezit jejímu obecnému užívání. K takové regulaci nejsou oprávněni ani právní nástupci původního vlastníka. Proto jde-li o cesty, užívané veřejně odnepaměti, je třeba vyjít z domněnky věnování, tj. z domněnky, že vlastník kdysi v minulosti cestu věnoval veřejnému užívání.

23. Zcela zásadní a stěžejní je v daném případě otázka, zda je splněna podmínka nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby, tedy zda existují jiné způsoby, jak zajistit komunikační spojení s nemovitostmi ve vlastnictví žalovaných tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva žalobce. Soudu tedy nezbylo, než posoudit veškeré přístupy navrhované žalobcem.

24. K přístupu 1 (tedy k přístupu pro 1. a 2. žalovaného přes pozemky parc. [číslo] soud uvádí, že z pozemku parc. [číslo] nelze vybudovat přímé napojení na pozemek parc. [číslo] (s ohledem na dotyk pouhého rohu pozemku parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo]) bez využití pozemku ve vlastnictví třetí osoby, nejspíše pak pozemku parc. [číslo] či pozemku parc. [číslo]. V rámci řízení však bylo zjištěno, že 3. žalovaný není ochoten udělit souhlas s užíváním jeho pozemku parc. [číslo] jakožto přístupové cesty pro 1. A 2. Žalovaného. Žalobce zároveň soudu nedoložil případný souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] ([jméno] [anonymizováno]), a proto soud nemohl o uvedeném přístupu jako o vhodném komunikačním spojení uvažovat.

25. K přístupu 2 (tedy k přístupu přes pozemky parc. č. [rok], [číslo] a [číslo]) soud uvádí, že pro přístup k pozemku žalovaných by musely být využívány pozemky ve vlastnictví třetí osoby ([jméno] [anonymizováno]), přičemž ze strany žalobce nebyl nikterak její souhlas doložen, a proto soud nemohl o uvedeném přístupu jako o vhodném komunikačním spojení uvažovat. Naopak v průběhu řízení byl předložen nesouhlas [jméno] [příjmení] s takovým užíváním jejích pozemků.

26. K přístupu 3 (tedy přes pozemky parc. [číslo]) soud uvádí, že v daném případě by ze strany 3. Žalovaného muselo dojít k zbourání plotu, zapuštěného bazénu a ke změně orientace stavby domu, přičemž v daném případě se jeví postup vůči 3. žalovanému jako šikanozní. Je totiž zřejmé, že k výstavbě jednotlivých prvků zahrady a domu docházelo s ohledem na historické využití původní přístupové cesty i s ohledem na historické uspořádání vlastnických poměrů právních předchůdců účastníků řízení, respektive samotných účastníků. Pakliže 3. žalovaný při výstavbě oplocení, bazénu a dalších prvků ctil historické poměry stavení a další poměry uspořádání okolního prostoru, jeví se značně nespravedlivé požadovat po něm uskutečnění komplexních úprav domu i zahrady. 3. žalovaný svým postupem nezabránil přístupu na svůj pozemek ani z nedbalosti, když v době výstavby presumoval souhlas s užíváním příjezdové komunikace, tak jak je dán historicky i dřívějšími poměry mezi účastníky řízení, popřípadě mezi jejich právními předchůdci.

27. K přístupu 4 a přístupu 5 (tedy k přístupu přes pozemky parc. [číslo]) soud uvádí, že v daném případě nebyl ze strany 3. žalovaného udělen 1. a 2. žalovanému souhlas s užíváním pozemků v jeho vlastnictví a ze strany 1. a 2. žalovaného nebyl udělen souhlas 3. žalovanému s užíváním pozemků v jejich vlastnictví.

28. K přístupu 6 (tedy k přístupu přes pozemky parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. č. [rok] až k pozemku parc. [číslo]) soud uvádí, že takováto navrhovaná varianta by v sobě zahrnovala výstavbu cesty v několikaset metrové délce, a to skrze pozemky doposud využívané jako pole a louky, tedy sezónně obhospodařované a za účelem hospodaření využívané. V takovém případě by mohl být nově zbudovaná cesta využívána toliko v období po sklizni (senoseči), a tedy nikoli celoročně. S ohledem na délku budované cesty lze i z pohledu laika předpokládat, že náklad na výstavbu by se pohyboval ve statisícových částkách. Soud tedy nespatřuje uvedený návrh žalobce za vhodné komunikačním spojení, a to primárně z důvodu možnosti pouhého sezónního využití.

29. Pro zpřehlednění soud uvádí, že v rovině teorie lze ve vztahu k 1. a 2. žalovanému uvažovat o zbudování několikaset metrové příjezdové cesty (přístup [anonymizováno]), avšak v rovině reality nelze o takovém přístupu blíže uvažovat. V daném případě, jak již bylo opakovaně uvedeno, se jedná o pozemky využitelné toliko sezónně, a zároveň je případná délka přístupové cesty zcela nepřiměřená. Ve vztahu k 3. žalovanému lze v rovině teorie uvažovat o zbudování příjezdové cesty přes pozemek parc. [číslo] (přístup 3), což by však obnášelo zasypání bazénu, zboření plotu, přebudování většiny plochy zahrady a nemožnost užívání existující garáže (popřípadě výstavbu garáže nové). Takový postup se jeví v rovině reality taktéž jako nepřijatelný. K uvedenému je třeba spíše mimochodem podotknout, že pakliže žalobce argumentuje špatným stavem jeho nemovitosti z důvodu průjezdu vozidel po pozemku parc. č. st. [číslo], současná garáž 3. žalovaného je vystavěna za účelem parkování osobních vozidel, přičemž osobní vozidlo je na uvedeném pozemku užíváno taktéž samotným žalobcem. Vliv na případný stav nemovitosti ze strany 3. žalovaného je tak zcela minimální.

30. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že zde neexistuje žádná alternativní přístupová komunikace, která by mohla zajistit žalovaným přístup k jejich nemovitým věcem. Soud v daném řízení nemůže zatížit třetí osobu (popřípadě žalované navzájem) povinností udělit souhlas k užívání jejich pozemků za účelem vzniku (užívání) přístupové komunikace. Soud nemůže takový souhlas v rámci tohoto řízení ani předpokládat či presumovat, neboť pokud by tak učinil, mohl by fakticky vyvolat stav, kterým by došlo k zamezení jakéhokoli přístupu k nemovitostem žalovaných. Nadto bylo v rámci řízení prokázáno, že [jméno] [příjmení] s případným odkupem či zřízením přístupové cesty přes své pozemky nesouhlasí. Soud nemohl ani 3. žalovaného zatížit povinností kompletní přestavby zahrady a uspořádání domu tak, aby mohl využívat příjezdovou komunikaci skrze jeho pozemek parc. [číslo] to z důvodů již výše uvedených. Soud taktéž nemohl považovat za plnohodnotnou alternativní komunikace poslední z navrhovaných variant, kdy by mohla být nově zbudovaná cesta využívána toliko v období po sklizni (senoseči), a tedy nikoli celoročně. Bylo na žalovaném, aby prokázal existenci jiného komunikačního spojení nemovitostí žalovaných s veřejnou komunikací, avšak taková skutečnost se žalobci v rámci řízení prokázat nepodařila. Soud proto nemohl žalobě vyhovět. V takovém případě má soud za to, že byla prokázána existence nutné komunikační potřeby, v důsledku čehož lze uzavřít, že pozemek parc. č. st. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací.

31. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pakliže by rozhodl tak, že by žalobě vyhověl, jednalo by se o individuální právní akt směřující toliko vůči účastníkům řízení a nikoli vůči neomezenému okruhu osob. Soud je toho názoru, že pakliže chce žalobce omezit provoz na pozemku parc. č. st. [číslo], nechť zváží obrátit se se svým požadavkem na silniční správní úřad, který bude oprávněn v dané věci rozhodnout a dopravu na komunikaci případně regulovat i ve vztahu k dalším osobám.

32. Závěrem se soud krátce vypořádá s námitkou žalobce, že žalovaní si navzájem nehodlají udělit souhlas s užíváním pozemků za účelem průjezdu. Žalobce považuje takové jednání žalovaných za rozporné s principem poctivosti a rozporné s principem zákazu zneužití práva. V daném případě soud poukazuje na skutečnost, že i pakliže jsou žalovaní zastoupeni jedním právním zástupcem a jejich postup je koordinovaný, nelze po nich požadovat, aby nutně přistoupili k omezení svých vlastnických práv. Žalovaní jakožto vlastníci jednotlivých pozemků mají obdobná vlastnická práva, jako kdyby byli zastoupeni různými právními zástupci a jejich postup by koordinovaný nebyl. V daném případě nemůže mít zvolený procesní postup v důsledku vliv na omezení vlastnických práv jednotlivých žalovaných.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za písemné vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za účast na jednání před odvolacím soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za písemné vyjádření ve věci dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (3 x [částka]) za účast při místním šetření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky [částka] (3 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t. včetně sedmadvaceti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 90 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.