10 C 158/2021-247
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 3 § 149 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1
- o účetnictví, 563/1991 Sb. — § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. f
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 34 § 1179 § 1180 § 1181
- Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, 366/2013 Sb. — § 16
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 1 § 13 odst. 1 § 2 § 3 § 4 odst. 1 § 5 odst. 1 § 7 § 8 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 244 853,96 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 244 261,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 216 302 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 592,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 551,96 Kč od [datum] do zaplacením, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně JUDr. Ing. [jméno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 96 007,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení dlužných příspěvků do fondu oprav za rok 2019 a vyúčtování služeb za rok 2019 k následujícím jednotkám nacházejících se v budově [adresa] stojící na pozemku parcelní [číslo] jichž je žalovaný vlastníkem: -) jednotky [číslo] nacházející se v 1 podlaží, o celkové ploše 19,99 m2, způsob využití – jiný nebytový prostor, -) jednotky [číslo] nacházející se v 5 podlaží, o celkové ploše 47,39 m2, způsob využití – jiný nebytový prostor, -) jednotky [číslo] nacházející se v 5 podlaží, o celkové ploše 113,48 m2, způsob využití – jiný nebytový prostor. Žalovaný jako vlastník shora uvedených jednotek byl v roce 2019 povinen hradit žalobci, příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na plnění spojená a související s užíváním prostor, jejichž výše byla stanovena v rozpisu plateb. V roce 2018 došlo, na základě konané schůze shromáždění vlastníků jednotek [anonymizováno] [ulice a číslo], ze dne [datum] (žalobcem následně opraven termín konání této schůze na [datum] s tím, že v zápise je písařská chyba v datu), k navýšení příspěvků do fondu oprav, a to s účinnosti od července roku 2018. [příjmení] rozpisy plateb k jednotlivým jednotkám byly žalovanému zaslány prostřednictvím provozovatele poštovní licence a byly doručeny, dne [datum], fikcí. S účinností od [datum] pak byly platy do fondu oprav zase sníženy. Žalovaný byla dále povinen hradit i případné nedoplatky vyplývající z provedeného vyúčtování příspěvků do fondu oprav a záloh na plnění spojená a související s užíváním prostor za rok 2019. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno dne [datum], a to prostřednictvím provozovatele poštovní licence a znovu ještě dne [datum] do datové schránky. Žalovaný byl současně poučen o možnosti uplatnit námitky a dále upozorněn na splatnost vyúčtování do 4 měsíců ode dne obdržení předmětného vyúčtování. Splatnost vyúčtování tak nastala dne [datum]. Ze strany žalovaného však do dnešního dne nebylo uhrazeno ničeho. Dlužnou částku žalobce neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. Za období 01/ 2019 – 12/ 2019 vznikl žalovanému vůči žalobci nedoplatek ve výši -) 27 802 Kč u jednotky [číslo] o) z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb, neboť žalovaný neuhradit na stanovených zálohách 11x 867 Kč za období leden až listopad a 650 Kč ničeho, stejně tak jako na vyúčtování služeb o) z titulu dluhu do fondu oprav, neboť žalovaný neuhradil příspěvky za období leden až listopad 11x 1 999 Kč a v prosinci 694 Kč -) 56 774 Kč u jednotky [číslo] o) z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb, neboť žalovaný neuhradit na stanovených zálohách 11x 298 Kč za období leden až listopad a 334 Kč za prosinec ničeho, stejně tak jako na vyúčtování služeb o) z titulu dluhu do fondu oprav, neboť žalovaný neuhradil příspěvky za období leden až listopad 11x 4 741 Kč a v prosinci 1 646 Kč -) 131 726 Kč u jednotky [číslo] o) z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb, neboť žalovaný neuhradit na stanovených zálohách 11x 435 Kč za období leden až listopad a 334 Kč za prosinec ničeho, stejně tak jako na vyúčtování služeb o) z titulu dluhu do fondu oprav, neboť žalovaný neuhradil příspěvky za období leden až listopad 11x 11 781 Kč a v prosinci 3 943 Kč Vedle shora uvedeného se žalobce dále domáhal úroku z prodlení z jednotlivých záloh a příspěvků do fondu oprav od dne následujícího po dni jejich splatnosti od dne [datum], přičemž ve svém souhrnu tento úrok z prodlení činil částku 4 171,58 Kč u jednotky [číslo] 52 Kč u jednotky [číslo] 17 049,86 Kč u jednotky [číslo]. Námitky žalovaného ohledně nesouladu skutečné výměru jednotky [číslo] výměru této jednotky dle prohlášení vlastníka (z důvodu neoprávněného přičlenění společných prostor k této jednotce) a nesouladu výměry jednotek [číslo] (z důvodu rekonstrukčních prací uvnitř jednotek) pokládá žalobce za nedůvodné, neboť tyto prostory v podstatě„ přičlenil“ k jednotce [číslo] sám žalobce jako její bývalý vlastník, který je uzamkl a výlučně užíval. Stavebními úpravami jednotek [číslo] nedošlo k jakékoliv změně výměry těchto jednotek a tudíž ani ke změně podílů na společných částech domu, což ostatně vyplývá i vyjádření žalobce. Žalobce má dále za to, že jím zaslané vyúčtování, na základě něhož vznikla dlužná částka, splňuje všechny náležitosti dle zákona č. 67/2013 Sb., a lze tedy hovořit o vyúčtování, které řádně přivodilo splatnost nedoplatků plynoucích z vyúčtování. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil na zálohách na služby a příspěvcích do fondu oprav, je částka obsahující uhrazené zálohy na služby zohledněna souhrnně. Pokud jde o nárok na úrok z prodlení, je tento vyžadován v souladu se zákonem, což prokazuje např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn., 25 Cdo 1977/2015, ze dne 23.3.2016.
2. Žalovaný namítl nesoulad výměry jednotek dle prohlášení budov a ve skutečnosti, a to z důvodů prováděných rekonstrukcí a stavebních úprav, takže nárokované platby jsou nezákonné, neboť fakticky dochází ke zvýhodňování, resp. znevýhodňování určitých vlastníků daného domu. Jedná se od jednotku [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno]. [příjmení], ke které byly nezákonně přičleněny přiléhající společné prostory, a dále o tři jednotky na třetím podlaží, kde probíhaly stavební úpravy, které nijak neměnily podíly na společných částech domu. Žalobci je tak znemožněno užívat část společných prostor. Samotné vyúčtování pak neobsahuje předepsané náležitosti, chybí v něm skutečná výše nákladů podle jednotlivých služeb a výše přijatých měsíčních plateb, aby bylo možné porovnat případně rozdíly. Chybí v něm také informaci o okamžiku vyhotovení vyúčtování a nesplňuje ani požadavek záznamu podle § 11 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví. Takovéto vadné vyúčtování není způsobilé přivodit splatnost v něm uvedeného dluhu. Nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti záloh považuje žalovaný za protiprávní, neboť v době placení jednotlivých záloh není vůbec zjevné, zda bude na konci účtovacího období dotčená osoba v nedoplatku, nebo v přeplatku. Neplacení je tak formou protestu proti jednání žalobce, který přes veškeré předchozí výzvy nepřistoupil k nápravě vadného stavu ohledně prohlášení vlastníka jednotek, které neodpovídá skutečnému stavu. Žalovaný v průběhu řízení dále namítl, že mu žalobce dlouhodobě znemožňuje užívání části prostor nacházejících se v 5. nadzemním podlaží, kde v minulosti probíhala rekonstrukce střechy a do dnešního zde jsou bez jeho souhlasu umístěny věci z této rekonstrukce. Navíc rekonstrukce byla provedena tak, že zcela znemožňuje jakékoliv užívání jednotek [číslo] [anonymizována dvě slova]. Další náhradu škody by mohl žalobce uplatňovat též po jednotlivých vlastnících jiných jednotek v budově, neboť si bez jeho souhlasu uskladňovali věci na jeho pozemku. Není pravdou, že by úpravy, kterými byly přičleněny společné prostory k jednotce [číslo] provedl žalovaný v době, kdy byl vlastníkem této jednotky ani to, že by bránil zajištění nového prohlášení vlastníka. Naopak opakovaně vyzýval žalobce, a to bez jakékoliv odezvy, k nápravě závadného stavu. Podanou žalobu považuje za šikanózní. Skutkový stav:
3. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný byl v roce 2019 vlastníkem jednotek [číslo] nacházejících se budově [adresa] stojící na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce].
4. Z prohlášení vlastníka [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tehdejší vlastník domu [adresa] v k.ú. [část obce] vymezil tímto prohlášením v předmětné budově celkem 15 jednotek, přičemž 10 z nich byly byty (byt [číslo]) a pět z nich nebytové prostory (nebyt 1-5). Jednotky mají následující výměru: -) Byt 1 v přízemí 15,84 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 1,97% -) Byt 2 v prvním nadzemím podlaží 36,71 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 4,55% -) Byt 3 ve druhém nadzemím podlaží 117,00 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 14,52% -) Byt 4 ve druhém nadzemím podlaží 46,43 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 5,76% -) Byt 5 ve třetím nadzemím podlaží 65,97 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 8,19% -) Byt 6 ve třetím nadzemím podlaží 41,52 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 5,15% -) Byt 7 ve třetím nadzemím podlaží 46,99 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 45,83% -) Byt 8 ve čtvrtém nadzemím podlaží 73,74 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 9,15% -) Byt 9 ve čtvrtém nadzemím podlaží 37,99 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 4,71% -) Byt 10 ve čtvrtém nadzemím podlaží 42,07 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 5,22% -) Nebyt 1 v prvním podzemním podlaží 55,55 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 6,89% -) Nebyt 2 v prvním nadzemím podlaží 45,26 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 4, 5,62% -) Nebyt 3 v prvním nadzemím podlaží 19,99 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 2,48% -) Nebyt 4 v pátém nadzemím podlaží 47,41 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 5,88% -) Nebyt 5 v pátém nadzemím podlaží 113,46 m2, čemuž odpovídá podíl na společných částech domu o velikosti 14,08% Velikost podílu na společných částech domu vycházela ze vzájemného poměru velikosti podlahových ploch jednotek k celkové ploše všech jednotek v budově. Prohlášení dále obsahovalo určení společných částí budovy a dále přílohu, která obsahovala schématické umístění jednotlivých jednotek a společných prostor na každém podlaží.
5. Z notářského zápisu NZ [číslo] ze dne [datum] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na schůzi shromáždění vlastníků jednotek [anonymizováno] [ulice a číslo] konané dne [datum] došlo ke schválení změn stanov tohoto společenství. Podle nových stanov, jejichž plné znění je obsaženo v příloze [číslo] tohoto notářského zápisu, do výlučné působnosti shromáždění patří mimo jiné rozhodování o výši zálohových příspěvků členů na správu domu a pozemku (čl. VII odst. 3 písm. f) stanov), rozhodování o výši záloh na úhradu služby, pokud uvedené není usnesením shromáždění svěřeno výboru, pověřenému vlastníkovi nebo správci (čl. VII odst. 3 písm. g) stanov). Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají prostou většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství, pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak (čl. VII odst. 10). Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení a) schválení nebo změny stanov, b) změně prohlášení vlastníka budovy, c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám podle odst. 3 písm. c), d) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky, e) rozdělení zisku z hospodaření společenství (čl. VII. odst. 13). K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech členů společenství, pokud dále není uvedeno jinak. Jde-li o stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačí souhlas nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství. Podle čl. XIV odst. 2 písm. b) a c) stanov má člen společenství mimo jiné povinnost hradit stanovené zálohy na správu domu a pozemku a hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle čl. XVII odst. 1 a 2 stanov zálohové příspěvky – zálohy a správu domu a pozemku, dále zálohy na úhradu za služby platí členové v částkách a termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství. Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 6 kalendářních měsíců po jeho skončení v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování dle čl. VII odst. 3 písm. h). Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářích měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
6. Ze zápisu ze shromáždění [anonymizováno] [ulice a číslo] konaného dne [datum] a prezenční listiny ze dne [datum] soud zjistil, že na tomto shromáždění bylo mimo jiné přijato usnesení, jím byl navýšen příspěvek do fondu oprav na částku 100 Kč/m2 bytu či nebytového prostoru, a to od července 2018. Toto usnesení bylo přijato 65,6% zúčastněných. Shromáždění se nezúčastnili pouze vlastníci jednotek [číslo] jejichž podíly na společných částech domu činí 5,76% a 5,15%.
7. Ze zápisu ze shromáždění [anonymizováno] [ulice a číslo] ze dne [datum], přehledu výši podílů a výsledku hlasování soud zjistil, že na tomto shromáždění bylo mimo jiné přijato usnesení, jím byla výše příspěvku do fondu oprav vrácena do původní výši před jeho navýšením v polovině roku 2018, a to tak, aby celková výše příspěvku v měsíci rozdělená mezi spoluvlastníky podle výše spoluvlastnického podílu činila 28 000 Kč, a to s účinností od 1.12.2019. Výše podílu přítomných spoluvlastníků činila 87,1% a usnesení bylo přijato 68,3% přítomných spoluvlastníků a 59,5% všech spoluvlastníků. [příjmení] předpisy záloh platné od prosince 2019 byly žalovanému zaslány do datové schránky dne 2.2.2020, přičemž žalovaný potvrdil jejich obdržení dne [datum], což má soud za prokázané detaily o odeslaných datových zprávách na č.l. 202 a 206. S ohledem na výši podílu žalovaného na společných prostorách dospěl soud prostým přepočtem k tomu, že příspěvek činil počínaje prosincem 2019 částku 34,70 Kč/m2 jednotky.
8. Z předpisů měsíčních plateb platných od července 2017 na č.l. 12-14 soud zjistil, že -) u jednotky [číslo] činily zálohy na služby částku 867 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 1 999 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu, úklid (podle počtu osob – pro jednu osobu), vlastní správní činnosti (na jednotku) a režii (podle výše spoluvlastnického podílu). -) u jednotky [číslo] činily zálohy na služby částku 298 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 4 741 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny na vlastní správní činnosti (na jednotku) a režii (podle výše spoluvlastnického podílu). S ohledem na skutečnost, že v jednotce nebyla evidována žádná osoba (počet osob 0), byly zálohy na služby, které se platí dle počtu osob (zálohy na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu a úklid) vyměřeny v nulové výši. -) u jednotky [číslo] činily zálohy na služby částku 435 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 11 346 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny na vlastní správní činnosti (na jednotku) a režii (podle výše spoluvlastnického podílu). S ohledem na skutečnost, že v jednotce nebyla evidována žádná osoba (počet osob 0), byly zálohy na služby, které se platí dle počtu osob (zálohy na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu a úklid) vyměřeny v nulové výši. Shora uvedené předpisy měsíčních záloh byly žalovanému zaslány doporučeným dopisem dne [datum] spolu s průvodním dopisem ze dne [datum] oznamujícím navýšení příspěvku do fondu oprav, což má soud za prokázané dopisem správce domu ze dne [datum], podací stvrzenou k doporučené zásilce ze den [datum] a obálkou od doporučené zásilky na č.l. 197.
9. Z předpisů měsíčních plateb platných od [datum] na č.l. 15-16 soud zjistil, že -) u bytu [číslo] činily zálohy na služby částku 650 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 694 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu, úklid a vlastní správní činnosti. -) u bytu [číslo] činily zálohy na služby částku 334 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 1 646 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny jen na vlastní správní činnost. S ohledem na skutečnost, že v jednotce nebyla evidována žádná osoba (počet osob 0), byly zálohy na služby, které se platí dle počtu osob (zálohy na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu a úklid) vyměřeny v nulové výši. -) u bytu [číslo] činily zálohy na služby částku 334 Kč/měsíčn a příspěvek do fondu oprav 3 943 Kč/měsíčn, přičemž zálohy byly vyměřeny jen na vlastní správní činnost. S ohledem na skutečnost, že v jednotce nebyla evidována žádná osoba (počet osob 0), byly zálohy na služby, které se platí dle počtu osob (zálohy na studenou vodu, odpad, společnou elektřinu a úklid) vyměřeny v nulové výši. Shora uvedené předpisy měsíčních záloh byly žalovanému zaslány prostřednictvím datové schránky dne [číslo], což žalovaný potvrdit datovou zprávou ze dne [datum] s tím, že bere na vědomí nové zálohy od prosince 2019. Uvedené má soud za prokázané výpisy o odeslané a přijaté zprávě do datové schránky na čl. 202 a 206 spisu.
10. Vyúčtování nákladů za rok 2019 připadající na jednotky [číslo] obsahuje rozdělení nákladů podle typu jednotlivých služeb (studená voda, odpad, společná elektřina, úklid, vlastní správní činnost a režie), přičemž v případě každé jednotlivé služby je uvedeno zvlášť: -) náklad na dům, -) množství jednotek na dům, -) množství jednotek na byt, -) účtovací parametr – v případě odpadu, společné elektřiny a úklidu jím byl počet osob, v případě vody její skutečné spotřeba, v případě vlastní správní činnosti počet jednotek v domě a v případě režie výše spoluvlastnického podílu -) náklady na jednotku -) náklady na byt -) předpis záloh -) rozdíl záloh a nákladů Všechna tři vyúčtování dále obsahují počet osob připadajících na konkrétní jednotku (u jednotky [číslo] – 1 osoba, u jednotky [číslo] žádná osoba), výši spoluvlastnického podílu v souladu s prohlášením vlastníka, faktickou výši spotřeby vody v m3 dle odečtu včetně uvedení čísla měřidla v případě jednotky [číslo] které má zavedenou vodu, výši příspěvku do fondu oprav za rok 2019, informaci o souhrnu všech plateb v roce 2019, výši nedoplatku z předchozích let a celkovou výši nedoplatku. Pokud jde o podrobně účetní podklady (přehled všech výdajů, přehled spotřeby vody, počet osob, přehled provedených oprav a modernizací, faktury, stav účtů a další užitečné údaje, ty lze dle vyúčtování nalézt na internetových stránkách domu [webová adresa]. Nedoplatek z vyúčtování je zapotřebí uhradit do konce následujícího měsíce na účet společenství s tím, že vyúčtování rovněž obsahuje poučení o možnosti uplatnit reklamaci do 30 dnů od obdržení vyúčtování. Vyúčtování dále obsahuje údaj, že bylo vyhotoveno společností [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení], údaj o datu vyhotovení chybí, ale obsahuje datum [datum] jako datum, kdy bylo zasláno.
11. Z vyúčtování týkajícího se jednotky [číslo] soud dále zjistil, že náklady na služby připadající na tuto jednotku činily 5 119 Kč, přičemž jsou přehledně rozepsány pro každou jednotlivou služby uvedenou shora. Položka režie je uvedena jako nulová, neboť v budově nevznikly žádné náklady tohoto typu. V případě plateb žalobce za rok 2019 je uvedeno 0 Kč, přičemž je to uvedeno jako jeden souhrnný údaj za celý rok, aniž by to bylo rozepsáno pro jednotlivé měsíce. Nedoplatek na vyúčtování služeb tak činí 5 119 Kč, nedoplatek do fondu oprav 22 683 Kč, přičemž vyúčtování obsahuje též údaj o nedoplatku z předchozího období ve výši 86 683 Kč a údaj o celkovém nedoplatku ve výši 114 676 Kč.
12. Z vyúčtování týkajícího se jednotky [číslo] soud dále zjistil, že náklady na služby připadající na tuto jednotku činily 2 977 Kč, přičemž jsou přehledně rozepsány pro položky vlastní správní činnost a režie. Položka režie je uvedena jako nulová, neboť v budově nevznikly žádné náklady tohoto typu. Shora uvedené služby, které se rozúčtovávají podle počtu osob, ve vyúčtování nejsou uvedeny, neboť počet osob připadající na tuto jednotku je nulový. Stejně tak chybí položka voda, neboť z vyúčtování vyplývá, že v této jednotce nebyla jakákoliv spotřeba. V případě plateb žalobce za rok 2019 je uvedeno 0 Kč, přičemž je to uvedeno jako jeden souhrnný údaj za celý rok, aniž by to bylo rozepsáno pro jednotlivé měsíce. Nedoplatek na vyúčtování služeb tak činí 2 977 Kč, nedoplatek do fondu oprav 53 797 Kč, přičemž vyúčtování obsahuje též údaj o nedoplatku z předchozího období ve výši 134 270 Kč a údaj o celkovém nedoplatku ve výši 191 044 Kč.
13. Z vyúčtování týkajícího se jednotky [číslo] soud dále zjistil, že náklady na služby připadající na tuto jednotku činily 2 977 Kč, přičemž jsou přehledně rozepsány pro položky vlastní správní činnost a režie. Položka režie je uvedena jako nulová, neboť v budově nevznikly žádné náklady tohoto typu. Shora uvedené služby, které se rozúčtovávají podle počtu osob, ve vyúčtování nejsou uvedeny, neboť počet osob připadající na tuto jednotku je nulový. Stejně tak chybí položka voda, neboť z vyúčtování vyplývá, že v této jednotce nebyla jakákoliv spotřeba. V případě plateb žalobce za rok 2019 je uvedeno 0 Kč, přičemž je to uvedeno jako jeden souhrnný údaj za celý rok, aniž by to bylo rozepsáno pro jednotlivé měsíce. V případě plateb žalobce za rok 2019 je uvedeno 0 Kč, přičemž je to uvedeno jako jeden souhrnný údaj za celý rok, aniž by to bylo rozepsáno pro jednotlivé měsíce. Nedoplatek na vyúčtování služeb tak činí 2 977 Kč, nedoplatek do fondu oprav 128 749 Kč, přičemž vyúčtování obsahuje též údaj o nedoplatku z předchozího období ve výši 314 011 Kč a údaj o celkovém nedoplatku ve výši 445 736 Kč.
14. Žalovanému byla shora uvedená vyúčtování včetně průvodního dopisu oznamujícího, že vyúčtování jsou splatná do 4 měsíců od obdržení vyúčtování, zaslána jednak dne [datum] doporučenou zásilkou, jednak dne [datum] prostřednictvím datové schránky, kterou si žalovaný vyzvedl dne [datum]. Uvedené má soud za prokázané průvodním dopisem k vyúčtování ze dne [datum], výpisem z DS na čl. 10, podacím lístkem ze dne [datum] a obálkou od doporučené zásilky na č.l. 197 Vedle toho mu byla vyúčtování zaslána též správcovskou [právnická osoba] mailem dne [datum].
15. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující soud zjistil, že v případě převáděné nebytové jednotka [číslo] v k.ú. [část obce] bylo mimo jiné uvedeno, že tato jednotka byla vymezena jako prostor celého podzemního podlaží budovy [adresa], což je ale jednoznačně v rozporu s přílohou prohlášení vlastníka, ze kterého je zřejmé, že v prvním podzemním podlaží se nachází též společné prostory – chodba ve tvaru písmene L o blíže neurčené výměře a další nebytový prostor. Na schématickém znázornění 1. podzemního podlaží na č.l. 57 žalovaný znázornil část chodby neoprávněně přičleněné k jednotce označené na nákresu jako [číslo].
16. Z e-mailu žalobce ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se žalovaný ohrazoval proti povinnosti platit za prostory, které nemůže užívat a žádal o přepočet za půdu a byt [číslo]. Dále poukazoval na škodu vzniklou ve sklepích a skutečnost, že 10 let platil za půdu a byt, které z havarijních důvodů střechy nemohl užívat. Vedle toho se ještě vyjadřuje k časovému hledisku rekonstrukce a tomu, co má podle něj hradit žalovaný a co společenství.
17. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jím vyzval žalobce aby reagoval na jeho předchozí zprávu ze dne [datum] a dále jej vyzývá k aktualizaci starého prohlášení vlastníka jednotek.
18. Z výpisu s obchodního rejstříku soud zjistil, že angažmá žalovaného na pozici člena výboru [anonymizováno] [ulice a číslo] trvalo od [datum] do [datum].
19. Předžalobní výzvu žalovaný obdržel dne [datum], což má soud za prokázané doručenou k datové zprávě na č.l. 10.
20. Z níže uvedených provedených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci. Jedná se o -) výpis z katastru nemovitostí ohledně identifikace vlastníků jednotek [číslo] -) zákres situace v prvním podzemním podlaží a třetím nadzemním podlaží -) zápis ze shromáždění 2021, -) emailovou korespondenci ze dne [datum] týkající se hledání údržbáře o obsahující zmínku o tom, že klíče od sklepa a půdu drží pan [příjmení], takže by nebylo zapotřebí kopie klíčů od žalovaného -) znalecký posudek [číslo] [rok] znaleckého ústavu [právnická osoba] ohledně posouzení zatečení do suterénu domu z bytu [číslo] vlastněného [anonymizována dvě slova], podle kterého bylo příčinou zatečení ze sprchového koutu při rekonstrukci rozvodů a odpadů prováděné v tomto bytě -) žádost o provedení kontroly adresované žalobcem Úřadu městské části [obec a číslo] ohledně dodržování podmínka stavebního povolení a doručenky k této žádosti -) výzva Úřadu městské části [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 9.9.2019 adresované stavebníkovi [jméno] [příjmení] provádějícímu stavební práce související s rozdělením bytové jednotky [číslo] na dvě jednotky, podle které stavba probíhá v souladu s dokumentací a stavební materiál a suť nachází na pozemku ve vlastnictví [anonymizováno]. [příjmení] je zakryt plachtou a na stavbě probíhá technologická přestávka. S ohledem na fotodokumentaci předloženou žalobcem byly [anonymizováno]. [příjmení] uloženo, aby dodržoval podmínky povolení týkající se nakládání s odpadem a materiálem způsobující zvýšenou prašnost. -) e-mail žalovaného ze dne [datum], jímž vznáší námitky k zápisu ze schůze ze dne [datum] -) e-mail žalovaného ze dne [datum], jímž taktéž namítá neplatnost stanov a odmítá platit jakékoliv platby a dále si stěžuje na uzamknutí jednotek [číslo] neznámou osobou a nemožnost užívat jednotku [číslo] z důvodu zvýšené prašnosti a hlučnosti způsobené panem [příjmení]. -) Fotografie na č.l. 110 až 116, 123 až 131, [tel. číslo] zachycující stav prostor nacházejících se v prvním podzemním podlaží budovy a v 5. nadzemním podlaží a dále stav pozemku ve vnitrobloku budovy (složený stavební materiál) v blíže neurčené době. Z fotografií půdy je nicméně zřejmé, že ač došlo v prohlášení vlastníka k vyčlenění dvou nebytových jednotek v pátém nadzemním podlaží, v tomto prostoru pravděpodobně nikdy neexistovaly ve směru ke společným částem domu odvodové stěny prostorově ohraničující tyto jednotky tak, jak jsou schematicky znázorněné na půdorysu tohoto podlaží. -) Odborný posudek [číslo] vyhotovený znaleckou kanceláří [právnická osoba] ohledně posouzení stavu půdního prostoru nacházejícího se v 5. nadzemním podlaží budovy, a to konkrétně stavu stropní konstrukce, střechy, střešního pláště a krovu a posouzení nebytového prostoru z hlediska jeho užívání. Z tohoto posudku je zřejmé, že v případě jednotek nacházejících se 5. nadzemním podlaží, je jedná o nijak neupravené půdní prostory.
21. Návrh na výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], ing. [jméno] [příjmení] a předsedy výbor žalobce [jméno] [příjmení] soud zamítl z toho důvodu, že spornou skutečnost, a to okamžik splatnosti záloh na služby a příspěvku do fondu oprav k 20. dni v měsíci, učinil žalovaný při jednání dne [datum] za nespornou. Splatnost záloh na služby a příspěvku do fondu oprav k 20. dni v měsíci vyplývá i ze zkrácených rozpisů plateb k jednotlivým jednotkám v domě platným od [datum] na č.l. 187 až 194. Právní posouzení:
22. Podle § 1179 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., má vlastník jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.
23. Podle § 1180 odst. 1 a 2 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
24. Podle § 1181 odst. 1 a 2 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
25. Podle § 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor. Tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.
26. Podle ust. § 2 zák. č. 67/2013 Sb. se pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období, g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb 1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
27. Podle ust. § 3 zák. č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.
28. Podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle odst. 2 nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Podle odst. § nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody1) vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem. Podle odst. 4 oskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
29. Podle ust. § 5 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
30. Podle ust. § 7 zák. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
31. Podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Podle odst. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
32. Podle § 16 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména a) příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku, b) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku, c) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami za plnění spojená nebo související s užíváním jednotky podle § 1181 občanského zákoníku, včetně nedoplatků z jejich vyúčtování, a pokuty za nesplnění povinnosti vlastníka jednotky podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, d) úroky z vkladů na bankovních účtech společenství vlastníků jednotek, e) penále, úroky z prodlení a smluvní pokuty zaplacené třetími osobami za porušení povinností ze smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek, f) pojistné plnění z pojistných smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek týkající se společných částí a bonifikace za příznivý škodní průběh a g) příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek.
33. S ohledem na skutečnost, že žalobou je uplatněn jednak nárok na neuhrazené příspěvky do fondu oprav, jednak nárok z titulu neuhrazených záloh na služby a neuhrazeného vyúčtování těchto služeb, se soud zabýval oběma nároky zvlášť.
34. Pokud jde o nárok žalobce na úhradu příspěvku do fondu oprav za tři shora uvedené bytové jednotky, jichž je žalobce vlastníkem (a byl též po celé období roku 2019), tak ten vyplývá z ust. § 1180 odst. 1 o.z., přičemž tento příspěvek se nevypořádává, protože je podle § 16 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. příjmem společenství vlastníků jednotek. Z tohoto důvodu není ani předmětem vyúčtování. O příspěvku do fondu oprav v žalované výši, a to ve výši 100 Kč/m2 podlahové plochy za období leden až listopad 2019 a ve výši 34,70 Kč/m2 podlahové plochy za období prosinec 2019, bylo v souladu se zákonem a stanovami společenství řádně rozhodnuto shromážděním vlastníků dne [datum] pro první shora uvedené období a dne [datum] pro druhé shora uvedené období, což žalovaný ostatně nesporoval. Stejně tak žalovaný nesporoval ani splatnost tohoto příspěvku vždy k 20. dni v měsíci, za který se příspěvek hradí. Žalovaný netvrdil, že by příspěvek do fondu oprav uhradil a svoji obranu, proč nebyl povinen příspěvek uhradit, založil na následujících tvrzeních ohledně: -) nesouladu skutečné výměry jednotek, která se ale netýkala výměry jím vlastněných jednotek, ale výměry jednotek ostatních. K jednotce v přízemí byla dle něj při stavebních úpravách neoprávněna přičleněna jeho vlastníkem část společných prostor. V případě tří jednotek nacházejících se ve třetím podlaží žalobce uvedl, že v důsledku prováděné rekonstrukce nedošlo ke změně podílu na společných částech domu, a že mu pouze není známa detailní výměra těchto jednotek po rekonstrukci, což je důvodem, proč nemůže porovnat jejich výměry se stavem před rekonstrukcí. Správnost velikosti jím vlastněných jednotek nijak nezpochybnil. -) nemožnosti jakéhokoliv užívání jednotek 14 a 15 žalobcem z důvodu uskladnění věcí v těchto jednotkách žalobkyní -) absenci předepsaných náležitostí vyúčtování. Pokud jde o fond oprav, žalovaný byl povinen zaplatit s ohledem na shora uvedené v roce 2019 -) v případě jednotky [číslo] 19,99 m2 21 989 Kč + 694 -) v případě jednotky [číslo] 47,41m2 52 151 + [číslo] -) v případě jednotky [číslo] 113,46 m2 124 806 + [číslo], což však neučinil. Shora uvedené žalobcovy námitky považuje soud za nepřípadné, neboť skutečnost, že některý ze spoluvlastníků protiprávně okupuje společné prostory, nijak nezbavuje vlastníka jiné jednotky povinnosti platit příspěvky za jím vlastněné jednotky ve výši schválené shromážděním spoluvlastníků. V případě, že se žalovaný domnívá, že mu tímto počínáním například vzniká škoda, popřípadě, že se na jeho úkor někdo jiný tímto způsobem bezdůvodně obohacuje, může takovýto nárok uplatnit přímo proti takovéto osobě, uvedené ale rozhodně není důvodem pro to, aby byl sám zproštěn povinnosti platit shromážděním stanovený příspěvek do fondu oprav. Soud považoval za bezpředmětné zabývat se tím, zda a kdo tento protiprávní stav vyvolal (zda až nová vlastnice [anonymizováno]. [příjmení] nebo ještě před převodem jednotky sám žalovaný), neboť s ohledem na shora uvedené žalobcem zvolenou forma odporu považuje soud za zcela nepřijatelnou a v rozporu se zákonem. Uvedeným jednáním totiž žalovaný negativním způsobem zásadně poškozuje všechny zbývající vlastníky jednotek v předmětném domě tím, že na ně přenáší veškerou tíhu za platby do fondu oprav. Pokud by se takto zachovali všichni v domě, společenství by nebylo schopno hradit ani havarijní opravy. Pokud jde o jeho námitku ohledně tří jednotek nacházejících se ve třetím podlaží, soudu uniká podstata této námitky, neboť žalovaný zároveň uvedl, že v důsledku rekonstrukce nedošlo ke změně podílů na společných částech domu. Dispoziční úpravy v rámci jednotlivých jednotek se tak žalobce a jako práv nijak. Pokud jde o námitku žalovaného, že nemůže užívat jím vlastněné jednotky, neboť v nich má žalobce umístěny své věci (týká se půdních prostor), s ohledem na skutečnost, že žalobce neuplatnil z tohoto titulu vůči žalobci žádnou pohledávku k započtení ve smyslu ust. § 98 zák. č. 89/1963 Sb, občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř., dospěl soud k závěru, že je nadbytečné zabývat se tím, zda vůbec a v jakém rozsahu odpovídají jeho tvrzení o zásahu ze strany žalobce skutečnosti. Jaký úkon lze považovat za kompenzační námitku, vysvětluje v praxi například Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 24.2.2010, sp. zn. 33 Cdo 3799/2007: "Námitka započtení je adresný jednostranný (případně dvoustranný) hmotněprávní úkon, jímž ten, kdo takový právní úkon učinil, projevil vůli k započtení své pohledávky na pohledávku toho, komu je úkon adresován. Forma právního úkonu započtení není předepsána, musí splňovat obecné náležitosti stanovené v § 34 a násl. obč. zák. a z jeho obsahu musí být zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce věřitele. Zánik započtených pohledávek v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nastane okamžikem, kdy se setkaly." Žalovaný žádný takovýto úkon v řízení neučinil a z jeho tvrzení nelze ani dovodit, že by k tomu došlo ještě před zahájením řízení. S ohledem na skutečnost, že soudy nejsou povinny a ani oprávněny poskytovat účastníkům v rámci občanského soudního řízení jiná poučení, než o procesních právech a povinnostech, poučením o možnosti vznést kompenzační námitku by se soud dopustil nepřípustného poučení o hmotném právu a porušil by tak princip rovnosti stran a princip práva na spravedlivý proces. Nad rámec shora uvedeno soud uvádí, že žalovaný navíc ve svých podáních často nerozlišuje konkrétní závadné jednání, které přičítá žalobci a jednání, ze kterého obviňuje ostatní vlastníky jednotek, tedy subjekty zcela odlišné od žalobce. Pokud jde o jeho poslední námitku, tedy absenci předepsaných náležitostí, jak je již uvedeno shora, příspěvky do fondu oprav se nevyúčtovávají a ani jinak nevypořádávají, neboť jsou příjmem společenství. Ve vyúčtování je pouze uvedeno kolik měl žalobce z tohoto titulu v předmětném roce uhradit a zda se tomu tak skutečně stalo. Ze všech shora uvedených důvodů považuje soud nárok žalobce na zaplacení příspěvku do fondu oprav za rok 2019 ve výši 205 229 Kč za tři žalovaným vlastněné jednotky za důvodný.
35. Žalobce se dále domáhal zaplacení vyúčtování služeb za rok 2019 za tři shora uvedené jednotky, jichž je žalovaný vlastníkem. Tento nárok vyplývá z ust. § [číslo], podle kterého je dále vlastník povinen platit zálohy na plnění poskytovaná nebo související s užíváním bytu (tzv. služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Po provedeném dokazování dospěl soud jednak k závěru, že vyúčtování obsahuje náležitosti stanovené zákonem, jednak že vyúčtování bylo žalovanému řádně doručeno dnem [datum], tj. třetím pracovním dnem po odeslání zásilky ze dne [datum] (viz ust. § 573 o.z. podle kterého se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný správnost této zákonné domněnky doby dojití nijak nesporoval). Pokud jde o jednotlivé námitky žalovaného, není pravda, že předmětná vyúčtování neobsahují v případě každé jednotlivé služby skutečnou výši nákladů na dům, a to podle poskytovaných služeb (viz. druhý sloupec vyúčtování s názvem„ náklady na dům“). Z vyúčtování je dále zřejmý účtovací parametr pro každou jednotlivou službu (zda podle počtu osob, skutečné spotřeby, podlahové plochy či počtu jednotek v domě), náklady připadající na rozhodnou jednotku pro každou jednotlivou službu, náklady připadající na byt/nebyt pro každou jednotlivou službu, kolik činil předpis záloh a jaký je rozdíl mezi zálohami a vyúčtováním, jakož i souhrnná výše nedoplatku za všechny služby v uvedeném kalendářním roce. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v předmětném roce neuhradil ani jednu platbu, a vyúčtování tuto informaci obsahuje (řádek označený jako souhrn všech plateb v roce 2019, kde je uvedeno 0 Kč), pokud vyúčtování neobsahuje tento údaj pro každý měsíc zvlášť, což je další námitka žalovaného, nelze uvedené považovat za takovou vadu vyúčtování, která by způsobovala nemožnost kontroly správnosti vyúčtování. Z logiky věci totiž vyplývá, že pokud za celý rok neuhradil ničeho, platí to i pro každý jednotlivý měsíc. Předmětná vyúčtování tak dle názoru soudu z hlediska svého obsahu splňují náležitosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb. Pokud jde o námitku, že neobsahuje náležitosti zákona o účetnictví, a to datum vyhotovení, pak za toto datum lze považovat [datum], označené jako datum zaslání (neboť muselo být vyhotoveno nejpozději v tento den) a je z něj zřejmé i to, kdo jej vyhotovil (uvedení názvu [právnická osoba] správa nemovitostí sro a jména Ing. [jméno] [příjmení]). Podpisový záznam osoby odpovědné za zaúčtování má význam pouze z hlediska vedení účetnictví žalobcem a nijak se nedotýká žalovaného či věcné správnosti vyúčtování, byť si je soud vědom závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn,. 26 Cdo 2778/2019, podle kterého by vyúčtování jako účetní doklad mělo splňovat též obecné náležitosti vyplývající z ust. § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, tedy mimo jiné kdo a kdy jej vyhotovil. V této souvislosti soud podotýká, že v současné době je mezi odborníky diskutována připravována novela zákona č. 67/2013 Sb., jejímž cílem je ustanovit, že vady vyúčtování, které nevedou k chybnému určení výše nedoplatku, nemají vliv na splatnost nedoplatku. Důvodem je rostoucí množství sporů ohledně vyúčtování služeb, kdy notoričtí neplatiči využívají všech možností, které jim stávající právní úprava dává k tomu, aby zpochybňovali platnost vyúčtování a žili tak v podstatě na úkor ostatních vlastníků řádně plnících svoje povinnosti vůči společenství. S ohledem na shora uvedené shledal soud uvedená vyúčtování za řádná a způsobilá přivodit po jejich doručení splatnost. Pokud jde ale o splatnost nedoplatku, vyšel soud s ohledem na poučení obsažené v průvodním dopise k vyúčtováním (uvádějícímu splatnost ve lhůtě 4 měsíců od okamžiku jejich doručení) z toho, že ta nastala až dne [datum], a nikoli nejpozději do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, jak stanoví čl. XVII odst. 2 stanov společenství. Protože žalovaný netvrdil, že by nedoplatky uhradil, soud žalobě vyhověl i pokud jde o tento nárok, přičemž pokud jde o jeho námitky ohledně nemožnosti užívání některých jednotek, odkazuje na to, co již uvedl v případě dluhu do fondu oprav, tj. že neučinil žádný kompenzační projev.
36. Pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení, pak jej soud považuje za plně důvodný z částek odpovídajících příspěvku do fondu oprav (v kapitalizované výši 26 245,96 Kč) a částečně za důvodný z částek odpovídajících zálohám. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1977/2015 dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká. Námitka žalovaného ohledně protiprávnosti požadavku žalobce na úhradu úroků z prodlení je tak nedůvodná jak ve vztahu k zálohám, tak ve vztahu k příspěvkům do fondu oprav. Žalobce provedl vyúčtování služeb ke dni [datum] a soud proto považuje nárok na úrok z prodlení z dlužných záloh s ohledem na shora uvedený judikát Nejvyššího soudu za důvodný pouze do tohoto data, což kapitalizováno představuje částku 1 713,81 Kč. Ve zbytku, a to za období od [datum] do [datum] jej považuje za nedůvodný, a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (v kapitalizované výši 592,19 Kč). Stejně tak považuje žalobu za nedůvodnou, pokud jde o úroky z prodlení z kapitalizovaných úroků z prodlení, neboť úroky z úroků lze požadovat dle ust. § 1806 o.z. jen, bylo-li to ujednáno, což ale žalobce netvrdí. Naopak soud přiznal žalobci úroky z prodlení z vyúčtovaného nedoplatku na službách, a to od jím požadovaného data (od [datum]), vázán žalobním návrhem, přičemž podotýká, že žalovaný se ocitl v prolení již dnem [datum] v návaznosti na prodlouženou lhůtu splatnosti nedoplatku dle průvodního dopisu k vyúčtováním. Pokud jde o výpočet důvodně uplatněného úroku z prodlení, odkazuje soud na níže uvedené přehledné tabulky obsahující výši zákonného úroku z prodlení ke dni splatnosti závazku, výši částky, ze které je počítán a dobu, za kterou je počítán: FOND OPRAV PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOTKY [číslo] Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 3 048,48 Kč 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 898,71 Kč 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 763,44 Kč 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 613,67 Kč 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 468,73 Kč 9,75 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 318,97 Kč 10 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 229,78 Kč 10 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 2 076,17 Kč 10 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 1 922,56 Kč 10 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 1 773,91 Kč 10 % ročně z částky 18 086,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 1 620,30 Kč 10 % ročně z částky 6 283,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 511,24 Kč Celkem 26 245,96 Kč ZÁLOHY PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOTKU [číslo] Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 112,32 Kč 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 105,14 Kč 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 98,65 Kč 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 91,48 Kč 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 84,53 Kč 9,75 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 77,35 Kč 10 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 72,21 Kč 10 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 64,84 Kč 10 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 57,48 Kč 10 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 50,35 Kč 10 % ročně z částky 867,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 42,99 Kč 10 % ročně z částky 650,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 26,89 Kč Celkem 884,23 Kč ZÁLOHY PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOTKU [číslo] Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 38,60 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 38,60 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 36,13 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 33,91 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 31,44 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 29,05 Kč 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 26,58 Kč 10 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 24,81 Kč 10 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 22,28 Kč 10 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 19,75 Kč 10 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 17,30 Kč 10 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 14,77 Kč 10 % ročně z částky 334,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 13,81 Kč Celkem 347,03 Kč ZÁLOHY PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOTKU [číslo] Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 298,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 38,60 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 56,35 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 52,75 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 49,50 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 45,89 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 42,41 Kč 9,75 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 38,81 Kč 10 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 36,23 Kč 10 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 32,53 Kč 10 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 28,84 Kč 10 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 25,26 Kč 10 % ročně z částky 435,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 21,57 Kč 10 % ročně z částky 334,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 13,81 Kč Celkem 482,55 Kč 37. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný až na poměrně nepatrnou část předmětu řízení (i se zohledněním všech žalovaných úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku, kdy zamítavý výrok odpovídá částce 4 444,81 Kč což představuje 1,6% z předmětu řízení), plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 96 007,50 Kč, přičemž při určení tarifní hodnoty úkonu vyšel jen z částky 216 302 Kč, neboť k příslušenství se přihlíží jen, je-li požadováno jako samostatný nárok (viz ust. § 8 odst. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Přiznaná částka zahrnuje následující položky: zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 9 895 Kč odměnu za zastupování advokátem ve výši 64 260 Kč za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], účast u dvou soudních jednání dne [datum] a dne [datum]), kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 AT činí 9 180 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 4 590 Kč za 1 úkon právní služby (účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]), kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 5 AT činí 4 590 Kč, paušální náhradu výdajů ve výši 2 400 Kč za 8 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ze shora uvedené odměny a náhrad, neboť advokát je plátcem DPH (§ 151 odst. 3 o.s.ř.).
38. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
39. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.