10 C 159/2025 - 58

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupena [Jméno Zástupce], sídlem [Adresa Zástupce] o zaplacení 408 693 Kč, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 408 693 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 408 693 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že částky 175 000 Kč se domáhá z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce civilního řízení vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [anonymizováno], částka 233 693 Kč pak představuje přímo vynaložené náklady na dané soudní řízení. Žalobkyně žalobou uplatněný nárok pak u žalované předběžně uplatnila dne [datum]

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 233 693 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 175 000 Kč. Žalovaná uplatněný nárok vypořádala stanoviskem ze dne [datum] v rámci, kterého dospěla k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, ohledně náhrady škody pak žalovaná uvedla, že daný nárok nepovažuje za důvodný.

3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila dne [datum]

4. Ze spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] byla k Okresnímu soudu v [anonymizováno] doručena žaloba [Jméno žalobkyně] (v postavení žalobkyně před zdejším soudem) na vyloučení věcí z exekuce (celkem [hodnota] věcí) vedené proti povinnému (bývalý manžel žalobkyně), exekuce byla vedena pro dlužné a běžné výživné oprávněných nezletilých. Soudním exekutorem byl proveden soupis movitých věcí v nemovitosti žalobkyně, která s tím nesouhlasila a podala návrh na vyškrtnutí ze soupisu, soudním exekutorem bylo žalobkyni částečně vyhověno, ohledně zbytku věcí byl návrh žalobkyně zamítnut. Žalobkyně v této souvislosti podala žalobu proti nezletilým žalovaným. Dne [datum] vydal soud usnesení o vyslovení místní nepříslušnosti a postoupení věci Okresnímu soudu ve [adresa]. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení. Dne [datum] byl Okresnímu soudu ve [adresa] (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) postoupen spis. Dne [datum] podala žalobkyně sdělení. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek. Dne [datum] byla soudu doručena plná moc zástupce žalobkyně, kterou soud vyžadoval k doložení, současně právní zástupce žalobkyně sdělil, že došlo k ukončení právního zastoupení žalobkyně. Dne [datum] byl vyžádán spis od soudního exekutora a současně bylo žádáno vyjádření k žalobě od žalovaných a nařízeno jednání ve věci na [datum]. Dne [datum] požádali žalovaní o odročení jednání z důvodu kolize jednání právního zástupce žalovaných (matka žalovaných) z důvodu její pracovní cesty mimo ČR. Dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu kolize jednání právního zástupce žalobkyně a sdělila změnu právního zastoupení. Dne [datum] žalobkyně nahlížela do spisu. Dne [datum] byl zaslán exekutorský spis. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] byl učiněn úřední záznam o tom, že žalobkyně žádá o nařízení dřívějšího termínu jednání, a to z důvodu jiného soudního jednání konaného dne [datum], ke kterému je povinna doložit výsledek posuzovaného řízení. Dne [datum] byl žalobkyni zaslán přípis, že žádosti nelze vyhovět, a to nejen z důvodu na straně soudu, ale i z důvodu na straně právní zástupkyně žalobkyně, když soudu sdělila, kdy již má nařízená soudní jednání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných k žalobě, ve kterém žalovaní částečně uznali nárok žalobkyně. Dne [datum] zaslal soud vyjádření k žalobě právní zástupkyni žalobkyně. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o potvrzení pro opatrovnické řízení. Dne [datum] bylo odvoláno jednání nařízené na [datum] z důvodu nemoci vyřizující soudkyně. Téhož dne žalobkyně požádala o nařízení brzkého nového termínu jednání. Dne [datum] podala žalobkyně vyjádření k vyjádření žalovaných, ve kterém navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] žalobkyně požádala o nařízení dřívějšího termínu jednání, když opětovně uvedla, že rozhodnutí v této věci je důležité pro ostatní soudní jednání, bez kterých nelze jednat. Dne [datum] soud sdělil žalobkyni, že ve věci nelze nařídit jednání na dřívější termín. Dne [datum] požádali žalovaní o odročení jednání z důvodu dlouhodobě naplánované dovolené. Dne [datum] bylo odvoláno jednání na [datum] a zároveň bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] byl vydán částečný rozsudek pro uznání, a to ohledně 22 položek, když žalobkyně podáním ze dne [datum] navrhla, aby soud vydal částečný rozsudek pro uznání, a to na základě částečného uznání nároku zákonnou zástupkyní žalovaných. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o přiznání části nákladů řízení. Dne [datum] soud sdělil žalobkyni, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci dle § 151 o. s. ř. Dne [datum] podala Policie ČR (dále jen „policie“) žádost o poskytnutí rozsudku a protokolu o výslechu zákonné zástupkyně žalovaných z důvodu prověřování spáchání přečinu křivé výpovědi, kterého se měla dopustit zákonná zástupkyně žalovaných před Okresním soudem ve [adresa], což mělo mít podstatný význam na rozhodnutí ve věci vedené u daného soudu pod sp. zn. [anonymizováno]. Dne [datum] byl zaslán přípis policii, že v předmětné věci jednání o vylučovací žalobě u soudu zatím neproběhlo, ve věci byl vydán částečný rozsudek pro uznání, ve věci je nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] podal [tituly před jménem] [jméno FO], exekutor Exekutorského úřadu v [adresa] (dále jen „exekutor“) žádost o zaslání částečného rozsudku pro uznání. Ve dnech 1.-[datum] žalobkyně soudu sdělila, že zasílá podklady k vyplacení náhrady cestovních nákladů, když dne [datum] jela na nařízené jednání. Dne [datum] proběhlo jednání, kde žalobkyně přednesla žalobu, žalovaní se vyjádřili k žalobě, následně byly čteny listiny, byla vyslechnuta žalobkyně, účastníci byli poučeni o koncentraci řízení, žalovaná učinila návrhy na provedení důkazů, následně bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně telefonickou žádost, aby měla přístup ke stejným důkazním materiálům jako druhá strana, současně požádala, aby soud vydal rozhodnutí, že může nahlížet do exekučního spisu. Téhož dne soud učinil odpověď na žádost žalobkyně, kdy žalobkyni sdělil, že nahlížení do exekučního spisu je upraveno exekučním řádem, kdy není v kompetenci soudu rozhodovat o oprávnění nahlédnout do exekučního spisu, současně byl soudnímu exekutorovi zaslán přípis, aby předložil soudu důkaz, který byl navrhnut k provedení, dále byl učiněn dotaz na policii ohledně zbraní žalobkyně, dotaz na Okresní správu sociálního zabezpečení v [anonymizováno] (dále jen „OSSZ [anonymizováno]“). Stejného dne pak byli na jednání nařízené na [datum] předvoláni svědci. Dne [datum] policie podala odpověď na žádost soudu. Téhož dne odmítla OSSZ [anonymizováno] podat informace, neboť v žádosti nebylo uvedeno ustanovení zákona, o který soud požadavek na poskytnutí informace opírá. Dne [datum] podal soud opakovanou žádost k OSSZ [anonymizováno], a to včetně ustanovení zákona, o který soud požadavek na poskytnutí informace opírá. Dne [datum] podala OSSZ [anonymizováno] odpověď. Dne [datum] zaslal exekutor požadovaný důkaz. Dne [datum] podala policie žádost k soudu o zaslání vydaných rozhodnutí v předmětné věci. Dne [datum] prostřednictvím nového právního zástupce žalobkyně sdělila soudu, že má nového právního zástupce a současně požádala o odročení jednání nařízeného na [datum] z důvodu kolize s jiným jednáním. Dne [datum] soud sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žádosti nelze vyhovět, neboť jednání nebylo nařízeno na [datum], ale na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobkyně o zaslání kopie zvukového záznamu ze soudního jednání konaného dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zaplacení soudního poplatku za poskytnutí kopie zvukového záznamu pro žalobkyni. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek. Dne [datum] bylo žalobkyní nahlíženo do spisu. Dne [datum] proběhlo jednání, kde byly čteny listiny, následně byli vyslechnuti svědci (2x), následně byly prováděny fotografie, následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. Dne [datum] byla soudem zaslána žádost OSSZ [anonymizováno]. Dne [datum] podala OSSZ [anonymizováno] odpověď. Dne [datum] soud vydal usnesení o svědečném. Dne [datum] podali žalovaní návrh na další důkazy k zabaveným věcem. Dne [datum] podala žalobkyně sdělení k navrženým svědkům. Dne [datum] bylo odvoláno jednání nařízené na den [datum] z důvodu podané informace žalobkyní. Dne [datum] podala žalobkyně doplňující vyjádření k předvolaným svědkům. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], na které byla předvolána i jedna z navržených svědkyň. Dne [datum] se svědkyně omluvila z jednání ze zdravotních důvodů, které doložila. Dne [datum] proběhlo jednání, kde byly čteny listiny a přehrávány videozáznamy, následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v přehrávání videozáznamů. Dne [datum] proběhlo jednání, kde byly přehrávány videozáznamy, následně bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] požádala žalobkyně o odročení jednání ze zdravotních důvodů, k žádosti nepředložila žádnou lékařskou zprávu. Dne [datum] proběhlo jednání, následně byly čteny toliko úřední záznamy, jednání bylo odročeno z důvodu nemoci žalobkyně, kdy soud bude požadovat doložení nemoci žalobkyně, a to na [datum] za účelem pokračování v dokazování. Dne [datum] byla soudu doručena žádost žalobkyně a doložena propustka od lékaře ze dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu oznámení o ukončení právního zastoupení žalobkyně. Dne [datum] podala žalobkyně návrh a žádost o zrušení nařízeného jednání na den [datum] z důvodu, že náklady na již proběhlá soudní jednání již mnohonásobně převýšila hodnotu věcí, které zůstaly předmětem sporu. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odvoláno na základě žádosti žalobkyně. Dne [datum] soud vydal usnesení ohledně vad podání žalobkyně podaného dne [datum], tak aby jednoznačně sdělila, co žalobkyně daným podáním sleduje. Dne [datum] podali žalovaní žádost o pokračování v řízení. Dne [datum] zaslala [tituly před jménem] [jméno FO] (předchozí právní zástupkyně žalobkyně) na základě žádosti žalobkyně vyčíslení nákladů řízení žalobkyně. Dne [datum] pak sama žalobkyně zaslala vyčíslení nákladů právního zastoupení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně, následně byly k dokazování čteny listiny, následně bylo přistoupeno k provedení videozáznamů, následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] proběhlo jednání, kde byl vyhlášen rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně a současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení, které má žalobkyně uhradit žalovaným a státu. Rozsudek byl účastníkům rozeslán dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti rozsudku, a to prostým emailem bez zaručeného elektronického podpisu. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad odvolání. Dne [datum] bylo žalobkyní nahlíženo do spisu. Dne [datum] bylo žalobkyní podáno odvolání, a to prostřednictvím nové právní zástupkyně žalobkyně. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] žalobkyně zaplatila soudní poplatek. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o odstranění vad odvolání, a to v konkrétně v čem je spatřována nesprávnost rozsudku prvního stupně. Dne [datum] žalobkyně doplnila odvolání k výzvě soudu. Dne [datum] bylo zasláno odvolání žalobkyně k vyjádření žalovaným. Dne [datum] podali žalovaní vyjádření k odvolání. Dne [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v [adresa] (dále jen „odvolací soud“ nebo „soud druhého stupně“) k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o změnu termínu nařízeného jednání na pozdější hodinu z důvodu, že právní zástupkyně žalobkyně je z Brna, současně požádala o zaslání vyjádření žalovaných k odvolání. Dne [datum] bylo právní zástupkyni žalobkyně sděleno, že žádosti se nevyhovuje a současně bylo žalobkyni zasláno vyjádření k odvolání. Dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co do výroku I. a zároveň byl změněn výrok II. a III. tak, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává a žalobkyně je povinna nahradit státu náklady řízení a žalovaným. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ničeho dobrovolně na uplatněné nároky žalobkyní neplnila.

6. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-305, bylo zjištěno, že bylo rozhodováno o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-267. Odvolací soud výrokem I. potvrdil rozsudek okresního soudu, kterým zamítl žalobu ohledně zbývajících věcí (13 položek), výrokem II. změnil nákladový rozsudek okresního soudu, a to tak, že žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává, výrokem III. a IV. rozhodl tak, že žalobkyně je povinna nahradit náklady státu ve výši 825 Kč a žalované náklady za odvolací řízení ve výši 7 706 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

7. Soud k důkazu zamítl opatrovnický spis vedený o Okresního soudu v [anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], a to konkrétně označenou stranu 35 a 123b, fakturu č. [hodnota] vydanou [tituly před jménem] [jméno FO] a informace k faktuře č. [hodnota], zprávu od exekutora ohledně výše prodaných věcí, přičemž tyto důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť soud má dostatečně zjištěný skutkový stav, na základě kterou je schopen rozhodnout o žalovaných nárocích.

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 31 odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 stejného ustanovení jsou náklady na zastoupení součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

14. Předmětné řízení vůči žalobkyni trvalo od [datum], kdy žalobkyně podala k soudu žalobu, a trvalo do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tak činila 2 roky a 11 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno na 2 stupních soudní soustavy, z toho 2x soudem I. stupně a 1x soudem odvolacím. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a to na základě komplexního vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 písm. b) až e) odškodňovacího zákona, jak bude popsáno níže.

15. Věc vykazovala jistou míru skutkové složitosti – žalobkyně se domáhala vyloučení věcí z exekuce vedené proti povinnému (bývalému manželovi žalobkyně, přičemž byla vedena pro dlužné a běžné výživné oprávněných nezletilých). Soudním exekutorem byl proveden soupis movitých věcí v nemovitosti žalobkyně, která s tím nesouhlasila a podala návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, soudním exekutorem bylo žalobkyni částečně vyhověno, ohledně zbytku věcí byl návrh žalobkyně zamítnut. Žalobkyně tak ohledně zbývajících věcí podala žalobu k soudu proti nezletilým žalovaným zastoupených zákonnou zástupkyní – matkou nezletilých. Soud prováděl listinné dokazování, provedl účastnický výslech žalobkyně, vyslýchal svědky, ve věci byla konána řada ústních jednání. Věc byla do jisté míry i procesně složitá – na počátku řízení byla řešena otázka místní (ne)příslušnosti soudu, spis byl postoupen místně příslušnému Okresnímu soudu ve [adresa], dále zákonná zástupkyně žalovaných žádala o odročení jednání dne [datum] (pracovní cesta) a dne [datum] (dovolená). Kritérium dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk – složitost řízení.

16. Z provedeného dokazování nebyly v řízení shledány žádné průtahy, řízení probíhalo plynule a koncentrovaně a bylo skončeno v přiměřené době, kdy řízení trvalo 2 roky a 11 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno na 2 stupních soudní soustavy, z toho 2x soudem I. stupně (částečný rozsudek pro uznání a konečný rozsudek) a 1x soudem odvolacím (rozhodováno o odvolání žalobkyně). Žalobkyně v řízení tvrdila, že došlo k průtahům, nicméně žádný konkrétní průtah neoznačila. K tomu soud dále uvádí, že i kdyby soud dospěl k závěru, že by v řízení shledal nepatrný průtah, tak ten lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne [datum], § 37), nicméně soud v daném případě ani nepatrný průtah ze strany soudu neshledal (kritéria dle § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk – celková délka řízení, písm. d) OdpŠk – postup orgánů veřejné moci během řízení).

17. Žalobkyně pak v řízení nevystupovala způsobem, které by délku řízení pozitivně či negativně ovlivnilo, nicméně je třeba i přihlédnout k tomu, že žalobkyně žádala opakovaně o odročení jednání, což se odrazilo na celkové délce řízení – dne [datum] z důvodu kolize, dále jednání nařízené na [datum] bylo soudem odvoláno na základě sdělení žalobkyně doručené soudu dne [datum], jednání nařízené na [datum] nebylo konáno ze zdravotních důvodů na straně žalobkyně, na to bylo jednání odročeno na [datum], to bylo opět odvoláno na žádost žalobkyně z důvodu ukončení právního zastupování žalobkyně, zároveň žalobkyně žádala, aby další jednání již nebylo nařizováno, přičemž takový postup není možný, což bylo žalobkyni sděleno usnesením ze dne [datum] (kritérium dle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk – jednání poškozeného).

18. V neposlední řadě je třeba zmínit, že význam řízení byl pro žalobkyni běžný – předmětem řízení byla žaloba na vyloučení 35 věcí z výkonu rozhodnutí, ohledně 22 položek bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání, předmětem řízení tak zůstalo 13 položek, kdy i sama žalobkyně uvedla, že hodnota těchto věcí v souhrnu nedosahovala ani částky 10 000 Kč. Je třeba i zmínit, že ani Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje případný zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života) – kritérium dle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk – význam řízení předmětu řízení pro poškozeného.

19. Vyhodnocením všech těchto kritérií tak soud dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk), a soud tak žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, neboť zde není dán odpovědností titul.

20. Co se týče uplatněného nároku žalobkyně na náhradu majetkové škody ve výši 233 693 Kč, která má představovat škodu v podobě vynaložených nákladů v naříkaném soudním řízení, soud dospěl k závěru, že daný nárok nelze považovat za důvodný. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž dle stejného ustanovení odst. 2 může náhradu nákladů poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestli mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 stejného ustanovení jsou náklady na zastoupení součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Žalobkyně měla v průběhu naříkaného řízení možnost se proti nákladovému výroku bránit v průběhu naříkaného řízení prostřednictvím odvolání, což i učinila. V předmětném řízení pak ani nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 OdpŠk, který stanovuje v odst. 1, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Musí jít o rozhodnutí pravomocné, neboť se vychází z toho, že do okamžiku právní moci má účastník řízení procesní možnosti obrany proti rozhodnutí, které je pro něj nepříznivé. Z uvedeného je zcela patrné, že k vydání nezákonného rozhodnutí v předmětném řízení nedošlo.

21. Na základě shora uvedeného soud neshledal zřejmou souvislost mezi tvrzeným nárokem žalobkyně a platnou zákonnou úpravou, pročež soud žalobu i ohledně tohoto nároku zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast u jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení