10 C 161/2023 - 114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení 54 650 Kč a předložení vyúčtování za rok 2019, takto:

Výrok

I. Řízení se částečně, co do požadavku na uložení povinnosti spojené s vypořádáním námitek žalobkyně k vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotky – bytu [č. bytu] v budově na adrese [adresa] za rok 2019, zastavuje[Anonymizováno]

II. Žalovaná je povinna doručit žalobkyni řádné vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotky – bytu č. [č. bytu] v budově na adrese [adresa] za rok 2019 a předložit žalobkyni k nahlédnutí podklady k vyúčtování za rok 2019, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 325 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení částky ve výši 27 325 Kč.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 22 399 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované, aby jí předložila řádné vyúčtování plnění spojených s užíváním bytové jednotky č. [č. bytu] v budově na adrese [adresa] za rok 2019, splnila povinnosti spojené vypořádáním námitek žalobkyně k vyúčtování, umožnila nahlížet do podkladů k vyúčtování a dále aby zaplatila žalobkyni částku 54 650 Kč z titulu pokuty za nepředložení řádného vyúčtování. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] jí bylo doručeno první vyúčtování za rok 2019, jelikož toto vyúčtování neobsahovalo veškeré zákonem požadované náležitosti, uplatnila žalobkyně u žalované dopisem ze dne [datum] reklamaci vyúčtování. Žalobkyni byla následně předložena druhá verze vyúčtování ze dne [datum], která však nijak nereagovala na námitky žalobkyně. Následně dne [datum] žalobkyně obdržela třetí verzi vyúčtování datovanou [datum]. Na třetí vyúčtování žalobkyně reagovala dopisem ze dne [datum]. Následně žalovaná podala dne [datum] proti žalobkyni u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu na nedoplatek z vyúčtování za rok 2019 vedenou pod sp. zn. [sp. zn.]. V řízení se žalovaná pokusila žalobkyni poslat čtvrtou verzi vyúčtování, nicméně ta byla doručována na špatnou adresu žalobkyně. Žalobkyně se seznámila se čtvrtou verzí vyúčtování ze dne [datum], a to až na základě nahlížení do spisu u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ovšem ani čtvrtá verze vyúčtování nesplňuje zákonné požadavky. Žalobkyně opakovaně namítá, že vyúčtování za rok 2019 neobsahuje vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období, ve vyúčtování není uvedena výměra jednotky, počet osob užívajících jednotku, stav podružného vodoměru, stav domovního vodoměru. Ve čtvrtém vyúčtování pak zdůrazňuje, že vyúčtování neodpovídá nejen pravidlům stanoveným zákonem o plnění spojených s užíváním bytů, ale ani pravidlům sjednaným u žalované coby společenství vlastníků jednotek, ve stanovách či jiných jeho vnitřních předpisech. Konkrétně žalobkyně namítala k položce „Správa“, že podle článku XIX. odst. 4 [jméno FO] žalované v souladu s ustanovením § 5 zákona o plněních spojených s užíváním bytů, je stanoveno pravidlo, že tato položka bude rozúčtována podle podlahové plochy jednotlivých bytů, nicméně ve vyúčtování se tak děje podle počtu jednotek. V návaznosti na výše uvedené žalobkyně vyzvala písemnou výzvou ze dne [datum] žalovanou, aby splnila svoji povinnost a předložila žalobkyni řádné vyúčtování za rok 2019, současně žalovanou upozornila, že je v prodlení se včasným doručením řádného vyúčtování k úhradě pokuty ve výši 50 Kč za každý den prodlení s doručeným řádného vyúčtování, když žalobkyně požadovala pokutu od [datum] a ke dni podání žaloby činí 54 650 Kč (celkem [hodnota] dní).

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalovaná na opakované připomínky žalobkyně vyúčtování za rok 2019 upravovala. Žalovaná má za to, že poslední verze vyúčtování, která byla žalobkyni zaslána, představuje řádné vyúčtování, jaké žádá zákon. Z důvodové zprávy k zákonu o službách vyplývá, že rozhodující je, aby výše přeplatků nebo nedoplatků byla z vyúčtování zřejmá, což v daném případě splněno je. Žalovaná se domnívá, že námitky žalobkyně vznášela z důvodu osobní záště vůči osobě předsedkyně výboru žalované paní [jméno FO] naopak (zášť obou paní je vzájemná a dlouhodobá). V případě, že by soud shledal, že žalobkyni skutečně právo na pokutu náleží, třebaže je žalovaná přesvědčena o opaku, bude za takových okolností namístě její výši moderovat. Důvodem pro případnou moderaci výši pokuty je skutečnost, že žalovaná jako společenství vlastníků jednotek ze zákona nesmí podnikat, a proto její možnosti pro sehnání odpovídajících peněžních prostředků jsou omezené. Důvod pro případné uplatnění moderace spatřuje žalovaná dále v okolnostech, které vedly k vyvolání tohoto sporu, jimiž jsou dlouhodobé osobní rozepře žalobkyně s některými členy výboru. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně podala tuto žalobu, aby ve skutečnosti uškodila členům výboru žalované, zejména paní [právnická osoba] mohla v konečném důsledku dosáhnout jejich odvolání z funkcí. Důkazem toho je opakované podávání námitek, přestože žalovaná žalobkyni vždy vyšla vstříc a její námitky vypořádala. Jestliže žalobkyně i poté vznášela další a další námitky a připomínky a odmítala možnost osobních schůzek, které jí byly ze strany žalované k řešení celé situace nabízeny, domnívá se žalovaná, že žalobkyně zneužila svého práva v rozporu s § 8 občanského zákoníku, a proto by jí neměla být soudem poskytnuta ochrana. Žalobkyně dále navrhla, aby soud uložil žalované doručit žalobkyni řádné vyúčtování za rok 2019 a umožnila jí v té souvislosti nahlédnout do podkladů k vyúčtování. Žalovaná však tuto povinnost z objektivních důvodů splnit nemůže, a to ani v budoucnu. Důvodem toho je skutečnost, že žalovaná předala podklady pro vystavení vyúčtování za rok 2019 svému tehdejšímu účetnímu, panu [jméno FO], narozeného [datum]. [jméno FO] byl v roce 2023 hospitalizován kvůli [zdravotní stav]. Žalovaná v té době obdržela od právního zástupce žalobkyně její požadavek žalobkyně k předložení řádného vyúčtování. Právnímu zástupci žalobkyně dala na srozuměnou, že tak učiní, až se pan [jméno FO] vrátí z nemocnice, neboť bez jeho součinnosti nebylo v silách žalované žalobkyni momentálně vyhovět. [jméno FO] brzy poté však zemřel. Ještě, když pan [jméno FO] žil, zjistila předsedkyně výboru žalované paní [jméno FO], že příbuzní pana [jméno FO] začali vyklízet jeho byt, protože ho bylo třeba stavebně upravit, když se předpokládalo, že pan [jméno FO] po amputaci končetiny skončí na vozíčku. [jméno FO] upozornila na to, že v jeho bytě byly i podklady žalované. Bylo jí však řečeno, že řada dokumentů, které se příbuzným pana [jméno FO], zdály jako nepotřebné, byla vyhozena. Za těchto okolností je tedy zcela vyloučeno, aby žalovaná mohla vyúčtování za rok 2019 dále upravovat, neboť podklady nemá a nebude již mít k dispozici. [jméno FO] stejných důvodů je také vyloučeno, aby žalovaná umožnila do těchto podkladů žalobkyni nahlédnout. K tomu si navíc žalovaná dovoluje upozornit na to, že v minulosti žalované do těchto podkladů nahlédnutí umožnila, ale poté je vrátila panu [jméno FO]. Žalovaná současně učinila námitku započtení, a to co do částky 15 597 Kč z vyúčtování za rok 2019, kdy má za to, že poslední vyúčtování předložené žalobkyni bylo řádné, a dále částku 10 500 Kč představující náhradu škody, kdy žalovaná musela tuto částku vynaložit na provedení znaleckého posouzení a znaleckého revizního posouzení statiky domu, jehož se žalobkyně opětovně domáhala, přestože statika domu je soustavně monitorována na základě toho, že vedle domu vede železniční trať.

3. Při jednání dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k navržené moderaci pokuty ze strany žalované. Uvedla, že s navrženou moderací nesouhlasí s tím, že je v pozici spotřebitele vůči společenství vlastníků jednotek, tzn. je v postavení slabší strany. Žalobkyně předpokládala, že pokud vyúčtování zpracovává pro žalovanou profesionální společnost [právnická osoba], které společenství vlastníků jednotek hradí, dostane se jí adekvátní a profesionální plnění. Za tuto službu je ročně placeno cca 60 000 Kč. Žalobkyně sama jako laik se musela nejprve vypořádat vůbec s tím, aby identifikovala vady, které byly předmětem vyúčtování. Aktivně vybízela žalovanou k tomu, aby se jejími námitkami zabývala věcně, aby jí byly vysvětleny rozpory ve vyúčtování. Mezi společenstvím vlastníků jednotek a touto profesionální společností pak existuje vztah mezi dvěma podnikateli, žalovaná tak má možnost přenášet odpovědnost za způsobenou škodu na společnost [právnická osoba] a má právo i požadovat plnou úhradu vzniklé škody.

4. Žalobkyně při jednání dne [datum] vzala žalobu, co do požadavku na uložení povinnosti spojené s vypořádáním námitek žalobkyně k vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotky – bytu č[č. bytu] v budově na adrese [adresa] za rok 2019 zpět.

5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č[č. bytu] v budově na adrese [adresa] a že žalovaná měla povinnost žalované předložit vyúčtování za rok 2019. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k řádnému vyúčtování služeb za rok 2019 a případná výše pokuty z prodlení s doručením řádného vyúčtování, když tato pokuta ke dní podání žaloby činí 54 650 Kč (celkem [hodnota] dní).

8. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek bylo zjištěno, že žalovaná tvoří společenství vlastníků, které bylo založeno za účelem správy bytového domu [sp. zn.].

9. Z vyúčtování služeb a nájemného za rok 2019 datovaného [datum] bylo zjištěno, že ve vyúčtování jsou zaneseny položky předpisy (zálohy), náklady a rozdíl mezi těmito položkami, a to včetně nedoplatku za toto období ve výši 20 514 Kč. Ve vyúčtování nejsou zaneseny položky, jak žalovaná k těmto částkám dospěla.

10. Z vyúčtování služeb a nájemného za rok 2019 datovaného [datum] bylo zjištěno, že ve vyúčtování jsou zaneseny položky předpisy (zálohy), náklady a rozdíl mezi těmito položkami, a to včetně nedoplatku za toto období ve výši 19 889 Kč. Ve vyúčtování nejsou zaneseny položky, jak žalovaná k těmto částkám došla.

11. Z vyúčtování služeb a nájemného za rok 2019 datovaného [datum] bylo zjištěno, že ve vyúčtování jsou zaneseny položky předpisy (zálohy), náklady a rozdíl mezi těmito položkami, a to včetně nedoplatku za toto období ve výši 19 739,25 Kč. Ve vyúčtování nejsou zaneseny položky, jak žalovaná k těmto částkám došla.

12. Z vyúčtování služeb a nájemného za rok 2019 datovaného [datum] bylo zjištěno, že ve vyúčtování jsou zaneseny položky předpisy (zálohy), náklady a rozdíl mezi těmito položkami, a to včetně nedoplatku za toto období ve výši 15 597 Kč. Ke každé položce je pak rozvedeno, jak žalovaná ke konkrétní částce dospěla. Velikost bytu žalobkyně je 63,40 m2 a počet osob v bytě je 36 osoboměsíců. Počáteční stav vody byl 477 m3 a konečný 722 m3, spotřeba činila 245 m3. Spotřeba elektřiny na chodbě byla 5 800 Kč/480 osoboměsíců v domě, náklad na úklid byl 45 500 Kč/480 osoboměsíců. Kominíci 4 860 Kč/204 komínoměsíců, popeláři náklad 22 430 Kč/480 osoboměsíců. Provozní náklady domu ve výši 2 519 Kč/288 odbydlených měsíců, správa domu náklad 54 432 Kč/288 odbydlených měsíců, pojištění domu náklad 30 450 Kč/13 509 metroměsíců, břemeno náklad 45 157 Kč/ 13 509 metroměsíců, fond oprav náklad 22 824 Kč/ 12 měsíců.

13. Z reklamace vyúčtování ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované reklamovala vyúčtování služeb za rok 2019 datovaného [datum].

14. Z dopisu nazvaného urgence ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované reklamovala vyúčtování služeb za rok 2019 datovaného [datum]. 15. [jméno FO] žalované ze dne [datum] čl. XVIII. bylo zjištěno, že na každou jednotku se rozvrhnou stejnou měrou náklady na vedení účetnictví, vlastní správní činnost a náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků. Z čl. XIX. bylo zjištěno, že náklady na služby se rozúčtují takto: dodávky vody podle stavu naměřených hodnot na podružných vodoměrech, pojištění domu, věcné břemeno, správa domu, revize technického zařízení a provozní režie domu na každou jednotku podle velikosti podílu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvod odpadních vod a odvoz komunálního odpadu podle počtu osob užívajících jednotku v domě.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalované předžalobní výzvu.

17. Soud pak nezjistil žádné relevantní skutečnosti ve vztahu k předmětu řízení z emailové korespondence na čísle listu 17-24 a 37-39. Soud pak pro nadbytečnost zamítl tyto důkazy: emailová komunikace na čísle listu 59, 71-72, vyjádření revizního technika, zpráva správce domu na čísle listu 61, zpráva na čísle listu 63 a posudek na čísle listu 64-65.

18. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

19. Podle ustanovení § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

20. Podle ustanovení § 1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.

21. Podle ustanovení § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

22. Podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do [datum], není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

23. Podle ustanovení § 13 odst. 1 a 2 stejného zákona, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

24. Podle ustanovení § 6 zákona č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se pro účely § 6 a 7 se rozumí a) poskytovatelem služeb poskytovatel služeb podle § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“), b) příjemcem služeb příjemce služeb podle § 2 písm. b) zákona o službách a c) vyúčtováním vyúčtování podle § 2 písm. f) zákona o službách.

25. Podle ustanovení § 7 stejného zákona je povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem [datum], se považuje za dospělou dnem [datum].

26. Podle ustanovení § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

27. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a příjemce služeb byl s ním seznámen. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze tedy hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. V ustanovení § 2 písm. c) je vymezen pojem zúčtovacího období, když zúčtovací období je nanejvýš dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Soud dále uvádí, že aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby; vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, muselo by společenství vlastníků vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, a z 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím Ústavní soud odmítl usneseními z 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/2009, a z 6. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 2803/2016/).

28. O vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat tedy jen, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je, nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). 29. [jméno FO] žalované z čl. XIX. je zřejmé, že pojištění domu, věcné břemeno, správa domu, revize technického zařízení a provozní režie domu na každou jednotku je počítáno podle velikosti podílu v bytovém domě. Žalovaná však správu domu takto žalobkyni nepočítala, když ve čtvrtém a posledním vyúčtování vyšla z částky 54 432 Kč/288 odbydlených měsíců, namísto, aby tuto částku vypočetla z 13 509 metroměsíců jako to učinila u pojištění domu – náklad 30 450 Kč/13 509 metroměsíců a břemeno – náklad 45 157 Kč/ 13 509 metroměsíců. K tomu soud dále uvádí, že v prvních třech vyúčtováním pak zcela absentuje postup, jak žalovaná k vyúčtovaným částkám dospěla. Z daného jednoznačně vyplývá, že není pochyb o tom, že vyúčtování není věcně správné, tudíž žalovaná svoji povinnost řádně vyúčtovat úhrady služeb nesplnila. Současně má žalovaná i právo v souladu s ustanovením § 1179 o. z. nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie, kdy žalovaná se této povinnosti nemůže zprostit s konstatováním, že těmito doklady nedisponuje. Je tak na žalované, aby si tyto doklady znovu obstarala.

30. Soud se dále zabýval pokutou za prodlení se včasným doručením řádného vyúčtování za rok 2019, když žalobkyně v řízení uplatila pokutu ve výši 54 650 Kč (celkem [hodnota] dní po 50 Kč za den prodlení). Žalovaná byla povinna žalobkyni předložit řádné vyúčtování, tohoto svého závazku však nedostála a podle ustanovení § 7 zákona č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se stala dospělou dnem [datum]. Od [datum] tak byla žalovaná v prodlení s předložením řádného vyúčtování a od tohoto okamžiku má žalobkyně právo podle ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do [datum], na pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení, kdy žalovaná žalobkyni nepředložila řádné vyúčtování, které nepředložila ani ke dni rozhodnutí soudu ve věci. Pokuta za předložení tak ke dni podání žaloby činí částku 54 650 Kč.

31. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla moderaci pokuty.

32. Zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud při aplikaci tohoto korektivu vycházet, proto vymezení hypotézy právní normy v každém konkrétním případě závisí na úvaze soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2970/2009, jehož závěry lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z.). Uplatnění nároku na pokutu však není možno považovat za zjevné zneužití práva jen z důvodu nepřiměřené výše pokuty ve vztahu k výši vzniklé škody, ale nepřiměřeně vysoká pokuta může být důvodem k použití moderačního práva podle § 2051 o. z. (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, jehož závěry vztahující se ke smluvní pokutě ujednané ve smlouvě lze přiměřeně aplikovat i na pokutu stanovenou zákonem, jak i vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019, který se přímo týkal pokuty za porušení povinnosti provést vyúčtování služeb).

33. Pokuta za nesprávné vyúčtování za roky 2019 v celkové výši 54 650 Kč je v hrubém nepoměru k tomu, že žalobkyni v důsledku opožděného vyúčtování nevznikla žádná újma. Žalobkyně ani ostatně ve svém vyjádření k moderaci netvrdila, že by jí nějaká újma měla vzniknout. Ustanovení § 2051 o. z. umožňuje soudu nepřiměřeně vysokou pokutu (na návrh dlužníka) snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to při vědomí, že výše pokuty je výsledkem dlouhodobého prodlení žalované se splněním povinnosti předložit řádné vyúčtování, k tomu je však třeba podotknout, že žalovaná se opakovaně snažila předložit řádné vyúčtování, tato povinnost jí nebyla lhostejná, nicméně řádné vyúčtování se jí nepodařilo vyhotovit. Soud tak k návrhu žalované moderoval tuto pokutu, a to o 50 % z důvodů výše uvedených a ve zbytku nároku žalobu ohledně pokuty zamítl. Soud tak přiznal žalobkyni pokutu ve výši 27 325 Kč.

34. Soud pak nezohlednil námitku žalované na započtení, a to vzhledem k tomu, že žalovaná nemůže započíst nedoplatek ve výši 15 597 Kč z vyúčtování za rok 2019, protože nenastala ještě jeho splatnost, rovněž nemůže chtít po žalobkyni započíst částku 10 500 Kč za provedení znaleckého posouzení, protože toto učinila žalovaná dobrovolně a bylo to ve prospěch všech vlastníků. Ostatně ze spisu nevyplývá, že žalovaná žalobkyni sdělila, že v případě kladného výsledku bude vynaložené prostředky po žalobkyni požadovat.

35. Soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že ke zneužití práva přihlíží z úřední povinnosti, nicméně v daném řízení neshledal žádné okolnosti, pro které by mělo být aplikováno ustanovení § 8 o. z, neboť zneužití práva nelze spatřovat v chování žalobkyně, která se toliko domáhá zákonem předpokládaného výsledku, tedy předložení řádného vyúčtování za rok 2019, vzhledem k tomu, že takové vyúčtování žalovaná nepředložila, tak se vedle toho v souladu se zákonem domáhá i pokuty z prodlení s předložením řádného vyúčtování.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 399 Kč, kdy podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, podle níž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení. V daném řízení záviselo rozhodnutí na úvaze soudu, kdy soud přistoupil k moderaci pokuty. Tarifní hodnota se podle ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. V daném případě předložení řádného vyúčtování a zaplacení pokuty. Soud tak vyšel z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve vztahu předložení řádného vyúčtování podle § 9 odst. 1 a. t., který stanoví v případě, že nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi je tarifní hodnota 10 000 Kč a dále z částky 27 325 Kč ve vztahu k přiznané pokutě podle § 8 a. t., kdy dle konstantní judikatury je základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. částka přisouzená nikoliv částka požadovaná žalobou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015). Soud tak vyšel z celkové tarifní hodnoty 37 325 Kč. Přiznané náklady se pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 733 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 37 325 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý z pěti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání dne [datum] a [datum]) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 600 Kč ve výši 3 066 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

37. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta byla stanovena zejména vzhledem k tomu, aby žalovaná měla prostor vyhotovit řádné vyúčtování a obstarat si k tomu veškeré podklady, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

Poučení