10 C 163/2024 - 90

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 2 777,59 EUR s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 34,5 EUR s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 34,5 EUR od [datum] do zaplacení, to vše navýšené o 20 % inflace, se zastavuje.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 743,09 EUR s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 2 743,09 EUR od [datum] do zaplacení, to vše navýšené o 20 % inflace, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 2 777,59 EUR s příslušenstvím, to vše navýšené o 20% inflace. Žalobu odůvodnila tím, že z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]-296, vyplývá, že žalobkyni v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí soudu vznikla škoda, kterou je však povinna v prvé řadě vymáhat po [právnická osoba] – [anonymizováno]. Žalobkyně svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení u [jméno FO] – [anonymizováno] neuplatnila, není tak zatím postaveno na jisto, že toto právo nelze řádně uspokojit, proto lze uzavřít, že žalobkyně právo na náhradu škody ve výši 232 723,49 Kč vůči státu uplatnila předčasně, neboť státem odškodnitelná majetková újma (coby důsledek nesprávně prováděné exekuce) žalobkyni dosud nevznikla. Z výše uvedeného důvodu se žalobkyně obrátila na příslušný Okresní soud v [Anonymizováno], protože [právnická osoba] – [anonymizováno] je občanem [Anonymizováno] s trvalým bydlištěm [adresa] [Anonymizováno] č. [hodnota]. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]-642, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum], je nesporné, že [jméno FO] – [anonymizováno] ničeho žalobkyně nedlužila a domohla se po něm vydání bezdůvodného obohacení. [jméno FO] – [anonymizováno] si svou povinnost stanovenou soudem ve stanovené lhůtě nesplnil, a proto žalobkyně podala návrh na výkon exekuce. Okresní soud v [Anonymizováno] dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], vydal pověření na vykonání exekuce soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni informoval o zastavení exekuce podáním ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]. Na základě uvedeného žalobkyně dospěla k závěru, že se nedomohla svého práva, z čehož jí vznikla škoda, která představuje náklady řízení ve výši 2 671,09 EUR přiznané usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]-682, v právní moci dne [datum] a vykonatelné dne [datum], a dále náklady exekuce: vyhotovení zápisnice ze dne [datum] v částce 18 EUR, zaplacení soudního poplatku Okresnímu soudu v [Anonymizováno] v částce 16,50 EUR a náhrady hotových výdajů exekuce 72 EUR. Nárok uplatnila u žalované, které nárok žalobkyně odmítla odškodnit.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta. Uvedla, že u požadovaného odškodnění chybí odpovědností titul, když v řízení je požadováno odškodnění za namítaný odpovědností titul údajně vzniklý v řízeních vedených u [Anonymizováno] soudů, resp. [Anonymizováno] soudního exekutora, na něž nedopadá odpovědnost dle české právní úpravy. Při jednání u soudu pak uvedla, že uplatněná částka žalobkyní byla projednána v řízením vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], kdy bylo rozhodnuto i o částkách za náklady řízení uplatněné shora uvedenou žalobou. Rozsudek je pravomocný a v současné době žalobkyně podala dovolání.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, soud tak jednal v nepřítomnosti žalobkyně podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne [datum].

5. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-296, bylo zjištěno, že žalobkyně se po žalované mj. domáhala zaplacení náhrady škody ve výši 232 723,49 Kč, která byla vymožena v rámci exekučního řízení a poukázána oprávněnému. Usnesením Krajského soudu v [adresa], pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-78, bylo usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-3, kterým byla exekuce nařízena, změněno tak, že se návrh oprávněného na nařízení exekuce zamítá. Usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-3 je tak nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 5 písm. a) a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Exekuční řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] ve věci oprávněného [právnická osoba] - [anonymizováno] proti povinnému [právnická osoba]. nemělo být vůbec vedeno, exekuce neměla být na základě platebního rozkazu Krajského soudu v [adresa] ze dne 2 [datum], č. j. [sp. zn.]-21, nařízena, neboť platební rozkaz nebyl pravomocný ani vykonatelný. Přesto v průběhu exekuce byla vymožena pohledávka za povinným [právnická osoba]. ve výši 232 723,49 Kč a soudním exekutorem poukázána oprávněnému [právnická osoba] – [anonymizováno]. Žalobkyni tak v této výši vznikla v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí soudu škoda, kterou je však v první řadě povinen vymáhat po [právnická osoba] – [anonymizováno]. Žalobkyně dosud svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení u [jméno FO] – [anonymizováno] neuplatnila, není tak zatím postaveno na jisto, že toto právo nelze řádně uspokojit, proto lze uzavřít, že žalobkyně právo na náhradu škody ve výši 232 723,49 Kč vůči státu uplatnila předčasně. Soud proto žalobu v této části jako předčasnou (tzv. pro tentokrát) zamítl (výrok I.). Dále z rozsudku bylo zjištěno, že exekuční řízení ve věci oprávněného [právnická osoba] - [anonymizováno] proti povinné žalobkyni [právnická osoba]. vedeném Exekutorským úřadem [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.]/07 na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-3, kterým byla exekuce nařízena (podle platebního rozkazu Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-21) a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor Exekutorského úřadu [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], byla dne [datum] vymožena pohledávka oprávněného [právnická osoba] - [anonymizováno] v celkové výši 232 723,49 Kč a dne [datum] byly vymoženy náklady soudního exekutora ve výši 45 684,10 Kč. A že částka 232 723,49 Kč byla již v roce [Anonymizováno] odeslána soudním exekutorem oprávněnému.

6. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-642, bylo zjištěno, že žalovaný [právnická osoba] je povinen zaplatit žalobkyni [právnická osoba]. částku 232 723,49 Kč s příslušenstvím s tím, že o nákladech řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že žalobkyně se domohla vydání rozsudku o tom, že je to naopak [právnická osoba] jako původní žalobce a původní oprávněný, kdo je povinen zaplatit žalobkyni, společnosti [právnická osoba]., částku ve výši 232 723,49 Kč s příslušenstvím, a to jako bezdůvodné obohacení, jehož uvedený žalovaný [právnická osoba] dosáhl právě na základě nesprávně vyznačené doložky právní moci na uvedeném platebním rozkaze a následném vedení exekučního řízení, kdy uvedená částka byla uhrazena exekučním řízením bez hmotněprávního základu. Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-682, bylo zjištěno, že o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaný [právnická osoba] je povinen nahradit žalobkyni, společnosti [právnická osoba]., náklady řízení ve výši 2 671,09 EUR.

7. Z vyrozumění o zastavení exekuce ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-129, bylo zjištěno, že exekuce byla vedena na vymožení vykonatelného exekučního titulu, a to usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-682, kdy vymožením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] na základě pověření uděleného Okresním soudem v [Anonymizováno] ze dne [datum], ve prospěch oprávněné [právnická osoba]., proti povinnému [právnická osoba]. Exekuce byla zastavena z důvodu nemajetnosti povinného. Současně bylo rozhodnuto, že oprávněná [právnická osoba]., je povinna nahradit náklady exekuce ve výši 72 [právnická osoba] konečného vyúčtování exekučního řízení soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] Kabáčem ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], bylo zjištěno, že náhrada hotových výdajů exekuce byla v částce 72 EUR.

8. Z pokladního dokladu č. [hodnota] ze dne [datum] od soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že byl žalobkyni vystaven doklad na částku 18 EUR za sepsání podání a návrhu na vykonání exekuce.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 16,50 EUR za návrh na vykonání exekuce.

10. Ze žaloby ze dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [sp. zn.], bylo zjištěno, že žalobkyně se po žalované domáhala mj. náhrady škody s odůvodněním, že odkazuje na řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], ze kterého vyplývá, že v tomto řízení se žalobkyně domáhala náhrady škody z toho důvodu, že nesprávným úředním postupem bylo vydání platebního rozkazu Krajským soudem v [adresa] na návrh oprávněného [právnická osoba] - [Anonymizováno] a následné nařízení exekuce na majetek žalobkyně Okresním soudem v [adresa]. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [sp. zn.]-296 byla žaloba zamítnuta z důvodu předčasnosti, co se jistiny týče, a to z toho důvodu, že soud dospěl k závěru, že je nejprve nutné takto vymoženou a exekuovanou částku na základě platebního rozkazu Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-21, požadovat zpět po prvotním dlužníku [jméno FO] – [Anonymizováno]. Právě podanou žalobou u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [sp. zn.], žalobkyně sděluje, že Okresní soud v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]-642 dne [datum] dospěl k závěru, že [právnická osoba] – [Anonymizováno] má žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 232 723,49 Kč s příslušenstvím a dále náklady řízení. Žalobkyně podala i návrh na provedení exekuce tohoto rozsudku. Žalobkyně na základě shora uvedeného uvádí, že splnila povinnost uloženou mu v rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [sp. zn.]-296. Pokusila se vymoci po prvotním dlužníkovi uvedenou částku, kdy bylo rozhodnuto o tom, že částka opravdu neměla být původnímu žalobci fakticky vyplacena a exekuována, a dále tvrdil a prokázal skutečnost, že využil veškerých prostředků, aby se uvedenou částku pokusil vymoci zpět. Exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu nemajetnosti původního žalobce, následně povinného. Žalobce tak požaduje úhradu částky 201 807,50 Kč s úrokem z prodlení, kdy tato částka představuje původní částku, která byla přiznána Krajským soudem v [adresa] platebním rozkazem ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-21 a byla také v rámci exekučního řízení fakticky vymožena. Dále požaduje částku 30 915,99 Kč jako příslušenství vymožené exekučním řízení. Dále částku 27,84 EUR, představující náklady na exekuci, sepis podání a návrhu na vykonání exekuce dne [datum]. Dále částku 18 EUR, což jsou náklady exekuce za opět sepsání návrhu k Okresnímu soudu v [Anonymizováno], a 16,50 EUR zaplacení soudního poplatku na výkon exekuce Okresnímu soudu v [Anonymizováno], a dále uvádí, že žalobce byl v rámci exekučního řízení úspěšný ve výši 1 288,41 EUR.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-150, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-187, v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že bylo pravomocně rozhodnuto o požadavku na úhradu nákladů exekučního řízení vedeného proti [jméno FO], tedy ohledně částek 27,84 EUR, 18 EUR a 16,50 EUR včetně požadovaného navýšení o 20 % představující inflaci, kdy částka 18 EUR představuje náklady exekuce za sepsání návrhu k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] a částka 16,50 EUR představuje náklady na zaplacení soudního poplatku na výkon exekuce Okresního soudu v [Anonymizováno], kdy ohledně těchto částek byla žaloba zamítnuta.

12. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

13. Soud pak pro nadbytečnost zamítl ostatní důkazy, když na základě provedených důkazů byl schopen učinit dostatečný skutkový závěr, na základě kterého neshledal odpovědností titul.

14. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení.

15. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen „OdpŠk“) platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle ustanovení § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

17. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

20. Podle ustanovení § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 ustanovení platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

23. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

24. Podle ustanovení § 104 o. s. ř. odst. 1 jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

25. Podle ustanovení § 159 o. s. ř. odst. 4 jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

26. Co se týká požadavku na náhradu škody ve výši 18 EUR a 16,50 EUR představující náklady na exekuční řízení, kdy konkrétně částka 18 EUR představuje náklady exekuce za sepsání návrhu k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] a částka 16,50 EUR představuje zaplacený soudní poplatek na výkon exekuce, bylo o shodném nároku rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-150, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-187, v právní moci dne [datum]. Soud tak ohledně těchto částek řízení zastavil, a to z důvodu, že o těchto nárocích bylo již pravomocně rozhodnuto (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Pokud jde o zbývající část žalovaného nároku soud nárok posoudil následujícím způsobem.

28. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

29. Soud se předně zabýval otázkou, zda takto vyčíslená škoda může být v příčinné souvislosti s tím, jaký odpovědností titul žalobkyně tvrdí a prokazuje. Pokud jde o příčinnou souvislost, odkazuje soud na judikované závěry (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 190/2013 ze dne 29. 4. 2014), ze kterých vyplývá, že je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, než které vedou ke vzniku škody; mezi těmito je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody, přičemž z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti, v němž každý má svou příčinu a zároveň je příčinou jiného jevu, je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí se tak jednat o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Aby byla dána příčinná souvislost, pak je nezbytné, aby řetězec postupně navazujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku, tj. že první příčina musí bezprostředně vyvolat jako následek příčinu jinou, a ta případně další apod. K přerušení příčinné souvislosti však dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní vzniklou událost.

30. Ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Poškozenému tak musejí náklady skutečně vzniknout a zároveň k jejich vypořádání nedojde v dotčeném řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení je výrazem procesního vypořádání vztahu účastníků řízení ohledně jimi vynaložených nákladů. Povinnost hradit náklady řízení vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu (k tomu srov. bohatou judikaturu dovolacího soudu, například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.9.2011, sp. zn. 25 Cdo 3178/2009, ze dne 20.12.2011, sp. zn.25 Cdo 3598/2009, nebo ze dne 23. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2447/2021, či rozsudky ze dne 28.5.2012, sp. zn. 25 Cdo 3092/2010, a ze dne 6.9.2013, sp.zn. 25 Cdo 272/2012).

31. V posuzovaném řízení bylo o nákladech řízení účastníků vždy rozhodnuto. K tomu je nutné poukázat na usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-682, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to konkrétně tak, že žalovaný [právnická osoba] je povinen nahradit žalobkyni, společnosti [právnická osoba]., náklady řízení ve výši 2 671,09 EUR. Dále soud uvádí, že rozhodnutím soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] o zastavení exekuce, ve věci sp. zn. [sp. zn.], bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně má uhradit částku 72 EUR. V tomto směru soudní exekutor rozhodl o nákladech exekuce a žalobkyně byla v tomto směru zavázána zaplatit právě částku 72 EUR, jak i vyplývá z konečného vyúčtování exekučního řízení. V tomto směru nemůže nést povinnost na náhradu škody Česká republika jako současná žalovaná, neboť zde neexistuje příčinná souvislost mezi vznikem těchto nákladů a nesprávným úředním postupem. Vznik těchto nákladů a jejich nevymožení je vázáno pouze na nemajetnost původního žalovaného [právnická osoba], nikoliv však na nesprávný úřední postup ze strany orgánu státu České republiky. O nákladech v exekučním řízení bylo fakticky rozhodnuto, soud tak nárok žalobkyně s odkazem na ustanovení § 31 odst. 2 zák. 82/98 Sb., zamítl. Soud tak zde neshledává příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci na platebním rozkazu Krajského soudu v [adresa] a vznikem shora uvedené škody, kdy bylo primární povinností žalobkyně se domáhat náhrady škody po prvotním dlužníkovi, respektive vydání bezdůvodného obohacení, a k tomuto sloužily právě při nedobrovolném vydání shora uvedené částky prostředky práva, které žalobkyně využila. Podala žalobu a následně při úspěchu této žaloby podala i návrh na exekuční řízení. V těchto řízeních bylo nicméně právě o náhradě nákladů za tato konkrétní řízení fakticky orgány státu, v tomto případě [Anonymizováno] republiky, rozhodnuto. Pouze skutečnost, že původní žalobce/povinný byl již nemajetný, neznamená vznik odpovědnosti České republiky jako žalované za takto vzniklé a vynaložené náklady na dosažení úspěchu žalobkyně v namítaných řízeních. K tomu soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že kdyby výrokem I. tohoto rozsudku nezastavil řízení z důvodu věci rozhodnuté, postupoval by stejným způsobem jako je uvedeno v tomto odstavci a žalobu by ohledně tohoto nároku rovněž zamítl, a to právě ze shora uvedených důvodů.

32. Soud tedy závěr uvádí, že ve vztahu ke shora uvedeným částkám došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou a soudu nezbylo než ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítnout.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

34. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání a příprava na jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení