10 C 172/2021-250

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající [anonymizováno 7 slov], [IČO], [anonymizováno] [adresa] o zaplacení 785 918,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 726 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 74 112,50 Kč od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 785 192,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 114 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dále též i jen„ žalobce“) se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 860 031 Kč s příslušenstvím představující náhradu újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně žalobkyně požaduje zaplacení částky 86 031 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu a částky 774 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním; pokud jde o zásahy vyvolané trestním stíháním, žalobkyně popisuje zhoršení fyzického zdravotního stavu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], kde uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7, 8 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 74 112,50 Kč na nákladech obhajoby, přičemž uvedla, které úkony neodškodnila. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním žalovaná odškodnila nefinančně, konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a omluvou, a to s odkazem na trestní minulost žalobkyně a na pouze obecně tvrzené zásahy do osobnostní sféry.

3. Ze shodných tvrzení stran vzal soud za zjištěné, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila, a to dne [datum].

4. Jelikož žalovaná žalobkyni po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku dne [datum] uhradila celkově částku 74 112,50 Kč na nákladech obhajoby, vzala žalobkyně žalobu částečně, co do této částky, zpět a soud řízení usnesením ze dne [datum] v této části zastavil.

5. Mezi stranami byl nesporným tento průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně byla trestně stíhána na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 5. oddělení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro pokračující zločin uvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 3, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Usnesení si žalobkyně převzala téhož dne. Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby [číslo jednací] a dne [datum rozhodnutí] podalo Městské státní zastupitelství v Praze obžalobu č.j. [číslo jednací] pro zločin uvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 3, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a pro zločin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea a, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Hlavní líčení se u Městského soudu v Praze konalo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byla žalobkyně odsouzena k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků. Dne [datum] proběhlo u Vrchního soudu v Praze neveřejné zasedání o odvoláních všech obžalovaných a bylo vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], jímž byl rozsudek soudu I. stupně podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. řádu zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. řádu byla věc vrácena Městskému soudu v Praze, aby ji znovu projednal a rozhodl. Následně se u Městského soudu v Praze konalo hlavní líčení dne [datum]. Dne [datum] byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo. Poté se konalo hlavní líčení ve dnech [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. c) tr. řádu. Dne [datum] podal státní zástupce odvolání, které vzal zpět dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo podle § 250 odst. 4 tr. řádu vzato na vědomí zpětvzetí odvolání státního zástupce. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Z posudku o invaliditě OSSZ Praha z [datum] soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizováno 16 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 11 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]; [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov]; [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov].

7. Ze závěrečné zprávy ÚVN z hospitalizace za období [datum] - [datum], dále z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [datum] a z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [datum] soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [rok], [anonymizováno 11 slov] [rok], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno], [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 11 slov]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [rok], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [rok].

8. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z [datum] soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizováno 18 slov] [role v řízení], [anonymizováno 16 slov] [rok], [anonymizováno 6 slov].

9. Ze smlouvy o právních službách ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla právně zastupována [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a z faktur [číslo] soud zjistil, že žalobkyni vznikl ve vztahu k právnímu zástupci závazek k úhradě nákladů právního zastoupení v celkové výši 162 927,10 Kč.

10. Ze záznamu o poradě s klientem z [datum] a ze [datum] soud zjistil, že se tohoto dne konaly porady žalobkyně s jejím právním zástupcem, nicméně pokud jde o délku trvání těchto porad, pak jejich skutečnou délku soud zjistil nikoliv z tohoto záznamu, ale z vyúčtované doby trvání, která je obsažena ve faktuře [číslo], z které se podává, že porada dne [datum] trvala 1 hodinu 45 minut, a [datum] dobu 45 minut.

11. Z protokolu o hlavních líčeních soud zjistil, že líčení konané [datum] trvalo od 09:30- 11:35 hod., poté 13:00 14:40 hod., a poté 15:05- 15:20 hod. Dále hlavní líčení konané [datum] trvalo od 13:00 hod. do 14:35 hod. a předmětem bylo pouze vyhlášení rozsudku. Soud dále zjistil, že hlavního líčení, konaného dne [datum], se právní zástupce žalobkyně neúčastnil, a z protokolu z [datum] soud zjistil, že toto hlavní líčení se konalo od 9:00 do 11:50 hod., a poté od 13:00 do 14:45 hod.

12. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 10 slov] [částka]. [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum].

13. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobkyně byla obžaloby zproštěna dle § 226 písmene c) tr. řádu, když trestní soud konstatoval, že nebylo bez pochybností prokázáno, že by obžalovaná [celé jméno žalobkyně] věděla o tom, že úvěry u [anonymizováno] jsou uzavírány na neexistující osoby, přičemž ohledně paní [celé jméno žalobkyně] bylo prokázáno, že ve třech případech inkasovala finanční prostředky z úvěrů, které byly poskytnuty [anonymizováno] jiným osobám, což i sama přiznala, avšak s odůvodněním, že měla za to, že se jedná o vrácené finanční prostředky od obžalovaného [příjmení] Trestní soud tak uvedl, že může sice pochybovat o výpovědích obžalované [celé jméno žalobkyně], avšak nemá podklady pro bezpečný závěr o tom, že se na trestné činnosti, tj. na uzavírání úvěrů na neexistující osoby a inkasování finančních prostředků přes její osobu, skutečně vědomě podílela. Trestní soud, tak žalobkyni obžaloby zprostil, neboť nebylo prokázáno, že předmětný skutek spáchala žalobkyně.

14. Z likvidační doložky [stát. instituce] soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni částku na obhajném ve výši 74 112,50 Kč dne [datum].

15. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy, s výjimkou návrhu na účastnický výslech žalobkyně, který soud zamítl. K tomuto zamítnutí soud přistoupil z důvodu, že nebylo jakých skutkových tvrzení, které by měly být tímto důkazem prokázány. Žalobkyně navrhovala svůj účastnický výslech k prokázání skutečnosti, že byla poškozena na zdraví již před zahájením trestního stíhání, a tedy čelila trestnímu stíhání v nedobrém psychickém zdravotním stavu, což měl však soud již za zjištěné ze založených lékařských zpráv a posudku o invaliditě. Dále žalobkyně navrhovala svůj účastnický výslech k prokázání skutečnosti, že čelila trestnímu stíhání osamoceně, tedy bez podpory rodiny. Rovněž ze založených lékařských zpráv se podává, že [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 31 slov] [rok], [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Účastnického výslechu žalobkyně rovněž nebylo třeba k prokázání jejího věku, když toto bylo možno spolehlivě zjistit z listinných důkazů, například opisu z rejstříku trestů. Účastnickým výslechem pak nebylo možno prokázat ani poslední tvrzení žalobkyně, že nemohla v době trestního stíhání pracovat. Jak uvedeno výše, již z posudku vypracovaného pro účely posouzení invalidity žalobkyně se podává, že [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Jelikož tak žalobkyně neuvedla skutková tvrzení, k jejichž prokázání by mohl účastnický výslech sloužit, pak soud tento důkazní návrh zamítl. Soud dále nehodnotil duplicitně listiny z trestního řízení, když v relevantním rozsahu byl průběh naříkaného trestního řízení učiněn mezi stranami nesporným.

16. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení níže.

17. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

18. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

21. Žalobce se žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 774 000 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok neposkytla finanční zadostiučinění, nárok odškodnila konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a omluvou (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku).

22. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

23. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, SKPV, odboru obecné kriminality, 5. oddělení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro pokračující zločin uvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 3, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, které bylo odklizeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ve vztahu k žalobkyni dne [datum].

24. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

25. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

26. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

27. Žalobkyně byla stíhána pro spáchání pokračujícího závažného zločinu úvěrového podvodu ve spolupachatelství. Obecně se jedná o majetkovou trestnou činnost, která s sebou nenese zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestných činů násilných, směřujících proti životu či zdraví či sexuálně motivovaných. U žalobkyně k tomuto přistupuje skutečnost, že [role v řízení] [anonymizováno 8 slov], tedy nelze dovodit, že by trestním stíháním pro tento typ trestné činnosti byla výrazněji zasažena. Soud tedy pro toto kritérium dospívá k závěru, že postačujícím zadostiučiněním je konstatování porušení práva.

28. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

29. Trestní stíhání ve vztahu k žalobkyni trvalo 4 roky a 3 měsíce, nicméně nelze dospět k závěru, že by se jednalo o dobu nepřiměřeně dlouhou. V rámci kritéria délky řízení je však třeba zohlednit to, že [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] [rok], [anonymizována tři slova] [rok], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [rok], tedy fakticky lze uzavřít, že v celém tomto období naříkaného trestního řízení byla fakticky její osobnostní sféra již zasažena tím, že její okolí o této dřívější či paralelní trestné činnosti ve vztahu k její osobě vědělo. Pokud tedy bylo vedeno paralelně trestní řízení pro jiné podezření ze spáchání stejného druhu trestné činnosti, pak nelze uzavřít, že by čistě délka řízení zdejšího byla faktorem, který by na žalobkyni mohl výrazněji působit. I toto kritérium pak vede soud k závěru, že dostačujícím zadostiučiněným je odškodnění nefinanční.

30. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

31. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

32. Žalobkyně na osobnostních zásazích tvrdila, že byla dotčena obavou z výše jí hrozícího trestu až 8 let odnětí svobody, dále že byla stíhána [anonymizována čtyři slova], a dále obecně tvrdila, že došlo k zásahu do její soukromé sféry a k prohloubení jejích psychických zdravotních obtíží. Poslední dva tvrzené zásahy měl soud za nedostatečně tvrzené, a proto poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odstavec 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění relevantních skutkových tvrzení, a to na jednání konaném [datum]. Žalobkyně k tomuto doplnila, že pokud jde o psychický stav, pak byla zasažena trestním stíháním v tom směru, že tomuto čelila v situaci, kdy již předtím došlo k poškození jejího psychického zdraví, a pokud jde o další zásahy v soukromé sféře, pak žalobkyně doplnila, že byla zasažena trestním stíháním tím, že již před zahájením trestního stíhání žila osaměle, tedy ji neměl v době trestního stíhání kdo podporovat. Konkrétní tvrzení k prohloubení psychických obtíží žalobkyně, ani k tomu, jak jinak byl zasažen její soukromý život, tedy žalobkyně nedoplnila.

33. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [rok], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Soud tedy z tohoto zjistil, že žalobkyně čelila trestnímu stíhání v době, kdy žila sama, tedy neměla podporu rodiny. Žalobkyně jinak ani k výzvě soudu nedoplnila, jak konkrétně se měl zhoršit její psychický zdravotní stav, a nedoplnila ani to, jak konkrétně mělo dojít k dalšímu narušení nikoli dobrého rodinného stavu či jiným zásahům do osobnostní sféry. Soud má rovněž za zjištěné, že žalobkyně se narodila dne [datum], tedy v době zahájení trestního stíhání jí bylo [anonymizována dvě slova]. Soud má dále za zjištěné, že posudkem o invaliditě bylo konstatováno, že od [datum] není žalobkyně schopna vykonávat žádnou výdělečnou činnost, tedy účastnit se jakékoliv formy ať už pracovní či jiné výdělečné činnosti. Žalobkyně v rámci řízení přitom netvrdila, že by jí ušla nějaká konkrétní, například méně intenzivní výdělečná možnost a naopak z lékařských zpráv se podává, že i v předchozím období byla vedena na úřadu práce.

34. Za další okolnosti, které je na straně žalobkyně třeba zohlednit, soud považuje zejména skutečnost, že [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] [rok], [rok] [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Tato skutečnost je zejména zásadní pro posouzení zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, které by byly přičitatelné naříkanému stíhání, ať už jde o zásah do cti či důstojnosti, či pokud jde o jiné zásahy čistě ve vztahu k naříkanému trestnímu řízení. Obecně je pak třeba zohlednit i skutečnost, že žalobkyně se doznala ke skutkům, které byly předmětem trestního řízení, v těchto však nebyl spatřován skutek, který by byl co do trestněprávně relevantního jednání přičitatelný žalobkyni, když nebylo možno bez dalšího uzavřít, že by žalobkyně věděla o tom, že úvěry jsou brány na neexistující osoby. Tento závěr je relevantní zejména proto, že činnost orgánů činných v trestním řízení nelze považovat za excesivní, když tyto posuzovaly jednání, jehož se žalobkyně dle svého vyjádření účastnila a doznala jej, a kdy orgány činné v trestním řízení prokázaly, že úvěry byly brány na neexistující osoby, tedy toto bylo třeba relevantně prověřit, a to i včetně toho, zda o tomto žalobkyně mohla vědět či nikoliv. Orgány činné v trestním řízení tak nejednaly excesivně, pokud toto podezření prověřovaly.

35. Vyhodnocením jak povahy trestné činnosti, tak délky trestního řízení, tak zásahů do osobnostní sféry žalobkyně i ostatních okolností stíhání pak soud dospívá k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobkyni je odškodnění nefinanční, ve formě konstatování porušení práva.

36. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“.

37. Soud v tomto případě vyšel předně z případu založeného žalovanou, který byl řešen Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Tamní poškozený byl stíhán po dobu 2 let a 7 měsíců pro zločin loupeže a přečin vydírání a u tamního poškozeného byly shledány pouze obecné zásahy vyvolané zejména tím, že byl stíhán vazebně, a to po dobu 823 dnů, přičemž u tamního poškozeného za zcela zásadní považoval tamní soud skutečnost, že proti tamnímu poškozenému bylo paralelně vedeno další trestní řízení, ve kterém byl nakonec shledán vinným a odsouzen, a to pro trestný čin obdobného charakteru. Z tohoto důvodu pak tamní soud dospěl k závěru, že i u tamního poškozeného došlo, zejména vazebním stíháním, k zásahům do jeho osobnostní sféry v obecné rovině, avšak právě s ohledem na paralelně probíhající trestní řízení, ve kterém byl odsouzen, a s ohledem na dřívější odsouzení, je dostačujícím zadostiučiněním konstatování porušení práva. Tento případ soud považuje za plně porovnatelný s případem žalobkyně. U žalobkyně byly shledány pouze obecné zásahy - konkrétně se jednalo o skutečnost, že žalobkyně čelila trestnímu řízení osamocená, bez podpory rodiny, dále ve stavu již dříve narušeného psychického zdraví, a dále [anonymizována čtyři slova], a dále v situaci, kdy nemohla pracovat. Tedy ani u zdejší žalobkyně nebyly shledány zásadnější zásahy, jako je tomu u tamního poškozeného. Navíc tamní poškozený byl stíhán několik let vazebně, což jeho újmu zvyšovalo. Rovněž zdejší žalobkyně [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. I žalobkyně byla osobou s trestní minulostí, kdy byla v minulosti [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tímto porovnáním dospívá soud k závěru, že konstatování porušení práva je i ve vztahu k žalobkyni odškodněním dostačujícím.

38. Soud dále vyšel při porovnání z případů, které sám dohledal, konkrétně se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací]. Tamní poškozený byl stíhán po dobu 5 měsíců za přečin porušování domovní svobody a hrozil mu trest odnětí svobody až 3 roky. U tamního poškozeného byly shledány zásahy v tom směru, že [anonymizováno 6 slov] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. I u tamního poškozeného byly shledány zásahy související s jeho psychikou, jako nespavost, úzkosti, deprese a obavy. U tamního poškozeného bylo navíc nutno nasadit i medikaci. Tamní poškozený byl však osobou bezúhonnou a jeho věc byla nakonec postoupena do přestupkového řízení. Tamnímu poškozenému se dostalo odškodnění ve formě konstatování porušení práva. Ve vztahu k žalobkyni je zdejší případ porovnatelný tím, že [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jeho vnímání trestního stíhání bylo tímto stavem ovlivněno. Žalobkyně byla stíhána pro závažnější trestnou činnost a dobu delší, což však kompenzuje to, že tamní poškozený byl osobou bezúhonnou, naproti tomu žalobkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což platí i ve vztahu k délce řízení, kdy nelze u žalobkyně pro délku trestního řízení shledat závažnější zásahy, neboť [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] Tyto rozdíly se tak kompenzují a soud má za to, že adekvátním odškodněním i ve vztahu k žalobkyni je konstatování porušení práva.

39. Soud dále vyšel v rámci porovnání z případu řešeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka]. Tamní poškozený byl stíhán 415 dnů, a byl stíhán pro zločin dle § 206 odst. 1, 4 trestního zákoníku, tj. zpronevěru, kdy mu hrozil trest odnětí svobody 2 až 8 let. U tamního poškozeného dospěly soudy k závěru, že nedošlo k výraznému zásahu do žalobcovy osobnostní sféry a že nedošlo k dehonestaci jeho osoby. Tamní poškozený tak byl postižen v obecné rovině tím, že byl nezákonně stíhán. Trestní stíhání tamního poškozeného nebylo medializováno. Tamnímu poškozenému se dostalo jakožto odškodnění konstatování porušení práva, tedy odškodnění nikoliv finanční. I tento případ je s případem žalobkyně plně porovnatelný. Rovněž u žalobkyně nebyly shledány konkrétní zásahy, které jsou přímo přičitatelné trestnímu stíhání, když tyto soud shledal pouze v tom, že trestnímu stíhání čelila nikoliv v dobrém psychickém stavu, a osamocena, což byla však situace, která nastala již před zahájením trestního stíhání. Povaha trestné činnosti je u obou poškozených porovnatelná, tamní poškozený byl stíhán sice dobu kratší, na druhou stranu byl osobou bezúhonnou, oproti tomu u žalobkyně je třeba zohlednit fakt, že [anonymizováno 9 slov] [rok]). Tyto faktory se tak kompenzují, plně porovnatelným je tedy to, že obecně byli oba poškození zasaženi tím, že byli nedůvodně trestně stíháni, a i ve vztahu k žalobkyni je tak odůvodněn závěr o přiznání zadostiučinění nefinančního.

40. Soud dále provedl porovnání s případem řešeným Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. [spisová značka]. V tamním případě se jednalo o stejný typ trestné činnosti, konkrétně majetkovou trestnou činnost krádeže, kdy tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody 1 – 5 let. Tamní poškozený byl stíhán dobu 1 roku a 10 měsíců a u tamního poškozeného byly shledány pouze obecné zásahy vyvolané trestním stíháním, tedy tím, že byl nezákonně trestně stíhán, musel se dostavovat k výslechům. Tamnímu poškozenému bylo poskytnuto rovněž nefinanční zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. I v tomto případě se jedná o případ s žalobkyní porovnatelný. Povaha trestné činnosti je obdobná a plně porovnatelná. Tamní poškozený čelil trestnímu stíhání kratší dobu, na druhou stranu tamní poškozený byl osobou bezúhonnou, naopak [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok], [rok] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [rok] Tyto faktory se tak kompenzují a relevantním pro porovnání je tak pouze obecný zásah obou poškozených v té rovině, že byli nedůvodně trestně stíháni, když jak soud uvedl výše, u žalobkyně lze shledat konkrétnější zásahy do její osobnostní sféry vyvolané pouze před trestním stíháním, nikoliv trestním stíháním samotným. Ve vztahu k žalobkyni je tak tímto rovněž odůvodněn závěr o konstatování porušení práva jakožto dostačujícím zadostiučinění.

41. K výzvě soudu na doložení porovnatelné judikatury na toto žalobkyně reagovala podáním z [datum], ve kterém odkázala obecně na judikaturu soudů vyšších instancí a Ústavního soudu, z které se podávají principy odškodnění nemajetkové újmy. Nelze však z nich vyčíst konkrétní případy, které by byly porovnatelné s případem žalobkyně. Ve smyslu citované judikatury soud přitom postupoval, jak je uvedeno výše.

42. Jelikož žalovaná konstatovala porušení práva a žalobkyni se omluvila stanoviskem z [datum] a soud shledal toto nefinanční odškodnění dostačujícím pak soud žalobu zamítl v požadavku na úhradu 774 000 Kč na nemajetkové újmě za vydání nezákonného rozhodnutí.

43. Žalobkyně se dále žalobou domáhala náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu, a to ve výši 86 031 Kč. Žalovaná tento nárok žalobkyně dobrovolně odškodnila ve výši 74 112,50 Kč dne [datum] (po uplynutí lhůty pro předběžné projednání a po podání žaloby) a soud v tomto rozsahu řízení pro částečné zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak zůstala na tomto nároku částka ve výši 11 918,50 Kč.

44. Odpovědnostní titul je zde dán, když v naříkaném trestním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (viz výše) a náklady obhajoby sloužily k jeho odstranění.

45. Žalobce vymezil úkony právní služby, za které požaduje poskytnutí odškodnění, na str. 4 a 5 žaloby. Žalovaná podáním ze dne [datum] specifikovala, které úkony odškodnila a které nikoli a žalobce podáním ze dne [datum] (č. II.) učinil nesporným, že předmětem řízení zůstaly po skutkové stránce pouze úkony neodškodněné dle vyjádření žalované.

46. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

47. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po 1. 1. 2014), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z faktur vystavených právním zástupcem žalobkyni (specifikováno výše).

48. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (NS sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (NS sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

49. Ke konání dalších porad pak soud doplňuje, že pro naplnění požadavku účelnosti takové další porady ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí je pro závěr, že konání další porady je úkonem dle § 11 odst. 1 písm. c) AT nutné prokázat konkrétní, individuální nezbytnosti takovéto porady pro další postup ve věci, většinou spojený s nějakou dříve neznámou skutečností. Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. 1 To 37/2006; Rt 16/2008).

50. Předmětem žaloby tak zůstaly tyto úkony právní služby, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: Datum + úkon právní služby; Závěr soudu; Poznámka [datum] – žádost o založení listin k důkazu; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna [datum] – žádost o založení listin k důkazu; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna [datum] – další porada s klientkou; konání porady má soud za prokázané ze zápisu o jejím konání; nejedná se však o účelně konanou poradu; žalobkyně nedotvrdila k poučení soudu (dle § 118a o.s.ř. na ÚJ [datum]), proč bylo nezbytné a účelné konat tuto poradu, pokud porada před HL konaným dne [datum] se konala ještě jednou, a to dne [datum], a za tuto navazující poradu (jakkoli tato trvala jen 0.45 hod., jak se podává z fakturace) byla žalobkyně odškodněna; žalobkyně tak i přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení k účelnosti a nezbytnosti porady konané dne [datum]; nenáleží odměna [datum] – účast u hlavního líčení; dle protokolu z HL se toto konalo 09.30-11.35; 13.00-14.40; 15.05-15.20; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (2 hod. a 5 min.+ 2 hod. a 20 min.= 4 hod. 25 min, tedy 3x 2 započaté hod.) 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (1 hod. a 25 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); úkony žalovaná odškodnila řádně; žalobkyni náleží navíc 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT [datum] – účast u hlavního líčení; HL se konalo 13.00-14.35; na HL byl pouze vyhlášen rozsudek; dle § 11 odst. 2 písm. f) AT za tento úkon náleží odměna ve výši odměny (takto žalovaná odškodnila); nenáleží další odměna [datum] – účast u hlavního líčení; dle protokolu z tohoto HL se jej zástupce žalobkyně neúčastnil; nenáleží odměna [datum] – účast u hlavního líčení; dle protokolu z HL se toto konalo 09.00-11.50; 13.00-14.45; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (2 hod. a 50 min.+ 1 hod. a 45 min.= 4 hod. 35 min, tedy 3x 2 započaté hod.) 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (1 hod. a 10 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); úkony žalovaná odškodnila řádně; žalobkyni náleží navíc 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT 51. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni přísluší nad rámec žalovanou přiznaného plnění nárok na náhradu škody ve výši 6x náhrady za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1, 3 AT, tedy na částku 600 Kč bez DPH, tj. 726 Kč. V tomto rozsahu soud žalobkyni škodní nárok přiznal a ve zbytku, částce 11 918,50 Kč, soud na tomto nároku žalobu zamítl.

52. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z prodlení z částek, které shledal důvodnými, a dále žalobci přiznal nárok na úrok z prodlení z částek, které žalovaná dobrovolně hradila (dne [datum]), neboť dle § 2054 odst. 2 o.z. uznala tímto žalovaná i důvodnost příslušenství takto uhrazené částky.

53. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 136 081 Kč (50 000 Kč za nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) + 86 031 Kč za škodu). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 124 838,50 Kč - 50.000 Kč (neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu nebo i jen konstatováním porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013) + dobrovolné plnění (a následné zastavení řízení) na škodní nárok ve výši 74 112,50 Kč + přiznaný škodní nárok 726 Kč). Převážně tak byla v řízení úspěšná žalobkyně v rozsahu 83,54% a v tomto rozsahu jí tak soud náhradu nákladů řízení přiznal.

55. Žalobci vznikly náklady řízení, které sestávají z: -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč -) odměny za 5x účelně vynaložený úkon právní služby po 6 580 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, částečné zpětvzteí žaloby; podání ze dne [datum], účast na ÚJ; soud nepřiznal odměnu za předběžné uplatnění nároku s odkazem na § 31/4 OdpŠk), dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a); § 11/1 a), d), g) AT; tj. celkem 39 809 Kč s DPH -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 5 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 1 815 Kč s DPH -) právní zástupce žalobce je plátce DPH Tedy celkem 45 624 Kč s DPH, čehož činí 83,54% přiznaných 38 114 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny).

Poučení