10 C 173/2023 - 105

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 260 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 260 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.]. Žalobu odůvodnil tím, že řízení bylo extrémně dlouhé, proto žádá za rok řízení 20 000 Kč. Celkově tak požaduje částku 260 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Dále uvedl, že po nepřiměřeně dlouhou dobu pociťoval důsledky trestního stíhání, které se negativně projevily do jeho soukromého a rodinného života, nepřiměřeně dlouhou dobu nevěděl, jak řízení dopadne. Nepřiměřeně dlouhou dobu bylo zasahováno do jeho dobré pověsti, kdy věc byla i medializovaná. V důsledku nepřiměřených průtahů utrpěla i jeho psychika a zdraví. Samotnou nepřiměřenou délku řízení konstatoval i Krajský soud v [adresa]. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [sp. zn.], kdy se žalobci odškodnění dostalo ve stejné trestní věci. Nárok u žalované uplatnil dne [datum], přičemž ta podáním ze dne [datum] konstatovala toliko porušení práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne [datum] žalovaný nárok. Dne [datum] žalovaná konstatovala porušení práva žalobce. Uvedla, že s ohledem na to, že žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchaný trestný čin, nebylo mu poskytnuto finanční zadostiučinění, když v projednávané věci bylo dostatečně při ukládání trestu přihlédnuto k nepřiměřené délce řízení. K řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn [sp. zn.] uvedla, že v tomto případě byl žalobce obžaloby zproštěn, což žalobce v projednávané věci nebyl. Uvedla, že žalobci byl uložen trest při spodní hranici. Upozornila na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [sp. zn.], kdy byla žaloba zamítnuta, neboť žalobce byl dostatečně kompenzován v trestním řízení. Uvedla, že s ohledem na vysoce škodlivý následek jednání žalobce nepřipadá jiná forma satisfakce než morální v úvahu. Nelze opomenout, že následkem jednání bylo osm mrtvých a desítky zraněných.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované a rovněž učinili nesporným průběh naříkaného trestního řízení, jak k němu dospěl soud (čl. 87 a násl. odškodňovací spisu), tedy že usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněných [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa] pro trestný čin obecné ohrožení dle § 180 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. a) a odst. 4 tr. zkn. Proti usnesení [tituly před jménem] [jméno FO] podal stížnost dne [datum], která byla usnesením státního zástupce dne [datum] zamítnuta. [tituly před jménem] [jméno FO] podal stížnost dne [datum], rovněž byla usnesením z [datum] zamítnuta. Dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil svou stížnost. Dne [datum] podal obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] stížnost proti opravnému usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vydáno dne [datum]. Stížnost byla zamítnuta usnesením státního zástupce z [datum]. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO]. Proti usnesení podal obviněný dne [datum] stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce z [datum]. Usnesením z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], proti kterému podal stížnost dne [datum]. Stížnost byla zamítnuta usnesením státního zástupce z [datum]. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [Anonymizováno], proti kterému si podal obviněný dne [datum] stížnost, která byla usnesením státního zástupce z [datum] zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO]. Obviněný podal stížnost dne [datum], která byla usnesením státního zástupce z [datum] zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [Jméno žalobce], proti kterému obviněný stížnost dne [datum]. Stížnost byla od zamítnuta usnesením státního zástupce z [datum]. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO], proti kterému podal obviněný stížnost taktéž [datum]. Stížnost byla usnesením státního zástupce z [datum] zamítnuta. Obvinění doplňovali své stížnosti. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO], proti usnesení podal obviněný stížnost dne [datum]. Stížnost byla usnesením státního zástupce z [datum] zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], proti němuž podal obviněný stížnost dne [datum], kterou státní zástupce usnesením z [datum] zamítl. Dne [datum] obhájci žádali o nahlížení do trestního spisu, nahlížení jim nebylo umožněno. Dne [datum], [datum] a [datum] podal obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na provedení důkazů. Dne [datum] obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] opakovaně žádal o umožnění nahlédnout do spisu, nahlížení do spisu za [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] proběhlo [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] došlo k zadržení [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] coby podezřelých. Dne [datum] proběhlo ohledání místa činu, fotodokumentace byla pořízena [datum]. Dne [datum] proběhlo ohledání podpěrné skruže. Další ohledání místa činu [datum]. Dne [datum] byl učiněn úřední záznam o zjištění pravděpodobné polohy mostní konstrukce před pádem dne [datum]. Další ohledání proběhlo [datum]. Dne [datum] byl vyhotoven výpočet dráhy posunu mostu po nárazu vlakem coby dodatek protokolu o ohledaný místa činu. Dne [datum] bylo ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem [adresa] provedeno letecké snímkování, zaměření místa neštěstí, jehož výsledkem byla detailní dokumentace místa činu. Dne [datum] žádal policejní orgán o součinnost Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje a Územní středisko záchranné služby [adresa] o zaslání kompletní dokumentace, která byla pořízena dne [datum] na místě nehody. Žádostem o součinnost bylo vyhověno. Dne [datum] policejní orgán z Olomouce poskytl součinnost policejnímu orgánu, který prováděl šetření. Následovalo zdokumentování fotografií na místě činu včetně prohlídek mrtvých, záznamy o identifikaci osob, byly činěny seznamy osobních věcí a těl zemřelých, protokoly o předání věcí, dále probíhaly identifikace zemřelých osob. Opatřením z [datum] bylo rozhodnuto o provedení prohlídky a pitvy mrtvol, k tomu byli přibráni k podání znaleckého posudku tři lékaři z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a toxikologie. Pitvy probíhaly dne [datum]. Dne [datum] rovněž probíhalo vydávání věcí od obviněných či třetích osob, například projektová dokumentace, vč. všech náležitostí. Vydávání věcí probíhalo i po celý průběh [Anonymizováno]. Dne 1 [datum] byla provedena fyzická kontrola zajištěných ocelových konstrukcí, ocelových nosníků mostu, kdy při této kontrole nebyla dohledána část železné podpěrné skruže modré barvy. Na to bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže, to učinil policejní orgán dne [datum]. Věc byla odevzdána k projednání přestupku. Dne [datum] Společnost [právnická osoba] [Anonymizováno]. požádaly o vydání věcí, které byly vydány policejnímu orgánu. Usnesením z [datum] byly vydány věci. Další žádost o uvolnění zadržených věcí jiné společnosti je ze [datum], na to bylo reagováno [datum]. Usnesením z [datum] byly společnosti [právnická osoba] a.s. vydány zajištěné věci. Další předání věcí probíhalo dne [datum]. Dne [datum] byly věci vydány [tituly před jménem] [jméno FO] policejnímu orgánu. Dne [datum] byl předložen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza na základě opatření policejního orgánu o přibrání znalce z [datum]. Znalecký posudek se týkal zkoumání počítačů. Dále byly vráceny věci [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a [datum]. Další vydání věcí probíhalo dne [datum], [datum] a [datum]. Opatřením policejního orgánu z [datum] byl přibrán k podání znaleckého posudku z oboru počítačové expertizy znalec [právnická osoba], Správa Severomoravského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertizy (OKTE) [adresa]. Znalecký posudek byl doručen [datum]. Dne [datum] požádal policejní orgán Kriminalistický ústav [adresa] o podání odborného znaleckého vyjádření, to obdržel [datum]. Usnesením z [datum] byly vráceny další zajištěné věci [tituly před jménem] [jméno FO], rovněž [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] byl předložen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza. Opatřením policejního orgánu z [datum] byl přibrán znalec z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní. Znalec byl vyslechnut dne [datum] a [datum]. Znalec předložil následně vyúčtování znalečného dne [datum]. Opatřením z [datum] byl přibrán soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru ekonomika, geodézie a kartografie, odvětví ceny a odhady nemovitostí, geodézie a kartografie. Znalecký posudek podal [datum] a jeho dodatek dne [datum]. Následně soud rozhodoval o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO]. Opatřením z [datum] byl přibrán Znalecký ústav [Anonymizováno]. Znalecký posudek obdržel policejní orgán dne [datum]. Opatřením z [datum] byl přibrán znalecký ústav [právnická osoba], fakulta stavební k podání dodatku znaleckého posudku z oboru stavebnictví, dodatek posudku předložili [datum]. Následně bylo rozhodováno o znalečném tohoto znaleckého ústavu. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] podal dne [datum] návrh na doplnění dokazování, současně námitky proti formulaci otázek v opatření z [datum]. Na to reagoval policejní orgán [datum]. Dne [datum] policejní orgán vyzval obhájce, aby doplnil svůj písemný návrh, na to reagoval obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Připomínky ke znaleckému posudku [právnická osoba] od [právnická osoba] a.s. jsou z [datum]. Opatřením z [datum] soud přibral znalecký ústav [právnická osoba], fakulta stavební k podání dodatku znaleckého posudku, tento dodatek je z [datum]. Následně dne [datum] soud proplácel znalečné. Dne [datum] obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] podal námitky proti formulaci otázek v opatření policejního orgánu z [datum]. O námitkách rozhodoval státní zástupce dne [datum]. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] obvinění [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] podali vyjádření k opatření z [datum] a námitky proti otázkám. Současně učinili návrh na doplňující otázky znaleckému ústavu. Státní zástupce se vyjádřil k jejich návrhu [datum] a rozhodl o námitkách. Dne [datum] dal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu, aby provedl úpravu otázek na znalecký ústav. Opatřením z [datum] byl přibrán k podání znaleckého posudku z oboru stavebnictví [právnická osoba]. Na základě pokynu státního zástupce policejní orgán upřesnil otázky na [právnická osoba]. dne [datum]. Dne [datum] obdržel policejní orgán znalecký posudek z [právnická osoba]. Dne [datum] policejní orgán rozhodoval o znalečném. Opatřením z [datum] byl přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví, [právnická osoba]. k podání znaleckého posudku v oboru stavebnictví. Znalecký posudek obdržen [datum]. Dne [datum] předloženého vyúčtování znalečného. Opatřením z [datum] byl přibrán znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru strojírenství, strojírenství všeobecné, jeřáby a výtahy, obor bezpečnost práce, odvětví zdvihací zařízení. Znalecký posudek obdržen dne [datum]. Opatřením dne [datum] rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] policejní orgán vydal opatření, kterým přibral znalce [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru strojírenství, strojírenství všeobecné, jeřáby a výtahy, obor bezpečnost práce, odvětví zdvihací zařízení, k podání znaleckého posudku z oboru bezpečnosti práce, znalecký posudek obdržen dne [datum]. Dne [datum] rozhodováno o znalečném. Dne [datum] vydalo [právnická osoba] v Praze, [Anonymizováno] znalecký posudek, objednatelem byla firma [právnická osoba], k.s. V průběhu fáze prověřování a vyšetřování byli opatřeními přibráni tlumočníci, a to z jazyka polského, anglického, ruského a ukrajinského. Opatřením policejního orgánu z [datum] byl přibrán znalec prim. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který měl posoudit zdravotní stav poškozených osob. Opatřeními z [datum], [datum] a [datum] byl přibrán tentýž znalec k podání posudku z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství. Znalec podal svůj nález dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodováno o jeho znalečném. Výslechy obviněných probíhaly [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Výslechy svědků probíhaly ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] policie požádala o zajištění výpisu o uskutečněném telekomunikačním provozu, souhlas obdržen dne [datum], analýza provedena [datum]. Další výslechy svědků [datum], [datum] a [datum]. Vyslýchány byly i osoby cizích státních příslušností vždy s tlumočníkem. Další výslechy svědků [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Do řízení se připojily desítky poškozených fyzických osob, zároveň desítky poškozených společností, např. Moravskoslezský kraj, krajský úřad, [právnická osoba]. Cargo, [právnická osoba]., [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] a.s., [Anonymizováno] [právnická osoba]., [právnická osoba], k.s. aj. O vyčíslení škod žádali [právnická osoba]., [jméno FO] [Anonymizováno], [právnická osoba]., [jméno FO] s.r.o. a další. Rovněž nároky osob, které se připojily se škodou k trestnímu řízení, byly v řádech milionů korun, vyčíslené škody se týkaly i zdravotních pojišťoven. Připojily se téměř všechny pojišťovny a nemocnice, např. [podezřelý výraz] [adresa], [podezřelý výraz] a.s., [právnická osoba] [adresa] p.o., Nemocnice ve [adresa] p.o., [právnická osoba]., Nemocnice [adresa], [právnická osoba]. Policejní orgán v průběhu celého přípravného řízení žádal o součinnost například Moravskoslezský kraj, krajský úřad o zaslání dokladů, konkrétně příkazní smlouva, pracovní smlouvy, písemné dokumenty a korespondence dokladující plnění mandátní smlouvy se společností [právnická osoba], denní záznamy stavby, inspekční zprávu koordinátora bezpečnosti práce na staveništi, stavební deník, smlouvu o dílo na zpracování projektové dokumentace. Dále žádal o součinnost od [právnická osoba] [adresa], [právnická osoba], Oblastní inspektorát práce pro [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Taktéž žádal vyjádření k možnému seizmickému zatížení mostu [Anonymizováno], [Anonymizováno] – dopravní stavby [adresa], mimo to i smlouvy o dílo, seznam pracujících osob na stavbě mostu a smlouvy, které tato společnost uzavřela se svými dodavateli. Rovněž byla žádána o součinnost společnost [právnická osoba] k.s., svazky čítají stovky stran, které představují pouze vyžádané listiny. Dále policejní orgán žádal o součinnost [právnická osoba], [Anonymizováno]. Dne [datum] podal obv. [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na doplnění dokazování. Dne [datum] policejní orgán sdělil Krajskému státnímu zastupitelství v [adresa] stav věci. Poškozená spol. [právnická osoba] k.s. dne [datum] podala své vyjádření. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil dne [datum], že si nechal vypracovat svůj vlastní znalecký posudek u [právnická osoba] a hodlá jej předložit policejnímu orgánu. Dne [datum] se policejní orgán vyjádřil k návrhu na doplnění dokazování. V [Anonymizováno] činěny lustrace obviněných. V průběhu podávaly vysvětlení i třetí osoby. Dne [datum] byla vydána [Anonymizováno] zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku této železniční dopravní nehody. Společnost poškozená [Anonymizováno] [adresa] a.s. dne [datum] podala své vyjádření a upřesnila výši škody, kterou požadují přiznat. Následně policejní orgán v [Anonymizováno] vyrozuměl obhájce o možnosti prostudovat trestní spis. Prostudování se konalo v [Anonymizováno] u všech obviněných a také na počátku [Anonymizováno], konkrétně [datum]. Dne [datum] předložen státnímu zástupci návrh na podání obžaloby proti celkem [hodnota] obviněným, mj. i proti žalobci. Obžaloba byla k Okresnímu soudu v [adresa] podána dne [datum] proti 10 obžalovaným. Dne [datum] [právnická osoba]. vyčíslila škodu coby poškozená. Dne [datum] [jméno FO] [adresa] založilo do spisu znalecký posudek z oboru bezpečnost práce. V [Anonymizováno] obžalovaní žádali o předběžné projednání obžaloby podle § 185 tr. ř. Na žádost zákonného soudce došlo k prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení do [datum]. Dne [datum] věc předložena Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Doručeno vrchnímu soudu dne [datum]. Dne [datum] při neveřejném zasedání rozhodnuto o příslušnosti Okresního soudu v [adresa]. V [Anonymizováno] rozesláno účastníkům. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na dny 20. 6. až [datum] a následně [datum] až [datum]. Současně k hlavnímu líčení bylo obesláno i několik desítek poškozených, svědků a soudní znalci. Přibrán tlumočník do jazyka polského a francouzského. Dne [datum] předložen nový znalecký posudek. Pro poškozené, kterým se nepodařilo doručit vyrozumění či obžaloba byla obžaloba vyvěšena na úřední desce soudu. Obžaloba byla překládána do francouzštiny. Dne [datum] soudce sdělil poškozeným, že nebudou připuštěni po zahájení hlavního líčení jako poškození k uplatnění nároku na náhradu škody a soud nebude o jejich nároku rozhodovat. Mají však nadále postavení poškozeného a jeho práva. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti obžalovaní. V úvodu hlavního líčení vyhlášeno usnesení podle § 206 odst. 4 tr. řádu, kterým se nikdo z poškozených nepřipouští s nároky na náhradu škody k trestnímu řízení. Další hlavní líčení se konalo dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Po hlavních líčeních znalci uplatňovali znalečné. Další návrhy na provedení důkazu soud obdržel od obžalovaných v průběhu [Anonymizováno]. Další úsek hlavních líčení proběhl ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Byli vyslýchání svědci a znalci. Hlavní líčení odročeno na 19. – [datum] a 26. – [datum]. K pokynu z [datum] hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem vyčkání vyžádaného důkazního materiálu. Dne [datum] sdělil OKTE Policie ČR, že se podařilo zrekonstruovat vyžádaný důkazní materiál a je připraven k vyzvednutí. Lhůta pro nařízení hlavního líčení prodloužena do [datum]. Dne [datum] soud oslovil znalce, zda chce po hlavních líčení doplnit či upravit znalecký posudek. K tomu znalec dne [datum] sdělil, že nikoliv. Dne [datum] bylo Kriminalistickému úřadu [právnická osoba] zadáno vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek obdržen dne [datum]. Dne [datum] obžalovaní učinili důkazní návrhy. Dne [datum] sdělil znalec, že vypracuje dodatek ke znaleckému posudku do [datum]. K pokynu z [datum] nařízena hlavní líčení na 16. až [datum] a od 23. do [datum]. Dne [datum] byl založen do spisu nový znalecký posudek. Následně byly do spisu založeny znalecké posudky a rozhodnutí [právnická osoba]. Dne [datum] učiněn další důkazní návrh. Dne [datum] byl podán další znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] a dne [datum] se konalo hlavní líčení a poté ve dnech [datum] až [datum]. Vyslýchání soudní znalci, následně předkládali soudu vyúčtování znalečného. Další hlavní líčení proběhlo dne [datum], při kterém bylo hlavní líčení pouze odročeno na 24. - [datum]. Dne [datum] doručen soudu dodatek znaleckého posudku. Dne 24. - [datum] konána hlavní líčení. Probíhaly výslechy znalců. Dne [datum] doručen dodatek ústavního znaleckého posudku. Další hlavní líčení proběhlo dne [datum]. Dne [datum] podán nový důkazní návrh. Dne [datum] opatřením přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví. Následně podány námitky proti formulaci otázek na znalecký ústav. Dne [datum] vznesl svou podjatost i znalecký ústav. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení. Dne [datum] podán důkazní návrh. Dne [datum], [datum], [datum], [datum] proběhla další hlavní líčení. Naposledy jmenované hlavního líčení bylo odročeno na den 13. až [datum]. Dne [datum] přišla žádost jednoho z obžalovaných o odročení hlavního líčení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu jeho právního zástupce, na což následovaly další žádosti o odročení hlavního líčení. Dne [datum] doručen návrh státního zástupce na doplnění dokazování. Opatřením ze dne [datum] přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví. Dne [datum] podány námitky proti formulaci otázek na znalecký ústav. Dne [datum] znalecký ústav podal zprávu o vypracovávání znaleckého posudku. K pokynu z [datum] nařízeno na 16. a [datum] hlavní líčení. Při něm probíhaly další výslechy. Odročeno na neurčito. Dne [datum] doručen návrh na provedení důkazů. Dne [datum] znalecký ústav sdělil, že odeslal první část posudku a požádal o umožnění odvozu částí mostu v součinnosti se soudem. Dne [datum] odvoz uskutečněn. Následně podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, který měl manipulovat s částmi zříceného mostu. Dne [datum] jeden z obžalovaných navrhl doplnit otázky na znalecký ústav. Zátěžová zkouška mostní podpěrné konstrukce naplánována dne [datum] na [datum]. Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] podán důkazní návrh. K pokynu z [datum] nařízeno hlavní líčení na 16. – [datum]. Znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum] a poté ještě jeho doplněk. Tento byl zaslán obžalovaným, kteří se k němu poté ještě vyjádřili. Hlavní líčení proběhlo dne [datum] až [datum] – probíhaly výslechy znalců. Další hlavní líčení ve dnech 4. - [datum]. Čteny závěrečné návrhy. Odročeno k pokynu z [datum] na 7. – [datum]. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kdy byli všichni obžalovaní zproštění obžaloby. Soudce požádal vedení soudu o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku do [datum]. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání. Odvolání rozesláno k pokynu z [datum]. Dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v [adresa], jako soudu odvolacímu. K pokynu z [datum] nařízeno neveřejné zasedání. Tento usnesením ze dne [datum] napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve zrušujícím usnesení odvolací soud mj. podotknul, že věc vykazuje značné nedostatky ohledně přiměřenosti řízení, konkr.: „Okresní soud nerespektuje ustanovení § 2 odst. 4 věta 2. tr. řádu a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod o právu na projednání trestní věci co nejrychleji, neboť při nařizování hlavních líčení i vyžadování důkazů jsou neodůvodněné průtahy. Krajský soud proto okresnímu soudu ukládá povinnost projednávat tuto trestní věc přednostně a s co s největším urychlením, aby již délka trestního řízení neohrožovala právo obžalovaných na projednání věci v přiměřené lhůtě. Výše uvedené vady a nedostatky nejsou a nebudou důvodem k postupu podle § 262 tr. řádu.“ Spis vrácen soudu I. stupně [datum]. Rovněž vyjádřil nepřezkoumatelnost rozsudku soudu I. stupně. Opatřením ze dne [datum] přibrán konzultant. K pokynu z [datum] nařízeno na 18. – [datum] hlavní líčení. Dne [datum] doručena zpráva konzultanta. Dne 18. a [datum] uskutečněno hlavní líčení, při kterém probíhaly výslechy znalců. Hlavní líčení bylo odročeno na den [datum] a [datum], kdy proběhlo. Dne [datum] předložen doplněk znaleckého posudku. Další hlavní líčení se konalo dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] doručeno vyjádření jiného znaleckého ústavu k doplňku znaleckého posudku. Odročeno na 5. a [datum]. V mezidobí rozhodováno o znalečném a odměně konzultanta. Dne [datum] došlo pouze k odročení na [datum]. Dne [datum] došlo k vyhlášení rozsudku, kterým byli obžalovaní zproštěni obžaloby. Lhůta k vyhotovení prodloužena do [datum]. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání, které odůvodnil dne [datum]. Krajskému soudu v [adresa] byla věc s odvoláním předložena dne [datum]. K pokynu z [datum] nařízeno veřejné zasedání na 7. – [datum]. Odvolací soud následně žádal účastníky, aby sdělili, zda souhlasí se čtením znaleckých posudků. Veřejné zasedání proběhlo. Odročeno na [datum]. Krajský soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum] rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu zrušil a ve vztahu k 5 obžalovaným znovu rozhodl tak, že je obžaloby zprostil a ve vztahu k dalším 5 obžalovaným, mj. i k žalobci, byla věc vrácena Okresnímu soudu v [adresa] k dalšímu řízení. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dle odůvodnění se soud I. stupně nezabýval všemi důkazy a nesprávně je hodnotil. Lhůta k vyhotovení rozhodnutí prodloužena do [datum]. Dne [datum] podal jeden z obžalovaných ústavní stížnost. Ústavní stížnost byla dne [datum] odmítnuta. Dne [datum] předložen nový znalecký posudek. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Odročeno na [datum], kdy byl ve věci vydán rozsudek, kterým bylo zbývajících 5 obžalovaných, mj. i žalobce, uznáno vinnými trestným činem obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákoníku a mj. žalobci byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Lhůta pro vypravení rozsudku byla prodloužena, rozsudek rozeslán dne [datum]. Proti rozsudku podali obžalovaní, tedy i žalobce, a státní zástupce odvolání, které následně doplňovali, a to od data [datum] až do [datum]. Odvolání rozeslána k pokynu z [datum]. Věc byla předložena Krajskému soudu v [adresa] jako soudu odvolacímu dne [datum]. K pokynu z [datum] nařízeno na 13. a [datum] veřejné zasedání. Při neveřejném zasedání dne [datum] soud zamítl odvolání poškozených. Dne 13. a [datum] rovněž konáno veřejné zasedání. Odročeno na [datum]. Dne [datum] spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro [adresa]. Žádali o vrácení do [datum]. Vráceno [datum]. Při veřejném zasedání [datum] odvolací soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a nově rozhodl tak, že čtyři obžalované shledal vinnými a znovu rozhodl o trestu, ve vztahu k žalobci odvolání zamítl., stejně tak k odvolání státního zástupce. Dle odůvodnění, zejména z bodu 18. a 19. rozsudku, i přes složitost věci byla délka trestního řízení ve vztahu ke všem 5 obžalovaným, tedy i k žalobci – 14 let nepřiměřeně dlouhá, a to i vzhledem k tomu, že některé úkony nebyly v rámci řízení prováděny dostatečně včas a koncentrovaně. Soud přihlédl i k době, které uplynulo od spáchaní činu. Dosavadní délka řízení pak byla pro obžalované, tedy i žalobce, určitým druhem trestu, když trestní řízení je omezovalo v osobním i pracovním životě. Tato skutečnost vedla odvolací soud k závěru, že žádnému z obžalovaných, tedy i žalobci, nelze přes závažné následky uložit nepodmíněny trest odnětí svobody za jejich nedbalost při plnění povinností. Trest byl obžalovaným, tedy i žalobci, uložen na dolní hranici trestní sazby § 180 odst. 4 tr. ř., diferencované jen délkou zkušební doby podle významu a odpovědnosti zákonných a pracovních povinností za správné provádění a zajištění bezpečnosti na rekonstrukci mostu přes trať. Proto odvolací soud ponechal trest žalobce beze změny jako přiměřený. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud každému z obžalovaných vyměřil trest odnětí svobody v trvání 3 roků, tedy na samé spodní hranici, když dle § 180 odst. 4 tr. ř. dovoluje uložit trest odnětí svobody na 3 až 10 let. Výkon trestu byl všem obžalovaným podmíněné odložen. Odvolání státního zástupce proti výroku o trestu odvolací soud shledal jako nedůvodné ze shora uvedených důvodů. Lhůta pro vypravení prodloužena do [datum]. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne [datum]. V právní moci dne [datum]. Proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] podali obžalovaní dovolání dne [datum], dne [datum] (žalobce), dne [datum] a dne [datum]. Dovolání rozesláno k pokynu z [datum]. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu ČR dne [datum]. Dne [datum] konáno neveřejné zasedání, odročeno na neurčito. Usnesením ze dne [datum] dovolání odmítnuta s tím, že každému z obviněných, tedy i žalobci, za vinu kladené jednání bylo dostatečně objasněno a po právní stránce i správně posouzeno. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne [datum].

4. Soud k důkazu zamítl provést následující důkazy: výslech žalobce, svědka [tituly před jménem] [jméno FO], dotazník od lékaře, potvrzení pro účely řízení o příspěvku na péči, zpráva [Anonymizováno] – Krajská pobočka v [adresa]. Tyto důkazy byly navrženy žalobcem k prokázání dopadů trestního řízení do osobní sféry žalobce, a to především zdravotní důsledky. Soud tyto důkazy zamítl pro nadbytečnost, když nemá pochyb o dopadech do osobní sféry žalobce a z důvodů níže uvedených, když dospěl k závěru, že není namístě poskytnout žalobci finanční zadostiučinění.

5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“). Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

8. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

9. Z nesporných tvrzení účastníků k průběhu posuzovaného řízení vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], jak je uveden v odst. 3 tohoto rozsudku, soud zjistil mj. následující: Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [Jméno žalobce]. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] se podává, že Krajský soud v [adresa] jako soud odvolací při přezkoumání druhu a výše uložených trestů mj. i u žalobce se zabýval celkovou délkou řízení vedeného trestního řízení. Rozhodl tak, že čtyři obžalované shledal vinnými a znovu rozhodl o trestu, ve vztahu k žalobci odvolání zamítl., stejně tak k odvolání státního zástupce. Dle odůvodnění rozsudku, zejména z bodu 18. a 19. rozsudku, odvolací soud dospěl k závěru, že i přes složitost věci byla délka trestního řízení ve vztahu ke všem 5 obžalovaným, tedy i k žalobci – 14 let nepřiměřeně dlouhá, a to i vzhledem k tomu, že některé úkony nebyly v rámci řízení prováděny dostatečně včas a koncentrovaně. Soud přihlédl i k době, které uplynulo od spáchaní činu. Dosavadní délka řízení pak byla pro obžalované, tedy i žalobce, určitým druhem trestu, když trestní řízení je omezovalo v osobním i pracovním životě. Tato skutečnost vedla odvolací soud k závěru, že žádnému z obžalovaných, tedy i žalobci, nelze přes závažné následky uložit nepodmíněny trest odnětí svobody za jejich nedbalost při plnění povinností. Trest byl obžalovaným, tedy i žalobci, uložen na dolní hranici trestní sazby § 180 odst. 4 tr. ř., diferencované jen délkou zkušební doby podle významu a odpovědnosti zákonných a pracovních povinností za správné provádění a zajištění bezpečnosti na rekonstrukci mostu přes trať. Proto odvolací soud ponechal trest žalobce beze změny jako přiměřený. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud každému z obžalovaných vyměřil trest odnětí svobody v trvání 3 roků, tedy na samé spodní hranici, když dle § 180 odst. 4 tr. ř. dovoluje uložit trest odnětí svobody na 3 až 10 let. Výkon trestu byl všem obžalovaným podmíněné odložen. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] podali obžalovaní dovolání dne [datum], dne [datum] (žalobce), dne [datum] a dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla dovolání odmítnuta s tím, že každému z obviněných, tedy i žalobci, za vinu kladené jednání bylo dostatečně objasněno a po právní stránce i správně posouzeno. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne [datum].

10. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

11. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

12. Dle judikatury Nejvyššího soudu i Evropského soudu pro lidská práva, která zkonstatovala, že je důležité zvážit, zda v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení došlo u osoby domáhající se kompenzace ke stavu úzkosti, nejistoty či k jiné obtíži, k jejíž reparaci celé odškodňovací řízení směřuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009, nebo rozsudek senátu čtvrté sekce ESLP ze dne 22. 2. 2001, ve věci Szeloch proti Polsku, stížnost č. 33079/96). Je proto třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak vždy je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností může (ale nemusí) být to, že náhrady nemajetkové újmy se domáhá pachatel trestného činu, jenž byl pravomocně shledaný vinným a případně mu byl uložený i trest (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5720/2016, ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2505/2017, a dále také například ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3907/2018).

13. Délku posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce soud stanovil na 14 let a 9 měsíců, tj. od [datum] do [datum]. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat za zcela zjevně nepřiměřeně dlouhou, čímž došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Ostatně to nebylo mezi účastníky ani sporné. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Řízení bylo sice extrémně složité, avšak opakovaně rozhodovaly všechny 3 stupně soudní soustavy, ve věci byly shledána období nečinnosti soudu a nekoncentrované postupy, což konstatovaly i soudy v posuzovaném řízení. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

14. Při své úvaze o tom, jaká forma zadostiučinění by žalobci měla být poskytnuta, vyšel soud zejména z judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek sp. zn. 30 Cdo 2640/2010, a stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010). Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2640/2010 vyplývá, že je nezbytné důsledně rozlišovat důvody, které soud v trestním řízení k uložení nižšího trestu vedly, neboť ne všechny lze považovat za jinou náhradu újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení ve smyslu § 31a odst. 2 z.č. 82/1998 Sb. Ilustrativní je v tomto směru současné znění § 39 odst. 3 trestního zákoníku (č. 40/2009), podle kterého při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízení. Doba uplynulá od spáchání trestného činu a délka trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouho, jsou dvě samostatné okolnosti, ke kterým se při stanovení druhu a výměry trestu přihlíží a nelze je proto vzájemně zaměňovat nebo směšovat. Lze si ostatně představit i situaci, kdy od spáchání trestné činnosti uplyne dlouhá doba, ale samotné trestní stíhání proběhne v době přiměřené. Jestliže byl uložen nižší trest nikoli proto, aby jím byla kompenzována nepřiměřená délka trestního řízení, ale proto, že se po dlouhou dobu, která od spáchání trestné činnosti jiného trestně postižitelného jednání nedopustila a byla osobou dosud soudně netrestanou, tak úvaha soudu v tom směru, že délka trestního řízení byla kompenzována již v rámci jí uloženého trestu v trestním řízení, je nesprávná.

15. S ohledem na provedené dokazování bylo prokázáno, že Krajský soud v [adresa] v rozhodnutí ze dne [datum] při stanovení výše trestu se zabýval a přihlédl k celkové délce trestního řízení. V tomto rozhodnutí konstatoval, že trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, což bylo důvodem pro mírnější uložený trest. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že dosavadní délka řízení pak byla pro obžalované, tedy i žalobce, určitým druhem trestu, když trestní řízení je omezovalo v osobním i pracovním životě. Tato skutečnost vedla odvolací soud k závěru, že žádnému z obžalovaných, tedy i žalobci, nelze přes závažné následky uložit nepodmíněny trest odnětí svobody za jejich nedbalost při plnění povinností. Trest byl obžalovaným, tedy i žalobci, uložen na dolní hranici trestní sazby § 180 odst. 4 tr. ř., diferencované jen délkou zkušební doby podle významu a odpovědnosti zákonných a pracovních povinností za správné provádění a zajištění bezpečnosti na rekonstrukci mostu přes trať.

16. Ačkoli žalobce byl pravomocně odsouzen pro spáchání trestného činu podle § 180 odst. 4 trestního zákoníku č. 140/1961 Sb. k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let, soud zdůrazňuje vázán konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, že je nezbytné důsledně rozlišovat důvody, které soud v trestním řízení k uložení nižšího trestu vedly, neboť ne všechny lze považovat za jinou náhradu újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk. Doba uplynulá od spáchání trestného činu (§ 39 odst. 3 tr. zák. č. 40/2009 Sb.) a délka trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouho, jsou dvě samostatné okolnosti, ke kterým se při stanovení druhu a výměry trestu přihlíží a nelze je proto zaměňovat nebo směšovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2640/2010).

17. Uvedené v poměrech naříkané věci znamená, že je nutno vyjít z textu rozsudku Krajského soudu v [adresa], který v bodu 18. a 19. odůvodnění zcela pregnantně rozlišil obě kategorie. Jednak přihlížel k době, která uplynula od spáchání činu (což však pro toto řízení nemá zásadní význam), jednak přihlédl „k délce trestního řízení v trvání 14 let, kterou shledal jako nepřiměřeně dlouhou, a dovodil, že dosavadní délka řízení byla pro žalobce určitým druhem trestu, a tato skutečnost znamená, že žalobci (resp. žádnému z obžalovaných) nelze i přes závažné následky uložit nepodmíněný trest odnětí svobody za jejich nedbalost při plnění povinností“. K tomu je třeba zdůraznit, že odvolání bylo podáno i státním zástupcem v neprospěch obžalovaných (tedy i vůči žalobci), kdy se odvolací soud musel zabýval i tím, zda není namístě zpřísnění trestu. Z uvedeného vyplývá, že krajský soud respektoval, že za jinou formu náhrady je možno považovat v trestním řízení zmírnění ukládaného trestu (srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno]13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a toto zmírnění bylo navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku řízení, v rozsudku je totiž výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že krajský soud přihlédl k okolnosti nepřiměřeně dlouhého řízení, které trvalo 14 let, kdy nebylo namístě žalobci ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, z odůvodnění tak i vyplývá o jakou část byl trest zmírněn v důsledku přihlédnutí k nepřiměřené délce řízení, což odvolací soud zohlednil vůči všem obžalovaným, tedy i vůči žalobci, a je též uvedeno k jakému konkrétnímu snížení trestu v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení soud přistoupil, když uvedl, že nebylo namístě ani vůči jednomu z obžalovaných přistoupit k uložení nepodmíněného trestu. Tato forma odškodění má zásadně přednost před finančním odškodněním. Z těchto skutkových zjištění tak jednoznačně vyplývá, že se do úvah trestního soudu při ukládání trestu mj. i žalobci promítl závěr o nepřiměřené délce trestního řízení, kterou trestní soud kompenzoval právě nižší výměru trestu. Soud v tomto odkazuje i na rozsudek zdejšího soudu sp. zn. [sp. zn.] potvrzený odvolacím soudem sp. zn. [Anonymizováno], kdy byla žaloba v obdobné věci (jiný obžalovaný) zamítnuta, neboť žalobce byl dostatečně kompenzován právě v trestním řízení. Navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin za jednání, v důsledku kterého, zemřelo několik osob a několik desítek osob bylo zraněno, což je obecně známou skutečností, kterou nebylo třeba ani dokazovat, ostatně i vyplývá z naříkané trestního spisu, není tedy ani z tohoto důvodu namístě odškodňovat žalobce finanční kompenzací s přihlédnutím k principu určitého morálního chápání spravedlnosti při odškodňování za nepřiměřenou délku řízení.

18. Z důvodu uvedeného právního názoru proto soud zamítl návrhy na doplnění dokazování, neboť je třeba vycházet z toho, že jednak se nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení presumuje, a především z toho, že Krajský soud v [adresa] svým rozhodnutím o zmírnění trestu, dopady do osobního a pracovního života žalobce akcentoval a popsaným způsobem odškodnil.

19. Odkazuje-li žalobce na rozsudek zdejšího soudu v jiné věci sp. zn. [sp. zn.] (přestože jej v řízení nepředložil), pak pomíjí podstatnou okolnost, že tento obžalovaný ve stejné věci byl zproštěn obžaloby. To je zásadní rozdíl od žalobce, jenž byl pravomocně odsouzen.

20. Soud tak dospěl k závěru, že poskytnuté zadostiučinění ve formě zmírnění trestu v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení (včetně konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě žalovanou) je dostatečným odškodněním nemajetkové újmy, která žalobci v důsledku celkové délky řízení vznikla, a proto žalobu zcela zamítl jako nedůvodnou (výrok I. rozsudku)

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, když nárok projednala v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě, přičemž konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, přičemž se mu jiné odškodnění ze strany soudu nedostalo, je žalobce povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (3krát 300 Kč) podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření ve věci samé, přípravu na jednání a účast u jednání dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

22. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení