10 C 176/2023 - 151

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozená [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupená obecným zmocněncem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] b) [Jméno zmocněnce], narozený [Datum narození zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] zastoupený obecným zmocněncem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro určení vlastnictví obkladní zdi v havarijním stavu takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že vlastníkem havarované zdi stojící na stavebním pozemku číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa] je žalovaný, tedy Ústecký kraj, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit na nákladech řízení žalovanému částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se ve své žalobě domáhali určení, že vlastníkem havarované obkladní zdi stojící na stavebním pozemku číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa] je žalovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Uvedli, že předmětná zeď stojí na pozemku ve vlastnictví žalobců p. p. stavební číslo [hodnota], k. ú. [adresa], zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] v katastru nemovitostí. Podle žalobců však předmětná zeď přiléhající k silnici není součástí stavebního pozemku číslo [hodnota], neboť nedošlo k jejímu převedení na nové přídělce přídělovou listinou ze dne [datum], když nabyli tohoto vlastnictví dnem převzetí půdy do držby na podkladě dekretu o vlastnictví vydaných Ministerstvem zemědělství podle § 5 dekretu prezidenta republiky ze dne [datum], číslo [hodnota] Sb. o osídlení půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu. Na přídělce však nemovitosti přejdou jenom ty z nich, které uzná Národní pozemkový fond za potřebné pro hospodaření na přidělené půdě a budovách s příslušenstvím. Úhrada za příděl zahrnuje v sobě dílčí úhrady za půdu, stromy, budovy, živý a mrtvý inventář, zásoby, náklady na novou úrodu a bytové zařízení, nikoliv opěrnou či obkladní zeď, která podle zákona č. 147/1949 Sb. § 2 je součástí silnic, jako například mosty, přívozy, propustky, svahy silničního tělesa, a tedy opěrné, zárubní a obkladové zdi, příkopy a jiná zařízení. Stáří obkladní zdi nelze ze samotné stavby určit. Vzhledem k existenci dekretu prezidenta republiky ze dne [datum] však není rozhodující, kdo obkladní zeď postavil, neboť vlastníkem zdi se stal stát, který obkladní zeď nikdy prokazatelně na přídělce nepřivedl; majetek státu nelze převádět na fyzické osoby a pokud je poskytnut organizaci (kraje, národní výbory), je jim dán do správy. V českých zemích převzal stát podle vládního nařízení číslo 174/1941 Sb. do správy a udržování asi 15 000 km okresních silnic, které jsou v roce 1949 označovány jako státní silnice II. třídy. Tyto pak stát spravuje prostřednictvím krajských a okresních národních výborů. Podle silničního zákona číslo 135/1961 Sb., který zrušuje v § 25 zákon 147/1949 Sb. se pak určuje, že součástmi silnic jsou všechna zařízení, stavby, objekty a díla, jichž je třeba k úplnosti zabezpečení a ochraně silnic a k zajištění bezpečného, rychlého, plynulého a hospodářského provozu na nich, stejně jako předmětná opěrná a obkladní zeď na pozemku číslo [hodnota]. Bez její existence by nebyl zajištěn bezpečný provoz. Gravitační obkladní zeď sloužila k stabilizaci silnice svou statickou vahou cca 60 tun po celou dobu k zabezpečení a ochraně silnice, jejíž výstavba byla vyvolána zvyšováním nivelity vozovky císařské silnice, namísto nereálné možnosti dosypávání svahu. Nadzemní [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], [Anonymizováno] [adresa] zeď do posudku nezahrnul a nebyla proto součástí kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi prodávajícími manželi [jméno FO] a nabývajícími manželi [jméno FO] s právními účinky vkladu dnem [datum]. Zeď je částečně destruována a hrozí další destrukce, což vede k pokračujícímu omezení vlastnického práva žalobců nečinností žalovaného. Sesuv části zdi brání užívání p. st. č. [hodnota] v rozsahu cca 50 m a nelze realizovat opravu kolmo navazujícího zděného oplocení, které brání konečnému zhroucení obkladní zdi a důsledku trvalého tlaku dochází k jeho trvalému poškozování, projevující se v rozšiřujících se trhlinách narušujících jeho stabilitu. Naléhavým právním zájmem je obnovení zaručených vlastnických základních práv vlastníků pozemku číslo stavební [Anonymizováno] a jeho majetku ve smyslu článku 11 Listiny základních práv svobod, nezbytné odvrácení trvalého nebezpečí vyvolané pokračujícím možným sesuvem vozovky a reálně možnou destrukcí protilehlého domu k obkladní zdi. Dále bylo ještě v žalobě poznamenáno, že předmětná kamenná zeď chránící silnici II/240, nemohla být postavena chudými přídělci, z čehož lze dovozovat, že byla postavena před rokem 1945, pokud je nepostavil vlastník silnic a nemovitostí stát prostřednictvím socialistické organizace. Opěrná zeď namísto kamenné obkladní zdi byla postavena Okresní správou silnic pravděpodobně v roce 1995–96. Že vlastníkem předmětné zdi je žalovaný, vyplývá už z toho, že Okresní správou silnic v Litoměřicích byla v roce 1995–1996 postavená po havárii zeď nová. Vybouraná kamenná zeď byla využita tehdejším majitelem p. č. stavební [Anonymizováno], panem [jméno FO], ke stavbě nadzemní části opěrné a obkladní zdi. Neexistuje žádný doklad, který by potvrdil a prokázal převod vlastnictví státu předmětné zdi na majitele stavebního pozemku stavební číslo [hodnota]. Tato zeď je součástí silnice II/240.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že celá zeď se nachází na pozemku stavební parcely číslo [hodnota], k.ú. [adresa], který je ve vlastnictví žalobců. Zeď nepřiléhá k pozemku p.č. [hodnota], na kterém se nachází silnice, ale je od něho vzdálena 0,5–2 m. Ve zdi se skutečně nacházejí trhliny a v části zdi došlo k sesutí části zdiva. Zeď tvoří hranici výškového rozdílu mezi částí pozemku stavební parcela číslo [hodnota], přiléhajícího k uvedené silnici a části téhož pozemku, který slouží jako nádvoří vlastníkům pozemku, přičemž současně slouží jako oplocení vnitřní části pozemku a ve své spodní, tedy východní části plynule navazuje na vjezdová vrata do objektu žalobců. Tvrzení žalobců, že zeď je zdí opěrnou ve vztahu k silnici číslo II/240, pak zcela jasně vyvrací situace v reálu, kdy silnice plní svoje funkce i po dobu několik let poté, co se část obkladní zdi sesunula. Navíc, vzhledem k její konstrukci, ani nemůže být schopna jakkoliv sloužit k zabezpečení a ochraně silnice, popřípadě k zajištění bezpečnosti provozu. Zeď zjevně chrání uvedený pozemek stavební p. č. [hodnota], nikoliv komunikaci.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], na němž se nachází sporná zeď.

4. Sporné však zůstalo vlastnictví k této zdi.

5. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování:

6. Ze znaleckého posudku předloženého žalobci ze dne [datum], číslo [hodnota]–2/2018 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že zpracovatel příčinu havarijního stavu zdi shledává v zatížení obkladní zdi, když tato supluje zeď opěrnou, dále v průsacích kyselých dešťů, působení tlaku od projíždějících motorových vozidel. Znalec pak shledává část pozemku, na níž se nachází zeď za součást silničního pozemku silnice II/240.

7. Ze znaleckého posudku číslo 12819/194 ze dne [datum] zpracovaného [adresa] soud zjistil, že k datu zpracování znaleckého posudku vlastnili pozemek žalobců manželé [jméno FO], když znalecký posudek byl pořízen k realizaci prodeje nemovitostí [jméno FO] manželům [jméno FO]. V posudku se nachází i ocenění kamenné plotové zdi.

8. Ze statického posouzení z května 2019 zpracovaného k žádosti žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že zeď byla dle názoru zpracovatele vybudována za účelem rozšíření stávající části pozemku žalobců. Příčinu havarijního stavu zdi shledal zpracovatel ve stoupající míře zatížení vozovky v důsledku rozmachu dopravy, nedostatečné údržbě (související s prorůstáním keřů a zatékáním dešťové vody) a chybějícímu systému odvodňování.

9. Z fotografií žalobců a dále z šetření na místě samém je pak zjevné, že došlo ke zborcení části zdi ve směru od vozovky silnice na pozemek žalobců číslo stavební [Anonymizováno].

10. Ohledáním místa samého pak bylo v řízení ověřeno, že předmětná zeď se zbortila směrem od vozovky silnice do dvora žalobců. Sporná zeď odděluje pozemek žalobců od silnice a dále na ní navazují další zdi, které vymezují pozemky žalobců v ostatních směrech. Sporná zeď nepřiléhá těsně k silnici.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek stavební č. [hodnota] (a další nemovitosti) byl převeden z manželů [jméno FO] na manžele [jméno FO].

12. Z výpisu listu vlastnictví číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky pozemků p. č. stavební [Anonymizováno].

13. Z výpisu z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] bylo dále zjištěno, že vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] je [Anonymizováno] [Anonymizováno].

14. Z přídělové listiny číslo 26/48 bylo zjištěno, že došlo k převodu vlastnictví zemědělského majetku novým přídělcům, když se jednalo o [adresa], když novými přídělci byli [Anonymizováno] a [jméno FO]. Jednalo se usedlost č. p. [Anonymizováno]. Přídělová listina je pak z [datum]. Zde je také uvedeno, že „nemovitosti se přidělují zásadně prosté všech knihovních závad a břemen“.

15. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žaloba [Anonymizováno] a [Jméno zmocněnce] proti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], na zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi na stavební parcele číslo [hodnota] v k.ú. [adresa], zajišťující sjízdnost silnice II/240 do doby jím realizované opěrné zdi, nejpozději do 20 dnů od právní moci rozsudku, byla zamítnuta. Tento rozsudek pak byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum].

16. Z hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku bylo zjištěno, že předávající organizace, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], předal [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] příděl číslo [hodnota], zahrnující stavební parcelu číslo [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno], a parcely číslo [hodnota], 57/1 a 642/4. Tato smlouva byla ze dne [datum].

17. Z prohlášení, které [datum] učinili [jméno FO] a [jméno FO], vyplynulo, že se vzdali nemovitostí, které jim byly přiděleny dle dekretu číslo 28/45 Sb., a to zemědělské usedlosti číslo popisné [Anonymizováno] v [adresa].

18. Z rozhodnutí Okresního úřadu v Litoměřicích ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] schválil dohodu o vydání věcí uzavřené mezi [právnická osoba] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] jak na straně povinných a [jméno FO] a [jméno FO] na straně oprávněných, když [jméno FO] bylo vydáno větší množství pozemků, a kromě jiného i stavební parcela číslo [hodnota], v k. ú. [adresa].

19. Z výslechu svědka [právnická osoba] bylo zjištěno, že v roce 1994 koupil mimo jiné stavební parcelu číslo [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno] a začal provádět celkovou rekonstrukci, a to také zdi přiléhající k silnici, která se bortila. Důvodem havarijní situace zdi byla silná doprava, když po silnici jezdily i kamiony. Na té zdi byla hospodářská stavení, která zeď v podstatě držela a tam kde stavení nebyla, tak tam kus zdi spadl. Svědek tedy zašel na Správu a údržbu silnic [adresa] a oni zeď nakonec opravili, očistili zvětralé kameny, část zničených vyměnili, provedli betonovou injektáž, dali tam kari sítě a dále beton, aby nedocházelo k dalším poruchám této zdi. Tím betonovým vyspravením zpevnili val, na kterém je silnice. Nad ní (do výšky) potom pohledově je opuková zeď ze strany od silnice nejvíc zřetelná a tu si pak svědek dodělal sám. Profil té zdi byl zachován i s uskočením, půdorys zdi tedy svědek neměnil. Na předmětnou zeď, kterou odděluje v podstatě pozemek p. č. stavební [Anonymizováno] od silnice, pak navazoval na levé straně při pohledu ze silnice kousek zdi, pak tam byla stodola, na tuto stodolu navazovala ještě další stodola, kterou pak však svědek zboural, ale ani tyto zdi nebyly ve valném stavu. Svědek nedělal nějaké velké opravy, jenom aby se to dalo užívat. I po pravé straně pozemku, kde jsou tedy nyní vstupní vrata, tak tam byla zeď a ta vrata. Opravu zdi u [Anonymizováno] objednal tak v roce 1995 či 1996. To betonové vyspravení bylo z pohledu od domu směrem k drobným hospodářským budovám. Svědek pak ještě na celý povrch té opukové zdi dělal betonové ukončení, stříšku a pod ní vyměnil pár cihel, což je zřejmé i na předestřených fotkách. Ta část, která je propadlá nyní, opravována nebyla.

20. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že v roce 1995, kdy došlo k opravě, u [Anonymizováno] pracoval, pracoval jako mistr a nad ním byl ještě cestmistr, pan [jméno FO]. Svědek pak cestmistra dělal až od roku 2003 do roku 2024, kdy v červnu odešel do důchodu. Vzpomněl si, že v roce asi tak 1995 opravovali malou část předmětné zdi, a to tu část, která je z pohledu fotografie na čísle listu 140 za červenobílou značkou. Byly tam nějaké vypadlé kameny u silnice a ta část zdi, která jako by blíže k silnici tam skoro nebyla, byly tam jen nějaké pozůstatky. Správa pak dělala tu zeď a odvodnění z betonu. Pokud byla svědkovi předestřena fotografie, kde je zřejmá oprava zdi betonem, tak svědek se domnívá, že to opravovali v mnohem menším rozsahu, ale přesně a na kterém místě to bylo, si již nevzpomíná. Při pohledu od silnice na čísle listu 142 pak svědek uvedl, že si myslí, že co jsou ta dřevěná vrata, tak pod nimi směrem dolů udělali tu menší opravu, ale úplně přesně si to nepamatuje. Tato oprava trvala několik dní a pokud si vzpomíná, tak to vůbec nebylo fakturováno, nebyl tam dělán ani projekt, bylo to vlastně provedeno v rámci dobrých vztahů [Anonymizováno] se sousedy. Materiál byl dodán [Anonymizováno], beton si sami míchali na středisku v [Anonymizováno]. Ta část, která je propadlá nyní, opravována určitě nebyla.

21. Soud zamítl návrh žalobců na výslech svědka [Anonymizováno], vedoucího střediska [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], který se jevil vzhledem k předmětu řízení jako nadbytečný, neboť žalobci tvrdili, že od tohoto svědka chtěli pouze předložit pasport opravy zdi, ale ten prý- jak zjistili později - neexistuje.

22. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

23. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

24. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZPK“) silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

25. Podle § 11 odst. 2 ZPK těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

26. Podle § 11 odst. 3 věty první ZPK těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch.

27. Po provedeném dokazování bylo zjištěno (a učiněno účastníky nesporným), že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. stavební [Anonymizováno],[Anonymizováno]zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, [Anonymizováno] pracoviště [adresa]. Na pozemku žalobců se nachází stavba zdi opticky oddělující pozemek žalobců od silnice číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která je postavena na pozemku p. č. [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Zeď nepřiléhá přímo k vozovce. Vlastníkem pozemku číslo [hodnota] je žalovaný. V roce 2017 došlo ke zborcení části zdi stojící na pozemku žalobců, a to směrem od silnice na pozemek žalobců p.č. stavební [Anonymizováno]. Žalobci v minulosti pak k zabezpečení havarijního stavu této zdi podali žalobu proti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]., aby tato zeď byla zabezpečena, neboť je součástí silničního pozemku. Tato žaloba však byla zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace.

28. V daném řízení pak tedy sporným vlastnictví ke zdi nacházející se na pozemku žalobců číslo p. č. stavební [Anonymizováno] v [adresa].

29. Při provedeném místním šetření bylo zjištěno, že zeď vede kolem celého pozemku žalobců, kde je přerušena pouze vraty do dvora. Předmětná zeď po celé délce je zbudována z kamenů a malty. Předmětná zeď pak neodděluje přesně na hranici parcelu stavební číslo [hodnota] a silnici, tyto části mezi sebou odděluje travnatý pás o různé šíři vzhledem k „odskočení“ průběhu zdi. Žalobci pak tvrdili, že nejsou vlastníky předmětné zdi a dovolávali se dekretu prezidenta republiky číslo 5/45, přídělové listiny, jakož i dohody o vydání usedlosti číslo [hodnota] v [adresa] původním majitelům [jméno FO] v rámci restituce, když měli za to, že předmětná zeď byla ve vlastnictví státu a nikdy tato zeď nebyla převedena na vlastníky pozemku číslo stavební [Anonymizováno]. To odůvodňovali účelem předmětné zdi, když podle jejich názoru je to zeď, která je součástí vozovky – silnice a zabezpečuje provoz, a že pozemek mezi zdí a silnicí naplňuje znaky silničního pozemku uvedené v § 11 zákona číslo 13/1997 Sb. Podle téhož zákona pak vlastníci takovýchto pozemků jsou vlastníci i například obkladních, opěrných a zárubních zdí původně ve vlastnictví státu, v současné době pak na základě silničního zákona ve vlastnictví Ústeckého kraje, tedy žalovaného.

30. Pro závěr o vlastnickém právu je základem prokázání toho, kdy byla sporná zeď postavena, z čehož by bylo lze následně dovodit, jakému právnímu režimu zeď podléhá (například zákonu číslo 946/1811 Sb. z.s. obecnému zákoníku občanskému ze dne [datum], tedy ABGB či předpisům pozdějším). Protože tuto skutečnost žalobci netvrdili (a tedy ani neprokázali), a to ani přes podrobné poučení soudem podle § 118a o.s.ř. nezbylo soudu než žalobu zamítnout, když žalovaný vlastnictví zdi odmítl. Z provedených důkazů se nepodařilo zjistit, kdy sporná zeď byla postavena. Pokud snad se snažili žalobci vlastnictví zdi žalovaným prokázat tvrzením, že v roce 1995 či 1996 [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy příspěvková organizace [Anonymizováno] kraje zeď opravovala betonovými injektážemi, a že by toto jistě nečinila, pokud by zeď nebyla v jejich vlastnictví, respektive ve vlastnictví žalovaného, se nachází pouze v rovině jejich domněnky.Názor žalobců, že zeď nebyla označena ani v přídělové listině z [datum], dále pak výslovně uvedena ani ve znaleckém posudku určeném pro převod vlastnictví z původních vlastníků na [jméno FO] pak není přiléhavé, protože v přídělových listinách (jak je soudu známo i z jeho úřední činnosti) byla vždy uváděna pouze konkrétní usedlost (tedy čp. domu) a nebyly vyjmenovány její součásti (včetně stodol, drobných hospodářských staveb, natož pak zdí). Ve zmíněném znaleckém posudku pak byly uvedeny kamenné plotové zdi, když však v kupní smlouvě nejsou jednotlivé součásti nemovitosti uváděny. Soudu tedy nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to pro nedostatek tvrzení a důkazů prokazujících vlastnictví zdi žalovaným.(Srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 1064/2020 ze dne 28.05.2020, z něhož vyplývá, že jestliže rozhrada – zeď stojí jen na pozemku jediného vlastníka, nabytí vlastnického práva k ní se posuzuje podle občanského zákoníku účinného v době jejího zřízení; změny vlastnického práva (právní skutečnosti zakládající) se pak posuzují podle zákona účinného v době, kdy k nim došlo. Pokud některá ze stran, popřípadě tvrdí, že vlastnictví zdi se později (po jejím zřízení) změnilo, je na ní, aby uvedla právní skutečnosti, o které změnu opírá). Soud byl tedy nucen konstatovat, že žalobcům se nepodařilo zpochybnit, že předmětná zeď je jejich vlastnictvím v souladu s ustanovením § 506 odst.1 OZ.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení podle § 142, o.s.ř. a to ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne [datum] a [datum] – 2x a účast na místním šetření dne [datum])včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou osobním automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ] realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 84 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 47 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 84 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem po zaokrouhlení [částka].

Poučení