10 C 178/2018-261

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení nedoplatků z vyúčtování služeb souvisejících s bytem, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal, aby mu žalovaný jako vlastník bytových jednotek [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nacházejících se v [obec], v ulici [ulice], v domě [adresa], zaplatil celkem [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětných bytů za rok 2017. Tvrdil, že žalovaný nehradil předepsané měsíční zálohy služeb (ani příspěvky na správu domu, které však nejsou předmětem tohoto řízení), přičemž dle vyúčtování služeb měl povinnost za rok 2017 zaplatit skutečné náklady spojené s užíváním bytu [číslo] ve výši [částka], v případě bytu [číslo] ve výši [částka], v případě bytu [číslo] ve výši [částka], v případě bytu [číslo] ve výši [částka] (u tohoto bytu jako jediného žalovaný částečně hradil předepsané platby částkou [částka] měsíčně, předepsáno měl [částka] měsíčně, žalobce přitom dle zásady priority použil platby nejprve na příspěvek do fondu ve výši [částka] a zbytek [částka] na zálohy služeb), v případě bytu [číslo] ve výši [částka] a v případě bytu [číslo] ve výši [částka], a to do dne [datum]. Vyúčtování žalobce zaslal žalovanému poštou dne [datum] na adresu jeho trvalého pobytu zjištěnou z katastru nemovitostí. Protože žalovaný neumožnil odečet měřidel, byla u položek teplo a ohřev vody vypočtena spotřební složka dle vzorce stanoveného v příloze 2 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb. Ve vyúčtování služeb byla použita podlahová plocha bytu uvedená v katastru nemovitostí a nikoli započitatelná plocha bytu z důvodu větší efektivnosti, jednoduchosti a dlouholeté praxe. Žalovaný neuplatnil proti vyúčtování námitky v zákonné lhůtě.

2. Žalobce se dále po žalovaném domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení (ve výši 8,05 % ročně) z dlužných předepsaných měsíčních záloh služeb u všech 6 bytů, jenž požadoval u každé zálohy za období od 2. dne v měsíci, který následoval po měsíci, za který nebyla záloha uhrazena, do dne [datum] (do konce dubna měl žalobce provést vyúčtování záloh, tudíž jen do 30. 4. bylo možné požadovat zaplacení dlužných záloh, resp. zákonného úroku z prodlení za jejich nezaplacení). Zákonný úrok z prodlení kapitalizoval celkově částkou [částka]. Výše měsíčních záloh služeb byla stanovena s platností ode dne [datum]. Předpis jejich úhrad žalobce zaslal žalovanému dne [datum] na adresu jeho trvalého pobytu. Dle předpisu měl žalovaný hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu (energie společných prostor, studená voda a vodné, stočné, teplá užitková voda a vodné, stočné, ohřev TUV, teplo topení) u bytu [číslo] ve výši [částka], u bytu [číslo] ve výši [částka], u bytu [číslo] ve výši [částka], u bytu [číslo] ve výši [částka] (jen u tohoto bytu žalovaný částečně hradil předepsané platby, žalobce z hrazené částky započetl část ve výši [částka] na zálohy služeb, dlužná část zálohy tak představovala [částka]), u bytu [číslo] ve výši [částka] a u bytu [číslo] ve výši [částka].

3. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok. Předně namítal nesprávnost vyúčtování služeb ke každému z předmětných bytů, která způsobila jejich nesplatnost. Ve vyúčtováních absentovaly náležitosti předepsané v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., když k vyúčtováním jednotlivých bytů nebylo připojeno vyúčtování zálohových plateb [číslo] 2017 s údaji o spotřebě celého domu. Chyběl i údaj o počtu osob, podle nějž se rozpočítávají náklady na výtah. Položka výtah navíc nebyla uvedena v seznamu služeb v pravidlech pro tvorbu předpisu úhrad. Nesprávně byla použita podlahová plocha namísto započitatelné plochy bytu. Žalobce se dále u každého vyúčtování dopustil početní chyby při stanovení spotřební složky položek tepla a ohřevu TUV s celkovým rozdílem ve výši [částka] v neprospěch žalovaného. Žalovaný navíc nebyl ani vyzván ke zpřístupnění měřidel. Cena těchto položek tedy nebyla ve vyúčtováních uvedena správně, proto nemohla nastat splatnost vyúčtování. Zásilka odeslaná žalovanému dne [datum] neobsahovala vyúčtování ke všem 6 bytům vzhledem ke své nízké gramáži. Žalobce dále pochybil, když zohlednil částečnou úhradu žalovaného jen k platbám za byt [číslo] když ji použil nejprve na příspěvek do fondu a zbylou část na zálohy služeb; měl použít zásadu proporcionality, nikoli priority. Poukázal také na skutečnost, že absence námitek proti vyúčtování nemůže zhojit jejich nesprávnost. Zákon s jejich neuplatněním nespojuje žádné následky. Dále se ohrazoval proti doručování na adresu svého trvalého pobytu. Žalobci opakovaně sděloval, že se v zimních měsících zdržuje na [anonymizováno] a žádal o doručování elektronicky. Ke svému zastupování pro jednání s žalobcem navíc zmocnil správce svých bytů [právnická osoba] M. [právnická osoba], žalobce to však nerespektoval a správci nedoručoval. Konečně namítal neplatnost vyúčtování z důvodu, že nebyla vyhotovena oprávněnými osobami. Žalobce dle výpisu z obchodního rejstříku neměl v rozhodném období obsazen statutární orgán.

4. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného uvedl, že případná početní chyba ve vyúčtování nemůže mít vliv na jeho celkovou platnost, nýbrž jen na výši přisouzené částky.

5. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vznikl dne [datum], zapsán do obchodního rejstříku byl dne [datum]. Předmět jeho činnosti je správa, provoz a opravy společných částí domu. Statutárním orgánem je výbor společenství, jehož zapsaným předsedou byl [příjmení] [příjmení] a místopředsedou Ing. [jméno] [příjmení].

7. Ze shodných tvrzení účastníků a z informací o jednotkách soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem 6 bytů v budově [adresa] v [obec], a to bytů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zároveň je členem žalobce.

8. Z čl. III. odst. 6 stanov žalobce schválených shromážděním vlastníků dne [datum] (dále jen„ Stanovy“) soud zjistil, že žalobce zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen služby), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, zajišťuje zejména a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím, b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství.

9. Z čl. VII. odst. 3 písm. e) Stanov soud zjistil, že do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

10. Z čl. VIII. odst. 9 písm. h) Stanov soud zjistil, že výbor zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků.

11. Z čl. XIV. odst. 2 písm. a), c) Stanov soud zjistil, že mezi povinnosti člena společenství patří dodržovat stanovy, hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování 12. Z čl. XVII. odst. 1 Stanov soud zjistil, že příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na úhrady za služby, popřípadě další platby platí členové společenství v částkách a v termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství.

13. Z čl. XVII. odst. 2 Stanov soud zjistil, že vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor 1x za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení. Nedoplatek, nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

14. Z pravidel pro tvorbu předpisu úhrad, která byla nedílnou součástí Stanov, soud zjistil, že záloha na energii společných prostor se odvozovala z vlastnického podílu v Kč/m, záloha na studenou vodu a vodné stočné se odvozovala podle spotřeby minulého roku v jednotce, záloha na TUV a vodné stočné také podle spotřeby minulého roku v jednotce, záloha na ohřev TUV podle spotřeby TUV v předchozím roce a záloha na topení podle nákladů na topení v jednotce v předchozím roce. Zařazení nové položky do předpisu včetně stanovení způsobu výpočtu úhrady podléhalo schválení shromáždění. Výši předpisu a záloh měl určovat a sdělovat vlastníkům statutární orgán společenství.

15. Ze zápisu shromáždění konaného dne [datum] soud zjistil, že shromáždění schválilo, že pro rozúčtování základní složky tepla bude jako započitatelná plocha použita plocha podlahová s koeficientem 1,0 a že se již údaj o započitatelné ploše nebude uvádět ve vyúčtování. Teplo pak mělo být rozúčtováno podílem 50 % dle podlahové plochy bytu (paušální složka) a podílem 50 % dle spotřeby (náměr na RTN). Energie společných prostor se měla rozúčtovat podle podílu podlahové plochy bytu ve vztahu k celkové ploše všech bytů. [obec] a teplá voda, vodné stočné podle spotřeby. Ohřev teplé užitkové vody pak podílem 30 % dle podlahové plochy bytu (paušální složka) a podílem 70 % dle spotřeby.

16. Z předpisu pravidelných měsíčních příspěvků vlastníka a úhrad služeb poskytovaných s užíváním předmětných bytů žalovaného s platností ode dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce písemně informoval žalovaného dopisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o výši záloh na příspěvek za správu domu a pozemku a o výši záloh na služby spojené s užíváním jednotky. Všechny předpisy obsahovaly položky služeb – energie společných prostor, studená voda, vodné stočné, teplá užitková voda, vodné stočné, ohřev TUV, teplo topení. Žalovaný byl tedy informován, že s účinností k [datum] měsíční záloha služeb spojených s užíváním bytu [číslo] činila [částka], bytu [číslo] činila [částka], bytu [číslo] činila [částka], bytu [číslo] činila [částka], bytu [číslo] činila [částka] a bytu [číslo] činila [částka]. Ve všech předpisech bylo zároveň uvedeno, že platby jsou splatné k 28. dni příslušného měsíce.

17. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný hradil žalobci v roce 2017 od ledna do prosince bezhotovostně každý měsíc částku [částka] (celkem za celý rok [částka]). Platby byly označeny variabilním symbolem [číslo] a zprávou pro příjemce [číslo].

18. Z karet objektů k předmětným bytům soud zjistil, že žalovaný dlužil na zálohách služeb za rok 2017 u bytu [číslo] celkem [částka], u bytu [číslo] celkem [částka], u bytu [číslo] celkem [částka], u bytu [číslo] celkem [částka], u bytu [číslo] celkem [částka] a u bytu [číslo] celkem [částka]. Žalobce plnění žalovaného v celkové výši [částka] použil na platby za byt [číslo] to na úhradu příspěvku do fondu v plné výši, tj. [částka] za měsíc, celkem za rok [částka], a zbytek použil na zálohy služeb, uhrazeno tedy bylo [částka] měsíčně.

19. Z vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 datovaných dne [datum] ohledně každého z předmětných bytů soud zjistil, že žalobce účtoval náklady na teplo, teplou užitkovou vodu (TUV) vodné stočné, ohřev TUV, studenou voda vodné stočné, energii společných prostor a výtah, přičemž položky TUV vodné stočné, studená voda vodné stočné, energie společných prostor a výtah byly ze 100 % tvořeny spotřební složkou. Položka teplo pak byla tvořena z 50 % základní složkou a z 50 % spotřební složkou a položka ohřev TUV ze 30 % základní složkou a ze 70 % spotřební složkou, přičemž u těchto dvou položek byla u spotřební složky v údaji o spotřebě vždy poznámka, že nebyl umožněn odečet.

20. Z měsíčního předpisu příspěvku vlastníka a úhrad služeb poskytovaných s užíváním bytu s platností od [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] a z pozvánky na shromáždění vlastníků na den [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem opakovaně informován o termínu odečtu měřidel dne [datum] s upozorněním na následky neumožnění odečtu. Dopisem datovaným dne [datum] byl žalovanému sdělen náhradní termín odečtu.

21. Všechna vyúčtování záloh měla uvedenu jen podlahovou plochu bytu bez uvedení koeficientu pro její přepočet. Dále ve všech vyúčtováních byla u položek vodné stočné studené i teplé užitkové vody uvedena spotřeba 0 m.

22. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah činily [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem [částka].

23. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah činily [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny zaplacené zálohy v nulové výši s celkovým nedoplatkem [částka].

24. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem [částka].

25. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny zaplacené zálohy ve výši [částka] s celkovým nedoplatkem [částka].

26. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny zaplacené zálohy v nulové výši s celkovým nedoplatkem [částka].

27. Z vyúčtování záloh k bytu [číslo] soud zjistil, že podlahová plocha bytu je [anonymizováno] m. Dle výpočtu žalobce činily náklady na teplo [částka], z toho spotřební složka představovala [částka], náklady na ohřev TUV činily [částka], z toho spotřební složka [částka], náklady na energii společných prostor činily [částka] a náklady na výtah [částka]. Dále byly ve vyúčtování uvedeny zaplacené zálohy v nulové výši s celkovým nedoplatkem [částka].

28. Z vyúčtování zálohových plateb za leden až prosinec 2017 ohledně celého bytového domu soud zjistil, že podlahová plocha domu činí [anonymizována dvě slova] m, současně byl ve vyúčtování uveden i údaj o započitatelné ploše domu, a to 3 596,11. U položky ohřev TUV byl uveden údaj 0, [číslo] GJ/m, u spotřeby tepla pak 0,341 GJ/m. Za dané období se v domě spotřebovalo celkově 1 227,80 GJ tepla při ceně [částka] za GJ. Žalobce uvedl, že cena tepla činila celkem za dům [částka], správně však je při vynásobení uvedených částek výsledek [částka]. Z chybného vynásobení plyne, že správný není ani údaj, že 50% základní složka činí [částka], správně je 351 912, [částka]. Přepočteno na 1 m započitatelné plochy pak základní složka činila [částka] a spotřební složka 2, [částka] na měrnou jednotku. Celková spotřeba teplé užitkové vody představovala 2 922 m při ceně 98,02/m (celkem [částka]). U položky ohřev TUV činila spotřeba 1 339,80 GJ při ceně 497,92/GJ (celkem [částka]), z toho základní složka činila 30 %, tj. [částka] – na m podlahové plochy pak základní složka činila [částka] a spotřební složka (70 %) činila [částka] na měrnou jednotku. Celková spotřeba studené vody byla 2 567 m při ceně [částka] (celkem [částka]). Náklady na výtah v domě [číslo] činily [částka], tj. [částka] na měrnou jednotku, v domě [číslo] činily [částka], tj. [částka] na měrnou jednotku a v domě [číslo] činily [částka], tj. [částka] na měrnou jednotku.

29. Poštovním podacím archem ze dne [datum] bylo prokázáno odeslání vyúčtování žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu.

30. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pravidla pro určení zálohy na výtah byla přijata shromážděním vlastníků přibližně v roce 2009 a spočívala v tom, že celkové roční náklady za provoz výtahu se vydělily počtem čipů a pater v daném vchodě, proto byla v každém vchodě různá cena za jednotku. Čipy byly členům vydány v roce 2009. Žalovaný má čipy k bytu [číslo] [číslo]. V současné době s žalovaným již komunikují prostřednictvím e-mailu. V roce 2018 tomu tak nebylo, vše řešili korespondenčně. Vyúčtování záloh zpracovává on. Od roku 2005 používají stejný formát vyúčtování nákladů na služby za celý dům. V případě, kdy člen vlastní jen jeden byt, vypadá vyúčtování tak, že na první straně je vyúčtování záloh na byt a na druhé straně listu je vyúčtování za celý dům. V případě, kdy člen vlastní více bytů jako žalovaný, je vyhotovováno vyúčtování ke každému bytu zvlášť a k tomu je připojeno jedno vyúčtování za celý dům, což je dostatečné, jelikož se všechna vyúčtování zasílají dohromady v jedné obálce.

31. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby k zaplacení žalované částky do dne [datum]. Dle potvrzení pošty byl dopis odeslán dne [datum].

32. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 10. 2019, č. j. 7 C 243/2018-238, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dlužné příspěvky na správu domu za rok 2017 ve výši [částka] s příslušenstvím. [název soudu] na základě podaného odvolání rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil napadený rozsudek jen v části úroku z prodlení, jelikož posoudil odlišně splatnost příspěvku. Ohledně doručování žalovanému uzavřel, že žalobce nijak nepochybil, když žalovanému doručoval na adresu jeho trvalého bydliště uvedenou v katastru nemovitostí. Žalovaný totiž žalobci sdělil přesnou doručovací adresu na [anonymizováno] až e-mailem ze dne [datum], v rozhodném období ji nesdělil.

33. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další navržené důkazy (zejména výslech pana [příjmení]) soud již jako nadbytečné neprováděl, jelikož pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav na základě provedeného dokazování. Žalovaný navíc nedoplnil konkrétní tvrzení k údajné mandátní smlouvě, kterou měl uzavřít s panem [příjmení], resp. jeho společností.

34. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

35. Žalovaný vlastní 6 bytů v domě [adresa] [číslo] v [obec], jehož správu provádí žalobce. Poměry žalobce a práva a povinnosti vlastníků bytů se řídily Stanovami. V období roku 2017 měl žalovaný mj. povinnost hradit zálohy na služby spojené s užíváním předmětných bytů, a to ve výši dle předpisů záloh, které byly žalovanému řádně zaslány na adresu jeho trvalého pobytu. Splatnost záloh nastala k 28. dni v měsíci dle určení žalobce v předpisech záloh. Žalovaný předepsané měsíční zálohy k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nehradil vůbec. Pravidelně hradil jen část plateb spojených s bytem [číslo] jak vyplynulo z jednoznačného označení plateb variabilním symbolem a zprávou pro příjemce. K tomuto bytu měl předepsané platby ve výši [částka] měsíčně, z toho záloha na služby činila [částka] a příspěvek na správu domu činil [částka]. Žalovaný měsíčně hradil [částka]. Žalobce při započtení této částečné úhrady nepostupoval správně, když platbu nerozdělil poměrně, ale započetl ji nejprve na celý příspěvek na správu domu a zbytek na zálohu služeb. Příspěvek na správu domu jakož i zálohy na služby byly splatné téhož dne, nebylo tak možné určit, která z pohledávek má přednost v uspokojení. Vyúčtování záloh k bytu [číslo] už jen z tohoto důvodu není správné. Žalovaný neumožnil žalobci odečet měřidel ve svých bytech, ačkoli byl o termínu odečtu několikrát informován. Žalobce tedy nemohl zjistit skutečnou spotřebu tepla a ohřevu TUV, proto pro výpočet spotřební složky jako jedné ze dvou částí skutečného nákladu využil vzorce stanoveného vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb. Spotřební složku obou položek však nestanovil správně, když se dopustil početních chyb, jak bude rozvedeno níže. Ve vyúčtování každého bytu jsou tedy uvedeny ceny za teplo a ohřev TUV ve špatné výši.

36. Podle § 1194 odst. 1 věty první před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku.

37. Podle § 1194 odst. 2 věta první o. z. je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

38. Soud se nejprve zabýval částí předmětu řízení představovanou nedoplatky z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů, přičemž předně posuzoval námitku žalovaného, že vyúčtování nebyla provedena řádně. Dospěl přitom k závěru, že tato námitka je opodstatněná.

39. Pravidla pro vyúčtování záloh jsou stanovena zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon o službách“), přičemž judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na závěru, že není-li vyúčtování řádné, tj. neobsahuje-li předepsané náležitosti, či obsahuje-li věcně nesprávné údaje (zejména cenu služby v nesprávné výši), není způsobilé ani částečně vyvolat splatnost vyúčtovaného nedoplatku (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1814/2009, sp. zn. 26 Cdo 312/2018, či sp. zn. 26 Cdo 2338/2018, dostupná na [webová adresa]).

40. Vymezení základních pojmů je obsaženo v § 2 zákona o službách, dle kterého je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (písm. a/ bodu 2). Příjemcem služeb je vlastník jednotky (písm. b/ bod 2.). Náklady na služby je cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb (písm. d/). Vyúčtováním je pak vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (písm. f/).

41. Podle § 4 odst. 1 zákona o službách má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

42. Podle § 7 odst. 1 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

43. Podle § 7 odst. 2 zákona o službách poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

44. Podle § 7 odst. 3 zákona o službách finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

45. Žalovaný je v souladu s § 1194 o. z. členem žalobce z titulu vlastnictví předmětných 6 bytů. Jako člen žalobce měl dle § 4 odst. 1 zákona o službách povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytů. Tato povinnost žalovanému vyplývala i z čl. XIV. odst. 2 písm. c) Stanov. Zálohy na služby přitom žalobce musí podle § 7 zákona o službách nejpozději do 4 měsíců po konci zúčtovacího období svým členům vyúčtovat. Pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a ohřev TUV v rozhodném období upravovala vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

46. Soud nejprve přezkoumal jednotlivá vyúčtování záloh služeb z pohledu správnosti uvedených cen a dospěl k závěru, že ve všech vyúčtováních byla cena tepla a ohřevu TUV uvedena chybně.

47. Cena tepla a ohřevu TUV se dle příslušné vyhlášky č. 269/2015 Sb. skládá vždy ze základní složky, kterou určuje poskytovatel služby (žalobce), a ze spotřební složky, která závisí na údajích zjištěných z nainstalovaných měřidel.

48. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně písemně vyzván ke zpřístupnění měřidel. Odečty však neumožnil. Žalobce proto spotřební složku obou položek určil pomocí vzorce stanoveného v příloze 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. Výpočet pomocí tohoto vzorce však neprovedl správně, což má za následek, že splatnost vyúčtování dosud nenastala, a to ani částečně.

49. Vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody je následující: Sni = X * Sc * Pni / (Pc + (X - 1) * Pn), (Kč), přičemž v daném vzorci znamená Pc – celková plocha v zúčtovací jednotce (m) (zúčtovací jednotkou je dům) Pni – plocha konkrétního bytu, u něhož není znám údaj z měření, (m) Pn – součet Pni Sc – celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku (Kč) Sni – spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt, u nějž není znám údaj z měření, (Kč) X – násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3) V poznámce je uvedeno, že: při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.

50. Žalobce měl u položky teplo (vytápění) chybu již ve vstupních hodnotách, jelikož cena tepla za celý dům nebyla [částka], jak uvedl, nýbrž [částka]. Spotřební složka (hodnota Sc) tak činila [částka], nikoli [částka], jak žalobce nesprávně vypočetl a následně nesprávně dosazoval do vzorce jako hodnotu Sc. Tato chyba se pak objevuje v každém vyúčtování. Rozdíl ve výsledných částkách je sice v řádech desetikorun, výše rozdílu však nemůže omluvit skutečnost, že vyúčtování je chybné.

51. Výraznější početní chyby se žalobce navíc dopustil při výpočtu spotřební složky teplé vody (ohřevu TUV). Do vzorce dosazoval chybně jako hodnotu Pc započitatelnou podlahovou plochu domu (tj. hodnotu 3 596,11), namísto hodnoty podlahové plochy domu (tj. 4 171,95), jak bylo předepsáno v poznámce u daného vzorce. Tato chyba se přitom objevuje v každém vyúčtování a způsobuje v ceně této položky citelnější rozdíly v řádech tisícikorun v neprospěch žalovaného.

52. Chybně určené ceny položek teplo a ohřev TUV samy o sobě způsobují, že vyúčtování nemohla vyvolat splatnost žalobcem vyúčtovaných nedoplatků. Tyto chyby totiž znamenají, že vyúčtování byla vyhotovena v rozporu s § 7 odst. 2 zákona o službách. Soud tudíž nemohl dospět k jinému závěru, než že vyúčtované nedoplatky nejsou dosud splatné. Žalobu proto zamítl co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Ostatní námitky se staly s ohledem na uvedený závěr již podružné. Jejich posouzení nemohlo změnit závěr o vadnosti vyúčtování, soud se jimi proto dále nezabýval.

53. Žalobou byl dále uplatněn nárok na zákonný úrok z prodlení z nezaplacených záloh. Tento nárok shledal soud po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu dne [datum] předpisy měsíčních plateb včetně výše záloh ke všem jeho bytům se stanovením jejich splatnosti k 28. dni příslušného měsíce. Žalovaný namítal, že doručování na adresu jeho trvalého pobytu nebylo řádným doručením. Žalobce mu měl doručovat na [anonymizováno], případně doručovat jeho zmocněnci, [právnická osoba] M. [právnická osoba]

54. S těmito námitkami se vypořádal již [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (viz odst. 32 tohoto rozsudku). Jelikož se jednalo o řízení mezi týmiž účastníky, soud z daného posouzení vychází. Navíc v tomto řízení žalovaný ani přes poučení soudem neprokázal, že zmocnil [právnická osoba] M. [právnická osoba], ke svému zastupování při jednání s žalobcem, ani že žalobci předložil doklad o zmocnění, resp. mandátní smlouvu. Doručování žalovanému na adresu trvalého pobytu tak bylo řádným doručením. Nic na tomto závěru nemění ani skutečnost, že se žalovaný s obsahem zásilky neseznámil (nepřebírání zásilek jde k jeho tíži). Žalovanému tak vznikla povinnost ke každému 28. dni příslušného měsíce uhradit zálohy na služby u všech svých bytů. Svou povinnost žalovaný splnil jen částečně u bytu [číslo]. Soud proto žalobě vyhověl v této části nároku na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužných měsíčních záloh dle § 1968 a § 1970 o. z. za žalobcem požadované období (do konce dubna následujícího roku) ve správně kapitalizované výši. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

55. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty [částka] [částka] x [částka] za přípravu a převzetí zastoupení, účast při jednání soudu dne [datum] a dne [datum], při nichž nebyla přednesena žaloba (náleží za ně tedy odměna ve výši jako za přípravu jednání), dále vyjádření ve věci ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, dne [datum], které přesáhlo čtyři hodiny, dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny a dne [datum], a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”), včetně 8 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT (za účast při jednání, které přesáhlo dvě hodiny, nenáleží více režijních paušálů, jedná se o jeden úkon právní služby s nárokem na vyšší odměnu) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] (součet odměny a režijních paušálů) ve výši [částka]. Žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka] ([anonymizováno] x [anonymizována dvě slova] (odměna) + [anonymizováno] x [anonymizováno] (režijní paušál) + [anonymizována dvě slova] (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů za návrh na přerušení řízení a označení svědků, jelikož se nejednalo o úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], které neobsahovala nová tvrzení, doplnění tvrzení ze dne [datum], kterým žalovaný reagoval na poučení soudu a které mohl učinit při jednání, a písemný závěrečný návrh.