10 C 179/2018-547

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl dne [datum] samosoudcem Mgr. Janem Bergmannem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa], za účasti vedlejší účastnice: [osobní údaje vedlejší účastnice] [část názvu právnické osoby], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], o zaplacení [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba podaná žalobkyní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], dne [datum], o zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba podaná žalobkyní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], dne [datum], o zaplacení [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to z titulu nemajetkové újmy způsobené žalovanou [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], když celková částka [částka] je tvořena částkou [částka] představující peněžitou náhradu vyvažující vytrpěné bolesti a částkou [částka] představující náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně se dále domáhala nahrazení nákladů vynaložených na zhotovení znaleckého posudku ve výši [částka]. Uplatněné žalobní nároky odůvodnila žalobkyně tím, že v pátek dne [datum] v brzkých ranních hodinách byla po pokusu o sebevraždu přijata na interní oddělení nemocnice v [obec], přičemž lékaři učinili pokus o [anonymizováno] konzilium v [obec], ale [anonymizováno] nebyl dostupný. Dne [datum] večer byl stav žalobkyně pro určitou míru neklidu konzultován s [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] oddělení v [obec], který doporučil žalobkyni injekčně aplikovat ampuli léku [anonymizováno], v důsledku čehož se žalobkyně zklidnila. Dne [datum] došlo k pádu žalobkyně z nezabezpečeného okna v 1. patře interního oddělení nemocnice v [obec], při kterém žalobkyně utrpěla mnohačetná poranění a byla převezena na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] k akutní péči. Po stabilizaci stavu byla přeložena na spinální jednotku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] k doléčení a komplexní rehabilitační terapii a následně do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [část obce] k další rehabilitační péči. U žalobkyně doposud přetrvává velmi významné funkční poškození a omezení v běžných činnostech, byl jí přiznán [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Podle žalobkyně je za její újmu odpovědná žalovaná, protože porušila především svoji prevenční povinnost, a proto by měla újmu žalobkyně odčinit peněžitou náhradou. Zanedbání prevenční povinnosti spatřuje žalobkyně především v okolnosti, že žalovaná neprovedla plánované [anonymizována dvě slova] a nedošlo k přeložení žalobkyně na [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně dále tvrdí, že pouhá telefonická konzultace s lékařem psychiatrem není dostačující. Rovněž namítá závady týkající se chybějících záznamů ve zdravotnické dokumentaci a také organizace zdravotní péče. K žalobě byly připojeny dva znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterými byla újma žalobkyně v podobě bolestného vyčíslena částkou [částka] a ztížení společenského uplatnění částkou [částka]. Za vypracování těchto znaleckých posudků zaplatila žalobkyně částku [částka]. V pozdějším vyjádření ze dne [datum] žalobkyně zdůrazňuje pochybení žalované nejméně ve třech oblastech, a to že nebylo svoláno psychiatrické konsilium, že nebyl zabezpečen zvýšený dohled nad žalobkyní a že žalovaná neměla v té době žádné vnitřní organizační zajištění péče o pacienty po sebevražedném pokusu.

2. Žalovaná [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se k podané žalobě vyjádřila dne [datum] a navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná na své straně neshledává porušení žádných povinností, neboť nebylo možné učinit žádná opatření směřující k předejití sebevražedného pokusu žalobkyně, když žalobkyně opakovaně negovala, že by chtěla spáchat sebevraždu. Nebyl zde ani důvod k omezení jejího voleného pohybu při poskytování zdravotní péče, ani pro použití omezovacích prostředků, protože zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), jsou dány striktní podmínky pro použití takovýchto omezení. Žalovaná postupovala při péči o žalobkyni lege artis a ani neporušila zákonné ustanovení o prevenci. Žaloba je tedy nedůvodná, a to jak ohledně údajného pochybení žalované, tak ohledně samotného nároku.

3. Vedlejší účastnice [osobní údaje vedlejší účastnice] [část názvu právnické osoby], ve svém vyjádření doručeném soudu dne [datum] navrhla rovněž zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na skutková tvrzení žalované uvedená v podání ze dne [datum], se kterými se plně ztotožňuje.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 1. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta jak ohledně nároku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, tak ohledně nároku ve výši [částka]. Současně bylo citovaným rozsudkem rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, která nebyla žádnému z účastníků řízení ani České republice přiznána.

5. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl výše specifikovaný rozsudek okresního soudu k odvolání žalobkyně zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Okresnímu soudu bylo odvolacím soudem uloženo, aby doplnil dokazování, přičemž je nutné nejprve konfrontovat [anonymizováno] nemocnici [obec], která jako znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ve věci podala znalecký posudek, s žalobkyní předloženým oponentním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace alkohologie, vyhotoveným znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a též s odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], primáře psychiatrického oddělení [nemocnice] a umožnil se [anonymizována dvě slova] [obec] k těmto důkazům vyjádřit a následně vyslechnout zpracovatele ústavního znaleckého posudku a též znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], nebudou-li splněny podmínky pro to, aby se soud mohl spokojit s písemným vyhotovením posudku této znalkyně, který předložila žalobkyně. Poté bude zapotřebí posoudit, zda je možno učinit spolehlivý závěr o skutkových otázkách, které vyžadují odborné znalosti a pro které bylo třeba do řízení ustanovit znalce, a to za důsledného rozlišování, co jsou otázky skutkové a co jsou otázky právní. Otázkou skutkovou je posouzení, zda postup žalované v dané konkrétní věci byl či nebyl lege artis, otázkou právní je, zda žalovaná postupovala tak, aby mohla předejít vzniku možné újmy, přičemž tuto otázku musí zodpovědět soud. Dále by se měl soud blíže zabývat otázkou existence podmínek, za nichž vznikne subjektu povinnost k náhradě újmy způsobené jeho omisivním jednáním (nekonáním), a to v souladu s relevantní judikaturou Nejvyššího soudu, zejména s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

6. Z přílohového trestního spisu vedeného Policií České republiky pod sp. zn. KRPH [číslo] soud zjistil, že okolnosti pádu žalobkyně z nezabezpečeného okna v 1. patře interního oddělení nemocnice v [obec] dne [datum], při kterém žalobkyně utrpěla mnohačetná poranění, byly prověřovány z důvodu podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. V rámci vedeného prověřování uvedla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že žalobkyni přijímala v doprovodu partnera, neboť měla požít několik tablet léku [anonymizováno]. Žalobkyni bylo provedeno úplné vstupní vyšetření, s toxikologickým centrem bylo konzultováno požití zjištěného množství léku a na základě doporučení toxikologického centra bylo přistoupeno k hospitalizaci žalobkyně za účelem pozorování na interním oddělení nemocnice v [obec]. Do zdravotnické dokumentace [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zapsala návrh na provedení psychiatrického vyšetření, neboť jí bylo známo, že se žalobkyně léčí u [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla klidná, neměla sebevražedné tendence. Další službu měla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v neděli [datum] a při nástupu do služby dostala informace, že žalobkyně měla předešlého dne nějaké potíže, a proto dostala lék dle ordinace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. I přesto si u samotné žalobkyně při vizitě ničeho nevšimla, neboť žalobkyně byla orientovaná, spolupracovala a litovala toho, co udělala. Žalobkyně byla dotazována na sebevražedné úmysly, které [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jí proto podle doporučení opět naordinovala pouze lék [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení vypověděla, že žalobkyni viděla poprvé při své službě na interním oddělení v soboru [datum]. Žalobkyně byla klidná, soběstačná, spolupracující, chovala se mile, uváděla, že má rodinu i hodného šéfa, žádný důvod k sebevražednému jednání neměla. Na přímý dotaz, zda si chtěla ublížit, odpověděla, že ne. Ve večerních hodinách byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přivolána zdravotní sestrou na pokoj žalobkyně, která seděla v křesle, působila neklidně a udávala, že nechce zpátky do postele, neboť postel je posypaná práškem, a toho se bojí. Po převlečení postele se žalobkyně vrátila na postel. Následně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] volala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], službu konajícímu psychiatrovi na oddělení psychiatrie do [obec]. Ten doporučil aplikaci jedné ampule léku [anonymizováno]. V důsledku aplikace tohoto léku došlo ke zklidnění žalobkyně a ta v noci klidně spala. Ze strany lékařů bylo hovořeno i o možném překladu žalobkyně na psychiatrické oddělné do [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ale toto nebylo možné pro absenci volných lůžek. Jelikož měla doporučená léčba efekt, překlad žalobkyně na psychiatrické oddělné do [obec] [anonymizována dvě slova] nebyl na místě.

8. V rámci trestního řízení byl také přibrán [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví interna, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dokládá, že žalobkyně, jakožto psychiatricky jednoduchá pacientka, byla dne [datum] hospitalizována na interním oddělení nemocnice v [obec] z důvodu požití několika tablet léku [anonymizováno] 1 mg, který jinak užívá v chronické medikaci. Lékařkou interního oddělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla správně indikovaná ke sledování na lůžku po dobu 24 hodin. V době přijetí byla žalobkyně bez velkých obtíží a z pohledu internisty ve stabilizovaném stavu, bez nových symptomů psychiatrického onemocnění. Postup léčby otravy lékem byl vstupně konzultován se specialistou v Toxikologickém informačním středisku. Interní péče poskytnutá žalobkyni byla na dobré úrovni, byly provedeny adekvátní úkony. Z pohledu internisty bylo možné žalobkyni propustit po uplynutí 24 hodin pozorování na interním oddělení, avšak internista není kompetentní v dané situaci posoudit psychiatrický zdravotní stav pacienta, a proto je obecně platným zvykem vyžádání si konsilia specialisty v oboru psychiatrie. Na den [datum] bylo ordinováno psychiatrické vyšetření. Během běžné pracovní doby se ošetřující lékař [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pokusil bezúspěšně kontaktovat psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V sobotu [datum] během služby [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jevila žalobkyně známky neklidu, sebevražedné myšlenky však odmítala. Lékařka ve 22:00 hodin telefonicky kontaktovala službu konajícího psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který naordinoval zklidňující přípravek [anonymizováno]. Vlivem léku došlo ke zklidnění žalobkyně. Po dvou hodinách byla provedena další konzultace mezi oběma lékaři s doporučením psychiatra, aby byl opět kontaktován při změně psychického stavu žalobkyně. Protože kapacita psychiatrického oddělení v [obec] byla vyčerpána, bylo [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doporučeno v případě potřeby obrátit se na psychiatrické oddělení [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalobkyně však nadále nejevila známky neklidu nebo abnormálního chování, a proto byla ponechána v hospitalizaci interního oddělení nemocnice v [obec], i když vlastní interní příčina hospitalizace již pominula, a bylo naplánováno neakutní psychiatrické vyšetření na pondělí [datum] psychiatrem v [obec]. V neděli [datum] měla službu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla přes den klidná a neprojevovala sebevražedné tendence. Byla jí navrácena pravidelná medikace jedné tablety léku [anonymizováno] 1 mg. [příjmení] 23:30 hodin byla žalobkyně viděna zdravotní sestrou [jméno] [příjmení] a sanitářkou [jméno] [příjmení] na chodbě interního oddělení, přičemž žádné evidentní známky nepřiměřeného chování neprojevovala. Při návratu z běžné kontroly pacientů okolo 0:15 hodin však personál nemohl žalobkyni nalézt a následně byla se známkami poranění objevena pod otevřeným oknem z chodby interního oddělení. Znalec shledal nedostatky ve vedené zdravotnické dokumentaci a nejasnosti v distribuci intoxikovaných pacientů po sebevražedném pokusu. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně měla nejméně dvakrát akutní polymorfní psychotickou poruchou bez schizofrenních příznaků u simplexní osobnosti. Poprvé v době hospitalizace na psychiatrickém oddělení v [obec], kde byla hospitalizována v roce 2012, a podruhé s velkou pravděpodobností právě při hospitalizaci na interním oddělení nemocnice v [obec]. Nebylo prokázáno, že by kdy v minulosti měla sebevražedné sklony. Nadužití léku [anonymizováno] dne [datum] vysvětluje žalobkyně tak, že jí nebylo dobře, měla hrozný sen. [anonymizováno] nepožila v sebevražedném úmyslu, ale pro uklidnění. Žalobkyně je ambulantně léčena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jeho diagnostické závěry plně odpovídají klinickému obrazu a antipsychotikum je nasazeno správně. Žalobkyně drogy žádné nebere, alkohol nikdy pravidelně nepila. V průběhu hospitalizace na interním oddělení nemocnice v [obec] od [datum] do [datum] nebyl přítomen depresivní syndrom, nebyly žádné známky sebevražedných tendencí, z psychiatrického hlediska se dal těžko předpokládat její skok z okna. Z psychiatrického hlediska nebyla žalobkyně nebezpečná sobě nebo svému okolí. Nedošlo k porušení profesních povinností zdravotnických pracovníků či konkrétního lékaře, nejednalo se o chybný odborný postup při léčbě žalobkyně, která v průběhu hospitalizace rozhodně nebyla depresivní, neměla sebevražedné tendence. Postup lékařů byl lege artis, hospitalizace na interním oddělení byla nutná, psychotické příznaky byly patrné jen krátkou dobu, z tehdejšího pohledu tak mohla pokračovat hospitalizace na interním oddělení s opětovným nasazením psychofarmak, překlad na psychiatrické oddělení se v té době nejevil jako nezbytně nutný. Klinické příznaky akutního psychotického stavu byly jenom přechodné a nepříliš vyjádřené. Jednání žalobkyně nebylo dost dobře možné předejít, a tím zabránit i jejímu následnému zranění.

9. Opatřením policejního orgánu, Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [obec], Oddělení obecné kriminality, ze dne 3. 2. 2017, [číslo jednací], byla prověřovaná trestní věc podle § 159a odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odevzdána [obec] lékařské komoře ke kárnému projednání.

10. Revizní komise [obec] lékařské komory, Okresního sdružení [obec], dne [datum] rozhodla ve věci nezahájit disciplinární řízení, neboť na základě všech zjištěných faktů došla k závěru, že lékaři neporušili žádnou povinnost uloženou jim zákony či jinými předpisy a řády komory při výkonu povolání lékaře a nedopustili se disciplinárního provinění. Uvedené rozhodnutí bylo nicméně dne [datum] rozhodnutím [obec] rady [obec] lékařské komory zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí.

11. Ze sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], primářky psychiatrického oddělení [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že kapacita lůžkového psychiatrického oddělení je 20 lůžek, přičemž v případě neodkladné nutnosti jsou k dispozici přistýlky, které se využívají výjimečně k záchraně života. Dne [datum] bylo na psychiatrickém oddělení v [anonymizována čtyři slova] celkem 24 pacientů a pro dalšího pacienta nebyla už ani přistýlka. Ve svém vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] konstatuje, že dne [datum] ve 22:00 hod proběhla telefonická konzultace o stavu žalobkyně, která negovala suicidální myšlenky, a byla doporučena aplikace léku [anonymizováno]. Vzhledem k plné kapacitě oddělení bylo doporučeno, pokud by se stav nezlepšil, či zhoršil, kontaktovat psychiatrickou kliniku [anonymizována dvě slova] [obec]. Rovněž bylo domluveno, že za dvě hodiny obdrží informaci o stavu pacientky, přičemž mu bylo sděleno, že pacientka je klidná a spí.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení], která je zaměstnankyní žalované a měla v pátek [datum] na interním oddělení nemocnice v [obec] službu jako zdravotní sestra, vypověděla, že si ze své směny nevybavuje žádnou situaci, která by vybočovala z normálu. Zároveň uvedla, že neexistuje obecná instrukce o tom, jak postupovat v případě, že je na interním oddělení hospitalizován někdo po pokusu o sebevraždu, vždy se postupuje dle pokynu lékaře.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedla, že je zaměstnankyní žalované. Dne [datum] sloužila jako zdravotní sestra v době od 6:00 hodin do 18:00 hodin. Žalobkyně se v té době chovala klidně. Procházela se po chodbě nebo byla přes den na pokoji.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] je podle své výpovědi zaměstnankyní žalované a dne [datum] měla jako zdravotní sestra službu. Toho dne večer nastoupila do práce v 18:00 hodin. Žalobkyně byla klidná a žádným způsobem nejevila sebevražedné sklony. Nic zvláštního se nedělo. Přišla si i za personálem nemocnice popovídat, byla milá. Žalobkyně často chodila po chodbě a pak šla na pokoj. Když jí řekly, ať si jde lehnout, tak odvětila, že se jí spát nechce. Při kontrolách si svědkyně se sanitářkou všimly, že žalobkyně není na svém lůžku, tak jí chvíli hledaly, a když se sanitářka podívala z okna, viděla žalobkyni ležet pod oknem nemocnice.

15. Ze dvou znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vypracovaných [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že bolestné bylo stanoveno na 1 816,8 bodů s hodnotou jednoho bodu [částka] a ztížení společenského uplatnění na částku [částka]. Vyúčtování znalečného dokumentuje, že náklady na vypracování znaleckých posudků jsou tvořeny částkou [částka].

16. Z ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podaného [anonymizována dvě slova] [obec] a z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], pověřené zpracovatelky tohoto znaleckého posudku a členky znalecké komise [anonymizována dvě slova] [obec], soud zjistil, že důvodem hospitalizace žalobkyně byla její observace po užití několika tablet léku [anonymizováno], když [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doporučila opakovat EKG, časté kontroly pulsu a krevního tlaku, neboť užité množství léku může mít za následek srdeční arytmie. Dále lékařka doporučila psychiatrické vyšetření, které však nebylo provedeno pro aktuální nedostupnost psychiatra. Nebylo však nezbytně nutné realizovat akutní psychiatrické vyšetření, neboť žalobkyně byla klidná. Službu konající internista má kvalifikaci rozhodnout o naléhavosti psychiatrického vyšetření u osoby, která v sebevražedném úmyslu užila léky v neletálním množství, tím spíše, že léky pravidelně užívala. Postup [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl správný. Protože nebylo nutné realizovat akutní psychiatrické konsilium, bylo psychiatrické konsilium naplánováno na nejbližší pracovní den, přičemž v takové situaci se jedná o standardní postup. Protože u žalobkyně nebyly zaznamenány suicidální tendence ani významnější nápadnosti v chování, byl postup žalované, tedy naplánování realizace psychiatrického vyšetření až po víkendu, správný. Správný byl i postup žalované v sobotu [datum], kdy byla žalobkyně okolo 22:00 hodiny neklidná. Po konzultaci s psychiatrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl žalobkyni aplikován nitrosvalově [anonymizováno], po kterém se žalobkyně zklidnila a usnula. Bylo v pořádku v tuto hodinu akceptovat telefonickou konzultaci jako dostačující, zvláště po dobrém efektu podané medikace. Stav žalobkyně v té době nevyžadoval akutní hospitalizaci na psychiatrickém oddělení. Poskytnutá péče žalovanou byla v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a uznávanými medicínskými postupy, a to s ohledem na jedinečnost žalobkyně jako pacienta, konkrétní okolnosti případu i objektivní možnosti. Žalovaná nemohla vzhledem ke konkrétní situaci a psychiatrické diagnóze žalobkyně předvídat, že žalobkyně v době péče žalované uskuteční sebevražedný pokus. Bolestné a ztížení společenského uplatnění si tak žalobkyně způsobila sama svým jednáním, které není v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí žalované. S úvahou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nelze souhlasit, neboť [anonymizováno] byl podán v sobotu [datum] ve 22:00 hodin, po jeho podání byla žalobkyně klidná a usnula. Následujícího dne neprojevovala známky nepřiměřeného chování, na vizitě byla kontaktní, přiléhavá, suicidální myšlenky negovala, po probuzení nebyla zmatená. Ke kritické události došlo až po 24 hodinách, tudíž by jí s podáním léku [anonymizováno] nedávala do souvislosti. K možnosti překladu žalobkyně na interní oddělení psychiatrické léčebny uvádí, že takový postup je nereálný, protože takovéto překlady se domlouvají s předstihem dnů až týdnů a komunikace probíhá na úrovni vedoucích lékařů nebo primářů. K odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že transporty nejsou bez rizik, jsou známy četné případy útěku pacientů s duševním onemocněním ze sanity, doprovod během převozu zajišťuje personál odesílajícího oddělení, čímž by došlo k personálnímu oslabení oddělení, na kterém byla přítomna pouze sestra a sanitářka. Doprovod lékaře je nereálný, případné podání sedativní medikace taktéž nelze doporučit, existují rizika po podání medikace bez dozoru během transportu a také by následně nebyl pacient schopen validního psychiatrického vyšetření. V době sebevražedného pokusu se žalobkyně nacházela pravděpodobně v psychické nepohodě, nelze určit, zda se jednalo o sebevražedný pokus, protože nejspíše prodělala krátkou psychotickou epizodu. Lékaři nedisponovali podezřením, že by ke stavu psychotické epizody mohlo dojít v průběhu hospitalizace, správně se lékaři zaměřili na polykání tablet, snažili se eliminovat další rizika. Když byla pacientka stabilizovaná, zaměstnanci žalované ji observovali, ptali se jí na náladu, sebevražedné úmysly a úvahy, což pacientka vždy negovala, nebyl důvod domnívat se, že nějaké takové riziko hrozí. Žalovaná disponovala dostatečnými informacemi o žalobkyni, nějaké další informace by nepomohly odvrátit nešťastný konec. Předávkování žalobkyně nemělo souvislost se vznikem stavu žalobkyně, neboť zůstala bez medikace dva dny a [datum] byl lék [anonymizováno] vrácen zpět do večerní medikace. Nařídit psychiatrické konsilium až následující pracovní den z hlediska stavu pacientky bylo v pořádku, jedná se o nejlogičtější možnou variantu. Žalovaná si počínala významně svědomitě. Dne [datum] proběhl neklid žalobkyně, která se cítila rušena spolupacienty v pokoji a měla výhrady proti ulehnutí do lůžka, neboť se na něm měl nacházet nějaký prášek, avšak po přestlání postele se do ní vrátila. [anonymizováno] po telefonické konzultaci ordinoval standardní léčbu, která je přiléhavá, pacientka spala, chovala se přiléhavě, nebudilo to podezření, že by se mohlo něco dít. Pokud není v zařízení, ve kterém byla žalobkyně hospitalizována, psychiatr nebo psychiatrické oddělení, je adekvátní o víkendu kontaktovat psychiatra telefonicky, neboť to jinak není možné. S pacienty na standardních nepsychiatrických odděleních po sebevražedném pokusu by mělo být nakládáno tak, že bude zvýšena jejich observace. Vždy je zavírat do omezovacích prostředků nelze. Na standardních odděleních nejsou okna zabezpečena proti pádu. Podaný lék [anonymizováno] působí, resp. má poločas odbourání, přibližně 8 hodin, záleží na hmotnosti pacienta. Apaurin byl podán 26 hodin před sebevražedným pokusem, to už došlo bezpečně k jeho eliminaci a žalobkyně nemohla jednat ve stavu zmatenosti po podání. Léky nejsou prosty nežádoucích účinků, nicméně běžně se při léčbě agitovaných psychotických pacientů užívá kombinace antipsychotika [anonymizováno] a [anonymizováno]. Samotné antipsychotikum k léčbě schizofrenních příznaků ve vyšší dávce může způsobit nežádoucí účinky, aby k tomu nedocházelo, tak se k tomu běžně podávají právě [anonymizováno]. U žalobkyně nebyly zaznamenány významnější poruchy chování, nic nenasvědčovalo tomu, že by měla v úmyslu se ohrožovat, nebo si nějak ubližovat.

17. Podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace alkohologie, a její výpovědi při jednání došlo k organizačnímu pochybení žalované a dále k závadám v observaci žalobkyně ze strany středního zdravotnického personálu. Je pravděpodobné, že po procitnutí z hlubokého spánku navozeného [anonymizováno] byla žalobkyně zmatená. Také se nabízela možnost překladu žalobkyně z interního oddělení nemocnice v [anonymizováno] na interní oddělení v rámci psychiatrické léčebny. Rovněž bylo zapotřebí dát do pořádku propouštěcí zprávy z interního oddělení nemocnice v [obec]. Nad rámec písemného vyhotovení znaleckého posudku znalkyně při jednání doplnila, že terapeutická dávka [anonymizováno] se vyloučí za 24 hodin, dávka, kterou užila žalobkyně, se vyloučila do závěru [datum], tedy v době neklidu žalobkyně. V tu dobu se ordinoval [anonymizováno], který mizí až za 75 hodin. K příhodě došlo v okamžiku, kdy byla žalobkyni navrácena původní medikace [anonymizováno], ovšem [anonymizováno] se nemůže s [anonymizováno] kombinovat. Došlo tedy ke skoku žalobkyně z okna. Nežádoucími účinky obou léků jsou stavy zmatenosti i agitovanost. Příčinou jednání žalobkyně je tak účinek těchto dvou léčivých přípravků. Vyšetření přijímající lékařkou bylo dobré a pečlivé. Psychiatrické konsilium mělo být provedeno ihned, a pokud nebyl k dispozici psychiatr, měla být žalobkyně střežena. Žalobkyně měla být střežena alespoň každých 5 minut. V úvahu připadalo i omezení jejího volného pohybu. Pokud lékař indikuje omezení, jsou zákonné podmínky omezení v pohybu splněny. Znalkyně sice neměla k dispozici celý spisový materiál, a neměla tak k dispozici ani dříve vyhotovené znalecké posudky v trestním řízení, avšak zodpověděla pouze otázky, které jí zadavatel předložil. Doplňující informace oproti písemnému posudku týkající se kontraindikace uvedla poté, co se informaci o rozkladu [anonymizováno] dočetla, což změnilo její pohled na věc. 18. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], primář psychiatrického oddělení [nemocnice], ve svém odborném vyjádření konstatoval, že nepovažuje za přijatelné, aby byla diagnóza stanovena pouze na základě sdělení kolegy nepsychiatra a aby v návaznosti na takovou informaci byla stanovena léčba. Takový postup je mimo závazná doporučení psychiatrické společnosti. O nutnosti hospitalizace je možno rozhodnout na podkladě psychiatrického vyšetření, přičemž riziko transportu pacienta ke konsiliárnímu vyšetření je minimální.

19. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí významná skutková zjištění. K ustanovení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, za účelem posouzení kontraindikace léků [anonymizováno] a [anonymizováno], tak jak při svém výslechu navrhla znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], soud nepřistoupil, neboť provedení takového důkazu nenavrhla žádná ze stran a zejména lze v tomto směru zjištěný rozpor obou znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, resp. výpovědí znalkyň při jednání, posoudit na základě již provedených důkazů. Stejně tak se soud nepřiklonil k nutnosti vypracovat revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, přičemž na možnost takového postupu žalobkyně upozornila, aniž by jej jednoznačně navrhla, a to rovněž z důvodu, že již na základě provedených důkazů je možné se přiklonit ke správnosti závěrů vyslovených v ústavním znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podaném [anonymizována dvě slova] [obec] a ve výpovědi jeho pověřené zpracovatelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

20. Soud na základě výše shrnutých důkazů učinil následující skutkový závěr. V pátek dne [datum] v brzkých ranních hodinách byla žalobkyně po požití několika tablet léku [anonymizováno] přijata na interní oddělení nemocnice v [obec]. Přijímající lékařka provedla úplné vstupní vyšetření, ponechala žalobkyni na pozorování na interním oddělení po dobu 24 hodin a současně navrhla provedení psychiatrického konsilia. Téhož dne v běžné pracovní době učinil službu konající lékař pokus o psychiatrické konzilium v [obec], ale psychiatr nebyl dostupný. Proto bylo psychiatrické vyšetření odloženo na nejbližší pracovní den. Žalobkyně byla po celou dobu hospitalizace klidná, neměla sebevražedné tendence, v průběhu hospitalizace nebyl přítomen depresivní syndrom, pouze v sobotu [datum] večer působila neklidně a uváděla, že nechce zpátky do postele, neboť se bojí prášku na posteli. Po převlečení postele žalobkyně ulehla. Její stav byl následně telefonicky konzultován se službu konajícím psychiatrem psychiatrického oddělení v [obec], který doporučil aplikaci léku [anonymizováno]. Po aplikaci ampule tohoto léku se žalobkyně zklidnila a usnula. Hospitalizace žalobkyně na psychiatrickém oddělení v [obec] nebyla možná, neboť kapacita oddělení byla vyčerpána, když bylo obsazeno 24 lůžek při běžné kapacitě 20 lůžek, avšak s ohledem na stav žalobkyně po podání [anonymizováno] nebyla hospitalizace na psychiatrickém oddělení nezbytně nutná. Dalšího dne byla žalobkyně zcela pokojná a bez sebevražedných úmyslů, došlo tedy k navrácení původní medikace lékem [anonymizováno]. [příjmení] se procházela po chodbě, byla klidná a udávala, že nemůže spát. Následně, krátce po půlnoci, došlo k pádu žalobkyně z okna v 1. patře interního oddělení, při kterém žalobkyně utrpěla mnohačetná poranění a byla okamžitě převezena na chirurgickou kliniku [anonymizována dvě slova] [obec] k akutní péči. Zmíněný pád z okna nicméně nelze dávat do souvislosti s podáním léku [anonymizováno], který působí pouze 8 hodin a jehož účinky byly v dané době již bezpečně eliminovány. Při léčbě agitovaných psychotických pacientů se navíc kombinace antipsychotika [anonymizováno] a benzodiazepinů běžně užívá. Interní péče poskytnutá žalobkyni byla správná a na dobré úrovni, byly provedeny adekvátní úkony. Žalobkyně nebyla po 24 hodinách na lůžku z interního oddělení propuštěna, neboť je obecně platným zvykem vyžádání si konsilia psychiatra. Neodkladný transport žalobkyně ke konsiliárnímu vyšetření nebyl realizován z důvodů možných rizik a rovněž z důvodu nadbytečné zátěže jak pro zdravotnický systém, tak pro samotnou žalobkyni. Z psychiatrického hlediska se dal její skok z okna těžko předpokládat. Nedošlo k porušení profesních povinností nebo standardů a zdravotní péče jí byla poskytnuta na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování její individuality, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Postup žalované tak lze hodnotit jako lege artis.

21. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a výpověď této znalkyně při jednání vyhodnotil soud jako nepřesvědčivé, neboť znalecký posudek byl vypracován bez znalosti všech relevantních informací obsažených ve spisovém materiálu, včetně přílohového trestního spisu, a pouze na základě okruhu podkladů, které byly znalkyni poskytnuty žalobkyní. Znalkyně tak podala znalecký posudek na základě neúplných skutkových zjištění a bez bližší znalosti kontextu celé nešťastné události. Rovněž nemohla náležitě vzít v úvahu časové souvislosti, rizika a další podmínky, ve kterých se žalovaná při poskytování zdravotní péče žalobkyni nacházela. Znalecký posudek tak nemůže tvořit objektivním podklad pro vydání rozhodnutí a jeho závěry nemohou plnohodnotně konkurovat ústavnímu znaleckému posudku vypracovanému [anonymizována dvě slova] [obec] a výpovědi jeho pověřené zpracovatelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Nadto uvedený znalecký posudek vzbuzuje pochybnosti i v souvislosti s ostatními důkazy provedenými v řízení, především ve vztahu k výsledkům trestního řízení a jeho podkladům. Kromě toho znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém výslechu nejprve potvrdila závěry písemného znaleckého posudku a nechtěla na nich ničeho měnit, neboť jí nebyly známy žádné důvody, které by ji k tomu přiměly. Navzdory učiněnému prohlášení znalkyně následně neočekávaně poukázala na možnou kontraindikaci léku [anonymizováno] a [anonymizováno], když [anonymizováno] mizí z těla až za 75 hodin. Současně však nedokázala přesvědčivým způsobem odůvodnit, proč takové zjištění neuvedla i do písemného vyhotovení znaleckého posudku. Dále ve své výpovědi uvedla, že pacientka měla být střežena alespoň každých 5 minut, přestože takový požadavek je s ohledem na objektivní možnosti žalované nereálným a neproveditelným. Pokud by mělo být naznačenému požadavku vyhověno, musel by být žalobkyni, potažmo každému obdobnému pacientovi, přidělen jeden zdravotnický pracovník, což zcela jednoznačně kapacitní důvody nedovolují. Na dotaz soudu reagující na alternativní možnost omezit volný pohyb žalobkyně pak znalkyně uvedla, že pokud lékař indikuje mechanické omezení pohybu pacienta, jsou zákonné podmínky takového omezení splněny, což však musí soud rezolutně odmítnout z důvodu příkrého rozporu s ustanovením § 39 zákona o zdravotních službách, který upravuje přesné podmínky, za kterých lze použít omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, přičemž omezovací prostředky je možné za splnění dalších podmínek použít pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob. Soudu se proto výpověď znalkyně jeví jako nekonzistentní, místy zřetelně nepřiléhavá a v oblasti požadavků kladených na žalovanou neadekvátní.

22. Odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] považuje soud spíše za souhrn obecných doporučení než za vyhodnocení konkrétní věci za užití odborných znalostí v kombinaci se zjištěným skutkovým stavem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se totiž nezabýval veškerými okolnostmi, k nimž je třeba přihlédnout. Hodnocení postupu žalované musí brát v úvahu i konkrétní podmínky a časové souvislosti, za kterých se skutkový děj odehrál, a také případná další existující rizika. Ačkoli si je soud vědom skutečnosti, že odborné vyjádření nemá samo o sobě nižší důkazní sílu než znalecký posudek, nepokládá s ohledem na složitost věci předložené odborné vyjádření za přesvědčivé, zvláště pak pokud toto odborné vyjádření netvoří spolu s ostatními provedenými důkazy logický celek.

23. Fakultní nemocnice [obec], respektive [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se naproti tomu dostatečně přesvědčivě vypořádal se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], s její výpovědí při jednání i s odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to i ve vztahu k tvrzené kontraindikaci [anonymizováno] a [anonymizováno], resp. [anonymizováno]. Z uvedených důvodů se soud i v kontextu ostatních provedených důkazů přiklonil k závěrům ústavního znaleckého posudku podaného [anonymizována dvě slova] [obec].

24. V souladu se závazným právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové podřadil soud zjištěný skutkový stav pod ustanovení § 2901 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

25. Ustanovení § 2901 občanského zákoníku stanovuje, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba 26. k zákroku vynaložit. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V souladu s ustanovením § 2911 občanského zákoníku, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje v návaznosti na ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2958 občanského zákoníku odčiní škůdce při ublížení na zdraví újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

27. V souladu s Čl. 4 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Podle § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), má pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Náležitou odbornou úrovní se v návaznosti na ustanovení § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

28. Ustanovení § 2901 občanského zákoníku vymezuje zvláštní podmínky, za kterých vznikne subjektu povinnost k náhradě újmy způsobené jeho omisivním jednáním (nekonáním), přičemž je třeba vycházet ze zásady, že každý by měl odpovídat za své konání, tedy jednání, jímž aktivně ovlivňuje okolí a může zasáhnout do právní sféry jiného, avšak požadovat po osobě, aby zakročila na ochranu jiného, ačkoli se na kauzálním procesu vedoucím ke vzniku újmy nijak nepodílela, je možno pouze ve specifických a zvláště odůvodněných případech. Zákon ukládá zakročovací povinnost toliko tomu, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo nad ní má kontrolu, odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami nebo tomu, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Ustanovení § 2901 občanského zákoníku však nezakládá samostatnou skutkovou podstatu náhrady újmy, nýbrž toliko stanoví podmínky, za nichž bude konkrétní opomenutí možno klasifikovat jako porušení zákonné povinnosti ve smyslu § 2910 občanského zákoníku. [příjmení] tedy bylo možno učinit závěr o odpovědnosti žalované za vzniklou újmu v důsledku opomenutí zakročit na ochranu žalobkyně, musí být prokázáno naplnění všech znaků skutkové podstaty náhrady újmy podle § [číslo], tedy protiprávního jednání vyplývajícího z § [číslo], vznik újmy a vztahu příčinné souvislosti mezi těmito dvěma podmínkami, to vše při presumovaném zavinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

29. Samotná okolnost, že k poškození zdraví žalobkyně došlo v době její hospitalizace ve zdravotnickém zařízení žalované, proto nemůže znamenat, že bez dalšího nastupuje odpovědnost za újmu žalované. Soud se tedy zabýval jednotlivými podmínkami odpovědnosti žalované za vzniklou újmu žalobkyně a po jejich posouzení dospěl k závěru, že žalovaná za újmu žalobkyně odpovědná není. Specifikum sporů o náhradu újmy v souvislosti s poskytováním zdravotní péče spočívá v tom, že je třeba zodpovědět otázku, zda poskytovatel zdravotní péče postupoval v souladu s profesními povinnostmi a standardy, resp. zda poskytl zdravotní péči na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování její individuality, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy lege artis. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalovaná lege artis postupovala, protože její postup byl standardní až výjimečně pečlivý a zároveň představoval nejlogičtější řešení nastalé situace. Akutní psychotický stav, ke kterému u žalobkyně došlo, byl náhlý a nepředvídatelný. Nic nenasvědčovalo tomu, že by žalobkyně mohla opakovat sebevražedný pokus, pokud se vůbec o sebevražedný pokus jednalo, když současně mohlo jít pouze o chybné nadužití předepsaného léku [anonymizováno]. Současně nebylo dost dobře možné pádu žalobkyně z okna předejít žádnými běžnými postupy. Doporučené neakutní psychiatrické vyšetření bylo možné standardním způsobem provést až v pondělí dne [datum], neklidné chování žalobkyně v sobotu večer dne [datum] bylo ojedinělé a po konzultaci se službu konajícím psychiatrem bylo úspěšně vyřešeno aplikací ampule léku [anonymizováno] a po celou dobu hospitalizace žalobkyně nic nenasvědčovalo tomu, že by bylo nutné a z hlediska naplnění zákonných požadavků možné omezit její volný pohyb, zajistit nepřetržitý dohled nad ní či zabezpečit neprodlené psychiatrické vyšetření např. převozem na psychiatrickou kliniku. Přesto žalovaná s ohledem na individuální specifika žalobkyně zvýšila její observaci a upravovala léčebné postupy podle jejích potřeb. Přijetí či uskutečnění dalších opatření ve vztahu k žalobkyni nebylo možno od zaměstnanců žalované v konkrétním posuzovaném případě rozumně požadovat, neboť jednání žalobkyně bylo zcela nečekané a předem mu nic nenasvědčovalo, přičemž zvolená opatření ve vztahu k žalobkyni odpovídala organizačním možnostem žalované i zdravotnímu stavu žalobkyně.

30. Z hlediska podmínek zakročovací povinnosti podle § 2901 občanského zákoníku je nutné v návaznosti na výše rozvedené úvahy zdůraznit, že žalovaná nevytvořila nebezpečnou situaci ani nad ní neměla kontrolu, neboť neměla reálnou možnost pádu žalobkyně z okna předejít, když její jednání bylo neočekávatelné a nic mu předem nenasvědčovalo a zároveň nebyly dány podmínky pro omezení volného pohybu žalobkyně, když omezovací prostředky lze použít pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití a poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy by použití mírnějšího postupu zjevně nevedlo k dosažení účelu. Opačný postup žalované by zjevně kolidoval s dodržováním lidských práv žalobkyně. Rovněž neprovedení bezodkladného převozu žalobkyně k psychiatrickému vyšetření nelze žalované klást k tíži, když nutnost provedení akutního psychiatrického vyšetření z žádných okolností nevyplývala a při jediném incidentu neklidu žalobkyně byla provedena za dané situace postačující telefonická konzultace jejího psychického stavu se službu konajícím psychiatrem, přičemž po poskytnutí jím doporučené medikace byl její psychický stav upraven. Takový bezodkladný převoz žalobkyně by ostatně představoval nedůvodnou zátěž i pro ni samotnou. Odpovědnost žalované neplyne ani z povahy poměru mezi osobami, neboť poškození zdraví žalobkyně v době hospitalizace ve zdravotnickém zařízení žalované nezakládá objektivní odpovědnost žalované za vzniklou újmu. Zakročovací povinnost nevzniká již ze samotné existence poměru mezi osobami, nýbrž je podmíněna tím, že osoba, která by měla zakročit na ochranu jiného, ví nebo by vzhledem ke svým poměrům měla vědět, že se jiná osoba nachází v ohrožení. Žalobkyně ovšem byla klidná, neměla suicidální myšlenky a nic nenasvědčovalo tomu, že hrozí riziko jejího pádu z okna či jiné nebezpečí pro její zdraví. Akutní psychotický stav, v němž k pádu z okna došlo, byl totiž náhlý a nepředvídatelný. Ani poslední podmínka není v hodnoceném případě naplněna, protože žalovaná nemohla podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž by měla vědět nebo musela vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Žalovaná, jak již bylo opakovaně uvedeno, nevěděla a nemohla vědět, že život a zdraví žalobkyně jsou ohroženy jejím budoucím akutním psychotickým stavem. Žalovaná přijala standardní opatření, její postup byl lege artis a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby činila další preventivní kroky, které by měly odvrátit jakékoliv náhlé a nepředvídatelné jednání žalobkyně. Není namístě požadovat po žalované, aby přijala omezující či bezpečností opatření ve chvíli, kdy taková opatření nejsou zákonem stanovena, popřípadě nejsou splněny podmínky pro jejich užití. V opačném případě by docházelo k značnému zásahu do svobody žalobkyně, a to aniž by byl s ohledem na okolnosti případu takový zásah nutný. Samotná prevence nemůže prolamovat hranice postupu zdravotnického zařízení lege artis, jinými slovy nelze činit opatření, která by zamezila pohybu žalobkyně v případě, že podmínky omezení volného pohybu žalobkyně nebyly splněny, a takové překročení zákona omlouvat prevenční povinností. Prevenční povinnost musí být chápána jako prostředek směřující k minimalizaci nebezpečných situací a nikoli jako prostředek absolutní ochrany pacienta. Žádný právní předpis přitom žalované neukládá zabezpečení oken na lůžkové části interního oddělení ani nutnost trvalé přítomnosti zdravotnického personálu u pacienta ležícího na interním oddělení, obzvláště v případě, že je klidný a nemá suicidální myšlenky. Neodkladný transport žalobkyně k psychiatrickému vyšetření také nebyl nezbytně nutný a zároveň mohl být pro žalobkyni rizikový. Přijaté opatření spočívající ve zvýšené observaci tedy bylo vzhledem k situaci opatřením dostačujícím, byť nedokázalo odvrátit vznik újmy žalobkyně.

31. Protože nedošlo k porušení prevenční povinnosti žalované v souvislosti s pádem žalobkyně z okna dne [datum], nelze jí přičítat ani odpovědnost za újmu, kterou žalobkyně utrpěla. Z jednání žalované není patrné opomenutí učinit taková preventivní opatření ve prospěch jiné osoby, která po ní lze spravedlivě požadovat podle § 2901 občanského zákoníku, a na tomto závěru nemohou nic změnit ani drobné nedostatky ve vedené zdravotnické dokumentaci či ve vnitřní organizační struktuře související se zacházením s pacienty po sebevražedném pokusu.

32. Závěrem soud podotýká, že žalobkyní uváděný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1477/20-1, není pro projednávanou věc přiléhavým, neboť sice směřuje k odpovědnosti právnické osoby za situace, při které není shledána jednoznačná odpovědnost konkrétní fyzické osoby, avšak jeho závěry se odvíjejí od prokázané potřeby poskytnutí akutní lékařské péče, která byla zcela zanedbána. V projednávané věci se oproti tomu jedná o případ, v němž nebyla potřeba poskytnutí akutní lékařské (psychiatrické) péče shledána. Kromě toho se citovaný nález vztahuje k trestnímu řízení, což však není stěžejní okolností.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud k aplikaci tohoto ustanovení přistoupil zcela výjimečně, a to k odstranění nepřiměřené tvrdosti zákona. Žalobkyně, která ve věci úspěch neměla, byla poškozena na zdraví a následky výše popsané nešťastné události si ponese do konce života. V případě žaloby na odčinění újmy na zdraví žalobkyně předem nešlo o zcela bezúspěšné uplatňování práva. Osobnost žalobkyně je jednodušeji strukturovaná. V době pádu z okna pravděpodobně jednala pod vlivem psychotických prožitků. Žalobkyně je nemajetná, bydlí v městském bytě se svým synem, který pracuje jako skladník. Vychodila zvláštní školu a pak se vyučila kuchařkou. Pracovala ve školní jídelně a před pádem z okna byla uklízečkou. V současné době je žalobkyni poskytován invalidní důchod 3. stupně. Aplikace ustanovení o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci by vedla k dalšímu principiálnímu prohloubení její nepříznivé osobní, sociální a zřejmě i zdravotní situace. Proto soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

34. V posuzovaném případě bylo uhrazeno [anonymizována dvě slova] [obec] znalečné v celkové výši 51 637 Kč a znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] znalečné ve výši 1 634 Kč. Protože žalobkyně je podle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudního poplatku osvobozena, nebyla České republice náhrada nákladů řízení podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu přiznána.