10 C 179/2022 - 255

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem pozemku parcela [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [hodnota], rodinný dům; pozemku parcela [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž; pozemku parcela [hodnota], zahrada, o výměře [hodnota] m2, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Pozemek parcela [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [hodnota], rodinný dům; pozemku parcela [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž; pozemku parcela [hodnota], zahrada, o výměře [hodnota] m2, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazují do vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného].

III. Žalovaný [Jméno žalovaného] je povinen na vyrovnání podílu zaplatit žalobkyni náhradu ve výši 1 815 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne [datum] domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem: pozemek p. č. [hodnota]1, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemek p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [hodnota] m2, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž; pozemek p. č. [hodnota], zahrada, o výměře [hodnota] m2, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Uvedla, že tyto nemovitosti má ve spoluvlastnictví s [jméno FO], nar. [datum], a to každý ve vztahu k celku nemovitých věcí. Návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví opřela o tvrzení, že se nemůže se spoluvlastníkem [jméno FO] dohodnout na správě společné věci ani na případném vypořádání spoluvlastnictví. Nemovité věci užíval [jméno FO] nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by žalobkyni poskytoval finanční kompenzaci. Žalobkyně poukazovala na neshody se spoluvlastníkem [jméno FO], které vedly i k zásahu policie. Navrhovala, aby soud po zrušení spoluvlastnictví nařídil prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. K případnému rozdělení nemovitosti na bytové jednotky se vyjádřila nesouhlasně s ohledem na náklady, které by si takové řešení vyžádalo. V průběhu řízení došlo na základě návrhu žalobkyně ze dne [datum] k záměně účastníka na straně žalovaného, kdy soud usnesením č.j. 10 C 179/2022-177 ze dne [datum], připustil, aby na místo žalovaného [jméno FO], narozeného [datum], vstoupil do řízení na straně žalovaného nabyvatel jeho vlastnického podílu na uvedených nemovitostech [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], s právními účinky zápisu k [datum], nabyl [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], narozeného [datum].

2. V průběhu řízení vyšlo najevo, že předchozí vlastník [jméno FO] podal u Okresního soudu v Lounech dne [datum] žalobu, kterou se domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Řízení je vedeno pod sp. zn. [sp.zn.] a původní žalovaný [jméno FO] se po podání této žaloby domáhá, aby s ním bylo opětovně jako s účastníkem řízení jednáno ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí jako vlastnictví [Jméno žalovaného]. [Jméno žalovaného] při jednání před soudem dne [datum], po seznámení s tvrzeními a požadavky p. [jméno FO] poukázal na to, že sám má za p. [jméno FO] pohledávky související s užíváním a vyklizením nemovitosti a má proto za to, že jeho vlastnické právo nemůže být nikterak dotčeno účelovou žalobou p. [jméno FO], která je reakcí na požadavek k vyklizení nemovitostí.

3. Soud se proto zabýval předběžnou otázkou, kdo má v řízení vystupovat jako účastník na straně žalované. Shledal, že žalovaný [Jméno žalovaného] je v katastru nemovitostí jako vlastník těchto nemovitých věcí zapsán na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k.ú. [adresa] a to na základě směnné smlouvy ze dne [datum]. Z obsahu žaloby [jméno FO] ze [datum] a jejího doplnění ze dne 24. 1. 2025 ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [sp.zn.] a z připojených příloh vyplývá, že [jméno FO] dne [datum] zahájil u soudu řízení o určení neplatnosti směnné smlouvy a navazujících smluv, určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem a uvedení věcí do původního stavu a to proti žalovanému [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného]. Jako důvod pro neplatnost směnné smlouvy uvedl, že žalovaný [jméno FO] nesplnil svůj smluvní závazek zaplatit žalobci částku 112 500 Kč a její výplatu podmiňuje novými požadavky; žalobce má za to, že žalovaný zneužil jeho právní neznalosti a finančních obtíží; vyvíjel psychický náklad kvůli podpisu smluv v souvislosti se závazkem [jméno FO] k doplacení výživného. Z protokolu o jednání ze dne současně vyplývá, že dne [datum] při jednání před soudem [jméno FO] avizoval svůj záměr směnit svůj spoluvlastnický podíl na domě čp. [hodnota] za jinou nemovitost, byť současně tvrdil, že chce, aby byly nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví a žádal o poskytnutí lhůty k doložení své solventnosti. V kontextu s tímto jeho vyjádřením o záměru nemovitost směnit, nevznikají žádné pochybnosti o tom, že následně přistoupil [datum] k uzavření směnné smlouvy po náležité úvaze a vážně. V souladu s takto projevenou vůli jednal i poté, když takto nabytý majetek, tj. dům v Lenešicích čp. [hodnota] prodal dne [datum] třetí osobě za 1 600 000 Kč. Soud má za to, že tyto okolnosti svědčí pro závěr o platném uzavření smlouvy a ani tvrzené následné částečné nesplnění závazku druhé smluvní strany není okolností, z níž by bylo možno neplatnost smlouvy dovozovat. Z listin předložených [jméno FO] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [sp.zn.] lze uzavřít, že mezi stranami směnné smlouvy došlo po vkladu práv do katastru nemovitostí k jednáním a následným dohadům o lhůtě k předání nemovitých věcí, což je patrno z předávacího protokolu, který je ve spise sp. zn. [sp.zn.] založen (shodně čl. 213 – 214) i dohody o narovnání ze dne [datum], z níž vyplývá, že [Jméno žalovaného], za účasti [adresa], a [jméno FO], za účasti [jméno FO], se dohodli, že své závazky z dříve uzavřených smluv, a to smlouvy směnné, z předávacího protokolu, z kupní smlouvy a smlouvy o úplatném převodu družstevního podílu nahrazují novým závazkem, tak jak vyplývá z odst. 3 smlouvy, kdy v odst. 3.4. se [Jméno žalovaného] zavázal vyplatit [jméno FO] částku 112 500 Kč. Ujednali zprvu, že [jméno FO] bude užívat rodinný dům čp. [hodnota] v k.ú. [adresa] a současně se bude starat jako správce o dům čp. [hodnota] v [adresa] a následně se dohodli na tom, že [jméno FO] bude do skončení soudního jednání č.j. [sp.zn.] užívat družstevní byt č. [hodnota] v [adresa] a současně se po tuto dobu starat o dům čp. [hodnota] v [adresa] a zajišťovat též v něm úklid. Dne [datum] mezi [Jméno žalovaného] a [jméno FO] došlo k uzavření smlouvy o vystěhování z prodané nemovitosti, v níž se [jméno FO] zavazuje vyklidit z domu čp. [hodnota] v [adresa] své věci do [datum], (datum je ručně opraveno na [datum]), s tím, že po tomto termínu vystěhování věcí zajistí na náklady [jméno FO] [Jméno žalovaného], a ten také zajistí vystěhování půdních prostor domu a zbylých prostor, pokud tyto [jméno FO] nevyklidí ve sjednané lhůtě. Po zhodnocení tvrzení [jméno FO] předložených v řízení vedeném pod sp. zn. [sp.zn.] vedeném u zdejšího soudu v kontextu s připojenými důkazy a vyjádřeními [jméno FO] a [Jméno žalovaného], soud shledal, že mezi původním žalovaným [jméno FO] a současným žalovaným [Jméno žalovaného] došlo po převodu vlastnictví k neshodám, které mají původ v požadavku [Jméno žalovaného], aby [jméno FO] vyklidil své věci z domu čp. [hodnota] v [adresa], když v této souvislosti mohl vzniknout [Jméno žalovaného] finanční nárok vůči [jméno FO]. Z žádného tvrzení ani důkazu nelze uzavřít, že směnná smlouva mezi [jméno FO] a [Jméno žalovaného] nebyla smlouvou platně uzavřenou a rovněž tak žalobní tvrzení [jméno FO] ani v kontextu s předloženými listinami nevedou k závěru, že by došlo k zániku uzavřené směnné smlouvy, byť je na tento možný postup poukazováno. Dle ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku (o.z.), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Na základě výše uvedených úvah a zjištění soud shledal, že zápis v katastru nemovitostí je v souladu se skutečností a ve věci nadále jednal s žalovaným [Jméno žalovaného] jako účastníkem řízení. Na tomto závěru ničeho nemění ani zjištění, že [jméno FO] v souvislosti s podanou určovací žalobou využil práva zapsat do katastru poznámku spornosti, když z vyjádření obou účastníků řízení je patrno, že i za těchto okolností mají zájem na tom, aby v řízení bylo pokračováno a jejich podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno. Z výslovného vyjádření žalovaného [Jméno žalovaného] jako účastníka řízení, vyplývá, že jednání [jméno FO] shledává účelovým a neopodstatněným a v poznámce spornosti zapsané na popsaném základě do katastru nemovitostí, neshledává okolnost, pro kterou by neměl soud v řízení pokračovat a po zrušení spoluvlastnictví nemovitosti přikázat do jeho výlučného vlastnictví. I z písemného vyjádření žalobkyně je zřejmé, že přes popsané kroky [jméno FO] trvá na tom, aby ve věci bylo rozhodnuto ve smyslu jejího žalobního návrhu za účasti vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí [Jméno žalovaného]. Po zvážení všech těchto skutečností soud shledal, že účastníkem řízení na straně žalované je [Jméno žalovaného], jednal s ním i nadále jako s účastníkem řízení a návrhem [jméno FO] na přerušení řízení se nezabýval (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 507/2019 ze dne 21. 10. 2020).

4. K věci samé původní žalovaný [jméno FO] dne [datum] uvedl, že v nemovitosti žije, jde o nemovitost, kterou jeho rodina užívá řadu roků a navrhl přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví, s tím, že cenu nemovitostí nezná a je ochoten vyplatit žalobkyni částku 1 300 000 Kč. Prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně si obstarává. Současně poukázal na to, že v nemovitosti se nacházejí dva byty. Následný pokus účastníků o vypořádání podílového spoluvlastnictví mimosoudní dohodou nebyl úspěšný.

5. Žalovaný [Jméno žalovaného] se po svém vstupu do řízení vyjádřil k věci při jednání dne [datum] tak, že se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasí, má záměr nemovitosti užívat k bydlení a navrhl, aby soud nemovitosti přikázal do jeho vlastnictví s tím, že je připraven vyplatit žalobkyni na vypořádání podílů částku vyplývající ze znaleckého posudku ve výši 1 815 000 Kč, která je pro tento účel již složena v advokátní úschově.

6. Soud ve věci provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí LV [hodnota], výzvou žalobkyně z [datum], dohodou o užívání společné nemovité věci, znaleckým posudkem [znalec] č. [hodnota] z [datum], spisem Okresního soudu v Lounech sp. zn. [sp.zn.], výpisem rejstříku zahájených exekucí, výpisem exekučních věcí žalovaného, svěřeneckou smlouvou [tituly před jménem] [jméno FO] výpisem z účtu [č. účtu].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [hodnota] vedeného pro obec a katastrální území [adresa] soud zjistil, že ke dni zahájení řízení byly předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného [jméno FO], kdy každému z nich náležela ve vztahu k celku, pozemku parcela [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. [hodnota] rodinný dům, pozemku parcela [hodnota] jejíž součástí je stavba bez čp./č.e. garáž a pozemku parcela [hodnota] zahrada. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [hodnota] vedeného u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] ke dni [datum] bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti náležejí do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a [Jméno žalovaného], a to každému ve vztahu k jejich celku. V oddíle C LV je dosud zapsáno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí ve prospěch [jméno FO], narozeného [datum]. V oddíle D, je uvedeno zahájení exekuce [tituly před jménem] [právnická osoba], jako pověřeným exekutorem, a to s účinností od 29. 1. 20219 ve věci EÚ [adresa] [sp.zn.]. Dále č.j. [sp.zn.] s právními účinky zápisu k [datum] a [sp.zn.] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Tímto exekutorem byl rovněž vydán příkaz k prodeji nemovitosti na spoluvlastnický podíl ve vztahu k celku a to exekutorským úřadem [adresa] [sp.zn.] ze dne [datum] s právními účinky zápisu k témuž dni. Dle vyrozumění soudního exekutora [tituly před jménem] [právnická osoba] – exekutorský úřad [adresa] [sp.zn.] ze dne [datum] byl proveden zápis o zahájení exekuce. Z výpisu dále vyplývá, že práva k nemovitostem jsou dotčena změnou [sp.zn.]. Pokud jde o nabývací tituly vyplývá ze zápisu v odd. E LV [hodnota], že žalovaný předmětné nemovitosti nabyl směnnou smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum]. Zápis byl proveden pod [sp.zn.] dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [hodnota] ke dni [datum] vyplynulo zjištění, že na LV je zapsána poznámka spornosti v souvislosti s určením neplatnosti směnné smlouvy a určením vlastnického práva ve věci vedené pod sp. zn. [sp.zn.] na základě návrhu [jméno FO] a tato se váže k spoluvlastnickému podílu [Jméno žalovaného]. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku [datum].

8. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [znalec] č. [sp.zn.] ze dne [datum], který znalkyně při svém výslechu před soudem stvrdila, soud zjistil, že znalkyně učinila závěr, že rovnoměrné reálné rozdělení nemovitostí není možné. Dům má jedno společné schodiště, které by vlastníci obou polovin byli nuceni užívat společně, vznikl by problém s rozdělením půdy, sklepů a pozemků a se zajištěním přístupu k těmto rozděleným částem. Pokud by měl být přístup zajištěn pro oba vlastníky, vyžadovalo by to vybudování dalšího schodiště, což by si vyžádalo značné náklady. Rovněž pro rozdělení domu na bytové jednotky by bylo nutné provést řadu úprav zejména vybudovat podružné měření pro obě bytové jednotky, a to pro všechny rozvody – vodu, elektřinu, topení v řádech desetitisíců až statisíců korun dle zvoleného způsobu vytápění. Nadto vzniklé jednotky by byly ve výrazném nepoměru z hlediska hodnoty, neboť jednotka v přízemí by měla cenu 990 000 Kč a bytová jednotka v prvním patře cenu 1 940 000 Kč. Znalkyně stanovila obvyklou cenu předmětných nemovitostí ve výši 3 630 000 Kč a je tak patrno, že v případě prohlášení bytových jednotek by došlo k snížení hodnoty nemovité věci. Znalkyně měla k dispozici pro stanovení ceny obvyklé 6 případů prodejů, a pro účely porovnání upravila cenu za m2 plochy s ohledem na odlišnosti mezi srovnávanými nemovitostmi příslušnými koeficienty. Při stanovení ceny vycházela z užitné plochy 165 m2 a porovnávacím způsobem stanovila cenu částkou 22 018 Kč/m2, z níž vycházela při stanovení ceny nemovité věci. Zabývala se též skutečností, že přístavba domu je dosud nezkolaudována a shledala, že pro stanovení ceny obvyklé toto význam nemá a zahrnula i tuto přístavbu do užitné plochy. Věcné břemeno doživotního užívání předmětných nemovitostí zřízené ve prospěch [jméno FO] nebylo zohledňováno, když v řízení bylo učiněno nesporným, že došlo k jeho zániku ještě před zahájením řízení smrtí oprávněného.

9. Ze směnné smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto listinou žalovaný a [jméno FO] ujednali směnu nemovitých věcí označených v odst. 2 smlouvy, kdy žalovaný převedl do vlastnictví [jméno FO] parcelu č. st. [hodnota], jejíž součástí je rodinný dům čp. [hodnota] v k.ú. [adresa] a [jméno FO] převedl do vlastnictví [Jméno žalovaného] pozemek parcela [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. [hodnota] rodinný dům, pozemku parcela [hodnota] jejíž součástí je stavba bez čp./č.e. garáž a pozemku parcela [hodnota] zahrada. Ve smlouvě bylo sjednáno v odst. 4.2., že [Jméno žalovaného] uhradí [jméno FO] rozdíl v ceně nemovitostí ve výši 112 500 Kč. Smlouva je opatřena ověřenými podpisy obou účastníků.

10. Z odvolání [jméno FO] proti rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] [sp.zn.] vyplývá, že [jméno FO] tímto brojí proti rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu na adrese [adresa]. Uvádí, že zde má stále své osobní věci a důležité léky.

11. Ze seznamu zahájených exekucí soud zjistil, že vůči žalovanému byla opakovaně vedena exekuční řízení.

12. Při jednání ve věci samé [datum] žalovaný [Jméno žalovaného] předložil svěřeneckou smlouvu uzavřenou mezi [tituly před jménem] [jméno FO], advokátkou a [jméno FO] z níž soud zjistil, že [jméno FO] složil do úschovy advokátky částku 1 815 000 Kč za účelem úhrady vypořádacího podílu na nemovitostech pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. [hodnota] rodinný dům, pozemku parcela [hodnota] jejíž součástí je stavba bez čp./č.e. garáž a pozemku parcela [hodnota] zahrada s tím, aby advokátka tyto finanční prostředky zaplatila žalobci na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Lounech ve věci sp. zn. [sp.zn.] nebo rozhodnutí příslušného odvolacího soudu v téže věci, kterým budou předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví [Jméno žalovaného] a bude mu uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částku hodnoty tohoto pozemku stanovené znaleckým posudkem. Pro případ, že k přikázání předmětných nemovitostí jako celku do vlastnictví [Jméno žalovaného] pravomocně rozhodnuto nebude, má advokátka nevyplacený předmět úschovy vrátit bez zbytečného prodlení na bankovní účet uschovatele uvedený ve smlouvě. Smlouva byla podepsána [tituly před jménem] [jméno FO], advokátkou jako schovatelem a [adresa] jako uschovatelem dne [datum]. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [banka] soud zjistil, že na tomto účtu je zůstatek 1 815 000 Kč ke dni [datum]. Účet je veden na majitele [tituly před jménem] [jméno FO] a z označení účtu vyplývá, že se jedná o účet advokátních úschov.

13. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

14. Podle § 1141 odst. 1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

15. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nejprve, pokud jde o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, z ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku jasně plyne, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, pakliže o to sám nestojí. Pokud již není na straně spoluvlastníka vůle k dalšímu trvání spoluvlastnictví, může tento spoluvlastník kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví reálně rozdělit, případně o úplné zrušení spoluvlastnictví. Toto oddělení ze spoluvlastnictví, případně zrušení podílového spoluvlastnictví je samozřejmě možné učinit v souladu s § 1141 odst. 1 občanského zákoníku prostřednictvím dohody všech spoluvlastníků (kdy tento způsob by měl být preferován), avšak v případě, kdy dohoda stávajících spoluvlastníků není z jakéhokoliv důvodu možná, může o rozdělení podílového spoluvlastnictví rozhodnout dle § 1143 občanského zákoníku soud. V tomto světle proto soud shledal požadavek žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví za zcela legitimní, neboť má oporu ve shora citovaných ustanoveních. Soud se poté nejprve zabýval tím, zda je reálně možné oddělit žalobkyni ze spoluvlastnictví (neboť tuto variantu při řešení poměrů plynoucích z ukončení spoluvlastnictví zákon předjímá jako první), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Při oddělení ze spoluvlastnictví totiž musí být dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku dána možnost reálného rozdělení věci patřící do spoluvlastnictví, přičemž ze shromážděných důkazů, zejména znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud uzavřel, že předmětné nemovité věci nelze pro jejich specifický charakter reálně rozdělit tak, aby každý mohl užívat výlučně ten spoluvlastnický podíl, který mu náleží a aby každý z případných nových vlastníků mohl využívat svou část nemovité věci způsobem odpovídajícím její povaze, resp. takový postup není dost dobře možný za situace, kdy by si takový postup vyžádal vysoké finanční náklady v řádech tisíců až statisíců korun a žádný z účastníků neprojevil ochotu takové náklady nést ze svého. Pakliže tedy není možné oddělit žalobkyni ze spoluvlastnictví, je možné uvažovat toliko o jeho zrušení. Občanský zákoník přitom v ustanovení § 1140 odst. 2 stanovuje určitá omezení, která brání spoluvlastníkům žádat o zrušení spoluvlastnictví, konkrétně se jedná o nemožnost žádat o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, případně tehdy, pokud by mělo dojít k újmě některého ze spoluvlastníků. Co se týče otázky, zda pro zrušení podílového spoluvlastnictví je či není vhodná doba, lze uvést, že žádný z účastníků skutečnost, že se jedná o nevhodnou dobu netvrdí, ani soudu pak není známo proč by zrušení spoluvlastnictví nemělo být z tohoto důvodu možné. Soud je pak přesvědčen, že zrušením podílového spoluvlastnictví nebude jednotlivým spoluvlastníkům způsobena žádná újma. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl k návrhu žalobkyně o zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovité věci, když žalobkyně nesporně nechce ve spoluvlastnickém vztahu k věcem, které dlouhodobě neužívá, setrvat.

18. V souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku pak musí soud při rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví vždy rozhodnout i o způsobu jeho vypořádání. Vzhledem k tomu, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je řízením ve smyslu § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, není soud vázán žalobním návrhem a pro konkrétní způsob vypořádání proto není třeba souhlasu všech jednotlivých účastníků řízení. Soud však musí při úvaze o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví respektovat závazné pořadí dané ustanovením § 1144 a násl. občanského zákoníku, přičemž primárním způsobem vypořádání je rozdělení společné věci. Jak již bylo uvedeno výše, reálné (stavební) rozdělení společné věci by si vyžádalo náklady v řádech tisíců až statisíců korun, které není ochoten nést žádný z účastníků. Rovněž nelze přistoupit k rozdělení nemovitostí na dvě bytové jednotky, když i v tomto směru by bylo třeba vynaložit značné náklady a nadto by ve svém důsledku vedlo k snížení hodnoty nemovitosti. Soud má z těchto důvodů za to, že pro tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků nejsou v daném případě podmínky, zvláště když žádný z nich neprojevil o tento způsob vypořádání zájem a zejména nikdo z účastníků neprojevil vůli k financování nezbytných úprav, bez kterých nemůže k rozdělení věci dojít. Soud proto zvažoval, zda jsou splněny zákonná kritéria pro přikázání vypořádávaných nemovitostí do vlastnictví některého z účastníků. Žalobkyně nemovitosti neužívá a o jejich užívání zájem neprojevila, když navrhla, aby nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě. Žalovaná strana po celou dobu vedení řízení projevovala zájem o přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví a na tomto návrhu setrval i žalovaný [Jméno žalovaného] po svém vstupu do řízení. Současně uvedl, že hodlá nemovitosti využívat k bydlení, poté, co bude dořešeno vyklizení nemovitostí předchozím vlastníkem a uživatelem [jméno FO]. Soud se proto zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví, zejména se, v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 ze dne 15. června 2016, tím, zda se, v případě přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z nich, se druhému dostane majetkové hodnoty odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Pokud jde o žalobkyni, nevyvstaly žádné pochybnosti o tom, že nemá zájem nabýt nemovitost do svého výlučného vlastnictví a vynaložit finanční prostředky na vyrovnání podílu žalovaného. Pokud jde o žalovaného [Jméno žalovaného], předložil při jednání svěřeneckou smlouvu, z níž vyplývá, že finanční prostředky ve výši 1 815 000 Kč určené na zaplacení vypořádacího podílu žalobkyně jsou deponovány pro tento účel na účtu advokátní úschovy vedeného advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato skutečnost byla doložena i výpisem z účtu advokátní úschovy [tituly před jménem] [právnická osoba]. Jde o nemovitosti, které jsou stavebně určeny k bydlení a současně žalovaný je hodlá k tomuto účelu využívat. Za této situace soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, když má za prokázané, že žalovaný doložil, že prostředky na vyplacení žalobkyně disponuje. Žalovaný je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku určenou znaleckým posudkem ve výši 1 815 000 Kč.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou (srov. IV. ÚS 404/22) týkající se náhrady nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tak, že se žádnému z účastníků řízení náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení