10 C 18/2020-136

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: zřízení věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení existence práva odpovídající věcnému břemeni (služebnosti) umístění veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres], [územní celek] zakreslené v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], dne [datum], jejímiž spoluvlastníky jsou žalovaní, a to v rozsahu dle geometrického plánu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalovaným 1. a 2. do rukou společných a nerozdílných náhradu nákladů řízení ve výši 19 265 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zřízení věcného břemene (služebnosti) umístění stavby veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres], [územní celek] zakreslené v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], dne [datum], jejímiž spoluvlastníky jsou žalovaní, a to v rozsahu dle geometrického plánu. Svůj návrh odůvodnil tím, že se na pozemku žalovaných nachází veřejně přístupná účelová komunikace jako stavba veřejného zájmu, která byla užívána [územní celek], jako jejím vlastníkem, minimálně od roku [rok] a je tedy více jak 10 let užívána bez jakéhokoliv protestu od současných vlastníků a jejich předchůdců. Žalobce byl ze všech jemu známých okolností přesvědčen, že užívání komunikace je po právu, a to podle jeho subjektivních znalostí faktického stavu i objektivně známých skutečností. Předmětná komunikace byla řešena ve správním řízení, ve kterém [stát. instituce] deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace v trojúhelníkovém výseku po pravé straně pozemku žalovaných v místě, kde navazuje na most. Krajský úřad zamítl odvolání žalovaných proti uvedenému rozhodnutí, ale krajský soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu, který následně zrušil rozhodnutí městského úřadu a věc mu vrátil k novému projednání. Žalobce proto podal žalobu v civilním řízení, neboť by mělo být nejprve vyřešeno právo žalobce mít na pozemku umístěnou stavbu uvedené komunikace z titulu věcného břemene – služebnosti.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Dle názoru žalovaných nebyly splněny podmínky pro vydržení věcného břemene. Žalovaní popírali, že by se na jejich pozemku od nepaměti nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, jak ji žalobce vymezil geom. plánem [číslo] ze dne [datum]. U pozemku žalovaných se nachází pozemek p. [číslo] odst. pl. – ost. komunikace ve vlastnictví žalobce, který navazuje na silnici na jedné straně a na vodní tok - potok [jméno] na druhé straně. V roce [rok] byl přes potok [jméno] vybudován most, ovšem nikoliv v místě původního brodu, ale více na severní stranu za pozemkem [parcelní číslo], který v dané době vlastnil stát. Pozemky p. [číslo] byly v rámci restitucí vydány oprávněné osobě [jméno] [příjmení] a ten pozemky kupní smlouvou ze dne [datum] prodal žalovaným. Pozemek [parcelní číslo] byl žalovaným prodán bez právních závad s ujištěním, že na pozemku neváznou věcná břemena ani jiné závady. [obec] přes [jméno] je podle informací žalovaných vybudován jinde, než měl být a dosud není zkolaudován. [obec] není využíván, neboť přístup k domům na druhé straně potoka je zajištěn po ulici [ulice] a využití pozemku p. [číslo] pozemku žalovaných [parcelní číslo] tak není pro propojení ulice [anonymizováno] a [ulice] zapotřebí. Omezení vlastnického práva žalovaných k pozemku [parcelní číslo] tak není přípustné, když nemovitosti v ulici [ulice] mají přístup zajištěn. Žalovaní upozorňovali na skutečnost, že jejich předchůdce nikdy neuzavřel s nikým smlouvu o věcném břemeni a nedal souhlas s užíváním části pozemku [parcelní číslo]. Stejně tak žalovaní nic takového neučinili. Od doby, kdy uvedený pozemek žalovaní vlastní, nebyly obecní pozemek p. [číslo] část jejich pozemku, nikdy užívány jako obecně užívaná účelová komunikace a jako přístup k mostu přes [jméno]. Pokud si v době, kdy neměli žalovaní pozemek oplocen, zkracovali lidé přes pozemek cestu, činili tak bez souhlasu žalovaných. Neshoda se žalovaným ohledně existence účelové komunikace vznikla, když se žalovaní rozhodli pozemek oplotit. Na pozemku ani není patrná stálá cesta, pozemek je oplocen osázen porosty a neužíván veřejností. U žalobce pak není založena dobrá víra, že by část pozemku žalovaných užíval z titulu věcného břemene. Od roku [rok] se vede správní řízení ohledně existence veřejně přístupné účelové komunikace, které zatím nebylo ukončeno, sám žalobce v žalobě uvádí, že na pozemku veřejně přístupná účelová komunikace existuje, což vylučuje projednání žaloby. S ohledem na skutečnost, že nemovitosti za mostem mají přístup zajištěn, neexistuje zde nutná komunikační potřeba. Žalovaní odkazovali na judikaturu Ústavního soudu ohledně podmínek, za kterých lze omezit vlastnické právo, které zde dány nejsou. Dle názoru žalovaných, pokud snad stát – [anonymizováno] [obec] v době, kdy vlastnil pozemek [parcelní číslo] do roku [rok], kdy byl pozemek v rámci restituce vydán panu [jméno] [příjmení], část pozemku užíval jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci, což žalovaní popírají, tak toto zatížení nikdy nepřešlo na restituenta, který pak nikdy nedal souhlas s veřejným užíváním části pozemku a ani žalovaní takový souhlas po nabytí pozemku nedali.

3. Změnou žaloby doručenou soudu u jednání dne [datum] se žalobce nově domáhal místo zřízení věcného břemene určení existence práva odpovídající věcnému břemeni (služebnosti) umístění veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres], [územní celek] zakreslené v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], dne [datum], jejímiž spoluvlastníky jsou žalovaní, a to v rozsahu dle geometrického plánu. Soud u jednání dne [datum] změnu žaloby v tomto znění připustil.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k.ú. [okres], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci pozemku jsou zapsání žalovaní.

5. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že se jedná o geometrický plán na rozdělení pozemku žalovaných [parcelní číslo], kdy v pravém dolním rohu pozemku navazujícím na pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] je vytvořen nový pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] je nově označen [parcelní číslo].

6. Z vytyčovacího návrhu ze dne [datum] vyhotoveného [právnická osoba] bylo zjištěno, že most navazuje na pozemek žalovaných [parcelní číslo] zcela mimo pozemek p. [číslo].

7. Z náčrtu na č.l. 10 bylo zjištěno, že se jedná o mapu katastru nemovitostí, kde na pozemku žalovaných [parcelní číslo] je začerněn roh pozemku navazující na dokreslený most a pozemek p. [číslo].

8. Z fotografie ze serveru google maps č. l. 120 bylo zjištěno, že snímek byl pořízen v [anonymizováno] roku 2012. Na most u pozemku žalovaných navazuje pozemek, jehož povrch je hliněný, jsou patrné vyjeté koleje od vozidel.

9. Z fotografie ze serveru google maps č. l. 121 bylo zjištěno, že snímek byl pořízen v [anonymizováno] roku 2019 před domem žalovaných, kde vedle jejich oploceného pozemku vede pozemek podél sousedního domu směrem k potoku, na kterém je umístěna značka zákaz vjezdu mimo dopravní obsluhy. Povrch pozemku je hliněný, porostlý trávou a jsou patrné vyjeté koleje od vozidel.

10. Z fotografie ze serveru [webová adresa] č. l. 122 bylo zjištěno, že povrch pozemku vedoucí podél pozemku žalovaných směrem k potoku je hliněný, porostlý trávou a jsou patrné vyjeté koleje od vozidel.

11. Z fotografie ze serveru [webová adresa] č. l. 123 bylo zjištěno, že povrch pozemku navazující na most u pozemku žalovaných je hliněný, za mostem je postaveno oplocení, za kterým stojí dodávka.

12. Z fotografií na č.l. 126-127 předložené žalovanými bylo zjištěno, že fotografie zachycují cestu vedle pozemku žalovaných p. [číslo] v místě, kde by dle tvrzení žalobce měla navazovat veřejně přístupná účelová komunikace na most přes potok. Pozemky jsou oploceny, na povrchu je hlína a tráva s vyjetými kolejemi od vozidel. Pozemek za plotem je porostlý trávou, případně je vidět hlína. Pozemek je oplocen tak, že nedosahuje až k potoku.

13. Z fotografie na č.l. 13 a 125 spisu soud zjistil, že se na ní nachází most u pozemku žalovaných zachycený z pozemku žalovaných, na kterém je navezen štěrk. Před mostem se nachází hlína se štěrkem.

14. Z emailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 2. požadovala peněžní náhradu z důvodu omezování a používání pozemku [parcelní číslo] a za vstup starosty [jméno] [příjmení], který znehodnocuje ornou půdu na pozemku navážením štěrku.

15. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděloval žalované 2., že žádná náhrada za užívání pozemku jí nenáleží, neboť se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace.

16. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že městský úřad rozhodl tak, že se na části pozemku žalovaných [parcelní číslo] v trojúhelníkovém výseku po pravé straně parcely, na který navazuje most – při vjezdu z ul. [ulice], deklaruje veřejně přístupná účelová komunikace, když shledal, že jsou splněny čtyři podmínky, tedy znatelnost cesty v terénu, spojení jednotlivých nemovitostí, souhlas vlastníka pozemku a nutná komunikační potřeba. Předmětem správního řízení bylo ukončení užívání části pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [okres], jako cesty mezi obecní cestou p. [číslo] v k. ú. [okres] a mostem přes potok [jméno] [parcelní číslo] v k. ú. [okres].

17. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že odvolání žalovaných proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], bylo zamítnuto a rozhodnutí bylo potvrzeno.

18. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. 65 A 29/2014-41, soud zjistil, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo soudem zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Soud konstatoval, že výroková část rozhodnutí městského úřadu je neurčitá, neboť z výroku rozhodnutí není zřejmé, kde konkrétně se veřejně přístupná účelová komunikace nachází. Soud dále shledal procesní vady v řízení před prvostupňovým orgánem.

19. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že úřad zrušil rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a věc vrátil [stát. instituce] k novému projednání, s tím, že mu uložil, aby postupoval v souladu s rozsudkem krajského soudu a vyhotovil geometrický plán, který přesně zaměří umístění tělesa předmětné pozemní komunikace, případně provede místní šetření, ústní jednání a výslech svědků a bude striktně postupovat v souladu s jednotlivými ustanoveními správního řádu a taktéž opětovně posoudí jednotlivé znaky, které musí být splněny, aby bylo možné pozemní komunikaci deklarovat jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

20. Soud zamítl důkazní návrhy výslechem žalovaných, spisem [stát. instituce] [číslo jednací] a místním šetřením pro nadbytečnost, neboť pro právní hodnocení byly podstatné důkazy výše uvedené.

21. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalování jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [okres], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Kolem jejich pozemku vede obecní cesta p. [číslo] v k. ú. [okres], kdy pozemek je v katastru nemovitostí vyznačen až k potoku [jméno] ([parcelní číslo] v k. ú. [okres]). Na pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [okres] navazuje most přes potok [jméno], který ale nenavazuje na pozemek p. [číslo] v k. ú. [okres]. Povrch pozemku p. [číslo] v k. ú. [okres], je tvořen hlínou, je zarostlý trávou a jsou v něm viditelné vyjeté koleje od vozidel. Povrch části pozemku žalovaných, která navazuje na most přes potok [jméno] a pozemek p. [číslo] v k. ú. [okres], je tvořen hlínou, ze které roste tráva. Pozemek byl v části navazující na most zčásti jednu dobu posypán štěrkem. Na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [okres] se nenachází těleso stavby silnice, není zde asfaltový povrch, tedy není zde stavebně upraven povrch pozemku, pouze jsou v něm vyjety koleje od vozidel, případně byla část pozemku posypána štěrkem. Žalovaní požadovali po žalobci, aby přestal užívat část pozemku žalovaných, která navazuje na most přes potok [jméno] a pozemek p. [číslo] v k. ú. [okres], o které žalobce tvrdí, že se na něm nachází veřejně přístupná účelová komunikace. [stát. instituce] rozhodl dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], že se na části pozemku žalovaných [parcelní číslo] v k. ú. [okres] v trojúhelníkovém výseku po pravé straně parcely, na který navazuje most – při vjezdu z ul. [ulice], deklaruje veřejně přístupná účelová komunikace, neboť shledal, že jsou splněny čtyři podmínky, tedy znatelnost cesty v terénu, spojení jednotlivých nemovitostí, souhlas vlastníka pozemku a nutná komunikační potřeba. [anonymizována dvě slova] [územní celek] odvolání žalovaných proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zamítl svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc vrátil úřadu k dalšímu řízení. [anonymizována dvě slova] [územní celek] svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušil rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a věc vrátil [stát. instituce] k novému projednání, s tím, že mu uložil, aby postupoval v souladu s rozsudkem krajského soudu a vyhotovil geometrický plán, který přesně zaměří umístění tělesa předmětné pozemní komunikace, případně provede místní šetření, ústní jednání a výslech svědků a bude striktně postupovat v souladu s jednotlivými ustanoveními správního řádu a taktéž opětovně posoudí jednotlivé znaky, které musí být splněny, aby bylo možné pozemní komunikaci deklarovat jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

22. Podle § 1260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“) služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

23. Podle § 1260 odst. 2 o. z. při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou obec, na jejímž území se věc nalézá.

24. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

25. Veřejně přístupná účelová komunikace je veřejnoprávní institut upravený zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, konkrétně v § 7 tohoto zákona. Vydržení a věcné břemeno jsou instituty práva soukromého. Veřejně přístupnou účelovou komunikaci nelze zřídit autoritativním rozhodnutím soudu, ani ji nelze vydržet, vzniká„ živelně“ obecným užíváním pozemku za podmínek uvedených v zákoně a podmínek dovozených judikaturou soudů. Existenci veřejně přístupné účelové komunikace lze pouze deklarovat ve správním řízení rozhodnutím příslušného správního silničního úřadu. Veřejně přístupná účelová komunikace se na pozemku fakticky buď nachází, nebo nenachází, a pokud se na pozemku skutečně nachází, lze ji pouze deklarovat ve správním řízení a správním orgánem. V případě, že se veřejně přístupná účelová komunikace na daném pozemku nachází, je v takovém případě součástí pozemku a je ve vlastnictví vlastníka pozemku. V rozhodnutích Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu bylo sporné, zda může veřejně přístupná účelová komunikace existovat jako samostatná věc. Soud se ztotožnil s právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2280/18 ze dne [datum] a dospěl k závěru, že veřejně přístupná účelová komunikace jako samostatná věc může existovat, a to za podmínek uvedených v citovaném rozhodnutí. Taková komunikace tedy musí být vymezitelným kusem vnějšího světa, který tvoří samostatnou věc a není pouze součást pozemku. Nemůže se jednat pouze o povrch, který byl zpracován navrstvením přírodních stavebních materiálů tak, že nelze určit jasnou hranici, kde končí pozemek a začíná stavba, ale musí se jednat o samostatnou věc, což v projednávaném případě splněno nebylo.

26. Pokud se svými podáními snažil žalobce argumentovat (přestože to z nich explicitně nevyplývá), že se na místě nachází komunikace jako samostatná věc (stavba), tak takovou stavbu soud na pozemku žalovaných neshledal, neboť zde není například asfaltový povrch s náležitou stavební úpravou. Soud se tak nezabýval skutečností, zda se na pozemku žalovaných nachází veřejně přístupná účelová komunikace, neboť žalobce se domáhal určení existence věcného břemene umístění stavby veřejně přístupné účelové komunikace, takové věcné břemeno ale nemůže existovat, pokud neexistuje stavba cesty jako samostatné věci. Cesta na pozemku žalobce p. [číslo] v k. ú. [okres], která vede od silnice k potoku je hliněnou nezpevněnou cestu. Stejně tak na pozemku žalovaných se nenachází žádné těleso cesty jako samostatné stavby, povrch pozemku je tvořen pouze hlínou a v prostoru u mostu, případně i v jiných místech, byl pozemek místy posypán štěrkem, pouhé posypání pozemku štěrkem ale nezakládá vznik stavby komunikace s ohledem na shora uvedené. I kdyby se tak na pozemku žalovaných nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, nemohlo by se jednat o samostatnou stavbu. Jako taková by byla součástí pozemku a nemohla by být ve vlastnictví žalobce jako samostatná věc. Věcné břemeno umístění takové komunikace (stavby) pak nelze ani vydržet a ani určit existenci věcného břemene. Soud se proto ani neměl důvod zabývat předběžnou otázkou, zda se na pozemku veřejně přístupná účelová komunikace nachází, či nikoliv, neboť i v případě, že by soud dospěl k závěru, že se na pozemku veřejně přístupná účelová komunikace nachází, byla by součástí pozemku a ve vlastnictví žalovaných a žalobce by nemohl přesto právo odpovídající věcnému břemeni (služebnosti) umístění veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, nikdy vydržet.

27. Věcné břemeno pak nelze ani vydržet na základě užívání komunikace jako účelové, neboť užívá-li někdo komunikaci na základě jejího statusu jako veřejně přístupné účelové komunikace, takto nezakládá jeho dobrou víru, což je jednou z nezbytných podmínek vydržení. Dle názoru soudu ze shora uvedených důvodů a také s ohledem na žalobní argumentaci nelze v daném případě aplikovat ani ust. § 1260 odst. 2 o. z.

28. Soud pak neřešil povahu obce jako veřejnoprávní instituce či soukromé osoby, jak žalobce argumentoval ve svém odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, neboť to pro rozhodnutí nebylo podstatné, přičemž je soud toho názoru, že celá odvolací argumentace se míjela s původním rozhodnutím soudu a shledávala v něm skutečnosti, které soud ani implicitně nevyslovil. Soud nikdy nepopíral, že žalobce může v právních jednáních figurovat jako soukromoprávní subjekt a jako takový může vlastnit majetek, případně vydržet věcně břemeno. V daném případě tomu tak není, ale ze zcela jiných důvodů. Jak již soud uváděl v usnesení o zastavení řízení, které krajský soud následně změnil, deklarovat existenci veřejně přístupné účelové komunikace může jen správní orgán. Soud se touto otázkou může zabývat jen jako předběžnou, ale v daném případě tuto otázku soud zkoumat nemusel, neboť soud rozhodl o zamítnutí návrhu žalobci bez ohledu na skutečnost, zda se na daném místě veřejně přístupná účelová komunikace nachází nebo ne, protože ze samotných tvrzení žalobce a povahy komunikace nemohlo být žalobci vyhověno.

29. Soud dále uvádí, že základem určovací žaloby je existence naléhavého právního zájmu žalobce. Žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem spatřuje ve skutečnosti, že cesta je potřebná pro průjezd hasičského záchranného sboru, aby cestu mohli využívat občané a rozhodnutí soudu je potřebné pro správní řízení, které bude navazovat. S takovou argumentací se ale soud neztotožnil, neboť v tomto naléhavý právní zájem potřebný pro vyhovění určovací žalobě spatřovat nelze. Průjezd, případně bránění průjezdu, cestou lze řešit jinými právními instituty. Co se týče předpokladu potřebnosti rozhodnutí soudu pro správní řízení, tak toto řízení již navíc u správního úřadu probíhalo, jak žalobce sám tvrdil. Existence veřejně přístupné účelové komunikace byla úřadem deklarována, ale krajský soud rozhodnutí zrušil. Soudu není z podání žalobce zřejmé, proč nebylo v tomto řízení pokračováno, když pro rozhodnutí ohledně existence veřejně přístupné účelové komunikace správní úřad nepotřebuje rozhodnutí soudu v občanskoprávní věci, jak se žalobce snažil ve své žalobě argumentovat.

30. Argumentace žalobce a odkazy na judikaturu, kterou žalobce v žalobě (případně v podaném odvolání proti usnesení o zastavení řízení) uvádí, navíc souvisí právě s existence veřejně přístupné účelové komunikace (případně podmínkami jejího vzniku) a pro právní posouzení této věci, řešené v občanskoprávním řízení, nebyla žalobcem uváděna judikatura, ale i významná část jeho argumentace, podstatná, když tato argumentace a judikatura patří spíše do správního řízení ohledně deklarace existence veřejně přístupné účelové komunikace.

31. Co se týče zamítnutých důkazů, tak soud měl k dispozici pro své rozhodnutí fotografie předložené stranami a fotografie ze serverů google maps a [webová adresa], ze kterých se jednoznačně podávalo, že na pozemku žalovaných, a na cestě vedoucí po pozemku na pozemek žalovaných navazující, se jakákoliv samostatná stavba komunikace v době pořízení snímků nenacházela, další důkazy (výslech žalovaných, správní spis, místní šetření) tak byly nadbytečné, neboť tuto skutečnost nemohly jakkoliv ovlivnit.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 265 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé, účast u jednání dne [datum] a [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 321,54 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 133,51 Kč za 118 ujetých km v částce 733,51 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 188,03 Kč za 118 ujetých km v částce 788,03 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 921,54 Kč ve výši 3 343,52 Kč. Soud stanovil tarifní hodnotu dle § 9 odst. 4 písm. b) a. t., neboť se žalobce domáhal určení existence práva věcného břemene vztahujícímu se k nemovitosti a soud by hodnotu práva odpovídajícího věcnému břemeni zjišťoval v daném řízení jen s nepoměrnými obtížemi, neboť by jej musel samostatně nechat ohodnotit. Soud při stanovení výše odměny zástupce žalovaných nebral v úvahu, že zastupoval dva žalované, neboť se v řízení jednalo o zřízení/určení existence věcného břemene na nemovitosti žalovaných, která spadá do jejich společného jmění manželů a i s ohledem na úkony učiněné zástupcem žalovaných v řízení, není rozdíl v tom, zda zástupce zastupoval oba žalované nebo jen jednoho.

33. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť neshledal důvod ke stanovení lhůty jiné. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných.

Poučení