10 C 18/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 955 863 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 44 137 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 32 912 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši 29 559 Kč do 3 od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena zaplacená záloha na náklady důkazů ve výši 44 200 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 3 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za zdraví, kterou utrpěl v důsledku dopravní nehody ze dne [datum] (dále jen jako nehoda). Tuto dopravní nehodu zavinil [jméno] [příjmení] vozidlem odpovědnostně pojištěným u žalované, když žalobci jedoucím na motorce nedal přednost v jízdě a ten, aby se vyhnul střetu, začal intenzivně brzdit, což vedlo ke smyku motorky a jejímu pádu. Žalobce i jeho spolujezdkyně poté narazili do vozidla. Žalobce při tom utrpěl těžká zranění v podobě dočasného bezvědomí s nutností laické kardiopulmonální resuscitace, zlomeniny krčního obratle C2 s míšní kontuzí, ochrnutí obou horních i dolních končetin s nutností umělé plicní ventilace s tracheostomií. Přes náročné několikaměsíční léčení v nemocnicích a následný rehabilitační pobyt zůstal žalobce nepohyblivý, přičemž jeho stav funkčně odpovídá kvadruplegii. Mobility je schopen pouze na elektrickém vozíku s bradovým ovládáním, přičemž v sedu vydrží maximálně hodinu. Ztížení společenského uplatnění (dále též jen jako ZSU) bylo vyčísleno a vyhodnoceno dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], na částku 6 599 137 Kč. Tuto částku pak žalovaná žalobci v plné výši uhradila. Žalobce se nicméně domnívá, že dosud zaplacená náhrada neodpovídá zásadě slušnosti dle ust. § 2958 o.z. a v plné míře nevyvažuje utrpěnou újmu. Žalobce má porušenou míchu v úrovni vyšší etáže krční páteře (C2-3), což je příčinou, že má zcela necitlivé horní i dolní končetiny, přičemž jeho stav funkčně odpovídá plegii. Žalobcovy končetiny jsou zcela bezvládné, žalobce není schopen s končetinami udělat jakýkoli cílený pohyb. Samostatný pohyb žalobce zvládne po velmi krátkou dobu na elektrickém invalidním vozíku s bradovým ovládáním, na který musí být usazen s pomocí další osoby. Na vozíku žalobce vydrží maximálně hodinu denně, ostatní čas leží na lůžku. Žalobce není schopen zvládat jakékoliv běžné aktivity – nic si nepodá, na lůžku se neotočí, nepřikryje se, sám se nenají, neumyje, neobleče, nepřesune na vozík. Dopomoc dalších osob potřebuje žalobce celodenně včetně noci a ve všech úkonech, neboť sám, bez pomoci druhé osoby, je schopen pouze ležet. Pomoc potřebuje též při výkonu fyziologických potřeb, při cvičení a protahování. Rozhodnutím Úřadu práce ze dne [datum] mu byl proto přiznán od června 2020 příspěvek na péči ve výši 19.200 Kč ve stupni úplná závislost, přičemž při sociálním šetření bylo zjištěno, že potřebuje pomoc v devíti základních životních potřebách z deseti. Ze základních životních potřeb žalobce zvládá pouze orientaci zrakem a sluchem, dále je orientován místem, časem i osobu. Žalobce má přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, přičemž k přiznání invalidity došlo v souvislosti s následky dopravní nehody. S ohledem na zdravotní stav bylo hned při prvním posouzení invalidity stanoveno, že se jedná o stav další léčbou zásadně neovlivnitelný, proto ani nebyla stanovena další kontrola invalidity. Žalobce má za to, že doporučující materiál Nejvyššího soudu ČR nazvaný Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen Metodika) dostatečným způsobem nezohledňuje veškeré stavy a zásahy do života poškozených. Tato Metodika může sloužit pouze jako vodítko pro charakteristiku a zařazení poškozeného a pouze jako základ pro následnou individualizaci újmy a její proporcionalizaci. Stanovení úplného a spravedlivého odškodnění nároku na ztížení společenského uplatnění náleží pouze soudu, který vedle medicínského pohledu na věc hodnotí i další stránky lidského života, které byly poškozením zdraví zasaženy. Soud by měl přihlédnout vedle mimořádně velkého rozsahu poškození zdraví též k věku žalobce, jeho úplné odkázanosti na péči a pomoc dalších osob, zásadnímu zásahu do jeho důstojnosti, jakož i tomu, že žalobce zcela ztratil vlastní soukromí a intimitu na vrcholu svého aktivního života. Změnilo se i jeho postavení v rodině, když do nehody byl osobou pečující a rozhodující, nyní je osobou opečovávanou a závislou na možnostech okolí, včetně vlastních dětí. Ztráta vlastní samostatnosti vedla i ke změně osobnosti žalobce. Pokud žalobce vyjde, že pro rok 2020 byla maximální výše pro odškodnění ztížení společenského uplatnění stanovena částkou 13 650 000 Kč (400násobek průměrné hrubé nominální měsíční mzdy), vyplacená částka ve výši 6 599 137 Kč neodpovídá ani 50% z maximální částky, byť vyloučení žalobce z běžného života je skoro 100%. Od počátku tedy žalobce požadoval po žalované úhradu částky 9 599 137 Kč, přičemž předmětem této žaloby je rozdíl mezi částkou požadovanou a vyplacenou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že bezezbytku akceptovala závěry znaleckého posudku, který si nechal žalobce vypracovat, a plnila dle něj. Dle jejího názoru je Metodika obecně respektovaným vodítkem a její ideové principy zohledňuje specifika a individuální odlišnosti každého jednotlivého případu. Znalecký posudek pak pracuje s přesnou diagnózou a dopady poškození zdraví do konkrétních životních situací poškozeného. Žalovaná dále upozornila, že je nutné zohlednit, že žalobce netrpí plegií, ale parézou a dále, že nedošlo k postižení mentálních funkcí, přičemž většina věcí v životě se odvíjí právě od stránky duševní. Proto není důvod k jakékoliv navyšování oproti vyplacené částce vycházející ze znaleckého posudku, přičemž je s podivem, že žalobce atakuje správnost vlastního důkazního návrhu. Skutkový stav:

3. Mezi stranami je nesporné, že nehodu způsobil řidič vozidla odpovědnostně pojištěného u žalované a dále, že na ztížení společenského uplatnění žalovaná vyplatila žalobci částku 6 599 137 Kč. S ohledem na tato nesporná tvrzení, je bezpředmětné zabýval se obsahem následujících listin, které měly sloužit k jejich prokázání. Jedná se o rozsudek Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], protokol o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] a sdělení žalované o výši pojistného plnění ze dne [datum].

4. Za účelem stanovení míry ztížení společenského uplatnění žalobce prostřednictvím právní zástupkyně oslovil znalce o oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a odvětví chirurgie – traumatologie, MUDr. [jméno] [příjmení], který nejprve vypracoval znalecký posudek ze dne [datum] a následně ještě jeho doplnění ze dne [datum], neboť na základě dokumentů zaslaných soudem dospěl k závěru, že v mezidobí se u poškozeného manifestovaly další potíže. Ze shora uvedeného znaleckého posudku a jako doplňku, jakož i z výslechu tohoto znalce soud zjistil, že žalobce utrpěl při nehodě řadu vážných zranění, která měly za následek trvalé poškození krční míchy a struktur vazů krční krajiny, v důsledku čehož je žalobce od krku dolů zcela nepohyblivý. Hýbat může pouze hlavou v krční páteři, a to omezeně (flexe 40 st., dorzální flexe 50 st., lateroflexe 30 st., rotace 30 st. na každou stranu). Většinu svalstva má hypotrofovanou a trpí svalovými spazmy. Na základě nově předložené lékařské dokumentace znalec dospěl k závěru, že od podání prvního posudku došlo k určitým změnám souvisejícím s tím, že se žalobce vrátil do domácího prostředí. Sám jej totiž vyšetřoval ještě v době, kdy byl hospitalizován v rehabilitačním ústavu [obec]. Po návratu žalobce domu došlo k určitým změnám ve vztazích v rodině, to je s dětmi a partnerkou. Byť míru narušení vztahů je velmi těžké objektivizovat, dle zkušeností znalce nutně dochází v případě kvadruplegiků k narušení vztahů mezi partnery a dětmi. K relativnímu ustálení zdravotního stavu žalobce pak došlo dle znalce ke dni [datum], kdy již byl žalobce zpět ve svém domácím prostředí a projevily se tyto další následky. K ustálení stavu pak dodal, že u takto těžkých úrazů z medicínského hlediska nikdy nedojde k naprostému ustálení, a proto použil termín relativní ustálení. Žalobcům celkový stav pak odpovídá funkční kvadruplegii, v návaznosti na což stanovil znalec míru obtíží u následujících domén na stupeň 4 (neboli na 100%). Jedná se o domény v kapitole pohyblivosti (měnění pozice těla, přemisťování, zvedání a nošení předmětů, využívání rukou k jemným pohybům, pohyb a chůze, používání dopravy, řízení), péče o sebe (vykonávání hygieny, používání toalety, oblékání, schopnost najíst se a napít, péče o zdraví), život v domácnosti (získání nezbytných věcí, příprava jídla, výkon domácích prací, péče o předměty v domácnosti). V případě domény„ pomoci druhým“, znalec stanovil st. 3 (s odůvodněním, že žalobce je schopen pouze verbální pomoci) a v případě domény„ získání obydlí“, znalec stanovil míru obtíž na 25%. Nejvyšší nebo druhý nejvyšší stupeň obtíží znalec stanovil též v případě získávání dovedností – st. 4 (zařazené od kapitoly učení se a aplikace znalostí), vykonávání běžné denní činnosti – st. 4 (zařazené do kapitoly všeobecné úkoly a požadavky), vytváření neverbálních zpráv – st. 3., psaní zpráv – st. 4, používání komunikačních pomůcek a technik - st. 3. (zařazené do kapitoly komunikace), neformální společenské vztahy – st. 3, intimní vztahy – st. 3 (zařazené do kapitoly mezilidské jednání a vztahy), výkon placeného zaměstnání – st. 4 (zařazené do kapitoly hlavní oblasti života), rekreace a volný čas – st. 4 (zařazené do kapitoly komunitní, sociální a občanský život). Pokud jde o hodnocení některých domén, znalec uvedl, že s ohledem na výkladová pravidla Metodiky, je považuje za diskutabilní a nejednoznačné a proto některé vůbec nehodnotil, popřípadě hodnotil nižším stupněm obtíží, než by se patřilo. Dle jeho názoru totiž vychází ze subjektivních údajů poškozeného, které lze v některých ohledech velmi těžce objektivizovat. Navíc některé domény nejsou jednoznačné, aby bylo zřejmé, o co konkrétně v těchto doménách poškozený přišel. Jako příklad pak uvedl domény D130, D145 a D170, které se zabývají psaním z kapitoly„ učení se a aplikace znalostí“, kdy žalobce je např. objektivně schopen číst, ale již není schopen obracet stránky, ať již v knize, novinách nebo na obrazovce. Dle Metodiky se totiž v této kapitole posuzují pouze kognitivní schopnosti a samotný výkon tohoto je v položkách jiných. Takže co se týká smyslové zkušenosti, je žalobce tohoto schopen, prakticky ale nikoliv z důvodu omezené hybnosti. Tyto domény tak nepoužil a dle jeho názoru je to věc k posouzení soudem. Totéž platí pro doménu D175„ řešení problémů“, kdy žalobce je schopen řešení jednoduchých problémů, ale provést nalezené řešení může jen tehdy, kdy lze vyřešit ústně. Taktéž v případě domén zařazených v kapitole komunikace, kdy problémy žalobce zohlednil v doméně D330 mluvení -st. obtíží 2 (mícha byla porušena v části, kde začíná brániční nerv, v důsledku toho může dojít k poruše okysličování, což se projevuje v zadýchávání a zadrhávání), ale nikoliv již v doméně konverzace a diskuze, neboť žalobce je schopen řeči. Hodnocení obtíží kvadruplegika dle názoru znalce za použití Metodiky není odpovídající, neboť obsah jednotlivých domén a jejich výklad není vždy jednoznačný, a navíc ho nelze dobře vztáhnout k problému kvadruplegika. Kvadruplegik, který není prakticky schopen ničeho, by si dle jeho názoru zasloužil víc. Jako příklad znalec uvedl některé domény z kapitoly„ mezilidské jednání a vztahy“, kde použil v případě domény„ základní mezilidské vztahy“ stupeň obtíží 1. Dle znalce je ale nemožné všechny položky uvedené v této doméně objektivizovat, neboť řada situací či položek, které jsou obsaženy v této doméně, ani nenastala, takže nelze říct, jak by žalobce reagoval. [příjmení] obtíží 1 znalec použil s ohledem na to, že poškozený má problémy s fyzickým kontaktem ve vztazích, což je jediná položka, kterou lze objektivizovat. Ostatní položky nelze nijak předvídat. V případě domén„ složitá mezilidská jednání“ a„ jednání s cizími lidmi“ sice žalobce je v teoretické rovině schopen navazovat vztahy (a proto znalec tyto položky nehodnotil jakýmkoliv stupněm obtíží), ale jejich faktický výkon je s ohledem na handicap žalobce zcela iluzorní. Totéž platí pro domény„ formální společenské vztahy“. V případě domény„ získání, udržení a ukončení zaměstnání“ je žalobce teoreticky schopen administrativní složky těchto úkonů ale je zcela iluzorní, že by mohl vykonávat placené zaměstnání, přičemž jako kvadruplegik by si zasloužil plné ohodnocení i v této znalcem nehodnocené doméně. Pokud jde o znalcem další nehodnocenou doménu„ náboženský a duchovní život“, tak žalobce je schopen účasti na organizovaných náboženských obřadech jen za předpokladu, že tam bude dopraven jinou osobou. Taktéž účasti na politickém životě je žalobce schopen pouze„ z postele“. Doménu„ schopnost reprodukce“ nehodnotil pouze na základě výkladu Metodiky, která vychází z toho, že i kvadruplegik je schopný reprodukce za pomocí odběru spermií. Závěrem znalec uvedl, že uvedené by neměl posuzovat znalec, ale měl by to zohlednit soud podle zásad slušnosti. Byť smyslem Metodiky bylo co nejlepší vyjádření toho, o co poškozený do budoucna přišel, Metodika převzala hodnocení z rehabilitační oblasti, kdy ne vše je přenositelné do oblasti hodnocení těžkých následků zejména u kvadruplegiků. Dle doplňku znaleckého posudku součet korigovaných procent vycházející z hodnocení obtíží v případě jednotlivých domén činí 48,569444444 %, čemuž pak při výchozí částce 13 650 000 Kč odpovídá částka 6 762 324 Kč.

5. Z lékařských zpráv z let 2021 a 2022 vyplývá, že žalobce je pravidelně sledován ve spinální ambulanci, přičemž při kontrole dne [datum] ošetřující lékař v případě dolních končetin uvedl, že jsou plegické. V případě pravé horní končetiny zjistil pouze slabý pohyb jednoho prstu. Žalobci byl doporučen další rehabilitační pobyt, přičemž ze zprávy vyplývá, že žalobce je plně závislý na asistenci druhé osoby ve všech denních činnostech, jakož i přesunech. Ze zprávy se dále podává nutnost pravidelné neurologické a urologické dispenzarizace žalobce. Žalobce si při vyšetřeních stěžoval na spasticitu při otáčení a po probuzení, na bolesti mezižeberních nervů a bolesti pravého kyčelního kloubu a dále na pocity chladu na rukou a nohou (prokázáno zprávu MUDr. [příjmení] ze dne [datum] o cíleném rehabilitačním vyšetření a zprávou MUDr. [příjmení] ze dne [datum] o neurologickém vyšetření). V září 2021 pak žalobce podstoupil vyšetření na urologické klinice (prokázáno zprávou MUDr. [příjmení] ze den [datum] z urologického vyšetření). V průběhu února roku 2022 byl žalobce opakovaně hospitalizován, přičemž důvodem první cca desetidenní hospitalizace byla sepse v důsledku infekce močového ústrojí a zápal plic. K druhé hospitalizaci došlo pouhý týden po propuštění z předchozí hospitalizace, neboť žalobce si nedokázal vůbec odkašlat a byl z toho vysílený, přičemž následně mu byl potvrzen Covid (prokázáno zprávou MUDr. [příjmení] ze dne [datum] a zprávou MUDr. [příjmení] ze dne [datum]). Ze zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum] ohledně vyšetření ve spinální ambulanci vyplývá, že žalobce při vyšetření na rehabilitačním oddělení dne [datum] udával palčivé bolesti břicha a parastesie celého těla, přičemž při atakách se mu špatně dýchá a píská mu v uších. Tyto stavy trvají cca 1 hodinu a objevují se intenzivně i několik dní po sobě s tím, že to začalo před cca devíti měsíci. Dle závěru lékaře nejsou takovéto bolesti s velkými vegetativními obtížemi u spinálních pacientů běžné.

6. Ze zprávy Mgr. [jméno] [příjmení] ze sociálně rehabilitačního centra [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce zde absolvoval v roce 2022 dva pobyty, v jejichž průběhu se pravidelně setkával s psycholožkou, se kterou je kvůli své tíživé situaci i nadále v kontaktu. U žalobce totiž dominují pocity skleslosti, bezvýchodnosti a obavy z budoucnosti, kvůli čemuž je žalobce úzkostný a podrážděný. Jeho prožívání je depresivní a těžko odklonitelné. Psychické rozpoložení u něj navíc zesiluje somatické symptomy jako jsou bolesti a spasticita. Psychiatrem bylo žalobci doporučeno nasazení antidepresiv. Žalobce je indikován k systematické psychologické a psychiatrické péči, která je ale pro něj v místě bydliště z důvodu jeho imobility nedostupná. Uvedené je důvodem, proč je nadále v distančním kontaktu s psycholožkou z centra [anonymizováno]. Provedeným spinometrickým vyšetřením byly prokázány výrazně snížené parametry, kdy denní saturace dosahovala 91,92 %, přičemž byla přítomna námahová dušnost při mluvení. Žalobci byl doporučen kašlací asistent. I přes trénink komplexních pohybů horních končetin, zůstala aktivní fázická hybnost horních i dolních končetin beze změny. Důvodem toho byla nedostatečná síla horních končetin, inkoordinace a spastické projevy, přičemž pohyby vyžadovaly výrazné úsilí a byly výrazně ovlivněn únavou. Zlepšení bylo zaznamenáno v případě opory o horní končetiny a u předozadní stabilizaci. [ulice] pobytu žalobce dokázal v sedu bez opory o horní končetiny samostatně udržet balanc trupu, zatímco při vstupním vyšetření při této aktivitě nekontrolovatelně padal.

7. Na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR – pracoviště [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce pobírá od června 2020 příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč, neboť potřebuje dopomoci v devíti oblastech základních životních potřeb z deseti, přičemž sám zvládá pouze orientaci zrakem a sluchem a je orientován místem, časem i osobou. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] vyplývá, že posudkový lékař [obec] správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce v souvislosti s úrazem ze dne [datum] o 85%, čemuž odpovídá III. stupeň invalidity. Žalobci byl přiznán invalidní důchod III. stupně, jehož výše činí počínaje lednem částku 13 382 Kč měsíčně (prokázáno rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum] a oznámením ČSSZ ze dne [datum] o výši důchodu).

8. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že jeho denní režim je velmi monotónní a do značné míry závisí na tom, jak se právě cítí. Aktuálně má zejména problémy s dýcháním, což má za následek nedokrvování mozku a zpomalení reakcí. Tyto stavy jsou hodně ovlivněné tlakem, počasím, nebo tím, když je málo vzduchu v místnosti, nebo i jeho duševním stavem. Dále má často spazmy, kroutí se mu ruce, hůře mluví, brní mu nohy a celé tělo. Ve vozíku proto vydrží jen hodinu a půl, než se celkově vyčerpá. Přes den většinou leží a pospává, přičemž partnerka jej musí polohovat., což vyžaduje její neustálou přítomnost. Když to dovolí jeho zdravotní stav, vezmou jej na vozíku na sluníčko na terasu. Jde ale o světlé výjimky, zřídka kdy je schopen něčeho jiného, je totiž velmi složité jej obléct kvůli brnění. Spasmy a brnění má v současnosti po celý den, někdy více, někdy méně. Oproti pobytu v [obec] má za to, že se jeho stav zhoršil, jedná se právě o spazmy, brnění a problémy s dýcháním. Občas se za ním někdo staví na návštěvu, dá se ale říct, že přišel o skoro všechny své přátele, neboť s nimi není schopen sdílet žádné společné aktivity. Špatně nese, že vše leží na partnerce, cítí se osamocený. Je si vědom toho, že se domáhá pozornosti, z čehož pak vznikají špatné situace. Děti se ho straní, když volá, utíkají pryč, protože obvykle po nich něco chce. Rodina se tím z jeho pohledu úplně rozklížila. V podstatě se nedá hovořit o rodině, je to v podstatě vztah pacient, nikoliv vztah manžel-manželka či rodič-dítě. Svůj život hodnotí tak, že se smrskl na léky, vyprazdňování, koupání. Jedná se spíš o přežívání, než život, moc radosti ze života nemá. Pokud jde o jeho soběstačnost, je schopný pusou přepnout počítač, je ale limitován omezenou hybností krku a čelisti, rychle se v tomto směru unaví a není pak schopen uvedené ovládat. S vozíkem na bradové ovládání není schopen jezdit sám v provozu, bojí se. V posledních dvou letech byl hospitalizován pro sepsi, která se mu z močového měchýře dostala až do krve. Okresní nemocnice nejsou přizpůsobeny na pacienty s jeho postižením, proto se z nemocnice po 14 dnech vrátil ve velmi špatném stavu a partnerka jej pak dávala dohromady. [příjmení] na to skončil v nemocnici znovu s Covidem, kdy se nechal raději po pěti dnech propustit. V listopadu 2022 jej čeká specializované vyšetření ve vinohradské nemocnice i ohledně nároku na kašlacího asistenta. Kvůli ochrnutým svalům a bránici není totiž schopen kašlat. Dále by měl dostat kyslíkový generátor, který by mu v noci pomáhal s dýcháním, neboť jinak se během noci začíná dusit kvůli nedostatečnému dokrvení. I když spí, je tak trochu vzhůru, neboť, když se začne dusit, tak se opět probudí. Toto zařízení by mi mělo v tomto pomoci. [příjmení] na to nějaké léky, dá se ale říct, že je to přidružená věc obvyklá vzhledem k jeho poranění. Navíc má zachovanou z 80 % citlivost na celém těle, takže cítí bolesti žaludku nebo vnitřní bolesti, jako jsou bolesti kloubů či bolesti způsobené zkracujícími se svaly a šlachami. Když cvič s fyzioterapeutkou, takto vše cítí. V době, kdy se stala nehoda, tak s partnerkou plánovali svatbu, ke které právě kvůli nehodě již nedošlo. Před nehodou pracoval jako šéfkuchař v hotelu v [obec] a vedle toho měl široký okruh koníčků a zájmů. Vystřídal vícero zaměstnání, před kuchařinou řezal s motorovou pilou, jako terapeut pomáhal drogově závislým nebo pracoval na stavbě. Díky tomu se naučil zdít a obkládat, což využil při opravě svého domu, kde mimo jiné udělal hliněné omítky. Také se zabýval renovací starého nábytku nebo výrobou nábytku ze starých trámů. Byl společenský, rád pomáhal lidem, věnoval se turistice, s dětmi chodil po slackline, plavat. Rád chodil ven se psem, na které teď nikdo nemá čas, což žalobce špatně nese. S partnerkou a dětmi jezdili na vodu, v zimě pak s dětmi na prkno a lyže. Snažil se je vést ke sportu. V době, kdy došlo k úrazu, se mu profesně velmi dařilo, konečně bydleli ve svém v dodělaném domě a nežili tzv. z ruky do huby. Jeho partnerka kvůli péči o něj musela opustit své zaměstnání, a to, že jsou pořád spolu, představuje velké zatížení. Vzniká řada konfliktů, byť by se měli rádi sebevíce, být neustále spolu je pro ně prostě náročné. Je si vědom toho, že mu kvůli bolestem kolísají nálady a bývá hodně vzteklý. Žalobce také trpím i absolutní absencí intimního života, neboť běžné něžnosti jsou pryč.

9. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], partnerky žalobce, soud zjistil, že ta o něj celodenně pečuje, přičemž denní režim je pevně dán. Kromě pravidelného podávání stravy a pití, dopoledne pomáhá žalobcovi s hygienou a vyprazdňováním, potom žalobce obvykle s pomocí fyzioterapeuta cvičí. Po obědě žalobce většinou spí, pokud mu je dobře, část odpoledne tráví ve vozíku, přičemž v poslední době vydrží ve vozíku velmi krátce. Někdy také cvičí na motomedu. Poté už je svačina a příprava na večeři a večerní hygienu. Žalobce sám nezvládá vůbec nic, celý den leží v lůžku, kde bývá na počítači nebo se dívá na televizi. Počítač ovládá ústní myší. [příjmení] se přidružují další zdravotní problémy, např. neurologické nebo bere antibiotika. V poslední době se necítí dobře, mívá křeče a dechové obtíže, kdy při mluvení musí dodechovat. Před úrazem byli docela aktivní rodina, chodili hodně s dětmi do přírody a na výlety. Obě děti také sportovaly, žalobce se jim hodně věnoval, syn hrál fotbal, takže s ním chodil kopat, věnoval se i dceři, která dělala gymnastiku a házenou. Po úraze si s dětmi povídá, dceři pomáhá s učením. Po nehodě žalobce po psychické stránce změnil, bývá smutný, nemá energii, co míval. Jejich intimní život není co před nehodou, přičemž bylo zřejmé, že svědkyni je nepříjemné toto téma dále rozvíjet.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bratra žalobce, soud zjistil, že nehoda žalobce silně zasáhla celou rodinu. Před nehodou byl žalobce aktivní člověk, byl zručný a svépomocí si opravil barák. V současné době se snaží bratra navštěvovat co 14 dní, aby nějak vypomohli v domácnosti a na zahradě a ulevili tak jeho partnerce. Žalobce obvykle leží v posteli, když má lepší den a vydrží na vozíku, tak s nimi obědvá. Vykládají si s ním. Žalobce se po nehodě povahově změnil, je bez chuti do života. Mívá bolesti, což mu na náladě nepřidává. Vedle setrvalého neměnného stavu se přidávají další komplikace, což mu bere chuť do života. Před nehodou chodil do posilovny, jezdil se synem na fotbal na zápasy a tréninky, staral se o rodinu. S partnerkou jezdili na výlety, přičemž právě při návratu z jednoho takovéhoto výletu došlo k předmětné nehodě. Děti by potřebovali aktivního otce a je to na jejich vztahu a vedení výchovy vidět. Dle jeho názoru tam chybí chlapská ruka. K partnerskému vztahu žalobce se nedokázal vyjádřit s tím, že je s nimi vždy jen na chvíli, nicméně ze vztahu muže a ženy to přešlo do vztahu ošetřovatele a pacienta. Partnerku svého bratra obdivuje za to, co vše sama zvládá.

11. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], žalobcovy kamarádky, soud zjistil, že ta se angažovala při sbírce na vhodný automobil pro žalobce. S žalobcem se seznámila v práci, kdy se jednalo o neziskovou organizaci, pracující s osobami/rodinami v krizových situacích. Žalobce tam pracoval v terapeutické komunitě se závislými, kdy pro ně organizovali různé akce. Žalobce je v rámci terapie učil zedničit a používat různé nářadí. Klienty vozit autem nebo pro ně pořádal výlety. V kontaktu zůstali i poté, co si žalobce našel jiné zaměstnání a začal zedničit. Žalobce k nim občas zajel na kafe, takže byla v obraze, co se u něj děje, jak rostou jeho děti, že se vrátil do [obec], kde koupil starý dům a jak postupuje s oprava domu, kterou prováděl svépomocí. Po té zedničině se zase vrátil ke kuchaření, posílal ji fotky věcí, které vařil, přičemž předtím vaříval i s klienty v rámci terapeutické skupiny. Cca rok před nehodou začal chodit do fitka, a protože ona sama také cvičila, občas ji poslal nějaké fotky. Žalobce byl celkově aktivní, pomáhal v domácnosti, vozil děti do kroužků a doma také vařil. Nějaký čas po nehodě ji kontaktoval sám žalobce, čímž se prolomily ledy, neboť ona sama nevěděla, zda jej oslovit. Poprvé jej viděla cca rok a půl od nehody, od té doby ho vídá častěji, přičemž se angažovala při pořádání sbírky na větší vůz. Jeho aktuální psychický stav hodnotí jako o něco lepší než na začátku. Jde to u něj ve vlnách. [příjmení] se stává že zruší schůzku, protože mu není dobře, nebo nemá náladu. Když přijde na návštěvu, mívá pocit, že se ani netěší, trvá ji delší dobu, než ho rozmluví. Zpětná vazba od něj je taková, že je rád, že to s ním vydrží. Má za to, že pro jeho partnerku to musí být velmi těžké, neboť když s ním je, žalobce něco neustále chce. Jaký je jejich partnerský život svědkyně odmítla hodnotit s tím, že do něj nevidí. Pokud jde o výchovu děti, ví, že děti mají žalobce plné zuby a dávají mu to najevo. Před úrazem byl žalobce ve výchově ten ráznější, snažil se být synovi vzorem. Žalobce těžce nese sociální izolovanost a že si musí říkat o pozornost a komunikaci, protože před nehodou byl společenský a organizoval celou řadu aktivit jako jsou společné přechody hor či výstupy. Chtěl by, aby za ním chodili jeho známí, tak jak za nimi v minulosti chodil dříve on. Řešení jinak zcela běžných situací, jako je např. návštěva zubaře, je pro žalobce téměř neřešitelný problém. [jméno] učinila tu zkušenost, že trvalo celého půl roku, než se podařilo sehnal pro žalobce zubaře s bezbariérovým přístupem.

12. Ze sdělení výše pojistného plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odmítla požadavek na navýšení náhrady za ZSU o 3 000 000 Kč s tím, že s ohledem na okolnosti případu pojišťovna akceptovala náhradu další nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč. Žalobce na to reagoval dopisem ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] s tím, že poskytnuté odškodnění dostatečným způsobem nezohledňuje to, že se žalobce ani ze 30% nevrátil ke svému před úrazovému způsobu života. Dle jeho názoru odškodnění dle zásad slušnosti odpovídá částka ve výši 9 600 000 Kč, což odpovídá 70% částky rámcové částky dle Metodiky pro rok, ve kterém došlo k ustálení jeho zdravotního stavu.

13. Ze sdělení výše plnění ze dne [datum] a ze dne [datum], jakož i soupisu nemajetkové újmy a odůvodnění požadavku na odškodnění duševních útrap partnerky a dětí soud neučinil žádné skutkové závěry rozhodné pro posouzení věci, neboť tyto listiny se týkají jiných nároků žalobce, než nároku, který je předmětem tohoto řízení. Právní hodnocení věci:

14. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, tak ta vyplývá z ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého je poškozený oprávněn uplatnit svůj nárok přímo proti pojišťovně, což i učinil. Skutečnost, že vozidlo viníka předmětné dopravní nehody bylo odpovědnostně pojištěno u žalované, učinila žalovaná nespornou. Žalovaná pojišťovna pak byla povinna plnit v rozsahu daném ustanovením § 6 zák. č. 168/1999 Sb.

15. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

16. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

17. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Ztížením společenského uplatnění se rozumí do budoucna trvale ztracené nebo omezené možnosti seberealizace poškozeného ve sféře rodinného, kulturního, společenského či sportovního života. Jedná se např. o vynucenou změnu profesní kariéry, omezení ve sportovním vyžití (a v trávení volného času vůbec), ztrátu sociálních kontaktů, nemohoucnost a s tím spojenou odkázanost na pomoc jiných (s pocitem vynucené vděčnosti) apod. Účelem je tedy poskytnout náhradu za nemožnost žít plnohodnotný život. Východiskem jsou aktivity a styl života konkrétního postiženého před ublížením na zdraví a jeho posouzení v porovnání se stavem, který se ustálil po proběhnuvší léčbě. Jde tedy o to, že se zde projevují určité trvalé následky, které mají negativní vliv na další život postiženého a představují překážku pro jeho další životní dráhu. Trvalé následky mohou mít podobu fyzickou i psychickou.

19. Do [datum] bylo posouzení míry ztížení společenského uplatnění založeno na bodovém ohodnocení stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. Dne [datum] pak nabyl účinnosti nový občanský zákoník, který tuto náhradovou vyhlášku zrušil a pro stanovení náhrady nemajetkové újmy na zdraví v konečném důsledku zavedl v § [číslo] kritérium jediné, a to odškodnění dle„ zásady slušnosti“, přičemž pojem„ slušnosti“ občanský zákoník nikde nedefinuje. Na situace, kdy hrozilo, že bude chybět jakékoliv vodítko pro mimosoudní odškodňování, a že každý soudce si bude zásady slušnosti vykládat po svém, reagoval Nejvyšší soud vytvořením Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která měla sloužit předvídatelnosti rozhodovací praxe.

20. Tato Metodika sestává ze čtyř částí: A. Preambule, B. Přehled bolestí, C. Aktivity a participace a D. [ulice] část.

21. V preambuli jsou uvedena důležitá ideová východiska, na nichž tato výkladová pomůcka principiálně stojí a která jsou z ústavněprávního hlediska zásadní. Především se v ní uvádí, že "nemůže mít závazný charakter v tom smyslu, že by byla právním předpisem, neboť zákon s ničím takovým nepočítá...". dále uvádí, že jejím smyslem je zajištění zásady předvídatelnosti soudního rozhodování a zejména předcházení sporů. V části C. Metodiky, která je pro souzenou věc stěžejní a která je nazvána Aktivity a participace, byl vytvořen zcela nový systém výkladové pomůcky pro stanovení újmy vzniklé překážkou lepší budoucnosti, mající negativní dopad do společenského uplatnění poškozeného. [příjmení] pojetí založené na určení rozsahu omezení (vyřazení) pomocí procentního vyjádření podle jeho tvůrců odstraňuje výkladové potíže a současně požadovaným způsobem odráží jednak výchozí situaci průměrného (obvyklého) poškozeného, jednak umožňuje přihlédnout k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu. K posouzení hodnocených potíží využívá Metodika Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, vypracovanou Světovou zdravotnickou organizací, konkrétně její třetí část nazvanou právě Aktivity a participace. Předností zvolené systematiky je podle preambule propracovaná struktura a důraz na určení stupně omezení funkčních schopností postiženého s přihlédnutím k jeho osobním poměrům tak, aby bylo zohledněno zhoršení oproti předchozímu stavu; jako podrobná a promyšlená umožňuje vykreslit plastický obraz nejen funkčních tělesných postižení, ale i jejich praktický dopad do všech sfér života poškozeného kódovaných v devíti kapitolách. [příjmení] závažnosti trvalého zdravotního postižení je pojat jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí (lepší budoucnosti) ve škále 0- 100 % pro jednotlivé položky (domény) v devíti oblastech společenského zapojení. Tím je myšleno, že 100 % odpovídá teoretickému případu poškozeného plně vyřazeného ze všech sfér lidského života (tj. plná ztráta kognitivních a pohybových funkcí, spojená s plnou ztrátou sebeobsluhy a jakéhokoliv zapojení do společenských aktivit), a všechny mírnější formy postižení jsou odstupňovány směrem dolů. Metodika pak pracuje při hodnocení závažnosti omezení s pěti stupni obtíží (0 – lehká obtíž 0- 4%, 1 – lehká obtíž 5- 24%, středně těžká obtíž 25- 49%, 3 těžká obtíž 50- 95%, úplná obtíž 96- 100%). Metodika současně stanoví, že výchozí stav 100% postižení poškozeného odpovídá částce odpovídající 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. od okamžiku, kdy je možno vyčíslit náhradu. Procentní podíl z výchozí rámcové částky (odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného) má představovat základní ohodnocení nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích a být proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro určitý typ postižení. Individuální přístup ke zvláštnostem každého jedinečného případu současně předpokládá, že zjištěná částka základního ohodnocení může být modifikována výjimečnými okolnostmi na straně poškozeného, ale i škůdce (v řádu desítek procent, maximálně dvojnásobku).

22. Část C. Metodiky obsahuje zmíněných devět kapitol, jejichž ambicí je obsáhnout všechny životní oblasti. [jméno] zásahu nového postižení do života poškozeného se v jednotlivých oblastech - zjednodušeně řečeno - kóduje kvalifikátorem výkonu (popis, co a jak člověk dělá ve svém běžném prostředí) a kvalifikátorem kapacity (popis schopnosti člověka provést konkrétní úkol nebo aktivitu). Jednotlivými oblastmi (kapitolami), které se dále člení do nejrůznějších "domén" (podpoložek), jsou:

1. Učení se a aplikace znalostí, s dále rozpracovanými podkapitolami 1.. Účelné smyslové zkušenosti, 1.. Základní učení, 1.. Aplikace znalostí; 2. Všeobecné úkoly a požadavky; 3. Komunikace, s podkapitolami 3.. Komunikace - přijímání, vnímání, 3.. Komunikace - vytváření, 3.. Konverzace a používání komunikačních pomůcek a technik; 4. Pohyblivost, s podkapitolami 4.. Měnění a udržování pozice těla, 4.. Nošení předmětů, pohybování a zacházení s nimi, 4.. Chůze a pohyb, 4.. Pohyb pomocí dopravy; 5. [příjmení] o sebe; 6. Život v domácnosti, s podkapitolami 6.. Získávání nezbytných životních potřeb, 6.. Úkony v domácnosti, 6.. [příjmení] o domácnost a pomoc druhým; 7. Mezilidská jednání a vztahy, s podkapitolami 7.. Základní mezilidské vztahy, 7.. Zvláštní mezilidské vztahy; 8. [ulice] oblasti života, jako jsou 8.

1. Výchova, 8.

2. Práce a zaměstnání, nebo 8.3. [ulice] činnost; a konečně 9. Život komunitní, sociální a občanský.

23. Poslední [ulice] část D. Metodiky pak poskytuje "návod k použití" dosud představovaných kritérií. Obsahuje tabulku nazvanou Přehled domén (životních oblastí zpracovaných v části C. Metodiky pro určení míry ztížení společenského uplatnění), k jejímuž vyplnění je podle této části příslušný soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví "Hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví". Odbornost v uvedeném znaleckém odvětví získá lékař klinického oboru, který současně absolvuje speciální kurz zaměřený na aplikaci Metodiky. Výsledkem znalcova zkoumání má být procentuální ohodnocení omezení, s nimiž se poškozený v životě po nastalé zdravotní újmě potýká (0 % = žádné omezení, 100 % = fatální vyřazení ze života). Metodika počítá s tím, že se výše odčinění odvíjí od průměrné měsíční nominální mzdy (druhý odstavec čl. X preambule), "aby výše této částky nemusela být opakovaně revidována a reflektovala vývoj hladiny cen." (pro srovnání výchozí částka pro rok 2014, kdy byla Metodika vypracována, činila 10 051 200 Kč, zatímco pro rok 2022 činila již 15 135 600 Kč, což odpovídá nárůstu o 50 %).

24. Ústavní soud ve svém nálezu I ÚS 1010/2022 konstatoval, že Metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění není právní předpis ani výkladová pomůcka, která by vzešla z rozhodovací praxe obecných soudů. [příjmení] obecný soud dostál požadavkům plynoucím z čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je při jejím využití povinen do svých úvah promítnout a korigovat její nedostatky tak, aby přiznal odčinění újmy na zdraví jednotlivce, spočívající ve ztížení společenského uplatnění, ve výši odpovídající zásadám slušnosti, jak mu ukládá zákon, kterým jediným je ve své rozhodovací činnosti podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky vázán. Ústavní soud se dále vymezil proti stále častějšímu trendu přenášení odpovědnosti za rozhodnutí ze soudu na znalce s tím, že takovýto postup je v rozporu se záměrem zákonodárce nastolit ideově novou praxi a v podstatě představuje návrat k východiskům úpravy účinné do 31.12.2013. Vztaženo k souzené problematice lze ohledně znaleckého zkoumání a odpovědnosti soudce za rozhodnutí ve věci - které jej nikdo nemůže zbavit - uzavřít, že soudní znalec z oboru zdravotnictví může soudci pomoci ohodnotit zejména kategorii vytrpěných bolestí. V kategorii ztížení společenského uplatnění však převážně nejde o odborná skutková zjištění (namátkou zda se pacient dorozumí řečí, zda je schopen pečovat o domácnost, zda je schopen práce a udržování mezilidských vztahů). Zjištění, jak je poškozený v každodenním životě omezen - v oblasti pracovní, kulturní, sportovní, společenské, sexuální, psychické, každodenního života - není "odborné" a není třeba je dokazovat znalecky, postačí využít další (mimo jiné méně nákladné a časově náročné) důkazní prostředky (typicky výslechy svědků, listinné důkazy apod.). Na podkladě učiněných zjištění se pak výlučně soudce (nikoliv znalec) musí zabývat (již právní) otázkou, do jaké míry je naplněna hypotéza § 2958 o. z., tj. v jaké míře u poškozeného nastala překážka lepší budoucnosti. Pro eliminaci rizika arbitrárního a nepředvídatelného rozhodování se může obecný soud přidržet poměrně jednoduchého Metodického pravidla - míře omezení života poškozeného (překážce jeho lepší budoucnosti) přiřadí určitou procentní hodnotu porovnáním jednak se stavem 100% poškozeného pacienta (nejhůře představitelné poškození zdraví), jednak se stavem konkrétně zkoumaného pacienta před poškozením jeho zdraví. Shodne-li se soudní praxe, že 100% poškození zdraví odpovídá částce čtyřsetnásobku průměrné mzdy, jak proklamuje Metodika, vyjde soudu podle procentního ohodnocení překážky lepší budoucnosti konkrétního žalobce výchozí částka, s níž může dále pracovat tak, aby podle svého nejlepšího vědomí i svědomí naplnil zákonodárcem požadované zásady slušnosti (§ 2958 o. z.) a měl své rozhodnutí oč opřít. V této souvislosti je třeba při využití argumentu komparace s obdobnými případy důsledně zohledňovat i dobu vydání srovnávaného rozhodnutí oproti právě souzené věci. [ulice] rámcová částka, s níž Metodika pracuje a která je o více než 5 mil. Kč vyšší než v roce 2014, kdy vznikala (tj. 50% nárůst za 8 let), je legitimně navázána na (obzvlášť v poslední době více než dynamický) vývoj ekonomické situace. S ohledem na něj je proto nevhodné srovnání s dřívější (například pět let starou) rozhodovací praxí týkající se výše přiznaného odčinění újmy na zdraví. Přesvědčivějším a odpovídajícím srovnávacím kritériem, s nímž může soudní praxe v zájmu jednotné judikatury pracovat, je procentní určení míry ztížení společenského uplatnění, do něhož se pak jednoduchou matematickou úvahou dosadí aktuální ukazatel cenové hladiny. Také v Metodice obsažený vývoj je důkazem toho, že není legitimně možné obhajovat přiznanou výši zadostiučinění v roce 2022 odkazem na srovnatelný případ souzený v roce 2015, aniž by byl současně zohledněn vývoj vhodných ekonomických ukazatelů (např. průměrné mzdy). Soudce je podle čl. 95 odst. 1 Ústavy vázán zákonem. Zákon říká, že "vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti." Výklad pojmů překážka lepší budoucnosti a zásady slušnosti je výhradní odpovědností soudce. [příjmení] bylo jeho rozhodnutí přezkoumatelné a srozumitelné, je třeba, aby soudce do odůvodnění promítl jasné úvahy, které jej k rozhodnutí vedly. Je jeho povinností popsat rozhodná skutková zjištění (zejména kdy se ustálil zdravotní stav poškozeného a jaká mu z něj plynou oproti stavu původnímu omezení) a právní závěry z učiněných zjištění plynoucí, tj. jaký myšlenkový postup při své úvaze o přiměřené výši odčinění újmy konkrétního poškozeného použil. Jako "odrazový můstek" může použít i Metodiku, nikoli však bezvýhradně. Soudce je při rozhodování vázán zákonem, nikoliv nezávaznou metodickou pomůckou - a zákon mu ukládá rozhodnout podle zásad slušnosti (§ 2958 o. z.) a výši kompenzace určit podle jeho úvahy (§ 136 o. s. ř.). Jinými slovy, soudce pečlivě zváží, zda je sporná skutková otázka doopravdy odborná a zda potřebuje k jejímu vyřešení znalecký posudek, pečlivě zjistí skutkový stav a podepře své vlastní rozhodnutí o tom, jaká částka je k odčinění újmy poškozeného přiměřená, po komplexně provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle zásad uvedených v § 132 o. s. ř., tedy vlastní - účastníku srozumitelnou - úvahou, nikoli prostým odkazem na znalecký posudek (tedy v zásadě na velmi složitou technickou část Metodiky; obdobně k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 ze dne 15. 12. 2021). Vyjde-li přitom soudce z Metodiky (která není jediným myslitelným vodítkem - nemůže jím být již z povahy jejího nezávazného charakteru), měl by uvést v odůvodnění svého rozhodnutí, k jakému okamžiku poškozenému náhradu újmy přiznává, z jaké výchozí rámcové částky vychází, kolika procenty ohodnocuje následky poškození zdraví (v porovnání s fatálními 100 %) a jaké další okolnosti jej vedou k rozhodnutí o zvýšení/snížení/ponechání výchozí částky tak, aby byly naplněny zásady slušnosti, jak mu ukládá zákon v § 2958 o. z.

25. Mezi stranami je nesporné, že žalobce v důsledku nehody ze dne [datum] utrpěla újmu na zdraví. Má tak nárok na peněžitou náhradu vyvažující ztížení společenského uplatnění ve smyslu ust. § 2958 o.z. Soud se proto dále zabýval tím, jaká peněžitá náhrada (přesněji řečeno zadostiučinění) vyvažuje ušlé životní příležitosti žalobce, resp. je podle zásad slušnosti přiměřená k jejich odčinění. [příjmení] vyvážení újmy vzniklé při ublížení na zdraví je prakticky nemožné, neboť zdraví je zcela výjimečnou, navýsost subjektivní a nemateriální hodnotou, což vylučuje možnost její přesné kvantifikace. Pokud ale soud vyjde z toho, že panuje určitá celospolečenská shoda, že pomyslná hodnota zmařeného (byť neskončeného) lidského života při absolutním vyřazení ze všech sfér společenského zapojení činí 400násobek průměrné mzdy za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, pak v případě žalobce by tomu odpovídá rámcová částka ve výši 13 650 000 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci odškodnění ve výši 6 559 137 Kč, což odpovídá 48,05% shora uveden rámcové částky.

26. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná dosud v plné míře nenahradila žalobci utrpěnou újmu. Žalobce má v důsledku zranění utrpěných při nehodě ochrnuté dolní i horní končetiny, přičemž hýbat může pouze hlavou v krční páteři, a to omezeně. Zbytková kapacita horních končetin je v podstatě pro žalobce nevyužitelná. Většinu svalstva má hypotrofovanou a trpí svalovými spazmy. Přestože je ochrnutý, trpí parastezií (porucha čití) celého těla, má nepříjemné pocity chladu, brnění či pálení. Má potíže s dechem, trpí námahovou dušností, v důsledku čehož má obtíže i při mluvení a příjmu potravy. Ve všech běžných denních činnostech je zcela odkázán na pomoc jiné osoby, přičemž jinak běžné aktivity jako hygiena, oblékání, podávání jídla či vyprazdňování zaberou značnou část dne. Žalobce tráví většinu dne v leže, neboť déletrvající poloha v sedě je pro něj vyčerpávající. Sám je schopen ovládat pusou počítač, ale i při tom je limitován omezenou hybností krku a tato činnost jej rychle unaví. Vozík na bradové ovládání není schopen používat v běžném provozu, má strach s ním jezdit. Žalobce je sociálně izolovaný, což s ohledem na předchozí rozsah aktivit a společenských kontaktů, pochopitelně velmi špatně snáší. Jeho vztahy s přáteli ochladly či zanikly jednoznačně v důsledku toho, že žalobce není schopen účastnit se do té doby obvyklých společných aktivit. Změny doznaly i vztahy v nejužší rodině, kdy partnerský vztah se přetavil do vztahu pacient – ošetřovatel, což žalobce těžce nese. Došlo i k narušení vztahu s dětmi, které se jej straní. Před předmětnou nehodou byl žalobce činorodý a společenský člověk s celou řadou zájmů a aktivit a snahou učit se novým věci. V minulosti působil jako terapeut drogově závislých osob, jako zedník či kuchař. Dovednosti, které si při tom osvojil, následně využil při opravě svého domu, kterou provedl svépomocí. Žalobce udržoval kontakty i se svými bývalými kolegy, se kterými podnikal společné přechody či výstupy hor. Intenzivně se věnoval rodině a dětem, které vozil na kroužky či s nimi podnikal výlety a jezdil na dovolené. Před nehodou plánoval uzavření sňatku se svojí partnerkou, k čemuž již právě z důvodu předmětné nehody nedošlo.

27. V současné době je žalobce vyloučen v podstatě z téměř všech myslitelných pracovních, společenských i volnočasových aktivit, přičemž jeho život se smrkl na pobyt v domě a zvládání jinak běžných základních činností a dále rehabilitaci a nezbytný odpočinek. Při všech těchto činnostech je zcela odkázán na pomoc další osoby, což je pro něj frustrující. Jeho postavení v rodině se změnilo, kdy z osoby pečující se stal osobou zcela závislou na svém okolí, což se negativně odrazilo i v jeho partnerském vztahu a vztahu s dětmi. V případě činností, které je schopen zvládat sám, je zase zásadně omezen tím, že se brzy unaví a nevydrží dlouho sedět. Zabavit se může v podstatě jen u počítače či televize nebo při interakci s nejbližšími. To vše v dříve všestranně aktivním a činorodém žalobci vyvolává pocity méněcennosti, osamění a depresivní stavy. S ohledem na shora uvedené soud uvádí, že souhlasí s názorem znalce, který stanovil dle Metodiky součet korigovaných procent na 48,56%, že hodnocení obtíží kvadruplegika dle Metodiky dostatečným způsobem nereflektuje míru faktického ztížení společenského uplatnění žalobce. V případě celé řady činností, které znalec nehodnotil (s odkazem na to, že její výklad Metodiky mu to neumožňuje), je totiž jejich výkon zcela teoretický, neboť s ohledem na žalobcovo postižení ve skutečném životě určité životní situace nemohou vůbec nastat. Pokud soud vyjde z toho, že 100% odpovídá naprostému vyloučení (absolutní vyřazení) ze všech sfér společenského uplatnění, pak hodnocení shora uvedených obtíží žalobce v polovině takového rozmezí považuje soud za nedostatečné a neodpovídají, neboť v případě žalobce se nedá hovořit u naprosté většiny činností o jejich omezení, ale rovnou o jejich vyloučení. Byť má žalobce zachovány kognitivní funkce, v důsledku ochrnutí všech končetin není schopen nejen jakýchkoliv pracovních, volnočasových či společenských aktivit, ale bez dopomoci další osoby ani většiny činností, které zdravý člověk považuje za zcela běžné (obstarání hygieny, obléknutí se, změny polohy v případě pocitu nepohodlí, napití se a nejedení se, poškrabání se, vysmrkání se, bezproblémové odkašlání). V případě celé řady aktivit, kdy znalec hodnotil míru obtíží jako nízkou či žádnou, zůstává jejich možný výkon ve zcela teoretické rovině. Možnost jakékoliv seberealizace žalobce je velmi mizivá, což logicky vede k pocitům marnosti a ztráty smyslu života zejména u tak činorodého a všestranně zaměřeného člověka, jakým byl žalobce před nehodou. K tomu všemu má žalobce problémy s dechem a dále setrvalé bolesti, neboť má zachovalé čití. Za této situace zdůrazňování toho, že žalobce trpí„ pouze“ parézou a nikoliv plegií, jak opakovaně upozorňovala žalovaná, připadá soudu zcela nemístné. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že žalobce trpí celou řadu nepříjemných pocitů (brnění, pálení, svědění, bolesti kloubů a svalů) způsobených právě tím, že má zachovalé čití, bez toho, aniž by z toho pro něj vyplývalo něco pozitivního. Dle názoru soudu takovýto stav může pro žalobce představovat subjektivně větší zátěží, než kdyby se jednalo o plegii. Pominout nelze ani jeho špatný psychický stav pramenící z pocitu bezvýchodnosti a obav z toho, co přinese budoucnost, přičemž psycholog konstatoval, že se jedná o obtížně odklonitelné myšlenky. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že zásadě slušnosti ve smyslu ust. § 2958 o.z. odpovídá odškodnění ve výši 70% z výchozí rámcové částky 13 650 000 Kč, tedy částka 9 555 000 Kč. Protože žalovaná již vyplatila žalobci částku 6 599 137 Kč, k úhradě tak zbývá 2 955 863 Kč. Soud proto vyhověl žalobě co do této částky a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Nárok na úrok z prodlení z částky 2 955 863 Kč vyplývá z ust. § 1970 o.z., jeho výše pak z ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobce se jej domáhá od [datum] (tj. dne podání žaloby), když k úhradě žalované částky vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě sedmi dnů od jejího doručení.

29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého může soud přiznat účastníku plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí na úvaze soudu. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 32 912 Kč a sestává z následujících položek: a) odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 a. t. za 8 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, účast u tří soudních jednání, a to dne [datum], dne [datum] a dne [datum], přičemž doba jednání dne 7.9. 2022 dne [datum] přesáhla dvě hodiny. Pokud jde o výši tarifní hodnoty, soud vycházel z ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) a. t. – tarifní hodnota ve výši 50 000 Kč (viz odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020); b) paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za shora uvedených 8 úkonů, tj. 2 400 Kč; c) náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 5 712 Kč.

30. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

31. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V dané věci pak byl žalobce osvobozen od poplatkové povinnosti ze zákona, a proto soud podle shora uvedeného ustanovení uložil povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu žalované pojišťovně. Výše soudního poplatku uvedená ve výroku č. IV. je stanovena v souladu s položkou 3 písm. b) Sazebníku poplatků a činí 29 559 Kč.

32. Výrokem č. V. rozhodl soud o vrácení nevyužité části zálohy složené žalobcem. Na náklady důkazu žalobce složil 16 000 Kč a 30 000 Kč, přičemž znalci [příjmení] [příjmení] bylo na znalečném vyplaceno ze složené zálohy 1 800 Kč. K vrácení tak zbývá 44 200 Kč.

33. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení