10 C 18/2025 - 114

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 89 281 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce [Jméno advokáta B] na náhradě nákladů řízení částku 15 450 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 89 281 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 26. 3. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (dále jen „předmětný pozemek“), který od žalovaného koupila kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2021. Od doby, kdy pozemek koupila, do konce roku 2022 žalovaný podle žalobkyně předmětný pozemek zemědělsky užíval bez jakéhokoli právního důvodu. Žalobkyně tvrdí, že za období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022 na daný pozemek žalovaný přijal dotace ve výši 89 281 Kč. Přijatou částku dotací pak žalobkyně po žalovaném požaduje vyplatit jako bezdůvodné obohacení.

2. Ve věci Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) vydal elektronický platební rozkaz ze dne 29. 10. 2024 čj. EPR-[č. účtu]-6, který však zrušil usnesením ze dne 20. 12. 2024 čj. EPR [č. účtu]-10, neboť se platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Následně se však žalovaný k věci vyjádřil tak, že nerozporuje skutečnost, že kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2021 prodal žalobkyni předmětný pozemek. Zmínil, že daný pozemek byl součástí půdního bloku korporace [právnická osoba], od 5. 5. 2022. Dále uvedl, že jednou z dohod uzavřených v souvislosti s kupní smlouvou byla dohoda o tom, že předmětný pozemek bude součástí půdního bloku žalovaného do konce roku 2021, žalovaný na něj bude pobírat dotace a že v roce 2022 bude z jeho půdního bloku vyňat, což se také stalo. Žalovaný tvrdí, že na předmětný pozemek pobíral dotace jen v roce 2021, jak bylo dohodnuto, a nikoli v roce 2022.

I. Skutkový základ

4. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě dané zjištění soud učinil.

5. Předmětný pozemek spolu s dalšími pozemky kupní smlouvou podepsanou ve dnech 14. 4. 2021 a 16. 4. 2021 žalovaný prodal žalobkyni (kupní smlouva na č. l. 25). K právním účinkům vkladu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí došlo dne 21. 4. 2021 a od prodeje nejméně ke dni 23. 10. 2024 byla žalobkyně vlastnicí předmětného pozemku (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 28). V době rozhodování soudu (13. 5. 2025) je jako vlastník v katastru nemovitostí evidován [tituly před jménem] [jméno FO], tj. jednatel žalobkyně (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 22a; výpis z obchodního rejstříku na č. l. 24).

6. V období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022 na předmětném pozemku fakticky zemědělsky hospodařil žalovaný (mezi stranami nesporná skutečnost, viz protokol o jednání na č. l. 110).

7. Předmětný pozemek (či jeho část) zasahoval do následujících půdních bloků evidovaných v databázi LPIS využívané pro účely dotací ze Státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen „SZIF“): půdní blok č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190), u kterého byl v období od 5. 6. 2020 do 4. 5. 2022 v databázi LPIS jako uživatel evidován žalovaný (výstupy z databáze LPIS na č. l. 20a a č. l. 21a; tabulka od SZIF na č. l. 97 až 100; mapový podklad na č. l. 36, výstup z databáze LPIS na č. l. 37 a č. l. 38). půdní blok č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190), u kterého byl v období od 5. 5. 2022 do 19. 1. 2023 v databázi LPIS jako uživatel evidován žalovaný (výstupy z databáze LPIS na č. l. 108, tabulka od SZIF na č. l. 97 až 100).

8. SZIF sdělil, že dotace nejsou čerpány přímo na pozemky, nýbrž na díly půdních bloků, které leží nad konkrétními pozemky (sdělení SZIF na č. l. 42). Žalovaný na SZIF podal v letech 2021 či 2022 žádosti o zemědělské dotace pro půdní blok č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190) a půdní blok č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190) (jednotné žádosti na č. l. 44 až 70 verte, viz zejména č. l. 48 verte, č. l., 50 verte, č. l. 53 verte, č. l. 55, č. l. 64 verte, č. l. 67 verte a č. l. 69 verte). K půdnímu bloku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190) v letech 2021 a 2022 podala na SZIF žádost o dotace [právnická osoba] (jednotné žádosti na č. l. 71 až 96).

9. Ve vztahu k předmětnému pozemku, který byl součástí půdních bloků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (740-1190) a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno](740-1190), SZIF vyplatil žalovanému dotace v roce 2021 v celkové výši 68 750,06 Kč a šlo o dotaci SAPS (single area payment scheme; jednotná platba na plochu zemědělské půdy; dále jen „SAPS“), o přechodné vnitrostátní podpory, o dotaci na greening, o dotaci ANC (area with natural constraints; platba pro horské a jiné oblasti s přírodními a jinými zvláštními omezeními; dále jen „ANC“) a o dotaci na agroenvironmentální-klimatické opatření (dále jen „AEKO“) (tabulka od SZIF na č. l. 97 a č. l. 98). v roce 2022 v celkové výši 12 530,54 Kč a šlo opět o dotace SAPS, o přechodné vnitrostátní podpory, o dotaci na greening, ANC a AEKO (tabulka od SZIF na č. l. 99 a č. l. 100).

10. Celkem tedy za roky 2021 a 2022 žalovaný přijal ve vztahu k předmětnému pozemku dotace ve výši 81 280,60 Kč (68 750,06 Kč + 12 530,54 Kč).

11. Žalobkyně k předmětnému pozemku za dobu od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022 nežádala od SZIF žádné dotace (negativní skutkové tvrzení žalobkyně; viz protokol o jednání na č. l. 110).

12. Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvu ze dne 12. 3. 2024, aby jí nejpozději do dne 25. 3. 2025 zaplatil bezdůvodné obohacení v podobě obdržené dotace ve výši 89 281 Kč (výzva na č. l. 30). Následně pro něj vyhotovila i předžalobní výzvu ze dne 27. 9. 2024 (předžalobní výzva na č. l. 31).

13. Z dohody o sklizni pozemků na č. l. 23a soud neučinil pro věc žádné relevantní skutkové zjištění. V první řadě je třeba poukázat na skutečnost, že tato dohoda je podepsána jen jednou stranou ([Anonymizováno] [Anonymizováno], s. r. o.), které se měla dohoda týkat. Podpis druhé strany (žalovaného) na dohodě chybí. Navíc dohoda byla [Anonymizováno] [Anonymizováno], s. r. o., podepsána dne 1. 6. 2023 a má se týkat budoucí činnosti (srov. např. budoucí čas „sklidí“ v čl. I.1, „bude dodržovat zásady správné zemědělské praxe, bude dodržovat termíny sklizně“ v č. II.2 dohody). Taková dohoda podepsaná jednou ze stran 1. 6. 2023, která se má podle svého textu týkat doby po 1. 6. 2023, nemá relevanci pro nyní projednávanou věc, kde žalobkyně požaduje zaplatit bezdůvodné obohacení týkající se období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022, tj. období před podpisem předložené dohody o sklizni pozemků podepsané jednou stranou dne 1. 6. 2023.

II. Právní hodnocení soudu

14. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 89 281 Kč s příslušenstvím, jakožto bezdůvodného obohacení. Podle tvrzení žalobkyně se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že od SZIF čerpal dotace za období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022, ačkoli předmětný pozemek kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2021 prodal žalobkyni.

15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí: (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Závazky z bezdůvodného obohacení vznikají mezi obohaceným a ochuzeným. V posuzované věci dotace vyplatil SZIF a přijal je žalovaný. V přímé souvislosti s poskytnutím dotací tak došlo k „obohacení“ (získání dotace) a k „ochuzení“ (výplatě dotace) mezi žalovaným a SZIF. V přímé souvislosti s vyplacením dotace tak žalobkyně nemá a ani nemůže mít postavení ochuzeného (toho, na jehož úkor se někdo jiný obohatil, ve smyslu § 2991 občanského zákoníku), což brání tomu, aby se mohla vyplacené dotace domáhat jako bezdůvodného obohacení.

17. V § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jsou demonstrativně zmíněny případy, kdy dochází k bezdůvodnému obohacení, a to tak, že má jít o získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. část II.A. níže), plněním z právního důvodu, který odpadl (srov. část II.A. níže), protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. část II.B. níže), tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (srov. část II.C. níže). II.A. K otázce právního důvodu výplaty dotací 18. V posuzované věci žalobkyně netvrdí, že by žalovaný přijal dotace jako plnění bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl.

19. Dotace, které žalovaný od SZIF v posuzované věci přijal (tj. SAPS, přechodné vnitrostátní podpory, dotaci na greening, ANC a AEKO), představují plnění podle veřejného práva. Jejich poskytování nespadá do oblasti soukromoprávních předpisů. Obecně pak podkladem vyplacení dotace ze strany SZIF je správní rozhodnutí o poskytnutí takové dotace (§ 11 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů [zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu], ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o SZIF“). Pouze dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, SZIF poskytuje na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace (§ 11 odst. 3 zákona o SZIF). V posuzované věci ale nešlo o dotaci na opatření, jehož součástí je vypracování projektu. V případě neoprávněné platby dotace rozhoduje SZIF opět formou správního rozhodnutí o vrácení dotace či její části (§ 11a odst. 1 zákona o SZIF).

20. V posuzované věci nebylo třeba dále pátrat po správních rozhodnutích či jiných důvodech pro výplatu těch dotací, které od SZIF žalovaný v letech 2021 a 2022 obdržel. Pokud taková rozhodnutí či jiné důvody pro výplatu dotací pro žalovaného ze strany SZIF existují, pak představují právní důvod jejich přijetí a takové dotace pak nemohou představovat majetkový prospěch bez právního důvodu či důvodu, který odpadl. Naopak v případě, že by neexistovala či odpadla rozhodnutí o přiznání dotace či jiný důvod pro jejich výplatu, měl by takový stav následky jen ve vztahu mezi SZIF a žalovaným, nikoli však ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyní, která dané dotace žalovanému nevyplácela. Obecně lze konstatovat, že chybějící či odpadlé rozhodnutí o přiznání dotace či jiný důvod pro jejich přijetí by tak dávalo vznik nárokům výhradně mezi SZIF a žalovaným a šlo by o veřejnoprávní nárok SZIF na vrácení neoprávněné platby dotace, o kterém se rozhoduje správním rozhodnutím ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o SZIF. Mezi SZFI a žalovaným by ani v takovém případě nešlo o soukromoprávní bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), neboť právní vztahy souvisejícím s jejích výplatou spadají do oblasti veřejného práva.

21. Lze tak konstatovat, že ať rozhodnutí o přiznání dotací žalovanému či jiný důvod pro jejich poskytnutí existují, nebo nikoli (včetně případů jejich odpadnutí), nemůže ani jeden z těchto případů zakládat nárok žalovaného na vydání soukromoprávního bezdůvodného obohacení vůči žalovanému. II.B. K otázce protiprávního užití cizí hodnoty 22. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022 užíval předmětný pozemek neoprávněně. Žalovaný se brání tím, že na základě ústní dohody měl umožněno v roce 2021 pozemek užívat, a tím, že v roce 2022 na předmětný pozemek dotace nečerpal. Soud konstatuje, že ze zprávy SZIF jednoznačně vyplynulo, že ve vztahu k předmětnému pozemku dotace od SZIF čerpal i v roce 2022, za který obdržel 12 530,54 Kč (viz bod 9. shora).

23. Skutkovou otázkou, zda žalovaný měl pro období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022 k užívání předmětného pozemku právní titul, či nikoli, se soud z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval. Pro nadbytečnost proto zamítl důkazní návrh na výslech jeho manželky [jméno FO], kterým chtěl žalovaný prokázat tvrzenou ústní dohodu opravňující k užívání předmětného pozemku. K otázce, zda žalovaný měl či neměl právní titul k užívání předmětného pozemku pro období od 16. 4. 2021 do 31. 12. 2022, soud nečinil žádné skutkové a potažmo právní závěry. I bez nich je totiž možno věc rozhodnout.

24. Kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez právního titulu, pak by na straně žalobkyně vznikla majetková újma spočívající v tom, že byla zbavena možnosti, aby pozemek fakticky užívala sama, což je jedna ze složek vlastnického práva. S takovou situací by mohla být spojena náhrada za bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za takový pozemek. Žalobkyně však nepožaduje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, ale domnívá se, že se na její úkor žalovaný obohatil tím, že mu byly ze strany SZIF vyplaceny dotace. Jednou z podmínek vzniku nároku na vrácení bezdůvodného obohacení či náhrady za bezdůvodné obohacení je příčinná souvislost mezi majetkovou újmou na straně ochuzeného a obohacením na straně obohaceného (tuto příčinou souvislost jako podmínku vzniku nároku na plnění z bezdůvodného obohacení označil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 29. 7. 2004 sp. zn. 29 Odo 439/2002; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z www.nsoud.cz). Obohacení žalovaného v podobě vyplacené dotace ze strany SZIF však není v příčinné souvislosti s tím, že by žalobkyně svůj pozemek neužívala.

25. Žalovaný od SZIF obdržel SAPS, přechodné vnitrostátní podpory, dotaci na greening, ANC a AEKO. Ke každé z těchto dotací se soud níže vyjadřuje samostatně. 26. [Dotace SAPS] Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „nařízení č. 50/2015 Sb.“), platí: O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat Státní zemědělský intervenční fond […] fyzická osoba nebo právnická osoba, která a) obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) a b) má zřízený přístup do informačního systému Fondu podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

27. Podle § 7 odst. 2 nařízení č. 50/2015 Sb.: Fond poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, která je a) evidována v evidenci využití půdy a splňuje podmínky k poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle předpisu Evropské unie7), b) evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, c) žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele, a d) udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok. 7) Čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, v platném znění.

28. V odkazovaných přílohách č. 1 až 4 k nařízení č. 48/2017 Sb., jsou stanoveny takové požadavky jako např. zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení; dodržení příslušných limitů hnojení; zákaz pěstování erozně nebezpečných rostlin; udržování ochranných pásů v blízkosti útvaru povrchových vod; splnění kvantitativních požadavků z hlediska ochrany vod u skladovacích prostor pro statková hnojiva; nepoškozování nebo ničení dřevin mimo les; nepoškození evropsky významné lokality; zajištění, aby potravina byla prostá škůdců a mikrobiálního kažení; zabránění kontaminace potraviny; nedodání mléka do mlékárny bez souhlasu krajské veterinární správy v době, kdy mělo hospodářství pozastavený nebo odebraný status hospodářství úředně prostého brucelózy; zacházení s vejci tak, aby nebyla ohrožena jejich zdravotní nezávadnost a jakost; založení a vedení stájového registru; dodržení požadavků na rozměry a vybavení kotců pro telata apod.).

29. S odvoláním na právě rozebíraná ustanovení nařízení č. 50/2015 Sb. a přílohy k nařízení č. 48/2017 Sb., soud konstatuje, že dotaci je možno přiznat za podmínek, mezi které náleží podání žádosti osoby, která fakticky zemědělsky obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství a dodržuje veřejnoprávně stanovené podmínky činnosti, které mají za cíl: ochranu půdy, přírody a krajiny a udržitelné zachování produkčního potenciálu půdy, kvalitu a bezpečnost potravin, vedení příslušných evidencí a plnění ohlašovacích povinností, zajištění prostředí příznivého pro zvířata.

30. Soud tedy konstatuje, že dotaci SAPS je za popsaných okolností možné vnímat jako veřejnoprávní plnění podmíněné vykonáním řady činností a splněním řady podmínek při činnosti žadatele o dotaci, které u něj představují odměnu za to, že při své činnosti dodržel požadavky na ochrany půdy, přírody a krajiny, požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin, požadavků na vedení evidencí a ohlašovacích povinností, požadavků na zajištění prostředí příznivého pro zvířata. Podle náhledu soudu jde tedy o požadavky, které jdou značným způsobem nad rámec prostého užívání pozemku. Získání takové dotace je podmíněno specifickou činností žadatele, která jde daleko nad rámec samotného užívání či zemědělského obhospodařování pozemku. Taková dotace není ani veřejnoprávním plněním („odměnou“) za užívání pozemku, ale odměnou za výše zmíněné činnosti, na jejichž vykonání je veřejný zájem.

31. Jakkoli jednou z podmínek pro obdržení dotace SAPS je faktické obhospodařování zemědělské půdy (srov. § 2 odst. 1 nařízení č. 50/2015 Sb.), je třeba mít na paměti, že dotace nemusí být čerpána všemi osobami obhospodařující zemědělskou půdu, a to např. důvodu jejich rozhodnutí, že žádost o dotaci SAPS nepodají, či důvodu nesplnění dalších podmínek pro její přiznání a výplatu. Mezi samotným obhospodařováním zemědělské půdy (jejím faktickým užíváním) a výplatou dotace SAPS tak není přímá a kauzální vazba. Pro posuzovanou věc to má ten důsledek, že i kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu k takovému užívání, vyplacení dotace není v potřebné příčinné souvislosti tak, aby užívání pozemku bez soukromoprávního titulu mohlo založit nárok vlastníka pozemku proti uživateli pozemku na bezdůvodné obohacení v podobě dotace vyplacené ze strany SZIF uživateli. 32. [Přechodné vnitrostátní podpory] Přechodných vnitrostátních podpor se týká nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „nařízení č. 112/2008 Sb.“). Mezi přechodné vnitrostátní podpory spadají i platby na zemědělskou půdu [§ 2 odst. 1 písm. e) nařízení č. 112/2008 Sb.]. Rovněž přiznání vnitrostátní podpory je podmíněno mj. podáním žádosti.

33. Podle § 9 odst. 2 nařízení č. 112/2008 Sb. platí: Fond poskytne žadateli platbu na zemědělskou půdu, na níž žadatel v příslušném kalendářním roce požádal a splnil podmínky pro poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

34. Protože i přechodnou vnitrostátní podporu v podobě platby na půdu je možno přiznat jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro dotaci SAPS stanovené v § 7 nařízení č. 50/2015 Sb., je možno v plném rozsahu odkázat na úvahy uvedené výše (body 27. až 31.) k dotaci SAPS. Lze pak uzavřít, že i skrze nutnost splnit podmínky pro dotaci SAPS je i získání přechodné vnitrostátní podpory v podobě platby na půdu podmíněno specifickou činností žadatele, která jde daleko nad rámec samotného užívání či zemědělského obhospodařování pozemku. Taková dotace není ani veřejnoprávním plněním („odměnou“) za užívání pozemku, nýbrž odměnou za výše zmíněné činnosti (srov. bod 28. a 29. výše), na jejichž vykonání je veřejný zájem. Přechodné vnitrostátní podpory nemusí být čerpány všemi osobami obhospodařující zemědělskou půdu, a to např. důvodu jejich rozhodnutí, že žádost o dotaci nepodají, či důvodu nesplnění dalších podmínek pro její přiznání a výplatu. I ve vztahu k platbě na půdu (v rámci přechodných vnitrostátních podpor) tak platí, že i kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu k takovému užívání, vyplacení dotace není v potřebné příčinné souvislosti tak, aby užívání pozemku bez soukromoprávního titulu mohlo založit nárok vlastníka pozemku proti uživateli pozemku na bezdůvodné obohacení v podobě dotace vyplacené ze strany SZIF uživateli. 35. [Dotace na greening] Tzv. greeningem se rozumí platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí ve smyslu § 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb. (srov. bod [1] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2022 čj. 3 As 101/2020-35; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud současně v bodě [11] zmíněného rozsudku čj. 3 As 101/2020-35 objasnil, že osud žádosti o poskytnutí podpory greeningu závisí plně na tom, zda byla žadateli v příslušném kalendářním roce přiznána jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS). Nejvyšší správní soud poznamenal, že z čl. 43 odst. 1 Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. 12. 2013 jasně vyplývá, že požádat o platbu greeningu mohou pouze zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu.

36. Protože i dotace na greening je možno přiznat jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro dotaci SAPS, je možno v plném rozsahu odkázat na úvahy uvedené výše (body 26. až 31.) k dotaci SAPS. Lze pak uzavřít, že i skrze nutnost splnit podmínky pro dotaci SAPS je i získání dotace na greening vázáno a podmíněno specifickou činností žadatele, která jde daleko nad rámec samotného užívání či zemědělského obhospodařování pozemku. Taková dotace není ani veřejnoprávním plněním („odměnou“) za užívání pozemku, nýbrž odměnou za výše zmíněné činnosti (srov. bod 28. a 29. výše), na jejichž vykonání je veřejný zájem. Dotace na greening nemusí být čerpány všemi osobami obhospodařující zemědělskou půdu, a to např. důvodu jejich rozhodnutí, že žádost o dotaci nepodají, či důvodu nesplnění dalších podmínek pro její přiznání a výplatu. I ve vztahu k dotaci na greening tak platí, že i kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu k takovému užívání, vyplacení dotace není v potřebné příčinné souvislosti tak, aby užívání pozemku bez soukromoprávního titulu mohlo založit nárok vlastníka pozemku proti uživateli pozemku na bezdůvodné obohacení v podobě dotace vyplacené ze strany SZIF uživateli. 37. [Dotace ANC] Dotaci na ANC (platbu pro oblast s přírodními omezeními ve smyslu nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády; ve znění účinném do 31. 3. 2023, dále jen „nařízení č. 43/2018 Sb.“) je možno opět přiznat výhradně jen na žádost.

38. Podle § 7 nařízení č. 43/2018 Sb. SZIF poskytne dotaci ANC v plné výše, jestliže a) žadatel zemědělsky hospodaří v oblastech s přírodními omezeními nejméně na 1 ha zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu podle § 5 odst. 3, b) žadatel v kalendářním roce, za který má být platba poskytnuta, dodržuje pravidla podmíněnosti uvedená v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., c) díl půdního bloku, na který je požadováno poskytnutí platby, je v evidenci využití půdy veden na žadatele minimálně ode dne doručení žádosti Fondu do 30. září příslušného kalendářního roku a zároveň se na tomto dílu půdního bloku nachází po celé uvedené období druh zemědělské kultury podle § 5 odst. 3, a d) žadatel na výměře zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury travní porost, trvalý travní porost a standardní orná půda, na kterou je požadováno poskytnutí platby v příslušném kalendářním roce, zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů.

39. Z právě citovaného ustanovení nařízení č. 43/2018 Sb. je patrné, že rovněž podmínkou přiznání dotace ANC je dodržení pravidel uvedených v přílohách č. 1 až 4 k nařízení č. 48/2017 Sb., a dále pokud jde o travní porost, trvalý travní porost a standardní orná půda zajištění zemědělského obhospodařování v souladu s § 7 nařízení č. 50/2015 Sb. K těmto požadavkům je možné opět odkázat výše na body 26. až 31.

40. Protože i dotaci ANC je možno vyplatit jen při dodržení pravidel uvedených v přílohách č. 1 až 4 k nařízení č. 48/2017 Sb. (a v případě stanovených kultur též za podmínky zemědělského obhospodařování v souladu s § 7 nařízení č. 50/2015 Sb.) je možno v plném rozsahu odkázat na úvahy uvedené výše (body 26. až 31.) k dotaci SAPS. Lze pak uzavřít, že i skrze nutnost dodržení pravidel uvedených v přílohách č. 1 až 4 k nařízení č. 48/2017 Sb. je i získání dotace ANC vázáno a podmíněno specifickou činností žadatele, která jde daleko nad rámec samotného užívání či zemědělského obhospodařování pozemku. Taková dotace není ani veřejnoprávním plněním („odměnou“) za užívání pozemku, ale odměnou za výše zmíněné činnosti (srov. bod 28. a 29. výše), na jejichž vykonání je veřejný zájem. Dotace ANC nemusí být čerpány všemi osobami obhospodařující zemědělskou půdu, a to např. důvodu jejich rozhodnutí, že žádost o dotaci nepodají, či důvodu nesplnění dalších podmínek pro její přiznání a výplatu. I ve vztahu k dotaci ANC tak platí, že i kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu k takovému užívání, vyplacení dotace není v potřebné příčinné souvislosti s tak, aby užívání pozemku bez soukromoprávního titulu mohlo založit nárok vlastníka pozemku proti uživateli pozemku na bezdůvodné obohacení v podobě dotace vyplacené ze strany SZIF uživateli. 41. [Dotace AEKO] Dotaci AEKO (dotaci na agroenvironmentální-klimatické opatření) v relevantním časovém období upravuje nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Pro posuzovanou věc je rozhodné znění zmíněného nařízení č. 75/2015 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2023 (dále jen „nařízení č. 75/2015 Sb.“). Dotace se poskytuje na podopatření v rámci agroenvironmentálních-klimatických opatření (§ 2 nařízení č. 75/2015 Sb.“)

42. Podle § 9 odst. 2 písm. b) až d) nařízení č. 75/2015 Sb. platilo: Dotace se poskytne žadateli v plné výši podle § 23, jestliže […] b) žadatel hospodaří a zaváže se hospodařit v souladu 1. s kontrolovanými požadavky podle aktů pro oblasti pravidel podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 a 3 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, a s kontrolovanými standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., 2. s podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv v agroenvironmentálně-klimatických opatření uvedenými v části A oddílu I bodech 1 až 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení na dílech půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele, 3. s podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin v agroenvironmentálně-klimatických opatření uvedenými v části A oddílu II bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení na dílech půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele a 4. s dalšími podmínkami stanovenými tímto nařízením, c) žadatel v případě použití hnojiv a statkových hnojiv vede evidenci hnojení v souladu se zákonem o hnojivech a uchovává tuto evidenci pro potřeby kontroly prokazující poskytnutí a užití dotace minimálně po dobu 10 let, d) žadatel v případě použití přípravků na ochranu rostlin vede záznamy o používání těchto přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7) a zákonem o rostlinolékařské péči a uchovává tuto evidenci pro potřeby kontroly prokazující poskytnutí a užití dotace minimálně po dobu 10 let, […].

43. S odvoláním na přílohy 1 až 4 nařízení č. 48/2017 Sb. [§ 9 odst. 2 písm. b) body 1. a 2. nařízení č. 75/2015 Sb.], s odvoláním na § 9 písm. b) bod 3. nařízení č. 75/2015 Sb., kde se odkazuje na podmínky v části A oddílu I bodech 1 až 5 přílohy č. 1 k danému nařízení, a s odvoláním na splnění evidenčních a záznamních povinností podle § 9 odst. 2 písm. c) a d) nařízení č. 75/2015 Sb., konstatovat, že lze konstatovat, že přiznání dotace AEKO je podmíněno splněním veřejnoprávně stanovených podmínky pro činnost dotované osoby, které mají za cíl: ochranu půdy, přírody a krajiny a udržitelné zachování produkčního potenciálu půdy, kvalitu a bezpečnost potravin, vedení příslušných evidencí a plnění ohlašovacích povinností, zajištění prostředí příznivého pro zvířata.

44. I dotace AEKO je tak podmíněna specifickou činností žadatele, která jde daleko nad rámec samotného užívání či zemědělského obhospodařování pozemku. Taková dotace není veřejnoprávním plněním („odměnou“) za užívání pozemku, nýbrž odměnou za výše zmíněné činnosti (srov. bod 43. výše), na jejichž vykonání je veřejný zájem. Dotace AEKO nemusí být čerpány všemi osobami obhospodařující zemědělskou půdu, a to např. důvodu jejich rozhodnutí, že žádost o dotaci nepodají, či důvodu nesplnění dalších podmínek pro její přiznání a výplatu. I ve vztahu k dotaci AEKO platí, že i kdyby (hypoteticky) žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu k takovému užívání, vyplacení dotace není v potřebné příčinné souvislosti s tak, aby užívání pozemku bez soukromoprávního titulu mohlo založit nárok vlastníka pozemku proti uživateli pozemku na bezdůvodné obohacení v podobě dotace vyplacené ze strany SZIF uživateli. II.C. K otázce, zda bylo za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 45. V posuzované věci nejde o případ, že by vyplacením dotace ze strany SZIF, jejímž příjemcem byl žalovaný, došlo k tomu, že by bylo za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Tento způsob získání bezdůvodného obohacení tak v posuzované věci nepřichází v úvahu.

46. Pro úplnost soud poznamenává, že způsoby nabytí bezdůvodného obohacení zmíněné v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku (a pro podmínky posuzované věci rozebrané výše v částech A. až C.), jsou v zákoně zmíněny demonstrativně. Soud v posuzované věci nespatřuje v případě vyplacené dotace ze strany SZIF ani jiný způsob nabytí bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku demonstrativně výslovně nezmíněný. II.D. Shrnutí a závěrečné úvahy soudu Soud v posuzované věci dospěl k závěru, že vyplacení rozebíraných dotací ze strany SZIF žalovanému se odehrálo v rámci právního vztahu SZIF-žalovaný. Jde o právní vztah upravený veřejným právem. Vyplacením dotace ze strany SZIF žalovanému nedošlo ke zmenšení majetku žalobkyně, která dotace nevyplácela. S ohledem na skutečnost, že poskytování dotací ze strany SZIF spadá do oblasti veřejného práva, nabízela se žalobkyni možnost hájení svých zájmů prostředky veřejného práva.

47. Podle § 3g odst. 8 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, platí: Fond [tj. SZIF, poznámka soudu] může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později.

48. Jako vlastník předmětného pozemku tedy mohla žalobkyně dát podnět, na jehož základě by SZIF musel zahájit postup k aktualizaci evidence půdy. Pokud by v rámci takového postupu žalobkyně uspěla a byla evidována jako uživatelka předmětného pozemku, resp. půdních bloků, které jej překrývají, pak by u sebe měla splněnu základní podmínku přiznání dotace, kterou je vedení žadatele o dotaci jako uživatele půdy [srov. § 2 písm. a) nařízení č. 50/2015 Sb., § 7 písm. c) nařízení č. 43/2018 Sb.; § 3 odst. 1 písm. a) nařízení č. 75/2015 Sb.]. Při splnění dalších podmínek, které se váží mj. k faktické činnosti, pak mohla o dotace usilovat sama. Naznačená aktualizace evidence půdy, pokud by do ní byla žalobkyně zapsána jako uživatelka, by též znamenala, že žalovaný by nemohl dané dotace získat.

49. Na posuzované dotace, které SZIF vyplatil žalovanému, však nemá žalobkyně nárok opřený o tvrzení, že vyplacené dotace jsou bezdůvodným obohacením na její úkor. Obohacení žalovaného v podobě vyplacené dotace ze strany SZIF není v příčinné souvislosti s tím, že by žalobkyně svůj pozemek neužívala. Jak soud rozebral v části B. výše, dotace jsou podmíněny vlastní činností žadatele o dotace, která jde daleko nad rámec užívání pozemku. I kdyby (hypoteticky)tedy žalovaný předmětný pozemek užíval bez soukromoprávního titulu, nebyla by stejně splněna podmínka příčinné souvislosti nezbytné pro vznik nároku na bezdůvodné obohacení.

50. Žalobkyně se dále dovolávala § 3004 odst. 1 věty první občanského zákoníku, podle níž platí: Obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal.

51. Přijaté dotace od SZIF nejsou přímým a nezprostředkovaným důsledkem samotného užití pozemku (i kdyby mělo jít o jeho užití bez soukromoprávního titulu), ale veřejnoprávní platbou za vlastní činností žadatele o dotace, která jde daleko nad rámec užívání pozemku. Taková dotace nespadá pod okruh toho, co se má podle § 3004 odst. 1 občanského zákoníku vydávat. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 4. 2021 sp. zn. 28 Cdo 865/2021: „Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo.“ Podle náhledu vyplacené dotace ze strany SZIF představují prospěch, který nelze považovat za bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně.

52. V § 3004 odst. 1 větě první občanského zákoníku se zmiňuje, že se mají vydat plody i užitky. Dotace není plodem, tj. tím, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy (§ 491 odst. 1 občanského zákoníku). Není ani užitkem, tj. tím, co o věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy (§ 491 odst. 2 občanského zákoníku). Pro získání dotace je třeba splnit řadu podmínek jak právního, tak faktického rázu, nelze tudíž soudit, že by dotaci pozemek pravidelně poskytoval ze své právní, tím méně přirozené povahy.

53. Soud v posuzované věci shledal, že žaloba je celém rozsahu nepodložená, proto ji v plném rozsahu zamítl.

III. Náklady řízení

54. Žalovaný byl ve sporu úspěšný ze 100 %, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení.

55. Přiznaná výše náhrady řízení 15 450 Kč se skládá z následujících položek mimosmluvní odměny advokáta ve výši 14 100 Kč za 3 úkony právní služby, tj. ve výši 4 700 Kč za úkon podle § 7 bodu 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Poskytnutými úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb, 2) vyjádření k žalobě (č. l. 17) a 3) účast u jednání, které se konalo dne 13. 5. 2025 a které trvalo 1 hodinu a 22 minut (protokol na č. l. 111) [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu]. paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 350 Kč, tj. ve výši 450 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby.