10 C 19/2021-85

Rubrum

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení, že vyživovací povinnost ze zákona zanikla takto:

Výrok

I. Určuje se, že vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému dohodnutá dohodou účastníků ve výši 2 000 Kč měsíčně, s účinností ke dni [datum] zanikla.

II. Žalobkyni se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 6 776 Kč, kterou je povinen zaplatit žalovaný žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že její vyživovací povinnost vůči synovi, žalovanému, ke dni [datum] zanikla. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný získal ke dni [datum] schopnost sám se živit, když získal příjem v rámci svého studia na [anonymizována tři slova] [obec] ve výši čistého měsíčně cca [částka], ke dni podání žaloby cca [částka]. Nadto má žalovaný požívat v rámci studia další výhody, jako zlevněné stravování na univerzitě, zdarma univerzitní ubytování, výstroj, možnost využívat sportovní zařízení univerzity, atd. Naproti tomu příjem žalobkyně činí cca [částka] čistého, avšak žádnou podobnou výhodu jako žalovaný nepožívá, musí hradit své náklady na ubytování, stravu atp. v plné výši a dále plnit vyživovací povinnost k synovi nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně výživné žalovanému od doby získání příjmu ze studia neplatí, žalovaný se na ni opakovaně žádostmi ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] obrátil se žádostí o placení výživného a dále na žalobkyni podal trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti. K potřebám žalovaného, kterých se tento dovolává, žalobkyně podotkla, že přesahují možnosti žalovaného a jsou neskromné. Žalovaný ze svého platu, byť ve výši blízké minimální mzdě, musí být schopen vyjít, když na rozdíl od běžné populace požívá v rámci studia řadu výhod, jako bezplatné ubytování a zlevněnou stravu. Z žalobcem předestřených měsíčních výdajů uznala pouze cca 5 000 Kč. Uvedla, že náklady žalovaného na bydlení u otce považuje za zvláštní, pokud má totiž trvat vyživovací povinnost rodičů k dítěti, je zarážející, že žalovaný otci přispívá na bydlení a stravu a nadto si na tento výdaj (obecně na své potřeby) půjčuje žalovaný od babičky (otcovy matky) 2 000 Kč měsíčně. I kdyby měl soud žalovanému přiznat výživné za předpokladu, že by tento nedosahoval vůbec žádného příjmu, jednalo by se vzhledem k příjmu matky maximálně o částku 5 000 Kč, přičemž současné příjmy žalovaného jsou více než dvojnásobné. Právní zájem na rozhodnutí ve věci žalobkyně dovozuje z postupu žalovaného spočívajícího v uplatňování nároků na výživné a podání trestního oznámení, přičemž podanou žalobou žalobkyně sleduje zabránění takovému postupu žalovaného i v budoucnu.

2. Žalovaný trvá na tom, že vyživovací povinnost žalobkyně vůči němu nezanikla a trvá. Opakovaně se obracel na žalobkyni se zájmem řešit výživné, tato jej však odmítla a současné spory mezi účastníky řízení pak zavinila žalobkyně. Schopnost sám se živit je nutno vyložit jako schopnost upokojovat všechny své potřeby, a to potřeby hmotné, kulturní a další, včetně bytové, a záleží vždy na konkrétních okolnostech případu. Jeho příjmy činily v době od [datum], tedy na začátku studia, cca [částka] a postupně se zvyšovaly až na cca [částka] čistého od [datum]. Poukázal na fyzickou i mentální náročnost [anonymizováno] studia a specifičnost závazku studentů vůči [anonymizována dvě slova]. Nepobírá stipendium, ubytování v době dovolené a o víkendech si musí hradit sám, není mu poskytováno v rámci studia, ubytování v kasárnách pak nelze považovat za obydlí či domov, když zde nesmí přijímat návštěvy, nemá soukromý prostor (bydlení ve dvou), nemá uzamykatelné prostory pro osobní věci a dokumenty. Žalobkyně má vyšší příjem, na nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] dostává výživné od jeho otce, bydlí u svého současného přítele, tedy náklady na bydlení hradí společně s ním, dále pak i žalovaný má vyživovací povinnost vůči svému synovi, nezl. [jméno] [příjmení]. Dle žalovaného je pak jeho otec vyčerpán svým zdravotním stavem a spory s žalovanou a není tedy schopen žalovanému přispívat na živobytí, resp. platit výživné, žalovaný naopak přispívá na stravu a ubytování svému otci po dobu, po kterou se u něj zdržuje. Musí si na zabezpečení svých potřeb půjčovat 2 000 Kč měsíčně od své babičky, matky otce. Pokud by zanikla vyživovací povinnost matky, zanikla by mu i vyživovací povinnost jeho otce, žalovaný by si musel pořídit nájemní bydlení, což by si nemohl dovolit a takové konstatování by pro něj tedy bylo likvidační a musel by pro finanční tíseň ukončit své studium. Žalovaný pak soudu předložil vyčíslení svých životních nákladů, kdy jednotlivé položky budou uvedeny níže v odůvodnění rozsudku, celkem své výdaje vyčíslil na 19 812 Kč měsíčně a uvedl, že na další kulturní vyžití a zábavu mu již nezbývají prostředky. Náročnost studia vyžaduje pestrou, bohatou a vyváženou stravu a proto si musí dokupovat doplňky jako vitamíny, iontové nápoje, vlastní stravu nad rámec té poskytnuté univerzitou, dále je z důvodů sounáležitosti jednotky nutné účastnit se společných snídaní a večeří. Žalobkyni nesvědčí právní zájem na rozhodnutí ve věci.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Nesporné je mezi účastníky a rodným listem bylo prokázáno, že žalovaný je synem žalobkyně.

5. Dokladem z webové stránky [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že pro [anonymizována dvě slova] náleží studentům prezenčního vojenského studia plat ve výši [částka].

6. Potvrzením o studiu [anonymizována čtyři slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], je studentem uvedené školy od [datum] v rámci soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole.

7. Potvrzením o studiu [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný je od. [datum] ve [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], v akademickém roce 2020 2021 je studentem druhého ročníku prezenčního [anonymizována dvě slova] pětiletého magisterského studijního programu a je [anonymizována dvě slova].

8. Mzdovými listem firmy [jméno] [jméno] – [anonymizováno] a potvrzením uvedeného zaměstnavatele bylo prokázáno, že za období od srpna 2019 do prosince 2019 byla čistá měsíční mzda žalobkyně ve výši [částka], v první polovině roku 2020 byla [částka], v druhé polovině roku 2020 byla [částka] a od ledna do března 2021 byla [částka].

9. Rodným listem matričního úřadu [obec], [anonymizováno], roč. [rok], strana [anonymizováno], poř. [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně a otec žalovaného jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození].

10. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], byl pro dobu trvání manželství rodičů i po dobu po rozvodu rodičů svěřen do péče matky, otci [jméno] [celé jméno žalovaného] byla po dobu před rozvodem od [datum] i v době po rozvodu rodičů uložen povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou [částka] měsíčně k rukám matky.

11. Ze shodných tvrzení účastníků a dopisů (č. l. 14-15, 16, 17, 18) je patrno, že žalovaný žalobkyni vyzýval k placení výživného dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný podal na žalobkyni trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti.

12. Dohodou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný podepsali listinu, jejímž obsahem je ujednání o povinnosti žalobkyně platit žalovanému měsíčně předem částku ve výši 2 000 Kč splatnou vždy do 15. dne v měsíci k rukám druhé smluvní strany. Listina obsahuje úvodní ustanovení konstatující, že žalovaný po dobu před a po rozvodu bydlí u svého otce, pročež se žalovaná zavazuje platit druhé straně výživné.

13. Emailem ze dne [datum] zaslaným právní zástupkyní žalobkyně právnímu zástupci žalovaného bylo prokázáno, že uvedeného dne žalobkyně informovala žalovaného o zániku své vyživovací povinnosti, a to s odůvodněním, že zletilý syn je schopen sám se živit.

14. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že s ohledem na to, že žalovaný je od [datum] ve služebním poměru vojáka z povolání a pobírá plat, vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalovanému ze zákona zanikla.

15. Výplatními páskami [stát. instituce] pro žalovaného bylo prokázáno, že čistý plat žalovaného byl v měsíci srpnu 2019 - [částka], v září 2019 - [částka], v říjnu 2019 - [částka], v listopadu 2019 - [částka], v prosinci 2019 - [částka], v lednu 2020 - [částka], v únoru až říjnu 2020 - [částka] každý měsíc, v listopadu 2020 - [částka], v prosinci 2020 - [částka] a v lednu 2021 - [částka].

16. Sděleními k žádosti o součinnost bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalovaného], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], ani [obec] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], nejsou příjemci dávek státní sociální podpory ani dávek pěstounské péče.

17. Sdělením k žádosti o součinnost (č. l 60) bylo prokázáno, že žalobkyně ani žalovaný nejsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek státní sociální podpory a ke dni [datum] nepobírají žádné dávky.

18. Při účastnickém výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že výdaje na léky nemá, vyživovací povinnost má k nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného], který je v její péči. Na jeho výživu přispívá jeho otec částkou 2 800 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí v bytě u přítele, na bydlení nic neplatí, platí jej přítel, žalobkyně naopak platí stravu, za což vynakládá asi 10 000 Kč měsíčně. Příjem přítele žalobkyně nezná, nikdo další s žalobkyní nebydlí. Jiný příjem než ze zaměstnání žalobkyně nemá. Nezletilý [jméno] nastupuje v září do 3. ročníku [ulice] [anonymizována tři slova] [obec], při prezenční výuce je ubytován na internátě s platbou 1 300 Kč za ubytování, 600 Kč za stravu, 100 Kč na jízdné měsíčně. Je sledován v [anonymizováno] ambulanci, na léky doplácí 2 000 Kč ročně, za hudební školu vynakládá 2 400 Kč ročně. Dále má nezletilý výdaje se školou, např. za učebnici angličtiny musel zaplatit 500 Kč. Dále má výdaje na pořízení [anonymizováno], na telefon mu platí žalobkyně měsíčně 470 Kč. Žalobkyně uvádí, že šetří na nový notebook, který potřebuje nezletilý ke studiu. Za taneční kurs loni zaplatili 1 300 Kč. Další náklady žalobkyně s nezletilým tvoří jídlo, hygiena, oblečení. Žalobkyně má majetek v SJM, kdy u zdejšího soudu je vedeno řízení o jeho vypořádání, jedná se o nemovitosti. Dluhy nemá, jiný majetek větší hodnoty nemá, v SJM je [značka automobilu] o ceně cca 10 000 Kč. Naposledy žalobkyně zaplatila výživné za 8/ 2019. V tomtéž období, kdy žalobkyně uzavřela dohodu s žalovaným, tak dcera [jméno] uzavřela dohodu s otcem o výživném na stejnou částku, žalobkyně se domnívá, že tu jí otec platil pouze do 8/ 2019.

19. Při účastnickém výslechu žalovaného bylo zjištěno, že je zdravý, studoval [ulice] [anonymizována tři slova] [obec], studium ukončil maturitou na jaře roku 2019, potom nastoupil na [anonymizována tři slova] [obec]. Studuje řádně až dosud, nyní je ve druhém ročníku. Matka mu výživné neplatí od 9/ 2019. Příjmem žalovaného je služební plat, dále mu přispívá různými částkami jeho babička, bývá to tak 2 000 Kč měsíčně, je s ní dohodnut, že až se postaví na vlastní nohy, peníze jí vrátí. O jakou částku konkrétně celkem se nyní jedná, neví. Jiný příjem nemá, je nemajetný, žádné dluhy nemá. Žalovaný dále uvedl výdaje jako ve svém vyjádření na č. l. 69-76, měsíčně si platí úrazové pojištění 752 Kč, toto platí od druhého ročníku [anonymizována dvě slova], předtím jej platil otec. Pokud by v době své dovolené bydlel v zařízení armády, musel by za to platit, ale neplatil nic, protože tam nebyl. Když je doma, tak se dohodl s otcem, že mu za to bude platit 100 Kč za den, protože otec je finančně vyčerpáván sporem s matkou, platí mu proto 600 Kč měsíčně, jak se domluvili. Dále otci platí 300 Kč za odpady za rok. Náklady na telefon vyčíslil tak, že si měsíčně odkládá 500 Kč a jednou za dva roky si koupí telefon za 12 000 Kč. Na notebook si odkládá 500 Kč měsíčně a jednou za tři roky si pořídí notebook za 18 000 Kč Náklady na airsoft, kdy trénuje, protože nemůže střílet ostrými, jsou náklady na kuličky, na baterie apod., za což vynaloží 1 200 Kč ročně. Na jídlo do [anonymizováno] chodit musí, jinak by nestíhal přesný rozvrh. V pátek odjíždí domů a další náklady na jídlo má doma, kdy otci přispívá. Dále za para seskoky, až dosud byly hrazeny školou, ale do budoucna by si chtěl našetřit 3 000 Kč na kondiční para seskoky. Za taneční kurz zaplatil 1 000 Kč v prvním ročníku. Za lyžování letos zaplatil 790 Kč, chtěl by mít stavební spoření, ale zatím si ho neplatí. Otec žalovanému na výživu nic neplatí, pomáhá mu tím, že u něj může bydlet. Podání, která žalovaný psal ve věci soudu, nepsal jenom sám, ale psal je za pomoci svého dědy [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po otci výživné nechce, protože jej u sebe nechává bydlet, kdyby tomu tak nebylo, musel by si žalovaný hledat bydlení v [obec], otec má také menší příjem než matka, je finančně vyčerpáván náklady na řízení o SJM, matka má příjmy vyšší, také je viníkem řízení o vypořádání SJM, uváděla nepravdivé údaje. Pokud jde o snídaně, teoreticky by mohl vstát o půl hodiny dřív a připravit si snídani, ale je členem [anonymizována dvě slova], musí být připraveni plnit úkoly, nadřízený by si to ani nepřál. Ubytování v [anonymizováno] nepovažuje za bydlení, protože tam nemůže být navštěvován kamarády, rodinou, bez souhlasu provozního nemůže posunout nábytek, pokoj sdílí dva, nemá tam svou osobní sféru, možnost si chráněně uložit např. doklady. Tři víkendy v měsíci tráví u otce, jeden víkend v [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], kdy dostane balíček, ve kterém jsou jen dvě konzervy a krekry, proto si musí kupovat jídlo sám, ubytování si v této době platit nemusí. Žalovaný se pokoušel s matkou domluvit a hodlal přistoupit i na částku 1 700 Kč, na placení výživného však trvá.

20. Výpověď žalovaného spolu s jeho vyčíslením příjmů a výdajů prokazují, že žalovaný si vyčísluje své potřeby tak, že jeho měsíční výdaje činí: a) úrazové pojistné 752 Kč, b) bydlení v [obec], když otci přispívá 100 Kč za den, za 6 dnů tedy 600 Kč, c) platba za odpady 25 Kč, d) civilní oblečení, oděv a obutí 1 000 Kč, e) praní výstroje v [obec] 6 Kč denně, za 18 dní 108 Kč, f) praní civilu 6 Kč za jedno praní, za 12 praní měsíčně 72 Kč, g) učební pomůcky, sešity, psací potřeby, papíry, kalkulačka 100 Kč, h) 1× za 2 roky pořízení telefonu za 12 000 Kč, měsíčně tedy 500 Kč, i) paušál za telefon 498 Kč, j) koupě notebooku programy pro výuku 1× za 3 roky s pořizovací cenou 18 000 Kč, měsíčně tedy 500 Kč, k) tvorba úspor na výdaje při [anonymizována dvě slova], vybavení nad rozsah přídělu, náplasti proti puchýřům, masti proti bolesti, tejpovací náplasti, doplňková výživa při nadměrné námaze, konzervované a sušené maso, ponožky, spodní prádlo, baterie 208 Kč, l) airsoftový sport jako nadstavba výcviku 100 Kč, m) oční čočky, [anonymizována dvě slova], ochranné, střelecké 416 Kč, n) doplňky stravy – vitaminy, iontové nápoje, tyčinky 500 Kč, o) osobní hygiena, mytí, toaletní hygienické pomůcky 300 Kč, p) 2× měsíčně holič 300 Kč, q) roušky 2× denně po 3 Kč 180 Kč, r) tvorba úspor na dovolenou v ceně 12 000 Kč, tedy 1 000 Kč měsíčně, s) stravování sobota a neděle při službě v [anonymizováno], když v přídělu dostane pouze 2 konzervy a krekry, což nestačí, tedy 600 Kč měsíčně, t) strava ve škole - snídaně 125 Kč, oběd s příspěvkem z FKSP po 24 Kč, večeře 121 Kč, měsíčně tedy 4 860 Kč, za 18 dní v měsíci tedy částka 4 860 Kč, u) za 3 dny polodenní stravování po 149 Kč, tedy 447 Kč měsíčně, v) platba otci za stravování v [obec] po 100 Kč za den, tedy za 6 dnů 600 Kč měsíčně, w) 2× 1,5 litru minerální vody denně, tedy 600 Kč měsíčně, x) jízdné MHD v [obec] měsíčně 550 Kč, y) jízdné za 3 cesty vlakem z [obec] do [obec] a zpět 550 Kč za jednu cestu, za 3 cesty v měsíci tedy 1 650 Kč, z) příležitostná cesty v bydlišti autobus, například když jede navštěvovat syna, 100 Kč, aa) výživné dle dohody s matkou nezletilého dítěte od 4/ 2021 ve výši 1 400 Kč, bb) finanční výdaje na dárky pro nezletilého syna žalobce 250 Kč, cc) spoření na udržovací 3 kondiční para seskoky 250 Kč, dd) taneční kurz, kdy zaplatil 1 000 Kč celkem, tedy 83 Kč měsíčně, ee) lyžování, v zimě v sezóně 4 dny vstupné po 790 Kč, tedy 263 Kč měsíčně, ff) chtěl by mít stavební spoření po 1 000 Kč měsíčně, celkem tedy výdaje žalovaného za měsíc činí 19 812 Kč.

21. Z výpovědi žalovaného, rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], dohod předložených žalovaným je patrno, že citovaným rozsudkem bylo určeno, že žalovaný je otcem nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], z matky [jméno] [příjmení], [datum narození] Nezletilý byl svěřen do péče jeho matky a žalovanému uloženo platit na výživu nezletilého od [datum] výživné ve výši 500 Kč měsíčně. Žalovaný se s matkou nezletilého dohodl, že bude na výživu nezletilého [jméno] platit měsíčně od [datum] částku 1 000 Kč, od [datum] částku 1 100 Kč, od [datum] částku 1 300 Kč, od [datum] částku 1 400 Kč.

22. Z výše uvedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je matkou žalovaného. Žalovaný je od [datum] ve služebním poměru [anonymizována tři slova], v akademickém roce 2020 2021 je studentem druhého ročníku prezenčního [anonymizováno] studia pětiletého magisterského studijního programu a je [anonymizována dvě slova]. Pro [anonymizována dvě slova] náleží studentům prezenčního [anonymizováno] studia plat ve výši [částka]. Žalobkyně a žalovaný podepsali listinu, jejímž obsahem je ujednání o povinnosti žalobkyně platit žalovanému měsíčně předem částku ve výši 2 000 Kč splatnou vždy do 15. dne v měsíci k rukám druhé smluvní strany. Listina obsahuje úvodní ustanovení konstatující, že žalovaný po dobu před a po rozvodu bydlí u svého otce, pročež se žalovaná zavazuje platit druhé straně výživné. Žalobkyně od září 2019 neplatí žalovanému dohodnuté výživné, poslední výživné uhradila v měsíci srpnu 2019. Žalovaný žalobkyni vyzýval k placení výživného dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Emailem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného o zániku své vyživovací povinnosti a to s odůvodněním, že zletilý syn je schopen sám se živit, totéž učinila dopisem ze dne [datum], kdy informovala žalovaného o tom, že s ohledem na to, že žalovaný je od [datum] ve služebním poměru [anonymizována tři slova] a pobírá plat, vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalovanému ze zákona zanikla. Žalovaný podal na žalobkyni trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti. Čistý plat žalovaného byl v měsíci srpnu 2019 - [částka], v září 2019 - [částka], v říjnu 2019 - [částka], v listopadu 2019 – [částka], v prosinci 2019 - [částka], v lednu 2020 [anonymizována tři slova] Kč, v únoru až říjnu 2020 - [částka] každý měsíc, v listopadu 2020 - [částka], v prosinci 2020 - [částka] a v lednu 2021 - [částka]. Žalovaný je otcem nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození] Nezletilý byl svěřen do péče matky, žalovanému byla soudem uložena povinnost platit na výživu nezletilého od [datum] výživné ve výši 500 Kč měsíčně splatné vždy do každého prvého dne v měsíci k rukám matky. Žalovaný platil a platí na nezletilého [jméno] [příjmení] od [datum] měsíčně 1 000 Kč, od [datum] částku 1 100 Kč a od [datum] částku 1 300 Kč a od [datum] částku 1 400 Kč. Žalovaný si své výdaje vyčíslil měsíčně ve výši celkem 19 810 Kč a jsou tvořeny následujícími položkami: úrazové pojistné 752 Kč, které je hrazeno žalovaným až od druhého ročníku vysokoškolského studia, bydlení v [obec] 600 Kč, platba za odpady 25 Kč, civilní oblečení, oděv a obutí 1 000 Kč, praní výstroje v [obec] 108 Kč, praní civilu 72 Kč, učební pomůcky 100 Kč, náklady na pořízení telefonu 500 Kč, paušál za telefon 498 Kč, koupě notebooku a programy pro výuku 500 Kč, tvorba úspor na výdaje při [anonymizována dvě slova], vybavení nad rozsah přídělu, náplasti proti puchýřům, masti proti bolesti, tejpovací náplasti, doplňková výživa při nadměrné námaze, konzervované a sušené maso, ponožky, spodní prádlo, baterie 208 Kč, airsoft 100 Kč, oční čočky, [anonymizována dvě slova], ochranné, střelecké 416 Kč, doplňky stravy 500 Kč, osobní hygiena 300 Kč, holič 300 Kč, roušky 180 Kč, tvorba úspor na dovolenou 1 000 Kč měsíčně, stravování sobota a neděle při službě v [anonymizováno] 600 Kč měsíčně, strava ve škole - snídaně 125 Kč, oběd s příspěvkem z FKSP po 24 Kč, večeře 121 Kč, měsíčně tedy 4 860 Kč, za 3 dny polodenní stravování po 149 Kč, tedy 447 Kč měsíčně, platba otci za stravování v [obec] 600 Kč, minerální voda 600 Kč, jízdné MHD v [obec] 550 Kč, jízdné vlakem z [obec] do [obec] a zpět 1 650 Kč, příležitostná cesty v bydlišti 100 Kč, výživné nezletilého dítěte od 4/ 2021 ve výši 1 400 Kč, finanční výdaje na dárky pro syna 250 Kč, spoření na udržovací 3 kondiční para seskoky 250 Kč, taneční kurz 83 Kč, lyžování 263 Kč, stavební spoření 1 000 Kč. Žalovaný je zdravý, studoval [ulice] [anonymizována tři slova] [obec], studium ukončil maturitou na jaře roku 2019, potom nastoupil na [anonymizována tři slova] [obec]. Studuje řádně až dosud, nyní je ve druhém ročníku. Příjmem žalovaného je služební plat, dále mu přispívá různými částkami jeho babička, bývá to tak 2 000 Kč měsíčně, je s ní dohodnut, že jí peníze vrátí. Jiný příjem žalovaný nemá, je nemajetný. Pobyt žalovaného v [anonymizováno] je bezplatný, v době mimo prezenční studium nebo službu by si žalovaný náklady na pobyt v [anonymizováno] musel hradit. Částky na telefon a notebook žalovaný šetří a po našetření dané částky si telefon a notebook chce koupit. Otec žalovanému na výživu nic neplatí, žalovaný u něj může bydlet. Podání, která žalovaný psal ve věci soudu, nepsal jenom sám, ale psal je za pomoci svého dědy [jméno] [celé jméno žalovaného]. Bydlení v [anonymizováno] nepovažuje žalovaný za svůj domov, v [anonymizováno] nemůže být navštěvován kamarády, rodinou, bez souhlasu provozního nemůže posunout nábytek, pokoj sdílí dva, nemá tam svou osobní sféru, možnost si chráněně uložit např. doklady. Tři víkendy v měsíci tráví žalovaný u otce, jeden víkend v [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], kdy dostane balíček, ve kterém jsou jen dvě konzervy a krekry, proto si musí kupovat jídlo sám. Žalovaný trvá na placení výživného matkou. Za období od srpna 2019 do prosince 2019 byla čistá měsíční mzda žalobkyně ve výši [částka], v první polovině roku 2020 byla [částka], v druhé polovině roku 2020 byla [anonymizována dvě slova] a od ledna do března 2021 byla [částka]. Žalobkyně a otec žalovaného jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], je studentem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] od [datum] v rámci soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole. Nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] byl pro dobu trvání manželství rodičů i po dobu po rozvodu rodičů svěřen do péče matky, otci [jméno] [celé jméno žalovaného] byla po dobu před rozvodem od [datum] i v době po rozvodu rodičů uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou 2 800 Kč měsíčně splatnou do 15. dne kalendářního daného měsíce k rukám matky, tuto povinnost otec nezletilého plní. Žalobkyně bydlí v bytě u přítele, na bydlení nic neplatí, platí jej přítel, žalobkyně naopak platí stravu, za což vynakládá asi 10 000 Kč měsíčně. Jiný příjem než ze zaměstnání žalobkyně nemá. Nezletilý [jméno] je ubytován na internátě s platbou 1 300 Kč měsíčně za ubytování, 600 Kč měsíčně za stravu, 100 Kč měsíčně na jízdné. Je sledován v [anonymizováno] ambulanci, na léky doplácí 2 000 Kč ročně, za hudební školu vynakládá 2 400 Kč ročně. Dále má nezletilý výdaje se školou, např. na učebnici angličtiny musel zaplatit 500 Kč. Dále má výdaje na pořízení [anonymizováno], na telefon platí žalobkyně měsíčně jemu 470 Kč. Žalobkyně šetří na nový notebook, který potřebuje nezletilý ke studiu. Za taneční loni zaplatili 1 300 Kč. Další náklady žalobkyně s nezletilým tvoří jídlo, hygiena, oblečení. Žalobkyně má majetek v SJM, kdy u zdejšího soudu je vedeno řízení o jeho vypořádání, jedná se o nemovitosti. Dluhy nemá, jiný majetek větší hodnoty nemá, v SJM je [značka automobilu] o ceně cca 10 000 Kč. V tomtéž období, kdy žalobkyně uzavřela dohodu s žalovaným, tak dcera [obec] uzavřela dohodu s otcem o výživném na stejnou částku. [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalovaného], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], ani [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], nejsou příjemci dávek státní sociální podpory ani dávek pěstounské péče, žalobkyně ani žalovaný nejsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek státní sociální podpory a ke dni [datum] nepobírají žádné dávky od Úřadu práce ČR.

23. Ze zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle ust. § 910 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

24. Soud se v prvé řadě vyjádří k naléhavému právnímu zájmu. Soud právní zájem na určení, že vyživovací povinnost zanikla, spatřuje v několika zásadních okolnostech (resp. jejich kombinaci). Zaprvé, účastníci řízení formalizovali platbu výživného dohodou ze dne [datum], která přesně stanovila povinnost žalobkyně k placení výživného. Dále pak žalovaný trvá na placení výživného, žalovanou o něj opakovaně upomínal a podal trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti žalobkyní, což svědčí o silné motivaci žalovaného vymáhat výživné. Další rozhodnou okolností pak je, že žalovaný zjevně činí úkony v tomto řízení pod vlivem svých příbuzných, což sám doznal. Z kombinace daných okolností má soud za to, že je v zájmu žalobkyně, a to vzhledem k potenciálnímu trestnímu či jinému řízení, aby soud stanovil, zda vyživovací povinnost žalobkyně dohodnutá výše citovanou dohodou trvá či nikoliv vzhledem k tomu, že žalovaný získal ke dni [datum] příjem a tedy schopnost se sám živit. Soud tedy konstatuje, že právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř má za prokázaný a dále je třeba přistoupit k posouzení, zda vyživovací povinnost žalobkyně zanikla či nikoliv.

25. Lze konstatovat, že v době uzavření dohody o výživném účastníci řízení měli zřejmě za to, že vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalovanému trvala, žalovaný pak tvrdí, že trvá dodnes, žalobkyně tvrdí, že zanikla k [datum], kdy žalovaný začal pobírat plat. V uvedené době se žalovaný soustavně a cílevědomě vzdělával zprvu na střední škole, vzápětí pak byl přijat na vysokou školu, v jejímž studiu řádně (soustavně a cílevědomě) pokračuje a takové studium soud považuje za účelnou přípravu na budoucí povolání. Až k [datum] pak žalovaný získal plat, což je možné považovat za okolnost způsobující zánik vyživovací povinnosti. Je tedy třeba vyhodnotit, zda získáním platu byla naplněna (prokázána) podmínka získání schopnosti sám se živit a došlo tedy k zániku vyživovací povinnosti, která do té doby zřejmě trvala.

26. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011 ve věci II. ÚS 3113/10 platí, že„ vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. Jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí.“ 27. Je dále pravdou, jak uvádí žalovaný, že relativně bohatá judikatura soudů se pak věnuje situacím, kdy se zletilé dítě připravuje na budoucí povolání soustavným a cílevědomým studiem na vysoké škole a takovému dítěti je pak výživné přiznáno (srov. již citovaný nález Ústavního soudu nebo nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014 ve věci II. ÚS 2121/14).

28. Dále pak dle usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 ve věci sp. zn. IV. ÚS 1247/13 platí, že„ Vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou. Rozhraničujícím kritériem pro její plnění není, jak je již shora uvedeno, dosažení zletilosti či jiného věku, ale způsobilosti sám se živit. V obecné rovině nezletilí této způsobilosti nabývají dosažením věku 15 let, kdy jsou způsobilí uzavřít pracovněprávní smlouvu, byť jsou i nadále v určitém rozsahu zákoníkem práce chránění.“ 29. Dále Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 3. 2013 ve věci I. ÚS 2306/12 uvedl, že„ …teleologie § 85 odst. 1 zákona o rodině je zásadně postavena na myšlence člověka plně zodpovědného za svůj osud. Od okamžiku nabytí schopnosti sám se živit má dítě své příjmové poměry objektivně ve svých rukou, je„ strůjcem svého štěstí“. Záleží zpravidla jen na něm (na jeho píli aj.), v jakých majetkových poměrech bude žít; pokud v tomto ohledu aktivní nebude, negativní důsledky si ponese sám. Smyslem a účelem tudíž je, že pokud je dítě již objektivně schopno si samo své potřeby uspokojovat, bylo by nespravedlivé přičítat jeho eventuální pasivitu v této sféře k tíži jeho rodičů v tom smyslu, že by rodiče byli povinni nadále své dítě živit.“ 30. Získání schopnosti sám se živit pak tedy dle soudu ve světle výše uvedené judikatury zásadně nastává dovršením patnáctého roku věku a završením školní docházky k datu nástupu do práce (tedy splněním podmínek dle § 35 odst. 1 o. z.). Tímto momentem pak děti zásadně nabývají schopnosti samy se živit, existují však zvláštní okolnosti – typicky navazující studium či tělesné nebo mentální postižení, které mohou trvání vyživovací povinnosti„ prodloužit“ resp., založit její vznik i poté, co je v obecné rovině nezletilé či zletilé dítě samo schopno se živit. Stejně tak mohou ale existovat i okolnosti, které způsobí zánik vyživovací povinnosti rodičů vůči nezletilému či zletilému dítěti i navzdory tomu, že jsou sice schopny se v obecné rovině samy živit (teoreticky), ale dále studují či mají z jiného důvodu zvýšené nároky na výživu. Typicky se bude jednat o vlastní majetkové příjmy dítěte či, výjimečně, zavrženíhodné chování dítěte vůči rodičům (rozpor s dobrými mravy, srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, ve věci III. ÚS 96/16). Stran majetkových poměrů dítěte totiž není vyloučeno, že příjmy dítěte budou stejné či větší než jeho rodičů, v takovém případě by nebylo zpravidla na místě výživné přiznat.

31. Soud pak shrnuje, že získá-li dítě schopnost samo se živit, tedy uspokojovat své potřeby hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové, zaniká mu právo na výživné. U zletilého a svéprávného je pak dále nutno vzít v potaz to, že nese odpovědnost za svůj osud. U žalovaného bylo prokázáno, že ke dni [datum] získal pravidelný a stálý příjem (který se mu v čase zvyšoval). Žalovaný sice získal pouze příjem na hranici příjmu minimálního, je však dále zvýhodněn bezplatným ubytováním v kasárnách a dotovanou stravou.

32. Jak správně poukázala žalobkyně, i u minimální mzdy český právní řád předpokládá, že se jedná o příjem, který osobě zaručí základní lidské potřeby – zjednodušeně obydlí, ošacení a stravu. Žalovaný je nadto zvýhodněn benefity souvisejícími se studiem či statutem studenta. Žalovaný tedy nejenže je příjemcem platu, nadto jsou mu poskytovány další výhody a ubytování, jeho faktický příjem hodnot je tedy výrazně vyšší než minimální mzda.

33. Soud uznává, že v obecné rovině vstupují výdaje zletilého dítěte do posouzení jeho schopnosti samostatně se živit. Kupříkladu, jak již bylo naznačeno výše, i zletilé a svéprávné dítě s ukončenou školní docházkou může mít kvůli tělesnému handicapu zvýšené nároky na výdaje a vyživovací povinnost rodičů takového dítěte pak může trvat i celý jeho život. Výdaje je však nutno hodnotit odůvodněnou a účelnou potřebou a dále tím hlediskem, že i důvodná potřeba nemusí být přiměřená. Nelze tedy výdaje zletilého dítěte hodnotit optikou, že dítě má právo na takové výživné, aby mělo„ co si usmyslí“. Jinými slovy, zletilé dítě nemůže být neskromné a„ žít si nad poměry“ a žádat poté od rodičů výživné s tím odůvodněním, že jeho příjem nedostačuje jeho potřebám, a to i kdyby příjmy jeho rodičů byly výrazně vyšší, než daného dítěte, byť by se jednalo o dítě, které se soustavně a cílevědomě (řádně) vzdělává.

34. Zde se pak soud musí vyhradit proti výdajům, jež v řízení předestřel žalovaný. I kdyby soud uznal, že žalovaný skutečně má přesně takové výdaje, jaké tvrdí, neznamená to, že je soud uzná za hodné zohlednění v rámci kritérií důvodnosti, potřebnosti a přiměřenosti. Soud se nechce nechat zatáhnout do„ kupeckých“ sporů o cenu minerálních vod, telefonů, snídaní, vitamínů, iontových nápojů a ceny pracího prášku a už vůbec nebude s žalovaným polemizovat, zda je nutné prát každý den v měsíci nebo zda nelze kupovat nový telefon méně často než každé dva roky a za jakou cenu. Soud tedy jen obecně vyjádří přesvědčení, že výdaje předestřené žalovaným jsou hrubě nadsazené, [anonymizována dvě slova]), připravující se na [anonymizováno] kariéru (!), musí zvládnout vyžít s platem a výhodami poskytnutými mu Českou republikou, které ve svém souhrnu tvoří vyšší příjem, než mají značné vrstvy obyvatelstva. Žalovaný jistě může namítat, že [anonymizována dvě slova] je náročné. Nechť svou přípravu na povolání [anonymizováno] žalovaný spatřuje ve schopnosti překonat těžkosti a vyjít s menším příjmem, než je jeho představa. Soud tedy konstatuje, že plat žalovaného a výhody mu poskytnuté v rámci studia – ubytování zdarma v [anonymizováno] po většinu měsíce, zlevněné obědy, atd. svědčí o schopnosti žalovaného se sám živit, čímž dochází k zániku vyživovací povinnosti rodičů (a tedy i žalobkyně), vůči žalovanému dle § 911 o. z.

35. Stran majetkových poměrů žalobkyně soud prvně obecně konstatuje, že tyto v zásadě nemají vliv na posouzení vyživovací povinnosti, když zákon předpokládá zánik vyživovací povinnosti schopností sám se živit, nikoliv srovnáním životní úrovně rodiče a dítěte. Jak bylo naznačeno výše, nelze § 915 odst. 1 o. z. a § 917 o. z. vyložit tak, že„ oživují“ vyživovací povinnost zaniklou dle § 911 o. z. Systematickým a logickým výkladem dojdeme k tomu, že zaniklo-li výživné dle § 911 o. z., nelze ji obnovit za pomoci ustanovení týkajících se stanovení výše výživného. Nelze stanovovat výši výživného, na které není právo a tedy i kdybychom vedli úvahu o tom, jak velké výživné by teoreticky mělo být přiznáno, nemá to žádný význam pro zjištění, zda vyživovací povinnost trvá – zda zanikla a zda má být přiznáno vůbec nějaké výživné. Je-li tedy konstatováno, že žalovaný je schopen se sám živit, nemá smysl vést úvahu, zda by mu nemělo být přiznáno výživné takové, aby dosáhl životní úrovně svých rodičů či byl schopen tvořit úspory. Nadto nicméně bylo prokázáno, že příjmy žalobkyně a příjmy žalovaného jsou víceméně podobné (v roce 2019 měsíčně cca [částka] na straně žalobkyně ku cca [částka] na straně žalovaného + [anonymizováno] zdarma a další zvýhodnění), jak žalovaná správně poukázala. Obdobně lze pak hodnotit výdajovou stránku, kdy bylo prokázáno, že žalovaná pečuje a vyživuje nezletilého syna [jméno] a dále se podílí na úhradě nákladů stravy a dalších potřeb pro domácnost vedenou s jejím současným přítelem.

36. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud konstatoval, že ke dni [datum], kdy žalovaný získal příjem – plat [anonymizováno] – zanikla vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalovanému. Žalovaný má dostatečný příjem k zajištění svých bytových potřeb, stravy, a dalšího. Disponuje, resp. k [datum] disponoval, totiž příjmem a zvýhodněními (ubytování, strava) které mu poskytují dostatečný prostor k zajištění jeho potřeb. Soud pak neshledal na straně žalovaného žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily o tom, že je oslabena schopnost žalovaného se sám živit a příjem žalovaného nedostačuje k jeho výživě a vyživovací povinnost by měla trvat v jakékoliv výši.

37. Nad rámec uvedeného soud vyslovuje lítost nad rodinnými vztahy účastníků řízení a naději, že rodinné vztahy urovnají a najdou v sobě sílu jeden druhému odpustit skutečné či domnělé křivdy učiněné na nich či jejich blízkých a nebudou pak dále nuceni své spory projednávat před soudy. Stejně tak si soud dovoluje vyslovit naději, že v rámci nápravy vztahů účastníků řízení syn dobrovolně umožní své matce stýkat se s jejím vnukem. Soud považuje za nepochybné, že případná náprava vztahů mezi účastníky řízení by se mezi nimi projevila pozitivně jak ve stránce veřejné, osobní, emoční i majetkové. Soud pak závěrem žalovaného nabádá, aby nepodléhal ve svém jednání případnému vlivu blízkých osob a rozhodoval se sebevědomě a samostatně, jakkoliv to může být pro mladého žalovaného v jeho situaci obtížné.

38. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Soud tak náhradu nákladů řízení přiznal úspěšné žalobkyni, kdy tuto se souhlasem žalobkyně ponížil o 50%, a to vzhledem k poměrům účastníků řízení a okolnostem projednávané věci, kdy se jedná o výživné mezi matkou a synem, účastníkům předem nemohly být podrobně známy majetkové a příjmové poměry protistrany, rodinné vazby účastníků jsou rozjitřeny předcházejícím soudním řízením, na jehož vzniku neměl žalovaný žádný podíl. Soud pak na náhradě nákladů řízení přiznává žalobkyni částku ve výši 6 776 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč, to vše celkem v částce 13 552 Kč, z čehož 50% tvoří částku 6 776 Kč.

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem, když neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení